1
masthead
30. Fjna 1908. Císlo 299.
4
article
vádí se volební povinnost. Nový sněm
má míti 39 členů, 1 virilistu, 5 velkostatkářů,
2 poslance obchodní komory, 14 poslanců za
města, 11. za venkov a 6 za novou kurii.
Z Pešti, 27. října. (Proti množnému
Hlasování.) Orgán rumunské národní strany.
„Lupta“, píše, že Andrássova volební osnova
nebyla dosud panovníkem předběžně schválena,
že panovník má různé námitky proti osnověa
chce se o ní dřive poraditi s různými vynikají-
cími politiky, než se definitivně rozhodne. Lis
vyzývá oposiční kruhy, aby pořádaly co nejvíce
protestních schůzi proti Andrássově osnově a ze
schůzí zasílaly panovníku holdovací telegramy
Na příští neděli svoláno v rumunských okreslel
50 schůzí, ve slovenskýeh 66.
Pešť
obchodní komora
5
article
V Praze, 27. října. (Košutovei prot
množnému hlasování.) Ve straně ne
odvislosti pozoruje se v poslední době siln
hruti proti Andrássovu množnému hlasování
Hnutí to jeví se zvláště od té doby, co minist
Fr. Košut v důvěrných poradách objasnil svým
přívržencům zásady Andrássovy volební opravy
Od té doby četné maďarské listy, které dosud
nejvěrněji podporovaly koaličnou politiku, vy
stupují proti chystané osnově volobní opravy
V čele odpůrců stojí místopředseda strany ne
odvislosti, posl. Ludv. Holló a hr. Theod
Batlhyány. Za posl. Holloem stojí řada
členů strany neodvislosti, kteří jsou roztrpčeni
na Frt. Košuta, poněvadž svou podporou An
drássovy osnovy poškozuje zájmy své vlastn
strany
Z Pešti, 26. října. (Pracovní pro-
gram uherského sněmu.) Dle názorů
sněmovního předsedy Justha rozpočtový vý-
bor bude se svou prací hotov asi do 10. listo-
padu, načež budou zahájeny opět plenární schů
ze sněmovní. V jedné z prvých schůzí hr. An
drássy předloží svou volební reformu, nače?
sněmovna bude rokovati o různých hospo-
dářskýeh předlohách, které zbyly z letníh-
zasedání. Na to se přikročí k novým předlohám
jež budou podány v prvé schůzi a budou se tý
kati přivtělení Bosny a Hercegoviny a zatímného
rozpočtu. Pak dojde na projednání rozpočtu
teprve, až i rozpočet Lude vyřízen, bude se moe
přistoupiti ku jednání o volební opravě
což se stane sotva dříve, než počátkem příštího
léta
Andrássův
Košut
Holló
Justh
Lude
Praha
Francie
Pešť
Bosna a Hercegovina
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 29. října.
Praha
8
article
Boykot vládních a zavírání polských škol ve
Varšavě.
Boykot vládních a zavírání polských škol ve
Varšavě.
V této vážné chvili, těhotné nedohledným
událostmi a převraty, Varšava a království pol
ské začínají znova poskytovati obrazy, známě
z let poslední revoluce. Čásť polského obecen
stvo boykotuje školy vládní, a vláda, t. j. jeji
představitelé v království polském, odpovidá na
to zavíráním škol polských.
V pondělí ve tři hodiny odpoledne na Praze
(varšavském předměstí) dva studenti se ubírali
do zvěrolékařského ústavu na přednášky. N
ulici je přepadli tři lidé, ozbrojení revolvery,
stříleli do nich. Jeden z obou studentů, Alex-
andr Madzudzia, byl raněh dvěma kulemi do
ruky a nohy.
Boykot vládních škol nevychází od Poláků
národního smýšloní, nýbrž od sociali-
stů. O sociálných revolucionářích v král. pol-
ském bylo za revoluce dokázáno, že přijí-
malipodněty i penize z Berlina, což
Bobel v říšském sněmu německém hrubě nni
nezapíral. Tento cizí podnět jest i nyní pa-
trný z toho, že vyzvání k boykotu, vydaná „Ná-
rodním dělnickým Svazem“, jsou sepsána š pat
ným polským jazykem, plným ger-
manism ů. Na tuto známku upozorňují polské
Boykot vládních škol začal už v měsici srp
nu a od te doby sílil, až nyní nabyl nebezpeč
ných rozměrů. Sludenti byli na ulicích zbíjeni
prcfesorům posílány výhrůžky a pod., až t
došlo opět k vražedným atentátům.
Alex
Polák
Varšava
Praha
Berlín
9
article
Národní polské listy jsou roz-
hořčeny na boykota jeho původee
varují polské obecenstvo od něho a ukazují na
charakterné jeho známky, nasvědčující, že je
stejně nebezpečen Polákům, jako
Rusům, že tedy polský národní zá-
jem spočívá v tom, aby mu úřady
energicky zabránily. Tak na př. píše
varšavské „Slowo“: Taková provolání (k boy-
kotu a teroru) bezmála vždycky byla předzvěsti
neštěstí veřejných i soukromých. Nelze vylíčiti
škody, které v nedávné i nejbližší minulosti
způsobeny tím národu našemu. Bohužel přese
všecky bolestné zkušenosti nikdy nezůstávaji
beze všcho účinku. A to je zoufalé. K aždý
nepřítel může nás strkati do zá-
hu by. Vlástních bláznů i hlupců máme nad
míru, a cizích nepřátel, ukláda ji-
cích o zhoubu Polsky, bez počtu
Každý Prušák hakalista může nám
škoditi, třeba nepodepsanou proklamaci
Každý nepřítel, znepokojený tím, že společnos
polská se vrací ku práci a zdraví, může nám
život zkalit, může nás otrávit. Jediným lé-
kem proti tomu skutečnému národ-
nimu neštěstí jest úplná lhostej-
nost polského národa, pohrdliv
1hostejnost.“
Varšavský generál-gubernátor Skalon vyda
varovný list k polskému obecenstvu, ve klerém
uvádí dosavadní skujky boykotu, načež praví.
Polák
Rus
Polsko
Vlástne blázen
10
article
Dosud nevěřím, žeby polskéobeeen-
stve mohlo sympatisovati, tím méně působiti
při divokém týrání studentů. Kulturnost polskéhio
obecenstva, jakž doufám, zdrží je od takových
skutků a příslovečná polská láska k vlasti jim
učiní pochopitelným, že, čim nesmiřitelněji se
budou stavěti proti ruské státní škole, tím rych-
loji mizeti bude možnost, obdržeti od téhož
státu — a z jiných rukou obdržeti nemožno —
pevné záruky dalšího zachování soukromé pol-
ske školy. Boykot ruské školy nepovede k ochra-
ně polské, nýbrž naopak k její zkáze. Nezapomí-
nejte, že pová násilí přivedou leda k novým
obětem polského národa.. Pamatujte, že mimo-
řádný stav ještě trvá a vojenské soudy budou
pracovatí jako dřív!
12
article
Německý císař a Angjue.
Anglický tisk velmi důkladně se zabývá pro-
hlášením Viléma II. o jeho poměru k Anglii.
»Dally Telegraph« uznává přátelské smýšlení ně-
meckého císaře, který loyálně postavil se na
stranu Anglie za války burské, ačkoliv veřejné
mlnění německé bylo vášnivě proti Velké Britanii.
Osoba cisařova nemůže býti spornou otázkou
mezi Anglií a Německem, zde se jedná o mož-
nost srážky mezi oběma zeměmi a tu nemůže
ovládati nikdo, ať je sebe výše postaven a sebe
více stoupencem míru. Jen talo okolnost nuti
Anglii, aby beze zlé vůle proti Německu učinila
jistá ochranná opatření. Anglie nerozdmychovala
nevraživost mezi oběma národy. Je záhodno.
aby tato nevraživost následkem přilišné citlivost
eísaře a přepjaté důležitosti, kterou přikládá
každému žvastu nezodpovědných teutofobů, nena-
byla povážlivější formy. Veliká většina anglického
národa si přeje, aby byly vyloučeny všechny
sváry a nedůvěřivost.
Cisařovy výroky učinily v Londýně ohrom
nou sensaci. Očekává se s napjetím, zdali Berlín
ofieiálně všimne si odhalení »Daily Telegraphu«
Záležitost je předmětem hovorů parlamentníeh
kruhů. »Westminster Gazette« praví, že pro-
hlášení císařova jsou způsobit rozpaky oběme
zemím. Nelze pochybovati, že císař o so b ně
je přítel Anglie, ale jeho poddaní ne
milují Anglii.
Vilém II
Cisařův
Anglie
Velká Británie
Německo
Londýn
Berlín
Dally Telegraph
Daily Telegraph
Westminster Gazette
13
article
»Globe« píše, že výroky cisařovy jsou ne
uvěřitelnou nediskretnostl, nebože
sleduje tajný cil, aby odhaleny byly rus ko-
francouzské pikle za války bur-
ské. Císařova slova dají se špatně srovnati se
skutky německé vlády. »Daily Telegraph« mimo
jiné nazývá sdělení císařova dokumentem
bezpříkladného zájmu a »be z p ří-
kladného významu mezináro
ního.«
Z obšírného textu ofsařského prohlášení po-
dáváme k tomu, co jsme včera již uveřejnili.
ještě některé doplňky: Císař vymlouval se, že
uznal sultána marockého Muleje Hafida beze
všech záludných úmyslů proti Francii. Když spo
lečník namítl, že se toto jednání Německa vše-
obecně jinak vykládalo, odvětil eísař: „Něme
cko má všude zlomyslné nepřátele.“ Císař při-
znal se také, že návrhy Ruska a Francie sděli
s královnou Viktorií dokonce telograficky. Při-
telské postavení jeho k Anglii jest prý ale velm
obtížné, poněvadž střední a „nižší“ vrstvy Ně-
mecka Anglii přátelské nejsou. On prý tudíž ná-
leží k menšině, ale k menšině, jež skládá se
„z nejlepších tříd“. Snaží se neustále pomě
k Anglii zlepšiti, ale z Anglie se mu odpovídá
neustále, že jest její úhlavním nepřítelem. Or
prý také na důkaz svého přátelství odmítl bur
ské poselstvo, když své doby domáhalo se za
kročení Evropy, ačkoliv ve Francii a Holland-
sku bylo okázale slaveno — a zmařil tím jeho
posláni. Pochybujeme velice, že veškeré tyt
pokusy Viléma, vlichotiti se Anglii, něco pro
spějí, neboť všechna ta slova ničím nejsou vůč
skutečnosti, že Německo zájmy Anglie ohro
žuje svou rozpínavostí námořní i osadní.
Císař
Holland
Vilém
Francie
Německo
Rusko
Anglie
Or
Evropa
Glob
Viktoria
14
article
Jedenáct obětí politického alentálu v Persii.
Revolucionáři v Tavrizu zbostili se po voj
sku šachově nyní také guvernéra šachova Šudža
nijana, kterýž zůstal v městě, aby dále vyjedná
val. Když guverněr včera otvíral pošlovní jednu
zásilku, vybuchla v ní puma, kteráž usmrtila
11 osob. Také guvernér a jeho syn byli usmrce
ni. Není vyloučeno, že nyní ruské vojsko ny
Tavriz se vypraví.
Ministr, který usíná před panovníkem.
Dnes popírají v Berlině, že ministr kultu
dr Holle odstoupí. Avšak bylo prý mu uloženo.
aby zůstal ještě několik neděl v Meranu, pro-
tože prý je strašně přepracován. „Vorwärts
odhaluje nyní, proč ministr dr. Holle upadl u Vi
léma II. do nemilosti. Císař dal provésti opět
jednou „Sardanapala“, kterýž se libí jemu tl
více, čím nechutnějším jest obocenstvu. Ku před
stavení tomu pozval ši císař do své lóže i mi-
nistra kultu, ale nebožák při „nejvzletnějších“
místech kusu usnul a požitek císařův rušil snad
do konce chrápáním svým.
Liberál zabit při klerikální demonstraci.
V jedné obci u Lutychu uspořádali kleri-
kálové po vysvěcení nového spolkového domu
katolického projev, na kterýž liberálové odpově-
děli též demonstrací. Došlo při tom ke krvavé
srážce, v níž byl jeden liberál nožem usmrcen.
Vrah byl zatčen. On i jeho oběť jsou otci ně-
kolika dětl.
nijan
Holl
Sardanapal
Persie
Berlín
Merano
Lutych
Vorwärts
15
article
Schůze voličů na Král. Vinohradech.
Schůze voličů na Král. Vinohradech.
Politický spolek pro okres vin
hradský pořadal voličskou schůzi ve středu
25. t. m. na Král. Vinohradech v hostinci pana Ho-
ráka. Schůzi zabájil jednatel spolku pan dr. Ha-
velka; uvilav přítomné, udělil slovo panu po-
slanci dru. Váci. Schustrovi, který pojednai
o hospodářských a živnostenskýcl
otázkách na sněmu král. českého. Zevrobně
dolknul se posl. dr. Schuster otázky sanace zem
ských financí, k vůli jejímuž řešení podán by!
posl. drem. Preissem a soudruhy návrh na zřízení
stálé komise. Také ve vládní osnově o stálé komis
bylo pomýšleno na otázku úpravy financi. Vylíčiv
poměr, v jakém jsou v cizích státech, zvláště v Anglii.
Prusku, Francii a Italii v oboru berním k sobě stát
a svazky samosprávné, podal dr. Schuster návrhy na
sanaci trvalého schodku zemského rozpočtu. Rozlištl
mezi úpravou konečnou a úpravou zatímní; co do
poslednější jest zastancem přispěvku z pokladny
státní k nákladům národního školství, arciť bez újmy
samosprávy.
Obsáhiá přednáška posl. dra. Schustra byla vy-
slechnula s pozorností a odměněna zaslouženým po-
lleskem.
Pak následoval rozhovor o politick
situaci, který zaháji! kandidát za XI. volební okres
zemský poslanec dr. Körner. Poukázal na vážné
zjevy posledních doů, na nepřátelský směr, který se
proti nám z Vídně obrací i na hrozby, jimiž máme
býti zastrašeni. V této vážné době má býti hlavním
neším heslem s vornost; jí máme dokázati vládě
svůj společný zájem i svojí odhodla nost.
Král
doktor
Vác
Schustr
Schuster
Preiss
Körner
Anglie
Prusko
Francie
Vídeň
ha
16
article
Dr Körner vylíčil pak vznik i postup nynější
krise politické a dospěl k těmto názorům: vlád
vypověděla nám boj. Dnes nezbývá nám
než boj ten přijmout a jíli samostalně z
svým cilem. Poukazuje se na vážnou siluací a
apsluje se na nás, abychom ustoupili. My však
nemůžeme a ani nesmime ustoupit.
Dnes schyluje se k rozhodnému zápas
mezi námi a Němci. Tu třeba jít v zápas ne-
ůstupně a v společném šiku. Takovýto
společný postup měl by se uskutečniti i na říšské
radě. Jdouce sami a nejsouce na nikoho vázáni
ohledy, jsme také silnější a správnou cestu ji
najdeme. My můžeme s klidem hleděti do budoucna,
půjdeme li svorně a odhodlaně. Vládních hrozeb vý-
minečnými opatřeními a § 14. netřeba příliš se
lekati.
Objasniv toto své stanovisko prohlásil poslane
dr. Körner, že, bude-li zvolen, chce touto cestou jíti
a všechnu svou práci i energlí i dobrou vůli věno-
vati jak na prospěch města, tak na prospěch naš
velké národní věci.
Po řeči posl. dra. Körnera, provázené častými
projavy souhlasu a potleskem, rozvinula se čilá de-
bata, které zúčastnili se mimo dra. Körnera, jenž
několikráte ještě do ní zasáhl, zvláště pp. pošt. ol.
Cimmler, pošt. as. Pánek, dr. Sommer.
Balík, Slrunc a Soukup, jakož i řečníci nár
sociální pp. Tepera, Hatina a šl. z Rydenu
Schůze vyzněla však rozbodně ve prospěch posl. dra.
Körnera; kandidatura jeho přijata byln
rozhodnou většinou přítomných proti asi 3 hlasům
nár. sociálním
Schůze trvala skoro do 1 hodiny s půlnoci.
Körner
Němec
Pánek
doktor
Sommer
Slrunc
Soukup
Teper
Hatina
národní sociální page
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Supiny spadly s realistických očí! Prů-
během bumlové revolty jistě tisíeům českých
studentů vytanula vzpominka na letošní jarní
manifestaci všech německých universit pro
Wahrmunda a svobodu vysokoškolského učení,
ke ktoréž tak okázale připojilo se i pokrokové
studenistvo české na žádost německých „komili-
tonů“. V živé paměti české veřejnosti jest náš
odpor proti této alianci. Naše důvody po stránce
nárednostní proti takovému perversnímu spole-
čenství, nemožnému ani za nejsvětější ideály
kulturní, dokud německými demonstranty pro
Wahrmunda nebude čestně uznána národní
revnocennost českých studentských spojenců.
byly konečně po úžasných útocích pokrokových
strůjeň aliance na náš list, českým studentstvem
od nich vedeným uznány a protipřirozený sva-
zek jich s buršáky rozvázán ještě včas. Připo-
minuli jsme tehdáž českým studentům, kráčejí-
cím z Klementina kolem německé techniky za
gaudia a heilování špalíru německým student-
stvem utvořeného, že mu tato pocta přijde draho
a že se mu vážené buršáctvo za přispění pro
Klementinum
18
article
Wahrmunda ještě odmění. Nyní, když došlo na
naše slova, zdržovali jsme se až dotud připo-
mínky oněch šťastných libánek mezi českým po-
krokovým a německým svobodomyslným stu-
dentstvem a pilně jsme pátrali, nevyskytnou-li
se nyní někde v realistickém tisku, od něhož
jsme byli nejvybranější potupou pro WVahrmundn
zesypáváni, bezděčné hněty svědomí. Stalo se
tak přece a čest takového sebepoznání náleží
tentokráte pardubickému vůdčímu orgánu strany
realistické, „Osvětě Lidu“. V pražské její ko-
respondenci, nadepsané „Neděle barbarská
neděle kulturní“, setkáváme se se vzpomínkou
tokevou, počínnjící slovy: „Byla letes
Wahrmundiada...“ Před nedávnem čelli
jsme podobnou zpověď a dokonalé pokání
v mladorealistickém orgáně pana dra. Chalup-
ného v „Přehledu“. Reminiscence pardubického
listu počiná vylíčením předehry k česko-německé
alianci studentské pro Wahrmunda a naučení.
jež list odvozuje ze současného utrpení Prahy
pro poměr českých akademiků k německým.
zní takto: „To bylo letos v létě, bohužel nás
podzim letošní, resp. včerejší buml (dne 24.
t. m.) z tohoto oplimísmu vyvedl dokonale. N
poli kulturním se s měšťáckými živly německý-
mi ani s jejich „jeunesse dorče“ nesejdeme asi
nikdy, to už jest fakt, se kterým pro
budoucnost dlůžno počítati, za t
však svobodomyslní němečtí stu-
denti v protičeském vzteku po
dali si ruce se studentstvem
klerikálním, šlapou své ideály z mládí, a
plivají s cynickým úsměvem a s rozjařenou hla-
vou na to, čím k duševní práci byli dřive dl
vlastního svého doznání vzpružováni.“ Na to ci-
tuje list z „Bohemie“ zprávu o sbratření svo
bodomyslných buršů s katolickými kuléry a vy
kázání místnosti v kasině pro schůzky kleriká
ním spolkům buršáckým a pokračuje takto
Wahrmunda
WVahrmundn
Praha
Bohemia
19
article
Teď spadly šupiny s očí! Němečtí svobodo
myslní studenti pověsili z národnostního zášt
svou svobodomyslnost na hřebíček a vybarvil
se v plné své odpornosti. Horšího pozadí ne-
mohla „svobodomyslnost“ jejich doznati a tote
škaredé pozadí má jen jedno jméno: bez
karakternost politická i kultur
ní, bezkarakternest národní i mo-
rální. Dnes nám ovšem nenapadne horovati
pro součinnost studentstva obou národnosti ...
Ve svém úsudku se nemýlíme, vzpomeneme-li,
že „svobodomyslní“ němečtí profesoři i „svo-
bodomyslný“ německý tisk pražský i vídeňský
stojí solidárně s touto německo-studentskou bez-
karakterností a ji vydatně podporují: Jsm
tedy o jednu zkušenost bohatšíl.
Zaznamenáváme tylo šupiny, spadlé s oči pokro
kového studentstva, naodlepovali jsme se jieh
zavěas dost, ale tenkrát byli jsme častováni za to
hnedle týmiž slovy, jakými dnes karakterisují
pánové své tehdejší spojence z Plodinové bursy.
Časové se mění a s nimi velmi rychle i názory
vážených našich protivníků a to na všech stra-
nách!
20
article
— „Venkov“ se mýli, tvrdí-li, že jsm
„stále ještě“, anebo že jsme kdy vůbec byli ne-
uspokojeni nad tím, že nám nedává „Venkov
zo právdu v jakémkoli našem tvrzení. My
jsme uvedli hlasy positivních politiků, ktoř
politiku posilivní odsoudili jako zavržitelnou
rovněž i další trvání v ní a konstatovali jsme,
že nejhorlivější stoupenci „fáse, kdy opuštěna
nogace“ hlásají konec této fáse. „Venkov“, or-
gán demisionovaného sic, ale stále ještě aktiv-
ního ministra krajana a výkonného činitele posi
tivní politiky české v kabinetu Beckově, naprot
nám namitl, že jeho dr. Viškovský ještě rozhod-
nějším tónem odsoudil positivní politiku, než
dr. Körner na Král. Vinohradech. Dokázali jsmo
minule slovnými citáty z řeči Körnerovy i člán-
ku Viškovského, že stanoviska opou příčí se na-
vzájem co nejvýstředněji, že dr. Körner setrván
v positivní politice nazývá čirou komedií, a dr
Viškovský její opuštění cestou politických vý
střednosti, a dnes zase čteme ve „Venkově““
„A o možnosti setrvání v dnešní koalici nemluvi
ani autor našeho článku dr. Viskovský, který do
vozoval právě nutnost vyjití ministrů českýeh
z dnešní vládní koalice.“ Čienáři nuši nám za-
jisté milerádi odpustí, necháme-li tuto „čiron
komedi“, provozovanou „Venkovem“ klidně le
želi v levo. Jinak ovšem my slíme, že výroky
jako že „ministry mimo službu, začnou-li poli
ticky jednou se omlazovati, nikdo v radikalismu
nepřekoná“, jsou velmi nebezpečny v listě mi
nistra, který snad bude přece jen přinucen
vskočiti co nevidět do omlazující koupele radi
kalismu!
Viškovský
doktor
Körner
Král
Körnerův
Beckov
21
article
— Členská a voličská schůze Politického
spolku pro politický okres vinobradský koná se
v sobotu 31. t. m. o 128. hod. večerní v ho-
stinci »u kuřího oka« (Hálkova třída čís. 35 na
Král. Vinohradech). Pořad: 1. Živnostenská
politika. 2. Rozhovor o politické situaci a do-
plňovací volhě do říšské rady. 3. Volné návrhy.
Do schůze dostaví se kandidát zemský poslanec
pan dr. Eduard Koerner. Hosté zvaní a členy
uvedení mají přístup.
— Veřejnou schůzi voličskon bude mít
poslanec pan prof. J. Hráský dnes v pátek
30. t. m. o 148. hodině večerní v Chlu me
n. Cidl. v okresním domě. Promluví o současné
situaci politické a o poměru národní delegaee
české k vládě.
— Malíř Jan Dědina opět ve vlasti. Malíř J a
Dědina přijel včera po 18 letech z Paříže opět do
Prahy, odkud odjel do svého domova do Nym-
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Hurychov
z Karlína (Marie Calma) a pan MUDr. Frantíšek
Veselý, majitel zřídla Šaratice a ředitel lázní
Iuhačovských, slavili těchto dnů sňatek mapželský
= Úmrtí. V Praze zemřel p. A Novák, obuv-
ník. Pohřeb koná se dnes v pátek dne 30. t. m.o
4. hod. odpol. z českého pathol. ústavu. — V Praze
zemřel p. Václ. Hejlík, truhlář. Pohřeb koná se
dnes v pátek 30 t. m. o 1/23. hod. odpol. z ústřední
síně v Olšanech. — Včera zemřel inž, chem. Joseí
Klaudi, majitel domů a chemické laboratoře, v 47
roce věku. Pohřeb bude zejtra o R. hod. z chrámu
u sv. Petra na hřbilov olšanský.
Hálkův
Král
doktor
Koerner
profesor
J Hráská
Dědina
Hurychov
Calma
MUDr
Frantíšek Veselá
Iuhačovský
Novák
Václ
Hejlík
Petro
Cidlina
Paříž
Praha
Ny
Karlín
Olšany
Olšanský
Joseum Klaudi
okresní dům
J a Dědina
22
article
— Pohřeb. Včera o půl 4. hod. odpolední konal
se z kostela u sv. Vojtěcha na hoř. Novém městě
pobřeb pana ředitele Josela Heinricha, bývalého
člena zemské školní rady. Rakev s tělesnými ostatky
zesnulého byla na katafalku obklopena četnými
skvostnými věnci a drahocennými palmovými kyti-
cemi, které kromě příbuzenstva a přátel věnovalo
král. hlav. město Praha a zemská školní rada. Po-
hřebních obřadů, jež vykonal farář P. Herout za
asistence duchovenstva, zúčastnili se kromě četných
jiných smutečních hosti pánové dvor. rada Wenig.
školní rada dr. Metelka, zemský školní inspektoe
Nečásek, dvorní rada prof. dr. Kalousek, poslanci dr-
Srb a Čech, zemští školní inspektoři Stejskal, dv.
rada Campe, Kastner, Langhans a Klouček, deputace
hasičů z Dolního Jiřetína, advokát dr. Setunský
náměstek starosty měst pražských dr. Šlychi, depu
tace důstojnického sboru měšť. priv, jízdy, M. No-
votný, M. Bilek, prof. Bláha, dvorní rada Schroubek,
místodrž. rada Bayer, kanovník Kmoch a j. v. P
obřadech pohřebních byla rakev snesena z katafalku
do čtyřspřežního pohřebního vozu, kolem něhož tvo-
řili pohyblivý špalír oficianti pohřebního ústavu, ne-
soucí věnce a pocbodně. Průvod ubíral se Ferdinan-
dovou třídou a Václavským náměstím k olšanským
hřhitovům, kde zesnulý byl do rodinné hrobky po-
chován.
— Výbor pro volební právo žen nás žádá, bychom
oznámili, že k doplňovacím volbám do sboru obec
ních starších král. hlavního města Prahy, nedopo-
ručoval kandidáty, nýbrž ve své zpráv
prostě zaznamenal, kteří z pp. kandi-
dátů se prohlásili pro rovnoprávnos
ženy smužem v soukromém i veřejném
životě. Redakce.
svatý . Vojtěch
Heinrich
P Herout
Wenig
doktor
Metelka
Nečásek
profesor
Kalousek
Srb
Čo
Stejskal
Camp
Kastner
Langhans
Setunský
Šlychi
M Bilek
Bláha
Schroubek
Bayer
Kmoch
Praha
Dolní Jiřetín
Václavský náměstí
Olšanský hřhitov
23
article
— Ze staroměstské radnice. Při střeďečních do
plňovacích volbách obdrželi dále ve II. sboru nov
městském hlasů: p. dr. Cízler 628, p. A. Stibral 566.
p. R. Červ 536, p. V. Morávek 258. — Ve III. sbor
na Novém městě kromě zvolených kandidátů kom
promisních obdrželi oposiční kandidáti hlasů: p. k
St. Sokol 570, p. V. Boháč 386, p. J. Bubník 397.
p. A. Nepevný 372, p. V. Vandas 359.
— E. St. Vráz osvědčil opět svou přízeň k Ústr
Matici školské a rozhodl se pořádati přednášku v
praspěch matičních škol. Den a místo přednášky
chlášeno bude v nejbližších dnech denními listy
— Italský hlar o Praze. Jak známo, uveřejni
PliDr. Ouido Balelli, profesor ve Florencii, před ně
jakým časem v časopisu „Hlorentia Nova“ článek
plný nadšení o Praze pod titulem „Aurea Praga
Roma del Nord“ s příslušnými vyobrazeními. Časopia
tento s dotyčným článkem je vyložen k nahlédnui
v kancelálské místnosti Českého zemského svazu ku
povznesení návštěvy cizinců v království českém v
Praze, Josefské náměstí č. 5.
— Vyznamenání obchodu. Knihkupecká, nakla-
datelská firma A. Storch a syn v Praze, na Staro
městském nám., byla vyznamenána na letošní Ju-
bilejní výshavě v Kroměříži stříbrnou výstavní me-
dailí a diplomem
— XI. řádná schůze sborn obocních starších král
hlav. města Prahy bude konána v pondělí dnep
listcpadu o 4. hod. odpolední
— Z obcí předměstských. Ve schůzi měsísk
rady na Smíchově, konané dne 28. října t. r. z
předsednictví slarosty p. dra. Koldinského, schvá
leno podání prolestu policejnímu ředitelství proti sou
slředění veškeré policejní stráže v Praze, jež děje
se na úkor veřejné bezpečnosti na Smíchově, ač dente
jest nucen přispívati na vydržování stráže obnosen
doktor
Cízler
A Stibral
V Morávek
V Boháč
J Bubník
V Vandas
Vráz
A Storch
Koldinský
staroměstský radnice
Praha
Florencie
josefský náměstí
městský já
Kroměříž
Smíchov
Hlorentia Nova
Praga Romo del Nord
Český zemský svaz
24
article
30.000 K ročně. Dále sděleno, že ministerskému přel
sedovi bar. Beckovi zasláno bylo telegraficky obra
žení proti úmyslu vlády, vyhlásiti výminečný stav
nad Prahou a jmenovitě nad Smíchovem, kde jes
úplný klid a pořádek. Vzata na vědomí zpráva
starosty, že společně se starostou města Košíř ode
vzdal místodržiteli žádost za povolení potřebného
nákladu na regulaci Mofolského potoka v části o
ulice Bendlovy až ke košířskému pivovaru. Tato čás
byla totiž z původního projektu regulačního, vypra-
covaného zemskou komisí pro úpravu řek v král
českém, vyloučena a mohlo by ponechání této části
polačiště v dosavadním slavu míti v zápětí vypuknul
nové epidemie nemocí v přiléhající části města, jeli-
kož následkem zaústění stok do potoka hromadící se
tam kaly vzduch otravují. Z té příčiny usneseno, by
též zdravolní komise na místě konsiatovala nezbyt
nou nulnost odstranění této klosky pro vody spla
škové. C. k. okrosní hejlmanství k urgenci oznámilo.
že o stižnosti, podané do oblěžování kouřem parní
lázní v Presslově ulici, zavedlo úřadní šetření, o je-
hož výsledku podá svým časem zprávu. Dodávka
přistrojů pro novou řádnou desku elektrárny svěřena
finně Křižikově. Vznto na vědomí, že zemská školn
rada povolila odškolení Radlic a rozdělení II. obecné
školy chlapecké na dvě samostatné školy. Usneseno
věnovali opětně pozornost zřízení městské spořitelny
Beck
Bendlův
Praha
Smíchov
Košíře
Presslův ulice
25
article
Dodávka uhli pro měslskou vodárnu, školy, obecní
bodovy a ústavy na rok 1909 zadána lirmě Váňa
Ulbert, pro městskou elektrárnu firmě Mlynais a Svo-
boda z dolů Živnostenské banky. Zároveň učiněno
opatření v příčině dodávky uhlí pro míslní chudé
v naslávajicím zimním období. Zpráva o schůzi od-
boru stavebního a zdravotní komise ze dne 27. října
t. r. vzata na vědomí a návrhy její v příčině povolen
úlev pro slavby rodinných domů na pozemcích used-
lostí „lřebenky“ a „Nesypky“ doporučí se obecnímu
výboru ke schválení. Usneseno naříditi rychlejší pro-
vádění dlaždičských prací v třídě Plzeňské a ulic
Poděbradově. Kromě jiných záležitostí staýebníc
vyřízeny čelné záležitosti živnostenské, tržní, poli
cejní, chudinské ald.
Vypsání cen umělecko-průmyslového muzea
V neděli dne 1. listopadu o 12. hod. pol. konší ne-
odvolatelně lhůla ku dodání prací konkurenčníi
(zarnitura 3 hřebenů, vása na kvěliny a vazba kala
logu). Práce přijímá kancolář musejní (Sanytrová
ul. 73—I.) v hodinách úludních, ve všední dnyo
9 do 12 a od 3 do 6 hod., v neděli od 10 do 12 hod
Poštou cxpedované práce musí býti padány poštov-
nímu úřadu nejpozději dne 1. listopadu, na pozdě
podané zásilky nelze vzíli zřelele.
Váňa Ulbert
Poděbradův
Mlynais
Svo
obecní výbor
26
article
— Zmažoná polilická schůze a demonstrace ve
Dvoře Králové. Telel. zpr. „N. L.“) Organisace nár
strany svobodomyslné ve Dvoře Králové svolala n
včerejší večer veřejnou schůzi, na které měl promiu-
biti posl. dr. Preiss o politické situaci, utvořen
posledním zasedáním sněmovním. Sloupenci strany
národně saniální obsadili předem sál a vynutili volb
presidia. Předsedou zvolen rad. pokrokář dr. Jen
čík, jenž prohlásil, že. dr. Preiss bude připuště
k ieči jen tehdy, dá-li satisíakci za schůze ve Václa-
vicích, kde slal se projev proti dru. Hajnovi u příle-
žitosti voleb do sněmu král. českého. Dr. Preiss vy-
slovil se velice energicky proti radikalismu hrubýc
slov, žádal za politiku činu a odepřel jakouk oliv
satisfakci, poněvadž ke schůzi byl pozván a jako host
měl právo mluviti. Také dru. Hajnovi byla dána n
schůzi ve Václavicích volnost slova. Na to přes vý-
slovné zaručení volnosti slova nebyl k řeči připuštěn
načež se svými sloupenci opustil schůzi. Ve schůz
na to pokračováno a po řeči .d. Rýdla a jiných pro-
vedeny po městě demonstrace, při čemž vytlu
doktor
Preiss
Hajn
Rýdl
Dvůr Králové
Jena
Václ
Václavice
demonstrace
národní strana
27
article
burka,
čena okna Německélo domu a jiných
německých domů. Provoláváno: „To je
za naše menšiny a za Prahul“
— Ústřední shor Svazu českoslovaniskýcii sln-
dujících koná schůzi v pátek 30. t. m. o 7. hod. več.
ve dvoraně svazu. Reorganisace svazu: ref. kol. Tvr-
zický. Stanovisko akad. spolků ku posledním udá-
— Hlavní gremium lékárníků král. českálio ko-
nalo četně navštivenou výroční schůzi v pražské
živnostenské a obchodní komoře dne 26. října 1908.
Schůze talo nejen návšlěvou, ale i průběhem svým
naprosto zdařilá, zahájena byla uvítacím proslovem
vrchního starosty Ph. Mra. Fr. Nyklíčka, který po-
ukázal v úvodu na důležijost jednání lelošního val-
ného shromáždění. Na to přikročeno ku projedná vání
pořadu jednacího, z kteréhož oba prvé hody: výroční
zpráva Hlavního gremia lékárníků a zpráva revisorů
bez debaty svého vyřízení došly. Dalším hodem jed-
nání byla volba jednoho člena představenstva na
období tříleté. Po návrhu předsedy Organisnce české-
ho lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slezsko Mra.
Storcha z Kolína navržen byl na tuto hodnost do-
savadní vrchní starosta Ph. Mr. Nyklíček. Volba dle
řádu gremiálního provedena hlasovacími lístky. Vý-
sledek provedeného skrutinia byl ten, že z odevzda-
ných 65 hlasovacích lístků obdržel 63 hlasy Phu. Mr.
František
Nyklíček
Storch
Mister
dvorana svaz
Čechy
Morava
Slezsko
Kolín
Německét dom
28
article
Nyklíček, 2 hlasy pok roztříštčny. Na to provedena
volba vrchního starosty ze tří členů představenstva
a tu aklamaci povolán byl k hodnosti této opětně
dusavadní vrchní starosta Mr. Nyklíček. Rtevisory
účtů opělně zvoleni pp. lékárníci Vítek z Pardubic
a Zoul ze Slaného. Další návrh na udělení podpor
přikázán byl představenstvu Hlavního gremia lékár-
níků ku provedení s přijatým dodatkem vrchniho
starosty, aby na počest jubilen bylo letos nadačních
přebytků užito vesměs k rozdělení pozůstalým chu-
dým vdovám a sirotkům po lékárnících a jich spolu-
pracovnících. O dalším bodě programu: Starobním
pojištění bylo referováno vrchním starostou Mrem.
Nyklíček
Vítek
Zoul
Pardubice
Slaný
29
article
Nykličkem, který na své přednášky u příležitosti
IV. sjezdu českých přirodozpytců a lékařů a mimo-
řádné valné hromady Organisace českého lékárnictva
poukazuje a stanovisko českého lékárnictva po téta
stránce objasňuje. O dalším bodě pořadu jednacího
„Ústřední platebna“ referuje spolustarosta Hlavního
gremia Mr. Rüdiger, který doporučuje valnému shro-
máždění schválení provisorního přístupu k této po-
kladně. Hlasováním pak zjištěno, že vělšina přistou-
pení ono schvaluje. Předloha vládní o zamýšleném
rozšíření povinného nemocenského pojištění došla
věcného posouzení referátem spolustarosty Mra. Col-
lera, který v přednesu svém podrobně daty dokázal,
jakých nedozírných následků uzákonění podobné
předlohy pro lékárnictvo by mělo. Poukázav na ob-
dobné hnutí mezi lékaři, učinil po této stránce při-
slušné návrhy, které došly příznivého přijmutí. Volné
návrhy „České lěkárnické společnosti“ za poskytnutí
příspěvků na slavbu lékárnického domu a vydání
Českého komentáře lékárnické sazby byly přikázány
gremiálnímu výboru k rozhodnutí. Vrchní starosla,
zmíniv se o rapidně stoupající agendě Hlavního cre-
mia lékárníků, sdělil shromážděným, že následkem
usnesení schůze všech starostů gremiálních ze dne
15. května t. r. přistoupeno bylo na ulvoření tak
zvaného gremiálního výboru, do něhož jednomyslnou
volbou povoláni byli pánové: dr. Fragner, Mr. Šťast-
ný a Mr. Šedivý, jichž obětavost ve vyřizování agen-
dy gremiální vrchní starosta případnými slovy na-
slínil. Vzpomínaje na to během toholo správního ro-
ku zemřelých lékárníků českých, jakož i na hodnost
starostenskou resignovavších starostů Mra. Bulín-
ského, Mra. Schlegela a Mra. Husáka, zakončil přá-
ním opělného shledání příštím rokem významnou tuto
schůzi.
Nykličk
Rüdiger
Fragner
Mister
Šťast
Šedivá
Bulín
Schlegel
Husák
Col
30
article
— Z valejné a universitní knihovny. Na Dušičky
(v ponděli dne 2. listopadu) zůstane universitní
knihovna zavřena
— Sčliání návštěvníků vyšehradského hibitova
provede v neděli dělnický odbor Národní jednoty se-
veročeské v Praze. Nebudiž nikoho, kdo přijde vzpo-
menout svých drahých zesnulých, aby zároveň ne-
připomněl si ulrpení našich utiskovaných bratří a
sester na ohroženém českém severu. Přispěj každý
jedním penizem (alespoň dvouhaléřem) na účely Ná-
rodní jednoty severočeské.
— Klub „Za starou Prahu“ pořádá v neděli 1.
listopadu pátou vycházku cyklu „Pražské kostely I.
k sv Haštalu. Výklad podá laskavě p. konservátor
Zd. Wirth. Schůze před kostelem o 2.30 hod. odpol.
(20 h). Výlet do Lysé pro nepříhodný den a nedo-
statek přihlášek odkládá se na neurčito.
— Nemocenské pokladny a lékařl. Postavení lé-
kařů poklsdenských je vskutku jedno z nej-
ubožších. Proto zvážil, odhadl a sepsal „Spolek
pokladenských lékařů“ své požadavky a předložil je
správám nemocenských pokladen k vyjádřemí. Poklad-
nám zdají se požadavky ty tak, jak stylisovány jsou,
nepřijatelny, ač neobsahují v sobě nic pře-
mrštěného Jedná se tu zvláště o přiměřené zvý
šení platu — lékař smí si přece také práci svou
oceniti — o pevnou smlouvu, jakož i částečně
o tak zv. definitivu. Ve čtvrtek dne 22. t. m.
Haštala
Zdeněk
Wirth
Praha
Lysá
spolek pokladenský lékař
31
article
jednali o požadavčích těch členové různých nemo-
cenských pokladen z Prahy a okolí. Odpoledne téhož
dne měly schůzi pokladny polit zabarvení národně
sociálního, večer pak pokladny smýšlení sociálně-
demokratického. K oběma schůzím pozváni byli zá-
stupci lékařských organisací, kteří se
také dostavili. Schůze odpolední byla v celku klidná
a tenor její byl ten, že bude ten „nejlepší úmysl“,
postavení lékařů zlepšiti, jak jen to okolnosti, s ni
miž prý počítati dlužno. dovolí. Schůze večerní byla
mnchem živější, namnoze i bouřlivá. Stanoviske pro-
tilékařské zaujali a hájili pp. Ctibor, Čermák
a Job. Vývodům jejich čelili a lékaře vůbec, pokla-
denské pak zvláště hájili pp. dři. Helbich, Pop-
per. Kotýnek, Heveroch, Janke a Seme
rád. Vývody pp. Ctibora a redaktora „Svěpo-
meci“ Čermáka nebyly sice požadavkům lékař-
ským valně příznivé, ale přece vyzněly jen konečně
v ten smysl, že musí nalézti se nějaká střední
cesta. Kde pokladny se svými lékaři se sejdou
shodnou, ač-li nebudou neústupně trvati na svých
požadavcích a učiní-li nutné nějaké ústupky, na ny-
nější požadavky že přistoupiti nelze, ježto by to zna-
menalo smri nemocenských pokladen. Mnohem vášni-
věji hovořil p. Job. ač řeč jeho s vlastním progra-
mem schůze neměla takřka nic společného. Na jé-
kaře poukazoval posléze jako na vyssavače pokladen
Vývody jeho, ač mluvil „plamenně“, nesetkaly se —
jak bylo patrne po zakončení řeči jeho — ani u vlast-
ních stoupenců se souhlasem. Z řad lékalských ob-
sažně a jadrně promluvil p. dr Helbich, vyvraceje
vývody pp. předřečníků a poukazuje na mnohé krás-
né úspěchy, kterých organisace lěkatská již vydobyla.
Ctibor
Čermák
Job
Helbich
Kotýnek
Heveroch
Janke
Sout
Praha
32
article
Organisace (řečník zcela klidně přiznal, že lékaři na-
učili se tomu od dělnictva) půjde svou cestou dále
a nebojí se zápasů. Dále p. dr. Popper dvěma dra-
znázorňoval, jak často zcela
stickými příklady
lékaře pokladenského nespráv-
správná činnost
ně posuzována a tím lékaři křivděno býti může. —
Dále starosta Ústř. jednoty českých lékařů p. dr. Ko-
týnek poukázal na širší rámec organisace lékařské
důrazně obhajoval lékařstvo proti četným výtkám,
kleré mu jednotlivými předfečníky v míe hojně
neprávem uštědřovány byly. Po stránce věcné hájl
možnost pevných smluv s pokladnami, jakož
stanovení delinitivy lékařů pokladenskkých.
Další řečník p dr. Janke poukázal na snahy lékař-
ské vůbec po zdokonalení a zlepšení svého poslavení
a vinil časopis „Svépomoc“, že často zcola zby-
tečně a neoprávněně lékaře pokladenské štvala
zlehčoval. President lékařské komory p. prof. dr.
Heveroch též zastával se požadavků lékařských
a především přimlouval se, aby slížnosti na lékaře
pokladenské vždy věeně, střízlivě a spravedlivě vy-
šetřeny byly, i pak že mnohá domnělá vina slane
se vinou malou, neb i žádnou. Naproti tomu pravý
vinnik bude vždy potrestán! Konečně p. dr. Seme-
rád podotkl ještě, že dnešní organisace lékařská ne-
ní snad dílem dvou lékařů, jak mylně měl za to p.
rodaktor Čermák, nýbrž dílem, vyšedším zcela prostě
a přirozeně z polřeb celého stavu lékařského.
Tím skončena debata a přijata pak resoluce, jejímž
nejdůležitějším odstavcem je ten, aby zvolena
byla osmičlenná komise, která by s
radila o ustavení sdružení všech po-
kladen za účelem úpravy lékařské po-
moci pro členy, by rozdělila jich obvo-
dy a učinila rozpočty nákladů. Pak schůz
kolem hodiny půlnoční skončena; ač dosti bouřlivá,
přece jen byla důstojná a zdá se, že bude vodnětem
doktor
Popper
ko
Janke
profesor
Heveroch
lékařský komora
34
article
k lepší budoueností i pokladenských lékařo.