Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

30. listopadu 1907.

4

Číslo 331,

5 article

tehdy nastávalo, se zatím stalo skutkem. Úmluva t drží se v mezích, jež jsem tehdy předpokládal. Můj názor zůstal tudíž stejným, zvláště se zře- telem k tomu, že úmluva ta nemá žádného ostnu proti Německu a názor ten byl ještě posílen sehůz- kami, k nimž došlo ve Swinemünde a ve Wilbelma- höhe, jakož i návštěvou císařovou v Anglii. Na otázku, která i zde byla projednávána, totiž kter z obou smluvních částí při úmluvé té lépe pocho- dila, nemohu zde odpověděti. To záleží na budoue- nosti. Soudím, že úkol klidného pozorovatele jest lepší než úkol proroka. O nebezpečí osamocení, o němž tolik se mluví, nechci dnes rovněž říci svoje mínění. Mohi bych pouze opakovati, co jsem dřívé řekl. Myslím, že všichni jsme toho názoru, že nejlepší politikou zů- stane: »Býti na stráži, bděle a bez bázně«. (Hlučné volání: Výborně !) S tohoto mfsta chci také projeviti svoje uspokojení nad uvitáním, jež připravil našim císařským manželům v Angli král a národ. (Vý- čal borně:) Myslím, že jestliže v budoucnosti na základě pramenů, akt a de pravdy ličena bude historie po- sledních 10 let, se objeví, že napjetí mezi Něme- ckem a Anglií, jež dlouho, velmi dlouho těžce n světu spočívalo, lze na konec vysvětliti velikým vzá- jemným nedorozuměním.

Německo Swinemünde Alma Anglie Angl Nout

6 article

Jedna strana podkládala straně druhé záměry a záludné úmysly, jež skutečně nerxistovaly. Aby ne- dorozumění bylo odstraněno a aby nedůvěra, z to- hoto nedorozumění vyplývající, byla pdstraněna, na to obě vlády nestačily, třebas byly prodehnuty dobrou vů 1. Veřejné mínění musilo spolupůsobiti, tisk, roz- vážní a prozíraví lidé v obou zemích. Že přátele míru a blaha národů v Angtii marně nepracovali. o tom svědčí uvítání, jehož dostalo se naším císat ským manželům. Jsem jist, že mluvím jménem tohoto- slavnéh sněmu, jsem jist, že tlumočím city německého národa, pravím-li, že takové pokojné a přátelské city budou námi sdíleny a upřímně opětovány. (Hlučné volání »Výborně! na všech stranách.) Vyhovuje dřívějšímu popudu, jenž vyšel ze sněmovny, navrhl jsem v do- hodě se státním tajemníkem zahraničního úřadu, aby říšskému sněmu předloženo bylo tolik z původníhe materiálu listinného o zahraniční politice, kolik lze sloučiti se zájmy naší pohitiky. (Souhlas) V nejbližších dnech bude vám rozdána bil kniha o haagské konferenci, jež obsahovati bude slovné znění v Haagu učiněných smluv v německém překladu, jakož i vysvětlující pamětní spis. Chci říci ještě několik slov o haagské konferenci. V prvé řadě říkám, že můžeme býti spokojení s pra cemi v Haagu vykonanými, že můžeme býti spoko- jeni s podílem, jenž případl Německu v těchto pracích. (Velmi dobře.) Zvláště připojují se ke všem výrokům, jež proneseny zde byly na pochvalu na- šich zástupeů v Hasgu.

Haag Německo

7 article

Naše zájmy v Hasgu byly hájeny naším prvním delegátem svob. p. Marschallem a všemi jeho spolu- pracevníky věcně, vytrvale a horlivě, začež přísluší jim díky země. Vůči Bebloví prohlašují, že svob.p Marschall nezúčastnil se materiální debaty o odzbro- jení prostě z toho důvodu, poněvadž k debatě takové vůbec nedošlo. (Slyšte, slyšte !) Svob. p. Marschal soublasil jen s návrhem, aby konference opakoval usnesené přání, aby vlády zkoumaly otázku od- zbrojeni. Ostatně nesplnila konference zajisté všechny na- děje, jež se k ní upínaly. Proto nechceme všal úspěchů konferenčních prací podceňovati. Zvláště vy tvořil se mezi zástupci čelných mocností poměr dů věry přes různé a hluboké různosti názoru, jení prospěl pak při projednávání a při konečných vý sledcich. Ovšem konference nechala mnoho otázek nerozluštěných, jimiž měla se obírati, ale proto ne- chtějmež přece býti nespravedlivými při posuzování toho, co konference a naší delegáti vykonali v zájmu humanity a světového míru. Pokládám zcela určitě za získ, že na konferene vjasněny byly hranice možnosti i hranice dosažite ného, dále poměry různých zemí. Docela vhodně bylo tvrzeno, že toto naše chování nijak nespočíva na úmyslech útočných a že diktovano jest ohledy sebeobrany. Jest to ziskem, docíleným v oboru otevřené volné a mezinárodní dohody. Kn. Bülow polemisuje ještě s tvrzeními Be bela, načež rokování odročeno na zejtřek.

Marschall Bülow

8 article Události na Rusi.

Události na Rusi. Kapitán policie zastřelil dělníka. Ze Lvova, 29. listopadu. Pabjanický policmistr kapitán Donin byl zatčen, protože jistého dělníka bez příčiny zatkl a odvedl jej na volné místo, kde jej o svě újmě zastřelil. Vládní prohlášení v Hišské dumě. Z Petrohradu, 29. listopadu. (Spb. Ag.) Hned po zahájení schůze odebral se m.-p. Stolypin na tribunu a učinil toto prohlá šení Každý jest si vědom, že ničivé hnulí, vzbuzeně krajní levicí, změnilo se v zjevné lupičství a všechny zločinné živly vyslány byly proti společ- nosti a lidé, vysilující se počestnou prací, byli finančně ničeni a mladá generace demoralisována. (Pochvata ve středu a na pravici.) Tomuto zjevu lze čeliti pouze silou a vláda pokládala by každou sla- bost v tomto směru za zločin. Snažila se až dosud vykořeniti zločinné výtržnosti a na této cestě setrvá. K tomu účelu potřebuje stát ní zřízence věrné svým povinnostem. Osobní po- litické názory nesmí u nich ani v budoucnosti se uplatňovati. Pořádek, zákonnost a vnitin disciplina musí býti mládeži vštěpo- vány ve školách a také při nové úprav školních poměrů uskuteční vláda své názory vhodným opatřením. Jsoue si vě- doma naléhavé nutnosti, vrátiti se od zákonů vými- nečných k normálnímu stavu, je rozhodnuta použíti všech prostředků, aby umožnila rychlé pra- videlné soudní řízení.

Donin Stolypin Rus Lvov Petrohrad Aga

9 article

Dále poukazuje vláda k tomu, že spolehá na spolupůsobení lidových zástupců při odha lo- vání nezákonného jednání státním orgány. (Souhlas.) Doufá, že touto cestou dá zem klid. Pak bude jí a zákonodárnému shromáždění lze věnovati všechny síly vnitřnímu vývoji. Avšak nelze docilit oprav, dokud ještě nebylo dosaženo zlep šení hmotných poměrů milionů sel- ského obyvatelstva. (Souhlas.) Vláda zdůraz- ňuje nedotknutelnost soukromého ma- jetku. Z toho vyplývá nedotknutelnost majetku malostatkářů, což je podkladem existence Ruska. Vláda doulá, že duma schválí — snad s některými opravami — agrární opatření, jež učiněn byla na základě 8 87. zákl. zákona. Potom zmiňuje se vládoi prohlášení o podrobno- stech nutného opravného díla, na př. o přetvo ření místních správních institucí, o snabách v oboru vzdělání lidového a pěči státu o dělnické třídy. V souvislosti s těmilo vládními předlobami v oboru místní správy poukazuje vláda na podané předlohy o místním soudnictví. Při celém opravném díle pokládá za svoji povinnost podporovati každé opatření ve prospěch církvea duchovenštva. Doufá, že bude ji možno brzy dumě podali předlohu o samospravě někte- rých pohraničních krajů ve shodě se zamý- šlenou úpravou vnilřních gubernil, při čemž vedena bude zásadou jednoty celého statu.

Rusko

10 article

Vzdor nejlepším vztahům ku všem moenostem ukládá si vláda za zvláštní úkol, vyplňujíc tím vůli vznešeného velitele ruských vojsk. přivésti toto vojsko na výši, přiměřenou cti a vážnosti Ruska. Provedení tohoto úkolu vyžaduje hmotných sil a prostředků, k jejichž povolení duma bude vyzvána. Na prvním místě ma vyřídili rozpočtovou předlohu. Při tom má dbáti o udržení rovno- váhy v rozpočtu, což jest podkladem obnovení ruského úvěru. Vláda učiní vše, aby ulehčila práci obou sněmoven. Panovníka vůle často dokázala. jak mnoho chrání vrchnosf, nehledíc na mimořadn obtíže, základy nového zákonodárství, jež stanoví také branice carem propůjčeného representativníbo státního pořádku. (Soublas.) Prohlášení končí slovy, že historická samo- državná moc (Hlučný souhlas) a svobodná vůle pa- novníkova jsou nejdražším majetkem ruského stát- ního života, protože pouze tato moc a tato vůle, utvořivší nynější zřízení, je povolána zachrániti Ru- sko v dobách nebezpečí a olřesů a přivésti je opěe na costu pořádku a historické pravdy. (Hlučný soublas.)

Rusko svobodný vůle

11 article

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Rakousko-uherské vyrovnání projednáno — v výboru. pbolko Z Vídně, 29. listopadu. Vyrovnací vý- bor zkoncoval dnes večer svou práci. Ku projednání rakousko-uherských smluv vyrovnacích potřeboval 16 schůzí; jenom dvakráte přijat byl konec debaty. Ve všech ostat- ních rozpravách mohli řečníci mluviti, aniž byla svoboda slova jakkoliv omezována. Bývalý pre- sident poslanecké sněmovny dr. Viktor šl. Fuchs vzdal předsedovi dru. Kramářovi díky za jeho činnost. V poslední chvíli ještě přijata byla re- soluce posl. Choce, vyzývající vládu, by příště materiál vydávala nejenom jazykem německým nýbrž také jazykem českým. Přijetí resoluce té jest bez odporu cenným úspěchem morálním. o kterém nepochybujeme, že při dobré vůli mini- sterstva obchodu nabude také ceny praktické. Jest to první usnesení toho druhu, které se ve sněmovně stalo. Situace pro barona Becka vůbec a pro ra- kousko-uherské vyrovnání ve snömovně zvláště se přes noc zcela náhle a velice podstat- ně změnila: ubezpečuje se, že bar o Beck má zajištěnu dvoutřetinovou většinu pro přijetí pilnosti ná- vrhů, kterými žádá se neprodleně vyřízení vy- rovnacích smluv rakousko-uherských plenem sněmovny a tolikéž neprodleně vyřízení zatím- ného rozpočtu na první půlleti r. 1908. Hra, ke které se odhodlal baron Beck Jmto pilným návrhem, byla v pravdě odvážno u smělou. Prohra byla by znamenala pád kabinetu a zajisté také smrť nynější sněmovny poslanecké. Dvoutřetinová většína, kterou mí. dnes baron Beck zabezpe- čenu, znamená tedy pro něho úspěch ne- obyčejný.

doktor Viktor Fuchs Choc Beck Vídeň

12 article

Podle pravdy budiž konstatováno, že včer sociální demokraté prokázali baronu Beckovi velikou službu a poskytl mu opravdové pomoci — ovšem ne- přímo. Jejich počínání při hlasování sněmovny o pilnosti obou sociálně-demokratických návrhů, vyzývajících vládu k opatřením proti drahotě po- travin, sjednotilo německé poslance vůbec a agrárníky zvlášť a sblížila je všechny s baronem Beckem tak, že napřed odhodiali se nehlasovati proti pilnosti návrhu dra. Chiara a soudruhů na neprodlené vyřízení rakousko-uherských smluv vyrovnacích a na neprodlené projednání rozpo- čtového provisoria, a potem laké položití hlasy vesměs solidárně pro pilnost obou návrhů Tolikéž budiž podle pravdy hned doloženo, že ke sjednocení Němců na levici podstatně při- spěla včerejší polská debata, vykonaná koncem schůze, debata, při které se objevilo, že nejen jsou svorni a jednomyslni vši- chni Slované, ale že po boku jich proti Němeům stojí laké Vlochove a Rumuni. Němci zalekli se lohoto slovansko- románského bloku, a snadnou práci měli potom němečtí ministři dr. Derschatta a Peschka, jakož i předseda německo-nacionálního svazu dr. Chiari, když v pozdní hodině noční včera do- mlouvali svým přátelům, aby provedli ze slovan- ských projevů sněmovních a z fakta slovansko- románského bloku přirozené důsledky a aby se srazili aspoň v jednotný klub německý. Dnes dopoledne se v poradách pokračovalo a konečně byl podepsán protokol, kterým se všichni Němci zavazují, že položí hlasy pro pilnost návrhu dra. Chiara. Posl. Kaiser a dr. Chiari vyhledali pak bar. Becka, by mu tento výsledek oznámili. těch.

Beck Chiara Slovan Rumun Němec Derschatt Peschek doktor Chiari Posl Kaiser

13 article

O snížení daně z cukru. Z Vídně, 29. listopadu. Sociálně-demokra- tický poslanec dr. Ellenbogen podá pilný návrh na zrušení ministerského nařízení, vydaného na základě § 14. o zvýšení eukerní daně; návrh tento má býti projednáván současně s návrhem vládnich stran o příslušné předloze. Mistnosti pro legitimační výbor poslanecké sně- movny. Z Vídně, 29. lislopadu. „W. Allg. Ztg- oznamuje, že se uvažuje o tom, nemá-li býu legitimačnímu výboru, kterému je velice těžko rokovati v nedostatečných místnostech parla- mentu, přikázán vhodný sál, anebo neměl-li by se raditi v mistnostech ministerského presidia v Panské ulici. Tam by bylo možno vykázati mu veliké místnosti, kde by členové výboru po celý den se mohli zdržovati a vyřizovati své práce. Proti zdražování potravin. Z Vídně, 29. listopadu. Počálkem prosinee bude se konati nová anketa o opatřeních proti zdražování potravin.

doktor Ellenbogen W Allg Vídeň panská ulice

14 article

Konec chorvalské obstrukce? Z Pešti, 29. listopadu. Zdů se, že cho- vatská obstrukce proti zmoeňovacímu zákonu se blíží ukončení. Ačkoli chorvatský klub po- slanecký z taktiekých patrně důvodů oficialníh adělení o tom dosud neučinil, možno na ochladnutí obstrukce souditi z okolnosti, že velká část chorvatských poslanců opustila Pešt. Kritické poměry v Belgii. Z Pařiže, 29. listopadu. Zprávy, docházejíe z Brusselu, znějí stále nepříznivěji. Král Leo- pold, který dříve nazýván byl vzorem konstitu- čního panovníka, navykl si nyní vládnouui čistě absolutisticky a jedná se svými rádei jako služebnými osobami. Mimo to trpí velikou neurasthenií, propukává v návaly zuři- vosti, takže styky s ním jsou velice oblížny Hnutí v zemi jest veliké. Nejmenší pří- hoda může vzbuditi události, které způsobí, že se král poděkuje. Král se úplně rozešel se svou vládou, protože v otázce konžské nechee naprosto povoliti. Kdyby se poděkoval, bylo by dosazeno vladařství prince A'berta flanderského. Nová ruská půjčko. Z Paříže, 29. listopadu. Porady o uzavřeni ruské půjčky jsou již úplně skončeny. Emise jest v zásadě usnesena na měsíe únor, ale de- finitivním tento termin ještě neni. Půjčka bude obnášeti nejméně dvě miliardy.

A bert Pešť Belgie Pařiže Brusel Leo Paříž

15 article Povstání Zuluknírů?

Povstání Zuluknírů? H. Z Londýna, 29. listopadu. Byly vyslo- veny obavy, že vypukne povstání Zulukaírů. Pro- slýchá se, že Engling, kterého Angličané získal pro svou politiku, tajně připravoval vzbouření, Veškerá anglická Branná moc stojí na Hranicíeh Natalu, připravena vtrhnouti do země Zulukafrů Říššti Němoi proti slovanským projevům ve vídeňské sněmovně. HI. Z Berlina, 29. listopadu. V pruské po- slanecké sněmovně při poradě o protipolskě předloze douknul se vůdce nacionálních libe- rálů dr. Friedberg známých, Polákům příznivých projevů v poslanecké sněmovně předlitavské n mezi jiným pravil: „Myslí-li si Poláci, že na nás učiní nátlak, vzbudí-li náladu proti nám za hranicemi, mýli se (hlučný pollesk), neboť při- nutí nás tím k represaliím ještě silnějším.“ — Vláda nevěnovala prý případu tomu žádnou po- zornost.

Engling Angličan Zulukafr doktor Friedberg Polák Londýn Natal Berlín

16 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 28 listopadu. (K. k.) Vyrovnávací výbor rokoval dál o čl. XIII. (Spo- třební daně, nepřímé dávk y.) Posl. Vityk navrhi několik resolucí aby všáda zavedla v petrolejních dolech Shodinnou práci, uči- nila přípravy k postátnění petrolejen a ozokeritových dolů a do ankety ku poradé o bezpečnostních opa- Ueních proti výbuchům plynu v petrolejnách v Bory- slavi. Truskavči a Tuškanovicích byti pozváni děl- níci jako hlavní účastnici. Dále navrhuje resoluce o zavedení Shodinné práce v solných dolech a úpra- vě ppracovních a mzdních poměrů solivárských děl- níků. Posl. Chec navrhl resoluci, aby dělníci zaměst- naní v tabákových továmách po jednoroční zatímné službě byli zaměstnání trvale. Posl. Battaglia pojednal o autonomii v oboru spotřebních daní, domáhal se přiměřené ochrany pro haličsko-bukovinské cukrovarnictví a přindlouval za sezemštění produkco surového oleje. Konečně pro- hlásil, že jisté politické poměry mimo říši mohou sesíliti zá sadní náklonnost Poláků k vyrovnání, ne- boť čím pevnějším je velmocenské postavení mocnář- ství, tím více doufají, že v cizině přihliží se k se- skupení politických sil v Rakousku a vývoj zmíně- ných poměrů bude zdržen ve smyslu polskému ná- rodu příznivém. Posl, dr. Adler přimlouval se především z Vitykovu resoluci. Snížením cukerní dané o 6 K finanční erár získá vzrůstem spotřeby. Jeho strana trvá na snížení 16 K. V nejkrajnějším případě mohlo by se povoliti provedení ve dvou etapách, o 12 k ihned a o 4 K po dvou letech.

Posl Battaglia doktor Adler Vídeň 28 listopad spo Rakousko Vitykovo

17 article

Ministr ryt. Korytowski nemá co namnílat proti Vatykově resoluci a uváží doporučovaná opa- tření. Na Adlerovy vývody, že předhioha obsahuje nejzazší mez, kam se mohlo sestoupiti a podal v důvěřo, že vysoká konjunktura pomůže mu v pří- štích letech Na Rolsbergův dolaz o bonifkkační souslavě hospodářským lilovarům a o kontingentu odpasvěděl, že nebude mičeho nařízeno bez vyslechnutí směro- datných zemědělských a průmyslových kruhů. Mají-li se napraviti zemské finance, třeba pomýšlei opravdově také na úpravu daně a kořalky. Posl. kn. Auersperg plal s. min. předsedy je-li pravdiva novinová zpráva, že vnáda zakázala zemědělským korporacím diskuse o politických otáz- kách. M.-p. bar. Beck odpověděl, že nepomýšlel n nějská policejní opetření; jednalo se o zcela konkret- ní záležitost. Je mnoho zemědělských korporaci, skoro úřadního rázu, jež mají hájiti veřejné zájmy a pracují veřejnými, státem a zemí jim poskylnutým prostředky, ba z veřejných prostředků hradi se do- konce i část správních výdajů a nákiad na odborné jejich noviny. Taková zeměd. korporace, upozornil, že musí hloděl, aby nepřekročila obor své působnosli a tak vyhnula se nesnázím, jež by jinak mohly vznik- nouti při plnění úkolů, do oboru působnosti, vytčené stanovarni. Někde byl obor působnosti překročen nejednalo se o věcný pozbor hospodářsko-politických otázek, nýbrž přímo o politické agilace. Upozornii na to směrodatné osobnosti přiměieným způsobem Jodná se o blahovolný vliv přiměřeným poučováním a vysvětiováním

Vatykův Adlerův Rolsbergův Posl Auersperg Beck

18 title

Po doslovu rel. dra. Pergelia schválen č

19 article XIII. boze změny.

XIII. boze změny. K čl. XII. posl. Chocem navržená resoluce. „aby dle ustanovení odst. 2. čl. XII. veškerý s ta ti stický maleriál byl uveřejněn ve všec zemských řečech“, přijat 16 proti 15 hlasům. V odpolední schůzi dolazoval se posl. Slei- ner min. přededy, byly-li učiněny Maďarům ústup ky ve státoprávních věcech a jaké. Posl. Stölzl soudí, že vyrovnání lze přijmou n přimlouvá se za oživení Derschattove výboru. Ve finančně-politické části vyrovnání je nebezpeči, že možná, či pravěpodobně budou po 10 letech naše finanční vztahy k Uhrám ještě užší než nyní. Pla se min. předsedy, zda v případě nevyřízení vyrovnání do 1. ledna 1908 hude jkési vacuum a může-li býti za ústavní uznáno přijetí se strany uherské cestou zmoc- ňovacího zákona. M.-p. bar. Beck odpovídá, že nebyly učiněny žádné úmluvy pro ten případ, že by vyrovnaní na- bylo skoncováno neba nenahylo platnosti. Vláda mohla míti pouze na zřeteli, aby konečně nastal úpl- ný klid a pořádek v hospodářských poměrech obou polovin říše. Obě byly za jedno, že dosáhne se toho bude-li vyrovnání vyřízeno úplně ústavně. Zmocňo- vací zákon považuje za úplně adequatní výraz pr náš zákon pláštíkový. Pro případ, že vyrovnání do 1. ledna 1908 nebude skoncováno, stojíme ovšem před nebekpečím úplného vaoua se všemi důsledky. Mimo státoprávní konstrukce a ústupky nebyly v nynějších operátech učiněny Uhrám žádné ústupky. jež by sněmovně nebyly známy.

Choc Maďar Posl Stölzl Pla Beck Slei Uhry

20 article

Posl. Choc prohlásil již na počátku schůze, že uznává jen státní formu 3 státních individualit: če- ských korunních zemí, uhersko-chorvatských a ra- kouských dědčných. Proto odporuje vyrovnávacím předtohám, jež vybočují daleko r prosincové ústavy. V předlohách připravuje se dokonce nový stalní útvar, jímž má se na jedné straně potlačiti státo- právní jednola zemí české koruny, na druhé státo právní individualita chorvatských korunních zemt. Jeho strana bude i nadále proti předlohám, třenas většina sněmovny spáchala včera známý násilny čin. Již včera vyložil ve sněmovně své stanovisko nyní však slyší, že vláda a její většina chtějí tan debulu neslýchaně zkrátiti, chtějíce připustiti pouze o zákoně pláštikovém rokování zevrubně, o smlouvě však pouce rokování povšechně. Varuje před tako- vým násilným činem Mluvili ještě posl. dr. Laginja a ref. dr Pergelt, načež schváleny čl. XXV., pláštíkový zákon a zákon o pojišťovacích společnostech Tím projednáno celé vyrovnání. Na popud předsedy dr. Kramáře odhlasov l výbor zmocnění, aby ref dr. Pergelt přeJložil cvou zprávu v dohodě s předsedou přímo sněmovně. Posl. dr. šl. Fucha vyslovil předsedovi a ná- městku nejvřelejší dk z4 řízení jednání a poděkoval také dru. Pergeltovi Posl. dr. Kramůř děkuje za projev a pravil. Jestliže vzdor obtížnému předmětu ani jednou nebyl porušen soulad ve výboru a jeho práce pokračovaly. aniž by volnost slova nějak byla spoulána, za to děkovati jest všem členům výboru, kteří loyálně předsedu podporovali. Dějiny rodhodnou, je-li do- brým či špalným díem, co výbor vykonal. Výbor pracoval s největší svědomitosti a s úplným klidem můze sněmovně předložiti ovoce svě práce. (Illučný souhlas a potlesk. Tím schůze skončena.

Posl Choc doktor Laginja Pergelt Kramář Pergelt přeJložil šl Pergelt Posl Kramůř

21 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Weiskirchnerova omluva. Z Vídně, 29. listopadu. (K. k.) Předseda posla necké sněmovny dr. Weiskirchner měl dnes s předsedou německo-nacionálního svazu drem. Chi arem rozhovor o své včerejší odpovědí k dotaze dra. Glabiňského. Žasl prý, že jeho slovům bylo na- mnoze zcela nesprávně porozuměno. Jeho vývody nečelily ani proli Německu ani proti spolku s lout říšl. Křesťansko-sociální strana naopak klade prý ve likou váhu na tento spolek, spatřujíc v něm nejdůle- žitější záruku evropského míru. Z jeho poznámek nesiuší vyčílati tendenci proti němectvu v Rakousku. Chtěl prý pouze říci, že drem. G'abiňským uvedená záležitost, při níž za jistých okolností mohlo by se také jednati o zájmy rakouských slátních občanů. může projednána býli v poslanecké sněmovně pouze formou dotazu na ministerského předsedu. Z německo-nacienálního svazu. Z Vídně, 29. listopadu. (K. k.) »Něm.-nac. korresp.« rozesílá toto sdělení: V dnešní schůzi německo-nacionálního svazu za předsednictví dra Chiara vysloven byl jednohlasně posl. Stöl zlo v dík za jeho vystoupení v debatě o Polácích. V dal- ším rokování vyslovil se svaz co nejrozhodněji proti pověstem, že dojde k rozštěpení svazu, a ně- mečtí agrárníci z něho vystoupí. Všichni členové svazu projevovali pevný úmysl udržeti ně- mecko-nacionální svaz jako silnou baštu německo-nacionálního smýšlení. Ve všech nyní akutních otázkách konstaťovala se po podrobném rokování o politické situaci úpl ná jednomyslnost. Také pro budoucnost bylo uznáno, že třeba svorného postupu svazu a pouka- záno se všeobecným uspokojením na svornost jeho členů.

Weiskirchnerův Weiskirchner doktor Chiara Polák Vídeň Německo Rakousko necký sněmovna

22 article

Z říšského sněmu uherského. Z Pešli, 29. distopadu. (K. k.) Poslaneck sněmovna rokovala dál o zmocňovacím zá koně vyrovnávacím. Posl. Vrbanič (chorvatsky) pravil, že před- loha považuje se za vládní zbraň proti Chorvatům. Bylo by lépe splniti zákonitá přání Chorvatů, net užívati takových zbraní. Protestuje proti tvrzení, ž Chorvalé jsou nepřáteli Uher a zneužívají práva, jež jim přiznaly. Chorvaté nežádají od Uher žádné mi- losti, nýbrž jen uznání svých práv. Se stanoviska theorelického nelze proti předloze ničeho namílati, ale ovšem se stanoviska politického. Chorvaté jsou uzeaným politickým národem, ale pozvání nebyli na vyrovnací předlohy. Ve vyrovnání jsou ustanovení, jež podkopávají základy existence Chorvatska a odporují ubersko- chorvatskému vyrovnání. Jsou to zejména zákonná uslanovení o obchodní vlajce, spotřebních daních. veterinářsko-policejních předpisech a j. Brojí proti tomu, že stavba hcké dráhy bude provedena jen, poskytne-li se z investičního londu přiměřený pří- spěvek. Co se týče bankovní otázky, rakousko- uherská banka plnila až doposud chvályhodným způ- sobem své úkoly v Chorvatsku. Od samostatné banky slibuje si Chorvatsko spíše škodu než užitek.

Posl Chorvat Pejít Uhry Chorvatsko Poslaneck sněmovna

23 article

Špolečného dluhu uvaleno na Chorvatsko 81/2 a za to dostali Chorvalé vyrovnání na papíře a míste německého panství maďarské. Uhry dostaly za pře- vzetí dluhu samostatnost. Chorvaté nemohou proto hlasovati pro vyrovnání, ač by si z celého srdce přáli, aby konečně v této říši nastaly spořádané po- měry. (Pochvala mezi Chorvaty.) Posl. Hock (divoký) nedůvěřuje formě před lohy; některé protrůstavní ministerstvo mohlo by svent. zneužiti tohoto postupu. Předloha jest nebez- pečným pravjudicem; i nejbezpečnější ústavní zá- ruky mohly by se státi illusorními. Strana neod- vislých, provozujíc politiku r. 1867, ocitla se na scesli. Spor s Chorvaty dal by se urovnat ocholou a ústavními prostředky. Maďaři mobli by tam pro- vozovati zcela jinou politiku, kdyby se mohli bez- pečiti na podporu koruny. (Předseda napomlná řeč- níka, aby nevtahoval korunu do debaty.) Kdyby vznikla jihoslovanská říše, Chorvalé by zanikli, neboť střediskem oné říše nebyl by Záhřeb, nýbrž Bělehrad anebo v nejlepším případě Sarajevo. Před- lohu phjímá jen ze zřetelem na nynější politickou tíseň.

Chorvat Posl Hock Maďar Chorvatsko Záhřeb Bělehrad Sarajevo

24 article

Posl. Farkashazy myslí, že Szell mohl do- ciliti příznivějšího vyrovnání, opíraje se o silnou většinu. Dnes stojí za rakouskou vládou lidová sně- movna a v Uhrách jsou prohlašovaní za psance vlastizrádce, kdo se opováží postaviti se proti vládě. R. 1917 budou Uhry v lakové lísni jako nyní. Pře- chod k samostatnému celnímu území je zrovna vy- loučen; bankovní otázka není přiměřeně upravena. ba úmluvy vlád znemožňují v r. 1910 zřídit uher- skou banku. Liberální vlády zachránily zemi pře zvýšením kvoty. Vyrovnání diskredituje stranu ne- odvislosti a hoví Luegrově tendenci, že třeba usku- tečniti celkové mocnařství. Proto zamítá předlobu. Přiští schůze bude zejtra. Z maďarské strany lidově. Z Pešli, 29. listopadu. (K. k. uh.) Lidová stranu rokovala včera za předsednictví hr. Zichye o zmoc- ňovacím zákonu vyrovnacím. Do konfe- rence dostavil se též m. p. dr. Wekerle, který když rel. Ernst stručně vylíčil obsah předlohy doporučil její přijetí — ujal se slova a pojednav o tro- jím opatiení, v předloze obsaženém, doporučil její schválení. Posl. Szmrecsanyi podal několik dotazů po chorvatské záležitosti, na něž min. předseda od- pověděl. Posl. Buzath radil vzhledem na pověsti o sta- novisku strany, aby vyslovila plnou důvěru ministru Zichyovi a vládě. Ministr hr. Ziehy děkoval za důvěru vládě a jemu osvědčenou a konstatoval, že strana projednávanou předlohu přijímá, čímž byla porada ukončena. Simič nepodal demisl. Z Bělehradu, 29. listopadu. (K k.) Se směrodat- ného místa prohlašuje se za úplné nepravdivou zpráva srbských časopisů, že srbský vyslanec ve Vídni, Simič, podal žádost, aby byl dán do výslužby.

Posl Szell Uher Luegrův doktor Wekerle Ernst Buzath Zichy Simič Uhry Pejít Bělehrad Vídeň

25 article

Černohorská skupšlina. Z Cetyně, 29. listopadu. (K. k.) Skupština byla včera zahajena trůnní řečí, v níž vyslovuje se politování, že předešlá skupština nesplnila naděje v ni kladené, pro což byla rozpuštěna. Naznačuje stručně program Tomanovičova kabinetu, zmiňuje se o uzavření obchodní smlouvy s Německem a vyslo- vuje naději, že brzy bude uzavřena obchodní smlouva také se sousedním mocnářstvím. Klade důraz na přá- teiské vztahy ke všem velmocem a praví, že kníže- ctví stále těší se bratrské blahovůli ruské říše i všech ostatních velmocí. Konečně zmiňuje se o prozraze- ném spiknutí proti knížeti a dynastii. Pruský zněm. Z Berlina, 29. listopadu. (K. k.) Poslanecká sněmovna zvolila aklamací dosavadne předsednictvo a přešla k 1. čtení »Pols ké předloby . Posl. Jaždzewski praví, že požadavek 30 milionů na zatlačení Poláků a zvláště zamýšlené vyvlastnění odporuje ústavě. Poláci nedoprošují se milosti, ani zvláštních práv, nýbrž rovnosti před zákonem. Ministr šl. Arnim nechce připustiti, že před- loha odporuje ústavě. Kn. Bülow odvolával prý se právem na poučky dějin o nesmtřitelnosti Poláků. Ve sněmovně je velký nepokoj, závěrečné vý- vody ministrovy, jenž přimlouvá se za rozhodnou politiku ve východních krajích, zanikají ve hluku.

Tomanovičův Posl Polák Arnim Bülow Cetyně Německo Berlín východní kraj poslanecký sněmovna

26 article

Svob. pán Zedlitz (vol. kons.) prohlašuje, že osldlovací komise byla nutna, aby zabránilo se za- tlačení Němrů. Předlohou požadované prostředky třeba povoliti. O zákonnosti nebo nezákonnosti formy vyviasinění rozhodne výbor. Přeje si sdělání přes- ného plánu o částech území, jež třeba vyvlastnita navehuje přikázati předlohu 28čiennému výboru. Posl. Porsch (střed) praví, že stled zaujímá totéž stanovisko jako v r. 1886, kdy při »polské předloze« prohlásili svob. pán Schoriemer a Windt horst, že není to zákon míru, nýbrž zákon války. Přispěje pouze k sesílení Poláků. Jeho přátelé před- vídali následky protipolské politiky. Nyní žádá se zas za 300 mil. Tento vysoký obnos znemožní schválení předlohy. Pochybuje o ústavní přípustnosti vyvlastnění třeba ve formě zláštního zákona, Poláci vloží jistě těchto 30U mil. v jiných krajinách do statků a půdy. Předloha nepřispěje také nikdy k utužení míru mezi Němci a Poláky. Střed chce aby předloha projednala se ve výboru, ale v zájmu vlasti a míru ji zamítá. Ministr šl. Bethmann-Heliweg probírá právní dosah vyvlastňovací otázky. Vláda soudí, že jedná se o podporu veřejného blaha. Čtvrtý článek ústavy, dle něhož všichni Prusové jsou si před zá- konem rovní, proti vyvlastnění uváděti nelze. Posl. Friedberg (nár. lib) povolí hmotne prostředky, aby se mohlo pokra čovati v osazovach politice. Posl. Kindler (svob. str. lid.) je pruti před- loze. Navrhované vyvlastňování odporuje ústavě. Posl. šl. Oldenburg (kons.) prohlašuje, žeje nutnou protipolská vládní politika. K ní náleží také politika osazovací. Vyvlastnění pokládá za odvážnor věc, ale třeba jím se blíže zabývati. Tak, jak zákou je, konservativci jej schváliti nemohou. Přiští schůze bude zejtra.

Zedlitz Posl Porsch Schoriemer Windt Polák Němec Kindler Oldenburg Friedberg

27 article

Francouzské sněmovny. Z Paříže, 29. listopadu. (K. k.) Sněmovna po- kračovala dopoledne v rokování o namořním rozpočtu. Ministr Thomson pravil, že především platí finanční snahy v Touloně a Brestu, aniž by se za- pomínalo na Cherbourg. Lorient a Rochefort. Ku programu o slavbě lodí, rozvrženému ve dlouhé ihůty, nemá důvěry. Francie nesmí ztráceti času, co se zmešká, nedalo by se dohoniti. (Souhlas) Po řečích dalších řečníků bylo povšechné roko- vání skončeno a sněmovna schválila resoluci, by vláda podala co nejdlíve organisační osnovu váleč- l n ného námořnictva. v Posl. Bussat žádal za zrušení úřadu námoř- ních zmocněnců, neboť je bezcenný. Francouzští zmocněnci jsou velmi pečlivě kontrolování, cizí při- jímáme bez nedůvěry. Tak na př. navštívil zmoc- něnec jedné námořní mocnosti nedávno Brast, Cher- bourg a Toulon, jiný ochranné přístavy minonosek, několik vojenských a námofních zmocněnců bylo do- konce přistiženo při pokusu vyzvědačství a vyzývání ke zradě. Ministr Thomson opřel se žádanému snížení úvěru, načež návrh propadl a schůze přerušena do odpoledne. V odpolední schůzi pokračovala sněmovna v ro- kování o námořním rozpočtu a rokování toto skon- čila. Potom zahájena debata o vo enském rozpočtu. Senát schválil dnes dodatečné úvěry. Při rokování o obchodních komorách došlo meri senálorem Savarým (levice) a Delahayem (pravice) ku prudké výměně slov, při níž Savary nazval sená- tora Delahaye několikráte bláznem. Po schůzi jme- novali oba senátoři svoje svědky.

Thomson Rochefort Savary Delahay Paříž Brest Cherbourg Lorient Francie Chry Toulon Delahay

28 article

Z ilalského parlamentu. Z Říma. 29. listopadu. (K. k.) Sněme-nn pro- jednávala předlohu o změně brannýcu před- piso. Posl. Bissolati (soc.) navrhl, aby současně s touto byla projednána předloha o zavedení dvou- leté vojenské služby. Vláda opřela se návrhu, přeje si, by otázka zkrá- cení služební doby byla odročena, až výbor pro zkou- mání armádní správy podá svou zprávu. Ref. Dat Verme prohlásil ustanovení před- lohy za pilná a vyzval sněmovnu, aby návrh Bisso- latův zamítla. M.-p. Giolitti žádá též zamítnutí návrhu. Posl. Bissolati setrval na svém návrhu Při hlasování dle jmen koustatována nezpůsobi- lost sněmovny se usnášeti. Odevzdané hlasy zní velkou většinou pro vládu.

Posl Giolitti Bissolat Řím

29 article

Události v Marakku. Z Alšíru, 28. listopadu. (K. k) Pohrační příhody způsobily mezi sousedním obyvatelstvem veliké rozechvění. Guverněr upokojil zprávou, ze jsou učiněny všecky vojenské disposice. U Bab el Hassy bylo usmrceno 11 střeleů. Maročané měli 6000 m. Dnes ráno bylo pozorovati nepřátelskou tlupu, přichystanou na pochod. Ne- mourské pověsti praví, že několik lisíe Ma- ročanů se shromažďuje ve vzdáleno- sti 5 km od města. Z Bliddy jdou nové posily, a na žádost oranského divisionáře odhodlal se mini- str vojenství vyslati ještě posily z různých divisí. Z Lally Marnie, 28. listopadu. (K. k.) Dle zpráv domorodců pokusí se Bení Snasenové dobyti Adže- rudkisu a zapálí jej. Kromě 12 mrtvých a raněných byl u Bab el Hassy zabit ještě domorodec kmene Beni Chaledů, ktarý byl pod francouzskou ochranou a dva jiní domorodci těžce zranění. Domorodcí v Alžíru, přicházející z různých ne- přátelských končin, tvrdí, že boj dnes ráno jestě trval. Nepřátelé získali kmen Msirdů a zpustošili osadu el Annabru. Domorodci dovozují, že se legio- náři bili velmi udatně. Z Paříže, 29. listopadu. (K. k.) Z Alžíru ozna- mují: Do Oranu přibylo na parníku »Emir« 173 osob, jež opustily Nemours z obavy před útokem Maro- čanů. Dnes očekává se opět vážný boj s Beni Snaseny, již dostali velkou posilu. Mnoho cizích parníků pašuje prý u řeky Muluje zbraně pro Beni Snaseny, aniž by v tom nějak bylo zabraňováno pravidelným vojskem marockým. Z Lally Marnie, 29. listopadu. (K. k.) Včera večen a dnes dopoledne přibyly sem posily. Rozechvění v Nemoursu ustalo.

Bab Hassa Maročan Adža Beň Msird Emir Nemours Ma Lally Marnie Alžír Paříž Oran km

30 article

Jitření v Malé Asii Z Cařihradu, 29. listopadu. (K. k.) Konsulátní zprávy z Erzerumu líčí situaci jako velmi nepří- znivou. Revoluční výbor turecký vydal dloubé pro- volání k obyvatelstvu, jež v podrobnostech brojí proti daním a burcuje obyvatelstvo z jeho ne- tečnosti. V závěrku volá se po svolání lidového za- stoupení. Tyto projevy lze uvésti v souvislost se sněmovními vymoženostmi ruskými a perskými. Napokoje v Persii. Z Teheranu, 29. listopadu. (K. k.) Docházejl zprávy o nepokojích v několika větších městech per- ských. Menší města plení lupiči. Zde byty včera ba- zary pro nepokoje zavkeny. Za velkých výtrž- ností v noci bylo prý 5 lidí zabitoa mnoho zraněno. Z Bukurešti. 29. listopadu. (K. k.) Ve sněmovně a senátě byli opět zvolení jich dřívější předsedové. Z Paříže, 29. listopadu. (K. k.) Soudní lékaři uznali lodního praporečníka Ullma, zatčeného pro vyzvědačství, příčetným. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního due.) Z Nového Yorku, 29. listopadu. (Peněžní bursa.) Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akcií 670.000 (420.000). Union-Pacille 114.50 mimo divídendu (114.25). Kanada Pacilie 148.— (145.—). United States Steel Corporman 251/% (23 7/2). Baltimore and Ohio 81.50 (79.50). Káva. 29. listopadu 27. listopadu Rlo čis. 7. . . . . . . 5.55 na listopad . . . . ..

Ullma Cařihrad Persie Teheran Bukurešť Paříž Nový York Kanada Baltimore Ohio UnionPacille Steel Corporman

31 article 5.65 5.65

5.65 5.65 na leden. . . . . . . 29. listopadu 27. listopadu Cukr (Fair Muse.) . . . 3.15 3.15 8.40 ruky vás wileox . . 8.90 8.90 Z Nového Yorku, 29. listopadu. (Obilní bursa.) Smýšlení obituí bursy povolné. Pšenice. 29. listopadu 27. listopadu pohotová . . . . . . . 103.50 na květen . . . . . . 110.25 111. Kukuřleu 66 75 na proslnec . . . . . . 66.25 na květen . . . . . . 64.— ua červenec. . . . . .

Nový York Musa Cukr 3.15

32 article Petrolej -00 10-90

Petrolej -00 10-90 rafinovaný, kesonov rafnovaný Standard Wlite 8.75 8.7 Kovy. 29. listopadu 27. listopadu 13.50 14.— 13.50 14.— Měď. . . . .

Wlite 8.75 14

33 article 30.25 30.75 31.— 317

30.25 30.75 31.— 317 Cín-

34 article 17.75 18.25 17.75 18.25

17.75 18.25 17.75 18.25 Železo čís. 2. . Bavina. Z Nov. Yorku, 29. listopadu. (Bavlnářská bursa.) Bavlnová bursa zahájena byla na lepší zprávy z Liverpoolu výše a vzpružena byla v průběhu manipulncemi hanssy. Ke konci provedeny jedno- tlivé realisace, závěrek však byl ustáleny. 29. listop. 27. listop. 26. listop. 11.40 11.45 pohotová . . . . 10.50 na leden . . . . 10.77 10.55 10.50 Závěrečué smýšlení pevné- Z Nového Orleanu, 29. listopadu. Na prosinee 10.95 (10.82), na leden 10.97 (10.791.

York Liverpool Nový Orlean 17.75 pohotový