3
masthead
25. ledna 1908.
5
article
Volby do zemského sněmu po prvé byly prove-
deny na základě všeobečného volebního práva
platného i pro ženy v ohledu aktivném i pasiv-
ném. Poslanci v sukních poprvé zasedli ve fin-
ském sněmu podle svých kolegů mužů.
Celá řada širokých, demokratických usne-
sení vzešla z prvého zasedání přetvořeného sně
mu. Ani jediná stránka života země finské ne-
zůstala nedotčena sněmem. Agrárná reforma.
položení torparů (pachtýrů) a bezzemků, dělni-
cká otázka, právní položení žen, nemanžel-
ských dětí, občanské svobody, alkoholismu.
daně, církevní život, otázky osvětné a kulturně
atd. atd., o všem tom zemský sněm rokoval a
se usnášel buď dle předloh senátu, nebo dle
návrhů a petie poslaneckých.
Z úspěchů, dosažených lonského reku širo-
kými massami finského obyvatelstva, dlužno za-
znamenati, že továrenským dělníkům vymožena
vyšší mzda a zkrácena doba denní práce. Výhod
těchto dosáhli finští dělníci skoro ve všech sfe-
rách práce.
msno
Finská dělnická strana může se pyšniti do-
saženými výsledky. Přes 600 spolků se sty ti-
síci členy náleží do její organisace, jež pořádá
dělnické svátky, přednášky, kursy, knihovny
kooperace, divadelní, pěvecké a hudební zábavy
sporty, vydává noviny a brožury. Nyní se děl-
nická strana podjímá zřízení lidového divadla
v Helsingforse, k čemuž již obdržela dovolení
sněmu.
Helsingfors
občanský svoboda
lidový divadlo
6
article
Nutno zmíniti se tu také o úspěších, kte-
rých Finsko dosáhlo v hoji s anarchistickým
hnutím, jež zachvátilo nejnižší vrstvy obyvatel-
stva. Ještě uprostřed r. 1907 udávaly se expro-
priace a terroristické atentáty. Senátor Lilius na
sněmě konstatoval, že tato „massová psychosa
zplodila v krátkém čase přes sto případů an-
archismu. Ale již půl leta tomu, co o podobnýel
výstřednostech neslyšno a možno téměř s jisto
tou tvrditi, že Finsko se vystonalo z „exprop i
ačné horečky“
Vystřízlivění pomohla s jedné strany rychlá
činnost finských soudů, jež bez otálení reagovaly
na každý záchvat takové horečky; s druhé stra
ny a hlavně výstředností krajních stran přestaly
po zásluze samé společnosti, jež všemi způsoby
se postavila na odpor expropriatorům i anarchi-
stickému učení. Dělnické organisace vyloučily
ze svého středu i takové členy, kteří třeba sami
neexpropriovali, ale byli s expropriatory ve spo-
jení. To účinkovalo, a za nedlouho expropriace
zmizely s povrchu denních událostí.
Společenská práce v r. 1907 ve Finsku jer
kypěla. Byla uspořádána řada sjezdů: sjezd le-
kařů, právníků, učitelů, žen, novinářů, kupců,
průmyslníků, techniků. Byly kursy, přednášky.
národní slavnosti atd.
Finsko může s uspokojením hleděti zpět na
rok uplynulý. Mnoho vykonáno, a ač mnohé
ještě vykonati zbývá, země „chladných skal“
bodře může jíti do budoucnosti. Vše u nás
roste a kypí, všecko je alibné a nadějné.
Tak píše o současném stavu své země Fin.
Těchto úspěchů dosáhlo Finsko v rámci Ruska
a jeho povolností — tedy i jeho zásluhou.
Jakým právem a s jakým svědomím mohou
si naši „klevetníci Ruska“ obírati právě Finsko
za záminku svého tupení a podezírání?
Finsko
Rusko
7
article
Loupežná vražda na ulici.
Z Oděssy, 24. ledna. (»Frankt. Ztg.«) V Kateřin-
ské ulici, ve středu města, pobudové zastřelili kopce
jenž jim nechtěl vydati peníze. Strážník, ktery pa-
chatele pronásledoval, byl těžce poraněn. Jeden po-
buda byl zatčen, ostatní unikli.
Mezi Sevastopolem a Oděssou.
Ze Sevastopolu, 24. ledna. (Spb. Ag.) Spojení
Sevastopolu s Oděssou bezdrátnou telegra-
1i1, jež zřízeno pro námořní správu, osvědčilo se.
Dřevařský průmysl.
Z Vilny, 24. ledna. (K. k.) Sjezd dřevařů ze
severo západního území usnesl se navrhnouti stavbu
přístavu v Insburku, aby se předešlo vlivu
memelského trhu na ceny-
Kateřina
ský ulice
Sevastopol
Vilno
Aga
8
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z vídeňské radnice.
Z Vídně, 24. ledna. Jak známo, byl obecní
starší sociální demokrat Skaret v poslední schůzi
obeeního zastupitelstva vyloučen na tři schůze,
proti čemuž rekuroval k mistodržitelství, které
však jeho -ekurs zamitlo. Skaret odvolal se nyn
k ministru vnitra a kdyby toto rekursu nevyho-
vělo, odvolá se ke správnímu soudu. Sociální
demokraté tvrdí, že nynější nakládání s jedna-
cím řádem v obecním zastupitelstvu jest nezá-
konné.
Křesťansko-sociální strana prý ohce odvolaii
své důvěrníky z kabinetu.
Z Vídně, 24. ledna. „Reichsp.“ píše v pole-
mice proti „N. F. P.“, že křesťansko-sociáln
strana nepomýšlí rozmnožovati svá místa ve
vládě, nýbrž, že spíše chce své důvěrníky z kabi-
netu odvolati, protože prý podmínky, které
svého času byly kladeny při jich vstupu do
vlády, nebyly doposud splněny, což křesťanské
sociály naplňuje rostoucí nedůvěrou. Křesťansko-
sociální strana nechce zabrati nová místa, nýbrž
spíše dosavadní uvolniti, nechce se ucházeti
o nová, se kterými jest spojena zároveň zodpo-
vědnost za nesplněná přání vůči voličstvu. Mini
sterský předseda bar. Beck, pokračuje „Reichš-
post“ musí pomýšleti na to, aby všechno od-
stranil, co denně věsti může k událostem, jichž
přáti si nemá žádné příčiny.
Němečtí kandidáti při volbách v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 24. ledna. Dle „Ztu.“ zamý-
šlejí Némci v Zemuně a nejspíše ještě v jednom
okrese volebním postaviti své německé kandi-
dáty při nastávajících volpách do zemského sně-
mu chorvatského.
Skaret
Min
Beck
Zt
Vídeň
Chorvatsko
Záhřeb
9
article
Automobilní drožky ve Vidni.
Z Vídně, 24. ledna. Vyjednávání francouz-
ského syndikátu se zdejšími povozníky za úče-
lem automobilisování vídeňského povoznictví
možno pokládati za rozbité následkem přepja-
tých požadavků francouzského družstva.
Úprava důstojnických platů.
Z Pešti, 24. ledna. Ministerský předseda
Wekerle přijede v pondělí do Vídně, kde bude
jednati na kompetentních místech o důstojní-
ekých platech.
O Pichonově madridské návštěvě.
H. Z Madridu, 24. ledna. V některých kru-
zích se tvrdí, že návštěva ministra Pichona v Ma-
ttei vo
dridě měla dobrý výsledek.
Pichonův
Pichon
Vídeň
Pešť
Madrid
Ma
Wekerle
10
article
Na hostině u velkovévody.
Z Frankfurtu, 24. ledna. Včerejšího parla-
mentního večirku v Darmštatu zúčastnil se také
velkovévoda hesenský, který zasáhl do debaly-
v níž sociálně-demokratický posla-
nec Ulrich vykládal účel a užitek berlín-
ských demonstraci pro volební právo. Velko-
vévoda vyslovil názor, že se chování berlinské
polieie neprávem odsuzuje, neboť policie přiro-
zeně musila působiti k tomu, aby zachován by
klid a pořádek.
Městská rada v Barceloně neslavila králových
to1 imenin. h e
Z Berlína, 24. ledna. V den jmenin králo-
vých odepřela městská rada barcelonská ozda-
biti radnici prapory. V městských kanceláříeh
se po celý den pracovalo. Ministr vnitra, aby
zabránil skandálu, poslal do Barcelony depeši.
Městská rada odpověděla, že si nedá vládou po-
roučeti. Separatistické živly jásají, kdežto vládní
tisk nazývá jednání městské rady uličnictvím
Rusko-americký spolek?
Z Berlina, 24. ledna. V diplomatických kru
zích se mluví, jak „Berl, Tagbl. z Petrohradu
oznamuje, o možnosti spolku mezi Ruskemr a
Amerikou. Tvrdí se, že porady o tom již pokro-
čily a že spolek by byl účinnou protiváhou
Spolku anglicko-japonského. 0e
Abdul Aziz chce žádat Evropu za ochranu.
Z Londýna, 24. ledna. »Daily Mail« ozna-
muje v telegramu z Rabatu, že sultán Abdu
Aziz, jsa znepokojen nepřátelstvím národa, chee
žádali mocnosti za ochranu. Aby získal zpě
oblibu, jmenoval svého šíleného bratra Moha-
meda, jenž se těší velké vážnosti Maurů, kalifem
Berl
Tagbl
Aziz
Abd Aziz
Moha
Maur
Frankfurt
Barcelona
Berlín
Rusko
Petrohrad
Evropa
Londýn
Daily Maila
Ruskemr a amerika
11
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Středoškolská anketa.
Z Vídně, 24. ledna. (K. k.) Ve včerejší schůz
navrhl posl. dr. Steinwender konec debaty, což
přijato.
Říš. posl. prof. Drtina pravil: Při opravě
třeba vzíti zřetel také ur národnostní rozdíly. Kaž-
dému národu musí býti zaručen vliv na úpravu jeho
školství. K tomu třeba, aby školní správa byla de-
centralisována a za spolupracovníky při opravném
díle přibrání zástupci jednotlivých národů. Šťastným
bude lze nazvati provedení opravy: 1. budou-li školní
úřady méně závisly na politické správě; 2. bude-li
škola laickisována; 3. bude-li odstraněn byrokratický
formalism. Je nanejvýš důležito, aby sprava vyučo-
vací nepostupovala pouze admipistrativně, nýbrž také
iniciativně. Aby to bylo účinně připravováno, měle
by se v ministerstvu zříditi studijní oddělení jako
v jiných kulturních státech.
Gymn. prof. Reichelt pravil, že nejen střednl
ale také školy obecné a vysoké polřebují zlepšení.
Oprava je reformou učitelů v jich postavení ke škole
a ve škole. Naši učitelé jsou vyteční. Toho důkazem
je, že výsledky u nás v ničem nezadávají výsledkům
v Německu. Bohužel! málo pečuje se o dobrý uči-
telský dorost. Humanistické gymnasium buď zacho-
váno a reálka rozšířena na 8 tříd. Vedle toho
utvoří se nový typ s jednotným nižším oddělením,
kde vedle mateřské řeči vyučovalo by se také dru-
hému zemskému jazyku. Řečník končí apelem, aby
k učitelskému povolaní byli vybírání zdatní mužové.
jimž dostalo by se v jich učitelském povolání úplne
volnosti, bez níž zdravá škola není možna.
Na počátku dnešní schůze bylo usneseno zabá
jiti rokování o themalech IIl, a VI., jež mají byt
sloučena.
profesor
Drtina
Reichelt
Vídeň
Německo
12
article
Thema III. zní: Má se upustiti od nynějšího roz-
dělení ve vyučování některým předmětům, či má byt
zachováno vzhledem k paedagogickým momentům
avšak způsobem, jenž od nynějšího se liší? Prol
Czuber a univ. prof. dr. Höller ve svých zprá-
vách zastávají se rozdělení vyučovaci látky na dva
oddíly.
Thema VI. zní: O přechodu z obecné školy na
střední a ze střední na vysokou školu. V souvislosti
s tím: Potřebuje nynější způsob zkoušení a klasníi
kace, jakož i vychovávací praxe, opírající se o disci-
plinární předpisy opravy? A v jakém směru?
Referent zem. škol. insp. dr. Tum líř vyslovuje
se ve své zprávě v tom smyslu, aby pravidlem při-
jímací zkouška skládána byla na obecné škole, jak
zkouška zralosti na vysoké školy děje se na škole
střední. Požadavky při přijímacích zkouškách ma
býti zmírněny. Druhý referent dvor. rada dr. Strou-
hal soudí, že vyučovací látka v obecných školách
musí být jirak rozdělena, aby umožněn byl i be
přijímací zkoušky přechod na střední školu. Přechod
ze střední školy na vysokou není dostatečně při-
praven.
profesor
doktor
Höller
Tuma
Stra
13
article
Maturitní zkouška je zbytečnou, měla by spíše
nahrazena býti ústní přijímací zkouškou ve vyšších
třídách, aby tak nedostateční žáci byli v postupu
zadrženi.
Dvor. rada Czuber přimlouvá se za zmoder-
nisování vyučování matemalice.
Prof. Höfler ohražuje se rozhodně proti ná-
vrhům na odstranění přírodopisu z nižších tíd
matematiky ze sedmě a osmé třídy. Naše nynější
učební osnovy mají neuvěřitelné vady.
Rečník mluví o některých typech školy a pro-
hlašuje, že odborovým přednostou šl. Juraschkema
prof. Ehrlichem navržené typy všeobecné nižší
střední školy anebo státní měšťanské školy, doporu-
čují se více jako průprava pro školy odborné. Absol-
ventům posléze jmenovaných škol mohla by býti
výhoda jednoroční dobrovolnické služby příznána
na základě závěrečné zkoušky, jež rovnala by se
tak zv. zkoušce inteligence.
profesor
Höfler
Ehrlich
Dvor
14
article
Zemský školní inspektor Tumlirz projevuje
naději, že větší ohled na mladistvou duši při vy
učování a výchově vnese do střední školy světlo
vzduch a přivodí radost z učení a práce, která jes
pýchou a štěstím živola.
Dvorní rada Strouhal nazývá zkoušení každé
lekce rakovinou gymnasialní pedagogiky. Při matu
ritní zkoušce měla by býti bezpodmínečně odstra
něna zkouška písemná, ježto nelze ji dobře sloučiti
s výchovným úkolem školy. Rovněž tak bylo by
třeba odstraniti klausurní zkoušku při zkouškácl
učitelské způsobilosti, kterě nikdy neprospívají, nýbrž
často, škodí.
Člen panské sněmovny opat Helmer vyslovuje
se pro rozdělení jistých oborů na dva oddíly a to
z paedagogických důvodů a se zřetelem na přestou-
pení ze středních škol na školy odborné. Jestliž
bylo promluveno o tom, že vyučování náboženství
má ustoupiti medernímu učivu, nebylo to dojist
vážně míněno. Jinak jest však nutno chápati návrh.
aby vyučování náboženství zbaveno bylo své kon-
fesionální povahy. Rečník nemá námitek proti nábo
ženské a konfesionální snášelivosti a provádí ji zám
v nejvyšší míře, ale náboženské vyučování, jež zba-
veno by bylo své konfesionální povahy, bylo by
nožem bez střenky a ostří. Pak bylo by lépe vy
loučiti úplně vyučování náboženství ze škol a svěřiti
je náboženským společnostem.
Konečně musí býti zdůrazněno, že náboženstv
má velký výchovný úkol, a již se stanoviska utili-
taristického jest nutno vysloviti se pro zachování
vyučování náboženství.
Tumlirz
Strouhal
Helmer
panská sněmovna
15
article
President nejvyšší účtárny dr. sv. p. Gaut sch
hájí svoje popudy, jež učinil v zájmu zmírnění ná-
mahy mládeže na nižším gymnasiu, a poznamenává
mezi jiným, že jest znám jako vřelý zastance huma-
nistickéno studia. Nelze dnes jinak, jest nutno o
každého mladého člověka žádati znalost alespoř
jedné moderní řeči, v tomto případě také druhého
zemského jazyka. Jest velkým dobrodiním pro mla-
dého člověka, zná-li o některý jazyk více. Mimo to
jest nutno, aby v dostatečném rozsahu pěstován byl
tělocvik.
Celkem vidí řečník, že názory, projevené na této
ankelě, vyslovují se též se zřetelem na návrby,
v referátech obsažené, pro pokus. To jest dobrýa
správný způsob, neboť žečník má za to, že by bylo
velmi nebezpečným, kdyby přikročilo se ihned k
Gaut
16
article
všeobecným a pronikavým opatřením. Prohlašuje, že
podá resoluci, vyzývající vyučovací- správu, aby do-
volila jednotlivým ústavům zavésti na zkoušku jisté
úchylky od nynější platné učební osnovy, při čemi
by ovšem trvalo se na účelech gymnasia a závaz
ných učebních předmětech.
Univ. prof. dr. Drtina odůvodňuje s didakti-
ckého stanoviska právo rozdělení na dva oddíly
přimlouvá se za účelnou jeho změnu. Reaguje pak
na názory, pronesené opatem Helmerem o vyučování
náboženství, uvádí, že vyučování náboženství potře-
buje reformy a žádů, aby na středních školách mohly
se přednášeti vědecké hypothesy. Náboženství nelze
prohlásiti za zvláštní předmět vyučování. Jest zvlášt.
ním, že původně v době čilého náboženského života
vyučování náboženství neexistovalo, poněvadž právě
náboženskost pronikla celé vyučování.
Jest rozdil mezi vědomostmi o náboženství
meti náboženskými cily. Náboženská výchova nema
dokazovati se vědomostmi. U náu náboženství racio-
natisováno, a tím doznala pravá zbožnost újmy.
Univ. prol. Hueppe přimlouvá se za posu-
vadní rozdělení středních škol na dva oddily, jež
Rakousku cizina závidí. Vyučování přírodním vědam
potřebuje menší nápravy, než vyučování ostatním
předmětům.
Prof. Lorber navrhuje konec debaty.92 n
mo noplnovací volha zemská ve Šlyrsku.
Z Celje, 24. ledna. (K. k) Při včerejší doplňo-
vací volbě zemské za venkovský volební okres celj
ský byl zvolen poslancem klerikál Alois Ter gla
ze Sv. Petra.
profesor
doktor
Drtina
Helmer
Lorber
Alois Ter
Petro
Rakousko
Celje
University
17
article
Z říšského sněmu uherského.
Z PešU, 24. ledna. (K. k.) V poslaneck
sněmovně posl. Nagy (str. neodv) odůvodňoval
svůj návrh na změnu jednacího řádu, pravě: Nepo
daří-li se vládě, jež zastupuje veškeré národní aspi-
race, prosaditi svou vůli nahoru i dolů, bude to na
nenahradite nou újmu národní myšlenky. Také hr
St. Tisza chtěl provésti změnu jednacího řadu. Rozdí
mezi tehdejší a nynější dobou je však ten, že pro-
vedení vůle parlamentní většiny shoduje se teď úplné
s provedením národních zájmů a vůle národa. Mu-
síme zabezpečiti dělnost většiny a tím národní my-
štenku. Všeliká obstrukce zmařila by činnost vělšiny.
Vzpomíná jen nedávné obstrukce Chorvatů. Slušt
také míti na zřeteli, že dle nového volebního řádu
může přijíti do sněmovny nejméně 20 sociálních
demokratů, kteří již pro svůj destruktivní internacio-
nalismus nemají smyslu pro národní aspirace. Ob-
strukce těchto živlů ochromila by dělnost parlament
a vedla by konečně k anarchii. Proto žádám, by
jeho návrh byl dán na jednací pořad za základ me-
ritorního rokování. (Hlučná pochvala.)
Sněmovna uspáši se v tomto smyslu mimo o
štěpence, zástupce národností a »divoké«.
Předseda Justh prohlašuje, že den meritorníh
rokování určí se později
Stanislav
Tisza
Chorvat
Justh
Peša
Naga
Nepa
Ob
18
article
Sněmovna pokračuje v zevrubné rozpravě
Sněmovna pokračuje v zevrubné rozpravě
stanovení počtu branců na r. 1908.
Mp. dr. Wekerle prohlašuje se zřetelem na vče
rejší návrh Bozokův, dle něhož maďarská velící řeč
uberské prapory i odznaky v uherské části armády
mají býti zavedeny do 15. března, že talo otázka
zůstala nerozbodnuta. Bude se jí zabývati nový par
lament, zvolený na základě nového volebního řádu
Konstatuje to, aby dokázal, že se od těchto požadavko
neupustilo, nýbrž jejich uskutečnění odročeno na
pozdější dobu. Nebyl teda oprávněn závěrek, že sta-
novisko k Bzokovu návrhu je totožné se zřeknutím
se oněch aspirací. (Pochvala.)
§ 1. přijai beze změny a návrh Bozokův pro-
padl. Ostatní články předlohy schváleny beze vš
debaty-
Jedná se dále o povolen! braneckéh
kontingentu na r. 1908.
Posl. Ferdinandy (str. neod) schvaluje
předloho, byť i s těžkým srdcem, neboť jsou odů
vodněny mnobé výtky odštěpenců. Navrhuje resoluci
jíž se ukládá ministrovi, aby ještě do letošního roz
počtu vložil obnos na podporu voje nské literatury
maďarsl .
Wekerle
Bozokův
Posl
Ferdinand
19
article
Posl. Schriffert (odštěp.) zamítá předlohu
Posl. Thaly (strana neodvislých) ohlašuje, ze
zvlášiní odbor akademe věd učimil si za podpory
vlády úkolem pořídit vojenskou literaturu maďarskou.
Posl. Nagy (odštěpenec) stěžuje si do nelidského
nakládání s mužstvem a jeho týrání.
Ministr šl. Jekelfalussy praví (k návrhu Ferdi
nandovu), že má dobrou vůli, ale penéz nemá. Roz-
počet pro lelošek jest již ve výboru vyřízen. Na přes
rok podá zprávu o své činnosti v této věci. Uberšt
vojáci nejsou týrání a nezachází se s nimi nelid ky.
Předloha přijímá se za podklad podrobného roko-
vání a Ferdinandův návrh schvaluje se.
K 8 1. navrhl postanec Jiří Nagy uložiti vládě
aby podala neprodleně předlohu o rozšíťení výhod
pro náhradní záložníky.
Ministr šl. Jekelfalussy odporuje návrhu
Revise branného zákona je prý nedaleka. Nový zákon
bude obsahovati všemožna humanní opatření
§ 1. i ostatní schvalují se beze změny
Příští schůze bude zejtra. Na jednacím pořadu
je třetí čtení obou braneckých předloh a předlohy
o úpravě majetku v Sedmihradsku.
Posl
Ferdinandův
Nagy
Thala
Naga
Sedmihradsko
20
article
Ujednání oposice.
Z Pešti, 24. ledna. (K. k.) Odštěpenci uveřejňuj
luto zprávu: Včera vyjednávalo se mezi ministren
vnitra a některými členy skupiny odštěpenců o od
ložení revise sněmovního řádu a o novém vyjedná
vání na konferenci, obeslané zástupci všech stran
Oposiční poslanci zabývali se ve včerejší večern
konferenci vyskytnuvšími se návrhy a dospěli k ná-
sledujícímu ujednání: Oposiční poslanci jsou ochotni
zastaviti debau proti branecké předloze za následu-
jících podmínek: 1. V poslanecké sněmovně mají
býti ihned projednávány předlohy o úpravě majetku
v Sedmihradech, o organisaci soudců a státních zá-
stupců, o zrušení daně z hlavy. Protože tato před-
loha nebyla ještě finančním výborem projednávána,
má býti výbor v nejbližších dnech svolán a předloh
ve sněmovně projednávána během příštího týdne.
2. Mimo ty předlohy nesmí sněmovna — nehlede
k menším běžným záležitostem — až do konce února,
po případě až do konce delegačního zasedání — pro-
jednávati jiné předlohy. 3. Za této přestávky bu
svolána nová porada zástupců všech stran o revisi
sněmovního řádu. 4. Protože oposiční poslanci jsou
v zásadě proti každému plánu revise sněmovního
řádu, zůstavují si k revisi té naprostou volnou ruku.
Zástupci opostčních poslanců sdělili dnes ráno
své ujednání ministru hr. Andrássovi, který je oznámií
svým min. kolegům a vůdčím polijikům. Tito uznali,
že přání oposičních poslanců lze vyhověti a proto
výše uvedené ujednání nahude platnosti.
Andráss
Pešť
21
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 24. ledna. (K. k.) Na jednacím pořadu
je první čtení dodatečné smlouvy k cukerní
smlouvě brussélské a protokolu o přistoupení Ruska
k cukerní smlouvě a s Ruskem uzavřené smlouvy
o cukerním obchodě mezi Německem a Ruskem
S tím je spojena porada o návrhu hr. Schwerina
(kons.), aby cukerní daň byla snížena na 10 mk za 100
kg čisté váhy a říšský kanclél byl zmocněn, kdyby
čistý výnos cukerní daně v letech 1909—11 nedo-
sáhl ročně 140 mil. mk, uzavříti půjčku na úhrad
chybícího obnosu. Kdyby onen výnos byl větší, než
140 mil., má se přebytků použíti především k úhradě
této půjčky.
Stát. tjk. svob. p. Stengel praví, že situsce,
způsobená cukerní smlouvou, změnila se v nepro
spěch cukerního průmyslu. Velká Britanie prohlásil
loni v červnu, že vystoupí letos z cukerní konvence
nebude-li sproštěna opatření proti premiovému cu-
kru. Třeba odvrátiti nebezpečenství, jež hrozí ně-
meckému vývozu z dovozu cukru z Ruska do Anglie
Stát. tajemník podal stručný přehled smlouvy, uza-
vřené roku 1902 v Brusselu a pojednal o poměru
Německa k Anglii a Rusku, pokud jde o dovoz a vý-
vez cukru.
K Schwerinovu návrhu na snížení cukerní daně
prohlásil, že je zásadně také pro snížení cukern
dhně, avšak tieba postarati se o náhradu úbytku
Přečetl prchlášení spolkové rady, v němž spojené
vlády uzrávají, že anglické odbytiště, na něž Něme-
cko v prvé řadě je odká záno, nebude snad příště ně-
meckému vývozu tak otevřeno, jako dříve.
V zájmu zemědělských, průmyslových a výrob
rích kruhů, i v zájmu konsumentů jsou vlády ochot
ny vyhověti jednomyslnému přání sněmovny, aby
smžena byla cukerní daň. Byť i finanění situace ne
dovolovala již teď po té stránce něco učiniti, vlády
Schwerin
Schwerinův
Berlín
Rusko
Německo
Velká Británie
Anglie
Brusel
kg
22
article
jsou odhodlány, uskuteční-li se tyto úmluvy, v říš-
ském sněmu co nejdřive, dozajisla již v některém
z příštích let předložiti předlohu, jíž snižuje
se cukerní daň ze 14 na 10 mk za cent, až
bude opatřena náležitá náhrada za příslušný úby-
tne
tek příjmů
Posl. hr. Schwerin (kons.) odůvodňuje svůj ná-
vrh, jejž pedporují také svobodní konservativci, ho-
spodářská sdružení, národní liberálově a čásť středu
Ruská vláda — praví — dovedla obratným jed-
náním vzbuditi dojem, jakoby vývoz cukru do Anglie
ve skutečnosti nepatrný, byl neobyčejně veliký. Fis-
kus nebude z toho míti ztrátu, poněvadž lze spolé-
hati na značné stoupnutí spotřeby, Silusce něme-
ckého cukerního průmyslu je velmi vážná, jedná se
o to, zda roku 1909, až pěstování cukrovky se ne-
obyčejně zdraží a ceny eukru budou nepoměrně stla-
čeny, bude moci vůbec vyráběti. Jeho strana jesi
ochotna souhlasiti s konvenci s podmínkou, že nej
později 1. dubna 1909 bude zákonně snížena daň cu-
kerní na 10 mk. Konečně žádá, by se zvolil 28čler
ný výbor. m
a aoin
Posl. Götz (Olenhusen) jménemí středu přej
si snížení spotřební daně z cukru. Jinak by bylo lépe
konvence zrušiti. Souhlasí se Schwerinovým ná
vrhem
Posl. Wiemer (svob. lid. str.) vílá zrušení ee-
kerních premif. Definitivní postavení ku předloze vy
hražuje si na pozdější dobu. Brusselská eukerní
smlouva měla dobré výsledky. Ceny a vývoz vyvi-
nuly se příznivě. Vývoz vzrostl od roku 1902 o 78
milionů.
Posl. Paasche (nár. lib.) soudí, že cukern
konvence neměla škodných následků, avšak situace
zhoršila se jednáním Anglie. Smlouvou s Ruskem
nebezpečí částečně minulo. Německé cukrovarnictví
je tak vyvinuto, že může klidně očekávati těžký boj
na světovém trhu.
Posl
Götz
Olenhusen
Schwerinův
Paasche
Schwerin
Anglie
Rusko
23
article
Posl. Südekum (soc. dem.) soudí, že agrárníe
přáli by si zlacinění cukru dokonce na újmu říš
ských příjmů. K tomu se jeho strana nikdy ne-
propůjčí.
Posl. šl. Grabski (Polák) lituje, že pře dloba
byla tak pozdě podána. Nelze ubräniti se dojmu, že
německá vláda následuje krok za krokem vládu ru-
skou. Jeho strana je v zásadě pro návrh Schwe-
rinův.
Posl. Gothejn (svob. sdr.) dovozuje, že třeba
smlouvy s Ruskem, aby ostatní trh jaksi byl zaji-
štěn. K Schwerinovu návrhu nezaujala jeho strana
dosud postavení. Rozhodně varuje, aby případný
úbytek výnosu cukerní daně byl hražen půjčkou.
Posl. Vogt (hosp. sdr.) tvrdí, že účinek smlouv
s Ruskem nelze dosud posouditi, protože není znám
rozvoj ruského cukerního průmyslu. Se Schwwerino-
vým návthem souhlasí.
Státní tajemník dr. sv. p. Stengel prohlašuje
že nebylo lze vůbec dříve předložiti konvenci, pro-
tože tato stanovena byla teprve 20. t. m. v Petro-
hradě. Stará konvence byla pro cukerní průmysl říš-
ský příznivější, než nová. Nyní však jedná se o t,
máli vstoupili v život nová konvence, či má li na-
stati stav bezesmluvný a tu jest přeče dáti přednost
konvenci.
Posl. dr. Oertzen (říšská strana) poukazuje
k tomu, že přijetím konvence byli by producent
poškozeni. Za tento úbytek bylo by třeba zjednati
náhradu.
Posl. dr. Neumann-Holer (svob. sdruž.
polemisuje s názorem, že má konvenci přikládán
býti velká důležitost.
Rokování na to končí a předloha spolu s ná-
vrhem posl. hr. Schwerin-Löwitze přikazuje se 28ti-
člennému výboru,
Příští schůze ve středu 29. t. m. o 2. hod. odp.
Jednací pořad: Druhé čtení rozpočtu.
Posl
Grabski
Polák
Schwerinův
Vogt
doktor
svatý
Oertdit
Neumann
Holer
Rusko
Schwwerin
Petrahradit
Schwerin
Löwitz
24
article
Z hrancouzského parlamentu,
Z Pařížě, 24. ledna. (K. k.) Sněmovna i jej
galerie jsou nabity; také diplomatská lože je plna
Posl. Jaurěs odůvodňuje svůj dolaz po ma-
rockých věcech a žádá sněmovnu, by zbavila
Franeii nebezpečného marockého dobrodružství. Alge
cirasská smlouva, praví, nezavazuje nás vnucovati
Marokku méně způsobilého sultána. Jdeme-li s Ab-
dulem Azizem, zapleláme se. Ministerský předsed
dává mi na srozuměnou, že nechce Abdula Azize
podporovati vojensky. To je správné, nezdá se však,
že ho chcete nadále podporovati finančně? Řečník
vyčítá vládě, že střídavě daří svou přízní dva sul
tány. Dr. Mochan byl tajným oficiálním prostředníkem
mezi ministrem zahraničních věcí a Molejem Hafidem.
Jaurěs má dopisy, jež to dokazujl. (Pohnutí.)
Ministr Pichon volá, že nikdy neměl styků
s Hafidem přímých ani nepřímých.
Posl. Jaurěs vyslovuje nadějí, že se nebude
vládě nedostávati opatrnosti, aby zůstala naprosto
nestrannou a obmezila se, aby dle smyslu algeci-
rasské smlouvy v marockých přístavech měla lodi
k ochraně Evropanů. Vzpomíná marocké politik
Delcasséovy, jež na štěstí byla desavouována algeci
rasskou aklou.
Mp Clémenceau podotýká k jednomu vý-
roku Jauresovu, že nikdo nepomýšlí na pochod do
Fezu.
Posl
Jaurěs
Aziz
doktor
Mochan
Hafid
Pichon
Evropan
Delcasséův
Clémenceau
Jauresův
Maroko
25
article
Posl. Jaurěs: Události by nás k tomu mohly
donutiti.
V další řeči brojí proti všeliké obojetné politice
v Marokku a proti každé tajné úmluvě mezi Franci
a Španělskem, jež by jednala o rozdělení Marokka
Ministr Pichon vrtí záporně blavou,
Posl. Jaurěs: Nestačí vrtěti hlavou, aby za-
mezilo se nebezpečí z obojetných smluv. Francie
nesmí nadále ze samolibosti pokračovati v posavadní
chybné marocké politice. (Pochvala na krajní levici)
Posl. Ribot uvádí že Jaurěs žádal v r. 1904
aby Francie za soublasu Anglie byla výhradně opráv-
něna k organisaci Marokka. (Smích.) Nesouhlasím
praví řečník, s Jaurésovým názorem, abychom vzdal
se svého postavení v Marokku a utekli na své lodi
Maročtí fanatikové již prohlašují, že Evropané ne-
smějí se vzdáliti ze svých lodí. Nechce již, aby se
táhlo na Fez, avšak Francie musí vzbuditi dojem,
že nikdy neopustí zájmy svých krajanů a bude vždy
chránit Evropany. Jest potěšen šťastným ukončením
alžírako-marocké pobraniční záležitosti, soudí však,
že situace v Casablance je méně přízniva. Žádá za
vysvětlení záležitosti generála Druda. My jsme
to byli, praví, kdo přivedli suitána do Rabatu. Vláda
naléhá na sněmovnu, aby ji pohnula k zakročení
Posl
Franek
Pichon
Ribot
Jaurěs
Jaurésův
Evropan
Druda
Maroko
Španělsko
Francie
Anglie
Casablanca
26
article
Francie ve prospěch sultána. Nesmíme se v záleži-
tosti té dále engagovati, musíme jen chrániti Fran-
couze a vůbec Evropany. Táže se, proč minist
Pichon nepřiměl marockého finančního delegáta
El Mokra, aby vzdal se své cesty do Pařiže a pro
nesdělil mu již v Madridu, že jeho poslání, uzavřiti
půjčko, nemá naděje na uskutečnění. Třebas nepo-
skytli jsme Abdu! Azizovi ochrany, nesmíme mu přec
křivditi. Až Marokko procitne a bude usilovat o vzdě-
lání, musíme je v úsili tom podporovati. Nikoli však
proti jeho vůli. Bude v tom jakási vznešenost, bu-
deme-li prováděti pokojnou politiku. (Pochvala.)
Posl. Delcassé vstopuje na tribunu za vel-
kého rozruchu a praví: Francie, třeba nerada, sou-
hlasila s konferencí o Marokku a proto je povinna
aby její politika souhlasila s algecirasskou smlouvou.
Žáda, by Francii ponechána byla zodpovědnost ra
řešení marocké otázky, poněvadž k ní dala podnět.
Evropan
Pichon
Abd
Aziz
Posl
Francie
Pařiže
Madrid
Maroko
El mokro
27
article
Francie, jako přední velmoc, nesmí dopustiti, aby na
jejím místě octla se veimoc jiná. Musila zakročiti
aby učinila v Marokku přítrž anarchii.
Středomořské velmoci daly jí k tomu právo
také německý kancléř uznal, že naše akce prospěje
všem. Franko-anglickou smlouvu sdělili jsme již
druhého dne sultánovi a vysvětlili mu ji a on uznal
ihned naše peníze a naše důstojníky. Proč se v této
naší zákonné činnosti zmužile nepokračovalo? Pře-
pínalo by se, kdyby důvod proto hledal se ve vlivu
události v Mandžursku. Odpůrci Německa v Evropě
byli tehdy ohroženi a všechny národnosti, obávající
se o neodvislost Evropy, seskupily se kolem Francie.
(Hlučná pochvala na levici a ve středu.) Tehdy
došlo k algecirasské konferenci. Mluvilo se sic
před tím všeobecně o možnosti války, avšak Franci
nebude válka vypovězena, je li na její straně práve,
spojenectví a mocné přálelství. Francie může spolé
hati sama na sebe. (Opětná pochvala na levici, ve
středu a na pravici.)
Posl. Jaurés (volá obrácen k levici): Proč ne-
cbali jste ho padnouti, když mu tleskáte! Dnes s
chováte vyzývavě, avšak tehdy v nebezpečí byli jste
malí. (Pochvala na krajní levici)
Posl. Delcassé: Tehdy dali jste se oklamati
(Rozruch.)
Franek
Posl
Francie
Maroko
Franca
Německo
Evropa
28
article
Pesl. Rouan, jenž býval ministrem v Rouvierově
kabinetě, vyzývá Delcasséa, aby nechal narážek
a mluvil. (Trvalý rozruch.)
Posl. Deleassé: Mluví-li se o válce pro Ma-
rokko, křivdí se tém, jimž se tato myšlénka imputuje.
To bylo též prohlášeno v říšském sněmu. Kon-
ferencí algecirasskou uskutečnily se v Marokku vlivy,
jimž chtěla zabrániti. Odstoupil jsem, neřekl jsem
však ničeho, co by mohlo vládu při jejím jednání
rušiti, a hlasoval jsem pro algecirasskou smlouvu.
Naše smířlivá politika nebyla tudíž politikou dobro-
družnou. (Pochvala na levici a ve středu.) Řečník
hájí veškeré kroky, jež podnikl za sblížením, a končía
Pokojné zámysly francouzské politiky byly uznány
všude. Její soustava přátelství a spolků je příliš na
prospěch její svobodě, než aby se ji vzdala. Snažme
se, abycbom s konference algecirasské měli vše-
možný prospěch. (Dlouhotrvající pochvala.)
Další rokování bylo odročeno na pondělía
schůze skončena.
Rouan
Delcassé
Posl
Ma
Maroko
Kon
29
article
Francouzská cvičení s tarpedy
Z Paříže, 24. ledna. (K. k.) V Cherbourgu konají
se u přitomnosti ministerské komise cvičení s tor-
pedy, jež plovou na hladině moře. Tato torpéda mají
usnadniti minonoskám obranu proti útokům plytkých
torpedek.
Marocké události.
Z Paříže, 24. ledna. Bývalý ministr zahraničných
záležitosti Hanoteaux kritisuje nepříznivě v »Revue
Hebdomaire« marockou politiku Francie. Jediná
správná a tradicím odpovídající politika by byla bý-
vala vyčkávací. Místo toho uzavřeny se Španělskem,
Anglil a jinými státy smlouvy, které prozrazovaly sou-
časně blízkou ctižádost a vzdálenější plány Francie.
Nyní už obětováno příliš mnoho, než aby bylo lze
couvnoutí. Francouzská politika v Marokku určena
jest řadou tajných aktů, jejichž následky jest teprv
nyní viděti a na něž by francouzský národ nikdy
nebyl přistoupil. Hanoteaux doporučuje evropskou
dohodu v marocké otázce na novém základě.
se (árn
Z anplického námeřnictva.
Z Londýna, 24. ledna. (Reuter.) Do Devenporfu
došel neočekávaný rozkaz, mobilisovati divise do-
mácího loďstva. Je to první pokus s mobilis a cí
v zimě.
Z Londýna, 24. leďna. (K. k.) Dle »Daily Chra-
nicle« cvičení ve střelbě v průplavu dopadla
neuspokojivě.
Černá Hora a Turscko.
Z Catihnadu, 24. ledna. (K. k.) Černohorský
diplomatický jednatel Gregovič, který 16. m. m.
odcestoval pro pohran ční spor u Jezera, nezanechav
svého zástupce, vrátil se dnes do Cahihradu.
Námeřní objednávky člnské.
Z Londýna, 24. ledna. (K. k.) Dle šanchajské
zprávy »Morning Postu« bude nejspíše po čínském
Novém roce zadána německým loděnicím stavba
4 křižáků a 40 minonosek.
Gregovič
Paříž
Cherbourg
Francie
Španělsko
Maroko
Londýn
Hebdomaire
Reuter
Daily Chr
30
article
Kubská opatření.
Z Havany, 24. ledna. (Něm. kab.) Guvernér
Magdon byl povolán do Wasbingtonu na poradu
o opatřeních, jichž třeba na Kubě pro bezpečnost, až
vláda bude postoupena Kubáncům, a na konference
o důležitých stavebních koncesích.
Z Vídně, 24. ledna. (Wilhelm., Dopoledne konala
se v zámku vojenská porada za císařova před-
sednictví. Byli přítomní: arciknižala Leopold, Sal-
vator a Bedřich, ministr vojenství zbm. Šchönaich,
gen. inspektoři Úexküll-Gyllenband a Albori, nám.
náčelníka hlavního štabu gm. Langer a gen. inspektor
jízdy ryt. Brudermann. Porada trvala až do 1. hod.
odpol.
Z Vidně, 24. ledna. (K. k.) V některých novi-
nách byla uveřejněna zpráva, že arci kníže
František Ferdinand mešká na zotavenou
v Davosu. Zpráva ta je nepravdivou. Arcikníže dl
krátkou dobu ve Sv. Mořici, kam přibyli také ná-
sledníci německý a dánský. Zdravotní stav arciknižete
je nyní a byl i před cestou výtečný.
Z Berlína, 24. ledna. (»Reichsanz.«) Clsař jme-
nova! prof. Gabriera Seidta s Mnfchova a Max
Brucha z Berlina po provedené volbě r yt!ěj řa du
Pour le mérité za vědy a umění, s právem
blasovacím.
Magdon
Kubánec
Wilhelm
Leopold
Bedřich
Langer
Brudermann
František Ferdinand
Mořic
profesor
Gabrier
Seidt
Bruch
Pour
Havana
Německo
Kuba
Vídeň
Sala
Davos
Berlín
ÚexküllGyllenband
31
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Hospodářské předloby v Rumensku.
Z Bukurešti, 24. ledna. (Ag. Roumaine.) Ve vče-
rejší večerní poradě stran většiny oznámil m. p.
Sturdza, že podá parlamentu tyto předloby: O zří-
zení zemědělské pokladny, zákazu zemědělských
trustů, oděkodnění statkářů a rolníků, kteří byli po-
škozeni za posledních agrárních nepokojů, zřízení
zemědělských družstev, dále předlohu zdravotního
zákona a předlohu o úpravě hranic mezi Rumun-
skem a Bulharskem, organisaci četnictva, reformě
správy, státním rozpočtu a konečně několik škol-
ských předloh
Rumun
Bukurešť
Bulharsko
32
article
Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy.
Sňatek slečny Idy Schmol kové, dcery pana
Edvarda Schmolky v Praze, s panem Josefe m
Blochem, prokuristou firmy Edvard Schmolkaa
spol., Praha, konati se bude dne 26. t. m. o 12. hod.
polední v Pinkasové synagoze v Josefské třídě v Praze.
1678
Schmol
Schmolka
Josef
Bloch
Pinkas
Praha
Edvard Schmolkao společenský
33
article
Meteorolopická pozorování na rozhlsdně na Patřinž
Meteorolopická pozorování na rozhlsdně na Patřinž
325 metrů nad mořem.
Dne 23. a 24. ledna 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 746.8 747 4 746-1
Teploměr C. — 24 — 3.1 — 1.
Vlhko. ... 89 91 82
Oblohs ... jasná čená mrakem
34
article
Síla větru . slahý větří slabý
Síla větru . slahý větří slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 32
Teplota nejvyšší na slunci . . + 3.5
Teplota nejnižší ve stinu . . — 3.9
Tepiota nejnižší při zemi . . — 6.2
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 15.7.
Srážky v mm. —
(Zasláno.)
Tepiota
slunce
mm
35
article
Příspěvek
Příspěvek
ke klerikalismu a protičeskému smý šlení
pražských židů.
Nový doklad ke staré zkušenosti, že klerika-
lismus židovský a katolický si nezadají, jakož
důkaz o protičeském smýšlení pražských židů zažil
jsem tyto dny na vlastním těle a předkládám pří-
pady ty širší veřejnosti k uvážení:
I. V Praze existuje židovský podpůrný spolek
zv. »Freitischverein«, poskytující židovským studu-
jícím obědy. Také mně dostalo se na základě vy-
svědčení chudoby od jmenovaného spolku několika
obědů v týdnu. Jednoho dne byl jsem volán do
výborovny a bylo mi tam řečeno, že jsem obědů
zbaven, ježto prý přišlo na mne udání, že jsem
o prázdninách — obědů požíval jsem teprve od
října — v předvečer židovského »Nového roku«
tancoval. Pan předseda mne za to nazval alheistou.
Byl jsem bez obědů celý týden, až teprve k inter-
venci vlivné osoby dostal jsem obědy zpět s po-
dotknutím, abych to pokládal za trest a nikdy již se
takového »prohřešení« nedopustil. Chodil jsem tedy
do »Freitischu« dále.
II. Spolek, dle stanov, jest národnostně utra-
quistický. To však jest jen na papíře. Ve skutečnosti
je tam čeština popelkou, ačkoliv řada dobrých če-
ských lidí k účelu tomu přispívá. Na stole před jí-
delnou vyložen je kontrolní list praesenční s titulem
»Für Hochschüler«. Dovolil jsem si připsat k něme-
ckému nadpisu český překlad: »Pru posluchače vys.
škol«. Hned byl ovšem oheň na střeše. Pan jednatel
Eisler a jeden inspektor si mne zavolali do výbo-
rovny, spustili na mne bandurskou, insuitovali mne
a na místě mne zbavili pro tak hrozný »delikte
obědů.
JUSt. Emil Zuckermann.
Eisler
Just
Zuckermann
I . V Praga
Für Hochschüler