1
masthead
Ročník XXXXVIIL
3
masthead
d medonhuz mboluže obi adlav
4
masthead
V Praze, v sobotu 25. ledna 1903.
Praha
6
masthead
stbo jvčinonnta a šolee
8
article
Na rannt a vupol. Hist,
Předpišní se
v Praze v sdnlnirtran
a něle
za čtíht lets. . . . UR —h
s dvojí donážko
na naěal
.. : 7kn0k
ve dlialkiel
na měsíe . . . 2 K 30h
Poštont
n: . . : k
s dvejí zísilkou
rně
n.. . K k
Praha
Ur
Poštont
9
article
V jakém pořadí?
V jakém pořadí?
Podobá se, že myšlenka zatlačiti národ
nostní zájmy a potřeby na vedlejší koleje.
dočká se právě tak nepochybného fiaska,
jako všecky podobné posavadní a dřívější
záměry vídeňské, kteréž směřovaly k tomu
od nejprvnějších počátků a vzniku soustavy
dualistické, aby ostatní národové, zejména
slovanští, úplně byli na venek zastínenitu
Němci, tam Maďary.
Jest a bylo to také počínání bláhové
domnivati se, že uvědomělí národové slo-
vanští, kteří nad to tvoří ve zdejší polovine
soustátí rozhodnou většinu obyvatelstva, daj
se trvale udržovati vídeňským uměním stát-
ním v postavení občanů druhého řádu,a
musí proto tím více zarážeti na všech stra-
nách, že ani nejnovější kurs vídeňské poli-
tiky nedovede se rozloučiti s onou, patrně
již utkvělou ideou, že Slované rakouští ne-
smějí se státi plnoprávnými a Nemcům
rovnocennými státními občany.
Doklad nad jiné pádný pro správnost
této charakteristíky nynějšího kursu vídeň
ského podalo prazvláštní ono měřítko, dle
kteréhož se tvořily volební okresy při pro
vádění volební opravy pro radu říšskou, po
mocí jejichž slovanské většině v obyvatel-
stvu se nedostalo ani plné poloviny všech
poslanců. Přes to však vyličováno bylo toto
porušení rovnosti občanské za takový neoby-
čejný úspěch lidový a slovanský, že aspon
při otázce obnovy rakousko-uherského vyrov-
nání předsedovi ministerstva bar. Beckovi se
podařilo národnostní požadavky úplně od-
staviti z jednacího pořadu a na chvili aspor
přikrýti je domněle společnými zájmy hospo
dářskými, zájmy hmotnými.
Němec
Maďar
Slovan
Beck
10
article
Ovšem i tu postihla čiperná veřejnost
že se dostalo Němcům nových přímých i ne
přímých úspěchů, jak o tom svědčí jednak
rozmnožení členů ministerstva beztak něme-
ckými příslušníky přesyceného, jednak sesilo-
vání německého živlu u státních úřadů u nás.
jednak trpěná nešetrnost vzhledem k záko-
nům, práva našeho jazyka zabezpečujícím
Vše to pospolu nejen v našem národě.
ale i v ostatních národech slovanských silně
podrylo důvěru v upřímnost současné poli-
tiky vídeňské, a tak počíná se v rakouském
Slovanstvu opět silněji ozývati vědomí hrozl-
cího nebezpečí.
V uherské polovině soustáli pak jest t
jednak spor s Chorvaty, jednak příkré vy
stupování proti národnostem, jež způsobilc
silný ohlas a to nejen v ostatním světě slo-
vanském.
Než ani v zahraničném Slovanstvě ne-
schází přílezitosti, aby nebyli nuceni polo-
ziti si otázku co a jak dále.
Němec
Chorvat
11
article
Příležitosti, poskytnuté porážkou Rusů
na dálném Východě a vnitřními bouřemi
použili v Prusku k vydání neslýchaného zá
kona vyvlastňovacího proti Polákům;
současně na poloostrově balkánském pokra-
čuje vyhlazovací boj a podněcování svárů
mezi tamními slovanskými státy i v nich
samých.
Divno-li tu, že od některého času počíná
se opět v časopisectvu hojněji vyskytovati
pozornost k věcem slovanským, a že vedou
se rozpravy o tom, kterak postupovati, co
počíti, aby stavily se škody a ztráty další.
aby národové slovanští ubajili postavení své?
Jedni navazují na myšlenku všeslovan-
ského sjezdu, podepřenou štědrou rukou
ruského prof Borzenkova, druzí myšlence te
odpírají, lekajíce se toho, aby v nynějších
rozháraných poměrech nevedla ještě ku
většímu rozladění, třetí konečně mají za to,
že nejprve by musilo předcházeti jakési
uklizení sporů rázu užšího, jako jest na př.
na jihu mezi Srby a Chorvaty, Bulhary
Srby atd., protože by jinak ani sjezd povaby
ryze kulturní pospolitosti nepo-
skytl záruk dostatečného zdaru, třeba
nesledoval jiné cíle, než » všeobecné sbratření,.
Rus
Polák
Borzenkův
Srba
Chorvat
Bulhar
Prusko
všeobecný sbratřený
12
article
smíření těch, kteří si posud byli nejkrutějšími
odpůrci, a vštípení všem vědomí rodné a
kulturní spojitosti a chtěl dáti všem svobodu
rozvoje vlastní národnosti, sebevědomí a víru
v budoucnöst.«
Jsou konečně i tací pozorovatelé Slo
vanstva, kteří se pamatují z minulosti, že
zde na Západě se ozývala na veřejnosti tím
záludnější hesla, čím urputněji se uvnitř
pracovalo o rozkladě slovanské organisace
národní a státní; ba v dějinách národa ru-
ského doby samozvanců byly provázeny
nejen stejnými zmatky, ale i stejnými šiřiteli
západoevropských názorů, mezi nimiž ani
tehdy ani dnes nescházejí fanatičtí misionáři,
kteří podpalují všecky náboženské vášně
v lidu.
A pozorovatelům tohoto druhu nemůže
ujíti okolnost, že právě mezi dvěma nejsil-
nějšími národy slovanskými Rusy a Poláky
takové živly jsou zarytými odpůrci kultur-
ního sblížení a sbratření. Mluví-li
se však o sjezdu všeslovanském, nelze zapo-
menouti, že východní Slované jsou ti jediní,
kteří státní samostatnost si uhájili anebo
znovu dobyli a kteří ludíž budou klásti na
samostatnost a neodvislost svou zcela jiný
důraz, než ti, kdož ve svém vlastním do-
mově nedovedou žiti a jednati stejně . ..
Co tedy činiti, jak postupovati?
Nedávno chorvatský »Obzor« přines
rovněž úvahu o věcech slovanských, námi
zaznamenanou a tu dospěl k některým velmi
zajímavým výsledkům. Tak na příklad shle-
dává, že osvobozovací akce, kterouž
soustátí podniklo v zemích zabraných byl
své doby tamním slovanským obyvatelstvem
jinak chapána, než jak dnes do-
padá Shledává dále, že kulturním a sociál.
ním potřebám lze jen tam učiniti zadost, kde
jsou zabezpečeny podmínky národního ži-
vota, kde jeho volný národní vývoj ničím
není stísněn. Není-li tomu tak, není možno
postupovati ve věcech zájmů ostatních.
Rus
Polák
Slovan
13
article
Nuže, těchto pedmínek, této národní
bezpečnosti nedostává se právě nám Slova-
nům rakouským, proto jest na nás, abychom
si společně nejprve zde do ma
oněch podmínek zjednali.
Jest na snadě, ze tento dle »Obzoru«
nejpřednější úkol povoláni jsou řešiti spo-
lečně Slované zdejší a že v nynějším oka-
mžiku by osvědčili tím i žádouci takt vůč
východním Slovanům, kdyby se vyhnul
předem všelikému zdaní, že pod jakoukoliv
záminkou chtějí zasahovati do samostatnost
a neodvislosti Slovanstva východního.
Pravilo a dokazovalo se v době sdělá-
vání volební opravy, že umožní nám Slo-
vanům uplatniti ve státě své zájmy jako
většina. Dnes. kdy parlament, z volební
opravy vzešlý, vyřídil nejnalehavější státní
úkol (vyrovnání rakousko-uherské) zdá se
nám býti na čase, aby slovanští po-
slanci již přistoupili k organi-
saci svých sil, aby ukázali ostatnímu
zahraničnému Slovanstvu, že opravdu do
vedeme ustrojiti svou domáenost vlastní.
Tu naskytne se také neobyčejně žá
doucí příležitost osvědčiti vědomí kulturní
spojitosti, ježto v některých slovanských
národech v poslední době neobyčejně se
rozmohl tábor, nepřátelský všemu pokroku
a všeliké osvětě, tudiž i nepříznivý slovanske
sot
spojitosti kulturní.
Tu nebude možno vésti spor ani o právo
svolávací ani o oprávnění k zastupování
poslanci slovanských národů mají obé —
neschází tedy než postarati se o společný
program a dle něho také důsledně po
stupovati.
A na tom nám Slovanům zdejšímz
nynější tísně nejvíce musí býti záleženo
Ostatní dostaví se samo sebou
Slovan
Slovan
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. ledna. (Němečtí kleri
kálové o jazykové otázee.) Vídeňský
orgán rakouské hierarchie zazlívá dnes Něm
cům, že vlastně odpor proti němčině sami za-
vinili tím, že rakouským národům neněmeckým
počali němčinu vnucovati za jazyk státní. Zkuše
nost ukázala, že v oboru jazykovém každé nu-
cení jen škodí věci, které má sloužiti. Nic prý
by více neprospělo opravdově platnosti něme-
ckého jazyka, než kdyby se největší německá
strana (křesťansko-sociálná) rozhodně postavila
proti nároku, jenž se beztoho nedá vynutiti, aby
se němčina vnutila jiným národnostem za jazyk
státní neb sprostředkovaeí. Kdyby Němci měl
tolik praktického smýslu, jako Angličané, kleř
dobře vystačují s ústavou nekodifikovanou, ne-
byli by faktický stav němčiny jako dorozumí
vacího jazyka rušili tim, že jej chtěli uzákoniti
číniž proti němu vzbudili odpor. Fakticky —
niše dále „Vaterl.“ — němčina jest řečí ústřel
ních úřadů, jest fakticky sprostředkovacím ja
zykem po celé říši, také namnoze mezi Neněm
a zůstane jí. Zrušiti tento stav může jen bláhový
pokus, proměniti stav, spočívající na účelnosti
a dobré vůli v nucené zřízení, odporující svo-
bodomyslnosti a zitu pro samostatnost. Toho ne
snesou ani nejmírnější Neněmci a proto háj
nyní i v parlamentě práv svého jazyka. Uzná-li
se v parlamentě platnost všech jazyků, jazykové
demonstrace pozbudou svůdnosti a odpadnou
samy sebou na prospěch vzájemné srozumitel
nosti.
Stejně nerozumně počínají si dle „Vaterl.
Němec
Angličan
Praha
Německo ec
15
article
Němci vtak zv. „uzavřeném“ území, ač modern
železniční spojení vlastně vylučuje jakoukoli
„uzavřenost“, když se vzpírají proti užívání če-
štiny v úřadech. Nejhůře by však posloužili své
věci, kdyby se domohli roztřídění úřadnictva dle
národnosti. Co by se řeklo o vojsku, jehož dů
stojníci by se doplňovali jen dle národnosti?
A právě tak by se státní úřadnietvo dle plánu
německého rozpadlo v národní korporace. Tyt
snahy nejsou prý ani dobře rakouské, ani dobře
německé a proto „Vaterl.“ vyzývá dra. Luegra
jako dobrého Rakušana, aby pomocí své nej
větší německé strany zakročil proti nerozum
nému počinání německých liberálů.
Tlak ovšem budí protitlak, a jest pravda
že odpor proti němčině značně sesílen tím, že
si Němci usmyslili vnutiti ostatním národům
svůj jazyk. Ale není to příčina jediná. Němčina
byla dorozumívácím jazykem, dokud slovanšt
národové v tomta státě byli méně uvědomělí
nestáli na tom stupni kulturního rozvoje, na
nemž se nachůzéjí nyní. Dnös se snadno ber
němčiny obejdeme ve všech oborech duševn
i hmotně práce a proto „Vaterl.“ marně doufá.
že němčina faktickým dorozumívacím jazykem
v tomto státě zůstane navždy.
V Praze, 24. ledna. (Košut o násled-
níkovi trůnu.) Ve včerejši konferenci stra-
ny neodvislosti posl. Hoffmann uvedl na pře
třes nedávný článek Gabr. Ugrona, adresovnný
Luegrovi, ale směřující proti arcikn. Františku
Ferdinandu. Ugron neměl prý práva uveřejniti
takový článek bez svolení předsednictva strany.
Němec
Rakušan
Košut
Hoffmann
Gabr
František Ferdinand
Praha
16
article
Ugron se hájil, že následník není ještě koruno-
vaným králem a mimo to v jeho stati vůbee
nebyl jmenován. Na to prohlásil Košut, e
každý člen strany neodvislosti jest proniknut
ústavními city. Nikdo nechce a nesmi osobu ná-
sledníkovu vtahovati do politické debaty. Násled-
nik splní své povinnosti v každém vzhledě. at
nadejde čas, složí korunovační přísahu a bude
se jistě také říditi uherskou ústavou.
V Praze, 24. jedna. (Němei z dvihaj
hlasy.) V Haliči je hrstka skutečných Němců
„Nov. Rel.“ spočitala nedávno na základě po-
sledního sčítání lidu, že v celé Haliči je pouze
58 obcl, roztroušených po různých hejtman-
stvích, v nichž Němeistvoří většinu obyvatelstva
a jen 148 obcí, v nichž tvoří trochu jen značné
procento. Ve všech těch obcích je 46.686 sku-
tečných Němců, neboť všichní ostatní obyvatelé.
kteří se přihlásili k obcovacímu jazyku něme-
ckému, jsou polšti židé. Přes to konala se dne
21. t. m. v Přemyšli schůze německých důvěr-
níků z celé Haliče, v níž usneseno, že Němei
pro nastávající sněmovní volby postaví čtyř
své vlastní kandidáty. Kandidovati budou v měst
ských skupinách Bjalé, Kolomyji a Stryji a jeden
ve venkovských obcích. Účelom těchto kandi
datur je spočitati spolehlivé německ
hlasy v Haliči.
Košut
Němec
Němei
Praha
Halič
Přemyšl
Kolomýt
Stryj
Bjalý
17
article
Také v Chorvatsku chystají se tamější ně
mečtí osadníci činně k novým volbám. Pro roz
tříštěnosť domácích stran stalo se už při minu
lých volbách, že v Rumě ve Srěmu byl za po
slance zvolen Němec Ferd. Riester. Nyní rum
ský „Deut. Volksbl.“ vyzývá všechny Němce ve
Slavonii, aby volili pouze německé kandidáty
tvrdí, půjdou-li k volebnímu osudí svorně, že mo
hou kromě rumského mandátu dobyti také man
dátů v Zemuně, Staré Pazové a v Oseku.
Ze Záhřeba, 23. ledna. (Bar. Rauch s
srbští radikálové.) Jest známo, že vůd-
cové srbských radikálů vyjednávali v Pešti s ba-
ronem Rauchem dříve, než odjel do Záhřebu.
Němec
Ferd
Paz
Rauch
Chorvatsko
Slavonie
Zemun
Osek
Záhřeb
Pešť
Ruma
18
article
Uz tehda se tvrdilo, že radikálové jsou ochotní
vstoupiti do vládní strany Rauchovy. Dnes ozna-
muje „Agr. Tagbl.“, že dorozumění radikálů
s par. Rauchem jest hotová věe. Vyjednáván
v poslodní době vedl vrchní župan Hideghet
v N. Sadě a radikálové slíbili prý, že budou pod
porovati vládu bar. Raucha, když vláda navzá
jem bude jejich sněmovní kandidáty podporovat
jako kandidáty vládní.
Z Lublaně, 22. ledna. (Cesta k A lrii.
Včera byla v Celji schůze německého spolku
v nž jednáno o volební reformě pro Štyrsko
poslovinštování (!) jižních zemí. Referen
o prvém předmětě, Němec od kořene, dr. A m-
broschitsch, zamítl jakoukoli opravu ně-
movního řádu, poněvadž každá oprava mus
ztenčiti německou politickou državu ve Štyrsku
což je ovšem pochopitalno. Zajímavější byl re
ferát říšského poslance, c. k. soudního rady
Markhla o výhodách, jež vláda poskytuje po
slovinšťovacím snahám ve Štyrsku (?). Dr
Markhl upozorňoval, že ve všech slovinských
schůzích se předkládá program, dle něhož vše
chny jižní země mají býti poslovanštěny, a b
se zatarasil přístup k Adrii. Dr
Markhl nedodal, kom se má přístup k Adri
zatarasiti. Rakousku se přístup k moři neza-
tarasí, poněvadž není věrnějších poddaných to
hoto státu nad Slovince a přímořské Chorvaty
kteři jsou nejlepší rakouskou stráží na pobřež
Adrie. Jest však dobře známo, že cestu k Adrii
hledá němezká říše a právě ona vidí ve
Slovanech v jižních zemích rakouských největš
překážku na své cestě k vytouženému teplém
moři. A otyto zájmy sousední cizi říse běži r-
kouskému soudnímu úřadníku, když vytýká ra-
kouské vládě, že pomáhá zatarasiti cestu k Adrii
Také zajímavý doklad smýslení německéh
soudního úřadnictva v tomto státě.
Rauchův
Rauch
Němec
Markhl
Adrie
Chorvat
Slovan
Lublaň
Štyrsko
Rakousko
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 24. ledna.
Praha
21
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
„Srpska Riječ“ píše: Čtyři sedláci z Velik
Jílové: Teša Todič, Marko Dujakovič, Djurad
Dujakovič a Jovo Rakič hledali své zaběhlé koně
a přišli do německo-maďarské kolo-
nie Sihovské, kde své koně našli svázané a ko-
lem nich mnoho kolonistů, ozbrojených kůly
Bosňáci pěkným způsobem žádali kolonisty, aby
jim koně pustili a jestli nějakou škodu učinli
že ji nahradí. Ale kolonisté odpověděli zdviže-
nými kůly na hlavy bezbranných a pokojnýeh
lidí, a když se do nich nabušilí do vůle, svázal
je provazy jednoho ke druhému a poslali do
Prňavoru pro žandáry. Zandáři přišli a kolonisté
jim zajatce odevzdali, udávajíce křivě, že byl
od nich násilně přepadeni. Žandáři věc prohlédl
a Bosňáky pustili, ale na násilníky kolonisty
oznámení neučinili, jakoby bylo všecko v po-
řádku. Ze zbitých Teša Todič dosud nemůže
opustit postel.
Chovají-li se kolonisté v okupovaných ze
nich tímto způsobem, není divu, že jich dom
rodci nemilují.
Dujakovič
Jova Rakič
Bosna
Hercegovina
Velik Jílová
Srpsko Riječ
Teša Todič
22
article
V drobném prodejií
ranní číslo o sob
odpeledni . . . . . . . za 2h
Ve filialkách na venkov
rahní čislo
Inserát
plati se hotově zapře
Piedplaeení a lnuerty přijímá sdmnini-
strace v Marlanané ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakea
tiskárna a sxpedice „Národnich Listů“
Rukopisy se novraceji
10h
Marlananý ulice
23
article
cdpolední . . . . . . . . 4k
24
article
Přeličení pro kapitulaci portarturskou.
Po vylíčení dějů, které před kapitulací před
cházely, a po vylíčení samého skutku kapitulace
došlo ke zjištění, jaké zásoby se v den kapitu-
lace v pevnosti nacházely. O tom podal svěde
etví pevnostní intendant plukovník Dostovalov
V den kapitulace bylo v Portarturu mouky
na 40 dní, krup na 22 dní, suchatů na 15 dní
soli a čaje na několik měsíců, sušeného ovoe
na 3 měsíce, cukru na 15 dní, koní na 3 1/2 tisíce
hlav.
Japoneům vydáno: pšeničné mouky 6967
pudů (na 23 dní); pšeničné mouky nejlepší
31.050 pudů; krup a rýže 4458 pudů (na
18 dní); čaje 235 pudů (na 140 dní); eukru
981 pudů (na 15 dní); sušeného ovoce 3016
pudů (na 45 dní); soli 16.301 pud (na 176 dní);
masných konserv 1767 pudů; amerických hově-
zích konserv 61 pudů; ovsa 68 pudů; bob
25.118 pudů (na 30 dní).
Na otázku, kolik lidí bylo stravóváno, in-
tendant odpověděl, že 32.000, počítaje v to při-
stavní dělníky, námořníky a družíníky (dobro
volníky).
Předseda se táže obžalovaného gen. Stössla
uznává-li, že zásoby byly dostatečně,
Stössel odpovídá, že pevnost do-
konce nekapítulovala pro ned -
statek spíže, nýbrž pro nedostatek mužstva
a střeliva, čemuž odporují druzí, zejména gen.
eorni
Smirnov.
asttsn
Průplav Riga- Kerč.
Smirnov
Japone
Kerč
25
article
Ruské ministerstvo komunikací studuje pre
jekt průplavu, který by spojil Rigu s Kerčí. Prů
plav by měl ohromný význam pro celou ruskon
říši a velký vliv na její obchod, průmysl i země-
dělství, neboť jeho pomoci bylo by možno ruské
obilí a dříví přímo dovážeti do Londýna; Am-
sterdamu a Antwerp. Kolem průplavu by po-
vstala colá sít železných drah. Na statisíce lidi
našlo by při něm výživu. Cena pozemků by ně-
kolikráte stoupla na celém prostranství, kter
by protinal. Nemonší význam by měl pro připad
vojny, neboť by umožňoval posláni váleč-
ných lodí z Baltického moře do Černého a na-
opak. Parní lodě by cestu průplavem vykonaly
za 4—5 dní.
Černý
Kerč
Londýn
Antverpy
26
article
Anglický lodní program.
V Newcastlu promluvil první lord admira-
lity Twesdmouth, jenž prohlásil, že by
bylo velkou chybou pouštěti se do bezmezného
lodního programu. Německo ovšem zbroji ne-
obyčejně, v poslední době rychle rozmnožuje
své loďstvo. Anghe je však, dle názoru prvního
lorda admirality, dostatečně zásobena všim po-
třebným ve svých státních a jiných velikých loděni
cích a v daném připadě bude miti ihned k di-
sposici nutný materiál a stavitele lodl.
Demise kaneléře Bůlova.
K berlinskému dopisovateli »Petit Parisienu«
prohlásil kníže Bülow, že neměl »ani přiležitosti
ani času« mysliti na demisi svou Situace jest
sice těžká, ale není důvodů pozbývati naděje
a není napřosto nutno, aby se mu listy ně-
kterými, špatně zpravenými, přičítal úmys
demise.
K debatě říšského sněmu o volebním právu.
Berlinské listy posuzují velmi různě —
podle příslušenství k různým stranám — před-
včerejší debatu v říšském sněmu německém
o volební interpelaci. Konservativní listy
spokojeny jsou i s jednáním kaneléře i sněmu.
Také národně liberální listy nemují
téměř výtek žádných! Podle »Berl. Tagblattu«
vyslovily se všecky strany pro opravu voleb-
ního práva do pruského sněmu. Kníže Bülov
pozbyl však u liberální levíce vš
důvěry a vydalse na milost a ne-
milost dvorní straně zpátečnické.
Kdežto »Berl. Tagbl.« myslí, že liberálové
lo dost jasně ve sněmu vyslovili, těší se oproti
tomu rovněž svobudomyslný »Voss. Ztg
tomu, že vůdcové svobodomyslných nedali se
Twesdmouth
Bůlův
Petit
Berl
Bülov
Voss
Newcastle
Německo
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 24. ledna 1908.
H. (Úspěch) Úřadní buleliny z Národ
ního i Vinohradského divadla zazněly v po
sledních dnech vítězoslavně. Představovaly nám
Velké úspěchy. Jásot obecenstva. Nekonečné v
volávání sutorů. Ano i fanfáry.
Bylo již na čase, že hledištěm prolétle
trochu elektřiny a vzpružilo náladu do inten-
sivnějšího pohnutí, nežli to zdvořilé nadšen
konvencionálního obvyklého premierového po-
llesku. Úspěch, každý úspěch jest krásnáa
přijemně rozjařující věc. Nejpříjemnější roz-
jaření hledáme v divadle a proto úspěch
divadelní — nehledě k významu kulturnímu.
morálnímu atd — znamená požitek nad jiné
roztomilý a ušlechtilý, ačkoliv nepřináši vznět-
livým massám toho opojení, jako nějaký sen-
sační match footballový, kdy velkolepý řev
»goal!« z hrdel několika tisíc nadšenců připo-
míná grandiosnost gladiatorských triumfů z řím-
ských cirků.
Tři úspěchy naplnily osvěžujícím vzruchem
naše divadla v posledních dnech a bohdá budou
plniti i jejich pokladny. Slyšeli jsme a čell
jsme jak se vinohradské publikum pobavilo
při Štechově veselohře »Deskový statek«. V Ná-
rodním divadle byla s mimořádným enthusias-
mem přijata Horkého básnická aktovka »Vodo-
pád Giessbach«. Večer prvního proveden
Przybyszewského dramatu »Zlatého rouna« na
Král. Vinobradech byl jediným retězem ovac
pro obdizovaného polského autora.
Štechův
Przybyszewský
Král
Praha
28
article
Možná, že totéž, aspoň částečně totéž obe-
censtvo, jež tleskalo o překot vtipům Štechovým,
bylo uchváceno hlubokou, tragiekou krásou
»Zlatého rouna« valně se asi nelišilo od pu-
blika, jež okouzlily melodické verše »Vodopádu
Giessbachu.«
Fraškovitý obraz z komických trampot
banalit bodrých občanů předměstských, i drama
velkého stylu literárního a subtilní, nervosní
psychologie, báseň plná vroucnosti lyrické a zpí-
vající tu starou a věčně novou píseň osudné
lásky, všechna ta díla tak různého rázu a ne-
stejného významu našla silný ozvuk, pronikla
a zachytila se.
Neviděl jsem »Deskový statek«, ale jeho
úspěch mne nepřekvapuje. Obratný auton
dovedl si vynutiti, a to dosti snadno, tento
úspěch. Zná choutky a záliby obecenstva, vi co
mu má předložiti, a je-li obecenstvo spokojeno.
je jeho cil dosažen. O nie jiného se nejedná
autoru »Deskového slatku«. Pobavit a rozesmá
Vždyť je humoristou. Ale to je snaď právě
to smutné. Neznám trudnějšího povolání, nežl
býti humoristou. Jaké to ujařmení ducha, byt
odsouzenu k stálé veselosti. Humorista nemůže
učinit jediného kroku, aby ho neprozradily rol-
ničky visící na cípech jeho pestrého šatu. Takorá
rolnička nebohého bumoristy stane se během doby
těžkou jako olověná koule galejního otroka. My,
kteří nejsme humoristy, máme život přece sne-
sitelnější. Můžeme si dovolit býti někdy melan-
cholickými, což má svůj půvab, můžeme si po-
přáti trochu nudy, což není bez elegance. Jsme-l
zamlklí, můžeme vzbudit dojem hlubokomyslnosti,
kdežto mlčicí humorista vzbuzuje podezření, že
mu došel vlip a lidé na něj hledí bez úety. Hu-
morista musí žit pro švandu, slouzit lidské krato-
chvíli, pitvořit se a provozovat směšně kejkle
Štechův
Hu
Giessbach
29
article
Není divu, že někteří zhořkli v tomto povolán
a že jejich mysl, když chtěla zabočit jinam, oclla
se na scestí, tak jak se stalo u hypochondrického
Swifta a u blouznivého Gogola. Buďme tudíž
shovívaví k humoristům, kteři ulehčují naší mysl
svými posměšky, karikaturami a fraškami. Jejie
práce je trudná a užitečná. Nechtějte od nieh
poesii, umělecký styl nebo zvláštní duchaplnost,
která bývá spíše zlomyslnou grimassou nežli zdra-
vým smíchem. A humor musí být zdravý, přede
vším zdravý, tak aspoň zni ustálený požadavek
jemuž zdá se též především hleděl vyhovět auto
»Deskového statku « .
Verš, slovo básnické dobylo pěkného vítěz
ství na scéně Národního divadla. Nejen literárné
zaujaté obecenstvo, jež má smysl a zálibu
poesii a jež tvoři nepatrný zlomek posluchač-
siva, ale celé hlediště, od loží až ku posledním
galeriím, bylo podmaněno suggestivní hudbou
malbou verže mladého básnika, zvláště kdyžv
tragiekém duetu lásky ve švýcarské pitoreskní
scenerii verše ty byly neodolatelně a nádherně
deklamovány dvěma mistry básnické dikce
Často se ozýval odpor proti veršovaným kusům.
Divadlo se jich bálo a herci jim odvykali. Ale
byl to pouze odpor proti fadesse staromodníeh
deklamací v těžkopádných verších, ne prot
poesii. Neboť v divadle nade vše platí slova
Voltairova: všechny genry jsou dovoleny, kromě
nudného.
Přijde-li básník, pravý básník, jenž doved
promluviti k citu a fantasii obecenatva, je na
dšeně vitán i těmi, kteří se tak rádi smějí pr
bujných a drastických fraškách. A to vy
Swift
Gogol
Voltairův
národní divadlo
30
article
světluje účinek básnické aktovky » Vodopád
Giessbach«.
Úspěch jest slovo magické. Jsou virtu-
osové úspěchu, kouzelníci úspěchu, šťastn
smrtelníci, jejichž život je triumfálním tažením
podrobenými zeměmi, nad jejichž hlavami se
vznáší stále laur a pnou se klenby vítězných
bran.
Takovým virtuosem úspěchu — závistnie
dokládají: a humbugu — je poeta d'Annunzio
jehož tragedie »Nave« byla provozovana za ne
vídaného slavnostního rozruchu a za takových
okázalestí, že se zdá, jakoby šlo o chyili dě
jinného významu. Vzpomináme maně na velko-
lepé triumfy, jež slavil ve Výmaru Goethe, na
grandiosní hold Francie vzdaný Voltairovi př
provozování jeho poslední tragedie »Irena«, na
heroiekou a slavnou premieru Hugova dramatu
»Hernani«. Ale zdá se, že všechny ty velikány
přetrumfl před několika dny v Římě ctiža-
dostivý autor »Gioconely«. Dal svému
dramatu pozadí vlasteneckého ideálu. Naznačil
působicími narážkami italské touhy a naděje věčně
se pnoucí k horkým vodám Adrie.
Goethe
Irena
Hugův
Hernani
Adrie
Výmar
Francie
Řím
31
article
A tak rozpoutal v lidu italském svým b
snickým, vzletným slovem úžasné delirium, zá-
vratné rozechvění. Celý Řim jásal vstříe
poetovi d'Annunziovi jako za starých dob.
když vítal vílězného konsula, vracejícího se
ze zemí barbarských s ukořistěnými poklady
a se spoutanými králi před svým triumfálním
vozem. Italský panovník si dal zavolati básnik
do své lože a vyslovil blahosklonně nejvyšs
uznání libozvučnosti jeho veršů. Ministří řečnil
na banketu, dávaném na počest autora a poně
vadž byly učiněny politické narážky, zabýval
se dramatem d'Annunziovým úvodní články
»Neue Freie Presse« a diplomacie trojspolku.
To je ovšem úspěch, jenž překonává všechno.
D'Annunzio se oeti na vrcholu slávy. Možná, ž
bude korunován laurem Danla a Petrarky, nebo
že dostane titul baronský. Svým novým dra-
matem asi nedovršil d'Annunzio své dílo, nebot
i kdyby bylo sebe zdařilejší, nedostihne krásu
jeho románů a básní. Ale dospěl k nejvyšší
metě ve svém promyšleném, chytrém a energi-
ckém výboji úspěchu.
Annunzio
Ministřit
Annunziův
D Annunzio
Petrarka
Neue Frei Presse
32
article
Jeho život je naučením, že je daleko ra-
dostnější ano i moudřejší plně, až ke dnu těžiti
ze všech krás a radosti života, jež možno zl-
skati moci, zlatem, slávou, nežli žíti v ústraní,
bez slávy a potlesku davů a naivně se těšiti na
problematické uznání budoucnosti. Úspěchje
vítězství a okamžité, rychlé jeho využitkování.
Co jsou proti té rozkošné, bohužel někdy rychle
pomijející, efemerní čaromoci úspěchu všechny
sny a hazardní spekulace do časů přištích?
Autor »Chartreuse de Parme« mohl ovšem
řici v době, kdy byl zneuznán a umlčován, kdy
kritika dávala přednost romantickým sensacím
Eugena Suea a sentimentálním limonádám Jules
Sandeaua: »moje doba přijde za čtyřicet let.«
Přišla. Počítal správně. Ale jak šťasten by byl
tento ironický filosof, kdyby si mohl dát vypla-
tit nějakou zálohu z této posmrtné slávy, nebot
i on, zklamaný a zhořklý, necitelný a blaseovaný,
podléhal magické moci úspěchu. Dvořil se že-
nám a opěvoval v knize povrchní a náruživé
Napoleona a to znamená, že byl též mi-
lencem úspěchu, nešťastným milencem úspěchu,
který má rozmary jako žena
Chartreuse jít Parme
Sue
Jules Sandeau
Napoleon