1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v pátek 30. října 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpot. listy
přadelácí se
v Praze v admlnistraci
měsíe . . . . .
na čtrrt leta . . .
s dvojí ženáškou
měslc, . . . . . 7 K 50
na čvit l.ta
ve stistk šnk
na mě te . . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na nřsie . . . . .
ei
ua čters lela . . .
s drojí rásilkon
pr
na mřsíe . . . .
t . . . i k eb
Praha
6
article
Protestujeme!
Protestujeme!
Od sobotní připomínky pana policejního
ředitele, doručené všem buršáckým spolkům,
že není korporativní vystoupení spolků na
veřejných místech bez dovolení policie pří
pustno, neminul ani jediný den, ba snad ani
půl den, aby se nebylo konalo korporativní
vystoupení všech buršáckých spolků na Pří-
kopě bez ohledu na policejní dovolení. Která
z těchto korporativných vystoupení konaná
bez předchozího ohlášení na policejním ředi-
telství, byla zrovna tak ustoupením praž-
ského úřadu bezpečnosti před »starým oby
čejem« bumlu, jako bumly, kteréž byly
ohlášeny a povoleny. Neboť případný zákaz
korporativných vystupování spolků pod od-
znaky, vyhražený znovu připomenutím dvor-
ního rady policejnímu ředitelství, může mít
vůbec nějaký smysl jenom jako administra
tivné opatření, kteréž umožňuje policii uva
žovati, zdali by snad spolkový průvod ne
ohrožoval veřejnou bezpečnost a klid, tyto
nejdražší statky, za něž policie ručí, a za
kročiti proti němu zákazem, kdyby tomu tak
bylo. I nejnižší hodnostní třída ve sboru
správců veřejného pořádku pražského přizná
zajisté bez obalu, že od vydání připomenutí
pana dvorního rady o korporativných vy
stupech nebylo ani jedinké minuty, kteráž by
byla odůvodnila ze stanoviska veřejné bez
pečnosti, klidu a pořádku povolení buršá
ckého bumlu.
7
article
Při nejmenším dlužno uznati, že korpo
rativné vystoupení nějakého spolku, k němuz
jest mimo spolku takového zapotřebí ještě
pohotovosti celé vojenské posádky i soustře-
dění bezmála celého pluku četníků z ven-
kovských okresů a hnedle také výpůjčka na
tu dobu postrádatelných četníků v Haliči.
není zrovna a právě z ohledů na klid a po-
řádek doporučitelno guberniálňímu povolení
Zkrátka, korporativné vystupování kuléro
vých spolků německého studentstva doloženo
jest skutečností posledních dnů opětně jako
veřejné nebezpečí první třídy a že jako
svrchované ohrožení veřejného pořádku jest
známo i úřadu bezpečnosti v Praze, tomu
nasvědčuje shora zmíněné připomenutí poli
cejního ředitelství. A jak skončila tato aféra
korporativního ohrožování veřejného pokoje
s výkonnou mocí státu, propůjčenou poli
cejní a politické správě v Praze?
Od zákazu nedělního bumlu, kterýžto
zákaz nazýván v ohleduplné mluvě »slibeme
buršáků policejnímu řediteli daným, že od
»bumlu« upustí, neuplynulo ani osmačtyřicet
hodin a titiž orgánové policejní, kteří snažil
se v neděli potud zjednati zákazu respekt
že pomáhali urychliti odstup vykonavatelů
»starého obyčeje« do kasina, tvořili čestný
průvod po třech, šesti, ano i deseti oněm
kulerům, kteří za dobré uznali, nevyměniti
barevnou buršáckou čapku za sportovní
čepici . .
Schůzka spolků ku provokativnímu kor-
porativnímu vystoupení dála se tedy už z
asistence c. k. policie a četnictva. Od neděle
docházelo k bumlu, chráněnému exceleníní
protekcí pana místodržitele jakožto prý za
stara už vžitému obyčeji každodenně, třebaže
každodenní buml není ani podle vý-
kladu J. Excelence vžitým obyčejem a vliv
tohoto každodenního výkonu studentských
Halič
Praha
8
article
obyčejů na veřejný klid a bezpečnost byl
takový, že náčelníci úřadů bezpečnosti ohlá-
sili na nárožích pražských bezohledné za-
kročení zbraní proti každému, kdo by se
zúčastnil shlukování a docela nepochybné
prohlášení výminečného stavu, »budou-li
se výtržnosti opakovati.« Že bude
zabráněno podnětu k těmto vý
tržnostem, že bude zakázáno korpora-
tivní vystupování buršáckých spolků na ve-
řejných místech, o tom nestálo na plakátech
pana dvorního rady nic.
Starý obyčej, či lépe starý nemrav aka-
demické mládeže německé povýšen tak nejen
nad city zdrcující většiny hlavního města
království českého, nad veřejný klid a bez
pečnost Prahy, nad hospodářský její pro-
spěch, nad základní státní zákon o právech
občanských, jehož suspendování učiněno je
nom otázkou tvářnosti, s jakou česká Praha
přijme středeční provedení studentského oby-
čeje německého na Přikopě, obětováno mu
ještě více.
Domněle starý obyčej buršáckého bumlu
na Příkopě učiněn hlavní státní aferou, kte-
rouž se otřásaly nejenom delegace, minister-
ské rady, k vůli němuž pořádány zvláštn
vlaky barona Becka z Pešti do Vídně ke
speciálním konferencím způsobil i to, že ne-
bylo váháno se strany zodpovědných ředitelů
státu postaviti stařičkého panovníka, klidu
tak potřebného, před eventualitu, ba i žalost
svolení ke stavu obležení v Praze, v roce
jeho jubilejního šedesátiletí, téže Praze,
která ze všech hlavních měst říše oslavila
jubileum jeho způsobem nejslavnějším, která
tak do temna zastínila Vídeň s korupčním
jejím jubilejním průvodem, téže Praze, jejíz
oddanost k osobě jejího krále pohnula za
loňského jeho zdejšího pobytu císaře rakou
ského nesčetněkráte k slzám . ..
Beck
Praha
Pešť
Vídeň
úřad bezpečnost ohlý
zákon o právo občanský
9
article
A to vše k vůli »starému« prý obyčeji
německých studentů na Příkopě v Praze
Koment buršáckých spolků postaven výše
nad základní státní zákon, nad otázku ne-
odbadného množství životů pražského obyva-
telstva, starý obyčej nedospělých hochů, pro-
choditi se korporativně v barevných čapkách
a trikoloře před nedělní předsnídavkou a rann
pintou prazdroje v německém kasině praž
ském prohlášen za zákon, kterémuž se pod-
říditi musí nejen statisíce pražského obyva-
telstva, nejen chod celého veřejného života
v městě po Vídni v řiši nejvělším, nýbrž
i směry a proudy celé vnitřní politikya
všichni její činitelé až do nejvyššího a ba
ještě více! Ano i proslulé vitál n
zájmy zahraniční politiky mon-
archie, přivedené k denunciačnímu po-
kynu kasiňáckých žurnalistů na tapet vídeň-
ským parasitem disposičním »Fremdenblat-
tem«. Jak známo, zavdal k vládním pohrůž-
kám nejkrajnějšími prostředky krve proti
Praze podnět domnělý karakter pražských
demonstrací, který vylíčen vládě vždy vý
tečně z Pralý informované a hlavně »kan
cléřskému úřadu říše«, jako manifestace
proti záboru okupačního území a pro Srbsko
Domnělý fakt, že jeden ze slovanských ná
rodů říše demonstruje proti tomuto rozší-
ření území rakouského, o jehož oportunitě
vyslovili se na příslušném místě čeští dele-
gáti, byl bar. Aehrenthalovi nesnesitelným
před tváří Evropy, udržované jeho vlastním
Praha
Vídeň
Evropa
Koment buršácký
10
article
tiskem v přesvědčení, že v Praze zuří »proti-
anekční revoluce« a proto bylo Praze po
hroženo, že se stát nebude rozpakovati po
užít proti městu, kteréž klade překážky vi
tálním zájmům říše na Balkáně, po případě
ani armády. Než tento hanebný manévr praž-
ského kasina rozptýlil se jako ranní pára
před sluncem, buršácký bumi ukázal pravou
podstatu pražských bouří. A co vláda na to?
Vláda rakouská prohlásila, že nesnese-li
Praha starý studentský obyčej německý.
k němuž podle autentického výkladu zná-
mého vykladače patří i »Wacht am Rheine
za nedělního dopoledne na Příkopě, nebude
váhati, aby poskytla příležitost rakouským
zbraním k vítězství na domácím poli cti
v Praze, dříve než jim to popřáno bude po
případě snad na balkánském jihu! Prost
řečeno, vláda nerozpakovala by se k nebez
pečnému kompromitování celého soustátí
»revolucí« před možným dosud nijak na jisto
odstráněným nebezpečím války pro — starý
prý studentský obyčej německý!
Prost
Praha
Balkán
11
article
Leč to není dosud všecko.
Když se národnímu tisku podařilo Prahu
přiměti s největším namaháním ku poměr-
nému klidu, když se tedy Praha rozhodla,
že neučiní z této nejděsnější tragikomedie,
jaká se kdy v takových rozměrech odehrála,
nejsmutnější tragedii snad přemnohých rodin
svého obyvatelstva, že nebude obětovati
starému zlořádu německého studentstvaži
voty své mládeže, když Praha uposlechla
vyzvání c. k. místodržitelství a pol. ředitel
ství, jaká ejhle odměna byla jí za to uchy
stána?
V neděli sjede se do Prahy
všechno buršáctvo celé říše
přebytečné buršáctvo i z říšsko-
německých měst universitních
i s protesory a uspořádá na Pří-
kopě buml jakého Praha dosu
neviděla Jak sa nám důvěrně sděluje,
má kasino již svolení k tomu zásadně a
celý plan k tomuto generálnímu bumlu jes
prý již vypracován a úkoly sil k zabránění
účinného protestu Prahy proti této mobili
saci všeněmeckého buršáctva a jeho vpádu
jsou rozděleny.
Praha
12
article
Pochybujeme sice ještě, že toto velko-
šílenství bude státní správou autoris ováno
že bude dano úřadní svolení k tomuto ne-
slýchanému činu vražedné zášti proti Praze
pochybujeme, že by se našlo mezi zodpo
vědnými faktory politicke správy v Čechracl
dost široké svědomi, jaké by pojato obrov-
skou zodpovědnost za takový experiment
který vypadá skutečně jako úklad k docílen
toho, čemu říká »Prager Tagblatt« vojenské
vypořádaní se s Prahou a co včerejší » Neue
Fr. Presse« nazývá zbraní, která otupí, která
pozbude účinku, jestliže na Prahu neslel
jako blesk.
Ale přes svou nevíru v tako-
vou možnost protestujeme s dů-
razem a hlasem, který dějinám
zůstane slyšitelným proti strašne
této lehkomyslnosti anebo sna
promyšlenému plánu, vehnat
českou Prahu do nejhoršího.
Je-li to slepota, anebo snad dokonce
bystrý zrak, konečných svých cílů dobře vě
domý, příští generace budou tento neslý
chaný podnik souditi stejně. Nezabrání li mu
povolaní orgánové stální, pak dávají v sázku
víc, než mohou tušiti! a běda, tuší li a ne-
učiní, co jejich povinností na zabránění
katastrofy, ke které žene hrozná zvůle se
»starým studentským zvykem německým« ..
My konali s krajním sebezapřením svou po-
vinnost a konáme ji také v této chvíli.
voláme li:
Odejměte tento kalich utrpen
a bezedného pokoření od Prahy
Prager
Neue
Praha
Francie . Presse
13
article
Za čest a klid slovanské Prahy
Za čest a klid slovanské Prahy
V Národní radě české konala se včera
odpoledne důvěrná porada o veřejných po
měrech, jaké se utvářily v poněmčených
většinou městech následkem systematických,
nejbrutálnějších štvanic proti klidným
českým minoritám tamním a
samé české Praze následkem
stejně soustavných provok ac
kulěrových studentů německých.
podněcovaných německým ti
skem a těmi činiteli, kteří o
české strany současně žádaji
udržení klidu a pořádku.
Důvěrné porady této, kterou řídil vzhle-
dem k pobytu předsedy poslance dra. Čel
kovského v Pešti úřadující náměstek pan dr
Jindřich Šolc, účastnili se 34 posl ane
všech stran a členové praesidiální ko
mise Národní rady české, zejmena pak též
starosta poslanec dr. Groš, nám ěstek po
slanec Jirousek, J. M rektor české uni
versity dr. Heyrovský, J E dr. Fořt.
předsedniclvo svazu poslanců dr. Baxa
Choc, dr. Srb, dr. Škarda, Švehla
a t. d.
Šolc
doktor
Groš
Jirousek
J M
Heyrovský
Fořt
Baxa Choc
Srb
Švehla
Praha
Pešť
národní rada
14
article
Po informacích zpravodajů pp. Ne
chanského a dra. Baxy o těžkém utr
pení českých menšin a o poměrech v Praze
rozvinula se delší věcná debata, v níž pří-
tomní poslanci bez rozdílu stran jeduo-
myslně shodli se v tom, že poměry
tyto jsou nadále neudržitelny a že
jest povinností orgánů vládních ,
zjednati klid v Praze neodklad-
ným zákazem nošení buršáckých
barev a přisným zakročením
proti každé provokaci české vět
šiny obyvatelstva Prahy i staro-
slavného našeho království, jakož
i nejdůraznějšími mimořádným
opatřeními na ochranu pronásle
dovaných českých menšin ve smí
šeném území pohraničním, ve
kterých žto obou směrech orgá n
vládní nevyvinuly posud ze sa
mých ohledů na německé výtrž
níky a provokující studenty žá
doucí energie. Stěžováno si zejména
také na dvojí stanovisko při zakročování
zatýkání, držení ve vazbě a krocích trestních.
Ke konci usneseno jednomy slně,
aby v Praze samé předsednict vo
Svazu poslaneckého v dohode
s Národní radou českou i nadále
staralo se o potřebná opatření
do Vídně pak usneseno vyslati k před
sedovi ministerstva i všem mi-
nistrům příslušným neodk l adn
zvláštní deputaci se stížnostmi,
zároveň pak požádati prostřednictvím ministra
Baxa
Praha
Vídeň
15
article
V drobném pronejt:
ranní číslo o pobě . .
odpolední
.. na2k
Ve dlislkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotově napřel.
Předplncení a lnstrty přijímá adnslnj
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nacházejí se tál redakee
UEskárna a erpečice „Národnich Listá“
Bukopisy so novracejl.
Národnich
Bukopisa
16
article
Práška, aby místodržitel království českého
za účelem tím byl pozván do Vídně; do de-
putace této zvolení pp. poslanci: J. E. dr
Fořt, náměstek starosty Jirousek, Anýž
Buříval, dr. Jeřábek, Kratoch ví
a Špaček spolu se zástupci českých men-
šin, telegraficky požádanými za připojení se,
kterážto deputace odjela včera v noci do
Vídně. Ministru Práškovi telefonováno o celém
stavu věci, při čemž se dostalo v odpověd
ujištění plnou podporou. Zároveň zpraveni
telegraficky o věcech příslušných všichni
čeští delegáli v Pešti. Za účelem dalších
potřebných opatření u příslušných instancí
v Praze budou intervenovati dnes pp. poslanci
dr. Baxa, rektor dr. Heyrovský, Choc,
dr. Kaftan, dr Podlipný, dr Škarda,
dr. Srb, Švehla a dr. Velich. Tím zá-
važná porada tato skončena.
Připomenouti dlužno, že také včerejšího
dne intervenovali u místodržitele hr. Couden-
hova v zájmu českých menšin, přepadaných
v poněmčených většinou městech, se žádostí
za použití nejkrajnějších prostředků i vojska
na ochranu klidných občanů proti výtržníkům
pp poslanci dr. Škarda a dr. Baxa
kterážto opatření jim byla slíbena.
Prášek
Fořt
Jirousek
Anýž Buříval
doktor
Jeřábek
Kratoch
špaček
Baxa
Heyrovský
Choc
Kaftan
Podlipná
Škarda
Srb
Švehla
Velich
Vídeň
Pešť
Praha
17
article
Projevy.
Projevy.
Z Král. Vinohradů. Výbor Občanskěho Elu-
bu na Král. Vinohradech ve schůzí dne 28.
října t. r. konaně jednomyslně usnesl se dáti výráz
nejhlubžínu roztrpčení, s kterým sleduje české oby-
vatelstvo král. hlavního města Prahy liknavost ope
tření vládních orgánů oproti živlům svěvolně pro-
vokujícím a žádá, aby příslušní činitelé drzé, pro-
vokativní jednání několika zpupných mladíků pro
všechny časy učinili nemožným. Jest zahanbujlcím
zjevem, že pro svévoli několika lidí má trpěti ojmu
celá Praha. — Za výbor: Dr. Antonín Novolný, před-
seda. Vavruška, jedhniatel.
Máslnká rada v Žižkově ve schůzi svě, konané
dne 27. října t. r., učiníla následující projev: Pohnuté
události, jež v Praze se denně přiházejí, jež urážejí
a vzrušují české obyvatelstvo král, hlav. města Prahy
a obcí sousedních a které způsobeny jsou vyzýva-
vým vystupováním německých studentů, dostoupily
takového stupně, že hrozí se použitím mimořádných
opatření proti král, hlav městu Praze a obeím sou
sednem. Městská rada v Žižkově obrací se na po-
volané kruhy, by tomuto řádění německých studentů
byla učiněna příírž, aby jejich průvody byly zakázány
a připojuje se v plném obsahu ku projevům a opa-
třením, jež mezitím učinila rada král. hlav. města
Prahy ve schůzi své, téhož dne konané.
Král
doktor
Antonín Novolný
Vavruška
Praha
Žižkov
Máslnká rada
Občanskě Elo
18
article
Národní jednota severočeská zaslala včema pře-
sodovi ministerstva dru. Beckovi, ministru obchodu
dru. Fiedlerovi a ministru krajanovi Práškovi telegra-
my tohoto znění: „České menšiny v Karlových Va-
rech, Teplici, Ústí nad Labem, Chomutově, Litoměli-
cích, Liberci, Podmoklech, Jablonci nad Nisou, Mo-
stě, Děčíně vydány jsou již po řadu dní nejkrutěj-
šímu pronásledování. Mnoho živnostníků a obchod-
níků hospodářsky zničeno, spolkové domy a hostince
zpustošeny, školy české vylloukány, životy Čechů
ohrožovány. Žádáme snažně V. Ex. za vojenskou
ochranu pro všechny ohrožené menšiny, neboť ochra-
na povolaných úřadů nebyla poskytnula nebo ne-
slačila. Národní jednola severočeská.
Okresní výbor v Polici n. Mel. usnesl se ve svém
pesledním zasedání na následujícím projevu: Ja-
kožto zástupci obyvatelstva okresu polického prote-
stujeme co nejrozhodněji proti platné zákony po-
rušujícímu rozkazu c. k. ministerstva železnic, naři-
Beck
Fiedler
Prášek
Čecho
Mel
Karlová Virginie
Ústí nad Labe
Chomutov
Liberec
Podmokly
Jablonec nad Nisa
Děčín
Český menšina
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Maše knihy.
* Skrylé zdroje. Souborné vydání básnických
zpisů Jaroslava Vrchlického. Svazek LXii
V Praze, 1906. Nakladatel J. Otlo
Nová kniha veršů Jar. Vrchlického obsahuje
štědrou část básnických pokladů z r. 1906. Mnohé
z toho, co v onom roce vytěženo bylo z bání duše
přebohaté, drahé kameny i polodrahokamy, tyto pečli-
vě vyhlazené v steré plochy čarovných odstínů, ony
ponechané prostě tak, jak byly vyloupauty z úkrytů
nastřádány jsou zde jako v drahocenné pokladnici
aby osvěžily srdce zemdlená jednotvárností živola
jásavou harmonii svých barov a teplem svého kouzel-
ného záření.
Ohlasy sterých zákyvů živola a jtichě ozvěny
skrytých zdrojů, které popřávají básníku trpě-
livě něsti křiž denních trampot i přemáhati všední
suchopár, jsou zde zachyceny v plné své svěžesti.
„Skryté zdrojel Hlas váš, to moje
píseň jest!“, zpívá veliký básník v úvodních ver
ších a pliznává v blizkém „Poslání“ také smys
celé své sbírky:
„Svět látka jesl Boha, tebou buď básní.
jen ryzí-li lásku, v nilru již hořís,
věr, celá ta louka, jež sluje světem
vzplá pro báseň tobě čarovným květeml
Vrchlický
J Nová
Praha
20
article
Kniha pak sama rozdělena je v část přemítavou
Fenseroso“, milostnou „Amoroso“, k níž při
pojeny „Glossy a nápady“ a konečně formálně
i ideově zajhmavý „Epilos
V části prvé nacházíme opět nejvzácnější notu
hásnikovu: český člověk se světovým rozhledem
žaluje a stýská si v ní upřímně a otevřeně. Zasmu-
šilý svykladač života“, hledicí bez závoje
pravdě v zrak, zpívá si lu podzimni píseň, která zní
stále zvonivě a jaře a již křepkosti nedovode ublíži
ani „trocha mněhu na skráních“
Je tu přepestré jiskření drobných nápadů, modli-
leh, rad. důvěrných chvil, vzpomínek mládí a bojů
za krásy, v němž každou stránkou zaleskne se
plseň veliké záře lyrické. (Rackům nad Vltavou. —
Dvě sochy — Dech hrobu — Kameje a j.j
Výslední ton této čásli „Skrytých zdrojů“ zn
útrpnou resignací a melancholickou útčchou:
Racka nad Vltava
21
article
„Vždy k lomu jen, co vylrpěl, se vraci
duch naposledy, to jedině trvá,
a Smrt, až živola kmen tobě sklácí.
v něm platit bude jen ta známka prvá,
již prvním krohem vyrylo tam žilí.
neb radost přejde, bolest však se cítí.
(Radost a Bolest.)
Rozkošná píseň: „V zahradě Hesperldek“ čin
Dřechod z prvé čhsti kníhy v druhou (zahá jenou (kliv
krásnou vzpomínkou „Dojem“), středu a vrcholu
to „Skrylých zdrojů“, který od „Penserosa“ odráži
se jako půlneční požár od hvězdnaté oblohy
V „Amorosu“ vášnivá dychlivost života a lásky
tryská moonými a horoucími plameny. Jejich odraz
chví se něžně nad rozkošnými „Pisněmi“, plá divoc
nad cyklem „Z divanu Omarova“, probleskává zna-
telně všemi ostatními čísly tohoto oddílu, které nejsou
ničím jiným než nádherným náhrdelníkem hořících
rubínů, zavěšených na bílou šíji obnažené Venuše.
Třetí část nové knihy Jar. Vrchlického „G lossy
a nápady“ připojuje se myšlenkově k prvé, ucelu-
jíc tak labodně klenbu celé skírky. I zde plno je vzác-
ných básnických projevů, svědčících, že vše, čeho se
dolkne srdce básníkovo, proměňuje se v ryzí kov
písní zlatozvukých.
Jmenuji jen „Pod obraz pouliční tanečniee
z Delhi“ — „Stopy v sněhu“ — „Při zprávě
smrti Carducciho“ — „Z památníku II.“ — „l mpro-
vice“ a m.
Dodiječný Epilog uveden jest nejkrásnějš
básní „Skrytých zdroja“ „Nenií“:
„Zpěvná ústa moje, vy se nezavřete
nechť kolem vás všady hořké býlí kvete.
Zpěvná ústa moje, vím, vás neumlčí,
ani havranů skřek, ani vyli vlčí!
Vrchlický
Carducci
Delhi
Nenie
památník II
22
article
Vín. vás budou jednou s lucerničkou hledat,
prslem ven vás hrabat, každý kámen zvedat
Vy budele zalím pryskyřníku číškou,
nebo svlačcem vonným, nebo pampeliškou.
Motýl bude píti, vše, co ve vás vzkvelo,
zpěvná ústa, jemu vy se nezavřete!
Ještě po mě smrti, kdo jen bude chiti
molýlu i pláku dáte ráda píiil
A stejně nezvykle odhodlaná nota zn
i v sloce bez názvu. Básník plně a hrdě je s
vědom velikosti svého úkolu životníh
i poctivosti své práce.
V závěrečném dialogu, v pohádce o Lidožrou u
a Palečkovi, ještě jedenkrát ozve se sebevědomá ta
nota, ale již jen jaksi měkce a laskavě.
Na přisné tváři básníkově objevuje se opě
úsměv staré lásky a starého odpuštění
Mluviti o formální kráse „Skrytých zdrojů“
pokládám za zbytečno. Je charakteristicky dokonalí
a nejpečlivější — jako vždyí
Quido Maria Vyskočil.
* Felix Těver: „Duše nezakotvené“. Nakla
datel Jos. R. Vilímek v Praze. 3 k
Kniha páně Těverova obsahuje tři povídky, kter
značně vynikají nad průměr literární tvorby nynější
Vynikají nejen jasným a originálním stylem, ale
svou psychologickou hloubkou. Pan Felix Těverje
pravým opakem některých moderních autorů, v c
Paleček
Quido
Marius
Vyskočil
Těver
R Vilímek
Felix Těverje
Jos
Praha
pán Těverův
23
article
zině i u nás, kteří snaží se záhadné rysy lidského
ducha skizzovati pokud možná mlhavou, často ne-
rozluštitelnými symboly přecpanou mluvou, domní-
vajíce se, že tak docílí u čtenáře „nálady“. A zatín
skrývá a maskuje se tak jenom nedostatek a prázd-
nota koncepce
Svojí uměleckou disposicí dovedl autor postih-
nouti ony bleskem za sebou jdoucí skryté dojmy
a tajná hnutí, jež leží ponejvíce pod prahem vědomí
Obyčejně si je ani neuvědomujeme, ač tvoří základnu
naší citové bytosti, nebot z nich klíčí radost i žal
bolest i rozkoš, Jenom duch meditativní, nadaný jem-
ným pozorovacím a vnímncím apparátem, jenž regi
struje nejmenší impulsy, je schopen postřehnouti tytc
sublilní sensace, jež přeskakují jako jiskry z jednoho
polu duše na druhý. Jedním polem v nás je bytos
pudová, dědictví po berbarském člověku předhisto-
rickém, polem druhým je bylost kulturou vychovaná
Mezi nimi zapalují se výboje pudu a — cthiky
Jsou lidé ta je jich více než tušíme!), v jejichž
nitru obě tyto mocnosti vedou stále kruté boje; stalo
jedna druhou přitlačuje ke zdi v zápaše o nadvládu.
Z nich vybral si pan autor svoje liklivní postavy
a maluje je namnoze tak šťaslným koloritem a techi
nikou takové plastiky, že je lektura jeho povídel
pravou pochoutkou pro čtenáře.
Je pravda, jakási temná klelba líží osudy rekyi
i reků „Duší nezakotvených“; cítite stále, že je ve
vzduchu něco, nějská neúprosná železná vůle, kteri
drtí a ničí jejich úmysly, — ale takovým je život!
24
article
První povídka: „Mezi břehy“ je nejrozsáh-
lejší a také nejumělečtěji propracována. Hrdinka její
Iza, je sirolkem po obchodníku, jenž znenáhla zchudl
Matka jeji nebyla dosti rozumnou, aby sensitivní
křehoučkou Izinu duši dovedla obrniti a vyzbrojiti
racionální výchovou k boji živetnímu.
Sensuálně založená duše Izina je pouze vroze-
ným, pronikavým intellektem držena na úzdě, aby
nepodlehla své vášni k Trylbovi, malému úřadníku
jenž si ji zamiloval. Iza, která filosoluje, analysují
vlastní vvá psychická hnutí, „nemá odvahy k pod-
prestřednímu živoření“. Je sice v letech, kdy má dův-
če z dobré rodiny již dávno vdavky za sebou, ale
přece odmítá posledního ze svých ctitelů a raději jde
do ciziny a doprovází na klaviru koncertní pěvkyn
Lindu Barochovou.
Bratr Izy, u něhož před svým odjezdem žila
náhle ji oznamuje, že se žení. Iza je nucena se vrátit
a doví se, že Trylb je — bez místa. Současně dveř
se ji bobatý, ale starý bankovní ředitel Toman. Krutý
boj odehrává se v duši lzině. Konečně svolí ke sčat
ku s Tomanem, ale již předem se mu „pomstí“. Vy-
hledá Trylba a v bytě, který Toman pro sehe a svou
nevěstu zařídil, podává se svému mílenci Trylbovi.
Tenlo jistě dosti jednoduchý námět je však p-
nem autorem (za pseudonymem F. Těver skrýváse
dáma), zvláště pokud se týče postav Izy, Trylba
Tomana, markantně psychologicky prokreslen, svrchu
dotčené duševní dojmy jsou ostře determinovány
dialogy mají místy přímo wildeovskou břitkost a cele
je zakulacenou stavbou, plnou hlubokých sentencí
nových, avšak přirozených obralů.
Matek
Linda Barochův
Trylb
Toman
Trylba Toman
Iza
25
article
Všimněme si jenom, jak p. autor dovedl zachy
titi málo slovy náladu plesovou, letní promenádu na
Žolině a jiné a jiné scenerie-
Povídka druhá: „Neviděný“, má zakončení ne
očekávané, silné dramatičnosti
Zde vrcholí umělecká linie páně auterovy fikce
v tom, že dovede nenápadně předivem zdánlivě mali-
cherných okolností sestrojiti sít, kterou potřebova
k vyhrocení situace až do kalastrofy
Mladý muž. Sypín, navštíví jezerní hostine
v Talrách a zamiluje se zde do krásné vdaně dámy
která bydlí naproti. A večer je svědkem její sebe-
vraždy. Když byla pohaněna manželem, oběsí se
kráska, nemajíc tušení, že je z protějšího okna po-
zorována Syplnem
A situace je taková, že Sypín nemůže sebevraždě
zabrániti a poněvadž po tmě nenajde v čas východu
v neznámém domě, přichází po vypáčení dvel
jen k — mrtvole.
V povídce třetí „Samola“ líčí se drobnomalbou
nájezů bohatého slatkáře na srdce 35leté vdovy
jak byl tento nájezd edražen.
Ani zde nepostrádáme uměleckých kvalit a mů
žeme proto panu autorovi k jeho knize jen blaho
přáti a těšiti se na jeho příští práce.
Karel Weinfurter.
Weinfurter
27
article
* „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník pro
zábavu a poučení v nakladatelstv! J. Olty. Dnešní,
již 3. sešit ročníku 26. roprodukuje na svých skvě
lých stránkách zajímavá a umělecky vysoce cenná
díla domácích i cizích výtvarníků. Doprovodem k po-
litickému převratu v okupovaných zemích, které p
30leté správě rakouské byly nedávno zbaveny su
verenity turecké, přináší časová část „Zlaté Prahy
galerii zajímavých obrázků, vztahujících se k minu
losti i přítomnosti Bosny a Hercegoviny. Neméně
zajímavá jsou časová vyobrazení ze Srbska. Na dal
ších stránkách reprodukuje „Zlatá Praha“ podobiznu
zakladatele české strany agrární, presidenta zeměděl-
ské rady peslance Stanislava Kubra, který zemřel
náhle — zachvácen mrtvicí — v plném rozkvětu
síle na vrcholu živola; konečně podobiznu Jana hra-
běle Harracha, jednoho z vynikajících šlechticů če
ských, který dovrší v nejbližších dnech své 80. naro-
zeniny. Do slovesné části přispěli jako obyčejně
přední čeští literáti. Redaktorem „Zlaté Prahy“ jest
Vinc. Červinka, obrazovou část řídí Viktor Olíva.
Ukázková čísla nového ročníku posílá administrace
„Zlaté Prahy“ každěmu, kdo se o ně přihlásí. Na
„Zlatou Prahu“ předplácí se čtvrtletně pouze 5 K.
* „V panském slavu“ — druhý to díl rozmar-
ného ličení všelikých humoruplných příběhů život-
ních výhrou zbohatlé rodiny Kráčmerovy „Do pan-
ského stavu“ od Popelky Bilianové. Vyšlo
v 16 sešitech po 25 h v Körbrově sbírce „Nové české
humoresky“ a došlo i stále dochází u čtenářstva
stejné obliby, jaké těšil se díl první.
Kubr
Jan
Harrach
Červinka
Olív
Kráčmerův
Bilianová
Körbrův
Praha
Bosna a Hercegovina
Srbsko
zlatý Praha
28
article
* Judith Gauthier: „Princezny lásky“, ro-
mán o japonských kurtisánách. Přeložila Helena
Vracelová, vypravil Josef Marek, Vydáno bude
46. svazek „Knih dobrých autorů“, které vydává
Kamila Neumannová v Praze (Olšany 45)
*Sny a život. Romanetta, fantastické povídky
a črly. Vydává nakladutelství Pavla Körbra v Pra-
ze. Riegrovo nábřeží 246—II., jako novou sbírku
prací spisovatelů českých. Ukázkový sešit 1. začiná
„Historií dvou ztracených“ od Otomara Schafra.
Krise a budoucnost městského divadla Král.
Vinohradů. Napsal Fr. A. Šubert. Cena 60 hal. Il
vydání. Praha 1908. Nákladem spisovatelovým.
* Studantský almanach 1908. Cena 3 K. Vydal
„Svaz česko-slovanského studentstva“. Tiskem E.
Grégra v Praze. Redakcí A Lustiga, Jiřího Mahena
Jos. Rosenzweg-Moira a Gustava Šmejce
Aloi- Erharl: „Praktická mluvňice ru-
ského jazyka a čítanka.“ Nakladatelství Hejda a Tu-
ček v Praze.
„Schourer-Keslner“, Berger- Levrault el Ci
Editeurs Paris et Nancy.
* Thomas Dragu: „La Politigus Houmalne
aprěs les troubles agrairos do 1907.“ L'Alfaire Ko-
golniceanu“ Paris Edouard Cornély el Cie Edileurs
* Dr. J. M. Baernreither: „Bosnischo Ein-
drücke“. Eine politische Studie. Wien. Verlag den
Manzschen k. u. k. Hof-Verlaga und Univ. -Buch-
handlung
* Bezecny Dr. Ant.: „Dis Thronredan Sr.
Gauthier
Vracelová
Josef Marek
Neumannová
Pavel Körbr
Riegrův
Schafr
Král
A Šubert
E Grégr
Lustig
Mahen
Moira
Šmejc
Hejda
Berger
Levrault
Editeurs
Thomas
L Alfaire ko
Paris
Edouard Cornéla
Edileurs
doktor
Baernreither
Antonín
Praha
Olšany 45
Francie
Rosenzweg
Hof
svaz českýslovanský studentstvo
Le Politigus Houmalne
Bosnischo Eina
Verlag den Manzschen
Dis Thronredan steradián
nábřeží 246
Studantský almanach
SchourerKeslner
Paris et Nancy
Verlago und University .Buch
29
article
Maj. des Kaisers Franz Josef 1. bei der foierlichei
Eröllnung und Schliessung des oesterr. Reichsrates.“
Manzsche k. u. k. Hof-Verlags und Universitáts-Buch-
handiung
„Ceský Lid“. Sborník, věnovaný studiu lidu
českého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo-
vensku. Právě vyšlo číslo 1. ročníku XVIII. s vele-
zajímavým, bohatě illustrovaným obsahem, z něhož
uvádíme: F. Pátek, Provolání Jana Konopasa r. 1860
V. Novotný-Kolenský. K otázce zachování památek
lidového umění. Č. Zibrt, Přijímání za souseda p
Plaček, Příspěvek ku pověstem o Kubatovi. A. To
míček, Pesvicent na Litomyšlsku počátkem 19. sto-
lelí. V. Schulz. Ze života českého učitele na konci
XVIII. století. Č. Zíbrt, Lidové umění na Nasavrcku
a Chrudímsku. Č. Zíbrt, K dějinám divadla českého.
A. Hnilička, Někdejší „kassace“ na našem venkově.
F. Hykeš, Odchylky řeči lidové na Blatensku J. Nea-
dörfel, Povolný ženích. F. Teplý. K dějinám kroje.
. Holas, Stínání berana na Poličsku o hodech. Č.
Zíbrt, Písničkář Frant. Hais a jeho paměti. J. Milota,
O štíru. J. Volf, Bratři Růžového kříže v zemích če
ských a proroctví jejich na rok 1622. J. Fritz, Písně
z Bechyňska. J Hraše, Stará plseň o zjevení sv. Vá-
clava a vojska z Blaníka na Václavském náměstív
Praze. Časové zprávy. Otázky a odpovědi. Směs. Č
Zíbrt. Literatura kulturně-historická a elhnografická
1907-8.
* Kalendál Pokrokového Slušenlstva. Jediným
sludeniským kalendářem, který je přímo vydáván o
studentstva, je „Kalendář Pokrokového Studentstva“
Právě vyšel letošní ročník, který má na půl Uřetiho
vla stran tisku. Katendář obsahuje: Kalendarium
prá zdniny, sazby, Prehled školství: Vysoké školst
F Pátek
Konopasa
V Novotná
Kolenský
Plaček
Kubata
Pesvicent
V Schulz
A Hnilička
F Hykeš
J Ne
Povolná
F Teplá
Holas
František
Hais
J Milota
J Volf
Fritz
Hof
Morava
Slezsko
Č . Zibrt
Litomyšlsko
Bechyňsko
Blaník
Praha
Č Zíbrt
Katendář
věnovaný studio lid český v Čechy
Kaiser Franz Josef 1
Verlags und UniversitátBuch
J Hraše