ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4b4366c0-661f-11dc-9559-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 54, org 10, person 76, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 7. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 337.
4 article
Na ranní a odpol. listy o přilohami („Naučný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátek) přadplácí se Praze v administraei na měsía . . . . 2 K — h za čtvrt leta . . . . . 8 K —b s drojí denáškou za něsle na čtvt leta vé sini: 7 K 50 na měslo . . . 2 K 30n Poštont za něee na čtvrt lsta ei s drojí zášilkou na ri ělt lel
Praha Literárni Hlidek
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách,
Praha
6 article Jaké rozmnožení armády nás očekává.
Jaké rozmnožení armády nás očekává. O nových značných požadavcích pro rozvoj armády napovídalo se leccos v po slední době a zejmena se očekávalo, že již letos správa vojenská se vytasí s nárokem aby rozmnožen byl počet (roční kontingent. nováčků. Ještě v posledních dnech se psalc o tom, že porady, konané v ministerstvěz přitomnosti rozhodujících vojenských činitelů se zabývaly otázkou sesílení armády Proto způsobilo jakési okamžité oddechnuti mezi poplatníky, když tyto dny došla z Pešti telegrafická zpráva, že sněmovně uherske byl podán ministrem Fejervarem prostě návrh. aby posavadní zákon o kontingentu nováčků byl ještě na jeden rok prodloužen. Proč správa vojenská se svými návrhy o sesilení branné moci již nyní se nevytasila, může míti různé pozadí a nechceme se do- mněnkami zabývati i proto, že nejen již udál se během let mnohý doklad, jak správa vojenská přišla s hotovými událostmi a do- datečně jejich schválení, pokud se týká úhrady vzešlých nákladů, na sněmovnách žádala.
Pešť
7 article
Možná také, že správa vojenská při- pravuje obsáhlejší změny pro armádu a proto máme za nutné, seznámiti naše obecenstvo s dolýčnými myslénkami a návrhy, jak se objevily ve vojenských rozpravách a jak ze- jmena v uberských časopisech byly obsažně v době nejnovější uvedeny, což jest nám dů- kazem, že věci ony nebyly oddaleny na čas příliš dlouhý, zejmena vzpomeneme-li, že i v trůnní řeči uherské velmi důrazně vy- znělo místo o sesílení armády, kterýmž se bude nově zvolená uherská sněmovna za- bývati. Požadavky vojenské, jak ihned uvidíme rostou zcela podle horčičného stromu bibli ckého a opírají se při tom jednak o příkla ciziny, jednak o nabyté zkušenosti a seznané nedostatky. Příklad ciziny především jes ovšem ve vynalezání nových branných pro středků a sil nevyčerpatelné Německo, kteréž letošním rokem ukončí rozmnožení počtu vojska dle zákona z r. 1899.
Německo
8 article
Sesílení armády zamýšlí se jednak roz množením počtu rekrutů, jednak jíným jich zařaděním, než doposud, pak případným snížením činné služby ze tři na dvě léta, kteréžto snížení by ovšem předpokládalo jiný Postup při výcviku mužstva, jednak organi- sováním nových oddílů a vedle toho do- plněním posavadních, pokud se týče, opatřením nových zbraní, opevnění a pod. Roční kontingent nováčků činí dosu dle zákona z r. 1889 okrouhle 100.00 mužů, z toho připadá dle sčítání lidu z 1890 na Cislajtanii 59211 mužů, na Uhry 43.899 mužů a asi 60.000 »přespočetnýche se zařaďuje do tak zvané náhradní zálohy. Tento poměr se vojenským kruhům ne- líbí; jednak se jim zdá býti náhradní záloha nedostatečně vycvičenou, jednak se jim ne zamlouvá, že zařaďování se děje podle losu, čímž se stává, že k činné službě přicházi mnoho nováčků slabé tělesné soustavy, jež nutno později propouštěti, kdežto naopak v náhradní záloze jest nadbytek braneů tělesně úplně vyspělých. Proto pomýšlí se na to, losování odstraniti, při odvodu pozname- nati nováčky buď za »velmi způsobilé« aneb prostě »způsobilé«, a dle toho je nejen do činné služby bráti, ale i výcvik »náhradní zálohy« zdokonaliti, t. j. prodloužiti tak, aby v případu mobilisace byli úplně ve službě vojenské obeznalí a vycvičení. Nynější stav vojska v míru zdá se být kruhům vojenským příliš nízký; prapor pě- choty v době míru čítá v Rakousko-Uhersku 375 mužů, v Německu 500—600, ve Francii 506, a tento počet zmenšuje se ještě tím že setniny propouštějí superarbitrované a musí dodávati síly pro kanceláře, profes- sionisty a pod.
Uhry Rakousko Uhersko Německo Francie
9 article
Především se tedy má ustáliti počet přítomných v době míru, t. j. za propuštěné dáti náhradu setninám, a rozmnožiti síly ve vojenských kancelářích potřebné. Náhradu náležitou poskytnouti mají náhradníč doplňovací setniny, jež by k počtu posavad- ních setnin i pro dobu míru se zřídily a z mužstva stejně jako u ostatních setnin vy- cvičeného sestávaly. Do kancelářů potřebné síly by se nebraly ze stavu setnin v době míru, nýbrž stav tento by se o ně roz- množil. Přiměřeně by ovšem přibylo i počtu poddůstojníků a důstojníků; potřeby tyto by ovšem ještě více vzrostly, kdyby stav pě choty v době míru byl zvýšen nad posa- vadní počet 375 mužů, což se asi stane na- jisto, bude-li zavedena dvouletá služba činná za posavadní tříletou. Dle tohoto poměru se dá tušiti, že by stav ten se zvýšil nejméně o třetinu, a dle toho by asi dopadlo i zvý- šení ročního kontingentu nováčků.
10 article
Obdobně by asi došlo i na rozmnožení ostatních druhů vojska, jako jsme u pěchoty podrobněji naznačili. Avšak tím ještě nejsou vyčerpány ve škeré myšlénky vojenských kruhů o potřebě dalšího rozvoje branných sil. Německo utvořilo v posledních letech zvláštní oddělení ozbrojená strojní puškouč mitrailleusou nové soustavy. Puška tato dá za minutu 600 výstřelů a nahradí tudiž as 30 střelců. Oddělení tato jsou přidělena jízdě a bude jich míti Německo letošním rokem dvanácte. Tato oddělení jsou prý zvláště významn pro boj s massami nepřátelské jízdy a vy rovnávají prý nepoměr mezi méně četnou jízdou německou na př. oproti jízdě ruské. Oddělení taková mají vedle Německa i ve Francii a ve Švýcarsku. Rakousko. Uhersko má prý oddělení takových potřebí především pro svých osm jízdeckých sborů, pak pro tř armádní sbory horské; možno tudíž předpo kládati úmysl, zříditi jedenácte oddělení ozbrojených mitrailleusami, s nimiž se již také děly pokusy.
Německo Francie Švýcarsko Rakousko Uhersko
11 article
Německo dále rozmnožilo značně své dělostřelectvo, zvláště pevnostní, a nutno prý i u nás následovati jeho přikladu. A tu se objevuje zároveň v pozadí otázka opatřen nových polních děl, v čemž Francie ostatní státy předstihla. To jsou asi hlavní rysy příštího rozvoje branných sil, a jest tudíž jak na veřejnosti tak na zástupcích národů, aby v čas věno- vali otázkám vojenským náležitou pozornost zejmena ve směru požadavků a potřeb, jež se týkají postavení vojínů a stížností po léta nevyřízených. Přitužení všeobecné branné povinnosti urychlený výcvik vojska vyžaduje toho ne- zbytně, aby plukovním jazykům se věnovalo více péče, a aby usnadnil se výcvik jazyky národními. Toť by byl zajisté prostředek nejzpůso- bilejší, zvláště uváží-li se, že povely dávané cizím, neznámým většině mužstva jazykem jsou samy o sobě zatížením branné povin nosti, pro mnohé takřka nepřekonatelným. Neméně jest nutno, aby všem novým požadavkům kruhův vojenských předcházelo konečné vyřízení reformy trestního vojen ského práva a řízení, kteréž jest v Rakousku stále ještě na stánovisku dávno překonaném a všemi evropskými státy již dávno před- stíženém. Když kruhy vojenské tak bděle stopuj všecky novoty v oboru válečnictví, jest ne pochopitelno, proč právě tato otázka dosu se nehýbe z místa. Rozumí se samo sebou, že nové poža- davky vojenské musí přivésti nenémeckému brannému mužstvu osvobození ode všech zbytečných justamentů, vyplývajících z pří lišného germanisačního úsilí v armádě, jež má býti vzorem ducha spravedlnosti a rytíř skosti, nemá-li utratiti nejdůležitější imponde rabile — přízeň veškerenstva.
Německo Francie Rakousko
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (78. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 6. prosince. Kulturní historik, jemuž bude konati stu dium o konci XIX. a počátku XX. věku, za jisté ocitne se vůči vážnému a těžkému pro- blému, maje psát o Rakousku a jeho poměru k jednotlivým národům. Záhadnou jako veškera politika tohoto státu bude mu zvláště jeho poli- tika vyučovací. Nepochopí, že ještě déle sto let po výroku císařovny Marie Terezie, že škola není žádné politicum, politika zasahovala do školství, je ovládala, ba ovládla. Zůstane mu nerozřešitelnou hádankou, jak mohl tento stát proti svým vlastním interessům stlačovati majo- ritu svých obyvatel v poníženost národní a v podřaděnost osvětovou a povyšovati tak men- šinu ke svoji škodě na samovládnoucího roz- hodčího nad celkem a jeho částmi. Nejméně pak půjde mu na rozum,že v době, kdy vývoj obecného ducha se bere do hloubky a šířky, kdy mocný a nezdolný pud po vzdělání zachvátil vrstvu a třidy nejspodnější kdy moderní civilisace volá po zevšeobecněn vymožeností vědy a technického pokroku, stá se vší svojí potencí nepodporoval tento ušlech- tilý tlak, nýbrž mu čelil, jej zastavoval a zadr- žoval, jej utiskoval a tlumil a svým aparátem exekutivním a též administrativním přidáva k národně jazykové privileji a výsadě kmene ně- meckého ještě monopol kulturní.
Marie Terezia Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
13 article
Tato skutečnost je bolestnou pro ty, kter stihla, kteří jí trpi. Zůstane velikým a nesma- zatelným stínem, že Rakousko, které prošlo ne- spočetnými změnami a převraly, setrvalo na těchto cestách nespravedlivého nadržování jedněm a bezpráví na všech ostatních a po tolikerých skocích z extrému do extrému zůstalo si věr ným a důsledným jedině v odpírání všeho toho národům neněmeckým, čeho nezbytně potřebují k existenci a co teprve činí národ národem. Takové trudné myšlénky, takové ponuré úvahy vzbudila v člověku dnešní rozprava o pilném návrhu na zřízení jiho- slovanské university v Lublani Všeněmci, zvláště František Stein, učinili opětný pokus, ukřičeti podavatele, dra. Šusteršiče když jej odůvodňoval. Ale marně. Zástupce v kurie krajinské, kteráž obepíná celou zemi, mohl domluvit. Věc, jím zastupovaná, nepotřebuje no- vých argumentů. Má důvody historické, přiro- zené a zákonné. Všeněmec Berger bojí se slovanských universit, protože by vyšli z nich vzdělaní ná- rodovci. Hinc illae lacrimae. Přejí Slovanům by tkvěli v temnotách nevzdělanosti, by mohli být snáz otročení. Infernální záludnost úsilí toho postihli jsme my již dávno. Víme, že jen kul- turně a hospodářsky silný národ ubrániti s může mocnému sousedu a že osvětová práce, podporovaná ekonomickým mohutněním národa je nejlepší a nejbezpečnější zárukou resistence národa do budouenosti.
Stein Berger Hinc Slovan Rakousko Lublaň
14 article
Posl. Berger, který nastoupil dědictví po Wolfovi, chce jej nejen nahraditi, nýbrž předstihnouti jeho surový a neurvalý ton vůč slovanským národnostem stupňovaný. Ton řeč jeho jest stejně vyzývavý ba vědomě provokuje. Dvouhodinný jeho debut byl řadou nejhrubších urážek Slovanů a dosáhl vrcholu výrokem, že drahý kov německý nikdy se nesloučí se spro- stým kovem méně cenných národů. Hlásán všeněmeckého kreda bylo tak bezohledné jako u jeho pravzorů. Poslanci čeští odpověděli na zpupnou oso bivost a vypínavost mladého Všeněmce posmě chem, ale dvakráte byla vyčerpána jejich trpě livost a humor změnil se v bouřlivé projevy nevole. Jednou, když porovnával literární vý- kony Čechů a Némců — veškerých Němců — na základě pruských dat. Toť se rozumí, že ad majorem Germanine gloriam zveličoval výkony Němců a zmenšoval činnost Čechů Němce ra- kouské zvláště nepočítal, nýbrž dohromady Němci v německé říši. »To jest vědomá lež« voláno naň z české strany. Následovalo něko- likaminutově intermezzo, za kterého byli poslanci v jediném klubku a již již se po- dobalo, že jest srážka neodvratnou. Ještě hůře bylo později, když posl. Malik vykřikl : »Böhmi- scher Cirkel« a posuňkem pravé ruky provázel tuto drzou infamii. Několik poslanců českých hnalo se na drzého Thersita. Kdyby se neby schoulil za pořadatele Walse, byl by pro- padl trestu co nejdůkladnějšímu. Mistopředsed Kaiser udělil mu důtku — bylo vidět, jak nerad.
Posl Berger Wolf Čecho Němec Germanine Malik Kaiser Slovan
15 article
Druhý místopředseda sněmovny povznesl celou debatu, kterou zatáhl posl. Berger do nízkosti plemenné zášti a prušácké sveřeposti, na vysokou úroveň a s té pronesl plaidoyer, ve kterém zračila se věenost s vroucnosti a oprav- dovosti, Háje přední kulturní postulát národa českého, plamennými slovy pranýřoval chování se Němců v této záležitosti a nelítostně z mrskal odpadlictví, zvláště na Moravě bující a tam řady našich nepřátel posilující. Nalezl dnes vůbec ton silný — silný nikoliv nenávisti kji- ným, ale silný láskou k vlastnímu národu jeho spravedlivým nárokům, a silný vniterným přesvědčením. Kdyby vídeňský parlament by nestranným forem a měl rozhodovati mezi Vše- němcem Bergrem a Čechem Žáčkem kdyby mu bylo vynésti nález, kde jest osvíce- nost a kde tmářství, kde snášelivost a kde urputná nevraživost — nám nebylo by teskno. jak dopadne ortel. Posl. dr. Ferjančič, Klaič a Plo podporovali postulát slovinský co nejhorlivěji Každý svým způsobem. První defensivou, druhy V drobučmí prodejí: ranní čísle o sobě . . . na 2k odpoladni Ve dlialkích na venkověs ranní člslo, .. . . . . . 10 odpolsdní . . . . . . . . B b Inserát plati ze hetevé sapřel. Fřeěplacení a inserty přijíma adminl- strace v Marisnské ulici č.. Tam nacházají ss též redalee tiskárna a ezpedice „Nárědnich Liste. Bekopisy se novracnj,
Berger Němec Čecho Žáček Posl doktor Ferjančič Klaič Pla Morava Marisnský ulice
16 article
osvědčením solidarity Chorvatů dalmatských, třetí, který se kvalifikuje vždy lépe na předního řečníka sněmovny, velice názorným výklademo celém předmětu. Co německými řečníky bylo namítáno, ne- stojí hrubě za řeč. Jsou to staré praktiky. Vy- čítá se Slovincům, že nemají středních škol a že tedy nejsou dány podmínky pro vysoké školy. Nehledě ani k tomu, že universily v letech dřivějších nespočívaly na školách středních, v moderním věku odpírají se ná- rodům školy střední a domáhají-li se vysokých, praví se jim: Nemáte středních. To jest onen circulus viliosus, ve klerém se pohybuje hněv německý proti nám a proti národům slovan- ským. Však jsme ještě nezapomněli, co zíropili pánové z německých lavic pro paralelky celjské. Tenkráte vzbouřili pro ně všechen národ od Hamburku až po Terst, a dnes přichází p. Pommer a praví jizlivě o Slovineích, že ne- mají škol středních. Takové nájezdy se odau- zují samy sebou. Litovati se musí stanoviska, které zaujal předseda kola polského ryt. Ja w o rsk a s ním všichní polští poslanci, pokud neměli odvahy a pokud neměli slovanské hrdosti dosti, aby nedali se zapřáhnouti p. Jaworský m, tím zloduchem polské delegace, do vozu vše- německého. Předseda klubu polského má pro Slovinee plno slov, ale hlasovati pro jich návrh, vyzýva- jíci vládu, by uvažovala prostě o možnosti slo- vinské university, nechce. Ať prý všechny ná- rodní otázky se odstaví. Polákům snadno se to řekne, jako se snadno řekne člověku nasyce- nému až po hrdlo, aby jeho soused hladovící se s ním začal postiti.
Chorvat Pommer Jaworský Polák Hamburk Terst
17 article
Pan dr. Hartl také promluvil. Úmyslně před drem. Žáčkem. Aby nemusil zmíniti se o moravské universitě. To není svědectvím sta- tečnosti kabinetu. Dlouhá jest jeho řeč, ale smysl její jest prakrátký. Jest učiněná libez- nost, samá pěkná fráse v pěkném obalu, a le jádro není žádné. Co řekl ministr vy- učování, dá se shrnouti v jedinou větu: »Né- kolik nových universit najednou zříditi je těžko, pročež nezřídíme žádnou.« Výmluvu a vytáčku, že jest třeba napřed vybudovati university již hotové, slyšime každý rok od r. 1885. Jest to záminka, kterou vy- myslil bar. Gautsch a kterou po něm opa- kují všichni jeho nástupcové. Kdyby jen toto vybudování a doplnění bylo viděti! Ale tak 1 — nové university se nezřizují a staré se nechá- vají ve zbědovanosti svého zařízeni, svých míst- ností, svých prostředků po celá desetileti. Pan bar. Gautsch při své návštěvě v Praze o Velikonocích r. 1886 řekl, že nedostatky na české universitě jsou »evropským skandálem«. Tu se tážeme: Co se stalo, aby tento »evropský skandále byl konečně odstraněn? Pan baron Gautsch dle rozšířené fámy v kruzích konser- vativních stane se snad po třetí ministrem vy- učování a nápravy nebudou ještě provedeny. Pan dr. Wittek má neproduktivnía passivní městskou dráhu vídeňskou, na kterou stát dal 100 mili. zl., ale na produktivní českou universitu peněz není. Po 9hodinněm rokování byla pilnost ná- vrhu, jak očekáváno a předpovídáno, popravena. Pohříchu také hlasy slovanskými. Dodejme hned: jen polskými. Dodejme ještě: jenom pol- skými z klubu polského. Všechny ostatní polské skupiny hlasovaly s Čechy, konservativními velko- statkáři, se Slovinci a Chorvaty pro pilnost. Ne- byla zamlčena Polákům hluboká nevo le,
doktor Hartl Gautsch Wittek Slovinec Chorvat Polák Praha Čechy
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na moravském severu. Přehlídka poměrů národnostních. Sčitání letošního roku přineslo na severn Moravě tolik překvapení, že by nebylo správné veřejně jich nepoznamenati. Všeobecně se mluv o zábřežském pašeti Brassovi a jeho obrovském vlivu na poměry. Moc tohoto velkoprůmyslník a předborníka německé idey je vskutku veliká Nebylo by však radno, smutný beztoho obraz poměrů ještě nad potřebu začerňovati podceňo- váním vlastní síly. Přes veliký vliv Brassův nevydařilo se sčitání na Zábřežsku pro nás ne- příznivě. Sem i tam dopadlo sice po dědináci — odrůd »Brassů« máme tu několik — v ná neprospěch, ale v celku přece jen dobře. Politický okres z ábřežský čítá 70.731 duší. Oproti r. 1890 ubylo v něm 1564 oby- vatel. Minule bylo tu o 1859 Němců více nez Čechů, nyní se poměr obrátil. Máme převahu o 921 duši. Není nezajímavý přehled ani jedno- tlivých okresů soudních. Zábřežský má 29.512 obyvatel, Čechů 19.339, Němců 10.067. R. 1890 bylo Čechů 18 428, německých duší 9721. Pr- bylo tedy našich 911 a Němců 346. V pro- centech vzrostli Čechové o 499 a o 3.59 Němei. Na Mohelnicku procentní úbytek je 5.5 oproti čítání minulému. Ztratili Němci 1095 hlav, Češi toliko 254. V soudním okrese šilper- ském jest úbytek 7.9. Kleslo však na počtu obyvatelstva jenom německého. A te hned cel osmina. Čechové dřive tvořili 39 všeho obyva- telstva, nyní 43%. Jinými slovy: český živel se zmohl. Národné se ceské obce nezměnily. Ve Šilperku česká menšina se o málo zdvojnásobila (129) a v Bilé Vodě výskylla se za posledního desltileti značná menšina česká 30 duší. Máme-li na zřeleli, že všechny německé obce vykazuj značnou ztrátu obyvatel oproti r. 1890, můžeme tvrditi, že za nedlouho i soudní okres šilperský převahou bude český. V neprospěch změnila se česká Co kytle. Němci tu vzrostk. Ale věc má háček.
Brassův Němec Čecho Čech Morava Brass Čech Šilperk Němei
19 article
To je schulverelnská škola v Janoušově. J noušov s Cotkytlí tvoří jedinou politickou obec, která má trojtřidku českou v Cotkytli a něme- ckou jednotřídku v Janoušově, malé dědinc o 35 domech. Obě dědiny jižně Šilperka zá- roveň s osadou Crhovem tvoři onu důle- žitou šiji, která českým živlem spojuje mar- krabství s královstvím. Leží tu Dolní a Horn Heřmanice, Vypráchtice, Čermná, Petrovice. Dále ještě Jabloň a Dobrouč Dolní. Tyto české obce rozdělují, jakoby českou úžlabinou, Němce osa- zené na ostrůvku moravsko třebovském od Němeův obývajících moravský sever a sudetský svah. Na tuto horáckou dlaň a ruku vztaženou bratrsky do království měli Němci nejvíce namířeno.
Janoušův J noušov Dolní Němec Cotkytle Šilperk Crhov Dolní Čermná Petrovice Horn Heřmanice Vypráchtice
20 article
Ustanoveno předním požadavkem severomorav ských Němcův tyto české dědiny poněmčiti Vyhlédnut nejprvé Janoušov, malá dědinka velmi chudá: školy neměla. Schulverein za po mocí Brassa nabídl vyslavěti obecní školu do- cela zdarma. Janoušovští sedli na lep. Podepsali vedlejší lístinu »jenom tak k vůlivá jistotě«, že přejí si míti školy německé. Podepsali smlouvu německy sepsanou — (v Janoušové jakživ nikdo neuměl německy) — kterou se uvolovali za platiti Schulvereinu 100, 200, 300, 400 zl tehdy, když by školu chtěli přeměniti v českou A v Janoušové začali se učit německy. Pře- stěhoval se tam učitel, který slova českého ne- uměl. V Janoušově mu nikdo nerozuměl. Na- učil se brzy se vší rodinou česky a tak nadále potom hovořil. S němčinou to nešlo ani dětem, tím méně občanům. Škola se měla zrušiti. A nyní se Schulverein vylasil se smlouvou Janouševští byli chyceni. Jsou chudí, nemohou platiti závazek Schulvereinu. A tak je tu v ryze české obci, kde — až na učitelovy — není ně- meckých dětí — německá škola veřejná. Janou- šovské škole sluší dékovati, že v Cotkytli počet Němeů vzrostl. Na skutečné poněmčení však si tu Něme marně brousí zuby. Trojtřídná česká škola v Cotkylli a letošním školním rokem otevřená jednotřídka v Janoušově budou tu bohdá výdat. nou závorou.
Němcův Janouš Janoušův Schulverein Janouševský Jana Cotkytle
21 article
Poměry změnily se nejvíce v městech. V Mohelnici se napočítalo letos 4213 obyvatelův, Němcův ubylo 213, Čechů přibylo 76. Poměry české zdejší menšiny nejsou pří- jemny. Na ulici ve všední den uslyšíte po česku mluvit málo, leda v trhový den. V neděli již hodně. Naši jsou většinou řemeslníci. Není divu že městská vláda německá dovoluje si nejvice Povolnost její ueítil český hostinský, Diltrich, jemuž Němci mohelničtí, vracející se z Litovle, vytloukli okna a div nezabili ženu. Ovšem če- skosti naši lidé mnoho neukazuji. A nemohou Kdyby dal na tabuli dvojjazyčný nápis, byl by nepřitelem Němců, proto radějí nijaký. Vlastene obuvník J. má na tabuli toliko bolu a svě jméno! Na náměstí jsou 3, v celém městě asi 15 dvojjazyčných nápisův. Ale na to horáci ne- dají a hodně v městě kupují. Zvláště na pod- zim hemží se město našimi lidmi za obilných trhů. Do nedávna nebylo jediného hostince, aby ozoačen byl také českým nápisem. Jen po ně- mecku zvali hostinšti své české hosty. Česká menšina však znenáhla roste a zjedná časem nápravy. Je již pěkně soustředěna ve »Stráži Severu«, která má 74 členy a v Dittrichově hostinci v besedních místnostech. Český nápi na postranné zdi se krči sice pod německým ale za to hostinský uvítá vás beze všeho p česku, třeba vás nikdy neviděl.
Němcův Čecho Němec Severa Dittrichův Mohelnice Litovel Na náměstí Vlasten obuvník
22 article
Zvláštní specialitou městečka jest Ú s o (Ausse). Původu ovšem německého (býval staro- slovanskou župou !), ale nepochybně do stolelí sedmnáctého tam Němce neviděli. Vždyť roku 1671 sehnalo se s největší námshou v Úsově Němců 24 proc. všech obyvatel. Ale živel ně- mecký potom rychle rostl a sílil — r. 1880 (po dvou stech lefech !) napočítalo se 45 proe. německých obyvatel. Za deset roků pak se stal zázrak, Čechové málem by se byli ztratili. Němců bylo již 79 proc. A r. 1901. Čechové úsovští skutečně vymřeli až na 132 zbylců. Ještě jedno takové sčítání a v Úsově by nebylo po českém člověku památky. Ale vstoupivše do Úsova, rázem poznáte, že to s tím němectvím není tak zlé. Na ulici hovoří se po česku. Úsov- ské ženy jsou »z kraje« a málokterá německy uml. Za to ve škole německo židovské! Před prázdninami přišel inspektor a kázal povstati dětem, jichž rodiče mluví doma po česku. Zi stali sedět — čtyři školáci. Ano, ale — při sčí tání se Češi ztratili: 37 židů se vystěhovalo 140 obyvatelův ubylo za posledního desetileií (1890—1901), ale Němců je o 112 více a Čechů o 271 méněl Ostalně tomu němectví v Úsově nevěří uni
Němec Čecho Čech Úsov
23 article
Němci. »Deulsche Wacht« v Zábřeze co chví naříká, že Čechové se v Úsově »roztahují ná ramně«. Ani v Zábřeze, v sídelním městě Bras- sově, nebylo sčítání tak zlé, jak by se dalo mysleti. S gymnasiem vzrostl i nepochybně živel český. Ale proto přece Němci vzrostli o 124 hlavy a Čechů se utopilo (patrně v Brassových fabrikách) 60. Čechové zábřežští udali přes 400 osob, které byly zapsány za Němce, neuměji- cích však zhola německy, nebo jenom asi 100 slovíček. C. k. okresní hejtmanství prý jich 120 přepsalo. Jinak ovšem dlužno si připomenouti zdejší pořekadlo: »E co Němec anebo Moravec mné je to jedno, člověk jako člověk!« Ze smí šené obce, převahou české, starosta poslal obec- ního posla zeptat se okres. hejtmanství, jakt vlastně s tím obcovacím jazykem je. A pose přišel, že se každý musí zapsat, jak chce, třeb za Taliána nebo Maďara! Později se arci při- znal, že si to vymyslil, ale v duchu nařízenít bylo. Kdo zná vliv Brassův na dělníky, nepo- diví se nikterak utopeným »60« českým duším. Brass má vliv na místo i na okolí. Třeba však znáti mohutnost jeho vlivu, aby bylo možno vlivem vlastního živlu mu čeliti. Naši lidév horách zapomínají, že mají také svoji moc ohromnou, dospějí-li k vědomí. Ale horák k němu právě jestě nedospěl. Ueltite to hned, jakmile jste vstoupili do horácké dědiny. Nad Zábřehem je veliká obec a není chuda, má bohatou zá- ložnu, Bludov, veskrz český. Stavěli tam chudobinec a starosta prosadil, že stavba za- dána nacionálné firmě v Šumberku. A český stavitel tu byl a chtěl stavěti laciněji. Ale vě- zela v tom závislost pana starosty. Vozil firmě dřiví! V Rudolfově bylo 283 Čechův Němců 273, nyní vzrostli Němci na 615 hlav a Čechů zůstalo 77.
Němec Čecho Moravec Talián Maďar Brassův Brass Zábřeh Úsov Bras Bludov Rudolfov Čechův Němec 273 Deulsche Wacht
24 article
Ale Brassů je na Zábřežsku více. V Sud- kově se jmenuje Seidl (mechanická tkalcovna). na Vítošově mu řikají Schmeisser. Oba dal dělníky české zapsati za Němce (»nezletilých obcovacím jazykem je ten, jehož na příště uži vati budou«), kupují ponenáhlu od rolníků po zemky. Mají nejraději leštinské veterány. Ti jsou pokrokovi lidé. Zatím co se politikové lopotně vyrovnávají na Moravě, leštinšti veterání se dávno s Němci vyrovnali. Mají sice ve spolku jenom jednoho (v obci jich jest 11 a Čechů 963), ale jednají jak se sluší a patří — rovno- právně. Tiskopisy dávají tisknout v německé tiskárně v Zábřeze a jmenovali čestným členem každého německého předáka na Zábřežsku, na kterého si vzpomnělil Smiřlivost a rovnoprávnost v horáckých dědinkách jde nade vše pomyšlení. V každě horácké dědince na domečku i na chalupě zrovna nad okynečky je po německé tabulce pojišťoven: Triest, Mercantile, Donau, Concordi a j. Horák si sám zavěsí německou tabulku na místo, kde ji nejlépe vidět. Na trafikách pouze jednojazyčné: K. k. Trafik, a to v ob- cích, kde po dlouhý rok nezaslechneš něme- ckého slova! Jen ve smíšených osadách, kde česká menšina tvoří 73 proc. a německá většina 27 proc. všech obyvatel, vyvěsí sem i tam ně- jaký řezník anebo hostinský tabuli dvojjazyčnou. V českých dědinách jest řidký nápis toliko če- ský, všude je všechno dvojjazyčné. A kdyb Němec nepřišel do hostince za deset roků — nápis je dvojjazyčný. Horáci maji jazykovou otázku už vyřízenu.
Brass Zábřežsko Seidl Němec Čecho Dunaj Concordi Horák Morava Zábřeh Zábřežsko
25 article
Brassovi podobných pašů je v horách více ale všichni nejednají stejně. Mnozi na oko jsou lidu nakloněni, ač potají jsou nejhouževnatěj- šími nepřáteli všeho českého. V Hoštýně je bo- hatý člověk, majitel píly, Schuppler. Mnozí Hoštýně nemohou si ho vynachválit. Vozí mu potřeby, paša jim dobře platí, přečasto pustíi zpropitné. Starosta s obecním výborem jsous ním spřáteleni. Letos měla česká župa hasičů ze severní Moravy v Hoštýně sjezd. Schuppler zaplatil kolik beček piva. Hoštýn vyčastoval ha- siče a Schuppler osvědčil skutkem svou lásku k Čechům. Ale nepřítel takový je nebezpečnější, nežli zjevně nepřátelský Brass. A kdyby se stal z Hoštýna Hochstein, byla by to rána. Je třeba, aby Zábřeh, byl ohraničen jak nejdále dědinami českými. Vliv Brassův se tak drobí a pokrokem českých lidi napotom zmizí docela (ovšem, chvili to bude trvat). Jinak je důležito, aby ostrov moravsko-třebovských Němců rozdělen byl klí- nem od Zábřeha a od Němců sudetských. Ztráta Hoštýna měla by však i jiné následky. Veliké německé osady Budigsdorf, Tattenitz a Hochstein s jedné strany, s druhé Hohenstadt s Brassem najisto by udusily nepatrné vesničky, nuzné
Brass Schuppler Čecho Brassův Němec Hochstein Morava Zábřeh Hoštýn SF Budigsdorf Tattenitz