ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 70108110-7685-11dc-83e0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 116, place 52, org 20, work 7
1 masthead
Stran v2.
2 masthead
NÁBODNÍ LISTY.
3 masthead
30. lístopadu 1907.
4 masthead
Číslo 331.
5 article
Z tábora anglických imperlalislů. Lord Cromer a lord Milner pronesli tyto dny velké řeči politické. Lord Crom e promluvil v Londýně nadšeně hlásaje myšlenky svobodné tržby. Lord Milner mluvil v Rugby a prudce útočil proti svobodné tržbě, prohlašuje, že jen politika ochranných cel může býti spásou Velké Brilanie. Oba řečníci patří ke straně imperialistické. Lord Cromer i lord Milne byli anglickými prokonsuly v Egyptě, zastupo- vali nejvyšší hodnosti ve správě státu a oba pracovali pro rozšíření říše britské, pro »Greater Britania« a když spolu zasedli ve sněmovně lordů, sláli proti sobě jako nesmířitelní odpůrci v nejvážnější otázce, která zaměstnává Anglii.
Milner Crom Milne Londýn Rugby Egypt Anglie
6 article
Lord Cromer vídí v protekcionismu pohromu své vlasti, záhubu své strany a zcela opačné stanovisko hájí lord Milner, přívrženec téže strany. Lord Milner trvá na zásadách býv. vůdce své strany Chamberlaina. Jediný prostředek, dle něho, k utvoření mocné a pevné říše britské, skládající se z nejbohatších kolonií světa, je utvořiti mezi částmi říše síť protekčních cel po příkladu Zolfvereinu německé říše. Pro- tekcionisté mají stále na mysli vzrůstající moe a bohatství Německa a lord Cromer naproti tomu chápa imperialismus jen ve smyslu vel- ného obchodu. »Cizí národově,« pravil, »trpí naši říši, poněvadž vědí, že jsme nikdy se ne- dotkli jejich svobody hospodářské. Ale v zdejte se těchto tradic, jež tak dlouho byly štěstím Anglie a vzbudíte protianglické pocity, dřímajíe v srdci cizince.« Lord Cromer dokládá své theorie příkladem Egypta, který tak dobř zná. Sudan a Egypi neni ani anglický ani egyptský, ale anglický a egyptský zároveň, což je něčím krkolomným se stanoviska mezinárod- ního práva, ale tato krkolomnost je trpěnu Evropou, poněvadž země je otevřena její zbožl, jako bylo dříve, před dobou anglického panství. Imperialismus lorda Cromera má tendenee mírumilovně, kdežto lord Milner je výboj nější a útočnější.
Milner Chamberlain Cromer Německo Anglie Egypt Súdán Evropa
7 article Krise v Portugalsku.
Krise v Portugalsku. Dopisovatel »Tempsu« oznamuje, že situace v Portugalsku byla přemrštěně líčena zprávami pocházejícími ze Španělska. Lid prý není ještě tak stržen do proudu prudké, snad revoluční oposice, jak se s jistých stran ujišťuje. Vláda se sice chová stále vyzývavěji, diktátor Franeo řádi tyransky a ovládá zcela krále Carlo sa ale nebezpečí, jež může způsobiti tato politika. je značně seslabeno nesvornosti a rozštěpenost tábora oposičního. Dosavadní porady vůdců opo- sice nevedly k sjednocenému postupu proti vládě. Republikánská strana sice vzrůštá, ale nejhoj- nější přivržence v oposici má plán povolati korunního prince Ludvika Filipa na trůn portu- galský. Mnoho vynikajících osobností politických uchyluje se do soukromého života. Republikán chovají se klidně a vyčkávají další průběh události. Nová hvězda na praporu americkém. President Roosovelt ihned po svěm návratu z cesty po západě americkém bude požádán. aby vydal proklamaci, kterou Oklohama prohlá- šena bude za stát a tím přibude 16. hvězda na prapor americký. Také tímto způsobem přibude do kongresu pět nových zástupců a dva senátoři. Proklamací prohlásí se, že nová ústava Oklo- hamy nepříčí se ústavě Spojených států a ani odstavec, který se týče sloučení Oklohamy indiánského území v jeden celek.
Franeo Carla Ludvik Roosovelt Portugalsko Španělsko Oklo spojený stát Lido
8 article
K výpravě lodstva amerického do Tichého Oceánu. Jak se oznamuje v povolaných kruzích, bude námořní úřad Spojených států v krátkém čase nucen vypsati poptávku na deset tisí strojníků a jiných dělníků, kterých potřebovati bude v San Francisku a vůbec na západním pobřeží na lodich atlantického loďstva ameri- ckého, jež se, jak známo, 15. prosince vyšle do Tichého oceánu. Všem najatým dělníkům i jich rodinám bude cesta do San Franciska zaplacena. Budou však musiti podepsati — zvláště zámečníci a strojníci — smlouvu, v níž se zavazují, že zůstanou ve vládní službé tak dlouho dokud jich bude zapotřebí. V tento čas vůbec na celém západě Spojených států jest po
spojený stát San Francisko Tichý oceán
9 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Národní divadlo. Včera poprvé prove- dena Aischylova »Oresteia«. Pečlivě nastudována. do podrobna stylově sladěna měla starověká tri- logie zasloužený hlučný úspěch. Zločin v domě krále argejského, Orestova pomsta i očista, bohů zloba i milost, vše vpraveno v účinný, barev plný rámec. Pohnutý děj, množství dojmů ma lebně plastických, vzlet a vibrace slova zamlou- vají se široké pozornosti hlediště. »Oresteioue letošní pořad činohry bezpochyby dospěl svého vrehole. Zde či tam nějaký dodatečný škrt snad ještě napomůže žádoucí vnější okrouhlost celku
Aischylův Orestův národní divadlo dům král Oresteia
10 article Hudba.
Hudba. + O zrušení smlouvy operního pšvce Otakara Mařáka s Národním divadlem v Praze sděluje se nám z kruhu přátel Mařákových: Ke konci měsíce října 1907 byl tenoristovi Mařákovi dodán rozsudek rozhodčí komise v Drážďanech, jímž odsouzen byl k pokutě 17.000 marek proto, že nedodržel smlouvu o engagement s dvorní operou v Drážďanech. Mařák octl se tím před dvojím nebezpečím: buď platit anebo zříci se navždy Německa a ostatních zemí,, jež s Německem jsou v mezinárodní smlouvě. Žádal tedy ředitelství Národního divadla, aby pokutu zan zaplatilo. Zdá se, že záležitost tato souvisí s od- chodem Mařákovým. Do Paříže odjel Mařák se svoji průvodkyní v úterý dne 5. listopadu a měl se vrátii dne 26. listopadu, ježto obdržel třínedělní dovolenou. V Paříži studuje u italského místra, byv k tomu vyzván jistým francouzským mecenášem za pobytu svého v Ostende. Bydlí na Rue d'Edinbourg 7 a čile si dopisuje se svými přáteli. + Kencert pensijního spolku členů sboru a or- chestru Národního divadla, v němž provedeno bude oratorium Čtvero ročních počasí, pro sola, smíšený sbor a orchestr od Josefa Haydena, koná se již dnes dne 30. listopadu o 7. hod. večerní v Rudolfinu za řízení kapelníka Národního divadla pana Fr. Jílka a za spoluůčinkování solistů Národního divadla paní Amal. Bobkové, pana Frant. Pácala a pana Frant. Šíra. Zbývající vstupenky, jakož i texty k oratoriu prodávány budou u pokladny od 6. bod. večernl v Rudolfinu. + První souborné provedení Smelanových symio- nických skladeb zahájeno bude zítra v IX. (od zalo- žení instituce r. 1899) koncertě České Filharmonie v sále Plodinové bursy. Počhlek učiněn bude »Trium- fální symfonif« E dur, jež složena byla r. 1853 k sňstku císaře a krále Františka Josefa I. a v ní dobrých dělnfcích veliká poptávka a jsou dobře placeni.
Mařák Mařákův Hayden František Jílek Bobek Pácal Šír Smelanový Drážďany Německo Paříž Ostende národní divadlo v Praga národní divadlo Rue d ' Edinbourg 7 národní divadlo paní Amal Český filharmonie čtvery roční počasí král František Josef I
11 article
Zahájení prvního filipinského shromáždění národního. Z Manily se nám píše: Inaugurace prvníh národního shromáždění filipinského přivábila sem velký počet dohře naladěných zástupů, takže bylo zapotřebí služeb policie, aby udržen byl pořádek na ulicích. Divadlo, v němž konán slavnostní akt zahájení, bylo nabito Američany a Filipinci, cizími konsuly a delegály z pro- vincií. Jednání zahájeno v určitý čas čtením zá- kona o národním shromáždění. Gen. guvernén Smith představil pak tajemníka Tafta jako »otee Filipinců« a vyzval jej, aby zahájil zasedání národního shromáždění. Tajemníkova řeč trvala dvě hodiny a byla překládána také do jazyka španélského. Exekutivní tajemník Ferguson četl potom jména. Devětasedmdesát zástupců z osm- desáti se přihlásilo. Největšího potlesku dostalo se dru. Dominadorovi Comezovi, prolia meri- ckému agitátorovi z Manily, jehož zvolení bude kontestováno. Římsko-katolický biskup Barlin, který jest domorodcem, pronesl invokaci. Za- pěním národního chorálu zakončeno jednání. Zástupy na ulici pořídily si domorodé hudeb- níky, kteří naproti východu hráli povstalecký pochod. Veřejné hry, závody a svobodný vstup do divadel pomáhají slavnostní náladě. Političtí vůdeové filipinšti ale již nahlédají, že ústava, již Spojené státy daly rodné zemi jejich, při- nese dárcům více prospěchu než obdarovaným.
Američan Filipínec Smith Taft Ferguson Barlin spojený stát Dominador Comez
12 article
Ke slavnostním dnům v Prostějově (Odevzdání Národního domu veřejnost i.) Radostným a významným okamžikům hled dnes a zejtra vstřie hanácký Pro stějo v Otevírá velikolepý Národní dům, kde v nádheře nových prostor a síní soustředía vzruší se každá sila ke zvýšené součinnosti, kde naleznou útulné středisko vlastenecké spolky, i kde důstojný stánek uchystán dramatickému uméní. Činem tím staví se Prostějov — o patnáeti let ve správě české — v čelo osvělo- vých snah družné Moravy a vedle významu svého na poli průmyslu a obchodu českého stává se uznávaným ohniskem kulturního hnutí. Prostějovští a obyvatelstvo požohnané Hane nestěhuje se arci se svými spolky a tužbami pod novou střechu, aby tam složili ruce v klin Naopak, s posílenou chutí a povznešenou mysli vejdou do nových síní, aby dosavadní činnos svou národní a osvětovou zorganisovali, utužili a zmnožili. Z radostného ruchu, jehož ohlas dolehl i do slovanské Prahy, z okázalých pří- prav a jásavých článků v listech moravských usuzujeme, že slavnosti, odevzdání Národního domu provázející, stanou se svátkem národním a současně událostí památnou, znamenající úsvi nové, zářivé éry nad krásnou Hanou!
Prostějov Morava Praha národní dům
13 article
Národní dům v Prostějově, k ně- muž základ položili značným vlasteneckým od- kazem manželé Vojáčkovi, jest krásným, uměleckým dílem architekta prof. Jana Kotěry jenž dle daných poměrů vytvořil projekt, skýta- jící ladný, překvapující obraz architektonicky vzácně harmonisovaného celku. Budova Národ- ního domu je vlastně celý komplex budov spo- jených jednotou slohu, uvnitř účelně rozdělených v síně a dvorany. Stačí uvésti jen, že rozměry zastavené plochy obnášejí 2500 čtver. metrůa že průčelí na tři strany hraničí jednak se sa- dem, jednak s náměstími Smetanovým a Rudol- fovým. Řada umělců výtvarných spolupůsobila na výzdobě. Již hlavní vstup do vestibulu di- vadla, které jest elou celé budovy, zdoben jest na dvou stranách nádhernými, dekorativ- ními obrazy mistra Jana Preisslera, kdežto figurální části dekora jsou dílem prof. Su- chardy, dále absolventa umělecko-průmyslové školy pražské p. Petra a spolupracovnictvím pp. Pavlíka a Vajganta, který s panem Pleským provedli ozdoby uvnitř, zejména v sále divadelním. Výzdobu loží provedla dle návrhu prof. Kotěry pražská firma Ant. Ze- mana, malbu v čestných ložich rovněž pražský malíř pan Fröhlich. Lustry s elektrickým osvětlením (dva kandelabry od Franty A ný že) použito je proto Haydnovy hymny, ve všech větách mimo scherzo, náležející k nejgeniál nějším inspira- cím skladatelovým. Druhě oddělení tvořiti budou tři symfonické básně, jež vznikly za pobytu mistrova v Göteborku, a sice »Richard III.«, »Valdštýnův táhor« a »Hakon Iarl«. Vstupenky po 2 K, 1 K 60 h lze oddržeti v kanceláří Českého filharmon.- ckého družstva na Václavském náměstí č. 53., kde prodávají se též lístky na jubilejní provedení »M vlasti« dne 8. prosince po 2 K a 1 K 50 h na se- dadla (vesměs číslovaná) a po 1 K na místa k stání.
profesor Kotěra Smetanův Rudol Preissler Petro Pavlík Vajgant Pleský Fröhlich Franta Haydnův Valdštýnův Iarl Prostějov Václavský náměstí národní dům Anta Richard III
14 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. O tom, do jaké výše stoupají gáže oblíbených zpěváků a zpěvaček, se už mnoho napsalo. Přes to vzbudilo v těchto dnech podiv, když tenorista dvorn opery vídeňské Leo Slezak odmíli lgáži 70.000 za 7 měsíců sezóny — největší gáži, jaká se kdy v Evropě tenoristovi platila. Po Slezakovi největš plat má nyní komorní pěvec Ernst Kraus v Ber- líně, jenž bere za 5 měsíců 55.000 K. Ve dvorní opele vídeňské až dosud nejvyšší plat měl Winkel- mann, totiž 56.000 K. Při té příležitosti není ne- zajimavo vzpomenouti, jak ještě před 10 a 15 lely průměrné gáže operních pěvců bývaly značně menši. Tak na př. Selma Kurzova, když přišla do Vídně, měla roční plat 12.000 K. Během deseti le stoupl tento plat na 44.000 K. Nyní však ji nabízí ředitel Conried pro Ameriku za jediné vystoupení honorář 6250 K a garntuje při tom pro první rok 80 vystoupení, což znamená za celou sezónu příjem zrovna půl milionu korun! A nad to ještě pro druhý a třetí rok slibuje zvýšení jednotného honorářel! Asi stejnou gáži, jakou má nyní Selma Kur- zova ve Vídni, má také naše slavná krajanka Emma Destinová v Berlině. U srovnání s tě- mito ohromnými čislicemi jsou platy veliký ch herců činoherních mnohem menší. Nejvyšší gáži u vídeňské dvarní činohry má tou dobou Kuinz. Za sedmiměsíční sezůhu dostává platu 48.000 K. Asi stejný plat má hrdina královské čino- hry berlínské Matkowsky, pocházejicí z polské rodiny poznaňské, ale naturalisovaný Němec a Po- lonožrout. Světově závody tenoristů jsou projek- továny na příští jaro péčí pařížské společnosti „So- clété des grandes auditions dramati- ques et lyriques“. Řediteli těchto závodů jsou pánové Robert Guillon a Lucien Pezzajn Místam závodů zvoleno královské divadlo madridské a vystoupí v nich tři nejproslulejší tenoristé světoví- Vliochové Bonci a Caruso, Francouz Ibos.
Slezak Ernst Kraus Kurzův Destinová Matkowský Němec Guillon Pezzajn Bonk Caruso Francouz Ibos Evropa Vídeň Berlín Conried pro Amerika královský divadlo madridský
15 article
Opery, v nichž tyto závody budou konány, jsou Wagnerův „Lohengrin“, Verdiův „Rigoletto a Meverbeerova „Afričanka“. Všichni tři pěve a tepané práce jsou dílem prostějovské firmy Antonína Dostála. Na fagadě pod arkýřem kavárenského traktu nachází se v majolice pro- vedený allegorický relieť z továrny rako- nické. Stavbu Národního domu, kde vedle diva- delního sálu nalozají se sály přednáškový, be- sední, restaurační a kavárenský, vzájemně spo- jené, provedl stavitel prostějovský p. Baculik za dozoru stavitele p. Pokorného, za 17 měsíců. Nádherně dílo, pořízené nákladem více než 750.000 K, přešlo v držení a správu města. které s družstvem městského spolkového domu převzalo protektorát nad slavnostním odevzdáním budovy. Pořad slavností započne dnes zaha jovacím večerem, při kterém předehru z »Libuše« pro- vedo »Orchestrální sdružení« za dirigentstvíp. Pavelky, načež následovati budou slavnostní pro slovy a sbory, přednesené »Vlastimilem« a »Orlicf«. Závěrem večera bude Vrehlického jednoaktovka »K životu«, provedená“ Jednotou divadelních ochotníků »Tyl«, za spoluúčinkován člena činohry Národního divadla v Praze p. K- Želenské ho. V neděli odpoledne uspořádán bude veliký »Hudební festival«, na jehož pořadu nachází s Dvořákův Hymnus pro smišený sbor a velký orchestr, V. Nováka ballada »Neščasná vojnae pro smíšený sbor s průvodem orchestru a Neumanna »Bouře«, fantasie pro sóla, smíšený sbor a velký orchestr. Večer pak sehrána bude Šimáčko va činohra »Jiný vzduch« za účinkování jednoty divadelních ochotníků »Tyl« a spoluúčinkování K. Želenského.
Wagnerův Lohengrin Verdiův Rigoletto Meverbeerův Afričanka Dostál Libuše Pavelek Vlastimil Orlicf Tyl K Želenský V Novák Neščasná Neumann Praha národní dom národní divadlo
16 article
Žalostné osudy Maroldova panora- matu „Bitva u Lipan“. ... . Kullurním skandálem nazval včera jeden z řečníků na schůzi Spolku architektů ac in- ženýrů onu skutečně nedůstojnou a trapnou taha- nici o převzetí nebo aspoň poskytnut míst a pro nádherné dílo ubohého Luďka Marolda Bylo to příkré slovo, ale bohužel, bylo tentokrále na místě... po všém tom, co o žalostných osudech této památky vyprávěno bylo ústy předsedy Spolku prof. Jana Kouly a doloženo daty, o nichž široká, teprve nedávno novinářskými zprávami zneklidněná veřejnost nemá ani potuchy a teprve z dalších řádků sezná, jakou křížovou cestou bylo se bráti a ješto jest se bráti těm, kdož vzpíraji se ostudě, a by konec panoramatu Maroldova byl sbalení obrazu a uložení jako staré nepotřebná kulisyl Úžasné neporozumění, nedostatek smyslu pro národní čest, neúcta k jménu Maroldovu a konečně i nepodnikavost jsou vinny na dnešním, neslýchaně trapném stavu věci.
Maroldův Marold profesor Koula Lipany
17 article
Právě v tomto měsíci je tomu 10 let, co před výstavou architektů a inženýrů vznikla myšlenka vytvořiti uměleckou attrakci na výstavě. Rozhod- nuto pro Maroldovu nabídku — a tento nešťastný. geniální umělec pět měsíců dnem i nocí pra- coval o největším onom dile — za zimních mě- síců na výstavišti, jen aby je dovršil a přispěl tak k úspůchu výstavnímu. Naděje v panorama kladené nesklamaly, ani po elhické ani po finanční stránce a naopak — má-li již býti řeč o této věci — předčily všechny výpočty a effekt finanční byl daleko větsí než se čekal, Po skončení výstavy výkonný výbor přirozeně se staral, kde by dílo, zatím koncem roku 1898 ze- suulého Marolda uvnitř Praby umístil. Toho se ani ve sno nenadál, jakou úžasnou výpravu v zájmu této památky podniká, než stane dne 30, l isto- padu 1907 u trapného fakta, že v celé Praze neníprý místa, kam by se dalo Maroldovo panorama umístit.
Maroldův Marold Praby
18 article
Budiž zde, dle přednesení professora Kouly uvedeno vše, co spolek architektů a inženýrůz účelem získání místa mimo výstaviště, podnikl. Je to nesmírně zajímavá a charak teristická lektura, nepotřebující již kome ntáře. Budiž si po- všimnuto dat! 18./2. 1898. Výkonný výbor výstavy architekturý a inženýrství žádá sl. radu městskou o reservován vhodného místa v Praze. 4.3. 1828. Rada městská v zásadě jest ochotn vyhověti, sděluje však, že rozhodnutí závisí od volb mista, které má výbor sám navrhnouti. 25./3. 1898. Výk. výbor sděluje, že místo po vy konaném šetření oznámí vystoupí ve všech třech operách v hlavních tenoro- vých partiích a obecenstvo bude hlasovati zvláštním latky. Vítěz vedle skvělého honoráře obdrží zvláštní cenu peněžitou a zlatý bobkový věnec. Potkají-li se tyto světové závody s úspěchem, budou příštího roku pořádány v Paříži, a potom pořadem ve všech vý- znamných uměleckých střediseích světových.
Koula Praha Paříž
19 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Ztrály 'zoukremého jmění krále saského. Z Drážďan, 29. listopadu. Pokladník, zaměstnaný při správě soukromého královského jmění, Emil Vogel byl svého času pro nervovou chorobu propuštěn ze služby. Příčinou propuštění bylo nepřesné vedení knih a následkem toho ztráta peněz. Jak oznámeno jednalo se asi o 100.000 mk. Vogel byl jedním z těch kdož někdejším zvřáštním úpadkem drážďanské spoři telní a záložní banky byli poškozeni. = Vídoňské „Benátky“ v konkursu. Z Víd ně 29. listopodu. Na jmění ředitele známého vídeňského zábavního podniku „Benátek“, Gabora Steinera který do nedávna byl také ředitelem „Orfea“, byl vyhlášen u zemského soudu konkurs. Pasiva jeho obnášejí okrouhle 212 mil. korun. Tvrdí se, že aktiva činí nejvýše jednu třetinu. Utvořila se již obchodní společnost, sestávajicí z jednoho vídeňského a jed- noho anglického kapitalisty, kteří chtějí vídeňské „Benátky“ koupiti v konkursu a podnik dále provozo vati. Tato společnost chce Gabora Stcinera zase při- imouti jako ředitele. = Výbuch kotlu. Z Madridu, 28. listopadu.
Vogel Gabor Steiner Gabor Stciner Drážďany Benátky Madrid Orfeo
20 article
(K. k.) Lásty sdělují z Bílban, že v námořních díl- nách stavebních v Nervloně vybuchl kotel, při čemž byly dvě osoby usmrceny a 7 zraněne. = Klenba tunelu se slítila. Z Trevíru, 28. li- stopadu. Včera večer sřítila se v mellachském tu- nelu klenbu v délce 15 m; sřícené spousty kamen a země zasypaly tunel v délce 28 m. Uvolnění tunelu bude vyžadovati dlouhé doby. = Oběti finanění krise. Z Nového Yorku 29. listopadu. Zatýkání a sebevraždy finančníko staly se skoro epidemil. Zároveň s Johnem Jen kinsem, presidenlem. Jenkins-Trust-Companyv Brooklyně, bylo zatčeno ještě pět jiných bankéřů pro malversace. — V Chicagu oběsil se ve své ka- celáří Harding. proli němuž bylo zavedeno soudní vyšetrování. — Novoyorský směneční agent Straus jenž za poslední krise pozbyl více než milion, otrávi se v okemžiku, když měl býti zatčen pri padělání =Nebezpečná sirena. Z Lipsk a, 29. listopadu Právě byla odtud vypovězena fruncouzská státní pří- slušnice jménem Chsuuvienová, jež lákala do v výcl sití pány ze zámožných kruhů a obírala je o velké obnosy. Několik vykoristěných spáchalo prý sele vraždu.
John Jenkins Harding Straus Trevír Nový York Chicago Lipsk Companyv Brooklyně
21 article
1./10. 1898. Výk. výbor podává žádost o míste na př. na Havličkově náměstí směrem k sadům 24./10. 1898. Výk. výbor podává další žádes o místo na Marianském nám. před Klementinem asanaci. 21./11. 1898. Rada městská odkazuje vyhledán místa komisi, ustanovené k prohlídce místa pro dí- vadlo Sukovo, hodi-li se parcela č. 652/2 na Lelné 22./1. 1899. Výk. výbor zádá o místo na hříšt v měst, sadech před nádražím cís. Frant. Josefa. 14./2. 1899. Výk. výbor žádá o místo v měst. sad nebo na Karlově náměstí. 10./3. 1899. Rada městská nabízí místo v tak zv „Švestkových sadech“ před školou čp. 490-VII. n Letně. 28./3. 1899. Výk. výbor nesouhlasí s místem n Lelné a žádá o komisionelní hledání vhodného místa v Praze v poloze frekventovanější 21./4. 1899. Rada měsíská žádá, aby výk. výbo naznáčil takové místo 4./3. 1900. Výk. výbor žádá o místo v městském sadě před německým divadlem 19./5. 1900. Rada městská žádá, aby se výk. vý- bor dohodl s „Manesem“ a Jednotou výtvarnýchu mělců, kteří zamýšlí stavěti výstavní pavilon n místě „Mlékárny“ před německým divadlem. 22./12. 1900. Výk. výbor žádá o místo na sovern části ostrova Střeleckého, protože jednání s Mane- sem atd. nevedlo k cíli. 7./1. 1901. Rada městská sděluje, že užíván ostrova Střeleckého je vyhraženo starou královskou výsadou ozbr sboru ostrostřelců 20./2. 1901. Výk. výbor žádá priv. sbor ostro- střelců za svolení k umístěm panoramatu na ostrově 16.3. 1901. Dr. Selunský v zastoupení sboru ostrostřeleckého žádá o předložení plánů panora- matu 16./4 1901. Sbor ostrostřelecký sděluje, že ne může vyhověti žádosti za svolení ku postavení pa- norama tu.
Sukův František Josef Švestkův doktor Selunský Havličkov náměstí Karlov náměstí Praha Man Klementinum asanace
22 article
15./7. 1902. Předslavenstvo spolku podává Mádes k obci vinchradské za vykázání místa pro panoram — zejména poukazuje na „Saračinku 25./10. 1902. Zemský výbor jako každoročně žá dá za odstranění panoramatu s výslaviště 30./10. 1902. Představenstvo podává žádosl zem. výboru, by panorama mohlo tak dlouho na vý- stavišti zůstati, dokud nebude lze získati jiného mí- sta vhodného. 10/12. 1903. Zemský výbor žádá za odstraněn panoramatu. 23./12. 1903. Představenstvo usnáší se nabla- neuti panorama ke koupi české sekci Galerie pro moderní umění nebo firmě Topičově a Kočiho. 23./1. 1904. K dolazu zmíněných firem oznamuje představenstvo, že prodejní cena panoramatu jes 30—40 tisíc kor., event, v případě pronajmutí částka. jež by se rovnala zúrokování. 26./1. 1904. Zemský výbor slanoví lhůtu k o stranění do konce roku 1904. 8./3. 1904. Zemský výbor sděluje, že komise stanevená k prohlidce budov na výstavišti shledala panorama po stránce stavební v úplném pořádku 22./3. 1904. Zadalo představenstvo opravu pa noramatu V. Jansovi a K. Stapferovi za obnoe 1000 korun 20./3. 1905. Galerie moderního umění oznamuje že nemůže panorama převzíti vzhledem k jeho roz měrům 23./5. 1905. Představenstvo podává novou žádost k obci Král. Vinohradů za vykázání místa 28./6. 1905. Městská rada na Vinohradech žád za sdělení rozměrů panoramatu.
Topičův Koči V Jans K Stapfer Král
23 article
7./7. 1905. Představensivo zasílá plány a prů vedce panoramou měst. úřadu na Vinchradech. 11.9. 1907. Podává představenstvo žádost k vý- boru jubilejní výstavy za ponechání ponaramatu na dosavadním mistě i po dobu výstavy v roce 1908. 20./3. 1907. Výkonný výbor jubilejní výstav sděluje, že nelze vyhověti žádosti za ponechání pa- noramatu. 5./4. 1907. Zemský výbor nařizuje odstranění panoramatu do 14 dnů po ukončení letošní hospo- dálské výstav 6./5. 1907. Představenstvo žádá zemský výbor. by lhůta k odstranění byla prodloužena. 18./5. 1907. Zemský výbor sděluje, že nemůže sám povolovati žádných lhůt k odstranění jednotli- vých pavilonů a že jest nutné, aby spolek v té pře čině jednal s výkonným výborem výstavy. — V den- ních listech pražských objevují se zprávy o hrozie zkáze panoramatu a o věc začíná se interesovati ne- jen veřejnost, ale i někteři členové sboru obecních staršich.
24 article
8./6. 1907. Svolává rada král. hlav. města Prahy společnou komisi, při níž jednáno o dohodě, které místo by se nejlépe hodilo k umístění panoramatu 15./6. 1907. Podává představenstvo našeho spo- ku radě městské novou žádost, v níž vyličuje vše- chny posavadní kroky a jich bezvýslednost a uvád p.sčiny, proč spolek sám nemůže panorama ve sv rožii vésti. V tomto podání nabídnul obraz panora- matu obci zdarma a žádána pouze náhrada 2000K materiál stavební Na toto podání došlo teprve za měsíc, t. j dne 24./7. 1907 vyřízení rady král. hlavního města Prahy, v němž sděluje, že stavební úlad městský zjistil, že panorama na místech navrhovaných umí stiti nelze. Současně slibeno, že by město poskytl na přenesení určitou subvenci. 3./8. 1907 podána raděs král. města Prahy žádos o poskytnutí přiměřené subvence. Současně na- bídnuto 7./8. 1907 obci města Král. Vinohradů, aby pa norama zdarma převzala a v Riegrových sadech umistila 17./8. 1907 sdělila městská rada pražská, že roz- hodnutí o subvenci na přemistění panoramatu usne- sla se odročiti do té doby, až bude delinitivně známo jak výkonný výbor výstavy o dotyčném přemístění rozhodne.
Král Praha Riegrův
25 article
Vzhledem k této situaci rozeslalo dne 21./9. 1907 představenstvo spolku všem uměle ckým korporacím, městským radám, spolupracovní kům Maroldovým pozvání k ankelě. 1./10. 1907 konala se anketa na výstavišli, jí zúčaslnilo se 30 zástupců všech uměleckých korpo rací, městské rady pražské i obci předměstských, vý- konného výboru a spolku. Anketa pro prohlédnul obrazu konstatovala, že obraz panoramatu jest v výborném stavu a působí stejně svěžím a moe- ným dojmem. Dále stanovila po obsáhlých debatách že panorama nesmí býti zničeno rozřezá- ním, nýbrž zashováno jako celek. Anketa uznala dále pro budoucí umístění panoramatu nej- vhednějším hořejší čásť výstaviště a sice pobliže pavilonu města Prahy a vyslovila přání, aby místo takavé vyhledáno a určeno bylo, i kdyby snad nutn bylo odstraniti několik stromů. 15./10. 1907 došlo sdělení městského úřadu na Vinohradech, že v tamější obci není místa, kde by se panorama dalo umístiti. V týž den konána anketa svolaná zemským výborem, při níž vyhledáno nové velice vhodné místo pro umistění panoramatu, a sic pod západním křídlem průmyslového paláce, naproti restauraci Bukovského 11./11 1907 sdělila však rada městská, že usnesla se ve schůzi dne 8. listopadu 1907 doporučiti spolku našemu, aby vzhledem k tomu, že otázka místa pro panorama jest rozluštěna, jednal . Moderní ga- lerií král. českého.
Maroldův Bukovský Praha městský úřad na Vinohrady
26 article
To sděleno spolku našemu oficialně, mimo to v denních listech vyskylla se zpráva, že pro případ. že by Galerie panorama nepřevzala, usnesla s rada městská peskytnouti spolku na přenesení pano- ramatu nezúročitelnou půjčku ve výši 16.000 korun. Spolku však se o tom vyrozumění nedostalo. Krok, jenž u Moderní galerie byl již se strany spolku učiněn a sice podáním ze dne 23. prosince 1903, kuratorium však na to sdělilo, že panorama jednak vzhledem k jeho rozměrům, jednak že finanční prostředky jsou statulem jinými účely vázány, pře- vzíti nemůže. Představenstvo přes to 16.11. 1907 podalo Moder. galerii novou žádost,v níž akcentovalo i tu okolnost, že panorama má být postaveno v bezprostředním sousedství Galerie a že by tím snad mohlo se státi její součástkou. — Po něvadž odpověď nedocházela a odstranění panora matu s posavadního místa jevilo se býti vždy nutněj ším, zaslána 22./11. 1907 představenstvem našeho spolku pří mo na předsedu českého odboru kuratoria urgenc o vyřízení, poněvadž od toho závisí další osud V řízení to dodnes nedošlo. V sekrelariátu pak vyše- třeno, že většina členů kuratoria trvá na rozhodnu
Modra Galerius panorama
27 article
svěm z roku 1905, dle něhož panorama převait nehodlá. Poněvadž výkonný výbor, jenž = což nulno kon- statovati — v příčině stanovení nového místa pro pa- norama i v příčině přenesení jeho s místa posa- vadního projevoval nám největší benevolenci, přece jen v zájmu postupu ostatních staveb trvá na tom, aby panorama co nejdííve bylo s nynějšího mísla odstraněno, staralo se představenstvo alespoň o to, by zhotoveny byly plány na lešení za účelem ber- pečného svinutí obrazu a jeho přenesení. Vyžádalo si též oferly některých firem a odpovědmi jich po- staveno před novou kalamitu. Tesařské firmy vzhle- dem k pokročilé době roční i vzhledem k nejisíctě, jaká panuje mezi dělnictvem, oznámily, že na práci rozebrání a stavbu nové hudovy panoramalu ne- reflektují. Situace jest tudíž znovu krilickáa kdo ji zavinil, snadno lze seznati z vy- ličení na základě akt a přípisu před- neseného.
28 article
Po těchto sděleních rozpředla se živá debata. do které zasáhli pp. Marek, MülIer, dr. Hoto- wetz a posléz inž. Kress návrhem, aby prove- dena byla subskripce na podíly po 50 K za účelem zachování panoramatu. Subskripce také hned zahá- jena a přítomné členstvo upsalo 60 podnlů v ceně 3000 K. Stavební rada Dvořák navrhl, aby se vy- hledalo vhodné místo ve městě a nestavělo se pano- rama znovu na výstavišti, místě to vždycky provi- sorním. Navrhl dále, aby město i výstavní výbor byly znovu požádány o půjčku. Předseda architekt Koula uvítal výsledek zabájené subskripce, jež bude základem garančního fondu panoramatu. Stavební rada Dvořák projevil naději, že po čase, až získána budou nová místa na zrušených fortifikscích, najde se i pro panorama vhodné konečné umístění. Vládní rada Hotowetz pravil, že panorama bude činit v roce jubilejním dobré obchody, takže náklad na přenesení bude úplně uhražen. Architekt Č. Müller navrhl, aby městské zastupitelstvo bylo požádáno o půjčku 30.000 K. Návrhy vesměs přijaty a výbor zmocněn k jich provedení.
doktor Hoto Koula Hotowetz Müller
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O chebské obvyklosti češtiny rozepi- suje se v »Reichenb. Zlgu.« známý německý po- litik dr. Turnwald. Suada, v níž tak činí, neliší se v ničem od ostatního německy rabulistického projednávání této právni záležitosti, avšak prů- během článku svého vzbuzuje dr. Turnwald po- zornost poukazem, že »bedlivému pozorovateli neušlo, že takové jazykové spory v posledních letech oznamovány byly výhradně jenom z cheb- ského obvodu; zaměstnávati se jazykovými kon- flikty tohoto druhu, z velkého německého ob- vodu pochodícími, nebyla veřejnost nucena.« A to z toho prostého důvodu, že »německé soudy a úřady« podle ustanovení jazykových nařízení Stremayerových z r. 1880 jednají a česká po- dání nejen přijímají, nýbrž v českém jazyee i vyřizují. Všechny pokusy jednotlivých soudů, pokračuje dr. Turnwald, prohlásiti vydání těchto nařízení za nezákonné, úplně roztříštily se na ustálené judikatuře vrchního zemského soudu českého, který od prvopočátku obral si tato na- řízení za směrodatná pro své nálezy a na judi- katuře nejvyššího soudu, jenž ovšem o několik let později rozhodnutí druhé stolice potvrzovati počal. Dr. Turowald dokazuje, že domněnka, jakoby odvoláním jazykových nařízení Bade- niových byla odvolána také nařízení Stremay- rova, jest omylem, který možno omluviti tehdejším poněkud nejasným výnosem min.
doktor Turnwald Stremayerův Turowald
30 article
předsedy Claryho. »Vzhledem k všeobecně známé prazí německých soudů v Čechách mělo s v rozhodujících kruzích již dávno upustiti o tohoto sebeklamu a konečně učiniti pokus, zlo vyvrátiti z kořene « Poněvadž Stremayrova jazy- ková nařízení vydána byla pro celý obvod »krá- lovství českého« a pro chebský obvod nebylo učiněno výjimky, dovozuje dr. Turnwald, že také boj soudu chebského obvodu proti Stre- mayrovým jazykovým nařízením zůstane bez výsledku, poněvadž usnesení schůzí a korporací na rozhodnutí nejv. soudu nemá vlivu. Ostatně jedná se nejen o Chebsko, nýbrž o celý ně- mecký obvod v Čechách, poněvadž právní plat- nost Stremayrových nařízení nikdy od Němců uznána nebyla. Nechť prý tedy v první řadě němečtí poslanci z Čech zahájí boj a přičiní se všemi přípustnými prostředky v parlamentě o odstranění Stremayrových jazykových nařízení. Turnwald chválí liberecké zastupitelstvo, že se ve sporu chebském postavilo na toto jedině správné stanovisko a že s důrazem žádá admi- nistrativní rozdělení země, i cituje dra. Msxe Mengera, jenž ve svém spise »Česko-německé vyrovnání« dí: Zrušení jazykových nařízení z r. 1880 jest tak podstalným zájmem Němců v Čechách, že žádost po tomto zrušení vždy a vždy propukne a propuknouti musí. Výklad
Clary Stremayrův doktor Turnwald Němec Msx Menger Čechy Chebsko
31 article
Turnwaldův má cenu, jakožto nenucené zjištění z německého pramene pochodíci, že Stremayrova jazyková nařízení mají neodmluvnou platnost v celém království, ať Němci o nich smýšlejí a resolvují jakkolivěk, na základě tom, že Němei jeho platnost neuznávají. Jinak i dr. Turnwald stoji naprosto a nesmířitelně na stanovisku ně- mecké jednojazyčnosti v t. zv. ně- meckém území v Čechách a za prostředek k nejúplnějšímu potření jazykového práva českého v okresích, za německé od Němců prohlášených, domáhá se administrativního rozdě- lení země. Není německé strany, není ně- meckého politika jakéhokoli řádu, není žádné politické korporace, aniž autonomního sboru, ni listu v německém táboře v Čechách, který by se hodlal vzdáti tohoto stanoviska a přivoliti k dvojjazyčnosti úřadnictva v celých Čechách, jak to Němcům radil jistý duchaplný dějepise a profesor z Berlína . ..
Stremayrův Němec Turnwald Čechy Berlín
32 article
— Akademický senát české universily pro svobodu vysokoškolského učení. Známý projev vídeňského starosty dra. Luegra proti akademické svobodě vysokých škol vzbudil na universitách pronikavou odvetu. Včera rokoval o otázce té akademický senát české university pražské. Výsledek obsažen je v této vyhlášce: Akademický senát české university Karlo-Ferdi- nandovy prohlašuje, že pokládá svobodu vy- učování a učení, jak je dána vývojem našich universit v posledním půlstoletí, za oprávněnýa nezbytný základ každé vysoké školy; akademi- cký senát jest odhodlán chránit a hájit té samo- statnosti a autonomie, kterou un versity mají, proti útokům každé strany bez rozdilu, která by chtěla universit dobývati pro sebe. Akademický senát v té příčině vyslovuje svůj souhlas s pro- jevem, který učinil ministr vyučování v posla- necké sněmovně říšské rady dne 22. listopadu t. r. Akademický senát odsuzuje co nejrozhod- něji každý terorismus, každou hrozbu násilim,
akademický senát český univerzita KarlaFerdi uno