Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělství

3

Obohod Průmysl

4

Finančnictvá

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 329. ze dne 28. listopadu 1907.

6

Telegrafické zprávy.

7

Vídeňská bursa

8 article Hr. Anersperu o vyrovnání.

Hr. Anersperu o vyrovnání. K. Z Vídně, 27. listopadu. Býv. ministr orby br. Auersperg v brožuře s nadpisem »Vyrovnání Uhrami« vykládá své názory o vyrovnání se stano- viště hospodářského a zvláště zemědělského, aby ospravedlnil jeho podpis a dělal pro ně propagandu. Kočovní učitelé zemědělští. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Kočovní učite e zemědělští, dosud na smluvní poměr sloužící, dosta- nou definitivní státní postavení. Zatím budou vřadění do X. hodnostní třídy (od 1. ledna 1908 pro každého jednotlivce ad personam dle velikosti nynějšího ho- noráře). Po delší uspokojivé službě mohou postoupit do IX. a i VIII. hodnostní třídy. Finská banka. Z Helsingforsu, 27. listopadu. (K. k.) Finská bank zvýšila diskont ze 6, resp. 61/2 na 61/2, resp. na 79 %. sr Průmyslové svazy a nové ressorly. Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Stálý výbor tř ústředních průmyslových svazů konal dnes schůzi Bylo usneseno dáti projev názoru, že rakouský prů mysl očekává, dříve než vláda přistoupí k utvoření zamýšlených nových ressortů, jež značně dolýka jí se průmyslových zájmů, že předloží veřejnosti plán. kterým se hodlá říditi, aby zúčastněným hospodá ským krubům byla dána možnost pronésti v čas svá přání a své požadavky. Pinanční krise v Americe. Z Nov. Yorku, 26. listopadu. (K. k.) Jon Jen kins, předseda Jenkins-Trust Company v Brock- lyno, jež nedávno zastavila platy, byl zatče n. Howard Maxwell, býv. předseda boroughské banky v Brooklynu, jenž nedávno byl zatčen pro ob- vinění z krádeže a padělky, a včera byl na záruku propuštěn na svobodu, spáchal dnes samovraždu. Z Buenos Airesu, 27. listopadu. (K. k.) Potřeb zlata v severní Americe a Evropě jeví se zde v sil ném vývozu zlata. Zdejší banky zaslaly posuo 160 mil. Parník »Král Vílém« veze 4 mil. do Ně- mecka.

Auersperg Jon Howard Maxwell Hradec Vídeň Uhry Helsingfors Amerika York Brooklyn Buenos Aires severní Amerika Evropa finský banka Jenkinstrust Company v Brock boroughský banka

9 article

st. Z Pešti, 27. listopadu. [Zvl. telgr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 q o 5at 10 h levněji. Platila za 50 kg: psenice tisská 78 kg K 12.921, 76 kg K 12.80, pešt ská 78 kg K 12.75, 76 5 kg K 12.45, kaloč- ská 76.3 kg K 12.72k, bačská 76.3 kg K 12.75 stolno-bělehradská 79 5 kg K 12 90, 77.5k K 1270, 75 kg K 12 30; žito (— 5 h K 11 60 až 11.75; oves K 8.10 až 8.40. ječmen K 7.80; kukuřice stará K 7.60 nová K 6. 90—6.95. Terminový obchod byl mdlý n mírnou povětrnost. K večeru znamenala: pšenice na duben K 12.93, na říjen K 11.16: žito na duben K 12 14, na říjen K 10.15; oves na duben K 8.62; kukuřice na květen K 7.47; řepka na srpen K 17.15. Sádlo smlouváno po K 147.— ; jiné zhoží bez odhytu. Z Livarpoolu, 27. listopadu. 4 hod. 10 m. (Telgr Obraty 10.000 žoků. Denní dovoz — žoků. Ame. dodávky na listopad 5 79, na listopad-prosinec 5 69 na prosinecleden 5 69, na leden-únor 5.71, na únor březen 5.73, na březen-duben 5.74, na duben-květen 5.75, na květen-červen 5.76, na červen-červenec 5.76 na červenec-srpen 5.75, na srpen-září 5.70. Tenders Smýšlení sotva stálé. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 27. listopadu. (Peněžní burse Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akcií 420.000 (440.000). Union- Paeifle 114.25 (1131/2). Kanada Pacifle 145.— (143.25). United States Steel Corporman 231/% (23.75) Baltimore and Ohio 79.50 (78.50).

Platil Sádlo Pešť K 1270 Nový York Kanada Baltimore Ohio UnionPaeifle 114.25 Steel Corporman q o kg Livarpool

10 article

Kára. 27. listopadu 26. listopado Rlo čls. 7. . . . . . . 57 5.55 na listopad . . . . . . 5. 55 na leden. . . . . . . 5 65 5.60 27. listopadu 26. listop Cukr (Falr Muse.) . . . 3.15 3.15 Tuky Westeru Steam . . 8.40 8.40 Tuky známka Wilcox . . 8.90 8.90. Z Nového Yorku, 27. listopadu. (Obilní bursa. Smýšlení obllní bursy stálé, Pšenice. 27. listopadu 26. listopad pohotová . . . . . . . 105. 104.25 na prosince . . . . . . 105, 105.— na květen . . . . . . 111 1107% Kukuřice 66.75 65.75 na prosinec j. . . . . 63.50 na červenee . . . . . . Petrolej rafinovaný, kesonový 10.90 ralinovaný Standard White 8.75 8.75 Kovy. 97. listopadu 26. listopadu Měď. . . . . 13.50 14.— 13.25 13.75 31.— 31/4 31.12 31.3 Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 27. listopadu. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly z počátku na lepší zprávy z Liverpoolu upevněny, v dalším průběhu byly prodeji wallstreetskými oslabeny, ke konci se však na manipulace hausslerů opět vzpružily byly stálé. Zejtra jest v Americe svátek. 27. listop. 26. listop. 25. listop. 11.45 11.40 11.20 pohotová . . . . na prosinec . . . 10.95 10.84 10.2 na leden . . . . 10.55 10.50 10.34 na březen . . . . 10.70 10-62 10.45 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 27. listopadu. Na prosine 10.82 (10.70), na leden 10.79 (10.69).

Kára rlo Nový York York Liverpool Amerika Nový Orlean Cukr Falr Musa Tuka Wester Steam Tuka známka Wilcox white 8.75 13.75 17.75 11.40 pohotový závěrečný smýšlený

11 article Nutnost snížení cukerní daně.

Nutnost snížení cukerní daně. Již celý týden denní listy přinášejí takřk denně zprávy z Vídně o očekávaném snížen naší daně cukerní, jež působí do jisté míry pří- mo sensačně. Tato sensačnost netýká se ovšen nikterak spravedlivého nároku ne vydatné sní žení naší vysoké daně cukerní, jako spíše toho že, pokud ve Vídni kdy o nějakých danich jed- nali, mělo to za účel z pravidla jejich zvýšen a nikoliv snížení. Skutečně naše vláda nezprone- věřila se ani tentokráte svým fiskálně byrokrati ckým tradicím, neboť s její strany popud na sní- žení naší daně cukerní nevyšel, ač ministr finan- eí již tolikráte slíbil, že v příhodném okamžiku jest ochoten je uskutečniti, nýbrž ustupuje zde jen nátlaku všech stran v parlamentě, které v této otázce věrně tlumočí smýšlení a přán neškeré veřejnosti.

Vídeň

12 article

Naše daň cukerní v dnešní své formě trvá teprve od r. 1888, do kteréžto doby zastupo- vala ji daň z řepy, která na př. v letech 1880 až 1888 obnášela 80 kr. z 1 q řepy. Nespra- vedlivost, kterou tato daň involvovala, a zejménn obtíže, s nimiž bylo její vypočítávání spojeno. byly příčinou, že v r. 1888 ustoupila dani ze spotřeby cukru, při čemž vláda učinila již první dobrý obchod, neboť tehdy stanovená daň 11zl. byla mnohem vyšší než posavadní daň ze řepy- Ač tento nový způsob vybírání cukerní daně jest mnohem spravedlivější dřívějšího — poku ovšem o spravedlivosti u nepřímých daní vůbee možno mluviti — není snad od míšta připome- nouti zde, že její zavedení našemu průmyslu cukrovarnickému v jeho poměru k Uhrám velice uškodilo, neboť teprve potom bylo uberskému cukrovarnictví možno na úkor našeho vývozu silněji se vzmáhati, čemuž dřívější daň ze řepy následkem menší jej cukernatosti v Uhrách byla vydatnou překážkou. Z daně 11 zl. stát vyplácel ještě vývozné prémie 2.30 zl. za 1 q rafinády a 1.60, reps. 1.50 zl. za 1 q suroviny v celkovém obnosu 5 milionů zl. ročně až do r. 1896, kčy tento obnos zvýšen na 9 mil. zl. Ovšem i při tomto kroku, k němuž byl donucen zvyšováním vývoz- ných prémií v ostatních zemích cukr exportu- jicích, náš ministr financí nezapomněl na sebe. neboť nevěnoval na toto zvýšení vývozných boni- fikaci z posavadního výnosu daně cukerní an haléře, nýbrž k úhradě jehc zvýšil daň na 13 al a později v r. 1899 dokonce na 38 K, aniž by z tohoto dalšího zvýšení byť i jen čásť věnoval ve prospěch zájmů průmyslu cukerního neb zemědělství.

Uhry

13 article

V r. 1903 došlo ke známé brusselské kon- venci, kterou vývozné prémie cukerní byly od straněny a ochranné clo sníženo na pouhých 6 franků při rafinádě a 5.50 franků při surovině čímž průmyslu odňata možnost utvořiti nový kartel, jehož výnosem kryl by ztráty, vzešlě ze- jména při vývozu v letech, kdy ceny podléhaly prudkým změnám. Množily se proto hlasy, aby průmyslu zjednána byla přirozená opora v domá- cím konsumu, aby tak stal se neodvislejším od trhu světového a jeho častých prudkýcha zhoubných fluktuací. Prvním krokem ve směru tom bylo by ovšem vydatné zlevnění cukru doma spotřebovaného a to snížením daně, jelikož cu- krovarník při dnešních cenách řepních a jiných s ceny suroviny žádné vydatně slovy poskytnouti nemůže a od rolníka také nemůže se žádati, aby řepu v zájmu větší spotřeby cukerní u nás levněji dodával; ostatně takové slevy by nikdy mnoho neznamenaly u přirovnání k tomu, oč fiskus snížením daně může cukr zlevniti, aniž by sám utrpěl újmy. Ostatní státy ke konvenci přistoupivší ve správném ocenění a uznání tohoto požadavku skutečně tak učinily a své daně snížily. U nás však vláda, které tak často bývá předhazováno. že tak ráda napodobí cizinu, odhodlala se toto pravidlo usvědčiti z nepravdy tam, kde byla by si dobyla uznání veškerého obyvatelstva,a proto, ač bylo na ni se všech stran naléháno, daň nejen nesnížila, ale dokonce prostě pro sebe zkonfiskovala i obnos 18 mil. korun, který zrušením vývozních prémií na průmyslu ušetřila. Dnešní sazby daňové u přirovnání ke stavu před konvenci v r. 1903 jeví se v jednotlivých zemích následovně: Před Po

14 article Na 100 ke

Na 100 ke 1. září 1903 daň snížen Rak. Uhersko K 38.— K 38.— K 38.— K —.— Německo. . M 20.— M 14.— M 16.45 M 7.05 Belgie. . . Fr. 45.— Fr. 20.— Fr. 19.08 Fr. 23.75 Francie . . » 64.— » 27.— » 25.76 » 35 15 Účinek toho byl skutečně frapantní a vy- svítá v první řadě z výkazu o spotřebě v jed- notlivých zemích v poměru k jejich celkové výrobě cukerní a to v pětiletém průměru z doby před konvencí a po vstoupení konvence v plat- nost. Domácí spotřeba obnášela v průměru tom v procentech z celkové výroby: Po Před 1. září 1903 v Rakousko-Uhersku 35% 41 % v Německu . . . . 40 » 52 ve Francii . . . . 49 » 75 » v Rusku . . . . . 75 » 82 Tento přehled vykazuje jasně, jaký vliv snížení cukerní daně má na stoupnuti domáci spotřeby, neboť vidíme, že ve státech, kde k snížení došlo, konsum se zvětšil (v Německu o 12 a ve Francii o 26%), naproti čemuž pří rostek v Rakousko-Uhersku a Rusku, kde dan snížena nebyla, obnášel pouze 6 resp. 79. Toto stoupnutí spotřeby bylo zejmena v Ne- mecku tak vydatné, že předstihlo veškeré oče- kávání i ve příčině státních přijmů, a jeví se tyto u přirovnání k celkovému čistému výnosu cukerní daně u nás následovně: Rakousko-Uhersko Německo daň mil. K daň mil.M 1900—01 K 38.— 112.5 M 20.— 1157 1901—02 » 38.— 115.7 » 20.— 1036 1902—03 » 38.— 122.2 » 20.— 1176 1903—04 » 38.— 173.7 » 14.— 129.7 1904—05 „ 38.— 153.2 » 14.— 121.7 1905—06 » 38.— 180.2 » 14.— 1416 1906—07 „ 38.— 185.1 » 14.— 144

František Uhersko Německo Belgie Francie Rakousko Rusko RakouskoUhersko Francie

15 article

Vídíme, že v Německu přes snížení daňové sazby o plných 30% celkový čistý výnos od r. 1903—04 stoupnul proti dřívějšímu největ- šímu výnosu před snížením o 11, 3, 21 a vr. 1906—07 o plných 24%. Tyto příznivé výsled- ky měly za následek, že v budžetní komisi říš- ského sněmu německého přijata jednomyslně resoluce, kterou vláda se vyzývá, by provedla další snížení na 10 marek, kterýmžto návrhem po svém sojití bude se musit zabývati. Tak z Francie došlé zprávy z nejnovější doby sdě- lují, že několik poslanců ohlásilo k rozpočtu ná- vrh na snížení konsumní daně cukerní na 20 fr. Přímo k hrozným výsledkům dospějeme, jestliže dnes platné sazby daňové přirovnáváme k obchodní hodnotě konsumního cukru. Jakožto takovou bereme za základ dnešní světovou cenu (ze dne 27. t. m.) za gramulated první známky per sh. 10.91/4 za cwt., což rovná se asi 25.60 korun za 100 kg. Na tuto cenu přepočtena ob- náší daň v jednotlivých zemích v procentech obchodní hodnoty: Obchodní Cukerní dah hodnota celkem z obch. hodn Velká Britanie . K 25.60 K 9.68 38% Německo . . . » 25.60 » 16.45 64 Belgie . . . . . 25.60 » 19 08 74, Spoj. stály amer. » 25.60 » 20.69 81. Francie . . . . » 25.60 » 25.76 101 , Rusko . . . . » 25 60 » 27.15 106 » Rakousko-Uher. . » 26.60 » 38.— 148 , Tento křiklavý nepoměr daně k obchodní hodnotě zdaněného zboží měl by býti již sám o sobě důvodem pro nejvydatnější snížení naší daně cukerní zejména v přítomné době, kdy mi- nistr financí může se pochlubiti tak slušným přebytkem.

Německo Francie Velká Británie Rusko Rakousko Uhry kg 64 Belgie

16 article

Dnes jsou si všichni za jedno, že ke sní- žení dojíti mucí, a také ministru financi nezbývá. než kousnouti do toho kyselého jablka. Zde třeba však domáhati se snižení co nejvydatněj- šího, aby nezůstalo se na poloviční cestě státi. a jsme přesvědčeni, že i v té příčině minist bude se musit podvoliti, budou-li naši poslanci po stupovati solidárně. Vidíme to již z té okolnosti, že ministr, když mluvilo se o snížení na 30 K proti tomu se bránil a byl ochoten snížiti lan pouze o 4 K; nýní, když se žádá sleva o 12 K. smlouvá opět a chce povoliti jen polovinu zbytek ve lhůtách, aby to příliš nebolelo. Jsme proti každému takověmu snižování jen po částkách, zvláště když další lhůta byla by splatna, až jaký výsledek ukáže se při před- chozím snížení. Mohloť by se snadno státi, že by ceny cukru v té době samy o sobě následkem situace na trzích světových stouply o obnos sni- ženě daně, čímž byl by ministr financí z obliga, bez zřetele na to, že bez nastalého snížení byla by spotřeba ještě více obmezena. Proto třebo se domáhati snížení o větší podíl ihned a pokud dalších slev snad se týká, neuzavírati si mož- nost jich předem stanovením, že daň má býti postupně snižována až k určitému obnosu, n- brž domáhati se postupné slevy až na paritu daně německé, pokud výnos daně té to dovo- Pokud se týče poměru k Uhrám, dá se dobře upraviti stanovením t. zv. daně z prodeje, kterou Uhry již měly a o niž jejich daň proti naší byla větší. Na Uhry nemusí se proto náš ministr financi nikterak vymlouvati. O t. zv. diferencování cukerní daně dle druhů cukru promluvíme příště.

Uher Uhry

19 article

Z hrhů peněžních. (27. listopadu) Praba. Při klidném trhu sjednány na dnešní burse závěrky 4% záslav. listů České hypot. banky za K 97.30 kom. dl. úpisů České zem. banky za K 95.—. Dále podáváno za akcie První české tov. orient. cukrov. K 250.—, za akcie »Merkuru«, směn. akc. společn. K 587.—, za akcie První pražské zastavárny K 450.—. za akcie První české akc. pojíšť. na život K 255.— za akcie Kolínské tov. kávov. náhražků K 620.—, za akcie Pivovaru v Česk. Budějovicích K 825.—, za akcie Živnostenské banky K 239.50, za akcie České banky »Únion« K 238.25, za akcie České společnosti pro průmysl cukerní K 140.—, za akcie strojírny Daňkovy K 456.—, za akcie Pražské úvěrní banky K 524.—, za akcie Hospod. úvěrní banky K 381.— za akcie České prům. banky K 414.—, za akcie Po- dolské cementárny K 197.50, za akcie Zajišťovací banky K 140.—, za akcie První českomoravské stro- jírny K 850.—, za akcie Králohradeckého úvěrníh ústavu K 449.— peníze. Vídeň. Polevující napjetí na mezinárodních peněžních trzích a spolu zotavení v Novém Yorku působily příznivě na dnešní začáleční bursu. Obchod nabyl tím silného podnětu. Zvláště v kulise byl živý obchod a akcie státní dráhy těšily se dobrému zájmu. Také ve šraňku byly kursy vyšší a zvláště to platí o pražských železářských. Na polední burse příznivá disposice se sesílila, protože ze všech cizích burs ohlášeno rozhodné zlepšení tendence. Tato příznivá disposice setrvala až do konce. V popředí zájmu zu- staly kreditky, jakož i uherské kreditky, Boden- kreditky, uherská Hypoteční banka a Länderbanka.

Daňkův Budějovice Vídeň Nový York Boden Český země první český akciový živnostenský banka Český banka Únion hypoteční banka Länderbanka

20 article

Také akcie státní dráhy zase stouply. Lombardy byly vyšší. Ze železářských papírů pražské železářské stouply asi o 50 K; alpinky byly rovněž vyšší. Na trhu k ukládání zlepšila se uberská korunová renta. Na eskomptním trhu peníze nezměněny: 51a c%. Berlín. Na dnešní burse bylo od počátku velmi živo. Pozornost obrácena zvláště k akciím dráhy ka- nadské, pro něž z Londýna i z Nového Yorku došly záznamy velmi pevné. Kursy těchto titrů podražily o 21/2%, ostatní americké hodnoty o 1% až 29%. Velmi pevný trh měly akcie průmyslových závodů na zprávy o zpevnění záznamů mědi v Londýně. Jinak dopomohly úbradní koupě k lepším kursům akciím domácích bank. Z rakouských hodnot favori- sovány kreditky a akcie dráhy státní. Živý zájem vzbudil vzestup a čilé obraty v 4procentní rente ruské z roku 1902. Ruské banky byly rovněž velmi pevné. Soukromý diskont nezměněn: 79%. Ultimové peníze 73/2% až 71/29v. Jednání o kartel strojíren ani včera nevedlo je- ště k cíli, i bude konána nová porada dne 8. pro- since. Obtiže spočívají dle jedné verse ve kvotách. jež žádají První brněnská strojírna, resp. brněnská akc. spol. dříve Brand Lhuillier, dle jiné opět v rozvrhu kvot pro stavbu parních turbín. Jak viděti. nedohodlo se ještě ani 11 největších firem mezi se- bou, tím méně ovšem podniky střední a menší, na jichž připojení se zprvu rovněž počítalo.

Lombardo Brand Lhuillier Berlín Londýn Nový York

21 article

Sníšení lhůty prosté skladného ve stanici Praha spol. st. dr. Za příčinou neohyčejného nahromadění zboží a přeplnění skladišť i ostatních k uložení zbozí určených míst snižuje se s výhradou schválení c. k. ministerstva železnic na základě § 69. (7.) doprav- ního řádu, počínajíc dnem 28. listopadu 1907 až na další ustanovení, ve stanici Praha spol. st. dr. taritní lhůta prostá skladného pro došlé zboží ná- kladní všeho druhu na dva dny. — Zásilky cukru pro rafinerii a skladiště Beck, Brock Co. v Krás- ném Březně (stanice), jakož i zásilky pro skladiště v Krá sném Březně-překladišti opět se přijímají. Při- jímání ostatního zboží pro Krásné Březno-překladiště jest ještě až na dalšíi ustanovení vyloučeno. Z pražské plodinové bursy. Ve schůzi bursovní rady, která konala se dne 25. t. m. za předsednictví presidenta bursy pana Ignáce Kallberga, bylo mezi jiným usneseno podati pražské obchodní komoře na její žádost dobrozdání v příčině žádoucích změnv dopravních podmínkách labských paroplavebních spo- lečností, zvláště pokud se týče otázky skladného. Dále usnesla se bursovní rada podati obchodnimu ministerstvu žádost stran osvobození od porta v pří- čině korespondence rozhodčího soudu; dále byly no- vé bursovní zvyklosti pro obchod s vejci delinitivně formulovány a při tom přijato několik změn původ- ního nástinu, které byly od českého odboru země- dělské rady navrženy. Volby do bur. ovní rady ko- nají se dle usnesemí této korporace v úterý dne 17 prosince t. r. od 10 do 111/2 hod dopol. Reklamační lhůta v příčině volebního práva končí 10. prosince

Beck Kallberg Praha společenský ný Březno sný Březno Krásná Březno Brock Company

22 article

Brusselská eukerní konvence. Oproti pesimisti- ckému posuzování výsledku brusselské konference které nalezlo výrazu i v oficialní zprávě kor. kan- celáře, má zpravodaj „N. Fr. Pr.“ za to, že k dohodě s Ruskem přece dojde. Oblíži jest, že Rusko mohlo by před zářím 1908 ukládali cukr v Hamburku. Proto se vyskytl návrh, aby tento rok byl s příštím společně kontingentován. Konference skončí bezpo chyby v sobotu. „Kčln. Zeitung“ píše o otázce Z okolností, že vyjednávání v Brusselu nebylo do- sud přerušeno, soudi se v berlínských kruzích inle- resentů, že i Rusko i ostatní státy mají upřímné přá- ní dospěti k dohodě. Nedojde-li k dohodě, budou as pro Německo dny cukerní konvence spočteny. Bude pak úlohou, dáti německému odbytu cukru jisty podkla. Rakonsko-uberská banka. „Pester Lloyd“ při- náší zprávu z Vídně, dle níž zprávy o tom, že příšt schůze generální rady rakousko-uherské banky bude se zabývati otázkou svolání mimořádně valné hro- mady, byly dementovány. Jak zpráva podotýká, bylo od tohoto bodu programu schůze upuštěno skutečně teprve v posledním okamžiku. Mínoho času ovšem k projednání této otázky nezbývá Mimořádná valná hromada musí býti svolána čtrnáct dní před jejím konáním, t. j. nejdéle v prvních deseti dnech prosince a o jejím svolání musí se usnésti generální rada. Je ludíž možno, že lato bude za tím účelem ještě zvlášt svolána.

Lloyd Francie Rusko Hamburk Brusel Německo Vídeň uberský banka Zeitung

23 article

Ke karlelu středo: a jihočeských vápenek, Klerý se právě byl v Praze utvořil, neplistoupila fnm „První berounská továrna na vápn Josef Jíra 4 spol. v Berouně“', jejíž roční výroba obnáší 2000 vagonů. Kartel výrobců Ulačených knoflíků. Továrny, zů- častněně na tomto kartelu, budou se raditi o tom jak by se měla dáti kartelu jiná, lepší forma. Dosu byla u pražské filiálky banky pro země rakouské kontrolní kancelář kartelu, která má nyní býti změ- něna v prodejnu. V Rakousku jest osmnáct továren na knofliky, z nich pak čtrnáct v Čechách po většině v Praze.

Jíra Praha Beroun Rakousko Čechy jihočeský vápenka

24 article

První severočeský akcijní pivěvár v Bohiušovi- cích konal dne 24 t. m devátou řádnou valnou hro madu za hojně účasti akcionářů. Po zahájení schůze předsedou p. Jes. Koulou přednesl účetní závodup Jos. Koula zprávu výroční, v níž poukázal na ne- utěšený stav průmyslu pivovarského; uvedl, že pivo var vzdor velké konkurenci dosáhl výstav letošní 35.192 hl a odůvodnil návrh správní rady, aby čistý zisk byl ponechán v závodě. Potom podal zprávu účetní, která vykazuje tyto položky: jmění: pivovar 627 681 K 62 h, inventář 93.052 K 11 h, pokladn 18.088 K 74 h, dlužníci 221.845 K 80 h, zásoby 76.264 K 39 h, úhrnem 1,036.932 K 66 h. Dluhy: zá- kladní kapitál 569.600 K, věřitelé 414.399 K 93h. reservní fond 13.737 K 17 h; hrubý zisk 63. 419 40 h, po srážce amortisace 24.303 K 84 h, zbývá čistý zisk za kampaň 1906-7 39.195 K 56 h. Na t téměř jednohlasně příjat byl shora zmíněný návrhi na účely národní věnováno 200 korun. Při volbáci zvolení opětně do správní rady pp.: Jos. Koula, sta- resta z Bohušovic, Josef Nolč, statkář z Terezína, Václav Zeman, statkář z Brňan; jako náhradník zvo- len nově p. Karel Točina, obchodník z Bohušovic Při schůzi správní rady, na to ihned konané, zvo- leni: za předsedu p J. Koula, za místopředsedup Václav Tuma a znamenateli firmy pp. Jos. Koula Jan Borecký, Václav Vostrovský.

Koula Jos Nolč Zeman Točina J Koula Tuma Borecká Vostrovský Bohiuš Bohušovice Terezín Brňan

25 article

Ze společnosti státní dráhy. Následkem přepl nění stanice Ústí n. L. s. stát. dr. zásilkami pro skla- diště rak, severo-záp. paroplavební společnosti byl přijímání zásilek pro toto skladiště až na další opa tření zastavenč. Prodloužení německo-rakouského lakvového syn díkátu. Na mimořádné valné hromadě akc. spol. pro skelný průmysl dř. Bedř. Siemens v Drážďanecl bylo sděleno, že německo-rakouský lahvový syndiká byl prodloužen na 12 let. Inselvence. H. Steinberg. obchod modním zbo šíní pro pány ve Lvově. — Guslav Rotter, obched- ník ve Švechatu. — Josef Engel, obchod s oděvy v Sarajevu. — Fr. Chupilla, firma v Cařihradě. — Zikmund Trebitsch, obchodník ve Vídni VIII. Ignác Kchn jun., obchod s papírem ve Vídni, žádá o číylnedělní příročí; dluhy 1,620.000 K. Trhy peněžní. Pražská bursa. V Prazs, 27. listopadu. Oficiální záznamy zněit Zástavní lisly české hyp. banky 59% Základní úpisy české zem. banky 4 0. Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%. » » » , (v K) 4 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 40 » » » » (v K Žel. » » » „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky 5 9% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy ., Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/, » hal. zem. banky 4V/,2 Kom. dl. úpisy » » . 4 9% Železnič. » » » » 4 % Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/2 » » Rak.-aherské banky 4 90 „ „ Dolnorak. byp, ústavu 4 % »,, 34/P Kom. dl. úp. . . , 4 90 , , 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 0 3 10 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1905 Únorová spol. renta (v pap.

H Steinberg Guslav Rotter Engel Trebitsch Kchn Mel Ústí Lvov Sarajevo Francie . Chupilla Cařihrad Vídeň státní dráha Siemens Drážďanecl Český průmyslový

26 article

4.210 Dubnová . (ve stř.) Květnová » . (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . korunová renta. investiční » . akci Česká eskontní banka . . .. Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . » Moravská eskoutní banka . . Pražska úvěrní banka První česká akc. pojíšť, na život a Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská skc, bypoteční banka. Rakousko-uherská banka . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raď. v Modřanech » tov. orient, cukrov.

Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka moravský eskoutní banka první český akciový živnostenský banka bypoteční banka uherský banka Poldin huť železářský společnost Dubnová

27 article

Renty: 4procentní papírová květnová .. 4 2procentní » únorová .. 4procentní stříbrná lednová . .. 4.2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 31/zprocentní korunová (invest). 4procentní zlalá uherská . . . . šprocentní korunová uherská . 31/2procentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . .

28 article

8775 86 80 Losy: 147.75 147. 50 Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny » . . . . . 205.— 204. — státní z r. 1864 . . . . . . . 253.50 254 — rakouské úvěrní . . . . . . . 431.50 431.50 vídeňské komunální . . . .. 467.— 467.— tisské . . . . . . . . . . . 139 — 139 25 turecké . . . . . . . . . . 182. 75 182 90 Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4% Banky: Česká průmyslová . . . . .. « »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní . . .. »Merkur«, směnár. akc, společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednola . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . .. Polabská dráha . . . . . . . Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.). Pražskoduchcovská draha kmen.. Pražsko duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . .. Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . . .

Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Štyrsko ústřední banka Český průmyslový vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost

29 article

Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražska železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol, spol. . . . . Pešťská vagonka . . . . .. Devisy a valuty: 95.52 95.50 Curých . . . . . . . . . . 95.97 95.93 Paříž . . . . . . . . . .. 242.2) 242. 15 Londýn . . . . . . . . . . 117.8 117.76 Německá místa . . . . . .. 117.76 117.80 Rlšské marky v papírech . . . Dvacetifrank . . . . . . . . 19.21 19.23 Ruhl papír . . . . . . . . 253.25 253 25 Lira . . . . . . . . . . . 95.95 95.92 Soukromě (sazby eskontní) . . .51/2, 6.— 51/2. 6.— Na lepší zprávy zahraniční a na místní zpětné koupě velmi pevné. z. Z Vídně, 27. listopadu. (Tellgram. »Nár. Listů- Devisy. (První číslo znači penize, druhé zbož ) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K (199. 35, 199.55. Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty ca 100 fr., —.—, —.— — Němnecko šek na

Paříž Londýn Vídeň Bukurešť Brusel severočeský uhlářský společnost západočeský Poldin hut Ruhl papír

30 article

Brussel na delší ih. —.— krátké lh. za 100 mk. 11775, 117 95, Německo na delší ihůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 241.871/2. 242.171/2, Londýn na delší lb. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95.9219. 96.10, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petronrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.— Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šsk na krátké lh. za 100 fr. 95.95, 96.071/2, Paříž delší Ih. — —.—, Curych a Basilej šek a krátké lnů 95.50, 95.621/2, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. in 95.50, 95 621/2, na delší lhůty —.— z. Z Vídně, 27. listopadu. (Telfgrm. » Nar. Listů «.) Večerní bursa. Kreditky 630.25 (po — a —) uberské kreditky 742.50, anglobanka 285.—, bankovní jednota 515.75, unionka 527.75, lánderbanka 406.25, státní dr. 661.50, —.—, jižní dráha 145.50, polab. dr. 423.75, severozapadnífdráha 438.50, turecké tabákové 393.—, rýmavsko muráňské 511.75, alpinky 586.50, květnová renta 95.85, uherská korunová 92.40, turecké losy 183.25. marky za hotové 117.76, ultimnu 117.70. Smýšlení upevněné.

Petronrad doktor Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň Nara Italia šek

31 article

Ruské papíry v Berlíně. Z Berlina, 27. listop. (Zpráva Zivnostenské banky.) 27. listop. 26. listop. 41/2procentní ruská renta 1905. . 92.50 92.40 4procentní ruská renta 1902 . . 79.30 78 60 4proc. ruská konsolidační renta 1889 77.60 —.— 70.— 69.50 31/procentní ruska zlatá renta.. petrohradská diskontní banka . . 157.50 157.10 petrohradská mezinárodní banka . 138.75 138.50 ruská banka pro vnější obchod . 126.50 125.25 Berlinská bursa. Z Berlína, 27. listop. (Původní zpráva »N. Listů«.) 27. listop. 26. listop. Rakouské kreditky. . . . . . 197.60 195.75 Diskonto . . . . . . . . . 168.50 167.50 Německá banka. . . . . . . 225.40 223 25 152.50 151.40 Obchodní společnost . . . . . Drážďanská banka. . . . . . 137.80 136.75 Spanělské exterieury . . . . . Bochumské ocelárny . . . . . 197.— 196 25 Lauřina hut . . . . . . 217.75 217.25 55.25 Dortmund. Union lit. C.. . . . 55.75 194.87 Harpenská uhl. spol. . . . . . 195.50 Hibernia . . . . . . . . . —.— 420.— Consolidace . . . . . . . . 420.— 103.— Severoněmecký Lloyd . . . . 104.— 113 10 Packet . . . . . . . . . . 114.75 142.— Turecké losy. . . . . . . . 143.25 Z kasovních paplrů: Concordia . . . . . . . . . 332.— 328.50

Consolidace Lloyd Concordia Berlín Dortmund diskontní banka petrohradský mezinárodní banka ruský banka německý banka drážďanský banka zpráva Zivnostenský banka Berlinská burza

33 article

Penize 103.— 88 25 102.—

34 article

87.25 97.50 94 85

35 article

95 35 94 85

36 article

95.35 94.75

37 article

95 35

38 article

94 75

39 article

95 25 95 3

40 article

94 85 99 50 100 — 41/2 100.— 100. 30 103 n5 95.95

41 article

96.95 95..85 96 9 100.75 96.65 100.50 94 60 93 75 33 50 99.70 98.20 97 25 88 50 96.75 88 25 96 50 87.75

42 article

34.85 95. 90 99 75 95 65 99,5 94 25 92 50 97.2 96 25 87 5 95 75 87.25 95 50 78.60 77 8 87 25 97 6 97.85 97.9 98 10 95.85

43 article

96 05 95 95 113.95 96.20 85 80 415.— 150.—

44 article

95 75 113 75 85.6 239.— 233 25 41 4.— 140 — 381.— 524.— 255.— 450.— 239 5 561 — 383.—

45 article

528.— 460.— 240.50 563.— 865.— 850.— 456.— 459.— 145.— 140.— 825.— 197.50 401.— 875.—

46 article

200.— 404.50 400.— 270.—

48 article

20k.— 205.— Eschweilské . . . . . . . . Závěrečné kursy 27. list. 26. list. 95.85 95. 80 97 65 97 45 9575 95.75 97.90 97.65 113.75 113.75 85 70 85. 60 109.60 109. 40 92 40 31 20 81.20

Eschweilský

49 article

91. 85 94.85 96 75 87. 30

50 article

94 75 94. 85 96 70 87.30 100.—

51 article

100.— 414 — 414.— 381.— 381.— 1776 — 1780.— 284 50 285.50 404 75 406 50 549.— 587.— 587.— 631.— 622 75 742 — 738 50 990.— 985.— 515.25 512.25 526 75 526.—

52 article

454. —

53 article

454. — 2795.— 1032.— 1035.— 355.— 438 — 436.50 423.50 420.— 390.— 390 — 810.— 275.— 275.— 51.45.— 5140.— 550.— 550.— 664 — 657. 25 144. 50 141. 75 970.— 970.— 401.— 401.—

54 article

142 — 2080.— 457.— 890.— 714 —

55 article

142.— 2030.— 459 — 835.— 713.— 352.— 2369 — 582 25 507 50 905.— 411.— 831.— 532.— 465.— 350.— 2416.— 586.25 511.25 915.— 450. — 849.— 537.— 474.—