2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
30. října 1908. Císlo 299
4
article
zujícímu odstranění jazyka českého při dráze te-
plicko-trutnovské, která, procházejíc obcemi
v bezprostředním sousedství okresu našeho, oby-
vatelstvem téhož používána jest. Vyslovujeme svo
politování, že zemský výhor král. če-
ského poukázal k výplatě první polo-
vinu zemské aubvence podníku, který ta
kovýmto způsobem národnost naši ponižuje a uráží
Odsuzujeme co nejostřeji svěvolnou obstrukci něme-
ckých poslanců, kteří se neostýchají v roce jubilej
ním zpěvem vlastizrádné, protistátní, velkoněmeck
písně „Wacht am Rhein“ v síni staroslavného sně
mu král, českého tuto pohaněti a loyalitu svou i lá
sku ko své rodné zemi takovýmto způsobem osvěd
čovati. Žádáme veškeré poslance české bez rozdílu
stran, aby svorným postupem jak na sněmu král
českého, tak i na radě říšské hájili neústupně práva
národa našeho a nižádnému nátlaku nepovolujíce
přičinili se, aby platně zákony jak při soudech, tl
i ve školství úplnou rovnoprávnost nám zaručující
vládcu porušovány nebyly. V Polici, dne 19. Híjna
1908. Starostův náměstek: Jan Krtička.
Krtička
Wacht be Rhein
5
article
Ve včerejší schůzi hospodářské ko-
mise obce pražské
bylo usneseno vzhledem k počínání si policie
jako nájemníka obecního v paláci hr. Sylvy-
Taroucey, aby dostala policie od 1. listo padlu
výpověď. Dále bylo k pávrhu ob. st. p. Břez-
novského usneseno, požádati ins pektora domu
toho p. stav. radu Vlčka, aby zakázal přísně po-
užívání místností, které byly najaty od přede-
šlého majitele hr. Sylvy-Tarouccy, za kasárny
pro malou část stráže, při demonstracích za vě-
zení. Dále ob. st. p. Slavík učinil n ávrh.
aby vzhledem k tomu, že so proslý
chá, že vneděli má býti uspořádán
velký buml, ke kterému jsou po-
zváni buršáci z říšle a veškeří ně-
mečtí poslanci, by městská rad
zakročila u mistodržitele, by pro-
vokace tato byla zaká zána.
Ob. st. p. Březnovský poukázal na to
že toto zakročení neslibuje valného výsledku
navrhl, aby presidium rady městske
bylo vyzváno, aby se obrátilo přl-
mo na ministerského předsedua
na oba české ministry. Tyto návrhy
byly jednomyslně schváleny.
Břez
Taroucca
Slavík
Březnovská
Ob
SylvaTaroucey
6
article
Buml trvá!
Buml buršáků jest dosud v Praze na den
ním pořádku. Včera se opět konal, ovšem pod
stínem opravdového lesa bodáků četnických
Četnická posádka v Praze, na 700 mužů roz
množená, byla včera doplněna ještě četnictven
z Moravy a z Haliče. Četníkům svěřeno nyní v
konávání služby v pražských ulicích. Procházej
v počtu 3—6 mužů.
Včerejší bumi buršáků byl zahájen pře
11. hod. dopolední. Buršáci, v počtu asi 120.
procházeli se na novoměstském chodníku od ka-
sina k Nekazance. Na protějším chodníku pro
menovalo tolik obecenstva, že začasté byl po-
stup úplně zastaven. Oba chodníky byly vrou-
beny policií a četnictvem. Nemalé vzrušení vy
volalo počínání velitele četnictva. Stál u chod
níku, pojednou uchopil některého jinocha, vy
týkal mu, že se tam už dlouho prochází a da
ho odvést do filiálky policejní v obecním paláei
na Příkopě. Tento způsob zatýkání vyvelal ta
kový odpor mezi obecenstvem, že několik če
ských poslanců zakročilo. Jeden zatčený po in-
tervenci poslanců byl mezi dopravou do zmíně-
ného paláce propuštěn a tu se ukázalo, že bo
četník zatkl úplně bezdůvodně. Četník na dotaz
proč mladíka odvádí, odpověděl: „Já nevím!
Na Příkop dostavili se poslanci pp. Aný ž, dr.
Baxa, Kratochvíl, inž. dr. Kaftan
Modráček, Johanis, později také minist
m. s. dr. Fořt.
Buml trval do 1/4212. hod. polední, načez
se buršáci vrátili do kasina a obecenstvo pozdéj
se rozešlo.
Včera dopoledne bylo na Václavském ná
městí zatčeno 10 osob pro neuposlechnut
stráže.
Buml
doktor
Baxa
Kratochvíl
Ing
Kaftan Modráček
Johanis
Fořt
Praha
Morava
Halič
7
article
Na Příkopě
napaden byl při úterním bumlu po 11. hod. do-
polední surově česky student buršákem, poně-
a slatistiky. Seznam profesorů. České a německé
střední školy. Odborné škoty Články: Dr. R. Brož
Positivní politika a mladá generace ztátoprávně po
kroková. Projev mladé generace státoprávně pokro
kové. Prof. dr. F. Mareš: Věda a kultura Fr. Farský.
Frál. česká hospodářská akademie v Táboře. Prof
Frant. Krejčí: Mládí a mravnost. Sludium farmacie
Reforma maturit. Reforma středoškolského řádu pro
zkoušení a klasifikování. Studenistvo: Kronika stu-
dentského života za školní rog 1906-7. Studenistvo
Praze. Studentstvo v Brně a ve Vídni. Odborné spol-
ky. Sociální poměry studentské. K sociálním pome-
rům ženské studující mládeže. Různé: Výhody při
lěčení, branná povinnost, knihovny a čítárny, musea
umění v Praze. — Výtisk siojí 1 K 20 h. Student
při hromadné objednávce mají slevu. Objednávky vy-
řizuje administrace Časopisu Pokrokového Student-
stva v Praze.
Alpbabetisches Nachschlageregister zu den
šsterreichischon Reichsgeselzen, Landesgesetzen unu
Verordnungen“ von Karl Meríort, k. k. Hofrat
a. D. und Michael Hofer, k. k. Rechnungsrat
Josef Lenobel, Verlagsbuchhandlung Wien IX./1.
Thurngasse Nr. 15,
doktor
R Brož
profesor
F Mareš
Farský
František
Krejčí
Meríort
Michael Hofer
Lenobel
Thurngass Nr
Francie
Brno
Vídeň
Praha
český hospodářský akademie v Tábor
Studenistvo Praga
muzeum uměný v Praga
Hofrat a
Verlagsbuchhandlung Wien
Landesgesetdit uno Verordnungen
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Městské divadlo na Král. Vlnohradech. Straus-
sovým »Netopýrem« získal operetní repertoin
Městského divadla své nejlepší číslo. Neboť čtyři
atřicet let stará tato opereta zastiňuje stále ješlé svým
vlipným dějem, z veselohry »le Reveillon« Meilhaca
a Halévyho vypůjčeným, neméně pak vti pnou, veselou
a při veškeré operetní bujnosti jisté hranice vkusu
šetřící hudbou tak mnohé novější i nejnovější zboží
toho druhu. Však již na Vinohradech zklamali se s lec
kterou akvisicí z oboru lehce podkasané Musy ..
Provedení, nastudované a řízené kapelníkem panem
Milanem Zunou, je v celku dobré. Mělo však do-
saženo býti ještě větší lehkosti, jiskřivosti, gracie. Část
pěvců zpívá příliš operně, vážně, čásť opět hrubě.
Straus
Halévy
Zuna
+ městský divadlo na Královský
Musa
le Reveillon
9
article
Kde kdo chce ukázati na této křehounké hudbě, co
má hlasu, zapomínaje, že lakovým centovým naklá-
dáním tónu jde k čertu poslední půvab těch lehko-
šumných popěvků. Operela má se zpívati ležerněji, se
stálým zřením na vtip slova a především má se lépe
hráti. V tom ohledu přikladem může býti pan Char-
vát, který má v sobě pravou operetní krev. Jeho
soudní sluha Žabák je povedená figurka. Ovšem jako
režisér měl dosíci zejména od představitelů Gabriela
z Eisensteinů a jeko mstícího se přítele, rovněž pak
od představitelů ředitele věznice a Alfréda více ele-
gance, nenucenosti, jako že zase dir gent měl od nich
požadovati jemnějšího a graciosnějšího zpěvu. V tom
směru ukázaly dámy lapší pochopení. Paní Skálová
(Rosalinda) a sl. Drozenova (Adéla) zapějí si
chvílemi sice ukrutně vážně, operně, ale přece na
četných místech svých partů zachycují ten pravý
lehký, vzdušný, půvabně šelmovský ráz, který je pří-
znakem operetního slohu. V ovzduší svém jest ovšem
úplně nová operetní diva vinohradského divadla, pan
vadž pozdravil kolegu slovy: „Na zdar!“ Aby
mohlo býti zakročeno proti buršákovi, jenž je
policejně zjištěn, žádá se napadený, aby sdělil
svou adresu JUC. Stan. Kostrouchovi, Praha-II.
Dittrichova ul. 1773.
Char
Gabriel
Alfréd
Skálová
Rosalinda
Drozenův
Adéla
Kostrouch
Eisenstein
Praha
Dittrichův ulice
vinohradský divadlo
JUC
10
article
Protičeské bouře v Cechách.
Protičeské bouře v Cechách.
Výtržnosti v Č. Budějovicích, zaviněné vyzý
vavým a drzým vystupováním jedné části zdejší
německé a odrodilecké omladiny, opakovaly se i ve
středu večer, jenže v rozměrech mnohem menších
neboť byla učiněna přísná opatření. Srudentůma
žactvu škol zapovězeno vycházeti na náměstí a od
5 hodin odpoledne nesměli vůbec ven. Zároveň vy-
dána vyhláška, již nařizuje se zavírání domůa
obchodů již v 7 hodin večer a držení čaledi a chasy
doma. O 1/25. hod. odpol. vyláhly četné oddíly vojska
(pluků čís. 28 a 91, zeměbrany a dělostřelců koňmo)
jež rozloženy v různých částech města; největší po-
hotovost byla na dvoře radnice. Do 7 hodin byl
v městě poměrný klid, pak ale shromáždilo se na
náměstí hojně lidí, zejmena mládeže a potyčky po
čaly znovu. Policie zakročila a když ukázala se ne-
dostatečnou, vyšlo ze svých stanovišť vojsko, jek
vyklidilo náměstí a obsadilo ulice do vnitřního města
vedoucí. Oddíly dělostřelců na koních projižděly pak
předměstskými ulicemi, rozptylujíce každý shluk
demonstrantů, kteří po vojsku pokřikovali a opět
opět se shromažďovali. Zatčeny byly dvě osoby
však po zjištění jmen zase propuštěny. Po 9. hod.
večerní byl opět pokoj.
Z Podmokel, 29. října. Noc středeční minul
klidně vzbledem k pohotovosti 50 četníků, ktek
zůstanou zde i dnes, ve čtvrtek, kdy pořádá se dalš
štvavá schůze. Připomínáme, že za bestiálního řádění
zdejších zuřívců minulých nocí nezatčen ani jediny
výtržník! Přislušní orgánové mluví dokonce o vůdci
který prý akci řídil, popisují jeho osobu, ale neznaj
prý ho! Zdá se prý býti přespolním, ale zdejších
místních poměrů dobře znalým!
Cecha
Č . Budějovice
Podmokly
11
article
Protičeské násilnosti v Teplicích. Při včerejších
demonstracích protičeských bylo poškozeno krut
mnoho českých živnostníků, jichž závody a obchody
staly se předmělem surového útoku německého davu.
Nejvíce postižení byli tito živnostníci: Šubert, Iimera.
Podojil, Kučera, Hlavička, Babínek a celá řada jiných.
Útok podniknut byl na nemocenskou pokladnů a na
českou školu. Čeští otcové surově na ulicích na-
padáni a týráni. Dnes očekávají se nové demonstrace
a hledíme s hrůzou nejbližší budoucnosti vstříc
neboť ponecbáni jsme úplně bez ochran y.
E Litoměřic se nám telegrafuje: Čelníci, kteř
sem byli povoláni k ochraně české menšiny, byli ná-
hle odvoláni, jelikož prý jsou národnosti české. Za-
sadil se o to purkmistr dr. Funke, jenž prohlásil
že město ručí za pořádek. Hned na to došle
však k bouřím. při kterých byl jeden český dělník
pobodán. Po celém městě chodí hloučky výtržníků
přepadávajících české chodce a surově jim spilajíce
Dle tcho, jak jim kdo odpoví, jej ztýrají. Český obuv-
ník Pospíšil přepaden ve svém bytě a vymlácena mu
celá dílna. Soudní adjunkt Novák před násilnostmi
německé luzy zachránil se útěkem. Před c. k. okres-
ním hejtmanstvím zazpíváno „Wacht am Rhein“
podobně před sborovým velitelstvím, hned dnes,
první den jeho úžadování.
Šubert
Iimer
Kučera
Hlavička
Babínek
doktor
Funke
Pospíšil
Novák
Teplice
Wacht be Rhein
12
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Návrh programu pro evropskou
konferenci.
Z Londýna, 26. října.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Cařihradský dopisovael »Timesů« zasl
svému listu ne-li text, tedy aspoň podstatn
obsah noty, odevzdané sirem Edvardem
Greyem zástupcům velmocí, kteří ji doručili
svým vládám. Tato nota obsahovala návrh pro
gramu pro evropskou konferenci, podaný Portě
vládou britskou, francouzskou a ruskou. »Times«
pak z něho uvádějí
I. Určení právního postavení Bulharska.
II. Určení finanční kompensace, klerou má
Bulharsko zaplatiti Tureeku jako důsledek kuždé
změny v postavení Bulharska.
III. Určení právního postavení provinci
Bosny a Herceguviny.
IV. Určení povahy kompensace, které se
má dostati Turecku následkem anexe jejich.
V. Uzavření dohody mezi mocnostmi z
účelem uzavření cizích poštovních úřadů v Tu-
recku a úpravy některých bodů kapitulací.
VI Určení právního postavení Krěty.
VII. Modifikace článků II, XXIII. a LX
berlínské smlouvy
Parsgrafy VIII., IX. a X. pojednávají prý
o kompensacích požadovaných Scbskem a Černou
Horou za annexi proviucií, obeazených Ra-
kouskem.
Hessová-Guthova (prine Orlovský). Jako vložky
ve druhém jednání tančeny polka a čardaš velice
pružně; zejména baletní místr pan Trojanow sk
stržil za svůj ohnivý čardaš mnoho potlesku. Za t
vložka houslového sóla vypadala úplně z rámce hry
jakkoli sl. Stillerova přednesla Saint-Saensovu
skladbu efektně, s technikou až na drobnější nepře-
snosti v passážích pozoruho dnou.
Grey
Trojanow
Stillerův
Balkán
Londýn
Bulharsko
Turecko
SaintSaensův
Timesy
HessováGuthov
Parsgrafa VIII
13
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Básník Kranjčevič zemřel. Ze Sarajev
29. října. Dnes zemřel nejpřednější chorvatský lyrik
profesor Silvije Kranjčevič.
= Herringův aeroplan rozbit. Z Nového Y o -
ku, 29. října. Herringův létací stroj byl včera p
prvním vokusném vzletu rozbit. Letěl pěkně přímým
směrem, při pokusu o zatáčku však se překotil
sřítil se na zem.
= Velký požár. Z Bloemfonteinu, 28. říj-
na. Krátkým spojením vznikl zde požár, který zniči
některé vládní budovy. Škoda odhaduje se na 80 a
100.000 liber.
Farmanovy pokusy. Z Paříže, 29. října
(K. k.) Vzduchoplavee Farman podnikl včera se svým
aeroplanem v táboře chalonském za prudkého větru
několik vzlelů, mezi nimi plavbu na 1600 metrů.
delší plavbu ve výši asi 35 až 40 metrů, konečně
plavbu 5 kilometrů v přímé čáře přes pahorkatou
krajinu s velikou rychlostí.
= Cholera. Z Helsingforsu, 29. října.
(K. k.) V Symii (gubernie Sv. Michal) onemocněl
manželka jistého dělníka a její syn, 1 rok starý, cho-
lerou. Hošík zemřel.
— Výbuch v továrně na prach. Z Vrati sla-
vi, 29. října. (K. k.) Jak sděluje „Schl. Ztg.“ z Ryb
níka, nastal v továrně na prach v Kriewaldu dnes
ráno výbuch, klerým byly tři dělnice zabity
a 4 poraněny lěžce.
= Loupež v pošťské bance. Z Pešti, 29. října.
Kranjčevič
Silvij Kranjčevič
Herringův
Farmanův
Vzduchoplavee Farman
Michal
Sarajevo
Nový Y
Bloemfontein
Paříž
Helsingfors
Pešť
14
article
(Uh. tel. kor. kanc.) Včera byl na stanici v Malém
Teremě zatčen muž, jehož popis se hodil na jistého
bankovního lupiče. Bylo u něho nalezeno 13 deseti-
korun, 2 pětiruble a papírové peníze Na základě
jeho udání byl začen též dělník Josef Antoševič
Bylo konstatováno, že oba spáchali loupež v komerční
bance. — Z Pešti, 29. října. O zatčení bankovních
lupičů sděluje se dále: Biaczkowsky, zatčenýv
Malém Teremě, jest slévačem a rozen v Rusku. An-
toševíč bydlil zde v jednom z hustě obydlených do-
mů. Antoševič přiznal se úplně, kdežto Biaczkowsky
stále ještě zapírá. Uloupené peníze byly dosud až
na několik set korun zachráněny.
Z Pešti, 29. října. Policie odebrala se odpo-
ledne do kerepešského lesa spolu s oběma zatče-
nými lupiči. Ve třech jamách byly pak nalezeny, jal
lupiči udali, všechny uloupené peníze, až na nepa-
trný obnos. Potom odebrali se policisté do Jedlové
kde luniči uschovali své revolverr.
Tento výpočet, třeba by nebyl úplně ne-
správný, obsahuje přece některé omyly a sice
velmi závažné, kromě toho pak i postup tohoto
výpočtu liší se od oficiálného textu.
Po resumé agence Havasovy, jež přinesla
o této malé oficiální listině, obsahující celkem
osmnáct nebo dvacet řádků, máme tedy druhý
text rovněž nesprávný, jenž by mohl způsobiti
nové nedorozumění, pokud se týče návrhu
anglo - franko - ruského. Na základě přesných in-
formací jsem s to opraviti text návrhu i postup
paragrafů.
Antoševič
Ana
Havasův
Pešť
Rusko
15
article
První dva paragrafy, týkající se Bulharska.
jsou spojeny v jeden v oficiální notě, jenž zní.
I. Bulharsko; v závorkách: právní posta
vení a finanční povinnosti.
Netřeba dokládati, že prostá záměna slova
povinnosti místo kompensace připouští zcela jiný
výklad. Celý komentář »Timesů« ke třem bodům
prvního paragrafu jest nesprávný, neboť onu
notu charakterisuje právě jeji krátkost a to, že
neobsahuje žádných vysvětlivek.
Paragraí třetí v »Timesech« je v texlu
ofieiálním paragrafem druhým a zní rovněž
velmi krátce:
II. Bosna a Hercegovina; nic víe.
III. Sandžak.
Paragrafy IV., V. a VI. jednají o možných
modifikacích článků XXIII., XXIX. a LXI. ber-
linské smlouvy, takže místo jediného paragrafu
pod číslem VII. máme tři různé paragrafy. Pa-
ragraf VII. ofieiálního textu praví prosté: Vý
hody pro Srbsko a Černou Horu. Parsgraf VIII.
obsahuje jediný řádek: »Práva států balkán-
ských jako pobřežních zemí dunajských.«
Konečně paragraf IX. je také velmi lako-
nický: Kapitulace a poštovní úřady v Turecku.
Ve všem tom, jak viděti, není ani slova
o Krétě, o které se zmiňuje teprve post serip-
tum. Turecko, jak praví »Times«, nemá důvodů
aby odmítalo pojetí otázky krétské do programu
konference, poněvadž v návrhu vlád britské,
francouzské a ruské je otázka krétská uvedena
zvláště jako předmět jednání mezi čtyřmi
ochrannými velmocemi a Tureckem, o dohodě
pak tyto velmoci a Turecko podají zprávu na
konferenci.
Bulharsko
Bosna
Hercegovina
Srbsko
Černá Hora
Turecko
Kréta
Timesy
Times
Parsgraf VIII
16
article
J. Coudurier.
Izvolský opět v Petrohradě.
Z Petrohradu, 28. října. Ministr zahra-
ničních záležitostí Izvolský přibyl sem dnes
ráno.
Z Petrohradu, 29. října. (K. k.) Minist
zahraničních záležitosti Izvolský byl dnes
carem Mikulášem přijat vPetěrhofu
ve sly šení.
V střediskách evropské politiky poznal
cizí názory, nyní jest na něm, aby se obeznáml
i s ruskými. S ruského stanoviska promlouvé
„Novoje Vremja“ takto:
My musíme záležitost bulharskou oddělo
vat od bosensko-hercegovské. Prohlášení bul
harské nezávislosti nikterak se nedotýká zájmů
Turecka. Staré závazky Bulharska tím nepřestá
vají, Bulharsko království musí jim dostáti jak
Bulharsko knižectví. Forma, kterou uskutečněnu
bulharské království, arci není zdařilá a neodpo-
vídá pověsti krále Ferdinanda jakožto „nej-
chytřejšího Bulhara“. On neučinil dobře, že
zbytečně Turky uraz a dal Německu možnost,
aby je nyní proti Bulharsku štvalo. Ale Tursi
bohdá prohlédnou a poznají, že tato německá
štvanice je namířena vlastně proti nim, protože
má za účel svésti jejich uražený národní cit n
falešnou kolej.
Pod maskou přítele Turecka Německo roz-
vazuje si ruce v otázce Bosny a Hercegoviny
jež má pro Turecko mnohem větší důležitost
Bulharsko přestalo býti soustavnou částí oto-
manské říše, ale nikoli Bosna a Hercegovina
Okupace těchto dvou provincií nebyla svěřena
Rak.-Uhersku za tím účelem, aby z ní ono mělo
prospěch, nýbrž výhradně myšleno na prospěch
obyvatelstva bosensko-hercegovského, jež strá-
dalo od nevzdělané turecké annrchické despocie.
O tom není sporu, že Rakousko-Uhersko jednalo
proti mezinárodní smlouvě, proti zájmům Tu-
rocka a bez ohledu na zájmy zabraných zemí.
J Coudurier
Mikuláš
Ferdinand
Bulhar
Turek
Petrohrad
Turecko
Bulharsko
Německo
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Novoj Vremja
17
article
Německo přes to slibuje svého spojence podpo-
rovat i branně.
Za těch okolností nelze si ničeho slibovat
od evropské konference a pan Izvolský byl by
lépe učinil, kdyby byl z Petrohradu nejezdíl.
Rusko nemůže se k vůli osobě, stojící do
časně u vlády, vzdáti svých historických úkolů
Kdyby Bosňáci a Hercegovci skutečně si přáli
dostati se v rámec říše rakousko-uherské, bylo
by to něco jiného. (Plebiscit, jejž navrhly
„N. L.“1) Rusko i Tureeko by se s tím smířily.
Ale o této kardinalné otázce politikové vídeňští
a berlínští ani neuvažují, pokládajíce slovanské
opyvatelstvo zabranných zemi za kořist německé
„kultury“. Ruský ministr nemá práva dáti zá-
boru schválení. Ruský národ podrobuje se vlá-
dě, ale nikoli v těch případech, kdy dočasní
vládcové stavějí své míjivé kombinace nad zá-
větné ideály národa. Jižní Slovanstvo není s to,
aby zachránilo své národní bytí bez pomoci ma-
teře Rusi; s druhé strany i Rusko potřebuje
samostatného bytu balkánských Slovanů, nebot
oni jsou přirozenou překážkou Německu na
costě do Asie, kudy Německo snaží se zaskočiti
Rusko. Hájíc zájmy jižního Slovanstva a oto-
manské říše, Rusko současně hájí zájmy budou-
cích ruských pokolení. Jestliže tomu p. Izvol-
ský nerozumí, dni jeho kambinací budou velmi
krátké.
Izvolský
Bosňák
Hercegovec
Rus
Německo
Petrohrad
Rusko
Asie
18
article
Aehrenthalovo Ichocení Francil.
Aehrenthalovo Ichocení Francil.
Z Paříže, 28. října. (K. k.) »Figaro« píše
Svob. p. Aehrenthal vyslovil ve své předvče-
rejší řeči francouzské vládě nejlichotivější a zaslou-
žené uznání tím, že poukázal na její úsilí o za-
chování míru. Francie musí pokračovati ve svém
naprosto nezištném díle. Při tom Francie nestala se
ani na okamžik nevěrnou své povin-
nosti vůči spojenci ruskému. Není vinou
Francie, jestliže se poměry nevytvářily velice pří-
znivě pro ruskou politiku. Partie byla právě nestejná.
Sázka Ruska a dohodnutých tří velmocí záleželav
rozmluvách a protokolech, tedy v ničem. Naproti
Rakousko- Uhersko nechalo svými velvv-
slanci prohlásiti, že nevydá aní píd
bosenského území. To byla jasná řeč.
S takovými rozhodnutími a s takovým spolkovým
spojencem, který má svůj prach stálev
suchu, musí býti ovšem dosaženo výhod. Římský
zvláštní dopisovatel časopisu »Petit Journal«
dostal prý od povolaného diplomata oficiosní notu,
v níž se praví, že ministr Tittoni vynakládá vše
na sprostředkování mezi mocnostmi. Jeho otevřená
přátelská politika vůči Rusku a jeho ústní smlouvy
s lzvolským ponesou ovoce. Konference bude pro
italskou politiku morálním úspěchem a s nad
ještě něčím lepším . ..
Figaro
Aehrenthal
Petit
Tittoni
Paříž
Francie
Rusko
RakouskoUhersko
Aehrenthalovo Ichocení Francil
19
article
Kompensace pro Srbsko.
Z Cařihradu, 29. října. »Moniteur Orien
tal« oznamuje, že dle spolehlivých informac
žádá Srbsko následující kompensace
1. Část území bosenského pro Srbsk
a část Hercegoviny pro Černou Horu.
2. Stanovení hranic na jistých místech. 3. Ž
Turecko bude tyto požadavky podporovati n
konferenci. Kdyby tyto požadavky nebyl
povoleny, bude Šrbsko pro Bosnu žádati
autonomii a kdyby i tento požadavek byl za-
mítnut, vyšle čety do obou Rakousko-
Uherskem okupovaných provinclí. List
k tomu připojuje, že poslání Novakovačovo
jak se zdá, úplně stroskotaln. V kruzích Porty pro-
slýchalo se před několika dny, že Srbsko skutečně
slanovilo zmíněné požadavky, že však Porla prohlá-
sila, že nemůže nic dělati. Ohledně Novakoviče se
prohlašuje v ministerstvu zahraničnícl záležitostí, že
jeho poslání není úřadní a že s Tevfikem pašou
mluvil jenom všeobecně.
Srbský ministr v Anglii.
Z Londýna, 29. října. (K. k.) Srbský mi
nistr zahraničních záležitosti dr. Milova n -
vič měl dnes odpoledne v zahraničním úřadu
se státním tajemníkem Greyem rozmluvu
o posledních událostech na blizkém Východu.
Trvala přes půldruhé hodiny. Ministr navštivi
pak francouzské, italské a jiné velevyslanectví
Srbský vyslanec v Paríži se zejtra v Londýně
očekává.
Orien
Novakovič
Tevfik paša
doktor
Milův
Srbsko
Cařihrad
Turecko
Bosna
Rakousko
Uhersko
Anglie
Londýn
Grey rozmluva
20
article
Mladoturci a Srbové.
Rakousko-Uhersko při prohlášení záboru Bosny
a Hercegoviny ustanovilo se vyvěsti svá vojska ze
saodžaku novopazarského, doufajíc, že Srbové s jedné
a Černohorci s druhé strany okamžitě se tam vrhnou.
aby se o to území rozdělili a hranicemi se spojiti
a tím se dostali do koníliktu s Tureckem. Srbsko
a Černá Hora nevyhověly v té příčině bar. Aehren-
thalovi a nyní je to hlavně vídeňská žurnalistika, jež
neustává pracovati k tomu, aby se Srbové a Mlado
turci svadili.
Orgán mladotureckého komitétu, cařihradský »Šu
rají Umet« věnuje této šlechetné snaze vídeňských
přátul článek, jenž končí těmito slovy: »My jsme již
dokonale prohlédli vídeňskou prolhanost a Srbové
rovněž. Methoda vídeňská již na nás neúčinkuje. Mezi
Turky a Srby již dávno panoje přátelství, jež nás
idále bude spojovati, ať je to Rakousko Uhersku sebe
nemilejší.«
Smýšlení zabraných musulmanů.
»Musavat«, orgán bosensko-hercegovských musul-
manů, píše, že musulmané byli velmi pobouřen
zprávou, že z jejich středu Kulovič beg. Mošič a jim
podobní půjdou do Vídně a Pešti »s nějakou deputací .
Protože tito lidé jsou schopni každého skutku, kterým
by se v úloze nevolníků zavděčili svým pánům
mohlo by se státi, že by tam zfalšovali smýšlení
musulmanského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny
Aby se tak nestalo, musulmané mostarští poslali
ministru Burianovi telegram, kterým prohlašují, že
zmínění lidé mají právo mluviti pouze za sebe a ni
koli za své souvěrce, kteří jich nenávidí. A celát
deputace, jak se praví, šedesátičlenná, bude oprávněna
vyjadřiti pouze přání cizinců, které Rakousko-
Uhersko proti našim zájmům do zemí našich uvedl
a snadi katolických našich spoluobčanů, al
více nic.
Srba
Mlada
Šu
Burian
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Turecko
Srbsko
Černá Hora
Rakousko Uhersko
Vídeň
Pešť
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Uhersko
21
article
Ku přednášce prof. Pogodina.
Z Petrohradu, 29. října. (P. t. a.) Vzhledem na
dotaz podaný dnes v hosudarstvenné dumě ve pří-
čině toho, že u příležitosti včerejší přednášky profe-
sora Pog dina byla zákázána debata o annexi Bosny
a Hercegoviny, prohlašuje vládní komuniké, že petro-
hradský městský hejtman tím se nedopustil protizá-
konnosti a že jednal na základě svých práv, jež mu
přísluší na základě mimořádné ochrany a na zá-
kladě daných instrukcí. Pořadatel přednášky o Bosn
a Hercegovině, bývalý poslanec dumy, Alexandr Sta-
kovič, byl zavčas správcem ministerstva záležitost
zabraničních o tom zpraven, že přednáška dle jeho
ro hodnutí a dle rozhodnutí ministra vnitra sice s
smí konati, avšak bez následující debaty. O tom byl
městátí hejimané v Petrohradě a Moskvé zpravení.
profesor
Pogodin
Alexandr
Petrohrad
Bosna a Hercegovina
Bosn a Hercegovina
22
article
Vyklizení Plevlje.
Ze Sarajeva, 29. října. (K. k.) Devátá hor
ská brigáda po rozloučení s tureckým vojskem
a obyvatelstvem opustila Plevlje a dostihla
dnes u Metalky hranic.
Vyvrácení zpráv o sbězích a srážkách
Z Vídně, 29. října. (K. k.) V poslední době ší
srbské listy zprávy, že sběhové rakousko
uherské armády přicházejí do Srbsk
aby tam sloužili jako dobrovolníci
Naproti tomu se s povolané vojenské strany konsta
tuje, že dosud vůbec není znám ani jediný podobn
připad a že tudiž pověsti ty mohou býti prohlášeny
za naprosto nepravdivé.
Ze Sofije, 29. října. (Ag. Tel. Bulg.) Je úpln
bezpodstatná zpráva, srbskými listy včera sdělená
v cizině šířená, že mezi tureckým vojskem
a bulharskou četou, která chtěla přejíti Ma
kedonii, se strhla srážka, a že četa byla a
na hranice pronásledována.
Poslání vojvody Mijuškoviče do
Petrohradu.
Vojvoda Lazo Mijuškovič (nikoli »Mineko
vič«, jak jej důsledně přezývá »K. k. «), bývalý
předseda černohorského ministerstva a osvě
čený diplomat, svěřil petrohradskému zpravodaj
»Ruského Slova« o své návštěvě u pomocník
ministra zahraničných věci, Čarykova, co ná-
sleduje:
S p. Carykovem rozmlouval jsem hodinu
Vyložil jsem mu přání i nezbytné potřeby bal-
kánských Slovanů. Mezi jiným jsem projevil, že
my, balkánští Slované, si přejeme, aby i Rusko
povzneslo svého autoritativného hlasu a rozhodl
se pro jedno z dvojího: buď aby se aktivně
vmísilo v balkánské záležitosti, anebo aby se
do nich vůbec nemíchalo a nechalo balkánské
ma
Vojvoda Mijuškovič
Čarykův
Slovan
Sarajevo
Vídeň
Srbsko
Sofijá
Petrohrad
Rusko
23
article
Slovany, aby si je vyřídili sami. Kdyby se Rusko
rozhodlo pro druhou cestu, balkánští Slo-
vané žádají, aby se zřeklo myšlenky
svolati evropskou konferenci a kdyb
přece byla svolána, aby ji neobeslalo,
protože, kdyby bylo ostatními účastníky přehla-
sováno, musilo by se podrobiti, jako se podro-
bilo na berlínském kongrese, a tím by dalo
usnesení konference sankci, a balkánští Slované
musejí se obávati, že by se usnesení velmocí
mohlo tak příčiti jejich životným zájmům, jako
berlínská smlouva. Dále jsem panu Čarykovu
ukázal, že Srbsku a Černé Hoře, kdyby byly
nuceny vésti válku s Rakousko Uherskem isolo-
vaně, není se báti porážky, zvláště kdyby Rusko
Anglie, Francie a Italie provázely jejich zoufaly
boj sympatiemi.
Nejasná situace v Bulharsku.
Ze Sotije. (Pův. dop. »N. L.-)
Velký vezír předložil bulharským delegátům
Dimitrovu a Stojanovu podmínky, za kterých by
Turecko uznalo nezávislost Bulharska. Původně
žádal, aby Bulharsko zaplatilo: 1. poplatek za
severní Bulharsko za minulých 30 roků, 2. zkapita-
lisovaný tribut za Východní Rumelii v obnosu 6
mill. franků. Při tom chtěl uznat jenom severní
Bulharsko za državu nezávislou. Potom z požadavků
slevil všechno, až na zkapitalisovaný tribut za
Vých. Rumelii. Bulharští delegáti s nepořízenou se
vrátili do Sofije. Tam je chaos ohledně tureckého
požadavku. Ministr zahraničných zaležitostí, generá
Paprikov mluví jedno, ministr Takev (vnitra) drubé
bulharský vyslanec v Paříži, dr. Stančev, třetí,
bulharská tisková kancelář čtvrté. Co mluví jeden,
to potírá druhý. Vyjasnění přinese »trůnní slovo«,
které přečte král ve středu v »národním sobranic«.
Slovan
Čarykův
Ruska
Dimitrov
Stojanov
Takev
doktor
Stančev
Rusko
Srbsko
Černá hoře
Rakousko Uhersko
Anglie
Francie
Bulharsko
Turecko
Paříž
Slovan
východní Rumelie
24
article
Nota čtyř velmocí Krétě.
Z Athén, 28. října. (Agence d'Athenes.)
Z Kaneje sděluje se text noty, kterou kon-
sulové čtyř ochranných mocností zaslali ko-
misi, vykonávající exekutivní moc. Nota zní;
Diplomatičtí zástupcové Francie, Velké
Britanie, Italie a Ruska kladou si za
čest z rozkazu svých vlád sděliti krétské
vládě následující: Ochranné mocností soudí,
že s pojen! Kréty s Řeckem závisí na
souhlasu mocností, které vůči Turecku
převzaly závazky. Přes to však nejsou neochotny
vzíti v úvahu projednání otázky té s Tureckem,
jestliže bude zachován na ostrově pořádek
jestliže bude bezpečnost mohamedánského oby-
vatelstva zaručena.«
Dojem sdělení toho je jak v Kaneji, tak
i v Athénách uspokojivý. Soudí se, že mocnosti
se shodly na tom, že snahy Krěťanů přijmou
příznivě a že otázka unie bude co nejdřive
upravena.
Athenes
Noto
Kréta
Atény
Francie
Velká Británie
Rusko
Řecko
Turecko
Kanea
25
article
Lichý pokus dorozamění Bulharska
s Tureckem.
Š. Ze Sofije. (Pův. dopis »Nár. Listů «)
Zdš se, že bulharská vláda je v koncích se svým
diplomatickým rozumem. Mimo deklaraci nic kloud
ného neprovedla. Král se obrátil na francouzského
konsula v Sofiji se žádostí, aby telegraficky žádal
v Paříži za sprostředkování ve sporu Bulharska s Tu-
reckem. To se stalo. Prvním výsledkem bylo vyslání
bulharských delegátů Dimitrova (hlavního sekretáte
zahraničného ministerstva v Sofiji) a Stojanova (ře-
ditele pošt) do Catihradu. Oba odjeli a rychle se
vrátili. Jich postání se nezdařilo. Velký vezír jim
oznámil podmínky dohody. Učinil několik návrhů
První přiznával nezávislost severního Bulharska při
vasalnosti jižního Bulharska. Při tom Bulbarsko má
platit: 1. 50. roků neplacený tribut za severní Bul-
harsko, 2. zkapitalisovaný tribut pro Vých. Rumelii
v obnosu 65 mil. franků. Otázka východních železnie
by vešla do stadia obyčejného sporu, podléhajícího
řešení příslušného soudu. Druhý návrh přiznal ne-
závislost celého Bulharska s oběma podminkama pla-
cení. Třetí návrh byl uitimatem: přidržel se jen za-
placení 65 milionů za zkapitalisovaný tribut Vých.
Rumelie. Bulharská vláda dala na jevo, že nemíne
zaplatit ani jedné stotinky. Odhodlání vlády se kříží
s projevem dra. Stančeva v Paříži, jenž ubezpečuje,
že Bulharsko bude platit. Dr. Stančev asi mluvi
v duchu informací, daných mu carem Ferdinandem.
Ministři netají svého rozhořčení nad slovy dra. Stan-
čeva; odmítají je jako nepřípustná a nekompetentná.
Myslím, že nebudu špatným prorokem, projevím li
domněnku o brzké ministerské krisi. Známky se jeví.
Dimitrov
Stojanov
Stančev
doktor
Ferdinand
Bulharsko
Turecko
Sofijá
Paříž
26
article
První je, že ministři ze své porady vyloučili gene-
rály Paprikova (ministra zahraničných záležitosti)a
Nikolajeva (ministra války), kteří jsou balastem demo-
kratického kabinetu z vůle krále Ferdinanda. Druhý
je telegrafické svolání všech poslanců do Solije.
I třetí známka je hodna pozoru. Zjevila se zase bul-
harská »bílá paní«. Ta je vždy na scéně, jde-li do
tuhého. Tou je náčelník tajného kabinetu králova,
p. Dobrovič. Účinil návštěvu u p. Malinova, před-
sedy kabinetu.
Rekl jsem, že bulharská vláda projevila, že ne-
míní platiti ani jedné stotinky. Ale z Paříze dochazí
zpráva, že tam Bulbarsko činilo poptávku po nové
půjčce. Banky slíbily, že dají peníze, bude-li Bul-
harsko uznáno za neodvislé královstí. Tato poplávka
po nové půjčce, uvedena v souvislost s řešením mi-
nisterské rady i se slovy dra. Stančeva, opravňuje
k domněnce, že v Bulharsku jsou dva proudy proti-
směrné. Jeden vychází z ulice »6. Septemvrij« (mi-
nisterská rada) a druhý z královského dvorce.
V Cařihradě zatím se vzmáhá válečná nálada.
Tu tlumocí stať v »La Turquie nouvelle«, jež končí
frází: »Pryč se slovy, nechť žije vojna,
aby žilo Turecko!« Stať zrazuje Turecko, aby
nečekalo na výsledky konferencí; prý by byly koncem
moci Turecka. Zajímavou jest podmínka, již Bul-
hursku ukládá »Jeni Gazeta«, která je orgänem vel-
kého vezíra. »Jeni Gazeta« žádá, aby se Bul-
harsko bezpodmínečně zbavilo vlivu
Rakousko- Uherska.
Bulharská vlada má velké starosti, při tom však
nezapomíná svého sportu: stále hromadne
propouští úřadní ky.
Nikolajev
Ferdinand
Dobrovič
Malinův
Stančev
Septemvrij
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
RakouskoUhersko
Jit Gazeta
Le Turquie
Jit Gazeta
27
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. října. (Volební opravy
pro Horní Rakousy a Solnohrad-
sko.) Hornorakouský zemský sněm schválil
právě volební opravu, solnohradský sněm pak
v nejbližších dnech odhlasuje reformu, kteráje
výslodkem kompromisu mezi klerikály a libe-
rály. Oběma reformami zavádí se všeobecná vo-
lební kurie, jinak však značně se od sebe liší.
Pro Horní Rakousy zvyšuje se počet poslan-
ců z 50 na 69, z nichž bude 1 virilista, 10
velkostatkářů, 19 poslanců za města, 3 za ob-
chodní komoru, 22 za venkovské obce a 14
mandátů připadne všeobecné kurii a sice 10
venkovu a 4 městům. Nový hornorakouský vo-
lební řád, jímž se má i na příště zabezpečiti
nodyláda živlů klerikámích, zavádí různý census
ve městech a různ, způsob volen v kurii vše-
obecné. Pro voliče, platící pouze osobní dan
z příjmu, zavádí se totiž dvojnásobný
census 20 K, kdožlo jinak stačí 10 K. V
všeobecné kurii venkov bude voliti v 10 voleb-
ních okresech po jednom poslanci, kdežto vše-
chna města tvoří jeden společný volepní okres,
který bude voliti 4 poslance a při tom se za-
vádí poměrné zastoupení. Každá poli-
tická strana, která se bude ucházeti o mandát
v městské všeobecné kurii, bude povinna ohlá-
siti místodržitelství své kandidáty a opatřiti tulo
kandidátní listinu aspoň 20 voliči. Po volbách
spočítají se všechny odevzdané volební lístky,
jich počet se rozdělí pěti, aby se našlo t. zv.
Praha
28 . říjen
Horní Rakousy
Solnohrad
28
article
volební číslo. Pak se spočílají hlasy, odevzdane
pro každou kandidující stranu, rozdělí se voleb-
ním číslem, čímž se nalezne, na kolik mandátů
má která strana právo. Kdyby se takovým způ-
sobem neobsadily všechny mandáty, dá se pře-
bývající mandát straně, která má poměrně nej-
větší zbytek hlasů. Z kandidovaných osob bu-
dou za poslance prohlášeny ony, které obdrží
peměrně nejvíce hlasů. Současně zavádí se
system poslaneckých náhradníků,
ktoří mají býti povoláni za poslance v případě,
kdyby se během sněmovního období některý po-
slanec télo kurie vzdal mandátu nebo zemřel
Náhradníky budou oni kandidáti, kteří při hlav-
ních volbách obdrží nejvíce hlasů po kandidá-
tech, za poslance zvoloných. Poměrné volby za-
vádějí se pouze ve městech, aby se sociálním
demokratům ztěžilo získati více mandátů. Prot
nim čelí také uzákoněná dvouletá used-
lost voličů.
Osnova solnohradské volební
opravy navrhuje rozmnožení městských po-
slanců o 3, venkovských o 2 a zřizuje novou
kurii, v níž města obdrží dva poslance, volené
od osob, nemajíeích volebního práva v žádné
jiné kurii, venkov pak čtyři poslance, volené
všemi voliči, tedy i takovými, kteří volí
v jiných kuriích. Pro venkov a novou kurii zv