ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 705e0da0-738c-11dc-9187-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 262, place 116, org 34, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
25. ledna 1908. Císlo 24.
4 article
strhnouti silným oposičním hnutím v zemi, že bloku nezničili, a že jednotu svou kladli výš než ohled na ty, kdož volají »Pryč s Bülowem!« Podobně soudí »Bör s. Kurie r«. »Morgenpost« praví, že veliký den nalezl malé lidi! Svobodomyslná strana, konči list, měla opříti se o oposičn smýšlení v zemi. Nedovedla toho a smýšlení to prospěje nyní so- ciální demokracii. Také v Brunšviku udála se před časem ve- liká demonstrace pro opravu volebního řádu. Když lid zvěděl, že oprava ta v trůnní řeči ne- byla slíbena, přitrhlo dělnictvo z to- váren před vévodskou residene a zpívalo marseillais u. Zatlačen odtud. hrnulo se k zemskému sněmu a ku policejnímu ředitelství, kdež všude pro opravu volebního řádu demonstrovalo. Před residenčním zámkem zakročila policie tasenou zbraní. Osm osob bylo zatčeno, mnoho zraněno. Osm socialistickýeh schůzí večerních demonstrovalo zároveň v tom- též smyslu. O půl 11. hod. večer byla obydl min strů i zámek obklopena kordonem policej- ním, klerýž žádných demonstrantů k sídiům těm nepropustil.
Bülow Brunšvik Bör s
5 article Události v Marokku.
Události v Marokku. Pro situaci marockou je rozhodující po- slední usnesení ministerské rady francouzské: neposílati žádné nové vojsko do Marokka a nepodporovati přijetí nové marocké půjčky. Francouzská vláda dokazuje, že její dřivější prohlášení, uči- něná Clemenceauem a Piehonem, že se nepust do žádného dobrodružství, nebyla pouhou frásl. Francie aspoň zatím zachová se zcela neutrálně k zápasu obou sultánů. V dnešním sezení sně- movním učiní ministr Pichon ve své odpo- vědi na interpelaci Jaurésovu prohlášení toholo smyslu a jak se oznamuje z Paříže, ujistí mi- nistr Pichon sněmovnu, že Francie nikdy ne- pomýšlela na výboj a útok na Marokko a z tele- gramů generálů Druda a Amada dovodí. že politika francouzská v Marokku se nezměnila Dále poukáže na to, že cizí velmoci cho- vají se v otázce marocké vůči Francii sympa- ticky. Též ministerský předseda Clemencenu uchopí se slova a promluví o záležitostech marockých. Z Tangeru se oznamuje, že z Rabatu došly zprávy o útěku vládních úřad- niků z Rabatu do Fezu, kde se připojili k Muleji Hafidovi. Úřadníci ti, byli to tajemníci velvezíra a ministr zahraničních věci, zanechali své rodiny v Rabatu, nestarajíce se o jich osud.
Clemenceau Pichon Jaurésův Druda Amado Maroko Francie Paříž Tanger ministerský rada Pichon sněmovna
6 article
Hlavní strůjce státního převratu ve Fezu. Kittani, pronesl řeč, v níž rozplameňoval mysle obyvatelstva pro Muleje Hafida. Prohlásil že Marokko nemusí se báti Evropy, jejíž náro- dové jsou nesvorni. Nepřátelé Francie zabrání, aby Marokko bylo poškozeno. Do vnitřních zá- ležitosti marockých nesmějí se Španělové a Fran- couzi míchati. Casablanka bude zno vu dobyta. Pouze ti Evropané, kteři uznávaj Muleje Hafida, mohou ostati v Marokku. El Mrani vyzval guvernera v Tangeru i gu- vernéry ve všech přístavech, aby prohlásil Muleje Hafida za sultána i za cenu revoluce obětí lidských životů. Napjetí japonsko-americké. Přes uspokojivé prohlášení vikomta Hojiši jest mezi Japonci americkými veliké znepoko- jení. Mnozi prodávají obchody své neb zaopa- třují se zbraněmi. Mnozí Japonci, do vlasti své z Ameriky se vracející, prohlašují veřejně, že Japonsko povolává záložníky sv do zbraně.
Španěl Fran Evropan Hojiša Japonec Maroko Evropa Francie Tanger Amerika Japonsko Mulea Hafida El Mraň
7 article Volební ruch.
Volební ruch. Schůze voličská v Karlíně konati se bude v ponděií dne 27. ledna 1908 o 4. hod. odpol. v radnici. Kandidát poslanectví do sněmu král českého pan ministr obchodu JUDr. Františe Fiedler se představí a kandidátní řeč pro- sloví. Schůze obmezena jest pouze pro zvané. Z Holic se nám píše: Kandidatura p. Kuchynky. starosty města Pardubie, byla zde sympaticky přijata a javí se pro ni ve všech kruzích vřelý zájem. Zivnostnictvo váží si p. Kuchynky a pracuje pro jeho zvolení neunavně. Z Klatov. Důvěrníci naší strany usnesli se jedno myslně, aby opět byl do sněmu kandidován starosta města p. MUDr. Alois Mašek, jenž kandidaturu přijal. V městské skuplné třeboňské nabídnuta kandida tura dlouholetému důvěrníku národní strany svobodo
JUDr Františ Fiedler Kuchynka MUDr Mašek Karlín Holice Pardubie Klatovy
8 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Ruské listy věnují vřelé pohrobní vzpo- mínky minulý týden zemřelému znamenitému biblio- grafu a bibliofilu Petru Aleksandroviči Je- fremovu. Rodilý Moskvan (r. 1830), zdědil Jefre- mov po otci přímo vášeň ke knihám a podnikal s ním výpravy po ant kvářích a pověstných moskev- ských trzích u »Sucharevy bašné«, které A. P. Če- chov tak mistrně dovedl popisovati. Patrali tu po starých tiseích ruských, po ročnících zaniklých časo- pisův a drobných publikacích. Takovým způsobem nashromaždil již otec Jefremovův a po něm syn rozhojnil vzácně úplnou a bohatou knihovnu, která dala jeho literární činnosti spoleblivý a bezpečný podklad. Přesídliv za úřadní kariérou do Petrohradu začal tu P. A. Jefremov brzy pracovati literárně vydal pečlivé prameny k literární histori XVII. a XVIII. stoletl, k vývoji časopisectv ruského, úplný a svého druhu jediný soupis ru- ské dramatické literatury XVIII. stol. aj. Stal se také povolaným vydavatelem souborných vy- dání ruských klasiků Fonviziva, Zukovske ho, Puškina, Lermontova, Glěba-U spen- ského a j.
Aleksandrovič Moskvan Sucharev če Jefremovův Jefremov Puškin Lermontov Glěba Petrohrad
9 article
Vídeňská dvorní opera získala ku provozování dva nové celavečerní balety. První od Oskara Nedbala. Balet se jmenuje »Čertova bába« a je komponován na stovanské prvky ná- rodních pohádek o čertovi. Druhý balet komponoval Johann Strauss a má také za podklad známý sujet pohádkový — »Popel k ae. Německému basnikovi, lyriku Rudolf Baumbachovi, jehož alpská pověsť »Zlato- rog« byla před lety přeložena také do češtiny pro svoji výbornou cenu básnickou (Adollem Hey- dukem), bude postaven pomník v Meiningenu. R. Baumhach zemřel v září 1905 a půjdou-li sbírky řízené zvlaštním komitétem dobře ku předu, bude moci snad již letos v září — tedy v třetí výroční den smrti básnikovy — pomník býti odhalen. Jakou nas . .. Nová Leharova opereta »Muž se třem ženami« měla v divadle na Vídeňce ve Vídni úspěch tak pronikavý, jak jen se dalo očekávati o myslné a starostovi města Týna n. VIt. p. Jindř. Pavlíčkovi. Živnostnictvo v celé skupině uvítale s potěšením tuto kandidaturu a není pochyby, že p. Pavlíček za poslance bude zvolen.
Nedbal Strauss Popel Baumbach R Baumhach Leharův Jindřichův Pavlíček Meiningen Vídeňka Vídeň Adoll Hey
10 article
Kandidatura p. L. Weignera, inspektora techno- logického musea v Praze, přijata s povděkem značnou částí živnostnictva v Žamberku a Kostelci n. C. V Jindřichově Hradci usnesli se důvěrníci na kandidatuře dlouholetého důvěrníka naší strany p. K. Merta, tajemníka okresního výboru v Jindřichově Hradci. V městské skupině Lanškroun, Ústi n. Orl.a Česká Třebová nabidnuta znovu kaodidatura poslanci p. K. Adámkovi, jenž od r. 1889 skupinu tuto na sněmu zastupuje. Arch. A. Balšánek o dnešním stavu otázky zachování Staré Prahy. Za velikého účastenství členstva Spolku ar- chitektů a inženýrů, dále členstva Klubu za starou Prahu a četných hostů, konala se včera večer ve dvoraně Měšťanské besedy pražské přednáška archi- tekta p. A. Balkánka o thematu, v záhlaví této zprávy označeném. Dvouhodinný výklad řečníkův s úvoden všeobecné zajímavosti, v části delailní a popisné pro- vázen byl serii fotografických snímků, zvětšených promitaných skioptikonem, zobrazujících různé, méně známé a přece velice zajímavé slavební památky staré Prahy, najmě soukromé domy z doby renni- sance a barcka. Nešlo arci o pouhé upozornění na ně nýbrž o otázku, zdali možno je vůbec a jak za- chovati.
L Weigner K Merta K Adámek A Balšánek Balkánka Praha Žamberk Kostelec můj Jindřichov Hradec Lanškroun Český Třebová okresní výbor spolek ar
11 article
V povšechném úvodu vzpomenul přednášející, že letos bude tomu 14 let, kdy poprvé vržena byla do veřejnosti naší myšlerka zachování staré Prahy: Vy- vřela ve fulminantních článcích Mrštíkových „Bestin triumfans“, vyzněvších v mohutný protest proti bez- ohledné úpravě starých částí města. Nebylo myšlenky hluběí, ideálnější a také populárnější nad tuto. Bohu- žel, myšlenka ta rostla pouze do šířky, nikoliv též de hloubky a klademe-li si dnes otázku, je-li zachován starého rázu Prahy zabezpečeno a jakým způsobem. musíme říci, že cesta ta dosud nalezena není. Akce dosavadní má za následek jen vnesení porozumění pro krásy Prahy do vrstev nejširších. Vydána ná- kladná díla, zřízena musen, leč ku přímé záchra- ně tím nepřikročeno. A tu dlužno zkoumati, zdali taktika dosavadní vůbec může vésti k cíli nebo nutno nastoupiti cestu jinou. Ztráty na památkách od let 70. jsou ohromné a způsobeny byly hlavně nepro- myšleným regulováním, z něhož vyjmouti dlužno ce- lou pátou čtvrt, jejíž bezohledně zbourání stalo se za souhlasu veřejnosti. Není správno činiti za hříchy spáchané jedině zodpovědnu obec pražskou: příčin leží v tom, že obec nemá právní moci zabránili ma- jitelům starých památek, aby je nekazili. Touto mocí octla by se otázka zachování staré Prahy ve sladiu novém, kdy bylo by nutno především a výhradně hlodati zákonitě ochrany pro naše pa- mátky. Zákon takový je na obzoru, jak patrno z pří- znivé osnovy ze dne 28. června 1905, kde vystižene téměř vše, co v zájmu zachování staré Prahy záko- nitou cestou by se docíliti dalo.
Mrštíkův Bestin triumfans Praha
12 article
Rečník v několika dalších glosách učinil pokus jednotlivá ustanovení osnovy nového řádu staveb niho, pokud týkají se zachování památek, rázu ulic a náměstí, osvětliti dle dnešního názoru o výslavnosti měst a pojednal především o soupisu památek který u nás po 14letém vývoji otázky jest na to.n stupni, že vlastně starou Prahu neznáme Soupisná komise sestavila seznam památek Malé strany a Starého města, ale pro Hradčany. Nové mě- sto a Židovské město žádný soupis sdělámn nebyl Řečník považoval by za součást soupisu pamá tek evidenční mapu staré Prahy a znázorňuje ji na obra- ze. Základem celé akce nemůže býti arci pouhý se- znam, nýbrž vlastní archiv staré Prahy. Druhou otázkou jest, jsou-li památky naše za- chovatelny vůbec a na jak dlouho. Z doby romá nské. vyjma několika Irägmentů, ani z doby gotické ne- máme památek mezi domy pražskými, Nejstarst sou z doby renaissanční a i těch je velmi nepatrný počel. Z jejich stavu vidíme, že zachovávání rázu, který jest totožným s mohutným rozmachem umělecky silné periody, na sltetí možným není. Řečník uvádí pří- klad, kde přeměna domu přestavbou jest takřka vy- loučena. Jest to dům „U zlaté labutě“, „u Bělohláv- ků“, „Slavatovský dům“, „Pacovský dům“ č. 110 na Pohořelci bývalá hradčanská radnice, dům „v Vejvodů“ a dům č. 84 v ulici Platnéřské. Te jsou téměř veškeré naše renaissanční domy, jejichž sta- vební stav jest chatrný a restaurování velice ná- kladné nebo nemožné.
Vejvoda a náměstí Praha Hradčany U zlatý labuť Slavatovský dům
13 article
Za to perioda baroková jest nám časově a po- třebami svými bližší a památky její lze snadněji za- chovati. Musí arci předcházeti důkladné ohledání po stránce technické. Třetí závažnou okolností jest ohro- žování starých památek novostavbami v sousedství jimiž hyzdí se, anebo úplně zakrňují takové e- mátky, jak patrno to na věži na nároží ulice Vodi- čkovy a Václavského náměstí, nebo na Dienzenhofro- vých stavbách v palácí Sylva-Taroucey, anebo v pa- láci hraběte Vratislava z Mitrovic, u kostelů sv. Voj. těcha, sv. Marlina, sv. Trojice, sv. Petra a sv. Jana na prádle. Pojednav o prostředcích. jakými by se daly po- mátky zachraňovati a kažení jich zameziti, promluvil ještě řečník o zachovávání starého rázu o maleb- nosti náměstí a ulic a o olázce, kterak stavěli ve starobylých ústředich, zdali slohově nebo moderně O finanční otázce zachování památek staré Prahy pojedná na přednášce příští.
Vratislav Marlin Petro Jan Václavský náměstí Dienzenhofro Mitrovice nost náměstí Praha SylvaTaroucey
14 article Úmrti prof. K. V. Zengra.
Úmrti prof. K. V. Zengra. Před pohřbem. Včera vystavena byla mrtvolu zesnulého profesora Zengra ve smutečně vyzdobené kapli kostela sv. Štěpána. Na rakvi spočívá nádherný věnec profesorského sboru české vysoké školy tech nické. Celá řada přátel a ctitelů zesnulého profesora Zengra dostavila se, aby naposledy spatřili jeho tvář Dnes ráno přenesena bude rakev zesnulého na kata- výrobku skladatele, který se svou »Veselou v do- vou« dosáhl rekordu skoro světového, co se týče obliby a kasovních úspěchů. Libreto (jehož autorem je chefredaktor vídeňského »Extrablattu« Bauer) je banální a celkem vedlejší věc dle úsudku kritiky takměř jednohlasného. Jenom »Extrabjatlu« se libreto bezpodminečně libí, z důvodů pochopitelných. Ale hlavní věcí je tu hudba, melodická, sladce smyslná. plná valčíkových rythmů, které jí dobudou prý zase vítězný průchod do celého světa, kde si dovedou vídeňského vkusu ještě ceniti. = Sňatsk miss Vanderbiltovy. Z Novéh Yorku, 24. ledna. Svatebnl dary, došlé pro miss Vanderbiltovu, dosáhly již ceny 800.000 dolarů Dům Vanderbiltův jest dnem i noci střežen de tektivy. = Vyzvědači v toulonském arsenále. Z Tou- lonu, 24. ledna. Minulé noci chtěla do arsenálu vniknouti barka a sice na místě, kde se staví pod tořské čluny. Stráž zavolala na osoby v bárce když nedostala odpovědi, vystřelila, načež se bárka rychle obrátila. Jeden veslař byl prý zraněn. — Krematorium v Lipsku. Z Lipska, 24. led- na. Stavba krematoria jest zajištěna, ježto městské zastupitelstvo povolilo k tomu účelu jednomy slně 115.000 marek. = Eilfelova věž ve službě telegrafie bez drálu Z Paříže, 24. ledna. Na třeti plošině Eiffelovy věže vztyčují se vysoké složáry za účelem rozšíření te- legrafické služby bez drátu. Kromě toho bude. vedlo věže pro tuto službu zřízena podzemní dverana.
K V Zengr Zengr svatý . Štěpán Bauer Vanderbiltův Eilfelův Eiffelův Novéh York Stráž Lipsko Paříž
15 article
= Zemětřesení v Cnlnbrli. Z Říma, 24. ledna Při včerejším zemětřesení v Calabrii nastaí první otřes o 3. hodině ranní, druhý o 5. hod. byl tak prud- ký, že vyděšení cbyvatelé vyskočili polonazí z lůžek a vyhěhli z domů. Mnohé budovy byly tak poškozeny že jich nelze obývati. Radnice v Biansanovu, jež byla v říjnu vyklizena, se sřítila. = Velký požár v Tillisu. Z Tiflisu, 24. ledna (Spb. Ag) Včera lehl popelem veliký hostinec s čet nými mislnostmi obchodními. Škoda činí 1/4 mi rublů, falk v hlavní lodi kostela sv. Štěpána a posluchač české vysoké školy technické obstarají čestnou strát u rakve při obřadech církevních a při pohřebním průvodu. Na zřízení pomníku zesnulého prof. Zengr kteréžto úlohy ujaly se odborné spolky posluchačů české techníky, došly rektorátu tyto příspěvky; Kare hr. Coudenhove, místodržitel král. českého, 100 K dr. Ol. Bureš 25 K, stavební rada Holub 20 K, spo- lek posluchačů inženýrství 50 K. Osobně, dopisy nebo telegraficky projevili sou- strast profesorskému sboru tyto korporace a osoby místodržitel král. českého hr. Coudenhove, starosta král hl. města Prahy dr. Groš, náměstkové starosty dr. Štych a Jirousek, rektor české vysoké školy tech nické v Brně prof. Grimm, princ Jaroslav Lobkovie spolek architektů a inženýrů v král. českém, měst- ská rada v Žižkově, stavební úřad král. města Be rouna, odborné spolky posluchačů české vysoké školy technické, svaz českoslovanského studentstva. spolek českých mediků, městský stavební rada Josei Holub, ředitel Nýderle, lékárník Jan Pšenčík, inž Bořivoj Brož, prof. Frant. Nekut, dr. Ot. Bureš, prol Frant. Tilšer, ředítelství expositury vodních staveh v Přerově.
svatý . Štěpán profesor Zengr Kare Coudenhove doktor Ola Bureš Groš Štych Jirousek Grimm Jaroslav Lobkovie Pšenčík Ing Brož František Otakar Tilšer Řím Calabrie Tiflis Praha Žižkov Přerov Biansanov český vysoký škola technický nický v Brno svaz českoslovanský studentstvo
16 article
Projev městské rady pražské památce K. Zengra. Včerejší schůzi městské rady pražské zahájil starosta p. dr. K. Groš proslovením, věnováným uctění památky slovutného českého učence, dv. rad, K. V. Žengra: »Slavná rado! Český svět vědecký stížen byl velmi bolestnou ztrátou dne 22. t. m. úmrtím dvor. rady K. V. Zengra, jehož jméno a čin- nost byly velkou ozdobou českému vysokému učení technickému. Jméno jeho bylo slavně známo též da- leko za hranicemi, neboť svou literární, vědeckou činností — spisuje svá díla o svých památných ob jevech nejen česky, ale i jazykem anglickým, fran- couzským a německým — pojistil sobě čestnou pa- mátku a národu českému slávu daleko za hranicemi. ve všem světě vědeckém. On stál u kolébky samo- statnosti českého vysokého učení technického, jsa od prvopočátku na něm učitelem a byl též jedním z prvních jeho rektorů, byv zvolen rektorem r. 1872. Nevšední láskou Inul zesnulý učenec ke studentstvu jím vedenému a všechnu svou lásku k němu vtěloval v péči o jeho poměry hmotné; všechno své jmění odkázal na stipendia pro výtečné studenty a témuž účelu ustanoven výnos populárních přednššek nčen- cových, čímž získán kapitál 50.000 K. Když došl do presidia rady městské zpráva o Zengrově úmrti, usneseno, aby obec přispěla ke smutečním slavno- stem propůjčením zlatého vozu pohřebního a vozu věncového a rozžehnutím světel v ulicích, kudy průvod bude řízen. Místo věnce a příspěvku na pomník bude bezplatně věnováno místo hrobové na hřbitovech olšanských.« Členové rady městské vzdali čest povstáním památce zesnulého a dali na jevo souhlas s navrhy presidia.
K Zengr K Groš Žengr Zengrův Olšanský
17 article
Česlná vzpomínka nad rakví prof K. V. Zenpra. Ve včerejší schůzi Spolku architektů a inženýrů pro král. české na prvním místě vzpomenuto bylo předsedou prof. Janem Koulou smutné události tohoto týdne, úmrtí slovutného učence prof. K. V. Zengra těmito slovy: »Již třelí týdenní schůzi v letožním roce zahajujeme vzpomínkou po smrtnou! Jaksoliv těžce neseme ztrátu každého jednotlivého člena našeho spolku, přece bolest naše jest tím hlubší, jedná-li se o muže, jenž v životě našem spolkovém, veřejném i vědeckém činnosti svou zjednal si neskonalých zásluh a ve světě vzdělaném nemalého významu. Dnes stojíme nad olevřeným rovem, do něhož uložena bude lělesná schränka dv. tady Karla V. Zengra. Pod zdreujícím dojmem zprávy o skonu velkého tohoto učence, jest úkol Ilu- močiti city nás ovládající tím bolnější, že mimoděk nám tanou na mysli všechny ony krásně večery přednáškové, při nichž jsme vynikajícího a nám všem tak drahého učence v tomto kruhu vítávali. — Ještě před čtrnácti dny usneseno v téte schůzi, by slovot nému učenci při ochuravění jeho tlumočeny, byly uplímně tympatie spolku a vřelé přání, aby těžká operace, které se musil podrobiti, měla úplné vylé- čení za následek. Dnes bohužel víme, že tužby ty vroucí přanl nespineny! ProtnoesZenger, sčhlasny badatsl a učenec, jehož zásluby o rozvoj vřd uzná- vají veškeři kulturní národové, zemřel! Odešel, vy. plniv životní svoje poslání co nejskvělejí a zůstavie národu svému cenný odkaz vědecký, z něhož těži bude celé lidstvo. Dnešní vzpomínka v tomtc shro- máždění nemůže býti ani životopisem Zengrovým. ani vystibnouti všechny podrobnosti jeho vědecké činnosti, nebo doceniti význam jeho velkelpých ob- jevů a hodnotu mnohaleté vědecké i učitelské práce
Česlný Zenpra profesor Koula K V Zengr V Zengr Zengrův spolek architekt kulturní národ
18 article
My truchlíme s celým vzdělaným světem nad smiti slavného učence, želíme nenahraditelné ztráty jed noho ze svých členů nejstarších, jenž od roku 1871 našim řadám náležel a v obdobi let 1874—1877 ja kožto předseda i v čele spolku stál, želíme ztraty jednoho ze svých členů nejzasloužilejších, jenž jméno českých techníků v celém světě proslavil svými epo- chálními pracemi a vynálezy. — Spolek náš jižv roce 1894 volbou prol. K. Zengra svým čestným čie- nem prokázal mu nejvyšší poctu, jakou v životě spolkovém uděliti možno vedle oddanosti, úcty lásky s jakou členstvo pohliželo vždy k tomuto vy- nikajícímu svému spolučlenu. A jméno slavného učence, jež nyní náleží histotii, s touž úctou, láskou a oddaností bude ve středu našem povždy vzpomí- náno a my i naši potomci s pocitem hrdosti vždy budeme si moci připamatovati, že jeden z nejlepšíeh synů našeho národa, věhlasný učenec, jakých ne- mnoho se rodí, byl příslušníkem stavu tech nického borlivým členem a ozdobou našeho spolku!« Vzpominku tuto vyslechli všichni členové spolk stojíce. Představenstvo Spolku arohitektů a inženýru v král. českém žádá veškeré p. t. členy spolku, by počtem nejhojnějším zúčastnili se pohřbu dvor. rady prof. dra. K. V. Zengra, čestného člena spolku a býv. předsedy, jenž se koná v sobotu o půl 10. hodině dopolední z kostela sv. Štěpána. — K uctění pa- mátky zesnulého učence věnováno 20 K do věnco- vého fondu, sloužícího ku podpoře humanních účelo
K Zengr Vzpominka profesor doktor K V Zengr Štěpán spolek arohitekt
19 article
= Toselli — hudebním skladalelem? Z Ří ma, 24. ledna. „Zl.“ přináší zprávu, že Toselli pracu,e společně s hudebním skladafelem Wirgiliem o komické opeře. Zamýšlí prý také učiniti sensační odhalení. = Costovalel Tafel. Ze Štutgartu, 24. lečna. (K. k.) Dle „Schwáb. Merkuru“ vrátil se včera večen zdejší lékař dr. Albert Tafel, cestovatel a badalel který ztrávil 4 léta v severovýchodní Čině a Tibetui jeho cesta měla cenné vědecké výsledky. = Nezamězinanost v Chicagu. Z Chica ga 23. ledna. (K. k.) Při srážce policie s nezaměslna- nými dělníky byly četné osoby poraněny. Někteři podněcovatelé byli zalčeni = Stokrát ženat. Z Londýna, 24. ledna V Bristolu stál v těchto dnech před policejním sou- dem Artur HIyne. Jest v podezření, že se oženi s více než 100 ženami. Hyne byl zatčen v srpnu tehdy však složil za něj jeden z jeho tchánů 200 liber šterlinků záruky. Ale Hyne odjel hned do Pa- říže, tekže záruka propadla. V Paříži oženil se pol opět a vrátil se na počátku ledna znova do Anglie Byl zatčen v Aberdeenu, kde zase vystupoval jako ženich. Soud odkázal jej před porotu.
Toselli pracu Tafel doktor HIyne Ří ma Chicago Londýn Bristol Paříž Anglie Aberdeen
20 article
= Trosečníci z „Amslerdamu“ zachráněni. Z Londýna, 24. ledna. (K. k.) Zpravodaj „Evenina News“ v Hdecku van Hollandu oznamuje, že d Hoeck van Holland připlula lodice s pohřešovaným osobumi, které se nalézaly na lodi „Astemdlam“. Z Berlína, 24. ledna. Z Roterodamu se sděluje- 28 trosečníků z lodi „Amsterdamu“ bylo zachrá- něno. Narský parník, jenž je hodinu po kalastrofě příjal na palubu, pro mlhu však nemohl přistáti, do- pravil zachráněné do Hoeck van Hollandu. P'rin Jindřich Hollandský je pozdravil. = Hrozná vedra v Auskralii. Z Londýna, 24 ledna. Jak se z Melbournu sděluje, vznikly následkem vedia velké požáry lesů a luk. V edenhopském okresu rozšířil se požár na 40 mil a zuřil několik dní. Všech- ny pokusy zdolati jej byly marny. Následkem kouře a vedra mnozilidé na čas oslepli V okresu dergholmském bylo zničeno 150.000 akro lučin. Obyvatelé skákali do vody, aby zachránlli jen holý živol. Na sta lidí zahynulo a dobytka padlo mnoho tisíc.
Holland Hoeck Hollandský Londýn Hdecko Berlín Amsterodam Melbourne Evenina News
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. technických. Kdo stejným způsobem by chtěl pa mátku jeho uclíti, nechť zašle příspěvek svůj po kladníkovi p. inž. Vil. Dvořákovi, stav. raďovi král hl. města Prahy na Staroměstském náměstí, v palác městské pojišťovny. Spolek »Radhošť« zúčastní se pohřbu zemřelého dvor. rady prof. K. V. Zengra korporativně, aby dal výraz citům zvláštní úcty a vděčnosti, ježto ne- božtík byl horlivým příznivcem a podporovatelem chudých studujících z Moravy, Slezska a Slovenska, pro které opět a opět konal výnosné přednášky. Členové spolku se žádají, aby k pohtbu v plném počtu se dostavili.
Ing Dvořák K V Zengr Praha staroměstský náměstí Morava Slezsko Slovensko městský pojišťovna spolek » Radhošť
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Brněnský orgán pana dra. Žáčka pře všechnu svou také včera vyslovenou nelibost k polemikám, nevynechá dne, aby nepolemisoval někdy na ěkolik adres najednou, anebo na jednu adresu na dvou místech, jako včera, kde polemisuje s námi na místě úvodním i v den- ních zprávách. Na úvodním mistě „Nár. Listům“ pražský dopisovatel „M. Orlice“ „prostě odpo- vidá“, že ve svém dopise ze dne 15. prosinee nezabýval se positivní politikou dra. Kramáře nýbrž naší diversí a jejími důvody To je asi tolik, jako kdyby někdo tvrdil, že ne- mluví o počasí, nýbrž že naopak řekl, že jest pékně a že ale odpoledne bude pršet. Pan dopi- sovatel „M. O.“ ovšem že dne 16. ledna an slovem nevelebil stanovisko proti politice páne Kramářově, ale velebila je „Moravská Or- lice“, která odsoudila pérem svého dopi- sovatele z Prahy naši „diversi“ proti posi- tivní politice Kramářově. Táž „Mor. Orlice“, která zdroující odsouzení positivní politiky Kramářovy ústy pp. dra. Srba, dra. Mattuše dra. Horáčka velebila jako to nejlepši, eo o českých poměrech bylo řečeno, v témž čisle snad, ve kterémž přinesla článek ze „sekre- tariátu národní strany svobodomyslné“ s plamen ným obhájením positivní politiky dra. Kramáře.
Žáček M O Kramářův Mor Srba Horáček Orlice Praha moravský Or
23 article
V jiněm ovzduší žurnalistickém by stačilo kon- statovat tuto „eontroversi“ jednou, a pa- druhé pochopil by nad i opravdovský pták, že o téže věci má dvě opačná mínění někdo, kd. tvrdí dne 15. prosince, že je nějaká věc krásná a dne 16. ledna tleská někomu, kdo tvrdí, že táž věc nestojí za nic. „Mor. Orlice“ to ne- chápe, neboť ještě větší „aversi“ naž před polemikami, má před pravdou. Táž „Mor. O. hájila positivní politiku ještě po své exaltaci nad odsouzením této politiky také v článku, zasla- ném jí z Vídně dne 21. ledna, doslovném s úvol níkem „Plzeňských Listů“. Doslovnost tuto vy světluje tím, že pisatel jest týž, jako by kdo by! tvedil opak. Přes to však, že „Mor. Orlici“ jes našich polemik příliš, vyčítá nám, že j me ne- polemisovali s vývody tohoto jejího dopiso- vatele, který píše i do „Plzeňských Listů“, tudíž listu mladočeského, i do „Mor. Orlice“, ultrastaročeského listu, tentýž člá- nek. Vzdáváme se přibiti takovou karakteristi- ckou okolnost, která z „Mor. Orlice“ činí list bez zásad a odmítáme jenom jednu z neslušnost
Mor Orlik Vídeň Orlice
24 article
„Mor. Orlice“. Na její práhlednou invektivu s „dobrou společnosti“, pro kterou prý ona píše odpovídáme, aniž bychom i jen z daleka dovolil společnost naší čtenářské obce srovnávati se společností „Mor. Orlice“, tolik: „Smetánka spo- lecnosti„Mor. Orlice“ má ve svém vývojí dva dny a sice den 6. října 1905 (rozbití sp - lečného výboru pro moravské smiřo va- čky) a den 16. listopadu 1905 (den jedno- myslného hlasování ve sněmu pro smiřovačky). Tyto dva dny stačí ke karak teristice dobré společnosti „Mor. Orlice“ — Politické schůze. Politický spolek pro okres vinohradský pořádá v neděli dne 26. ledna o půl 11. hod. dopol. v hostinci »U Ko- menského« na Král. Vinohradech, Palackého tř. č. 47 IV. živnostenskou schůzi. Přednášeti bude p. JUDr. Otakar Havelka »0 novotách řádu živnostenského«. Hojné účastenství, zvláštěz kruhu živnostnictva žádouci. Zvláštní pozvánky se nerozesllají.
Mor Smetánka Král JUDr Havelka Orlice U ko
25 article
— Veřejná schůze v Hořicích. Odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků pro krá- lovství české v Hořicích pořádá v neděli dne 26. ledna o 2. hodině odpolední ve spolkové místnosti hotelu »Záložna« v Hořicích veřejnou schůzi, na které promluví p. Fr. Hašourek, ta- jemník Zemské jednoty soukromých úřadníkův Praze, »O krocích vlády v otázkách stavu sou- kromého úřadnictva«. V tom zahrnuty budou osnovy zákonů o obchodních pomocnících, úřadníeích hospodářských a lesnických, o re- formě občanského zákonniku, pak osnovy pro- váděcích předpisů k zákonu pensijnímu. — V Národním klubu koná se dnés v sobotu o 8. hod. večerní pravidelný týdenní jour fixe. — Osobní. Archaelogický sbor musea královstv českého jmenoval p. Jos. Koudelku, učitele měšt. školy a p. inž. chem. A bína Stockého, asistenta techn. fin. kontroly v Novém Bydžové svými dopisu- jícími členy. — J. E. ministr kultu a vyučování jmenoval odborným examinátorem při zkouškách kandidátů učite sící pro vyšší školy obchodní pana JUDra. J. Třebického, společníka firmy Krato- chyíl a spol., velkoobchod a chmelem v Praze. — Pan Bouček Václav, kontrolor a hlavní pokladník městského divadla Král. Vinohradů byl jmenován stálým přísežným znalcem v oboru účetním u c. k. obchodního soudu v Praze. — Celním i jmeno váni byli respicienti finanční stráže Jiři Weingärtner Bohumil Sterlicke, Karel Wondrak, Frant. Esche, Frant. Schwalb, Frant. Wiehl, Jan Prusík a Václav Baumrucker. — Inženýr p. Jaroslav Pekel odce- stoval tyto dny do Varšavy jako inženýe strojírny firmy J. Hampl a spol. ve Varšavě, ulica Leszno, 104. Chef firmy je Čech a je předsedou varšavské, české besedy.
Jos Ing Stocký JUDr J Třebický Bouček Václav Sterlicke Wondrak František Esche Wiehl Prusík Baumrucker Jaroslav Peklo J Hampl Hořice Francie Praha Koudelka Varšava Lešno Čechy Krato městský divadlo Královský Jiř Weingärtner
26 article
— Umrlí. V Kutné Hoře zemřela ve středu dne 22, ledna t. r. slečna Emilie Šetínova, dcerap. vrchního berního v. v. Frant. Šetiny. Pohřeb konal se dne 24. ledna (v pátek) odpoledne. — Včera zemřela v Praze pl. Josefa Schalková, v 81.r. věku. Pohřeb koná se zejtra o 2. hod. odp. z chrámu u sv. Štěpána. — Jmenování soudců na Moravě. Z Vídně, 24 ledna. (Dokončent.) Náměstek státního zastupitelstv v Olomouci Jan Švec jmenován byl náměstkem stát- ního zast. v VII. tř. a ponechán na svém dosavadním působišti. — Okresními soudci byli jmenováni soudní sekretář při vrchním z. s. v Brně Mojmí Lepař pro Napajedly, dr. Josef Bříza v Uherském Ostrově pro Bučovice a soudní adj. dr. Jakub Daro cha ve Skočově pro Struměn. — Dále přeložil mi nistr justice: rady z. s. a představené okres. soudů Aloisa Dvořáčka v Třebíči a Bedřicha Šimečka ve Velkém Meziříčí do Brna, Romana Herlingera ve Vítkově do Opavy. — Rady z. s. a představenými okresního soudu jmenováni: okr. soudce Karel Wobel v Unčově pro totéž město, soudní tajemník Rudol Pecival v Tišnově pro Ži dlochovice a okr. soude
Šetínův František Šetina Schalková Štěpán Švec Lepař doktor Bříza Dara Dvořáček Šimeček Romanus Herlinger Wobel Kutná hoře Praha Morava Vídeň Olomouc Brno Napajedla uherský Ostrov Bučovice Skočov Struměna Třebíč Velký Meziříčí Vítkov Opava Unčov Tišnov Rada z . s Rudol Pecivat rada z . s
27 article
Jan Baše v Příhoře pro totéž město. Dále jmenování rady z. s.: soudní tajemníci v Brně: dr. Frant. Se- kora, Otakar Spurný, dr. Rudolf Heinz, Fr. Stiasny; Viktor Frömel ve Znojmě pro Znojmo, Jan Bukáček v Brně pro Brno; nám. státního zast. Gustav Wa- lach v Olomouci pro totéž město; soudní taj. Juliu Warhanik v Brně pro Brno; Fr. Klug v Brně pro Znojmo; soudní taj. vrchního z. s. v Brně, požívající titulu a charakteru rady z. s. Vojtěch Frend! pro Brno; nám. stát. zast. Karel Kaliwoda v Uherském Hradišti pro Nový Jičín a soudní taj. Vojlěch Hochel- ber v Bilsku pro Opavu; náměstek st. zást. dr. Josek Růžička v Uherském Hradišti pro Brno a soud. taj- Mikuláš Kašpánek v Jemnici pro Uherské Hradiště. — Zvěčnělý pan Josef Zelenka, někdejší dlouho- letý nájemce restaurace na Zofině, vynikající předák stavu hostinského, byl včera odpoledne pochován k věčnému odpočinku na olšanských hřbitovecb do rodinné hrobky po boku své zesnulé manželky. Úča- stenství na pohřbu bylo velkolepé, zřidka kdy podob- ný nekonečný kondukt ubírá se ulicemi pražskými.
Baš Příhora doktor František Spurná Rudolf Heinz Frömel Bukáček Gustav Wa Warhanik Klug Frend Kaliwoda Hochel Josek Růžička Kašpánek Zelenka Brno Francie Znojmo Olomouc uherský Hradiště Nová Jičín Bilsko Opava Jemnice Olšanský
28 article
Bylo patrno, že pan Josef Zelenka požíval vzácně přízně ve všech kruzích obyvatelstva pražského. Po- hřeb konal se o 3. hod. odpol. z kostela sv. Vontěcha, kde tělesné ostatky zesnulého v černé kovové rakvi spočívaly na katafalku, exotickou zelení obklopeném a několika řadami plancucích mohutných voskovie ozářeném. Před katafalkem položeno množství draho- cenných věnců, jež kromě truchlicích pozůstalých vě- novali zejména: Ústřední jednota „Hostimil“, rodina Mixova, Hrazánek, úřadníci a dělnictvo společně le- dárny, rodina Cinolterova, správní rada první české akciové mlékárny, rodina Čermákova, ředitelstvoa výbor vinných sklepů, výbor společné ledárny, společnost „Bratři dalesů“ a jin. více. Při po- hřebních obřadech, které za asistence farního ducho- venstva vykonal farář P. Herout, zapěl „Hlahol“ do- jemné smuteční skladby. Po ukončení obřadů byla rakev snesena s kalafalku do šestispřežního pohřeb- ního vozu, podél něhuž tvořili špalír členové spolku číšníků a oficianti pohřebního ústavu. Průvod zahájil číšnický spolek s praporem, následovalo Bratrstve řemeslníků a živnostníků s praporem, pak oddělení priv. měšťanské pěchoty s kapelou. Za pohřebním vozem ubírali se zeťové pp. dr. Arnošt Drchkovský, inž. V. Černý a arch. J. Justich s dcerami zesnulého, načež následovali smuteční hosté: členové rady měst- ské a sbor obecních starších pp. náměstek J. Jirousek, J. Červený. J. Trnka, stav. r. K. Vlček, Filip, cís. r.
Zelenka Vontěch Mixův Čermákův P Herout Hlahol doktor Drchkovský Ing V Černá J Justi J Jirousek J Červená J Trnka K Vlček Hrazánky spolek číšník rada město
29 article
Voitl, Soukup. Siřiště, dr. Kašpar, P. Motys, dr. Prachenský, dále předsednictvo spolku hostin- ských „Hostimil“, členové všech pražských a před- městských organisací hostinských, zejména hoteliéři, restauratéři a kavárníci pp. F. Zavřel, F. Krátký, v. Hauner, Sternberg. Vostrovský, Kopernický, Stolz, Vodák, Kamenský, Heřman, Šťovíček, Zimmermann. Valenta, Rejzek, K. Šindelář, Cífka, Piskáček, Th. Praus, Růžička z Berouna, Kisenkoll, Soukup. Eid- kum. restauratér Kreibich, dr. Holubovský, dále p hr. A. Aichelburg, cís. r. Vejdělek, soukromník Em Cellar, mag. kem. F. Vlk, továrník Špička, obchodník Mixa, ředitel školy Hron, Ad. Pleskot s chotí, pí. Za- vřelová, pí. Baumgartlová, za společenstvo české ml- kárny pp. řed. Eger a Karela, dr. Kubát, kapelníci pp.
Voitl Soukup doktor Kašpar P Motys Prachenský F Zavřel F Krátká Hauner Sternberg Vostrovský Kopernický Stolz Vodák Kamenský Heřman Šťovíček Zimmermann Valent Rejzek K Šindelář Cífka Piskáček Th Praus Růžička Kisenkoll Kreibich Holubovský Vejdělek em Cellar F Vlk Špička Mixa Pleskot Kubát Beroun Eger Karela Hostimil škola Hron Ada
30 article
Schuster, Kubínek, Pitschmann a Bobek, dle pp. prof. dr. Chodounský, zlatník J. Gerlilzký, vrchní ře- ditel bránického pivovaru H. Kreutzer, ředitel Prvního pražského měšťanského pivovaru V. Vendulák, advo- kát dr. Motejl, sládek Holeček, předseda záložny ho- stinských Jeřábek, slaresta města Břevnova Kolátor, stavitel Potůček z Bubenče, vrchní komisař Fahoun. farář Hojsa z Preseka, katechela Kamaryt, řed. Tom- sa, předseda společenstva řezníků Plaček, dla ždičský mistr Dvořák, předseda Č. O. B. V. Karbus, ško rada Adámek, poštovní rada. Hesoun, velkoobchodník Zimek, M. Bílek, ředitel pojišťovny Cerha, prof. Hora, inž. Jindra, továrník Tekl a nepřehledná řada obe- censtva, zejména také členové sokolských jednot praž- ské, staroměstské a malostranské, zpěváckého spolku „Hlahol“, spolku pro povznesení návštěvy čizinců a j. v. Průvod ubíral se po Riegrově nábřeží, kolem Národního divadla, Ferdinandovou třídou na Václav- ské náměstí až ke skladu vína českých hostinských na Krar. Vinohradech, kde p. Josef Zelenka dfouhá leta působil. Pa rozloučení s tělesnými ostatky byl zvěčnělý odvezen na olšanský hřbitov a za mocněho pohnutí přečetných přátel a známých do lůna země pochován- — Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi sděleno, že dozorčí komise nad pachtem daně po- travní schválila návrh, aby obecenstvu povoleno bylo používání mostních vah u úřadů potravní daně u mostu Františka Josefa, po případě na Újezdě. —
Schuster Kubínek Pitschmann Bobek profesor doktor Chodounská J Gerlilzký H Kreutzer V Vendulák Motejl Holeček Jeřábek Kolátor Potůček Fahoun Hojsa Kamaryt Plaček Dvořák V Karbus Adámek Hesoun Zimek M Bílek Cerha Hora Ing Jindra Tekl Riegrův Václav Zelenka František Josef Břevnov Bubeneč Č . O . B Ferdinandův třída Újezd Toma zpěvácký spolek Hlahol národní divadlo
31 article
Vyhověno žádosti ředitelstva státní průmyslově školyi aby posluchačům jejím za vedení prof. Novotného povolena byla prohlídka nového nábřeží v Podskalí a úpravy Boliče. O výklad bude postaráno staveb ním úřadem. — Na vědomí vzata zpráva o pochozí komisi o projektu ředitelství pošt a telegrafů na přeměnu vrchního vedení telefoni- ckého na vedení spodní. Při tom schvalen návrh p. dra. Šupicha, aby na poštovním ředitelství byl vyžádán systematický program provádění vyko- pávek. — Vzhledem na pronesený stesk o nedosta- tečném počlu listonošů usneseno, požádali minister- stvo obchodu o odpomoc. Pan Červený žádal za vy- šetření, zda poštovní ředitelství kupuje potřeby pro telefonní zařizení u pražských živnostníků, ne-li, aby na to bylo upozorněno ministerstvo obchoďu. Pan Peterka navrhoval, aby také ředitelství spol. státní dráhy bylo žádáno, aby potřeby své pro pražské budovy hradilo u zdejších živnostníků. Týž řečník navrhl, aby rada městská obrátila se novým dotazem na hofmistrovský úřad ve příčině kácení starých stromů v oboře Hvězdě a se žádostí za zamezení jeho. — Usneseno, aby na náměsti Havlíčkově ne- bylo zaváděno osvětlení elektrické, nýbrž aby pone- cháno bylo osvěllení plynové s hořáky Auerovýme
profesor Novotný Bolič Šupich Červená Peterek Havlíčkův Podskalí
32 article
— Projekt komunikace letenské. Ve včerejší schůzi měslské rady pražské podána byla zpráva o záleži- tosti projektu komunikace lelenské v prodloužení mostu asanačního. Ve smyslu dřívějších vsnesení rady měst- ské a návrhů odborné ankety, sestávající z pp. archi- tekta Balšánka, architekta Bělského, prof. Hrazského, prof. Velflíka, prof. Novotného a prof. Špačka, vypra- coval úřad stavební jako podklad plánu polohy pro pláň letenskou všechny tři alternativy (spojení serpen- tinou, tunslem, přemostěným průkopem) a uvedl je na jeden základ, provedl potřebné změny a přepočítal náklad. V radě městské usneseno, aby nyní modely. plány a výpočtové tabulky byly na osm dnů veřejně vyloženy. Misto, kde by třeba bylo průkop provésti, bude stožáry vyznačeno. Mimo to bude požádána anketa jmenovaných znalců, aby elaborát stavebního útadu znovu prohlédla, bylo-li jejím intencím vyho- věno. Zpráva stavebního úřadu bude sdělena všem členům sboru obecních starších a projektantu pra- kopu panu prof. Koulovi. — Rostoucí zájem ciziny o Prahu a o výstavu.
Balšánek Bělský profesor Hrazský Velflík Novotný špaček Koula Praha
33 article
Vlašské listy přinášejí právě nadšené články o před- nášce prof. Quidona Battelliho, proslovené dne 15. t. m. ve Florencii v tamějši společnosti k ší- ření lidové osvěty »Pro Cultura«. Přednáška známěho konferenciera vlašského, jenž loňského léta meškal v Praze, nesla významný titul »Řím severu« a byl účel její, seznámiti florentinské pub ikum a vlašskou veřejnost vobec s krásami staré Prahy, s bohatstvím architektonických 1 historických památek jejích, s novodobým průmyslovým rozvojem jejím a dati takto podnět k hojnější návštěvě města našeho se strany italského cestujícího publika. Po duchaplném srovnání »Řím severu« s Řimem italským, lIčil před- nášejíci vzletným způsobem svým a slovy, svědčí- cími o hlubokém nadšení pro město naše, jak praví »Giornale d'Italia«, jednotlivé krásné partie, pamatky a budovy pražské, vplítaje všude připadné vzpo- mínky historické, zejmena pokud týkají se styků česko-italských v různých dobách. Zmíniv se pak ještě zvláště o Karlově mostu, jejž nazývá jedním z divů světa, rozmlouvá o národnostních a kulfar- ních poměrech pražských, vyličuje při tom na zá- kladě statistických dat a případným srovnáním s do- mácími poměry italskými obšírně doešní mohutný hospodářský rozvoj a význam Prahy. Tato čast jeho přednášky byla -- jak praví jiný list italský — »nadšenou hymnou na inteligenci, pracovitost a vla- stenecké nadšení pražského obyvatelstva«. Přednášku svou končí prof. Battelli upozorněním na letošní jubilejní výstavu pražskou, která, jsouc z největších v postedních letech pořádaných průmyslových vý- stav, podá jak odborníkovi, tak i prostému cestova-
profesor Quidon Battelli Battelli Florencie Praha Řím Karlov most Giornale d ' Italia