ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 705979c0-738c-11dc-84fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 38, person 70, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
v otia n
3 masthead
d medonhuz mboluže obi adlav
4 masthead
V Praze, v sobotu 25. ledna 1903.
Praha
5 masthead
slto v n sen
6 masthead
stbo jvčinonnta a šolee
7 masthead
Číslo 24.
8 article
Na rannt a vupol. Hist, Předpišní se v Praze v sdnlnirtran a něle za čtíht lets. . . . UR —h s dvojí donážko na naěal .. : 7kn0k ve dlialkiel na měsíe . . . 2 K 30h Poštont n: . . : k s dvejí zísilkou rně n.. . K k
Praha Ur Poštont
9 article V jakém pořadí?
V jakém pořadí? Podobá se, že myšlenka zatlačiti národ nostní zájmy a potřeby na vedlejší koleje. dočká se právě tak nepochybného fiaska, jako všecky podobné posavadní a dřívější záměry vídeňské, kteréž směřovaly k tomu od nejprvnějších počátků a vzniku soustavy dualistické, aby ostatní národové, zejména slovanští, úplně byli na venek zastínenitu Němci, tam Maďary. Jest a bylo to také počínání bláhové domnivati se, že uvědomělí národové slo- vanští, kteří nad to tvoří ve zdejší polovine soustátí rozhodnou většinu obyvatelstva, daj se trvale udržovati vídeňským uměním stát- ním v postavení občanů druhého řádu,a musí proto tím více zarážeti na všech stra- nách, že ani nejnovější kurs vídeňské poli- tiky nedovede se rozloučiti s onou, patrně již utkvělou ideou, že Slované rakouští ne- smějí se státi plnoprávnými a Nemcům rovnocennými státními občany. Doklad nad jiné pádný pro správnost této charakteristíky nynějšího kursu vídeň ského podalo prazvláštní ono měřítko, dle kteréhož se tvořily volební okresy při pro vádění volební opravy pro radu říšskou, po mocí jejichž slovanské většině v obyvatel- stvu se nedostalo ani plné poloviny všech poslanců. Přes to však vyličováno bylo toto porušení rovnosti občanské za takový neoby- čejný úspěch lidový a slovanský, že aspon při otázce obnovy rakousko-uherského vyrov- nání předsedovi ministerstva bar. Beckovi se podařilo národnostní požadavky úplně od- staviti z jednacího pořadu a na chvili aspor přikrýti je domněle společnými zájmy hospo dářskými, zájmy hmotnými.
Němec Maďar Slovan Beck
10 article
Ovšem i tu postihla čiperná veřejnost že se dostalo Němcům nových přímých i ne přímých úspěchů, jak o tom svědčí jednak rozmnožení členů ministerstva beztak něme- ckými příslušníky přesyceného, jednak sesilo- vání německého živlu u státních úřadů u nás. jednak trpěná nešetrnost vzhledem k záko- nům, práva našeho jazyka zabezpečujícím Vše to pospolu nejen v našem národě. ale i v ostatních národech slovanských silně podrylo důvěru v upřímnost současné poli- tiky vídeňské, a tak počíná se v rakouském Slovanstvu opět silněji ozývati vědomí hrozl- cího nebezpečí. V uherské polovině soustáli pak jest t jednak spor s Chorvaty, jednak příkré vy stupování proti národnostem, jež způsobilc silný ohlas a to nejen v ostatním světě slo- vanském. Než ani v zahraničném Slovanstvě ne- schází přílezitosti, aby nebyli nuceni polo- ziti si otázku co a jak dále.
Němec Chorvat
11 article
Příležitosti, poskytnuté porážkou Rusů na dálném Východě a vnitřními bouřemi použili v Prusku k vydání neslýchaného zá kona vyvlastňovacího proti Polákům; současně na poloostrově balkánském pokra- čuje vyhlazovací boj a podněcování svárů mezi tamními slovanskými státy i v nich samých. Divno-li tu, že od některého času počíná se opět v časopisectvu hojněji vyskytovati pozornost k věcem slovanským, a že vedou se rozpravy o tom, kterak postupovati, co počíti, aby stavily se škody a ztráty další. aby národové slovanští ubajili postavení své? Jedni navazují na myšlenku všeslovan- ského sjezdu, podepřenou štědrou rukou ruského prof Borzenkova, druzí myšlence te odpírají, lekajíce se toho, aby v nynějších rozháraných poměrech nevedla ještě ku většímu rozladění, třetí konečně mají za to, že nejprve by musilo předcházeti jakési uklizení sporů rázu užšího, jako jest na př. na jihu mezi Srby a Chorvaty, Bulhary Srby atd., protože by jinak ani sjezd povaby ryze kulturní pospolitosti nepo- skytl záruk dostatečného zdaru, třeba nesledoval jiné cíle, než » všeobecné sbratření,.
Rus Polák Borzenkův Srba Chorvat Bulhar Prusko všeobecný sbratřený
12 article
smíření těch, kteří si posud byli nejkrutějšími odpůrci, a vštípení všem vědomí rodné a kulturní spojitosti a chtěl dáti všem svobodu rozvoje vlastní národnosti, sebevědomí a víru v budoucnöst.« Jsou konečně i tací pozorovatelé Slo vanstva, kteří se pamatují z minulosti, že zde na Západě se ozývala na veřejnosti tím záludnější hesla, čím urputněji se uvnitř pracovalo o rozkladě slovanské organisace národní a státní; ba v dějinách národa ru- ského doby samozvanců byly provázeny nejen stejnými zmatky, ale i stejnými šiřiteli západoevropských názorů, mezi nimiž ani tehdy ani dnes nescházejí fanatičtí misionáři, kteří podpalují všecky náboženské vášně v lidu. A pozorovatelům tohoto druhu nemůže ujíti okolnost, že právě mezi dvěma nejsil- nějšími národy slovanskými Rusy a Poláky takové živly jsou zarytými odpůrci kultur- ního sblížení a sbratření. Mluví-li se však o sjezdu všeslovanském, nelze zapo- menouti, že východní Slované jsou ti jediní, kteří státní samostatnost si uhájili anebo znovu dobyli a kteří ludíž budou klásti na samostatnost a neodvislost svou zcela jiný důraz, než ti, kdož ve svém vlastním do- mově nedovedou žiti a jednati stejně . .. Co tedy činiti, jak postupovati? Nedávno chorvatský »Obzor« přines rovněž úvahu o věcech slovanských, námi zaznamenanou a tu dospěl k některým velmi zajímavým výsledkům. Tak na příklad shle- dává, že osvobozovací akce, kterouž soustátí podniklo v zemích zabraných byl své doby tamním slovanským obyvatelstvem jinak chapána, než jak dnes do- padá Shledává dále, že kulturním a sociál. ním potřebám lze jen tam učiniti zadost, kde jsou zabezpečeny podmínky národního ži- vota, kde jeho volný národní vývoj ničím není stísněn. Není-li tomu tak, není možno postupovati ve věcech zájmů ostatních.
Rus Polák Slovan
13 article
Nuže, těchto pedmínek, této národní bezpečnosti nedostává se právě nám Slova- nům rakouským, proto jest na nás, abychom si společně nejprve zde do ma oněch podmínek zjednali. Jest na snadě, ze tento dle »Obzoru« nejpřednější úkol povoláni jsou řešiti spo- lečně Slované zdejší a že v nynějším oka- mžiku by osvědčili tím i žádouci takt vůč východním Slovanům, kdyby se vyhnul předem všelikému zdaní, že pod jakoukoliv záminkou chtějí zasahovati do samostatnost a neodvislosti Slovanstva východního. Pravilo a dokazovalo se v době sdělá- vání volební opravy, že umožní nám Slo- vanům uplatniti ve státě své zájmy jako většina. Dnes. kdy parlament, z volební opravy vzešlý, vyřídil nejnalehavější státní úkol (vyrovnání rakousko-uherské) zdá se nám býti na čase, aby slovanští po- slanci již přistoupili k organi- saci svých sil, aby ukázali ostatnímu zahraničnému Slovanstvu, že opravdu do vedeme ustrojiti svou domáenost vlastní. Tu naskytne se také neobyčejně žá doucí příležitost osvědčiti vědomí kulturní spojitosti, ježto v některých slovanských národech v poslední době neobyčejně se rozmohl tábor, nepřátelský všemu pokroku a všeliké osvětě, tudiž i nepříznivý slovanske sot spojitosti kulturní. Tu nebude možno vésti spor ani o právo svolávací ani o oprávnění k zastupování poslanci slovanských národů mají obé — neschází tedy než postarati se o společný program a dle něho také důsledně po stupovati. A na tom nám Slovanům zdejšímz nynější tísně nejvíce musí býti záleženo Ostatní dostaví se samo sebou
Slovan Slovan
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. ledna. (Němečtí kleri kálové o jazykové otázee.) Vídeňský orgán rakouské hierarchie zazlívá dnes Něm cům, že vlastně odpor proti němčině sami za- vinili tím, že rakouským národům neněmeckým počali němčinu vnucovati za jazyk státní. Zkuše nost ukázala, že v oboru jazykovém každé nu- cení jen škodí věci, které má sloužiti. Nic prý by více neprospělo opravdově platnosti něme- ckého jazyka, než kdyby se největší německá strana (křesťansko-sociálná) rozhodně postavila proti nároku, jenž se beztoho nedá vynutiti, aby se němčina vnutila jiným národnostem za jazyk státní neb sprostředkovaeí. Kdyby Němci měl tolik praktického smýslu, jako Angličané, kleř dobře vystačují s ústavou nekodifikovanou, ne- byli by faktický stav němčiny jako dorozumí vacího jazyka rušili tim, že jej chtěli uzákoniti číniž proti němu vzbudili odpor. Fakticky — niše dále „Vaterl.“ — němčina jest řečí ústřel ních úřadů, jest fakticky sprostředkovacím ja zykem po celé říši, také namnoze mezi Neněm a zůstane jí. Zrušiti tento stav může jen bláhový pokus, proměniti stav, spočívající na účelnosti a dobré vůli v nucené zřízení, odporující svo- bodomyslnosti a zitu pro samostatnost. Toho ne snesou ani nejmírnější Neněmci a proto háj nyní i v parlamentě práv svého jazyka. Uzná-li se v parlamentě platnost všech jazyků, jazykové demonstrace pozbudou svůdnosti a odpadnou samy sebou na prospěch vzájemné srozumitel nosti. Stejně nerozumně počínají si dle „Vaterl.
Němec Angličan Praha Německo ec
15 article
Němci vtak zv. „uzavřeném“ území, ač modern železniční spojení vlastně vylučuje jakoukoli „uzavřenost“, když se vzpírají proti užívání če- štiny v úřadech. Nejhůře by však posloužili své věci, kdyby se domohli roztřídění úřadnictva dle národnosti. Co by se řeklo o vojsku, jehož dů stojníci by se doplňovali jen dle národnosti? A právě tak by se státní úřadnietvo dle plánu německého rozpadlo v národní korporace. Tyt snahy nejsou prý ani dobře rakouské, ani dobře německé a proto „Vaterl.“ vyzývá dra. Luegra jako dobrého Rakušana, aby pomocí své nej větší německé strany zakročil proti nerozum nému počinání německých liberálů. Tlak ovšem budí protitlak, a jest pravda že odpor proti němčině značně sesílen tím, že si Němci usmyslili vnutiti ostatním národům svůj jazyk. Ale není to příčina jediná. Němčina byla dorozumívácím jazykem, dokud slovanšt národové v tomta státě byli méně uvědomělí nestáli na tom stupni kulturního rozvoje, na nemž se nachůzéjí nyní. Dnös se snadno ber němčiny obejdeme ve všech oborech duševn i hmotně práce a proto „Vaterl.“ marně doufá. že němčina faktickým dorozumívacím jazykem v tomto státě zůstane navždy. V Praze, 24. ledna. (Košut o násled- níkovi trůnu.) Ve včerejši konferenci stra- ny neodvislosti posl. Hoffmann uvedl na pře třes nedávný článek Gabr. Ugrona, adresovnný Luegrovi, ale směřující proti arcikn. Františku Ferdinandu. Ugron neměl prý práva uveřejniti takový článek bez svolení předsednictva strany.
Němec Rakušan Košut Hoffmann Gabr František Ferdinand Praha
16 article
Ugron se hájil, že následník není ještě koruno- vaným králem a mimo to v jeho stati vůbee nebyl jmenován. Na to prohlásil Košut, e každý člen strany neodvislosti jest proniknut ústavními city. Nikdo nechce a nesmi osobu ná- sledníkovu vtahovati do politické debaty. Násled- nik splní své povinnosti v každém vzhledě. at nadejde čas, složí korunovační přísahu a bude se jistě také říditi uherskou ústavou. V Praze, 24. jedna. (Němei z dvihaj hlasy.) V Haliči je hrstka skutečných Němců „Nov. Rel.“ spočitala nedávno na základě po- sledního sčítání lidu, že v celé Haliči je pouze 58 obcl, roztroušených po různých hejtman- stvích, v nichž Němeistvoří většinu obyvatelstva a jen 148 obcí, v nichž tvoří trochu jen značné procento. Ve všech těch obcích je 46.686 sku- tečných Němců, neboť všichní ostatní obyvatelé. kteří se přihlásili k obcovacímu jazyku něme- ckému, jsou polšti židé. Přes to konala se dne 21. t. m. v Přemyšli schůze německých důvěr- níků z celé Haliče, v níž usneseno, že Němei pro nastávající sněmovní volby postaví čtyř své vlastní kandidáty. Kandidovati budou v měst ských skupinách Bjalé, Kolomyji a Stryji a jeden ve venkovských obcích. Účelom těchto kandi datur je spočitati spolehlivé německ hlasy v Haliči.
Košut Němec Němei Praha Halič Přemyšl Kolomýt Stryj Bjalý
17 article
Také v Chorvatsku chystají se tamější ně mečtí osadníci činně k novým volbám. Pro roz tříštěnosť domácích stran stalo se už při minu lých volbách, že v Rumě ve Srěmu byl za po slance zvolen Němec Ferd. Riester. Nyní rum ský „Deut. Volksbl.“ vyzývá všechny Němce ve Slavonii, aby volili pouze německé kandidáty tvrdí, půjdou-li k volebnímu osudí svorně, že mo hou kromě rumského mandátu dobyti také man dátů v Zemuně, Staré Pazové a v Oseku. Ze Záhřeba, 23. ledna. (Bar. Rauch s srbští radikálové.) Jest známo, že vůd- cové srbských radikálů vyjednávali v Pešti s ba- ronem Rauchem dříve, než odjel do Záhřebu.
Němec Ferd Paz Rauch Chorvatsko Slavonie Zemun Osek Záhřeb Pešť Ruma
18 article
Uz tehda se tvrdilo, že radikálové jsou ochotní vstoupiti do vládní strany Rauchovy. Dnes ozna- muje „Agr. Tagbl.“, že dorozumění radikálů s par. Rauchem jest hotová věe. Vyjednáván v poslodní době vedl vrchní župan Hideghet v N. Sadě a radikálové slíbili prý, že budou pod porovati vládu bar. Raucha, když vláda navzá jem bude jejich sněmovní kandidáty podporovat jako kandidáty vládní. Z Lublaně, 22. ledna. (Cesta k A lrii. Včera byla v Celji schůze německého spolku v nž jednáno o volební reformě pro Štyrsko poslovinštování (!) jižních zemí. Referen o prvém předmětě, Němec od kořene, dr. A m- broschitsch, zamítl jakoukoli opravu ně- movního řádu, poněvadž každá oprava mus ztenčiti německou politickou državu ve Štyrsku což je ovšem pochopitalno. Zajímavější byl re ferát říšského poslance, c. k. soudního rady Markhla o výhodách, jež vláda poskytuje po slovinšťovacím snahám ve Štyrsku (?). Dr Markhl upozorňoval, že ve všech slovinských schůzích se předkládá program, dle něhož vše chny jižní země mají býti poslovanštěny, a b se zatarasil přístup k Adrii. Dr Markhl nedodal, kom se má přístup k Adri zatarasiti. Rakousku se přístup k moři neza- tarasí, poněvadž není věrnějších poddaných to hoto státu nad Slovince a přímořské Chorvaty kteři jsou nejlepší rakouskou stráží na pobřež Adrie. Jest však dobře známo, že cestu k Adrii hledá němezká říše a právě ona vidí ve Slovanech v jižních zemích rakouských největš překážku na své cestě k vytouženému teplém moři. A otyto zájmy sousední cizi říse běži r- kouskému soudnímu úřadníku, když vytýká ra- kouské vládě, že pomáhá zatarasiti cestu k Adrii Také zajímavý doklad smýslení německéh soudního úřadnictva v tomto státě.
Rauchův Rauch Němec Markhl Adrie Chorvat Slovan Lublaň Štyrsko Rakousko
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 24. ledna.
Praha
21 article
Bosna a Hercegovina za okupace. „Srpska Riječ“ píše: Čtyři sedláci z Velik Jílové: Teša Todič, Marko Dujakovič, Djurad Dujakovič a Jovo Rakič hledali své zaběhlé koně a přišli do německo-maďarské kolo- nie Sihovské, kde své koně našli svázané a ko- lem nich mnoho kolonistů, ozbrojených kůly Bosňáci pěkným způsobem žádali kolonisty, aby jim koně pustili a jestli nějakou škodu učinli že ji nahradí. Ale kolonisté odpověděli zdviže- nými kůly na hlavy bezbranných a pokojnýeh lidí, a když se do nich nabušilí do vůle, svázal je provazy jednoho ke druhému a poslali do Prňavoru pro žandáry. Zandáři přišli a kolonisté jim zajatce odevzdali, udávajíce křivě, že byl od nich násilně přepadeni. Žandáři věc prohlédl a Bosňáky pustili, ale na násilníky kolonisty oznámení neučinili, jakoby bylo všecko v po- řádku. Ze zbitých Teša Todič dosud nemůže opustit postel. Chovají-li se kolonisté v okupovaných ze nich tímto způsobem, není divu, že jich dom rodci nemilují.
Dujakovič Jova Rakič Bosna Hercegovina Velik Jílová Srpsko Riječ Teša Todič
22 article
V drobném prodejií ranní číslo o sob odpeledni . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkov rahní čislo Inserát plati se hotově zapře Piedplaeení a lnuerty přijímá sdmnini- strace v Marlanané ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakea tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se novraceji 10h
Marlananý ulice
23 article
cdpolední . . . . . . . . 4k
24 article
Přeličení pro kapitulaci portarturskou. Po vylíčení dějů, které před kapitulací před cházely, a po vylíčení samého skutku kapitulace došlo ke zjištění, jaké zásoby se v den kapitu- lace v pevnosti nacházely. O tom podal svěde etví pevnostní intendant plukovník Dostovalov V den kapitulace bylo v Portarturu mouky na 40 dní, krup na 22 dní, suchatů na 15 dní soli a čaje na několik měsíců, sušeného ovoe na 3 měsíce, cukru na 15 dní, koní na 3 1/2 tisíce hlav. Japoneům vydáno: pšeničné mouky 6967 pudů (na 23 dní); pšeničné mouky nejlepší 31.050 pudů; krup a rýže 4458 pudů (na 18 dní); čaje 235 pudů (na 140 dní); eukru 981 pudů (na 15 dní); sušeného ovoce 3016 pudů (na 45 dní); soli 16.301 pud (na 176 dní); masných konserv 1767 pudů; amerických hově- zích konserv 61 pudů; ovsa 68 pudů; bob 25.118 pudů (na 30 dní). Na otázku, kolik lidí bylo stravóváno, in- tendant odpověděl, že 32.000, počítaje v to při- stavní dělníky, námořníky a družíníky (dobro volníky). Předseda se táže obžalovaného gen. Stössla uznává-li, že zásoby byly dostatečně, Stössel odpovídá, že pevnost do- konce nekapítulovala pro ned - statek spíže, nýbrž pro nedostatek mužstva a střeliva, čemuž odporují druzí, zejména gen. eorni Smirnov. asttsn Průplav Riga- Kerč.
Smirnov Japone Kerč
25 article
Ruské ministerstvo komunikací studuje pre jekt průplavu, který by spojil Rigu s Kerčí. Prů plav by měl ohromný význam pro celou ruskon říši a velký vliv na její obchod, průmysl i země- dělství, neboť jeho pomoci bylo by možno ruské obilí a dříví přímo dovážeti do Londýna; Am- sterdamu a Antwerp. Kolem průplavu by po- vstala colá sít železných drah. Na statisíce lidi našlo by při něm výživu. Cena pozemků by ně- kolikráte stoupla na celém prostranství, kter by protinal. Nemonší význam by měl pro připad vojny, neboť by umožňoval posláni váleč- ných lodí z Baltického moře do Černého a na- opak. Parní lodě by cestu průplavem vykonaly za 4—5 dní.
Černý Kerč Londýn Antverpy
26 article
Anglický lodní program. V Newcastlu promluvil první lord admira- lity Twesdmouth, jenž prohlásil, že by bylo velkou chybou pouštěti se do bezmezného lodního programu. Německo ovšem zbroji ne- obyčejně, v poslední době rychle rozmnožuje své loďstvo. Anghe je však, dle názoru prvního lorda admirality, dostatečně zásobena všim po- třebným ve svých státních a jiných velikých loděni cích a v daném připadě bude miti ihned k di- sposici nutný materiál a stavitele lodl. Demise kaneléře Bůlova. K berlinskému dopisovateli »Petit Parisienu« prohlásil kníže Bülow, že neměl »ani přiležitosti ani času« mysliti na demisi svou Situace jest sice těžká, ale není důvodů pozbývati naděje a není napřosto nutno, aby se mu listy ně- kterými, špatně zpravenými, přičítal úmys demise. K debatě říšského sněmu o volebním právu. Berlinské listy posuzují velmi různě — podle příslušenství k různým stranám — před- včerejší debatu v říšském sněmu německém o volební interpelaci. Konservativní listy spokojeny jsou i s jednáním kaneléře i sněmu. Také národně liberální listy nemují téměř výtek žádných! Podle »Berl. Tagblattu« vyslovily se všecky strany pro opravu voleb- ního práva do pruského sněmu. Kníže Bülov pozbyl však u liberální levíce vš důvěry a vydalse na milost a ne- milost dvorní straně zpátečnické. Kdežto »Berl. Tagbl.« myslí, že liberálové lo dost jasně ve sněmu vyslovili, těší se oproti tomu rovněž svobudomyslný »Voss. Ztg tomu, že vůdcové svobodomyslných nedali se
Twesdmouth Bůlův Petit Berl Bülov Voss Newcastle Německo
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. ledna 1908. H. (Úspěch) Úřadní buleliny z Národ ního i Vinohradského divadla zazněly v po sledních dnech vítězoslavně. Představovaly nám Velké úspěchy. Jásot obecenstva. Nekonečné v volávání sutorů. Ano i fanfáry. Bylo již na čase, že hledištěm prolétle trochu elektřiny a vzpružilo náladu do inten- sivnějšího pohnutí, nežli to zdvořilé nadšen konvencionálního obvyklého premierového po- llesku. Úspěch, každý úspěch jest krásnáa přijemně rozjařující věc. Nejpříjemnější roz- jaření hledáme v divadle a proto úspěch divadelní — nehledě k významu kulturnímu. morálnímu atd — znamená požitek nad jiné roztomilý a ušlechtilý, ačkoliv nepřináši vznět- livým massám toho opojení, jako nějaký sen- sační match footballový, kdy velkolepý řev »goal!« z hrdel několika tisíc nadšenců připo- míná grandiosnost gladiatorských triumfů z řím- ských cirků. Tři úspěchy naplnily osvěžujícím vzruchem naše divadla v posledních dnech a bohdá budou plniti i jejich pokladny. Slyšeli jsme a čell jsme jak se vinohradské publikum pobavilo při Štechově veselohře »Deskový statek«. V Ná- rodním divadle byla s mimořádným enthusias- mem přijata Horkého básnická aktovka »Vodo- pád Giessbach«. Večer prvního proveden Przybyszewského dramatu »Zlatého rouna« na Král. Vinobradech byl jediným retězem ovac pro obdizovaného polského autora.
Štechův Przybyszewský Král Praha
28 article
Možná, že totéž, aspoň částečně totéž obe- censtvo, jež tleskalo o překot vtipům Štechovým, bylo uchváceno hlubokou, tragiekou krásou »Zlatého rouna« valně se asi nelišilo od pu- blika, jež okouzlily melodické verše »Vodopádu Giessbachu.« Fraškovitý obraz z komických trampot banalit bodrých občanů předměstských, i drama velkého stylu literárního a subtilní, nervosní psychologie, báseň plná vroucnosti lyrické a zpí- vající tu starou a věčně novou píseň osudné lásky, všechna ta díla tak různého rázu a ne- stejného významu našla silný ozvuk, pronikla a zachytila se. Neviděl jsem »Deskový statek«, ale jeho úspěch mne nepřekvapuje. Obratný auton dovedl si vynutiti, a to dosti snadno, tento úspěch. Zná choutky a záliby obecenstva, vi co mu má předložiti, a je-li obecenstvo spokojeno. je jeho cil dosažen. O nie jiného se nejedná autoru »Deskového slatku«. Pobavit a rozesmá Vždyť je humoristou. Ale to je snaď právě to smutné. Neznám trudnějšího povolání, nežl býti humoristou. Jaké to ujařmení ducha, byt odsouzenu k stálé veselosti. Humorista nemůže učinit jediného kroku, aby ho neprozradily rol- ničky visící na cípech jeho pestrého šatu. Takorá rolnička nebohého bumoristy stane se během doby těžkou jako olověná koule galejního otroka. My, kteří nejsme humoristy, máme život přece sne- sitelnější. Můžeme si dovolit býti někdy melan- cholickými, což má svůj půvab, můžeme si po- přáti trochu nudy, což není bez elegance. Jsme-l zamlklí, můžeme vzbudit dojem hlubokomyslnosti, kdežto mlčicí humorista vzbuzuje podezření, že mu došel vlip a lidé na něj hledí bez úety. Hu- morista musí žit pro švandu, slouzit lidské krato- chvíli, pitvořit se a provozovat směšně kejkle
Štechův Hu Giessbach
29 article
Není divu, že někteří zhořkli v tomto povolán a že jejich mysl, když chtěla zabočit jinam, oclla se na scestí, tak jak se stalo u hypochondrického Swifta a u blouznivého Gogola. Buďme tudíž shovívaví k humoristům, kteři ulehčují naší mysl svými posměšky, karikaturami a fraškami. Jejie práce je trudná a užitečná. Nechtějte od nieh poesii, umělecký styl nebo zvláštní duchaplnost, která bývá spíše zlomyslnou grimassou nežli zdra- vým smíchem. A humor musí být zdravý, přede vším zdravý, tak aspoň zni ustálený požadavek jemuž zdá se též především hleděl vyhovět auto »Deskového statku « . Verš, slovo básnické dobylo pěkného vítěz ství na scéně Národního divadla. Nejen literárné zaujaté obecenstvo, jež má smysl a zálibu poesii a jež tvoři nepatrný zlomek posluchač- siva, ale celé hlediště, od loží až ku posledním galeriím, bylo podmaněno suggestivní hudbou malbou verže mladého básnika, zvláště kdyžv tragiekém duetu lásky ve švýcarské pitoreskní scenerii verše ty byly neodolatelně a nádherně deklamovány dvěma mistry básnické dikce Často se ozýval odpor proti veršovaným kusům. Divadlo se jich bálo a herci jim odvykali. Ale byl to pouze odpor proti fadesse staromodníeh deklamací v těžkopádných verších, ne prot poesii. Neboť v divadle nade vše platí slova Voltairova: všechny genry jsou dovoleny, kromě nudného. Přijde-li básník, pravý básník, jenž doved promluviti k citu a fantasii obecenatva, je na dšeně vitán i těmi, kteří se tak rádi smějí pr bujných a drastických fraškách. A to vy
Swift Gogol Voltairův národní divadlo
30 article
světluje účinek básnické aktovky » Vodopád Giessbach«. Úspěch jest slovo magické. Jsou virtu- osové úspěchu, kouzelníci úspěchu, šťastn smrtelníci, jejichž život je triumfálním tažením podrobenými zeměmi, nad jejichž hlavami se vznáší stále laur a pnou se klenby vítězných bran. Takovým virtuosem úspěchu — závistnie dokládají: a humbugu — je poeta d'Annunzio jehož tragedie »Nave« byla provozovana za ne vídaného slavnostního rozruchu a za takových okázalestí, že se zdá, jakoby šlo o chyili dě jinného významu. Vzpomináme maně na velko- lepé triumfy, jež slavil ve Výmaru Goethe, na grandiosní hold Francie vzdaný Voltairovi př provozování jeho poslední tragedie »Irena«, na heroiekou a slavnou premieru Hugova dramatu »Hernani«. Ale zdá se, že všechny ty velikány přetrumfl před několika dny v Římě ctiža- dostivý autor »Gioconely«. Dal svému dramatu pozadí vlasteneckého ideálu. Naznačil působicími narážkami italské touhy a naděje věčně se pnoucí k horkým vodám Adrie.
Goethe Irena Hugův Hernani Adrie Výmar Francie Řím
31 article
A tak rozpoutal v lidu italském svým b snickým, vzletným slovem úžasné delirium, zá- vratné rozechvění. Celý Řim jásal vstříe poetovi d'Annunziovi jako za starých dob. když vítal vílězného konsula, vracejícího se ze zemí barbarských s ukořistěnými poklady a se spoutanými králi před svým triumfálním vozem. Italský panovník si dal zavolati básnik do své lože a vyslovil blahosklonně nejvyšs uznání libozvučnosti jeho veršů. Ministří řečnil na banketu, dávaném na počest autora a poně vadž byly učiněny politické narážky, zabýval se dramatem d'Annunziovým úvodní články »Neue Freie Presse« a diplomacie trojspolku. To je ovšem úspěch, jenž překonává všechno. D'Annunzio se oeti na vrcholu slávy. Možná, ž bude korunován laurem Danla a Petrarky, nebo že dostane titul baronský. Svým novým dra- matem asi nedovršil d'Annunzio své dílo, nebot i kdyby bylo sebe zdařilejší, nedostihne krásu jeho románů a básní. Ale dospěl k nejvyšší metě ve svém promyšleném, chytrém a energi- ckém výboji úspěchu.
Annunzio Ministřit Annunziův D Annunzio Petrarka Neue Frei Presse
32 article
Jeho život je naučením, že je daleko ra- dostnější ano i moudřejší plně, až ke dnu těžiti ze všech krás a radosti života, jež možno zl- skati moci, zlatem, slávou, nežli žíti v ústraní, bez slávy a potlesku davů a naivně se těšiti na problematické uznání budoucnosti. Úspěchje vítězství a okamžité, rychlé jeho využitkování. Co jsou proti té rozkošné, bohužel někdy rychle pomijející, efemerní čaromoci úspěchu všechny sny a hazardní spekulace do časů přištích? Autor »Chartreuse de Parme« mohl ovšem řici v době, kdy byl zneuznán a umlčován, kdy kritika dávala přednost romantickým sensacím Eugena Suea a sentimentálním limonádám Jules Sandeaua: »moje doba přijde za čtyřicet let.« Přišla. Počítal správně. Ale jak šťasten by byl tento ironický filosof, kdyby si mohl dát vypla- tit nějakou zálohu z této posmrtné slávy, nebot i on, zklamaný a zhořklý, necitelný a blaseovaný, podléhal magické moci úspěchu. Dvořil se že- nám a opěvoval v knize povrchní a náruživé Napoleona a to znamená, že byl též mi- lencem úspěchu, nešťastným milencem úspěchu, který má rozmary jako žena
Chartreuse jít Parme Sue Jules Sandeau Napoleon