2
masthead
V Praze, v sobotu dne 7. prosince 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
o přilohami („Naučný Obzor“ ve
středu a „Literárni Hlidka
v pátek) přadplácí se
Praze v administraei
na měsía
. . . . 2 K — h
za čtvrt leta . . . . . 8 K —b
s drojí denáškou
za něsle
na čtvt leta
vé sini: 7 K 50
na měslo . . .
2 K 30n
Poštont
za něee
na čtvrt lsta
ei
s drojí zášilkou
na ri ělt
lel
Praha
Literárni Hlidek
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách,
Praha
6
article
Jaké rozmnožení armády nás
očekává.
Jaké rozmnožení armády nás
očekává.
O nových značných požadavcích pro
rozvoj armády napovídalo se leccos v po
slední době a zejmena se očekávalo, že již
letos správa vojenská se vytasí s nárokem
aby rozmnožen byl počet (roční kontingent.
nováčků. Ještě v posledních dnech se psalc
o tom, že porady, konané v ministerstvěz
přitomnosti rozhodujících vojenských činitelů
se zabývaly otázkou sesílení armády
Proto způsobilo jakési okamžité oddechnuti
mezi poplatníky, když tyto dny došla z Pešti
telegrafická zpráva, že sněmovně uherske
byl podán ministrem Fejervarem prostě návrh.
aby posavadní zákon o kontingentu nováčků
byl ještě na jeden rok prodloužen.
Proč správa vojenská se svými návrhy
o sesilení branné moci již nyní se nevytasila,
může míti různé pozadí a nechceme se do-
mněnkami zabývati i proto, že nejen již udál
se během let mnohý doklad, jak správa
vojenská přišla s hotovými událostmi a do-
datečně jejich schválení, pokud se týká úhrady
vzešlých nákladů, na sněmovnách žádala.
Pešť
7
article
Možná také, že správa vojenská při-
pravuje obsáhlejší změny pro armádu a proto
máme za nutné, seznámiti naše obecenstvo
s dolýčnými myslénkami a návrhy, jak se
objevily ve vojenských rozpravách a jak ze-
jmena v uberských časopisech byly obsažně
v době nejnovější uvedeny, což jest nám dů-
kazem, že věci ony nebyly oddaleny na čas
příliš dlouhý, zejmena vzpomeneme-li, že
i v trůnní řeči uherské velmi důrazně vy-
znělo místo o sesílení armády, kterýmž se
bude nově zvolená uherská sněmovna za-
bývati.
Požadavky vojenské, jak ihned uvidíme
rostou zcela podle horčičného stromu bibli
ckého a opírají se při tom jednak o příkla
ciziny, jednak o nabyté zkušenosti a seznané
nedostatky. Příklad ciziny především jes
ovšem ve vynalezání nových branných pro
středků a sil nevyčerpatelné Německo, kteréž
letošním rokem ukončí rozmnožení počtu
vojska dle zákona z r. 1899.
Německo
8
article
Sesílení armády zamýšlí se jednak roz
množením počtu rekrutů, jednak jíným
jich zařaděním, než doposud, pak případným
snížením činné služby ze tři na dvě léta,
kteréžto snížení by ovšem předpokládalo jiný
Postup při výcviku mužstva, jednak organi-
sováním nových oddílů a vedle toho do-
plněním posavadních, pokud se týče, opatřením
nových zbraní, opevnění a pod.
Roční kontingent nováčků činí dosu
dle zákona z r. 1889 okrouhle 100.00
mužů, z toho připadá dle sčítání lidu z
1890 na Cislajtanii 59211 mužů, na Uhry
43.899 mužů a asi 60.000 »přespočetnýche
se zařaďuje do tak zvané náhradní zálohy.
Tento poměr se vojenským kruhům ne-
líbí; jednak se jim zdá býti náhradní záloha
nedostatečně vycvičenou, jednak se jim ne
zamlouvá, že zařaďování se děje podle losu,
čímž se stává, že k činné službě přicházi
mnoho nováčků slabé tělesné soustavy, jež
nutno později propouštěti, kdežto naopak
v náhradní záloze jest nadbytek braneů
tělesně úplně vyspělých. Proto pomýšlí se na
to, losování odstraniti, při odvodu pozname-
nati nováčky buď za »velmi způsobilé« aneb
prostě »způsobilé«, a dle toho je nejen do
činné služby bráti, ale i výcvik »náhradní
zálohy« zdokonaliti, t. j. prodloužiti tak, aby
v případu mobilisace byli úplně ve službě
vojenské obeznalí a vycvičení.
Nynější stav vojska v míru zdá se být
kruhům vojenským příliš nízký; prapor pě-
choty v době míru čítá v Rakousko-Uhersku
375 mužů, v Německu 500—600, ve Francii
506, a tento počet zmenšuje se ještě tím
že setniny propouštějí superarbitrované a
musí dodávati síly pro kanceláře, profes-
sionisty a pod.
Uhry
Rakousko
Uhersko
Německo
Francie
9
article
Především se tedy má ustáliti počet
přítomných v době míru, t. j. za propuštěné
dáti náhradu setninám, a rozmnožiti síly ve
vojenských kancelářích potřebné. Náhradu
náležitou poskytnouti mají náhradníč
doplňovací setniny, jež by k počtu posavad-
ních setnin i pro dobu míru se zřídily a
z mužstva stejně jako u ostatních setnin vy-
cvičeného sestávaly. Do kancelářů potřebné
síly by se nebraly ze stavu setnin v době
míru, nýbrž stav tento by se o ně roz-
množil.
Přiměřeně by ovšem přibylo i počtu
poddůstojníků a důstojníků; potřeby tyto by
ovšem ještě více vzrostly, kdyby stav pě
choty v době míru byl zvýšen nad posa-
vadní počet 375 mužů, což se asi stane na-
jisto, bude-li zavedena dvouletá služba činná
za posavadní tříletou. Dle tohoto poměru se
dá tušiti, že by stav ten se zvýšil nejméně
o třetinu, a dle toho by asi dopadlo i zvý-
šení ročního kontingentu nováčků.
10
article
Obdobně by asi došlo i na rozmnožení
ostatních druhů vojska, jako jsme u pěchoty
podrobněji naznačili.
Avšak tím ještě nejsou vyčerpány ve
škeré myšlénky vojenských kruhů o potřebě
dalšího rozvoje branných sil.
Německo utvořilo v posledních letech
zvláštní oddělení ozbrojená strojní puškouč
mitrailleusou nové soustavy. Puška tato dá
za minutu 600 výstřelů a nahradí tudiž as
30 střelců. Oddělení tato jsou přidělena jízdě
a bude jich míti Německo letošním rokem
dvanácte.
Tato oddělení jsou prý zvláště významn
pro boj s massami nepřátelské jízdy a vy
rovnávají prý nepoměr mezi méně četnou
jízdou německou na př. oproti jízdě ruské.
Oddělení taková mají vedle Německa i ve
Francii a ve Švýcarsku. Rakousko. Uhersko
má prý oddělení takových potřebí především
pro svých osm jízdeckých sborů, pak pro tř
armádní sbory horské; možno tudíž předpo
kládati úmysl, zříditi jedenácte oddělení
ozbrojených mitrailleusami, s nimiž se již
také děly pokusy.
Německo
Francie
Švýcarsko
Rakousko
Uhersko
11
article
Německo dále rozmnožilo značně své
dělostřelectvo, zvláště pevnostní, a nutno prý
i u nás následovati jeho přikladu. A tu se
objevuje zároveň v pozadí otázka opatřen
nových polních děl, v čemž Francie ostatní
státy předstihla.
To jsou asi hlavní rysy příštího rozvoje
branných sil, a jest tudíž jak na veřejnosti
tak na zástupcích národů, aby v čas věno-
vali otázkám vojenským náležitou pozornost
zejmena ve směru požadavků a potřeb, jež
se týkají postavení vojínů a stížností po léta
nevyřízených.
Přitužení všeobecné branné povinnosti
urychlený výcvik vojska vyžaduje toho ne-
zbytně, aby plukovním jazykům se věnovalo
více péče, a aby usnadnil se výcvik jazyky
národními.
Toť by byl zajisté prostředek nejzpůso-
bilejší, zvláště uváží-li se, že povely dávané
cizím, neznámým většině mužstva jazykem
jsou samy o sobě zatížením branné povin
nosti, pro mnohé takřka nepřekonatelným.
Neméně jest nutno, aby všem novým
požadavkům kruhův vojenských předcházelo
konečné vyřízení reformy trestního vojen
ského práva a řízení, kteréž jest v Rakousku
stále ještě na stánovisku dávno překonaném
a všemi evropskými státy již dávno před-
stíženém.
Když kruhy vojenské tak bděle stopuj
všecky novoty v oboru válečnictví, jest ne
pochopitelno, proč právě tato otázka dosu
se nehýbe z místa.
Rozumí se samo sebou, že nové poža-
davky vojenské musí přivésti nenémeckému
brannému mužstvu osvobození ode všech
zbytečných justamentů, vyplývajících z pří
lišného germanisačního úsilí v armádě, jež
má býti vzorem ducha spravedlnosti a rytíř
skosti, nemá-li utratiti nejdůležitější imponde
rabile — přízeň veškerenstva.
Německo
Francie
Rakousko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(78. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 6. prosince.
Kulturní historik, jemuž bude konati stu
dium o konci XIX. a počátku XX. věku, za
jisté ocitne se vůči vážnému a těžkému pro-
blému, maje psát o Rakousku a jeho poměru
k jednotlivým národům. Záhadnou jako veškera
politika tohoto státu bude mu zvláště jeho poli-
tika vyučovací. Nepochopí, že ještě déle sto let
po výroku císařovny Marie Terezie, že škola
není žádné politicum, politika zasahovala do
školství, je ovládala, ba ovládla. Zůstane mu
nerozřešitelnou hádankou, jak mohl tento stát
proti svým vlastním interessům stlačovati majo-
ritu svých obyvatel v poníženost národní a
v podřaděnost osvětovou a povyšovati tak men-
šinu ke svoji škodě na samovládnoucího roz-
hodčího nad celkem a jeho částmi.
Nejméně pak půjde mu na rozum,že
v době, kdy vývoj obecného ducha se bere do
hloubky a šířky, kdy mocný a nezdolný pud po
vzdělání zachvátil vrstvu a třidy nejspodnější
kdy moderní civilisace volá po zevšeobecněn
vymožeností vědy a technického pokroku, stá
se vší svojí potencí nepodporoval tento ušlech-
tilý tlak, nýbrž mu čelil, jej zastavoval a zadr-
žoval, jej utiskoval a tlumil a svým aparátem
exekutivním a též administrativním přidáva
k národně jazykové privileji a výsadě kmene ně-
meckého ještě monopol kulturní.
Marie Terezia
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
13
article
Tato skutečnost je bolestnou pro ty, kter
stihla, kteří jí trpi. Zůstane velikým a nesma-
zatelným stínem, že Rakousko, které prošlo ne-
spočetnými změnami a převraly, setrvalo na
těchto cestách nespravedlivého nadržování jedněm
a bezpráví na všech ostatních a po tolikerých
skocích z extrému do extrému zůstalo si věr
ným a důsledným jedině v odpírání všeho toho
národům neněmeckým, čeho nezbytně potřebují
k existenci a co teprve činí národ národem.
Takové trudné myšlénky, takové ponuré
úvahy vzbudila v člověku dnešní rozprava o
pilném návrhu na zřízení jiho-
slovanské university v Lublani
Všeněmci, zvláště František Stein, učinili opětný
pokus, ukřičeti podavatele, dra. Šusteršiče
když jej odůvodňoval. Ale marně. Zástupce v
kurie krajinské, kteráž obepíná celou zemi, mohl
domluvit. Věc, jím zastupovaná, nepotřebuje no-
vých argumentů. Má důvody historické, přiro-
zené a zákonné.
Všeněmec Berger bojí se slovanských
universit, protože by vyšli z nich vzdělaní ná-
rodovci. Hinc illae lacrimae. Přejí Slovanům by
tkvěli v temnotách nevzdělanosti, by mohli být
snáz otročení. Infernální záludnost úsilí toho
postihli jsme my již dávno. Víme, že jen kul-
turně a hospodářsky silný národ ubrániti s
může mocnému sousedu a že osvětová práce,
podporovaná ekonomickým mohutněním národa
je nejlepší a nejbezpečnější zárukou resistence
národa do budouenosti.
Stein
Berger
Hinc
Slovan
Rakousko
Lublaň
14
article
Posl. Berger, který nastoupil dědictví
po Wolfovi, chce jej nejen nahraditi, nýbrž
předstihnouti jeho surový a neurvalý ton vůč
slovanským národnostem stupňovaný. Ton řeč
jeho jest stejně vyzývavý ba vědomě provokuje.
Dvouhodinný jeho debut byl řadou nejhrubších
urážek Slovanů a dosáhl vrcholu výrokem, že
drahý kov německý nikdy se nesloučí se spro-
stým kovem méně cenných národů. Hlásán
všeněmeckého kreda bylo tak bezohledné jako
u jeho pravzorů.
Poslanci čeští odpověděli na zpupnou oso
bivost a vypínavost mladého Všeněmce posmě
chem, ale dvakráte byla vyčerpána jejich trpě
livost a humor změnil se v bouřlivé projevy
nevole. Jednou, když porovnával literární vý-
kony Čechů a Némců — veškerých Němců —
na základě pruských dat. Toť se rozumí, že ad
majorem Germanine gloriam zveličoval výkony
Němců a zmenšoval činnost Čechů Němce ra-
kouské zvláště nepočítal, nýbrž dohromady
Němci v německé říši. »To jest vědomá lež«
voláno naň z české strany. Následovalo něko-
likaminutově intermezzo, za kterého
byli poslanci v jediném klubku a již již se po-
dobalo, že jest srážka neodvratnou. Ještě hůře
bylo později, když posl. Malik vykřikl : »Böhmi-
scher Cirkel« a posuňkem pravé ruky provázel
tuto drzou infamii. Několik poslanců českých
hnalo se na drzého Thersita. Kdyby se neby
schoulil za pořadatele Walse, byl by pro-
padl trestu co nejdůkladnějšímu. Mistopředsed
Kaiser udělil mu důtku — bylo vidět, jak
nerad.
Posl
Berger
Wolf
Čecho
Němec
Germanine
Malik
Kaiser
Slovan
15
article
Druhý místopředseda sněmovny povznesl
celou debatu, kterou zatáhl posl. Berger do
nízkosti plemenné zášti a prušácké sveřeposti,
na vysokou úroveň a s té pronesl plaidoyer, ve
kterém zračila se věenost s vroucnosti a oprav-
dovosti, Háje přední kulturní postulát národa
českého, plamennými slovy pranýřoval chování
se Němců v této záležitosti a nelítostně z mrskal
odpadlictví, zvláště na Moravě bující a tam
řady našich nepřátel posilující. Nalezl dnes
vůbec ton silný — silný nikoliv nenávisti kji-
ným, ale silný láskou k vlastnímu národu
jeho spravedlivým nárokům, a silný vniterným
přesvědčením. Kdyby vídeňský parlament by
nestranným forem a měl rozhodovati mezi Vše-
němcem Bergrem a Čechem Žáčkem
kdyby mu bylo vynésti nález, kde jest osvíce-
nost a kde tmářství, kde snášelivost a kde
urputná nevraživost — nám nebylo by teskno.
jak dopadne ortel.
Posl. dr. Ferjančič, Klaič a Plo
podporovali postulát slovinský co nejhorlivěji
Každý svým způsobem. První defensivou, druhy
V drobučmí prodejí:
ranní čísle o sobě . .
. na 2k
odpoladni
Ve dlialkích na venkověs
ranní člslo, .. . . . . . 10
odpolsdní
. . . . . . . . B b
Inserát
plati ze hetevé sapřel.
Fřeěplacení a inserty přijíma adminl-
strace v Marisnské ulici č..
Tam nacházají ss též redalee
tiskárna a ezpedice „Nárědnich Liste.
Bekopisy se novracnj,
Berger
Němec
Čecho
Žáček
Posl
doktor
Ferjančič
Klaič
Pla
Morava
Marisnský ulice
16
article
osvědčením solidarity Chorvatů dalmatských,
třetí, který se kvalifikuje vždy lépe na předního
řečníka sněmovny, velice názorným výklademo
celém předmětu.
Co německými řečníky bylo namítáno, ne-
stojí hrubě za řeč. Jsou to staré praktiky. Vy-
čítá se Slovincům, že nemají středních škol a
že tedy nejsou dány podmínky pro vysoké
školy. Nehledě ani k tomu, že universily
v letech dřivějších nespočívaly na školách
středních, v moderním věku odpírají se ná-
rodům školy střední a domáhají-li se vysokých,
praví se jim: Nemáte středních. To jest onen
circulus viliosus, ve klerém se pohybuje hněv
německý proti nám a proti národům slovan-
ským. Však jsme ještě nezapomněli, co zíropili
pánové z německých lavic pro paralelky celjské.
Tenkráte vzbouřili pro ně všechen národ od
Hamburku až po Terst, a dnes přichází p.
Pommer a praví jizlivě o Slovineích, že ne-
mají škol středních. Takové nájezdy se odau-
zují samy sebou.
Litovati se musí stanoviska, které zaujal
předseda kola polského ryt. Ja w o rsk
a s ním všichní polští poslanci, pokud neměli
odvahy a pokud neměli slovanské hrdosti dosti,
aby nedali se zapřáhnouti p. Jaworský m,
tím zloduchem polské delegace, do vozu vše-
německého.
Předseda klubu polského má pro Slovinee
plno slov, ale hlasovati pro jich návrh, vyzýva-
jíci vládu, by uvažovala prostě o možnosti slo-
vinské university, nechce. Ať prý všechny ná-
rodní otázky se odstaví. Polákům snadno se to
řekne, jako se snadno řekne člověku nasyce-
nému až po hrdlo, aby jeho soused hladovící
se s ním začal postiti.
Chorvat
Pommer
Jaworský
Polák
Hamburk
Terst
17
article
Pan dr. Hartl také promluvil. Úmyslně
před drem. Žáčkem. Aby nemusil zmíniti se
o moravské universitě. To není svědectvím sta-
tečnosti kabinetu. Dlouhá jest jeho řeč, ale
smysl její jest prakrátký. Jest učiněná libez-
nost, samá pěkná fráse v pěkném obalu, a le
jádro není žádné. Co řekl ministr vy-
učování, dá se shrnouti v jedinou větu: »Né-
kolik nových universit najednou zříditi je těžko,
pročež nezřídíme žádnou.«
Výmluvu a vytáčku, že jest třeba napřed
vybudovati university již hotové, slyšime každý
rok od r. 1885. Jest to záminka, kterou vy-
myslil bar. Gautsch a kterou po něm opa-
kují všichni jeho nástupcové. Kdyby jen toto
vybudování a doplnění bylo viděti! Ale tak 1 —
nové university se nezřizují a staré se nechá-
vají ve zbědovanosti svého zařízeni, svých míst-
ností, svých prostředků po celá desetileti. Pan
bar. Gautsch při své návštěvě v Praze
o Velikonocích r. 1886 řekl, že nedostatky na
české universitě jsou »evropským skandálem«.
Tu se tážeme: Co se stalo, aby tento »evropský
skandále byl konečně odstraněn? Pan baron
Gautsch dle rozšířené fámy v kruzích konser-
vativních stane se snad po třetí ministrem vy-
učování a nápravy nebudou ještě provedeny.
Pan dr. Wittek má neproduktivnía
passivní městskou dráhu vídeňskou, na kterou
stát dal 100 mili. zl., ale na produktivní českou
universitu peněz není.
Po 9hodinněm rokování byla pilnost ná-
vrhu, jak očekáváno a předpovídáno, popravena.
Pohříchu také hlasy slovanskými. Dodejme hned:
jen polskými. Dodejme ještě: jenom pol-
skými z klubu polského. Všechny ostatní polské
skupiny hlasovaly s Čechy, konservativními velko-
statkáři, se Slovinci a Chorvaty pro pilnost. Ne-
byla zamlčena Polákům hluboká nevo le,
doktor
Hartl
Gautsch
Wittek
Slovinec
Chorvat
Polák
Praha
Čechy
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na moravském severu.
Přehlídka poměrů národnostních.
Sčitání letošního roku přineslo na severn
Moravě tolik překvapení, že by nebylo správné
veřejně jich nepoznamenati. Všeobecně se mluv
o zábřežském pašeti Brassovi a jeho obrovském
vlivu na poměry. Moc tohoto velkoprůmyslník
a předborníka německé idey je vskutku veliká
Nebylo by však radno, smutný beztoho obraz
poměrů ještě nad potřebu začerňovati podceňo-
váním vlastní síly. Přes veliký vliv Brassův
nevydařilo se sčitání na Zábřežsku pro nás ne-
příznivě. Sem i tam dopadlo sice po dědináci
— odrůd »Brassů« máme tu několik — v ná
neprospěch, ale v celku přece jen dobře.
Politický okres z ábřežský čítá 70.731
duší. Oproti r. 1890 ubylo v něm 1564 oby-
vatel. Minule bylo tu o 1859 Němců více nez
Čechů, nyní se poměr obrátil. Máme převahu
o 921 duši. Není nezajímavý přehled ani jedno-
tlivých okresů soudních. Zábřežský má 29.512
obyvatel, Čechů 19.339, Němců 10.067. R. 1890
bylo Čechů 18 428, německých duší 9721. Pr-
bylo tedy našich 911 a Němců 346. V pro-
centech vzrostli Čechové o 499 a o 3.59
Němei.
Na Mohelnicku procentní úbytek je 5.5
oproti čítání minulému. Ztratili Němci 1095
hlav, Češi toliko 254. V soudním okrese šilper-
ském jest úbytek 7.9. Kleslo však na počtu
obyvatelstva jenom německého. A te hned cel
osmina. Čechové dřive tvořili 39 všeho obyva-
telstva, nyní 43%. Jinými slovy: český živel se
zmohl. Národné se ceské obce nezměnily. Ve
Šilperku česká menšina se o málo zdvojnásobila
(129) a v Bilé Vodě výskylla se za posledního
desltileti značná menšina česká 30 duší. Máme-li
na zřeleli, že všechny německé obce vykazuj
značnou ztrátu obyvatel oproti r. 1890, můžeme
tvrditi, že za nedlouho i soudní okres šilperský
převahou bude český.
V neprospěch změnila se česká Co
kytle. Němci tu vzrostk. Ale věc má háček.
Brassův
Němec
Čecho
Čech
Morava
Brass
Čech
Šilperk
Němei
19
article
To je schulverelnská škola v Janoušově. J
noušov s Cotkytlí tvoří jedinou politickou obec,
která má trojtřidku českou v Cotkytli a něme-
ckou jednotřídku v Janoušově, malé dědinc
o 35 domech. Obě dědiny jižně Šilperka zá-
roveň s osadou Crhovem tvoři onu důle-
žitou šiji, která českým živlem spojuje mar-
krabství s královstvím. Leží tu Dolní a Horn
Heřmanice, Vypráchtice, Čermná, Petrovice. Dále
ještě Jabloň a Dobrouč Dolní. Tyto české obce
rozdělují, jakoby českou úžlabinou, Němce osa-
zené na ostrůvku moravsko třebovském od Němeův
obývajících moravský sever a sudetský svah. Na
tuto horáckou dlaň a ruku vztaženou bratrsky
do království měli Němci nejvíce namířeno.
Janoušův
J noušov
Dolní
Němec
Cotkytle
Šilperk
Crhov
Dolní
Čermná
Petrovice
Horn Heřmanice
Vypráchtice
20
article
Ustanoveno předním požadavkem severomorav
ských Němcův tyto české dědiny poněmčiti
Vyhlédnut nejprvé Janoušov, malá dědinka
velmi chudá: školy neměla. Schulverein za po
mocí Brassa nabídl vyslavěti obecní školu do-
cela zdarma. Janoušovští sedli na lep. Podepsali
vedlejší lístinu »jenom tak k vůlivá jistotě«, že
přejí si míti školy německé. Podepsali smlouvu
německy sepsanou — (v Janoušové jakživ nikdo
neuměl německy) — kterou se uvolovali za
platiti Schulvereinu 100, 200, 300, 400 zl
tehdy, když by školu chtěli přeměniti v českou
A v Janoušové začali se učit německy. Pře-
stěhoval se tam učitel, který slova českého ne-
uměl. V Janoušově mu nikdo nerozuměl. Na-
učil se brzy se vší rodinou česky a tak nadále
potom hovořil. S němčinou to nešlo ani dětem,
tím méně občanům. Škola se měla zrušiti.
A nyní se Schulverein vylasil se smlouvou
Janouševští byli chyceni. Jsou chudí, nemohou
platiti závazek Schulvereinu. A tak je tu v ryze
české obci, kde — až na učitelovy — není ně-
meckých dětí — německá škola veřejná. Janou-
šovské škole sluší dékovati, že v Cotkytli počet
Němeů vzrostl.
Na skutečné poněmčení však si tu Něme
marně brousí zuby. Trojtřídná česká škola
v Cotkylli a letošním školním rokem otevřená
jednotřídka v Janoušově budou tu bohdá výdat.
nou závorou.
Němcův
Janouš
Janoušův
Schulverein
Janouševský
Jana
Cotkytle
21
article
Poměry změnily se nejvíce v městech.
V Mohelnici se napočítalo letos 4213
obyvatelův, Němcův ubylo 213, Čechů přibylo
76. Poměry české zdejší menšiny nejsou pří-
jemny. Na ulici ve všední den uslyšíte po česku
mluvit málo, leda v trhový den. V neděli již
hodně. Naši jsou většinou řemeslníci. Není divu
že městská vláda německá dovoluje si nejvice
Povolnost její ueítil český hostinský, Diltrich,
jemuž Němci mohelničtí, vracející se z Litovle,
vytloukli okna a div nezabili ženu. Ovšem če-
skosti naši lidé mnoho neukazuji. A nemohou
Kdyby dal na tabuli dvojjazyčný nápis, byl by
nepřitelem Němců, proto radějí nijaký. Vlastene
obuvník J. má na tabuli toliko bolu a svě
jméno! Na náměstí jsou 3, v celém městě asi
15 dvojjazyčných nápisův. Ale na to horáci ne-
dají a hodně v městě kupují. Zvláště na pod-
zim hemží se město našimi lidmi za obilných
trhů. Do nedávna nebylo jediného hostince, aby
ozoačen byl také českým nápisem. Jen po ně-
mecku zvali hostinšti své české hosty. Česká
menšina však znenáhla roste a zjedná časem
nápravy. Je již pěkně soustředěna ve »Stráži
Severu«, která má 74 členy a v Dittrichově
hostinci v besedních místnostech. Český nápi
na postranné zdi se krči sice pod německým
ale za to hostinský uvítá vás beze všeho p
česku, třeba vás nikdy neviděl.
Němcův
Čecho
Němec
Severa
Dittrichův
Mohelnice
Litovel
Na náměstí
Vlasten obuvník
22
article
Zvláštní specialitou městečka jest Ú s o
(Ausse). Původu ovšem německého (býval staro-
slovanskou župou !), ale nepochybně do stolelí
sedmnáctého tam Němce neviděli. Vždyť roku
1671 sehnalo se s největší námshou v Úsově
Němců 24 proc. všech obyvatel. Ale živel ně-
mecký potom rychle rostl a sílil — r. 1880
(po dvou stech lefech !) napočítalo se 45 proe.
německých obyvatel. Za deset roků pak se stal
zázrak, Čechové málem by se byli ztratili.
Němců bylo již 79 proc. A r. 1901. Čechové
úsovští skutečně vymřeli až na 132 zbylců.
Ještě jedno takové sčítání a v Úsově by nebylo
po českém člověku památky. Ale vstoupivše do
Úsova, rázem poznáte, že to s tím němectvím
není tak zlé. Na ulici hovoří se po česku. Úsov-
ské ženy jsou »z kraje« a málokterá německy
uml. Za to ve škole německo židovské! Před
prázdninami přišel inspektor a kázal povstati
dětem, jichž rodiče mluví doma po česku. Zi
stali sedět — čtyři školáci. Ano, ale — při sčí
tání se Češi ztratili: 37 židů se vystěhovalo
140 obyvatelův ubylo za posledního desetileií
(1890—1901), ale Němců je o 112 více a Čechů
o 271 méněl
Ostalně tomu němectví v Úsově nevěří uni
Němec
Čecho
Čech
Úsov
23
article
Němci. »Deulsche Wacht« v Zábřeze co chví
naříká, že Čechové se v Úsově »roztahují ná
ramně«.
Ani v Zábřeze, v sídelním městě Bras-
sově, nebylo sčítání tak zlé, jak by se dalo
mysleti. S gymnasiem vzrostl i nepochybně živel
český. Ale proto přece Němci vzrostli o 124
hlavy a Čechů se utopilo (patrně v Brassových
fabrikách) 60. Čechové zábřežští udali přes 400
osob, které byly zapsány za Němce, neuměji-
cích však zhola německy, nebo jenom asi 100
slovíček. C. k. okresní hejtmanství prý jich 120
přepsalo. Jinak ovšem dlužno si připomenouti
zdejší pořekadlo: »E co Němec anebo Moravec
mné je to jedno, člověk jako člověk!« Ze smí
šené obce, převahou české, starosta poslal obec-
ního posla zeptat se okres. hejtmanství, jakt
vlastně s tím obcovacím jazykem je. A pose
přišel, že se každý musí zapsat, jak chce, třeb
za Taliána nebo Maďara! Později se arci při-
znal, že si to vymyslil, ale v duchu nařízenít
bylo. Kdo zná vliv Brassův na dělníky, nepo-
diví se nikterak utopeným »60« českým duším.
Brass má vliv na místo i na okolí. Třeba
však znáti mohutnost jeho vlivu, aby bylo možno
vlivem vlastního živlu mu čeliti. Naši lidév
horách zapomínají, že mají také svoji moc
ohromnou, dospějí-li k vědomí. Ale horák k němu
právě jestě nedospěl. Ueltite to hned, jakmile
jste vstoupili do horácké dědiny. Nad Zábřehem
je veliká obec a není chuda, má bohatou zá-
ložnu, Bludov, veskrz český. Stavěli tam
chudobinec a starosta prosadil, že stavba za-
dána nacionálné firmě v Šumberku. A český
stavitel tu byl a chtěl stavěti laciněji. Ale vě-
zela v tom závislost pana starosty. Vozil firmě
dřiví! V Rudolfově bylo 283 Čechův
Němců 273, nyní vzrostli Němci na 615 hlav
a Čechů zůstalo 77.
Němec
Čecho
Moravec
Talián
Maďar
Brassův
Brass
Zábřeh
Úsov
Bras
Bludov
Rudolfov
Čechův Němec 273
Deulsche Wacht
24
article
Ale Brassů je na Zábřežsku více. V Sud-
kově se jmenuje Seidl (mechanická tkalcovna).
na Vítošově mu řikají Schmeisser. Oba dal
dělníky české zapsati za Němce (»nezletilých
obcovacím jazykem je ten, jehož na příště uži
vati budou«), kupují ponenáhlu od rolníků po
zemky. Mají nejraději leštinské veterány.
Ti jsou pokrokovi lidé. Zatím co se politikové
lopotně vyrovnávají na Moravě, leštinšti veterání
se dávno s Němci vyrovnali. Mají sice ve spolku
jenom jednoho (v obci jich jest 11 a Čechů
963), ale jednají jak se sluší a patří — rovno-
právně. Tiskopisy dávají tisknout v německé
tiskárně v Zábřeze a jmenovali čestným členem
každého německého předáka na Zábřežsku, na
kterého si vzpomnělil
Smiřlivost a rovnoprávnost v horáckých
dědinkách jde nade vše pomyšlení. V každě
horácké dědince na domečku i na chalupě
zrovna nad okynečky je po německé tabulce
pojišťoven: Triest, Mercantile, Donau, Concordi
a j. Horák si sám zavěsí německou tabulku na
místo, kde ji nejlépe vidět. Na trafikách
pouze jednojazyčné: K. k. Trafik, a to v ob-
cích, kde po dlouhý rok nezaslechneš něme-
ckého slova! Jen ve smíšených osadách, kde
česká menšina tvoří 73 proc. a německá většina
27 proc. všech obyvatel, vyvěsí sem i tam ně-
jaký řezník anebo hostinský tabuli dvojjazyčnou.
V českých dědinách jest řidký nápis toliko če-
ský, všude je všechno dvojjazyčné. A kdyb
Němec nepřišel do hostince za deset roků —
nápis je dvojjazyčný. Horáci maji jazykovou
otázku už vyřízenu.
Brass
Zábřežsko
Seidl
Němec
Čecho
Dunaj
Concordi
Horák
Morava
Zábřeh
Zábřežsko
25
article
Brassovi podobných pašů je v horách více
ale všichni nejednají stejně. Mnozi na oko jsou
lidu nakloněni, ač potají jsou nejhouževnatěj-
šími nepřáteli všeho českého. V Hoštýně je bo-
hatý člověk, majitel píly, Schuppler. Mnozí
Hoštýně nemohou si ho vynachválit. Vozí mu
potřeby, paša jim dobře platí, přečasto pustíi
zpropitné. Starosta s obecním výborem jsous
ním spřáteleni. Letos měla česká župa hasičů
ze severní Moravy v Hoštýně sjezd. Schuppler
zaplatil kolik beček piva. Hoštýn vyčastoval ha-
siče a Schuppler osvědčil skutkem svou lásku
k Čechům. Ale nepřítel takový je nebezpečnější,
nežli zjevně nepřátelský Brass. A kdyby se stal
z Hoštýna Hochstein, byla by to rána. Je třeba,
aby Zábřeh, byl ohraničen jak nejdále dědinami
českými. Vliv Brassův se tak drobí a pokrokem
českých lidi napotom zmizí docela (ovšem, chvili
to bude trvat). Jinak je důležito, aby ostrov
moravsko-třebovských Němců rozdělen byl klí-
nem od Zábřeha a od Němců sudetských. Ztráta
Hoštýna měla by však i jiné následky. Veliké
německé osady Budigsdorf, Tattenitz a Hochstein
s jedné strany, s druhé Hohenstadt s Brassem
najisto by udusily nepatrné vesničky, nuzné
Brass
Schuppler
Čecho
Brassův
Němec
Hochstein
Morava
Zábřeh
Hoštýn SF
Budigsdorf
Tattenitz