2
masthead
NÁBODNÍ LISTY.
3
masthead
30. lístopadu 1907.
5
article
Z tábora anglických imperlalislů.
Lord Cromer a lord Milner pronesli
tyto dny velké řeči politické. Lord Crom e
promluvil v Londýně nadšeně hlásaje myšlenky
svobodné tržby. Lord Milner mluvil v Rugby
a prudce útočil proti svobodné tržbě, prohlašuje,
že jen politika ochranných cel může býti spásou
Velké Brilanie. Oba řečníci patří ke straně
imperialistické. Lord Cromer i lord Milne
byli anglickými prokonsuly v Egyptě, zastupo-
vali nejvyšší hodnosti ve správě státu a oba
pracovali pro rozšíření říše britské, pro »Greater
Britania« a když spolu zasedli ve sněmovně
lordů, sláli proti sobě jako nesmířitelní odpůrci
v nejvážnější otázce, která zaměstnává Anglii.
Milner
Crom
Milne
Londýn
Rugby
Egypt
Anglie
6
article
Lord Cromer vídí v protekcionismu pohromu
své vlasti, záhubu své strany a zcela opačné
stanovisko hájí lord Milner, přívrženec téže
strany. Lord Milner trvá na zásadách býv.
vůdce své strany Chamberlaina. Jediný
prostředek, dle něho, k utvoření mocné a pevné
říše britské, skládající se z nejbohatších kolonií
světa, je utvořiti mezi částmi říše síť protekčních
cel po příkladu Zolfvereinu německé říše. Pro-
tekcionisté mají stále na mysli vzrůstající moe
a bohatství Německa a lord Cromer naproti
tomu chápa imperialismus jen ve smyslu vel-
ného obchodu. »Cizí národově,« pravil, »trpí
naši říši, poněvadž vědí, že jsme nikdy se ne-
dotkli jejich svobody hospodářské. Ale v zdejte
se těchto tradic, jež tak dlouho
byly štěstím Anglie a vzbudíte
protianglické pocity, dřímajíe
v srdci cizince.« Lord Cromer dokládá
své theorie příkladem Egypta, který tak dobř
zná. Sudan a Egypi neni ani anglický ani
egyptský, ale anglický a egyptský zároveň, což
je něčím krkolomným se stanoviska mezinárod-
ního práva, ale tato krkolomnost je trpěnu
Evropou, poněvadž země je otevřena její zbožl,
jako bylo dříve, před dobou anglického panství.
Imperialismus lorda Cromera má tendenee
mírumilovně, kdežto lord Milner je výboj
nější a útočnější.
Milner
Chamberlain
Cromer
Německo
Anglie
Egypt
Súdán
Evropa
7
article
Krise v Portugalsku.
Krise v Portugalsku.
Dopisovatel »Tempsu« oznamuje, že situace
v Portugalsku byla přemrštěně líčena zprávami
pocházejícími ze Španělska. Lid prý není ještě
tak stržen do proudu prudké, snad revoluční
oposice, jak se s jistých stran ujišťuje. Vláda
se sice chová stále vyzývavěji, diktátor Franeo
řádi tyransky a ovládá zcela krále Carlo sa
ale nebezpečí, jež může způsobiti tato politika.
je značně seslabeno nesvornosti a rozštěpenost
tábora oposičního. Dosavadní porady vůdců opo-
sice nevedly k sjednocenému postupu proti vládě.
Republikánská strana sice vzrůštá, ale nejhoj-
nější přivržence v oposici má plán povolati
korunního prince Ludvika Filipa na trůn portu-
galský. Mnoho vynikajících osobností politických
uchyluje se do soukromého života. Republikán
chovají se klidně a vyčkávají další průběh
události.
Nová hvězda na praporu americkém.
President Roosovelt ihned po svěm návratu
z cesty po západě americkém bude požádán.
aby vydal proklamaci, kterou Oklohama prohlá-
šena bude za stát a tím přibude 16. hvězda na
prapor americký. Také tímto způsobem přibude
do kongresu pět nových zástupců a dva senátoři.
Proklamací prohlásí se, že nová ústava Oklo-
hamy nepříčí se ústavě Spojených států a ani
odstavec, který se týče sloučení Oklohamy
indiánského území v jeden celek.
Franeo
Carla
Ludvik
Roosovelt
Portugalsko
Španělsko
Oklo
spojený stát
Lido
8
article
K výpravě lodstva amerického do Tichého
Oceánu.
Jak se oznamuje v povolaných kruzích,
bude námořní úřad Spojených států v krátkém
čase nucen vypsati poptávku na deset tisí
strojníků a jiných dělníků, kterých potřebovati
bude v San Francisku a vůbec na západním
pobřeží na lodich atlantického loďstva ameri-
ckého, jež se, jak známo, 15. prosince vyšle
do Tichého oceánu. Všem najatým dělníkům
i jich rodinám bude cesta do San Franciska
zaplacena. Budou však musiti podepsati —
zvláště zámečníci a strojníci — smlouvu, v níž
se zavazují, že zůstanou ve vládní službé tak
dlouho dokud jich bude zapotřebí. V tento čas
vůbec na celém západě Spojených států jest po
spojený stát
San Francisko
Tichý oceán
9
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Národní divadlo. Včera poprvé prove-
dena Aischylova »Oresteia«. Pečlivě nastudována.
do podrobna stylově sladěna měla starověká tri-
logie zasloužený hlučný úspěch. Zločin v domě
krále argejského, Orestova pomsta i očista, bohů
zloba i milost, vše vpraveno v účinný, barev
plný rámec. Pohnutý děj, množství dojmů ma
lebně plastických, vzlet a vibrace slova zamlou-
vají se široké pozornosti hlediště. »Oresteioue
letošní pořad činohry bezpochyby dospěl svého
vrehole. Zde či tam nějaký dodatečný škrt snad
ještě napomůže žádoucí vnější okrouhlost celku
Aischylův
Orestův
národní divadlo
dům král
Oresteia
10
article
Hudba.
Hudba.
+ O zrušení smlouvy operního pšvce Otakara
Mařáka s Národním divadlem v Praze sděluje se nám
z kruhu přátel Mařákových: Ke konci měsíce října
1907 byl tenoristovi Mařákovi dodán rozsudek
rozhodčí komise v Drážďanech, jímž odsouzen byl
k pokutě 17.000 marek proto, že nedodržel smlouvu
o engagement s dvorní operou v Drážďanech. Mařák
octl se tím před dvojím nebezpečím: buď platit anebo
zříci se navždy Německa a ostatních zemí,, jež
s Německem jsou v mezinárodní smlouvě. Žádal
tedy ředitelství Národního divadla, aby pokutu zan
zaplatilo. Zdá se, že záležitost tato souvisí s od-
chodem Mařákovým. Do Paříže odjel Mařák se svoji
průvodkyní v úterý dne 5. listopadu a měl se vrátii
dne 26. listopadu, ježto obdržel třínedělní dovolenou.
V Paříži studuje u italského místra, byv k tomu
vyzván jistým francouzským mecenášem za pobytu
svého v Ostende. Bydlí na Rue d'Edinbourg 7 a čile
si dopisuje se svými přáteli.
+ Kencert pensijního spolku členů sboru a or-
chestru Národního divadla, v němž provedeno bude
oratorium Čtvero ročních počasí, pro sola, smíšený
sbor a orchestr od Josefa Haydena, koná se již dnes
dne 30. listopadu o 7. hod. večerní v Rudolfinu za
řízení kapelníka Národního divadla pana Fr. Jílka a
za spoluůčinkování solistů Národního divadla paní
Amal. Bobkové, pana Frant. Pácala a pana Frant.
Šíra. Zbývající vstupenky, jakož i texty k oratoriu
prodávány budou u pokladny od 6. bod. večernl
v Rudolfinu.
+ První souborné provedení Smelanových symio-
nických skladeb zahájeno bude zítra v IX. (od zalo-
žení instituce r. 1899) koncertě České Filharmonie
v sále Plodinové bursy. Počhlek učiněn bude »Trium-
fální symfonif« E dur, jež složena byla r. 1853
k sňstku císaře a krále Františka Josefa I. a v ní
dobrých dělnfcích veliká poptávka a jsou dobře
placeni.
Mařák
Mařákův
Hayden
František
Jílek
Bobek
Pácal
Šír
Smelanový
Drážďany
Německo
Paříž
Ostende
národní divadlo v Praga
národní divadlo
Rue d ' Edinbourg 7
národní divadlo paní Amal
Český filharmonie
čtvery roční počasí
král František Josef I
11
article
Zahájení prvního filipinského shromáždění
národního.
Z Manily se nám píše: Inaugurace prvníh
národního shromáždění filipinského přivábila sem
velký počet dohře naladěných zástupů, takže
bylo zapotřebí služeb policie, aby udržen byl
pořádek na ulicích. Divadlo, v němž konán
slavnostní akt zahájení, bylo nabito Američany
a Filipinci, cizími konsuly a delegály z pro-
vincií. Jednání zahájeno v určitý čas čtením zá-
kona o národním shromáždění. Gen. guvernén
Smith představil pak tajemníka Tafta jako »otee
Filipinců« a vyzval jej, aby zahájil zasedání
národního shromáždění. Tajemníkova řeč trvala
dvě hodiny a byla překládána také do jazyka
španélského. Exekutivní tajemník Ferguson četl
potom jména. Devětasedmdesát zástupců z osm-
desáti se přihlásilo. Největšího potlesku dostalo
se dru. Dominadorovi Comezovi, prolia meri-
ckému agitátorovi z Manily, jehož zvolení bude
kontestováno. Římsko-katolický biskup Barlin,
který jest domorodcem, pronesl invokaci. Za-
pěním národního chorálu zakončeno jednání.
Zástupy na ulici pořídily si domorodé hudeb-
níky, kteří naproti východu hráli povstalecký
pochod. Veřejné hry, závody a svobodný vstup
do divadel pomáhají slavnostní náladě. Političtí
vůdeové filipinšti ale již nahlédají, že ústava,
již Spojené státy daly rodné zemi jejich, při-
nese dárcům více prospěchu než obdarovaným.
Američan
Filipínec
Smith
Taft
Ferguson
Barlin
spojený stát
Dominador Comez
12
article
Ke slavnostním dnům v Prostějově
(Odevzdání Národního domu
veřejnost i.)
Radostným a významným okamžikům hled
dnes a zejtra vstřie hanácký Pro stějo v
Otevírá velikolepý Národní dům, kde
v nádheře nových prostor a síní soustředía
vzruší se každá sila ke zvýšené součinnosti,
kde naleznou útulné středisko vlastenecké spolky,
i kde důstojný stánek uchystán dramatickému
uméní. Činem tím staví se Prostějov — o
patnáeti let ve správě české — v čelo osvělo-
vých snah družné Moravy a vedle významu
svého na poli průmyslu a obchodu českého
stává se uznávaným ohniskem kulturního hnutí.
Prostějovští a obyvatelstvo požohnané Hane
nestěhuje se arci se svými spolky a tužbami
pod novou střechu, aby tam složili ruce v klin
Naopak, s posílenou chutí a povznešenou mysli
vejdou do nových síní, aby dosavadní činnos
svou národní a osvětovou zorganisovali, utužili
a zmnožili. Z radostného ruchu, jehož ohlas
dolehl i do slovanské Prahy, z okázalých pří-
prav a jásavých článků v listech moravských
usuzujeme, že slavnosti, odevzdání Národního
domu provázející, stanou se svátkem národním
a současně událostí památnou, znamenající úsvi
nové, zářivé éry nad krásnou Hanou!
Prostějov
Morava
Praha
národní dům
13
article
Národní dům v Prostějově, k ně-
muž základ položili značným vlasteneckým od-
kazem manželé Vojáčkovi, jest krásným,
uměleckým dílem architekta prof. Jana Kotěry
jenž dle daných poměrů vytvořil projekt, skýta-
jící ladný, překvapující obraz architektonicky
vzácně harmonisovaného celku. Budova Národ-
ního domu je vlastně celý komplex budov spo-
jených jednotou slohu, uvnitř účelně rozdělených
v síně a dvorany. Stačí uvésti jen, že rozměry
zastavené plochy obnášejí 2500 čtver. metrůa
že průčelí na tři strany hraničí jednak se sa-
dem, jednak s náměstími Smetanovým a Rudol-
fovým.
Řada umělců výtvarných spolupůsobila na
výzdobě. Již hlavní vstup do vestibulu di-
vadla, které jest elou celé budovy, zdoben
jest na dvou stranách nádhernými, dekorativ-
ními obrazy mistra Jana Preisslera, kdežto
figurální části dekora jsou dílem prof. Su-
chardy, dále absolventa umělecko-průmyslové
školy pražské p. Petra a spolupracovnictvím
pp. Pavlíka a Vajganta, který s panem
Pleským provedli ozdoby uvnitř, zejména
v sále divadelním. Výzdobu loží provedla dle
návrhu prof. Kotěry pražská firma Ant. Ze-
mana, malbu v čestných ložich rovněž pražský
malíř pan Fröhlich. Lustry s elektrickým
osvětlením (dva kandelabry od Franty A ný že)
použito je proto Haydnovy hymny, ve všech větách
mimo scherzo, náležející k nejgeniál nějším inspira-
cím skladatelovým. Druhě oddělení tvořiti budou tři
symfonické básně, jež vznikly za pobytu mistrova
v Göteborku, a sice »Richard III.«, »Valdštýnův
táhor« a »Hakon Iarl«. Vstupenky po 2 K, 1 K
60 h lze oddržeti v kanceláří Českého filharmon.-
ckého družstva na Václavském náměstí č. 53., kde
prodávají se též lístky na jubilejní provedení »M
vlasti« dne 8. prosince po 2 K a 1 K 50 h na se-
dadla (vesměs číslovaná) a po 1 K na místa k stání.
profesor
Kotěra
Smetanův
Rudol
Preissler
Petro
Pavlík
Vajgant
Pleský
Fröhlich
Franta
Haydnův
Valdštýnův
Iarl
Prostějov
Václavský náměstí
národní dům
Anta
Richard III
14
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O tom, do jaké výše stoupají gáže oblíbených
zpěváků a zpěvaček, se už mnoho napsalo. Přes to
vzbudilo v těchto dnech podiv, když tenorista dvorn
opery vídeňské Leo Slezak odmíli lgáži 70.000
za 7 měsíců sezóny — největší gáži, jaká se kdy
v Evropě tenoristovi platila. Po Slezakovi největš
plat má nyní komorní pěvec Ernst Kraus v Ber-
líně, jenž bere za 5 měsíců 55.000 K. Ve dvorní opele
vídeňské až dosud nejvyšší plat měl Winkel-
mann, totiž 56.000 K. Při té příležitosti není ne-
zajimavo vzpomenouti, jak ještě před 10 a 15 lely
průměrné gáže operních pěvců bývaly značně menši.
Tak na př. Selma Kurzova, když přišla do
Vídně, měla roční plat 12.000 K. Během deseti le
stoupl tento plat na 44.000 K. Nyní však ji nabízí
ředitel Conried pro Ameriku za jediné vystoupení
honorář 6250 K a garntuje při tom pro první rok
80 vystoupení, což znamená za celou sezónu příjem
zrovna půl milionu korun! A nad to ještě pro druhý
a třetí rok slibuje zvýšení jednotného honorářel!
Asi stejnou gáži, jakou má nyní Selma Kur-
zova ve Vídni, má také naše slavná krajanka
Emma Destinová v Berlině. U srovnání s tě-
mito ohromnými čislicemi jsou platy veliký ch
herců činoherních mnohem menší. Nejvyšší
gáži u vídeňské dvarní činohry má tou dobou
Kuinz. Za sedmiměsíční sezůhu dostává platu
48.000 K. Asi stejný plat má hrdina královské čino-
hry berlínské Matkowsky, pocházejicí z polské
rodiny poznaňské, ale naturalisovaný Němec a Po-
lonožrout.
Světově závody tenoristů jsou projek-
továny na příští jaro péčí pařížské společnosti „So-
clété des grandes auditions dramati-
ques et lyriques“. Řediteli těchto závodů jsou
pánové Robert Guillon a Lucien Pezzajn
Místam závodů zvoleno královské divadlo madridské
a vystoupí v nich tři nejproslulejší tenoristé světoví-
Vliochové Bonci a Caruso, Francouz Ibos.
Slezak
Ernst Kraus
Kurzův
Destinová
Matkowský
Němec
Guillon
Pezzajn
Bonk
Caruso
Francouz
Ibos
Evropa
Vídeň
Berlín
Conried pro Amerika
královský divadlo madridský
15
article
Opery, v nichž tyto závody budou konány, jsou
Wagnerův „Lohengrin“, Verdiův „Rigoletto
a Meverbeerova „Afričanka“. Všichni tři pěve
a tepané práce jsou dílem prostějovské firmy
Antonína Dostála. Na fagadě pod arkýřem
kavárenského traktu nachází se v majolice pro-
vedený allegorický relieť z továrny rako-
nické.
Stavbu Národního domu, kde vedle diva-
delního sálu nalozají se sály přednáškový, be-
sední, restaurační a kavárenský, vzájemně spo-
jené, provedl stavitel prostějovský p. Baculik
za dozoru stavitele p. Pokorného, za 17
měsíců.
Nádherně dílo, pořízené nákladem více než
750.000 K, přešlo v držení a správu města.
které s družstvem městského spolkového domu
převzalo protektorát nad slavnostním odevzdáním
budovy.
Pořad slavností započne dnes zaha jovacím
večerem, při kterém předehru z »Libuše« pro-
vedo »Orchestrální sdružení« za dirigentstvíp.
Pavelky, načež následovati budou slavnostní pro
slovy a sbory, přednesené »Vlastimilem« a
»Orlicf«. Závěrem večera bude Vrehlického
jednoaktovka »K životu«, provedená“ Jednotou
divadelních ochotníků »Tyl«, za spoluúčinkován
člena činohry Národního divadla v Praze p. K-
Želenské ho.
V neděli odpoledne uspořádán bude veliký
»Hudební festival«, na jehož pořadu nachází s
Dvořákův Hymnus pro smišený sbor a velký
orchestr, V. Nováka ballada »Neščasná vojnae
pro smíšený sbor s průvodem orchestru a
Neumanna »Bouře«, fantasie pro sóla, smíšený
sbor a velký orchestr.
Večer pak sehrána bude Šimáčko va
činohra »Jiný vzduch« za účinkování jednoty
divadelních ochotníků »Tyl« a spoluúčinkování
K. Želenského.
Wagnerův
Lohengrin
Verdiův
Rigoletto
Meverbeerův
Afričanka
Dostál
Libuše
Pavelek
Vlastimil
Orlicf
Tyl
K Želenský
V Novák
Neščasná
Neumann
Praha
národní dom
národní divadlo
16
article
Žalostné osudy Maroldova panora-
matu „Bitva u Lipan“.
... . Kullurním skandálem nazval včera jeden
z řečníků na schůzi Spolku architektů ac in-
ženýrů onu skutečně nedůstojnou a trapnou taha-
nici o převzetí nebo aspoň poskytnut
míst a pro nádherné dílo ubohého Luďka Marolda
Bylo to příkré slovo, ale bohužel, bylo tentokrále
na místě... po všém tom, co o žalostných osudech
této památky vyprávěno bylo ústy předsedy Spolku
prof. Jana Kouly a doloženo daty, o nichž široká,
teprve nedávno novinářskými zprávami zneklidněná
veřejnost nemá ani potuchy a teprve z dalších řádků
sezná, jakou křížovou cestou bylo se bráti a ješto
jest se bráti těm, kdož vzpíraji se ostudě, a by
konec panoramatu Maroldova byl
sbalení obrazu a uložení jako staré
nepotřebná kulisyl
Úžasné neporozumění, nedostatek smyslu pro
národní čest, neúcta k jménu Maroldovu a konečně
i nepodnikavost jsou vinny na dnešním, neslýchaně
trapném stavu věci.
Maroldův
Marold
profesor
Koula
Lipany
17
article
Právě v tomto měsíci je tomu 10 let, co před
výstavou architektů a inženýrů vznikla myšlenka
vytvořiti uměleckou attrakci na výstavě. Rozhod-
nuto pro Maroldovu nabídku — a tento nešťastný.
geniální umělec pět měsíců dnem i nocí pra-
coval o největším onom dile — za zimních mě-
síců na výstavišti, jen aby je dovršil a přispěl tak
k úspůchu výstavnímu. Naděje v panorama kladené
nesklamaly, ani po elhické ani po finanční stránce
a naopak — má-li již býti řeč o této věci — předčily
všechny výpočty a effekt finanční byl daleko větsí
než se čekal,
Po skončení výstavy výkonný výbor přirozeně
se staral, kde by dílo, zatím koncem roku 1898 ze-
suulého Marolda uvnitř Praby umístil. Toho se ani
ve sno nenadál, jakou úžasnou výpravu v zájmu
této památky podniká, než stane dne 30, l isto-
padu 1907 u trapného fakta, že v celé
Praze neníprý místa, kam by se dalo
Maroldovo panorama umístit.
Maroldův
Marold
Praby
18
article
Budiž zde, dle přednesení professora Kouly
uvedeno vše, co spolek architektů a inženýrůz
účelem získání místa mimo výstaviště, podnikl.
Je to nesmírně zajímavá a charak teristická
lektura, nepotřebující již kome ntáře. Budiž si po-
všimnuto dat!
18./2. 1898. Výkonný výbor výstavy architekturý
a inženýrství žádá sl. radu městskou o reservován
vhodného místa v Praze.
4.3. 1828. Rada městská v zásadě jest ochotn
vyhověti, sděluje však, že rozhodnutí závisí od volb
mista, které má výbor sám navrhnouti.
25./3. 1898. Výk. výbor sděluje, že místo po vy
konaném šetření oznámí
vystoupí ve všech třech operách v hlavních tenoro-
vých partiích a obecenstvo bude hlasovati zvláštním
latky. Vítěz vedle skvělého honoráře obdrží zvláštní
cenu peněžitou a zlatý bobkový věnec. Potkají-li se
tyto světové závody s úspěchem, budou příštího roku
pořádány v Paříži, a potom pořadem ve všech vý-
znamných uměleckých střediseích světových.
Koula
Praha
Paříž
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ztrály 'zoukremého jmění krále saského.
Z Drážďan, 29. listopadu. Pokladník, zaměstnaný při
správě soukromého královského jmění, Emil Vogel
byl svého času pro nervovou chorobu propuštěn ze
služby. Příčinou propuštění bylo nepřesné vedení
knih a následkem toho ztráta peněz. Jak oznámeno
jednalo se asi o 100.000 mk. Vogel byl jedním z těch
kdož někdejším zvřáštním úpadkem drážďanské spoři
telní a záložní banky byli poškozeni.
= Vídoňské „Benátky“ v konkursu. Z Víd ně
29. listopodu. Na jmění ředitele známého vídeňského
zábavního podniku „Benátek“, Gabora Steinera
který do nedávna byl také ředitelem „Orfea“, byl
vyhlášen u zemského soudu konkurs. Pasiva jeho
obnášejí okrouhle 212 mil. korun. Tvrdí se, že aktiva
činí nejvýše jednu třetinu. Utvořila se již obchodní
společnost, sestávajicí z jednoho vídeňského a jed-
noho anglického kapitalisty, kteří chtějí vídeňské
„Benátky“ koupiti v konkursu a podnik dále provozo
vati. Tato společnost chce Gabora Stcinera zase při-
imouti jako ředitele.
= Výbuch kotlu. Z Madridu, 28. listopadu.
Vogel
Gabor Steiner
Gabor Stciner
Drážďany
Benátky
Madrid
Orfeo
20
article
(K. k.) Lásty sdělují z Bílban, že v námořních díl-
nách stavebních v Nervloně vybuchl kotel, při čemž
byly dvě osoby usmrceny a 7 zraněne.
= Klenba tunelu se slítila. Z Trevíru, 28. li-
stopadu. Včera večer sřítila se v mellachském tu-
nelu klenbu v délce 15 m; sřícené spousty kamen
a země zasypaly tunel v délce 28 m. Uvolnění tunelu
bude vyžadovati dlouhé doby.
= Oběti finanění krise. Z Nového Yorku
29. listopadu. Zatýkání a sebevraždy finančníko
staly se skoro epidemil. Zároveň s Johnem Jen
kinsem, presidenlem. Jenkins-Trust-Companyv
Brooklyně, bylo zatčeno ještě pět jiných bankéřů
pro malversace. — V Chicagu oběsil se ve své ka-
celáří Harding. proli němuž bylo zavedeno soudní
vyšetrování. — Novoyorský směneční agent Straus
jenž za poslední krise pozbyl více než milion, otrávi
se v okemžiku, když měl býti zatčen pri padělání
=Nebezpečná sirena. Z Lipsk a, 29. listopadu
Právě byla odtud vypovězena fruncouzská státní pří-
slušnice jménem Chsuuvienová, jež lákala do v výcl
sití pány ze zámožných kruhů a obírala je o velké
obnosy. Několik vykoristěných spáchalo prý sele
vraždu.
John
Jenkins
Harding
Straus
Trevír
Nový York
Chicago
Lipsk
Companyv Brooklyně
21
article
1./10. 1898. Výk. výbor podává žádost o míste
na př. na Havličkově náměstí směrem k sadům
24./10. 1898. Výk. výbor podává další žádes
o místo na Marianském nám. před Klementinem
asanaci.
21./11. 1898. Rada městská odkazuje vyhledán
místa komisi, ustanovené k prohlídce místa pro dí-
vadlo Sukovo, hodi-li se parcela č. 652/2 na Lelné
22./1. 1899. Výk. výbor zádá o místo na hříšt
v měst, sadech před nádražím cís. Frant. Josefa.
14./2. 1899. Výk. výbor žádá o místo v měst. sad
nebo na Karlově náměstí.
10./3. 1899. Rada městská nabízí místo v tak zv
„Švestkových sadech“ před školou čp. 490-VII. n
Letně.
28./3. 1899. Výk. výbor nesouhlasí s místem n
Lelné a žádá o komisionelní hledání vhodného místa
v Praze v poloze frekventovanější
21./4. 1899. Rada měsíská žádá, aby výk. výbo
naznáčil takové místo
4./3. 1900. Výk. výbor žádá o místo v městském
sadě před německým divadlem
19./5. 1900. Rada městská žádá, aby se výk. vý-
bor dohodl s „Manesem“ a Jednotou výtvarnýchu
mělců, kteří zamýšlí stavěti výstavní pavilon n
místě „Mlékárny“ před německým divadlem.
22./12. 1900. Výk. výbor žádá o místo na sovern
části ostrova Střeleckého, protože jednání s Mane-
sem atd. nevedlo k cíli.
7./1. 1901. Rada městská sděluje, že užíván
ostrova Střeleckého je vyhraženo starou královskou
výsadou ozbr sboru ostrostřelců
20./2. 1901. Výk. výbor žádá priv. sbor ostro-
střelců za svolení k umístěm panoramatu na ostrově
16.3. 1901. Dr. Selunský v zastoupení sboru
ostrostřeleckého žádá o předložení plánů panora-
matu
16./4 1901. Sbor ostrostřelecký sděluje, že ne
může vyhověti žádosti za svolení ku postavení pa-
norama tu.
Sukův
František
Josef
Švestkův
doktor
Selunský
Havličkov náměstí
Karlov náměstí
Praha
Man
Klementinum asanace
22
article
15./7. 1902. Předslavenstvo spolku podává Mádes
k obci vinchradské za vykázání místa pro panoram
— zejména poukazuje na „Saračinku
25./10. 1902. Zemský výbor jako každoročně žá
dá za odstranění panoramatu s výslaviště
30./10. 1902. Představenstvo podává žádosl
zem. výboru, by panorama mohlo tak dlouho na vý-
stavišti zůstati, dokud nebude lze získati jiného mí-
sta vhodného.
10/12. 1903. Zemský výbor žádá za odstraněn
panoramatu.
23./12. 1903. Představenstvo usnáší se nabla-
neuti panorama ke koupi české sekci Galerie pro
moderní umění nebo firmě Topičově a Kočiho.
23./1. 1904. K dolazu zmíněných firem oznamuje
představenstvo, že prodejní cena panoramatu jes
30—40 tisíc kor., event, v případě pronajmutí částka.
jež by se rovnala zúrokování.
26./1. 1904. Zemský výbor slanoví lhůtu k o
stranění do konce roku 1904.
8./3. 1904. Zemský výbor sděluje, že komise
stanevená k prohlidce budov na výstavišti shledala
panorama po stránce stavební v úplném pořádku
22./3. 1904. Zadalo představenstvo opravu pa
noramatu V. Jansovi a K. Stapferovi za obnoe
1000 korun
20./3. 1905. Galerie moderního umění oznamuje
že nemůže panorama převzíti vzhledem k jeho roz
měrům
23./5. 1905. Představenstvo podává novou žádost
k obci Král. Vinohradů za vykázání místa
28./6. 1905. Městská rada na Vinohradech žád
za sdělení rozměrů panoramatu.
Topičův
Koči
V Jans
K Stapfer
Král
23
article
7./7. 1905. Představensivo zasílá plány a prů
vedce panoramou měst. úřadu na Vinchradech.
11.9. 1907. Podává představenstvo žádost k vý-
boru jubilejní výstavy za ponechání ponaramatu na
dosavadním mistě i po dobu výstavy v roce 1908.
20./3. 1907. Výkonný výbor jubilejní výstav
sděluje, že nelze vyhověti žádosti za ponechání pa-
noramatu.
5./4. 1907. Zemský výbor nařizuje odstranění
panoramatu do 14 dnů po ukončení letošní hospo-
dálské výstav
6./5. 1907. Představenstvo žádá zemský výbor.
by lhůta k odstranění byla prodloužena.
18./5. 1907. Zemský výbor sděluje, že nemůže
sám povolovati žádných lhůt k odstranění jednotli-
vých pavilonů a že jest nutné, aby spolek v té pře
čině jednal s výkonným výborem výstavy. — V den-
ních listech pražských objevují se zprávy o hrozie
zkáze panoramatu a o věc začíná se interesovati ne-
jen veřejnost, ale i někteři členové sboru obecních
staršich.
24
article
8./6. 1907. Svolává rada král. hlav. města Prahy
společnou komisi, při níž jednáno o dohodě, které
místo by se nejlépe hodilo k umístění panoramatu
15./6. 1907. Podává představenstvo našeho spo-
ku radě městské novou žádost, v níž vyličuje vše-
chny posavadní kroky a jich bezvýslednost a uvád
p.sčiny, proč spolek sám nemůže panorama ve sv
rožii vésti. V tomto podání nabídnul obraz panora-
matu obci zdarma a žádána pouze náhrada 2000K
materiál stavební
Na toto podání došlo teprve za měsíc, t. j dne
24./7. 1907 vyřízení rady král. hlavního města
Prahy, v němž sděluje, že stavební úlad městský
zjistil, že panorama na místech navrhovaných umí
stiti nelze. Současně slibeno, že by město poskytl
na přenesení určitou subvenci.
3./8. 1907 podána raděs král. města Prahy žádos
o poskytnutí přiměřené subvence. Současně na-
bídnuto
7./8. 1907 obci města Král. Vinohradů, aby pa
norama zdarma převzala a v Riegrových sadech
umistila
17./8. 1907 sdělila městská rada pražská, že roz-
hodnutí o subvenci na přemistění panoramatu usne-
sla se odročiti do té doby, až bude delinitivně známo
jak výkonný výbor výstavy o dotyčném přemístění
rozhodne.
Král
Praha
Riegrův
25
article
Vzhledem k této situaci rozeslalo dne
21./9. 1907 představenstvo spolku všem uměle
ckým korporacím, městským radám, spolupracovní
kům Maroldovým pozvání k ankelě.
1./10. 1907 konala se anketa na výstavišli, jí
zúčaslnilo se 30 zástupců všech uměleckých korpo
rací, městské rady pražské i obci předměstských, vý-
konného výboru a spolku. Anketa pro prohlédnul
obrazu konstatovala, že obraz panoramatu jest v
výborném stavu a působí stejně svěžím a moe-
ným dojmem. Dále stanovila po obsáhlých debatách
že panorama nesmí býti zničeno rozřezá-
ním, nýbrž zashováno jako celek. Anketa
uznala dále pro budoucí umístění panoramatu nej-
vhednějším hořejší čásť výstaviště a sice pobliže
pavilonu města Prahy a vyslovila přání, aby místo
takavé vyhledáno a určeno bylo, i kdyby snad nutn
bylo odstraniti několik stromů.
15./10. 1907 došlo sdělení městského úřadu na
Vinohradech, že v tamější obci není místa, kde by
se panorama dalo umístiti. V týž den konána anketa
svolaná zemským výborem, při níž vyhledáno nové
velice vhodné místo pro umistění panoramatu, a sic
pod západním křídlem průmyslového paláce, naproti
restauraci Bukovského
11./11 1907 sdělila však rada městská, že usnesla
se ve schůzi dne 8. listopadu 1907 doporučiti spolku
našemu, aby vzhledem k tomu, že otázka místa pro
panorama jest rozluštěna, jednal . Moderní ga-
lerií král. českého.
Maroldův
Bukovský
Praha
městský úřad na Vinohrady
26
article
To sděleno spolku našemu oficialně, mimo to
v denních listech vyskylla se zpráva, že pro případ.
že by Galerie panorama nepřevzala, usnesla s
rada městská peskytnouti spolku na přenesení pano-
ramatu nezúročitelnou půjčku ve výši 16.000 korun.
Spolku však se o tom vyrozumění nedostalo.
Krok, jenž u Moderní galerie byl již se strany
spolku učiněn a sice podáním ze dne 23. prosince
1903, kuratorium však na to sdělilo, že panorama
jednak vzhledem k jeho rozměrům, jednak že finanční
prostředky jsou statulem jinými účely vázány, pře-
vzíti nemůže.
Představenstvo přes to
16.11. 1907 podalo Moder. galerii novou žádost,v
níž akcentovalo i tu okolnost, že panorama má být
postaveno v bezprostředním sousedství Galerie a že
by tím snad mohlo se státi její součástkou. — Po
něvadž odpověď nedocházela a odstranění panora
matu s posavadního místa jevilo se býti vždy nutněj
ším, zaslána
22./11. 1907 představenstvem našeho spolku pří
mo na předsedu českého odboru kuratoria urgenc
o vyřízení, poněvadž od toho závisí další osud V
řízení to dodnes nedošlo. V sekrelariátu pak vyše-
třeno, že většina členů kuratoria trvá na rozhodnu
Modra
Galerius panorama
27
article
svěm z roku 1905, dle něhož panorama převait
nehodlá.
Poněvadž výkonný výbor, jenž = což nulno kon-
statovati — v příčině stanovení nového místa pro pa-
norama i v příčině přenesení jeho s místa posa-
vadního projevoval nám největší benevolenci, přece
jen v zájmu postupu ostatních staveb trvá na tom,
aby panorama co nejdííve bylo s nynějšího mísla
odstraněno, staralo se představenstvo alespoň o to,
by zhotoveny byly plány na lešení za účelem ber-
pečného svinutí obrazu a jeho přenesení. Vyžádalo
si též oferly některých firem a odpovědmi jich po-
staveno před novou kalamitu. Tesařské firmy vzhle-
dem k pokročilé době roční i vzhledem k nejisíctě,
jaká panuje mezi dělnictvem, oznámily, že na práci
rozebrání a stavbu nové hudovy panoramalu ne-
reflektují.
Situace jest tudíž znovu krilickáa
kdo ji zavinil, snadno lze seznati z vy-
ličení na základě akt a přípisu před-
neseného.
28
article
Po těchto sděleních rozpředla se živá debata.
do které zasáhli pp. Marek, MülIer, dr. Hoto-
wetz a posléz inž. Kress návrhem, aby prove-
dena byla subskripce na podíly po 50 K za účelem
zachování panoramatu. Subskripce také hned zahá-
jena a přítomné členstvo upsalo 60 podnlů v ceně
3000 K. Stavební rada Dvořák navrhl, aby se vy-
hledalo vhodné místo ve městě a nestavělo se pano-
rama znovu na výstavišti, místě to vždycky provi-
sorním. Navrhl dále, aby město i výstavní výbor
byly znovu požádány o půjčku. Předseda architekt
Koula uvítal výsledek zabájené subskripce, jež bude
základem garančního fondu panoramatu. Stavební
rada Dvořák projevil naději, že po čase, až získána
budou nová místa na zrušených fortifikscích, najde
se i pro panorama vhodné konečné umístění. Vládní
rada Hotowetz pravil, že panorama bude činit v roce
jubilejním dobré obchody, takže náklad na přenesení
bude úplně uhražen. Architekt Č. Müller navrhl, aby
městské zastupitelstvo bylo požádáno o půjčku
30.000 K. Návrhy vesměs přijaty a výbor zmocněn
k jich provedení.
doktor
Hoto
Koula
Hotowetz
Müller
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O chebské obvyklosti češtiny rozepi-
suje se v »Reichenb. Zlgu.« známý německý po-
litik dr. Turnwald. Suada, v níž tak činí, neliší
se v ničem od ostatního německy rabulistického
projednávání této právni záležitosti, avšak prů-
během článku svého vzbuzuje dr. Turnwald po-
zornost poukazem, že »bedlivému pozorovateli
neušlo, že takové jazykové spory v posledních
letech oznamovány byly výhradně jenom z cheb-
ského obvodu; zaměstnávati se jazykovými kon-
flikty tohoto druhu, z velkého německého ob-
vodu pochodícími, nebyla veřejnost nucena.«
A to z toho prostého důvodu, že »německé soudy
a úřady« podle ustanovení jazykových nařízení
Stremayerových z r. 1880 jednají a česká po-
dání nejen přijímají, nýbrž v českém jazyee
i vyřizují. Všechny pokusy jednotlivých soudů,
pokračuje dr. Turnwald, prohlásiti vydání těchto
nařízení za nezákonné, úplně roztříštily se na
ustálené judikatuře vrchního zemského soudu
českého, který od prvopočátku obral si tato na-
řízení za směrodatná pro své nálezy a na judi-
katuře nejvyššího soudu, jenž ovšem o několik
let později rozhodnutí druhé stolice potvrzovati
počal. Dr. Turowald dokazuje, že domněnka,
jakoby odvoláním jazykových nařízení Bade-
niových byla odvolána také nařízení Stremay-
rova, jest omylem, který možno omluviti
tehdejším poněkud nejasným výnosem min.
doktor
Turnwald
Stremayerův
Turowald
30
article
předsedy Claryho. »Vzhledem k všeobecně známé
prazí německých soudů v Čechách mělo s
v rozhodujících kruzích již dávno upustiti o
tohoto sebeklamu a konečně učiniti pokus, zlo
vyvrátiti z kořene « Poněvadž Stremayrova jazy-
ková nařízení vydána byla pro celý obvod »krá-
lovství českého« a pro chebský obvod nebylo
učiněno výjimky, dovozuje dr. Turnwald, že
také boj soudu chebského obvodu proti Stre-
mayrovým jazykovým nařízením zůstane bez
výsledku, poněvadž usnesení schůzí a korporací
na rozhodnutí nejv. soudu nemá vlivu. Ostatně
jedná se nejen o Chebsko, nýbrž o celý ně-
mecký obvod v Čechách, poněvadž právní plat-
nost Stremayrových nařízení nikdy od Němců
uznána nebyla. Nechť prý tedy v první řadě
němečtí poslanci z Čech zahájí boj a přičiní se
všemi přípustnými prostředky v parlamentě
o odstranění Stremayrových jazykových nařízení.
Turnwald chválí liberecké zastupitelstvo, že se
ve sporu chebském postavilo na toto jedině
správné stanovisko a že s důrazem žádá admi-
nistrativní rozdělení země, i cituje dra. Msxe
Mengera, jenž ve svém spise »Česko-německé
vyrovnání« dí: Zrušení jazykových nařízení
z r. 1880 jest tak podstalným zájmem Němců
v Čechách, že žádost po tomto zrušení vždy
a vždy propukne a propuknouti musí. Výklad
Clary
Stremayrův
doktor
Turnwald
Němec
Msx Menger
Čechy
Chebsko
31
article
Turnwaldův má cenu, jakožto nenucené zjištění
z německého pramene pochodíci, že Stremayrova
jazyková nařízení mají neodmluvnou platnost
v celém království, ať Němci o nich smýšlejí
a resolvují jakkolivěk, na základě tom, že Němei
jeho platnost neuznávají. Jinak i dr. Turnwald
stoji naprosto a nesmířitelně na stanovisku ně-
mecké jednojazyčnosti v t. zv. ně-
meckém území v Čechách a za prostředek
k nejúplnějšímu potření jazykového práva českého
v okresích, za německé od Němců prohlášených,
domáhá se administrativního rozdě-
lení země. Není německé strany, není ně-
meckého politika jakéhokoli řádu, není žádné
politické korporace, aniž autonomního sboru, ni
listu v německém táboře v Čechách, který by
se hodlal vzdáti tohoto stanoviska a přivoliti
k dvojjazyčnosti úřadnictva v celých Čechách,
jak to Němcům radil jistý duchaplný dějepise
a profesor z Berlína . ..
Stremayrův
Němec
Turnwald
Čechy
Berlín
32
article
— Akademický senát české universily
pro svobodu vysokoškolského učení. Známý
projev vídeňského starosty dra. Luegra proti
akademické svobodě vysokých škol vzbudil na
universitách pronikavou odvetu. Včera rokoval
o otázce té akademický senát české university
pražské. Výsledek obsažen je v této vyhlášce:
Akademický senát české university Karlo-Ferdi-
nandovy prohlašuje, že pokládá svobodu vy-
učování a učení, jak je dána vývojem našich
universit v posledním půlstoletí, za oprávněnýa
nezbytný základ každé vysoké školy; akademi-
cký senát jest odhodlán chránit a hájit té samo-
statnosti a autonomie, kterou un versity mají,
proti útokům každé strany bez rozdilu, která by
chtěla universit dobývati pro sebe. Akademický
senát v té příčině vyslovuje svůj souhlas s pro-
jevem, který učinil ministr vyučování v posla-
necké sněmovně říšské rady dne 22. listopadu
t. r. Akademický senát odsuzuje co nejrozhod-
něji každý terorismus, každou hrozbu násilim,
akademický senát český univerzita KarlaFerdi
uno