1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 28. listopadu 1907.
Praha
4
article
Na rapní a odpol. listy
přodplácí ne:
v Praze v sdmialstraei
n . . . . . . 2k
. . . 6 K —
na člrrti leta
s dvojí donáškon
.. 7 K 50h
n čtot let
ve slialkách:
na měcíc . . . . . . 9 K 90h
Poštont
na r ia . . . . 9 k e0ni
s dvojí zísilkou
na mnřal
ns stnrt ale
Praha
5
article
Oč se rozcházíme.
Oč se rozcházíme.
Velká, příliš velká cena je v sázce na
šeho zápolení o zdravý a rozumný směr po
litiky českého poselstva na radě říšské, než
abychom netoužili po tom, aby všechen náš
uvědomělý a politicky vyspělý lid dobral se
jádra celého sporu, a byv všestranně poučen
o pravdě a skutečném stavu věci, mohl
zdravým rozumem svým rozsouditi a roz
hodnouti mezi různícími se náhledy politiků
a poslanců zúčastněných stran.
My řekli upřímně hned po dokonaném
obratu ze dne 9. listopadu, že s prostým
bezpodmíněným vstoupením 6
poslanců agrárních, klerikálních, staročeských
a mladočeských do vlády Beckovy a do
vládní většiny v parlamentě rozhodně ne
můžeme souhlasit, ale že máme krok
ten za chybný, ba pro nejbližší budouc-
nost našeho národa za osudný.
Na to se nám dostalo odpovědi, že prý
se mýlíme; poslanci řečených čtyř stran
nešli prý do vlády jen tak zhola, nýbrž za
»předpokladů, které zabezpečují aspoň
částečný úspěch české věci, ale nelze prý
ovšem vybubnovat po náměstích, co bylo
vyjednáno«.
Beckov
6
article
Už to diplomatické, otrocky z němčiny
přeložené slovo »předpoklady«, »Vor
aussetzung«, je způsobilé, aby budilo po
chybnost a obavy. Byloli vyjedná
vano a cosi určitého vyjednáno: pak
se nemá mluviti o předpokladech,
nýbrž o smluvených podmínkách
Slovo »předpoklady« naproti tomu zna čí,
že nic nebylo vyjednáno, že nie
není pevně smluveno, alébrž že naši
poslanci spokojili se tím, že Beck, vyslechnuv
jejich tužby a požadavky, výslovněa
příkře jich nezamítnul, alébrž po svém
způsobu tak lahodné jako nezávazně je
do budoucnosti utěšoval, že oni nabyli
dojmu, že vláda jeho není naplněna nepřízní
vůči našemu národu, a v tomto předpo-
kládání beze všech dosažených
určitých záruk uvolili se do vlády
Beckovy vyslati dva ze svých příslušníkůa
sloužiti jí v parlamentě jako část vládní
většiny ve všech jejích potřebách.
Beck
Beckův
7
article
Že tomu tak a nejinak, toho důkazem
nezvratný skutek, že Národní klub
vládních českých stran zahájil dne 22. t.m
svou činnost usnesením: vyslat své tři před-
sedy (Udržala, dra. Kramáře a dra. Hrubana)
k baronu Beckovi »a tam mu prohlásit,
že každé podobné porušení práv
jazyka českého v tak zv. uzavřeném
německém území, jaké se stalo při c. k.
krajském soudě v Chebu, pakli by se
dálo se svolením, nebo za sou-
hlasu vlády, znamenalo by pro Národní
klub a jeho poměr ke vládě »casus belli«
(t. j. »příčinu k válce«). Na to však Beck
naší deputaci odpověděl: »Vláda zrovna jako
dříve, tak i nyní stojí na stanovisku, že
otázka jazyková u soudů je s
věcí — judikatury příslušný ch
soudních instancí.«
Již z toho je zřejmo, že nebylo
v přičině nejpalčivější otáz k y
rovného to práva jazyka českého
ve státní správě všech tří zemí koruny české
s bar. Beckem pranic vyjednáno,
ani tolik ne co druhdy s Gautsehem. Nebot
Gautschova vláda aspoň měla odvabu
prohlásit dne 17. ledna 1898 ústy místo-
držitele hr. Coudenhova na sněmu českém
»Vláda vychází z náhledu, že v králov-
ství českém oba jazyky zemsk
v úřadě úplně rovnoprávny jsou
Z toho plyne, že každý obyvatel království
českého uvnitř hranic jeho jest
oprávněn, aby právo své u všech země
panských úřadů buď v jazyku českém
buď v jazyku německém vyhledával a na-
lezl. A jako zásady tyto pro vládu ne-
zvratně platny jsou, trvati bude vláda
bez výjimky také na jednotě správy
a úřadnictv a.«
Jak daleka za tím odpověď Beckova
jenž jmenováním německo nacionál
ních, češtinu nenávidících odpo-
ručencův Tittových na místa soudcovská
v t. zv. uzavřeném německém území při
pravuje a způsobuje tam stav,
že Čech nenalezá svěho právau
tamních soudů více jazykem svým, ale
že ho po Chebsku odbývají zpupným svým
Udržal
Kramář
Hruban
Beck
Gautschův
Coudenhove
Beckův
Čechy
Chebsko
národní klub
krajský soud v Cheb
8
article
»Nix böhmisch« . . ., tak že nucen reku-
rovat ke všem možným instancím. Na to
pak týž bar. Beck, 14 dní po konferencíeh
s našimi agrárníky, klerikály, Staročechy a
Mladočechy — odpoví jejich rozčilené depu-
taci: »Co mi potom; otázka jazykováu
soudů spadá výhradně v právomoc sou d
samých.« —
A náš milý »Národní klub«? Myslíte.
že uskutečnil svou pohrůžku, že zvedl ruka
vici, vypřáhl z postraňků vládní kárya
zvolal: »V boj!« Ani zdání. Spolkl odpověd
Beckovu jako pilulku a v Chebu »ju di
katura soudní« vesele odmítá
české žaloby a limine dále, »po-
něvadž čeština není u tamějšího soudu ja-
zykem zemským«. Takový obraz skutečnosti
mluví. Naši jsou »ve vládě« — ale v Če
chách vládní orgány nedbají ani zem-
ských, ani říšských základních zákonů ústavy
vůči národu našemu; — my máme svá
»důležitá kolečka« ve vládním stroji,
ale stroj ten pracuje »jako dříve tak i nyní-
— proti nám a našemu dobrému právu
jak by namazal.
Když pak naše poselstvo proto vyšle
deputaci k ministerskému předsedovi,
aby učinil anarchii té konečně přítrž, dá
tento své vládní straně v odpověd
»Vláda zrovna jako dříve tak i nyní trvá na
stanovisku, že otázka jazyková u soudů jest
věcí judikatury příslušných soudních in-
stancí.« — Tážeme se: jest to národa če-
ského důstojný poměr k vládě?
Nedokazuje hned tento první konflikt
jasně a šíro zřetelně, že jsme se dali svou
českou důvěřivostí zavésti do loubí vládního
bez náležité opatrnosti a ostražitosti? Že
jsme obětovali drahocenný poklad svůj
neodvislost svoji liché vidin
»moci«, která nám však uniká v tu chvíli,
jakmile po ní chceme vy sáhnouti.
Beck
Beckův
Cheb
národní klub
9
article
Ano, o to se jedná dnes mezi námi.
Právě tomu 20 let, co na mimořádněm
valném shromáždění klubu národní strany
svobodomyslné, jemuž dne 20 listopadu 1887
ve dvoraně žofínské obcovalo na 1000 členů
národní strany svobodomyslné z veškerých
končin Cech, dr. Julius Grégr skvělou
a hlubokou státnickou řečí dovodil toho ne-
zbytnou pro národ potřebu, aby vedle
vládní strany staročeské zřízena
byla v národě českém mocná neod-
vislá strana národní, jež by šla
dále v obraně práv a požadavků národa
českého, nežli může jíti kdy strana vládní.
uskrovňující přirozeně své požadavky na
míru nejmenší. »A touto neodvislou
národní stranou,« zvolal za nevý-
slovného nadšení, »j sme my a chcem
býti myl«
Jak žárlivě a chrabře odtud střehla ná-
rodní strana svobodomyslná tohoto čestného
příjmí svého, jak statečně nesla svůj prapor
neodvislosti do bojův nejtužších, nele-
kajíc se obětí nižádných, o tom vypravují
dějiny vídeňských punktací nejlépe. — Nuže
po 20 letech nadešla chvíle, kdy po osud
ných volbách květnových, jimiž většina voli
čův svěřila vůdčí otěže stran
agrární, která zapomenoue
že v samém programu svém prohlásila
se za stranu oposiční — náhle za
vyhlídku na ministerské křeslo rozhodla
se přejíti z oposice do strany vládní
nadešla chvíle pro delegáty národní strany
svobodomyslné, kde bylo se jim rozbod
nouti: mají-li taktéž obětovati ne-
odvislost svou za naději na účas
v moci vládní, či mají-li jako dosud
provozovat politiku volné ruky
aneb přejíti do oposice. Konány o to vážné
a dlouhé porady: Dne 29. září t. r. sje z
místních organisací národn
strany přijal jednomyslně tuto resoluci
doktor
Julius Grégr
10
article
»Vzhledem k tomu, že nynější vláda
bar. Becka nesplnila dosud ani je
diný ze známých spravedlivý ch
postulátů českého národa, na-
opak, že za této vlády dějí se českému
národu křivdy veliké a zjevně na-
držuje se neoprávněným, ba neoprávně-
ným požadavkům stran německých a že
zejména útisk českých menšin
v území zněmčeném král. českého stále jest
větší, sjezd uvážil a klubu říšských
poslanců předložil návrh, dle kte-
rého delegace česká v tom případě, že by
vláda v době nejkratší požadavky
českého národa nesplnila, za-
ujati má stanovisko oposiční.e
Na to dne 6 října t. r. širší vý-
konný výbor strany naší souhlasně
se pronesl: »že poslanci svobodomyslní mo-
hou podporovati jenom takovou
vládu, která starati se bude o splněn
spravedlivých požadavků českého
národa v ohledu národním, kulturním i hospo-
dářském a která ve veškerém veřejném životě
poctivě se bude snažiti, aby ne-
byla porušována zásada rov no
cennosti českého národa v zemích ko
runy české — a aby své postaven
zařídil podle toho, jak vláda se
k požadavkům těmto zachová
Navzdor všem těmto usnešením všal
delegace strany svobodomyslné ve Vídni ná-
sledovala přikladu strany agrární a kleri-
kální, i odhodlala se k těžké oběti své
neodvislosti vůči vládě, která dosud
ani slovy ani skutky nepodala
důkazu, že jest odhodlána právo
jeho dobré učiniti věcí svou
A proto se rozcházíme s vedením strany
naší, obávajíce se, aby neodpykala na konec
důvěřivost svou stejně jako druhdy strana
— staročeská. —
Beck
den 6 říjen
Vídeň
11
article
Anglický imperialismus.
(Odpověď na návštěvu německého
císaře v Angli i.)
Včera večer 27. t. m. udála se v Pařiž
významná manifestace francouzsko-anglická, jež
je jaksi odpovědí na návštěvu císaře Viléma Ii
u Eduarda VII. Dlky horlivosti a stykům našeho
znamenitého dopisovatele londýnského p. Cou
duriera je nám možno již dnes podati zprávu
o tomto projevu a přinésti podstatné úryvkyz
řeči, kterou pronesl ve francouzské »Lize
koloniální« známý anglický státník a diplomat
lord Ampthill, bývalý guverner v Madrasu
a bývalý místokrál v Indii par interim. Našt
čtenáři zajisté ocení tuto zpravodajskou rychlost
i naši snahu udržovati je ve znalosti velkých
otázek mezinárodní politiky, jež vrhají svůj
reflex i do naší říše a jejichž pozadím je nejen
boj politický, ale i rivalita hospodářská a ob-
chodní mezi oběma nejmocnějšími státy evrop
skými.
Liza
Ampthill
Madras
Indie
Vilém ia u Eduard
12
article
Tento systém mezinárodního zpravodajstv
a přimých našich styků se zahraničními kruhy
politickými, dosud málo obvyklý v české žurna
listice, vede zajisté ke správnému informování
o politickýchl a národohospodářských problemech
mezinárodních a k jasnější oriehtaci ve světo
vých záležitostech.
Jak nám oznamuje náš zpravodaj p. Cou-
durier, konala se v Paříži dne 27. t. m. ve
schůzi »Ligy kolonišlní« za předsednictví Eugén
Etienna, bývalého ministra, zakladatelea
presidenta ligy, přednáška lorda Amplhill
»O imperialismu anglickém«.
Přednáškou touto zahajuje se serie mezi-
národních konferenci o kolonisačních systemech
velmocí evropských. Vzhledem k posledním udá-
lostem v Londýně a Windsoru, kde byl hostem
královým císař Vilém II., není bez jakéhosi vý
znamu, že serii přednášek zahájil anglický po
litik, známý svými imperialistickými názory, roz
hodný přivrženec přátelství francouzsko-anglického
jenž vidí v Německu nejnebezpečnějšího odpůre
Velké Britanie.
Lord Ampthi!! dal našemu londýnskému
zpravodaji svou přednášku k disposici pro náš
list a můžeme tak současně s pařížskými a lon
dýnskými žurnály přinésti její obsah.
Eugén Etienn
Amplhill
Vilém II
Ampthi
Paříž
Londýn
Windsor
Německo
Velká Británie
13
article
Lord Ampthil! prohlašuje, že mluv
k francouzskému posluchačstvu jako represen-
tant idey a pocitů většiny anglického národa.
Řečník definuje anglický pojem »imperialismu«-
Je to pouze výraz pro »rozšiřené vlastenectvl«
pro vlastenectví, které jde za hranice ma-
teřské vlasti a sahá do zámořských končin, jež
lidé jedné racy kolonisovali, jež spravují a z
nichž učinili část svého národního dědictví. Im-
perialismus znamená lásku k rodně zemi zvět-
šeně novými kraji. Imperialismus, znamenajíeí
zvýšení základního pudu sebezachování, z nějž
vznikl cit vlastenecký, je přirozeným vývojem
jistých tendenet lidských společnostl.
Imperialismus, tak jak je chápán Angličany
je přirozeným a nutným důsledkem myšlenky
národní. Francie vzkřisila tuto myšlenku Ravo-
luce francouzská dala podnět k hnutí národnímu
a upevnila v Evropě myšlenku vlastenectví.
Imperialismus je mocnou vzpruhou velkých
národů, jako byla na počátku XIX století my
šlenka národní. Velká Britanie postupuje ve
svém giganlickém rozmachu a Francie po jejím
vzoru založila si říši zámořských kolonií, kter
je protějškem k »větší Britanii«. Od 20 let při
pojila Francie ke své řiši 9 milionů čtverečních
kilometrů a 47 milionů obyvatelů. Jsou známy
též pokroky učiněné Némci v koloniální expansi
Imperialismus je ovšem nebezpečím pr
světový mír. Ale strach z výloh a risik váleč
ných zmenšuje možnost, že by mohly vznik
nouti konflikty zbraní. Imperialismus je též
mocným podporovatelem myšlenky míru. Nejno-
vější smlouva rusko-anglická je toho novým dů
kazem, že imperialismus nyní cíli ke světo-
vému míru.
Ampthil
Angličan
Imo
Francie
Evropa
Velká Británie
velký Británie
14
article
Řečník dále podává ve velkých liniích obran
ř1še britské, které má asi 12 milionů
čiverečních mil, což znamená, že pokrývá as
pětinu povrchu zemského a obyvatelstvo říše
obnášející asi 400 milionů, znamená též as
pétinu veškerého lidstva. Nesmírné území brit
ské dělí se ve tři druhy: kolonie, mající auto
nomní vládu, kolonie řízené eísařskou vládou
zvané »erowa colonies« a Indie. Koloniese
správou autonomní (Australie, jižní Afrika, Ka
nada) jsou koloniemi v pravém smýslu slova
jsou obydleny lidmi britské racy, kteří vyšli ze
své přiliš plné vlasti, aby do zámořských kon
čin přenesli zvyky, náboženství a zákony vlast
své. Tyto kolonie jsou neodvislé, řídí se dle
svých zákonů, tvoři si ochranná cla i proti vý
robkům Velké Brilanie. Kolonie tyto jsou ode
dávna chráněny cly, kdežto původní vlasť zů
stává věrnou volné tržbě.
Pouze jediné právo nemají tyto kolonie
nemohou míti vlastní vojsko ani námořnictvo
ani svůj sbor diplomatický. Kolonie tyto Anglie
nemůže dle libosti využitkovati. Jejich obyva-
telstvo je volným národem, majícím jakous
republikánskou vládu. Jsou to republiky, utvo-
řené pod ochranou koruny anglické, mající ráz
zcela demokratický.
Kolonie »korunní« jsou jiného rázu. Jsou
to kraje exotické, tropické, kde Evropané ne
mohou žíti bez práce domorodců nekonečně
četnějších nežli kolonisté a úřadníci. To jsou
pravé země k těžení a zužitkování, kde se hledá
spíše odbyt obchodní nežli umísťování přeby
tečného obyvatelstva. Tyto kolonie patři poo
přímou správu koruny britské. Provozujeme
v koloniích nadvládu, která však není násilím
Naše vláda je ospravedlněna již tím, že jsme
přesvědčeni, že spravujeme tyto země mnohem
lépe, nežli by je spravovalo jejich obyvatelstv
domácí.
Evropan
Indie
Austrálie
jižní Afrika
15
article
Dobře vládnouti v koloniích je jedním
z největších úkolů imperialismu a těžkou jeho
zodpovědnostl. Všechny národy evropské jsou
v tom ohledu stejného smýšlení, stači, připo
meneme-li zrušení otroctví a protesty prot
administraci konžského státu.
Indie zaujímá zvláštní ojedinělé postaven
ke koruně a lidu anglickému. Nesmírná tatc
řiše s 300 miliony obyvstel různých rac a ná
boženstvi, je velkým bohatstvím, ale též velkou
liží pro Britanii.
Řečník na to polemisuje proti theorii vol
ného obchodu a proti přiliš vznešeným ideálům
a příliš vysokým prinoipům liberální strany
z první doby vlády královny Viktorie.
Hindové nadšení těmito zásadami domáhal
se pro sebe podobné volnosti a aulonomie jako
samostatné kolonie. Řečník dokazuje proč po
dobná reforma je neuskutečnitelná. Nynější krá
lovství spojené směřuje k úplnějšímu přimknut
kolonií k mateřské zemi. Angličané uči-
nili z kolonil své společníky
míru a své spolubojovníky ve
válce.
Lord Ampthil! poukazuje v čem spo-
čívá význam a praktičnost koloniální politiky
imperialistické strany »The party of Tarif Re
form«, a vyslovuje se pro zásady politiky
»Imperial Preference«, tvořici jednotnost i sou-
vislost celé říše se všemi koloniemi.
Imperialismus britský má též svou význač
nou stránku humanni. Ve všech velkých kolo-
niích britských je neobyčejný odpor proti
Asiatům, ať již jsou poddanými britskými nebo
nejsou. V Transvaalu, Australii a Natalu roz-
hodli se zameziti přistěhovalectví žlutého plemene
asijského, v němž bili viděli přiliš nebezpečné
konkurenty.
Nejde tu o odpor proli race, je to otázka
obchodní rivality. Britanie slibila všem svým
poddaným, tudiž i asijským, spravedlnost
ochranu. Když však tito poddani jsou pronásle-
dováni a vyháněni z našich kolonif, trpí tím
vážnost Britanie.
Angličan
Ampthil
Imperial
Asiat
Indie
Británie
Transvaal
Austrálie
Natal
Viktoria
the part of tarif
16
article
Vláda anglická nemůže donutiti kolonie
autonomní a demokratické, jež mají právo dle své
vůle spravovati své záležitosti, aby poskytly
Asiatům práva a výhody, jež jim nechtějí dáti
To je velmi trapný konflikt, jehož rozřešen
možno způsobiti jen vyšším pochopením ideálu
imporialistického. Úkol imperialismu je krásný
Imperialisté přejímaji před civilisovaným světem
velké dědictví a zavazují se že ho použijí spra-
vedlivě a ušlechtile. Jejich snahy jsou prodehnuty
ideálem vlastenectví i lidskosti. Velká Britanie
jen s mocí a slávou svých kolonií může hráti
nadále svou roli pro udržování rovnováhy
v Evropě. Řečník končí srdečnými slovy o bu-
doucnosti přátelství francouzsko-anglického.
Projev lorda Ampthilla je po mnoha
stránkách pozoruhodný. Jeho výklad ukazuje
velké ctižádosti Britanie i těžké poslání lidu
anglického v jeho nesmírné říši. Jeho přednáška
je pamětihodna též tím, že je to poprvé, kdy
vysoký diplomatický hodnosta a peer anglický
přijel do Francie, aby poučil Francouze o tužbách
své vlasti. Vzájemné poznání posiluje přátelství.
To je též asi účelem návštěvy lorda Ampthilla,
klerý spěl říci Francii anglické sympatie v té
době, kdy návštěva Viléma II. minula ve Velké
Britanii bez jiného dojmu, nežli jaký zanecháva
lesk a šum strojených slavnosti oficiálních.
Ampthill
Francouz
Vilém II
Velká Británie
Evropa
Francie
17
article
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 27 listopadu. (K. k.)
Vyrovnávacl výbor pokračoval dopoledne v ze
vrubné rozpravě o vyrovn ávacích předlo
hách. Projednává se skupina stálo-finan
ních otázek.
M.-p. bar. Beck připoušíl, že čásť uherské ve
řejnosti tvrdívala vždy, že nejůpl nější hospodářská
rozluka od Rakouska je žádoucí již z politických
důvodů pro další vývoj Uher. Hnutí to sahá do da
leké budoucnosti a nelze o něm říci, že právě v tom
to okamžiku má přestati. Druhá čásť veřejného mí
nění v Uhrách soudí skutečně, že se doporučuje
z hospodářských přičin, aby uvolnily se co nejvíco
všechny hospodářské svazky, neboť tím dán prý
předpoklad zdárného vývoje obou států, a zvláště
nerušeného soužití. Tento názor považuje se stano-
viska hospodářského za úplně nesprávný. Zrušení
bankovní pospolitosti bylo by skutečně spojeno s ve-
likými hospodářskými škodami pro Uhry. Ale jistě
také není správným názor, že my můžeme očekávati
zvláštní výhody z rozdělení banky. Se stránky ho-
spodářské je nynější stav v mnohém ohledu pro
nás výhodnějším, než dojde-li k rozdělení banky.
Avšak jisto je, že škody z rozdělení banky budou
podstatně jiného druhu, než škody, jež postihnou
Uhry, a my je můžeme proto snésti mnohem snáze.
Beck
Rakousko
Uhry
18
article
Avšak věc má se tak, že nemůžeme míti velikou
radost z rozdělení banky a škodolibost z toho, že se
Uhrám povede hůře, nemůže nám poskytnouti žádné
náhrady.
O možnosti zřizovati samostatné banky nelze
pochybovati. V zákonech o privileglu banky činl
se vždy výhrada, že jeden i druhý stát má právo
zříditi samoslatnou banku. Avšak v tom okamžiku,
kdy s uherské strany žádáno, aby nyní nebylo smlu-
veno prodloužení bankevního privilegia, bývalo by
největší taktickou chybou, kterou by se siluace byla
postavila na hlavu, kdybychom byli žádali totéž, ce
žádaly Uhry. Naopak my jsme z tohoto uherského
požadavku musili vyvoditi důsledek, že splnění to-
hoto požadavku jesl koncesi s naší strany, Ale když
jsme se spřátelili s myšlenkou, že případně nastane
v r. 1910 rozdleni banky, musili jsme se sami
sebe tázati, nejsou-li nutna opatření na ochranu
našich zájmů a jaků? Jedno z těchto nulných opa-
tření bylo pojato do známě klausule valutové, obs
žené ve speciálním ustanovení 1 My však neoddá-
vali jsme se žádné pochybnosti, že tím nejsou naše
zájmy dostalečně chráněny, nýbrž že třeba učin
joště další opatření. Dr. Schlegel správně poukázal
kdyby došlo k rozdělení banky, že přirozeně měl
bychom co činiti s diferonci v hodnolě obou valut
tak že vzníká otázka, zdu a do jaké míry vznikla
by nám následkem rozdělení banky škoda z různost
hodnoly peněz Tato olázka byla také v lisku po
drobně probrána. Poněvadž jest neobyčejně obtížn
a lze ji dnes sotva přehlédnouti v celém jejím vý
znamu, poskytlo ministerstvo přiležitosti odborníkům
kteří stojí mimo její kruh, aby projevili své mínění
Mezi nimi nalézal se také vydavatel „N. Fr. Pr.
doktor
Schlegel
Uhry
Francie
19
article
Benedikt, který už v r. 1892 byl vládou pozván jako
vynikající odborník na tehdejší valutovou ankelu.
a jehož názor v otázce účinku různosti hodnoty pe
něz byl také řádně oceněn.
Konečné řešení těchto problémů nemohlo bít
dle podstaty věci vládami zamýšleno. Avšak obě
na základě výměny názorů dospěly k následující
zalímní dohodě, která byla přijata do protokolu
Kdyby z jakéhokoli důvodu neměl být obnoven dosa
vadní privilej Raíkouskouherské banky po dob
patnosti smlouvy o úpravě vzájemného poměru ob
chodního a dopravního, obě vlády uzavrou před nut
nou pak novou úpravou cedulové banky úmluvy
jež jsou s do, zajistiti provádění smlouvy o úprav
vzájemných obchodních a dopravních vztahů a zvlá
ště zameziti, aby účinky, plynoucí z event. různost
ceny peněz, nemařily nebo nepoškozovaly účel vol
ného obchodu mezi oběma státy
Dále naskytá se otázka, zdali zvláštní ustano
vení závěrečného protokolu týká se též platů, ply
noucích z tak zv. blokově smlouvy.
Zvláštní ustanovení 1. zcela všeobecně mluv
o sláto-linaněních platech. Platy, plynoucí z úmluvy
bloku, jsou skutečně státo-finančními plat-
kat'exochen. Nemůže tedy býti žádné pochybnosti
že zvláštního uslanovení 1.. pokud jdle o zajlštěn
V drobném p.ourjit
ranní číslo o sobě . . . za 9
. . . za z
Ve šlialkách na vankovs:
ranní časlp. . . . .
10h
odpolndní
odpolední . . . . . . . . 4k
1nserá1 v
plati se hotově napřeš.
Předplaceni a inserty pěijímá admlsi-
strace v Mlarianské ulici č. 3
Tam nacházají se též redakne
Uiskárna a ezpsdice „ Národnich Listá“.
Rukopisy se nsvracvjí.
Mlarianský ulice
Raíkouskouherský banka
Národnich Listat
20
article
valuty, v níž má býti placeno, může býti použito též
na smlouvu o bloku.
Pokud jde o otázku, jak se věci mají v tom pří-
padě, kdyby plat se stal po smlouvě blokové teprve
po r. 1917, tu ovšem smlouva na úpravu vzájemných
obchodnicn a dopravních vztahů sama o sobě jest
omezena lhůtou r. 1917, avšak bloková smlouva
jeví se jako zvláštní právní poměr, a v rámci dotyč-
ných ustanovení samých je zajištěno další trvání
některých smluvních ustanovení. Vždyl se přece
výslovně poukazuje na smírčí soud.
Tím je tento celý právní poměr ve svém konne-
xu zachován a samozřejmě není možná, aby v jistě
lhůtě byla považována za platná ustanovení o pla-
tech, jež by později již neplatila.
Po této stránce není o intencích při uzavfení
smlcuvy žádné pochybnosti. Však i kdyby moblo
dojíti k neshodám, byla by poskylnuta úplná záruka
v použivání smírčích soudů na tuto otázku.
Pokud týká se sirotčí jistoty, přiřknuté uherské
náhradní rentě, prosil by, aby tato otázka nebyla
zaměňována s ukládáním uherských papírů v jiných
záležitostech. Buď záleží Rakousku na tom, aby
zrušilo tento dlužní poměr, pokud jde o státní dluh,
a po této stránce dostalo volnou ruku, nebo ne.
Záleží-li mu na tom — a zajisté ano — je smlouva
v této tendenci, již sleduje, spravedlivá a pak je také
v našem zájmu učiniti vše, aby dlužníkovi bylo co
nejvíce usnadněno provedení těchto kolosálních vý-
konů, aby mu umožněno bylo provedení celého po-
měru. Již proto nám záleží na tom, abychom ná-
hradní rentě olevřeli svůj trh, neboť nepopíratelným
stoupnulím kursů renty usnadní se celá akce.
Rakousko
21
article
Jest v našem zájmu, aby uherská náhradní renta
byla umístěna co nejpříznivěji. Avšak ať se také ne-
zapomíná, že umístění uherské náhradní renty sou-
visí s tím, že my stáhneme svoji rentu. Vzniká tak
prázdnota, do níž vslupuje uherská náhradní renta
a nebude připuštěním této náhradní renty nově
zalížen náš ukládací trh. Smlouva je hospodářsky
pro obě části dobrá a je také po stránce technické
správně koncipována.
Po min. předsedovi mluvili ještě posl. Fuchs,
ministr dr. Korytowski a posl. Wolí, načež
schůze přerušena do 3 hod. odp
Vodpolední schůzi posl. dr. Kramář ozna-
čuje okolnost, že bankovní otázka nebyla řešena.
za přednost vyrovnání. Nejvíce cení na něm volnost
pohybu, jmenovitě v otázce tarifní. Kdyby se zmír-
nily u čl. 13 poněkud hrany cukerní daně (což určilě
doufá), přistoupíme klidně před veřejnost a budeme
moci říci, že v hospodářském směru neschválili jsma
nic, co dle našeho vědomí bylo by ke škodě naší
říšské polovice.
Fuchs
Korytowski
doktor
Kramář
22
article
Zřízení samostatné uherské banky musilo by —
zvláště kdyby potrvaly nynější poměry — vésti ne-
vyhaulelně k znehodnocení uherské měny, jež by
také pro nás bylo neštěstím Bylo by přímo zločinem
na našich zájmech, kdybychom Maďarům za ban-
kovní jednotu, již především oni sami potřebují, za-
platili třeba jen holíř. Ani vláda, ani sněmovní vět-
šina nenajde se u nás k tonu, zvláště ne za úslupky
v oboru vojenském. Rečník souhlasí zajistě se zave-
dením plukovní řeči, avšak přece musíme si zaká-
zati, aby v neuherských plucích byla plukovní řečí
maďarština. Preslávají „erty tam, kde vojska používá
se dokonce, aby chudé národnosti od Němců až
k Slovákům byly odnárodněny. Hlavní bilva svede
se u banky. Uvidíme-li po dvou lelech do r. 1910,
že rozlukové snahy v Uhrách vzrostou, že Maďali
chlějí pouze využilkovati bankovní jednolu, aby
nám v r. 1915 mol i říci s bohem: nemáme aaprosto
žádné příčiny podporovati bankovní jednotu K po-
znání o nulnosti jednoty nemohou býti pčivedeni
ničím víc než hroznými hospodářskými škodami, jež
snad také my, ale desaleronásobně oni utrpí. Přijeti
placení holovými bylo by přimo šílenslvím.
Maďar
Němec
Slovák
Uhry
23
article
Se svou pokladní hotovostí a se svými zdravými
hospodářskými poměry jsme úplně s to upraviti sveu
platební bilanc dle mederního rozvoje peněžnictví
a nemusíme se vrhali v nebezpečí světového trhu
s občasnou peněžní tísní.
V olázce blokové renty souhlasí s ministrem.
že. budemeli konvertovati, Maďaři přiktoči těž ke
splácení. Avšak ke konversi dostnneme se sotva
brzy. Vyrovnání není hospodářsky špatné, avšak jen
pod tou podmínkou, ujasnímedi si, ze pro společen-
ství, zejména pro společenství banky nepřineseme
naprosto již žádnou obět
Po vývodech posl. dra. Kurandy, dra
Schlegla, Albrechta a ref. dra Pergelta
schválena projednávaná skupina hlasováním dle
jmen 25 proti 7 hlasům.
Smlouva v přičině dvojitého zdanění po
české řeči posl. Choce a několika poznámkách pos.
da. Laginje a ref. Pergelta schválena.
Příští schůze bude zejtra v 6 hodin več.
Tiskový výbor vyřídil dnes vládní předlohu o
držení tiskařských lisů a strojů na roz-
množování spisů.
Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen dr.
Skedl.
Legitimační výbor se zřetelem na konkretní pří-
pad, jejž uvedl posl. Vityk, přijal dnes jednohilasně
návrh posl. Diamanta, požádati min. předsedu za
provedení vhodných opatření, jimiž by svědkově,
kteří mají býti vyslýchání při vyšelřování nepořádků
o volbách, byli chráněni proti případným přehmatům
obviněných úřadních orgánů.
Protestované volby posl. Folbera a Václ. My
slivce byly schváleny
Maďar
Kuranda
Schlegl
Albrecht
Pergelt
Choc
Skedl
Diamant
Folber
Václ
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. listopadu. (Haličská vo-
lební oprava.) Předsednictvo polského kola
mělo včera poradu s mistodržitelem hr. Poto-
ckým a zemským maršálkem hr. Badenem, kteří
schválně přibyli do Vídně, aby se domluvilio
svolání sněmu haličského. Předseda kole dovo-
zoval, že sněm ještě letos svolán býti musí, aby
komise pro volební opravu mohla dokončiti svou
práci. Mistodržitel a zemský maršálek slibili, že
se všemožně příčiní, aby sněm skutečně svolán
Pokud se týče volební opravy samotně,
„Kur. Lwow.“ sděluje, že užší výbor své po-
rady již ukončil a dohodl se, aby se širšímu vý-
boru předložil návrh takový: Sněm haličský má
míti 212 členů; z nich bude 8 virilistů, vesměs
biskupů a 204 poslanci. Tito se dělí ve dvě sku-
piny po 102 poslancích, všeobecnou a sta-
vovskou. Ve skupině všeobecné bude 20 po-
slanců za města a 82 za venkovské obce. Ve
skupině stavovské mají míti velkostatky 53 zá-
stupce, rady městské 20, spolky živnostenské 6,
obchodní komory 12, kurie inteligence 11 (advo-
káti 2, lékaři 2 atd.). Všechny volby mají býti
přímé a tajné, ve skupině všeobecné má se
však zavěsti množné právo voličské
v ten způse., že každý volič, jenž dosáhl 35 lel,
má míti dva hlasy.
V Praze, 27. listopadu. (Úpadek pol-
ského kola.) Orgán polských lidovců liči
nevalně skvělé postavení nynějšího polského
byl.
Praha
Baden
Vídeň
spolek živnostenský 6
obchodní komora