ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 7062a180-738c-11dc-bd59-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: place 81, org 14, person 116, work 7
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. ledna 1908.
4 masthead
Číslo 24.
5 article
Volby do zemského sněmu po prvé byly prove- deny na základě všeobečného volebního práva platného i pro ženy v ohledu aktivném i pasiv- ném. Poslanci v sukních poprvé zasedli ve fin- ském sněmu podle svých kolegů mužů. Celá řada širokých, demokratických usne- sení vzešla z prvého zasedání přetvořeného sně mu. Ani jediná stránka života země finské ne- zůstala nedotčena sněmem. Agrárná reforma. položení torparů (pachtýrů) a bezzemků, dělni- cká otázka, právní položení žen, nemanžel- ských dětí, občanské svobody, alkoholismu. daně, církevní život, otázky osvětné a kulturně atd. atd., o všem tom zemský sněm rokoval a se usnášel buď dle předloh senátu, nebo dle návrhů a petie poslaneckých. Z úspěchů, dosažených lonského reku širo- kými massami finského obyvatelstva, dlužno za- znamenati, že továrenským dělníkům vymožena vyšší mzda a zkrácena doba denní práce. Výhod těchto dosáhli finští dělníci skoro ve všech sfe- rách práce. msno Finská dělnická strana může se pyšniti do- saženými výsledky. Přes 600 spolků se sty ti- síci členy náleží do její organisace, jež pořádá dělnické svátky, přednášky, kursy, knihovny kooperace, divadelní, pěvecké a hudební zábavy sporty, vydává noviny a brožury. Nyní se děl- nická strana podjímá zřízení lidového divadla v Helsingforse, k čemuž již obdržela dovolení sněmu.
Helsingfors občanský svoboda lidový divadlo
6 article
Nutno zmíniti se tu také o úspěších, kte- rých Finsko dosáhlo v hoji s anarchistickým hnutím, jež zachvátilo nejnižší vrstvy obyvatel- stva. Ještě uprostřed r. 1907 udávaly se expro- priace a terroristické atentáty. Senátor Lilius na sněmě konstatoval, že tato „massová psychosa zplodila v krátkém čase přes sto případů an- archismu. Ale již půl leta tomu, co o podobnýel výstřednostech neslyšno a možno téměř s jisto tou tvrditi, že Finsko se vystonalo z „exprop i ačné horečky“ Vystřízlivění pomohla s jedné strany rychlá činnost finských soudů, jež bez otálení reagovaly na každý záchvat takové horečky; s druhé stra ny a hlavně výstředností krajních stran přestaly po zásluze samé společnosti, jež všemi způsoby se postavila na odpor expropriatorům i anarchi- stickému učení. Dělnické organisace vyloučily ze svého středu i takové členy, kteří třeba sami neexpropriovali, ale byli s expropriatory ve spo- jení. To účinkovalo, a za nedlouho expropriace zmizely s povrchu denních událostí. Společenská práce v r. 1907 ve Finsku jer kypěla. Byla uspořádána řada sjezdů: sjezd le- kařů, právníků, učitelů, žen, novinářů, kupců, průmyslníků, techniků. Byly kursy, přednášky. národní slavnosti atd. Finsko může s uspokojením hleděti zpět na rok uplynulý. Mnoho vykonáno, a ač mnohé ještě vykonati zbývá, země „chladných skal“ bodře může jíti do budoucnosti. Vše u nás roste a kypí, všecko je alibné a nadějné. Tak píše o současném stavu své země Fin. Těchto úspěchů dosáhlo Finsko v rámci Ruska a jeho povolností — tedy i jeho zásluhou. Jakým právem a s jakým svědomím mohou si naši „klevetníci Ruska“ obírati právě Finsko za záminku svého tupení a podezírání?
Finsko Rusko
7 article
Loupežná vražda na ulici. Z Oděssy, 24. ledna. (»Frankt. Ztg.«) V Kateřin- ské ulici, ve středu města, pobudové zastřelili kopce jenž jim nechtěl vydati peníze. Strážník, ktery pa- chatele pronásledoval, byl těžce poraněn. Jeden po- buda byl zatčen, ostatní unikli. Mezi Sevastopolem a Oděssou. Ze Sevastopolu, 24. ledna. (Spb. Ag.) Spojení Sevastopolu s Oděssou bezdrátnou telegra- 1i1, jež zřízeno pro námořní správu, osvědčilo se. Dřevařský průmysl. Z Vilny, 24. ledna. (K. k.) Sjezd dřevařů ze severo západního území usnesl se navrhnouti stavbu přístavu v Insburku, aby se předešlo vlivu memelského trhu na ceny-
Kateřina ský ulice Sevastopol Vilno Aga
8 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z vídeňské radnice. Z Vídně, 24. ledna. Jak známo, byl obecní starší sociální demokrat Skaret v poslední schůzi obeeního zastupitelstva vyloučen na tři schůze, proti čemuž rekuroval k mistodržitelství, které však jeho -ekurs zamitlo. Skaret odvolal se nyn k ministru vnitra a kdyby toto rekursu nevyho- vělo, odvolá se ke správnímu soudu. Sociální demokraté tvrdí, že nynější nakládání s jedna- cím řádem v obecním zastupitelstvu jest nezá- konné. Křesťansko-sociální strana prý ohce odvolaii své důvěrníky z kabinetu. Z Vídně, 24. ledna. „Reichsp.“ píše v pole- mice proti „N. F. P.“, že křesťansko-sociáln strana nepomýšlí rozmnožovati svá místa ve vládě, nýbrž, že spíše chce své důvěrníky z kabi- netu odvolati, protože prý podmínky, které svého času byly kladeny při jich vstupu do vlády, nebyly doposud splněny, což křesťanské sociály naplňuje rostoucí nedůvěrou. Křesťansko- sociální strana nechce zabrati nová místa, nýbrž spíše dosavadní uvolniti, nechce se ucházeti o nová, se kterými jest spojena zároveň zodpo- vědnost za nesplněná přání vůči voličstvu. Mini sterský předseda bar. Beck, pokračuje „Reichš- post“ musí pomýšleti na to, aby všechno od- stranil, co denně věsti může k událostem, jichž přáti si nemá žádné příčiny. Němečtí kandidáti při volbách v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 24. ledna. Dle „Ztu.“ zamý- šlejí Némci v Zemuně a nejspíše ještě v jednom okrese volebním postaviti své německé kandi- dáty při nastávajících volpách do zemského sně- mu chorvatského.
Skaret Min Beck Zt Vídeň Chorvatsko Záhřeb
9 article
Automobilní drožky ve Vidni. Z Vídně, 24. ledna. Vyjednávání francouz- ského syndikátu se zdejšími povozníky za úče- lem automobilisování vídeňského povoznictví možno pokládati za rozbité následkem přepja- tých požadavků francouzského družstva. Úprava důstojnických platů. Z Pešti, 24. ledna. Ministerský předseda Wekerle přijede v pondělí do Vídně, kde bude jednati na kompetentních místech o důstojní- ekých platech. O Pichonově madridské návštěvě. H. Z Madridu, 24. ledna. V některých kru- zích se tvrdí, že návštěva ministra Pichona v Ma- ttei vo dridě měla dobrý výsledek.
Pichonův Pichon Vídeň Pešť Madrid Ma Wekerle
10 article
Na hostině u velkovévody. Z Frankfurtu, 24. ledna. Včerejšího parla- mentního večirku v Darmštatu zúčastnil se také velkovévoda hesenský, který zasáhl do debaly- v níž sociálně-demokratický posla- nec Ulrich vykládal účel a užitek berlín- ských demonstraci pro volební právo. Velko- vévoda vyslovil názor, že se chování berlinské polieie neprávem odsuzuje, neboť policie přiro- zeně musila působiti k tomu, aby zachován by klid a pořádek. Městská rada v Barceloně neslavila králových to1 imenin. h e Z Berlína, 24. ledna. V den jmenin králo- vých odepřela městská rada barcelonská ozda- biti radnici prapory. V městských kanceláříeh se po celý den pracovalo. Ministr vnitra, aby zabránil skandálu, poslal do Barcelony depeši. Městská rada odpověděla, že si nedá vládou po- roučeti. Separatistické živly jásají, kdežto vládní tisk nazývá jednání městské rady uličnictvím Rusko-americký spolek? Z Berlina, 24. ledna. V diplomatických kru zích se mluví, jak „Berl, Tagbl. z Petrohradu oznamuje, o možnosti spolku mezi Ruskemr a Amerikou. Tvrdí se, že porady o tom již pokro- čily a že spolek by byl účinnou protiváhou Spolku anglicko-japonského. 0e Abdul Aziz chce žádat Evropu za ochranu. Z Londýna, 24. ledna. »Daily Mail« ozna- muje v telegramu z Rabatu, že sultán Abdu Aziz, jsa znepokojen nepřátelstvím národa, chee žádali mocnosti za ochranu. Aby získal zpě oblibu, jmenoval svého šíleného bratra Moha- meda, jenž se těší velké vážnosti Maurů, kalifem
Berl Tagbl Aziz Abd Aziz Moha Maur Frankfurt Barcelona Berlín Rusko Petrohrad Evropa Londýn Daily Maila Ruskemr a amerika
11 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Středoškolská anketa. Z Vídně, 24. ledna. (K. k.) Ve včerejší schůz navrhl posl. dr. Steinwender konec debaty, což přijato. Říš. posl. prof. Drtina pravil: Při opravě třeba vzíti zřetel také ur národnostní rozdíly. Kaž- dému národu musí býti zaručen vliv na úpravu jeho školství. K tomu třeba, aby školní správa byla de- centralisována a za spolupracovníky při opravném díle přibrání zástupci jednotlivých národů. Šťastným bude lze nazvati provedení opravy: 1. budou-li školní úřady méně závisly na politické správě; 2. bude-li škola laickisována; 3. bude-li odstraněn byrokratický formalism. Je nanejvýš důležito, aby sprava vyučo- vací nepostupovala pouze admipistrativně, nýbrž také iniciativně. Aby to bylo účinně připravováno, měle by se v ministerstvu zříditi studijní oddělení jako v jiných kulturních státech. Gymn. prof. Reichelt pravil, že nejen střednl ale také školy obecné a vysoké polřebují zlepšení. Oprava je reformou učitelů v jich postavení ke škole a ve škole. Naši učitelé jsou vyteční. Toho důkazem je, že výsledky u nás v ničem nezadávají výsledkům v Německu. Bohužel! málo pečuje se o dobrý uči- telský dorost. Humanistické gymnasium buď zacho- váno a reálka rozšířena na 8 tříd. Vedle toho utvoří se nový typ s jednotným nižším oddělením, kde vedle mateřské řeči vyučovalo by se také dru- hému zemskému jazyku. Řečník končí apelem, aby k učitelskému povolaní byli vybírání zdatní mužové. jimž dostalo by se v jich učitelském povolání úplne volnosti, bez níž zdravá škola není možna. Na počátku dnešní schůze bylo usneseno zabá jiti rokování o themalech IIl, a VI., jež mají byt sloučena.
profesor Drtina Reichelt Vídeň Německo
12 article
Thema III. zní: Má se upustiti od nynějšího roz- dělení ve vyučování některým předmětům, či má byt zachováno vzhledem k paedagogickým momentům avšak způsobem, jenž od nynějšího se liší? Prol Czuber a univ. prof. dr. Höller ve svých zprá- vách zastávají se rozdělení vyučovaci látky na dva oddíly. Thema VI. zní: O přechodu z obecné školy na střední a ze střední na vysokou školu. V souvislosti s tím: Potřebuje nynější způsob zkoušení a klasníi kace, jakož i vychovávací praxe, opírající se o disci- plinární předpisy opravy? A v jakém směru? Referent zem. škol. insp. dr. Tum líř vyslovuje se ve své zprávě v tom smyslu, aby pravidlem při- jímací zkouška skládána byla na obecné škole, jak zkouška zralosti na vysoké školy děje se na škole střední. Požadavky při přijímacích zkouškách ma býti zmírněny. Druhý referent dvor. rada dr. Strou- hal soudí, že vyučovací látka v obecných školách musí být jirak rozdělena, aby umožněn byl i be přijímací zkoušky přechod na střední školu. Přechod ze střední školy na vysokou není dostatečně při- praven.
profesor doktor Höller Tuma Stra
13 article
Maturitní zkouška je zbytečnou, měla by spíše nahrazena býti ústní přijímací zkouškou ve vyšších třídách, aby tak nedostateční žáci byli v postupu zadrženi. Dvor. rada Czuber přimlouvá se za zmoder- nisování vyučování matemalice. Prof. Höfler ohražuje se rozhodně proti ná- vrhům na odstranění přírodopisu z nižších tíd matematiky ze sedmě a osmé třídy. Naše nynější učební osnovy mají neuvěřitelné vady. Rečník mluví o některých typech školy a pro- hlašuje, že odborovým přednostou šl. Juraschkema prof. Ehrlichem navržené typy všeobecné nižší střední školy anebo státní měšťanské školy, doporu- čují se více jako průprava pro školy odborné. Absol- ventům posléze jmenovaných škol mohla by býti výhoda jednoroční dobrovolnické služby příznána na základě závěrečné zkoušky, jež rovnala by se tak zv. zkoušce inteligence.
profesor Höfler Ehrlich Dvor
14 article
Zemský školní inspektor Tumlirz projevuje naději, že větší ohled na mladistvou duši při vy učování a výchově vnese do střední školy světlo vzduch a přivodí radost z učení a práce, která jes pýchou a štěstím živola. Dvorní rada Strouhal nazývá zkoušení každé lekce rakovinou gymnasialní pedagogiky. Při matu ritní zkoušce měla by býti bezpodmínečně odstra něna zkouška písemná, ježto nelze ji dobře sloučiti s výchovným úkolem školy. Rovněž tak bylo by třeba odstraniti klausurní zkoušku při zkouškácl učitelské způsobilosti, kterě nikdy neprospívají, nýbrž často, škodí. Člen panské sněmovny opat Helmer vyslovuje se pro rozdělení jistých oborů na dva oddíly a to z paedagogických důvodů a se zřetelem na přestou- pení ze středních škol na školy odborné. Jestliž bylo promluveno o tom, že vyučování náboženství má ustoupiti medernímu učivu, nebylo to dojist vážně míněno. Jinak jest však nutno chápati návrh. aby vyučování náboženství zbaveno bylo své kon- fesionální povahy. Rečník nemá námitek proti nábo ženské a konfesionální snášelivosti a provádí ji zám v nejvyšší míře, ale náboženské vyučování, jež zba- veno by bylo své konfesionální povahy, bylo by nožem bez střenky a ostří. Pak bylo by lépe vy loučiti úplně vyučování náboženství ze škol a svěřiti je náboženským společnostem. Konečně musí býti zdůrazněno, že náboženstv má velký výchovný úkol, a již se stanoviska utili- taristického jest nutno vysloviti se pro zachování vyučování náboženství.
Tumlirz Strouhal Helmer panská sněmovna
15 article
President nejvyšší účtárny dr. sv. p. Gaut sch hájí svoje popudy, jež učinil v zájmu zmírnění ná- mahy mládeže na nižším gymnasiu, a poznamenává mezi jiným, že jest znám jako vřelý zastance huma- nistickéno studia. Nelze dnes jinak, jest nutno o každého mladého člověka žádati znalost alespoř jedné moderní řeči, v tomto případě také druhého zemského jazyka. Jest velkým dobrodiním pro mla- dého člověka, zná-li o některý jazyk více. Mimo to jest nutno, aby v dostatečném rozsahu pěstován byl tělocvik. Celkem vidí řečník, že názory, projevené na této ankelě, vyslovují se též se zřetelem na návrby, v referátech obsažené, pro pokus. To jest dobrýa správný způsob, neboť žečník má za to, že by bylo velmi nebezpečným, kdyby přikročilo se ihned k
Gaut
16 article
všeobecným a pronikavým opatřením. Prohlašuje, že podá resoluci, vyzývající vyučovací- správu, aby do- volila jednotlivým ústavům zavésti na zkoušku jisté úchylky od nynější platné učební osnovy, při čemi by ovšem trvalo se na účelech gymnasia a závaz ných učebních předmětech. Univ. prof. dr. Drtina odůvodňuje s didakti- ckého stanoviska právo rozdělení na dva oddíly přimlouvá se za účelnou jeho změnu. Reaguje pak na názory, pronesené opatem Helmerem o vyučování náboženství, uvádí, že vyučování náboženství potře- buje reformy a žádů, aby na středních školách mohly se přednášeti vědecké hypothesy. Náboženství nelze prohlásiti za zvláštní předmět vyučování. Jest zvlášt. ním, že původně v době čilého náboženského života vyučování náboženství neexistovalo, poněvadž právě náboženskost pronikla celé vyučování. Jest rozdil mezi vědomostmi o náboženství meti náboženskými cily. Náboženská výchova nema dokazovati se vědomostmi. U náu náboženství racio- natisováno, a tím doznala pravá zbožnost újmy. Univ. prol. Hueppe přimlouvá se za posu- vadní rozdělení středních škol na dva oddily, jež Rakousku cizina závidí. Vyučování přírodním vědam potřebuje menší nápravy, než vyučování ostatním předmětům. Prof. Lorber navrhuje konec debaty.92 n mo noplnovací volha zemská ve Šlyrsku. Z Celje, 24. ledna. (K. k) Při včerejší doplňo- vací volbě zemské za venkovský volební okres celj ský byl zvolen poslancem klerikál Alois Ter gla ze Sv. Petra.
profesor doktor Drtina Helmer Lorber Alois Ter Petro Rakousko Celje University
17 article
Z říšského sněmu uherského. Z PešU, 24. ledna. (K. k.) V poslaneck sněmovně posl. Nagy (str. neodv) odůvodňoval svůj návrh na změnu jednacího řádu, pravě: Nepo daří-li se vládě, jež zastupuje veškeré národní aspi- race, prosaditi svou vůli nahoru i dolů, bude to na nenahradite nou újmu národní myšlenky. Také hr St. Tisza chtěl provésti změnu jednacího řadu. Rozdí mezi tehdejší a nynější dobou je však ten, že pro- vedení vůle parlamentní většiny shoduje se teď úplné s provedením národních zájmů a vůle národa. Mu- síme zabezpečiti dělnost většiny a tím národní my- štenku. Všeliká obstrukce zmařila by činnost vělšiny. Vzpomíná jen nedávné obstrukce Chorvatů. Slušt také míti na zřeteli, že dle nového volebního řádu může přijíti do sněmovny nejméně 20 sociálních demokratů, kteří již pro svůj destruktivní internacio- nalismus nemají smyslu pro národní aspirace. Ob- strukce těchto živlů ochromila by dělnost parlament a vedla by konečně k anarchii. Proto žádám, by jeho návrh byl dán na jednací pořad za základ me- ritorního rokování. (Hlučná pochvala.) Sněmovna uspáši se v tomto smyslu mimo o štěpence, zástupce národností a »divoké«. Předseda Justh prohlašuje, že den meritorníh rokování určí se později
Stanislav Tisza Chorvat Justh Peša Naga Nepa Ob
18 article Sněmovna pokračuje v zevrubné rozpravě
Sněmovna pokračuje v zevrubné rozpravě stanovení počtu branců na r. 1908. Mp. dr. Wekerle prohlašuje se zřetelem na vče rejší návrh Bozokův, dle něhož maďarská velící řeč uberské prapory i odznaky v uherské části armády mají býti zavedeny do 15. března, že talo otázka zůstala nerozbodnuta. Bude se jí zabývati nový par lament, zvolený na základě nového volebního řádu Konstatuje to, aby dokázal, že se od těchto požadavko neupustilo, nýbrž jejich uskutečnění odročeno na pozdější dobu. Nebyl teda oprávněn závěrek, že sta- novisko k Bzokovu návrhu je totožné se zřeknutím se oněch aspirací. (Pochvala.) § 1. přijai beze změny a návrh Bozokův pro- padl. Ostatní články předlohy schváleny beze vš debaty- Jedná se dále o povolen! braneckéh kontingentu na r. 1908. Posl. Ferdinandy (str. neod) schvaluje předloho, byť i s těžkým srdcem, neboť jsou odů vodněny mnobé výtky odštěpenců. Navrhuje resoluci jíž se ukládá ministrovi, aby ještě do letošního roz počtu vložil obnos na podporu voje nské literatury maďarsl .
Wekerle Bozokův Posl Ferdinand
19 article
Posl. Schriffert (odštěp.) zamítá předlohu Posl. Thaly (strana neodvislých) ohlašuje, ze zvlášiní odbor akademe věd učimil si za podpory vlády úkolem pořídit vojenskou literaturu maďarskou. Posl. Nagy (odštěpenec) stěžuje si do nelidského nakládání s mužstvem a jeho týrání. Ministr šl. Jekelfalussy praví (k návrhu Ferdi nandovu), že má dobrou vůli, ale penéz nemá. Roz- počet pro lelošek jest již ve výboru vyřízen. Na přes rok podá zprávu o své činnosti v této věci. Uberšt vojáci nejsou týrání a nezachází se s nimi nelid ky. Předloha přijímá se za podklad podrobného roko- vání a Ferdinandův návrh schvaluje se. K 8 1. navrhl postanec Jiří Nagy uložiti vládě aby podala neprodleně předlohu o rozšíťení výhod pro náhradní záložníky. Ministr šl. Jekelfalussy odporuje návrhu Revise branného zákona je prý nedaleka. Nový zákon bude obsahovati všemožna humanní opatření § 1. i ostatní schvalují se beze změny Příští schůze bude zejtra. Na jednacím pořadu je třetí čtení obou braneckých předloh a předlohy o úpravě majetku v Sedmihradsku.
Posl Ferdinandův Nagy Thala Naga Sedmihradsko
20 article
Ujednání oposice. Z Pešti, 24. ledna. (K. k.) Odštěpenci uveřejňuj luto zprávu: Včera vyjednávalo se mezi ministren vnitra a některými členy skupiny odštěpenců o od ložení revise sněmovního řádu a o novém vyjedná vání na konferenci, obeslané zástupci všech stran Oposiční poslanci zabývali se ve včerejší večern konferenci vyskytnuvšími se návrhy a dospěli k ná- sledujícímu ujednání: Oposiční poslanci jsou ochotni zastaviti debau proti branecké předloze za následu- jících podmínek: 1. V poslanecké sněmovně mají býti ihned projednávány předlohy o úpravě majetku v Sedmihradech, o organisaci soudců a státních zá- stupců, o zrušení daně z hlavy. Protože tato před- loha nebyla ještě finančním výborem projednávána, má býti výbor v nejbližších dnech svolán a předloh ve sněmovně projednávána během příštího týdne. 2. Mimo ty předlohy nesmí sněmovna — nehlede k menším běžným záležitostem — až do konce února, po případě až do konce delegačního zasedání — pro- jednávati jiné předlohy. 3. Za této přestávky bu svolána nová porada zástupců všech stran o revisi sněmovního řádu. 4. Protože oposiční poslanci jsou v zásadě proti každému plánu revise sněmovního řádu, zůstavují si k revisi té naprostou volnou ruku. Zástupci opostčních poslanců sdělili dnes ráno své ujednání ministru hr. Andrássovi, který je oznámií svým min. kolegům a vůdčím polijikům. Tito uznali, že přání oposičních poslanců lze vyhověti a proto výše uvedené ujednání nahude platnosti.
Andráss Pešť
21 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 24. ledna. (K. k.) Na jednacím pořadu je první čtení dodatečné smlouvy k cukerní smlouvě brussélské a protokolu o přistoupení Ruska k cukerní smlouvě a s Ruskem uzavřené smlouvy o cukerním obchodě mezi Německem a Ruskem S tím je spojena porada o návrhu hr. Schwerina (kons.), aby cukerní daň byla snížena na 10 mk za 100 kg čisté váhy a říšský kanclél byl zmocněn, kdyby čistý výnos cukerní daně v letech 1909—11 nedo- sáhl ročně 140 mil. mk, uzavříti půjčku na úhrad chybícího obnosu. Kdyby onen výnos byl větší, než 140 mil., má se přebytků použíti především k úhradě této půjčky. Stát. tjk. svob. p. Stengel praví, že situsce, způsobená cukerní smlouvou, změnila se v nepro spěch cukerního průmyslu. Velká Britanie prohlásil loni v červnu, že vystoupí letos z cukerní konvence nebude-li sproštěna opatření proti premiovému cu- kru. Třeba odvrátiti nebezpečenství, jež hrozí ně- meckému vývozu z dovozu cukru z Ruska do Anglie Stát. tajemník podal stručný přehled smlouvy, uza- vřené roku 1902 v Brusselu a pojednal o poměru Německa k Anglii a Rusku, pokud jde o dovoz a vý- vez cukru. K Schwerinovu návrhu na snížení cukerní daně prohlásil, že je zásadně také pro snížení cukern dhně, avšak tieba postarati se o náhradu úbytku Přečetl prchlášení spolkové rady, v němž spojené vlády uzrávají, že anglické odbytiště, na něž Něme- cko v prvé řadě je odká záno, nebude snad příště ně- meckému vývozu tak otevřeno, jako dříve. V zájmu zemědělských, průmyslových a výrob rích kruhů, i v zájmu konsumentů jsou vlády ochot ny vyhověti jednomyslnému přání sněmovny, aby smžena byla cukerní daň. Byť i finanění situace ne dovolovala již teď po té stránce něco učiniti, vlády
Schwerin Schwerinův Berlín Rusko Německo Velká Británie Anglie Brusel kg
22 article
jsou odhodlány, uskuteční-li se tyto úmluvy, v říš- ském sněmu co nejdřive, dozajisla již v některém z příštích let předložiti předlohu, jíž snižuje se cukerní daň ze 14 na 10 mk za cent, až bude opatřena náležitá náhrada za příslušný úby- tne tek příjmů Posl. hr. Schwerin (kons.) odůvodňuje svůj ná- vrh, jejž pedporují také svobodní konservativci, ho- spodářská sdružení, národní liberálově a čásť středu Ruská vláda — praví — dovedla obratným jed- náním vzbuditi dojem, jakoby vývoz cukru do Anglie ve skutečnosti nepatrný, byl neobyčejně veliký. Fis- kus nebude z toho míti ztrátu, poněvadž lze spolé- hati na značné stoupnutí spotřeby, Silusce něme- ckého cukerního průmyslu je velmi vážná, jedná se o to, zda roku 1909, až pěstování cukrovky se ne- obyčejně zdraží a ceny eukru budou nepoměrně stla- čeny, bude moci vůbec vyráběti. Jeho strana jesi ochotna souhlasiti s konvenci s podmínkou, že nej později 1. dubna 1909 bude zákonně snížena daň cu- kerní na 10 mk. Konečně žádá, by se zvolil 28čler ný výbor. m a aoin Posl. Götz (Olenhusen) jménemí středu přej si snížení spotřební daně z cukru. Jinak by bylo lépe konvence zrušiti. Souhlasí se Schwerinovým ná vrhem Posl. Wiemer (svob. lid. str.) vílá zrušení ee- kerních premif. Definitivní postavení ku předloze vy hražuje si na pozdější dobu. Brusselská eukerní smlouva měla dobré výsledky. Ceny a vývoz vyvi- nuly se příznivě. Vývoz vzrostl od roku 1902 o 78 milionů. Posl. Paasche (nár. lib.) soudí, že cukern konvence neměla škodných následků, avšak situace zhoršila se jednáním Anglie. Smlouvou s Ruskem nebezpečí částečně minulo. Německé cukrovarnictví je tak vyvinuto, že může klidně očekávati těžký boj na světovém trhu.
Posl Götz Olenhusen Schwerinův Paasche Schwerin Anglie Rusko
23 article
Posl. Südekum (soc. dem.) soudí, že agrárníe přáli by si zlacinění cukru dokonce na újmu říš ských příjmů. K tomu se jeho strana nikdy ne- propůjčí. Posl. šl. Grabski (Polák) lituje, že pře dloba byla tak pozdě podána. Nelze ubräniti se dojmu, že německá vláda následuje krok za krokem vládu ru- skou. Jeho strana je v zásadě pro návrh Schwe- rinův. Posl. Gothejn (svob. sdr.) dovozuje, že třeba smlouvy s Ruskem, aby ostatní trh jaksi byl zaji- štěn. K Schwerinovu návrhu nezaujala jeho strana dosud postavení. Rozhodně varuje, aby případný úbytek výnosu cukerní daně byl hražen půjčkou. Posl. Vogt (hosp. sdr.) tvrdí, že účinek smlouv s Ruskem nelze dosud posouditi, protože není znám rozvoj ruského cukerního průmyslu. Se Schwwerino- vým návthem souhlasí. Státní tajemník dr. sv. p. Stengel prohlašuje že nebylo lze vůbec dříve předložiti konvenci, pro- tože tato stanovena byla teprve 20. t. m. v Petro- hradě. Stará konvence byla pro cukerní průmysl říš- ský příznivější, než nová. Nyní však jedná se o t, máli vstoupili v život nová konvence, či má li na- stati stav bezesmluvný a tu jest přeče dáti přednost konvenci. Posl. dr. Oertzen (říšská strana) poukazuje k tomu, že přijetím konvence byli by producent poškozeni. Za tento úbytek bylo by třeba zjednati náhradu. Posl. dr. Neumann-Holer (svob. sdruž. polemisuje s názorem, že má konvenci přikládán býti velká důležitost. Rokování na to končí a předloha spolu s ná- vrhem posl. hr. Schwerin-Löwitze přikazuje se 28ti- člennému výboru, Příští schůze ve středu 29. t. m. o 2. hod. odp. Jednací pořad: Druhé čtení rozpočtu.
Posl Grabski Polák Schwerinův Vogt doktor svatý Oertdit Neumann Holer Rusko Schwwerin Petrahradit Schwerin Löwitz
24 article
Z hrancouzského parlamentu, Z Pařížě, 24. ledna. (K. k.) Sněmovna i jej galerie jsou nabity; také diplomatská lože je plna Posl. Jaurěs odůvodňuje svůj dolaz po ma- rockých věcech a žádá sněmovnu, by zbavila Franeii nebezpečného marockého dobrodružství. Alge cirasská smlouva, praví, nezavazuje nás vnucovati Marokku méně způsobilého sultána. Jdeme-li s Ab- dulem Azizem, zapleláme se. Ministerský předsed dává mi na srozuměnou, že nechce Abdula Azize podporovati vojensky. To je správné, nezdá se však, že ho chcete nadále podporovati finančně? Řečník vyčítá vládě, že střídavě daří svou přízní dva sul tány. Dr. Mochan byl tajným oficiálním prostředníkem mezi ministrem zahraničních věcí a Molejem Hafidem. Jaurěs má dopisy, jež to dokazujl. (Pohnutí.) Ministr Pichon volá, že nikdy neměl styků s Hafidem přímých ani nepřímých. Posl. Jaurěs vyslovuje nadějí, že se nebude vládě nedostávati opatrnosti, aby zůstala naprosto nestrannou a obmezila se, aby dle smyslu algeci- rasské smlouvy v marockých přístavech měla lodi k ochraně Evropanů. Vzpomíná marocké politik Delcasséovy, jež na štěstí byla desavouována algeci rasskou aklou. Mp Clémenceau podotýká k jednomu vý- roku Jauresovu, že nikdo nepomýšlí na pochod do Fezu.
Posl Jaurěs Aziz doktor Mochan Hafid Pichon Evropan Delcasséův Clémenceau Jauresův Maroko
25 article
Posl. Jaurěs: Události by nás k tomu mohly donutiti. V další řeči brojí proti všeliké obojetné politice v Marokku a proti každé tajné úmluvě mezi Franci a Španělskem, jež by jednala o rozdělení Marokka Ministr Pichon vrtí záporně blavou, Posl. Jaurěs: Nestačí vrtěti hlavou, aby za- mezilo se nebezpečí z obojetných smluv. Francie nesmí nadále ze samolibosti pokračovati v posavadní chybné marocké politice. (Pochvala na krajní levici) Posl. Ribot uvádí že Jaurěs žádal v r. 1904 aby Francie za soublasu Anglie byla výhradně opráv- něna k organisaci Marokka. (Smích.) Nesouhlasím praví řečník, s Jaurésovým názorem, abychom vzdal se svého postavení v Marokku a utekli na své lodi Maročtí fanatikové již prohlašují, že Evropané ne- smějí se vzdáliti ze svých lodí. Nechce již, aby se táhlo na Fez, avšak Francie musí vzbuditi dojem, že nikdy neopustí zájmy svých krajanů a bude vždy chránit Evropany. Jest potěšen šťastným ukončením alžírako-marocké pobraniční záležitosti, soudí však, že situace v Casablance je méně přízniva. Žádá za vysvětlení záležitosti generála Druda. My jsme to byli, praví, kdo přivedli suitána do Rabatu. Vláda naléhá na sněmovnu, aby ji pohnula k zakročení
Posl Franek Pichon Ribot Jaurěs Jaurésův Evropan Druda Maroko Španělsko Francie Anglie Casablanca
26 article
Francie ve prospěch sultána. Nesmíme se v záleži- tosti té dále engagovati, musíme jen chrániti Fran- couze a vůbec Evropany. Táže se, proč minist Pichon nepřiměl marockého finančního delegáta El Mokra, aby vzdal se své cesty do Pařiže a pro nesdělil mu již v Madridu, že jeho poslání, uzavřiti půjčko, nemá naděje na uskutečnění. Třebas nepo- skytli jsme Abdu! Azizovi ochrany, nesmíme mu přec křivditi. Až Marokko procitne a bude usilovat o vzdě- lání, musíme je v úsili tom podporovati. Nikoli však proti jeho vůli. Bude v tom jakási vznešenost, bu- deme-li prováděti pokojnou politiku. (Pochvala.) Posl. Delcassé vstopuje na tribunu za vel- kého rozruchu a praví: Francie, třeba nerada, sou- hlasila s konferencí o Marokku a proto je povinna aby její politika souhlasila s algecirasskou smlouvou. Žáda, by Francii ponechána byla zodpovědnost ra řešení marocké otázky, poněvadž k ní dala podnět.
Evropan Pichon Abd Aziz Posl Francie Pařiže Madrid Maroko El mokro
27 article
Francie, jako přední velmoc, nesmí dopustiti, aby na jejím místě octla se veimoc jiná. Musila zakročiti aby učinila v Marokku přítrž anarchii. Středomořské velmoci daly jí k tomu právo také německý kancléř uznal, že naše akce prospěje všem. Franko-anglickou smlouvu sdělili jsme již druhého dne sultánovi a vysvětlili mu ji a on uznal ihned naše peníze a naše důstojníky. Proč se v této naší zákonné činnosti zmužile nepokračovalo? Pře- pínalo by se, kdyby důvod proto hledal se ve vlivu události v Mandžursku. Odpůrci Německa v Evropě byli tehdy ohroženi a všechny národnosti, obávající se o neodvislost Evropy, seskupily se kolem Francie. (Hlučná pochvala na levici a ve středu.) Tehdy došlo k algecirasské konferenci. Mluvilo se sic před tím všeobecně o možnosti války, avšak Franci nebude válka vypovězena, je li na její straně práve, spojenectví a mocné přálelství. Francie může spolé hati sama na sebe. (Opětná pochvala na levici, ve středu a na pravici.) Posl. Jaurés (volá obrácen k levici): Proč ne- cbali jste ho padnouti, když mu tleskáte! Dnes s chováte vyzývavě, avšak tehdy v nebezpečí byli jste malí. (Pochvala na krajní levici) Posl. Delcassé: Tehdy dali jste se oklamati (Rozruch.)
Franek Posl Francie Maroko Franca Německo Evropa
28 article
Pesl. Rouan, jenž býval ministrem v Rouvierově kabinetě, vyzývá Delcasséa, aby nechal narážek a mluvil. (Trvalý rozruch.) Posl. Deleassé: Mluví-li se o válce pro Ma- rokko, křivdí se tém, jimž se tato myšlénka imputuje. To bylo též prohlášeno v říšském sněmu. Kon- ferencí algecirasskou uskutečnily se v Marokku vlivy, jimž chtěla zabrániti. Odstoupil jsem, neřekl jsem však ničeho, co by mohlo vládu při jejím jednání rušiti, a hlasoval jsem pro algecirasskou smlouvu. Naše smířlivá politika nebyla tudíž politikou dobro- družnou. (Pochvala na levici a ve středu.) Řečník hájí veškeré kroky, jež podnikl za sblížením, a končía Pokojné zámysly francouzské politiky byly uznány všude. Její soustava přátelství a spolků je příliš na prospěch její svobodě, než aby se ji vzdala. Snažme se, abycbom s konference algecirasské měli vše- možný prospěch. (Dlouhotrvající pochvala.) Další rokování bylo odročeno na pondělía schůze skončena.
Rouan Delcassé Posl Ma Maroko Kon
29 article
Francouzská cvičení s tarpedy Z Paříže, 24. ledna. (K. k.) V Cherbourgu konají se u přitomnosti ministerské komise cvičení s tor- pedy, jež plovou na hladině moře. Tato torpéda mají usnadniti minonoskám obranu proti útokům plytkých torpedek. Marocké události. Z Paříže, 24. ledna. Bývalý ministr zahraničných záležitosti Hanoteaux kritisuje nepříznivě v »Revue Hebdomaire« marockou politiku Francie. Jediná správná a tradicím odpovídající politika by byla bý- vala vyčkávací. Místo toho uzavřeny se Španělskem, Anglil a jinými státy smlouvy, které prozrazovaly sou- časně blízkou ctižádost a vzdálenější plány Francie. Nyní už obětováno příliš mnoho, než aby bylo lze couvnoutí. Francouzská politika v Marokku určena jest řadou tajných aktů, jejichž následky jest teprv nyní viděti a na něž by francouzský národ nikdy nebyl přistoupil. Hanoteaux doporučuje evropskou dohodu v marocké otázce na novém základě. se (árn Z anplického námeřnictva. Z Londýna, 24. ledna. (Reuter.) Do Devenporfu došel neočekávaný rozkaz, mobilisovati divise do- mácího loďstva. Je to první pokus s mobilis a cí v zimě. Z Londýna, 24. leďna. (K. k.) Dle »Daily Chra- nicle« cvičení ve střelbě v průplavu dopadla neuspokojivě. Černá Hora a Turscko. Z Catihnadu, 24. ledna. (K. k.) Černohorský diplomatický jednatel Gregovič, který 16. m. m. odcestoval pro pohran ční spor u Jezera, nezanechav svého zástupce, vrátil se dnes do Cahihradu. Námeřní objednávky člnské. Z Londýna, 24. ledna. (K. k.) Dle šanchajské zprávy »Morning Postu« bude nejspíše po čínském Novém roce zadána německým loděnicím stavba 4 křižáků a 40 minonosek.
Gregovič Paříž Cherbourg Francie Španělsko Maroko Londýn Hebdomaire Reuter Daily Chr
30 article
Kubská opatření. Z Havany, 24. ledna. (Něm. kab.) Guvernér Magdon byl povolán do Wasbingtonu na poradu o opatřeních, jichž třeba na Kubě pro bezpečnost, až vláda bude postoupena Kubáncům, a na konference o důležitých stavebních koncesích. Z Vídně, 24. ledna. (Wilhelm., Dopoledne konala se v zámku vojenská porada za císařova před- sednictví. Byli přítomní: arciknižala Leopold, Sal- vator a Bedřich, ministr vojenství zbm. Šchönaich, gen. inspektoři Úexküll-Gyllenband a Albori, nám. náčelníka hlavního štabu gm. Langer a gen. inspektor jízdy ryt. Brudermann. Porada trvala až do 1. hod. odpol. Z Vidně, 24. ledna. (K. k.) V některých novi- nách byla uveřejněna zpráva, že arci kníže František Ferdinand mešká na zotavenou v Davosu. Zpráva ta je nepravdivou. Arcikníže dl krátkou dobu ve Sv. Mořici, kam přibyli také ná- sledníci německý a dánský. Zdravotní stav arciknižete je nyní a byl i před cestou výtečný. Z Berlína, 24. ledna. (»Reichsanz.«) Clsař jme- nova! prof. Gabriera Seidta s Mnfchova a Max Brucha z Berlina po provedené volbě r yt!ěj řa du Pour le mérité za vědy a umění, s právem blasovacím.
Magdon Kubánec Wilhelm Leopold Bedřich Langer Brudermann František Ferdinand Mořic profesor Gabrier Seidt Bruch Pour Havana Německo Kuba Vídeň Sala Davos Berlín ÚexküllGyllenband
31 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Hospodářské předloby v Rumensku. Z Bukurešti, 24. ledna. (Ag. Roumaine.) Ve vče- rejší večerní poradě stran většiny oznámil m. p. Sturdza, že podá parlamentu tyto předloby: O zří- zení zemědělské pokladny, zákazu zemědělských trustů, oděkodnění statkářů a rolníků, kteří byli po- škozeni za posledních agrárních nepokojů, zřízení zemědělských družstev, dále předlohu zdravotního zákona a předlohu o úpravě hranic mezi Rumun- skem a Bulharskem, organisaci četnictva, reformě správy, státním rozpočtu a konečně několik škol- ských předloh
Rumun Bukurešť Bulharsko
32 article Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy. Sňatek slečny Idy Schmol kové, dcery pana Edvarda Schmolky v Praze, s panem Josefe m Blochem, prokuristou firmy Edvard Schmolkaa spol., Praha, konati se bude dne 26. t. m. o 12. hod. polední v Pinkasové synagoze v Josefské třídě v Praze. 1678
Schmol Schmolka Josef Bloch Pinkas Praha Edvard Schmolkao společenský
33 article Meteorolopická pozorování na rozhlsdně na Patřinž
Meteorolopická pozorování na rozhlsdně na Patřinž 325 metrů nad mořem. Dne 23. a 24. ledna 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 746.8 747 4 746-1 Teploměr C. — 24 — 3.1 — 1. Vlhko. ... 89 91 82 Oblohs ... jasná čená mrakem
34 article Síla větru . slahý větří slabý
Síla větru . slahý větří slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 32 Teplota nejvyšší na slunci . . + 3.5 Teplota nejnižší ve stinu . . — 3.9 Tepiota nejnižší při zemi . . — 6.2 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km. za hod 15.7. Srážky v mm. — (Zasláno.)
Tepiota slunce mm
35 article Příspěvek
Příspěvek ke klerikalismu a protičeskému smý šlení pražských židů. Nový doklad ke staré zkušenosti, že klerika- lismus židovský a katolický si nezadají, jakož důkaz o protičeském smýšlení pražských židů zažil jsem tyto dny na vlastním těle a předkládám pří- pady ty širší veřejnosti k uvážení: I. V Praze existuje židovský podpůrný spolek zv. »Freitischverein«, poskytující židovským studu- jícím obědy. Také mně dostalo se na základě vy- svědčení chudoby od jmenovaného spolku několika obědů v týdnu. Jednoho dne byl jsem volán do výborovny a bylo mi tam řečeno, že jsem obědů zbaven, ježto prý přišlo na mne udání, že jsem o prázdninách — obědů požíval jsem teprve od října — v předvečer židovského »Nového roku« tancoval. Pan předseda mne za to nazval alheistou. Byl jsem bez obědů celý týden, až teprve k inter- venci vlivné osoby dostal jsem obědy zpět s po- dotknutím, abych to pokládal za trest a nikdy již se takového »prohřešení« nedopustil. Chodil jsem tedy do »Freitischu« dále. II. Spolek, dle stanov, jest národnostně utra- quistický. To však jest jen na papíře. Ve skutečnosti je tam čeština popelkou, ačkoliv řada dobrých če- ských lidí k účelu tomu přispívá. Na stole před jí- delnou vyložen je kontrolní list praesenční s titulem »Für Hochschüler«. Dovolil jsem si připsat k něme- ckému nadpisu český překlad: »Pru posluchače vys. škol«. Hned byl ovšem oheň na střeše. Pan jednatel Eisler a jeden inspektor si mne zavolali do výbo- rovny, spustili na mne bandurskou, insuitovali mne a na místě mne zbavili pro tak hrozný »delikte obědů. JUSt. Emil Zuckermann.
Eisler Just Zuckermann I . V Praga Für Hochschüler