ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f947340-7685-11dc-9225-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 122, place 56, org 14
1 masthead
Stran:2.
2 masthead
NÁRODNÍ LITY
3 masthead
28. listopadu 1907.
4 masthead
Císlo 329
5 article
kola ve vídeňském parlamentě. Kolo nepozbylo „vé staré váhy, protože má nyní pouze 53 členy, nýbrž proto, že neví, komu má nabídhouti své pomocné ruky. Posl. Glabiňski měl dosti vtipu, aby své intriky provedl v lůně polského kola; má-li však polské kolo požívati úcty také v par- lamentě, musí vědět, co chce a kam směřuje. Alo prozstím kolo neví, jak se zachovati k dů- ležitým otánkám, nacházejícím se nyní na jedna- cím pořadu. Čeká patrně, co mu rozkáže nikoli vlastní svědomí, ani opravdový zájem stálu, nýbrž dočasné ministorstvo. Kolo změnilo se tak z konservativného klubu v soukromý podnik, čekající na státní subvenci. A právě proto polské kolo pozbylo vážnosti ve sněmovně. Jindy pol- ské kolo provozovalo špatnou politiku, dnes se chonio nemožné taktiky, nemíti nijaké politiky a nijaké zásudy. Posl. Glabiňski, slibuje povin- nou daň státním nezbytnostem rakouským, ne- toliko se zřekl svého dřive hlásaného, naivného všapolského irredentismu, nýbrž slíbil něco,o čem sám neví, co bude, poněvadž není známo, v jaké atmosféře státních nezbytností nachází se nynější polské kolo. Jakkoli orgán polských lidovců maluje obraz nynějšího polského kola barvami příliš černými, je v jeho líčení mnoho pravdy, pravdy tím trpčí, že podooně smutné obrazy předsta- vují nyní také parlamentní korporace česká jihoslovanská.
Posl Glabiňski
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. listopadu. Převrat v pozemkové držbě v Rusku. V Rusku se děje ohromn; převrat v pozem kové držbě. Statkáři uznávají sobě za prospěš- nější půdu svou prodávati sedlákům. Sedláei tvoří společnosti, jež pomocí vlády (Selské ban- ky) šlechtické země kupují a mezi své členy rozdělují. Pouze na ukázku uvádíme několik dat o tomto převratu, jejž možno považovati za nejvělší událost, která se před našima očima ovehrává. Na celou akci bude zapotřebí při rozsáhlosti Ruska mnoba let. V poltavské guberni Selská banka koupila v priluckem újezdě 5 šlochtických statků ve výměře 7689 desjatin za 1,394.700 rub. Z nieh dva jsou velkostatky ve výměře 7365 desjatin v ceně 1,316.150 rublů. V bessarabské gubernii koupeno pro sedlá- ky 28 šlechtiekých statků ve výměře 21.500 desjatin za 500.000 rublů. V orelské gubernii kupuje se pro sedláky šest šlechtických statků ve výměře 7579 desja- tin, z nichž 2098 určeno ku prodeji selským spo- lečnostem. Podobně se děje na celé čáře, ve všech guberniích. Krise v Portugalsku. Přes Madrid se oznamuje z Portugalska, že bylo 21 zákonně ustanovených politických klubů v Oportu za- vřeno. Spolčovací právo vyzdvi ženo. Z úřadní strany se popírá, že finanční ministr vydal za 20 milionů franků dlužních poukázek na tabákový monopol. S velikým na- pjetím se hledí vatříe schůzi vůdeů oposičníeh stran Vilheny, Luciana Castry aji- ných vynikajících monarchistů, kteří jsou pří- vrženei korunního prince. Zprávy z Portugalska si stále odporuji Vládní prameny snaží se přesvědčiti, že opo- siční rozčilení se obmezuje pouze na profesto- nální politiky. S jiné strany zase se tvrdí, že následkem omezování shromážďovacího práva je veškeré obecenstvo do krajností roztrpčeno.
Lucianus Castro Praha Rusko Portugalsko Madrid Oporto
7 article
Lidé si vykládají na ulicích své politické ná- zory. Rektor university v Coimbře, velitel mu- nicipiální gardy a jiní vysoci úřadníci podal žádost za propuštěnou, poněvadž nesouhlast s diktatorskou vládou Francovou. Pronásledování žurnálů pokračuje. Jen ně- kolik žurnálů zcela krotkých smí vycházeti. Censura je teď rozšířena i na divadlo. Chefredaktor madridského žurnálu »Liberal« odebral se do Lissabonu, aby studoval tamni situaci. Mluvil s populárním básníkem portugal ským Guerrou Inngnierrou, který pro- hlásil, že stav Portugalska je teď kritický, že může přivoditi katastrofu. Teď s musí dokázati, zda-li je národ skutečně života sehopný aneb odsouzen k věčné zdánlivé smrti. Diktátor umlčel žurnály, zamezil shro- mažďování i na divadla uvalil censuru. Básník Inngnierra míni, že Franco hraje ne- bezpečnou hru, spoléhaje přiliš na umírněnos lidu portugalského. Franco prý má připra- vený neobyčejný plán. Vzhledem k možnosti odstoupení králova připravuje v tichosti cestu královu do Bra- silie s úmyslem, že by dom Carlos mohl tam obnoviti monarchii. Zpráva tato zní příliš fantasticky. Král portugalský osvědčil se tak znamenitě ve své vlasti, že asi sotva pohne republikány brasilské, aby pro jeho krásné oči se vzdali své svobody. Z Marokka. Siluace je stále kritičtéjší. »Matin« ozna muje z Nemoursu v Alžíru, že 5 marockých kmenů, dosud neutrálních, přidalo se ke vzbouřeným Benisneseům. V okoli Udždy na řece Kissu došlo 25. t. m. k srážce francouzského oddilu, čitajíeího 300 mužů, s 1500 domorodci. Francouzský oddi můsii ustoupiti na pravý břeh řeky, odku vydatnou palbou, trvající několik hodin, donutil nepřítele k ústupu.
Francův Guerra Inngnierra Inngnierra Franco Carlos Coimbra Lissabon Portugalsko Bra Maroko Alžír Kiss Rektor univerzita
8 article
Vězni pány vězení. Ve vězení v Liguré Novi v Ilalii přihodila se episoda sensačni, povedená, ale i trapná zároveň Dva těžeí zločinci prolámali se z kobky své, přepadli a zranili strážce, osvo- bodili potem sedm jiných vězňů, zmocnili se v sousední budově soudní zbrani tam ulože- ných a doslali se na svobodu. Policie, karabi- níci a sto vojáků vypravilo se za nimi. Není po nich ale ani stopy. Zdá se, že v italskych vézeních jest tomu asi tak, jako v německém vojsku v Kopniku. Zlý stav a operace Viléma II. Berlinský jeden list oznamil tyto dny, že Vilém II. odebral se do Highelifu hlavně proto, aby se posllil k vykonání ušní operace. A že cisař chystá se čásť svých povinností panovnických pro váž- ný svůj stav přeněsti na koru- ního prince. Jak čtenář ví již z telegramů, berlinšti oficiosové vyvracejí první část zprávy té, ka druhé ale opatrně mlčí. Ovšem v Berlíně znají výborně taká úřadní dementi z doby, kdy se o Vílémově otci, Bedřichu II, hlásalo častějí že trpí jen kalarem hrtanu, kdežto nebohý stižen byl už té doby jasně rozpoznanou ra- kovinou, jíž potom i za šest měsíců podlebl. V Higheliffu přítomen byl Vilém II. v neděli mši v malém kosteliku, kdež z plval spolui žalmy a hymny. Jedna ze zbožných hymen těch zpívala se podle nápěvu rakouské hymny, z čehiož měli asi na nebi obzvláštní potěšení. Jinak vyřizuje Vilém HI. na ostrově Wightu státní záležitosti výlety po vachtě a vyjížďkami automobilovými. V Německu mezilím kvete re akce kvěly nejpodivnějšími dle pravidla, že mi nistři bývají horší i pána svého.
Vilém II Vílémův Bedřich II Vilém HI Berlín Wight Německo Ligurý Novi
9 article Okresni porada učitelstva škol pražských.
Okresni porada učitelstva škol pražských. V nedokončené poradě, konané dne 6. t. m. bylo včera pokračováno. Poradu zahájil okr. šk. in. spektor prof. R. Jedlička a ustanovil svým zá- stupcem řed. J. Brože. Polom referoval uč. Sedlá- ček o pomocném školství pražském. K dosavadním čtyřem pomocným třídám přibude brzy pátá při škole u sv. Štěpána. Znamenali je sice v organisaci toholo školství vzestup, ale žacíva zatí- ženébo přibývá zvláště ve čtvrtech továrních. Dalši propagace pomoc. školství odkázána zvláštnímu vý- boru. O revisi dějepisných osnov podáva obsáhlou a velmi zajímavou zprávu uč. A. Obst Na konec doporučil reformu učby dle ových nosnov které příhlížeji zvláště ke kulturním dějínám. Osnovy příjaty jako podklad pro vypracován podrobnějších ukázek, sebrání příslušných pramenů knižních a soupisu místních památek historických. Zprávu o tělocvičné výchově mládeže přednesl uč. Smolka. Navrhl, aby při jednání o slavbách a přestavbách slolních budov přibráni byli odborní znalci z učitelstva tělocviku, aby uživalo se tělo- cvíčen školních výhradně k účelům školským, aby cvičeno bylo jen ve střevicích, učebny i tělocvičny aby aspoň dvakráte do roka byly myty horkou vodou a natírány olejem, který váže prach, důle aby prach byl náležitě stírán a aby bylo větráno. Tělocviku buď obligátně učeno i na školách dívěích a plování buďte způsobilí žáci cvičení na plovárnách nákladem obce, při školách buďte zřízena menši hřiště. Pr učitele buďle zřizovány tělocvičné kursy. Ženským ručním pracím buď vyučováno až ve čtvrté třídě. Tyto návrhy schváleny jednomyslně.
profesor R Jedlička J Brož Štěpán A Obst Smolek Polom
10 article
Nejznjímavějším předmělem bylo rokování o zprávě komise pro návrh na úpravu postupu pražského učitelstva. Uč. Zno- jemský navrhoval, aby na společné poradě bylo jednáno nejen o postupu na školách obecných, ale měšťanských, dovozuje, že učitelstvo škol obecných má právo zaujati k otázce postupu na školách mě- šťanských slanovisko. V témž smyslu mluvil uč. Tě- šInský, který označuje školu obecnou i měšťan- scou za jednotný organismus a nemůže souhlasiti. aby učitelstvo se dvojilo a aby práce na školách obecných vykonaná se podceňovala. Proti náhledu uč. A. Müllera, který odkazuje učitelstvo obee- ných škol, aby mluvilo o postupu na měšťanských školách, až vykoná odborně zkoušky, staví se co nejrozhodněji uč. F. V. Moravec, upozorňuje, že učitelstvo ob. škol nemůže vzdáti se práva posu- zovati návrh postupu na školách měšťanských, po- něvadž v budoucnu mohou naslati nepředvídané eveninality, které se navrženým poslupem citelne učitelstva obecných škol dotknou. Návrh uč. Znojemského, aby rokováno bylo o postupu na měšť. školách vělšinou zamílnul. Referent uč. Velický ličí polřebu pevných pravidel o postupu, aby zamezeno bylo znemrav ňujicí doprošování o místa. Nejsprávnější řád by by automatický poslup. Dokud není uzákoněn, nutno dojednati se o kompromisním řádu postupovém, kte rý uvitají i úřadově obsazovací, poněvadž jim bude ozřejměno slanovisko učitelstva. Ovšem větší prak tickou a plnou cenu může míti splše ten řád, který bude jednomyslně přijat. K návrhu pluví uč. Nepokoj, doporučuje aby vodle zásady staršinství uplatňována byla uři postupu také větší způsobilost. Sleč. Anýžova žádá rozdělení statutu učitelstva škol pražských v ten způsob, aby zvlášť byly zařazeny učitelky pro školy dívčí a zvlášť učitelé pto chlapecké. V tém smyslu mluví sl. Tesařova a Laušmanno va.
A Müller F V Moravec Anýžův Laušmanno
11 article
Uč. J. V. Černý naproti tomu doporučuje jednolný statut všeho učitelstva pražského. Sl. Anýžova jménem učitelek prohlašuje, že s tímto návrhem budou učitelky souhlasiti s výhradou, nabude-li sta- tus platnosti a tehdy, kdy uzákoněna bude volná konkurence a učitelky tak budou připuštěny do všech tříd škol chlapockých. V těmž smyslu mluví i sl. Plaminkova. Návrh uč. Černého se přijímá. Úč. Schrötter upozorňuje, že jen ta direktiva měst- ské radě a okr. šk. radě je cenná a účelná, kterou přijme všechno učitelstvo jako jednosvorný projev. Rozuřištěnost je tu na škodu. Proti návrhu referentovu, aby při povyšování bral se zřetel toliko k učitelům, kteří nejméně dva raky na pražských školách působili, ozval se uě. Jedlička, který praví, že je ukrutné a nelidské znemožňovati někomu postup, má-li zákonité pod- minky. Volá-li se proti učitelstvu z venkova, pro vůbec do Prahy žádá, že jich nikdo nevolal, proje vuje se tím sobectví. Volá se stále po pokroku a vol- nosti, ale učitelé sami se chtějí paragmfy utáhnouti. Řečník doufá, že usnesení bude míti malou prakli- ckou cenu, poněvadž městská rada nedá si vzíti prá- va, aby rozhodovala podle svého uznání. Uč. Schrötter vidí v návrhu referentovi zbytečně dráždění učitelstva venkovského. Konkursy vypisují se veřejně, a není možno ustanovili, aby poduně žádosti nebyly vůbec brány v úvahu. Nape oi temu uč. Balcar poukazuje, že na venkově dostane učitel dlíve definitivu a že také venkovská města a okresy se proti učitelstvu odjinud uzavírají.
Černá Anýžův Černý Jedlička Balcar Praha
12 article
Sl. Anýžova je proti návrhu referentovu. Každý učitel rád přijde do Prahy, naskytne-li se mu příležitost a nikdo se neohlíží, ublíží-li se tím ji- němu v postupu. Sotva se však učitel do Prahy dostane, již se brání, aby jiný, starší, se sem doslal. Pradu nelze srovnávati s venkovskými poměry. Pra- ha je jediná a má povinnost povolávali učitele nej- lepší bez ohledu na stáří. Za dvacet le! dostali se do Prahy dva starší učitelé a pro to tolik křiku! Ne- stůjme nepřátelsky proli venkovskému uěitelstvu, a ti, kdo volají, že venku je lepší postup, ať tam žádají. Elarší učitelé nejdou sem pro luxus a pohodlí, ale z rodinných příčin nebo pracovních ohledů. V témž smyslu mluví řed. Rašín, radě, aby nejednáno bylo krutě. Čeho sám nemíš rád, nečin jiným. Pražské učitelstvo ví, že případy povolávání starších učitelů z venkova jsou ídké a zbytečně uvali na se odíum všeho venkovského učitelstva, pestaví-li se proti němu. Proti návrhu referentovu, aby do Prahy nebyl povoláváni učitelé, kteří mají delší služební dobu než 10 let, promluvil uč. Jos. Müller a nazval návrh drakonickým, který narazil by na odpor celě pokrokové mimoučitelské veřejnosti, jako r. 1905. Ukazuje k projevům veřejného tisku, který dokazuje, že v zájmu národním je žádoucno, aby venkovskému učitelstvu přístup do Prahy byl umožněn.
Anýžův Rašín Müller Praha Prado
13 article
Uč. F. V. Moravec vřele doporučuje návrhy sl. Anýžovy a uč. Mollera a žáda, aby nebyl přijat návrh referentův, který uzavírá Prahu i těm učitelům, kteří ve službách pro společné zájmy učitelské a pro kulturní zájmy národa sešedivěli. Pražské učitelstve dafo by krásný příklad uznání učitelských pracov- níků a příklad solidarity, kdyby žádalo, aby tak vynikající pracovníci pro věc učilelskou, jakým je Jos. Cerný, do Prahy byli povoláni. Proti návrbu komise mluví i uč. Horák, uváděje, že se učilelstvo venkovské zbytečně dráždí. Uč. Svoboda je prol povolávání starších učitelů, neboť Praha by se staln špilálem Referent p. Velický resumuje: Návih je dílem kompromisních náhledů. Nedopouští-li se, aby na př úřadnictvo libovolně přestupovalo z bank do záložen, anebo soudní úřadnictvo z Moravy do Čech, nem. ůže býti přípustno, aby učitelé kdykoli z venkova pře- stoupili směli do Prahy. Uč. Nepokoj navrhuje, aby do návrhu vsunuto bylo ustanovení, že mají starší učitelé s větší praxí než desetiletou odmí ní býti jen do té doby, než uzákoněn bude postup auto- matický. Poněvadž pro návrhy sl. Anýžovy a refe- renta nebyla většina, přijnt návrh uč. Nepokoje. Když ještě uč. Rohlena ujal se zatímných učitel návrhem, o němž přineseme podrobnější zprávu, by- la doslovem předsedovým konference, která trvala od 149. do 2 hodin odpol., skončena.
F V Moravec Anýžův Moller Cerný Rohlen Praha Morava Čechy
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Několik myšlenek o slůvku »radika- lismus«. V našem pohtickém zivotě zavládly po- divné způsoby boje, zahnízdilo se podivuhodné matení pojmů. Proti politickému odpůrci nebo- juje se rozumovými důvody, nýbrž přezdívkou a lží! — Politika vedouci strany jest vždy ne- omylná, třebas původně mladočeská, oposičn proti systému, byla dnes etapová, zltra po sitivní a konečně vládní. Kdo s touto palitikou nesouhlasí, jest »sbrklý politik«, »blázen«, »pro- spěchář«, »dělá politiku abonentní« a je, což jest přezdívkou nejčastěji uživanou — »ra- dikál«. Slovo »radikál« má v ústech politik vedoucí strany obzvláštní přízvuk. Jako bý chtě řici: »bláznivý střeštěnec!« Vůči komu po užil některý z neomylných politiků slova »ra dikál«, ten jest u nich sesměšněn, holov. — Ne klerý přivrženec národní strany svobodomyslné opováží se na schůzi otázat po dosavadních vý sledcích té tak vychvalované politiky vládní — pardon — positivní. Snad se mu dostane ně- jaké odpovědi, z níž rozhodně si nic nevybere avšak od té doby platí u neomylných politiků za »radikála« a tím má být odbyt. Pamatujeme se na podobně již poměry v naší veřejnosti Bylo to v době bojů proti punktacím. Tebdý byli přivrženci národní strany svobodomyslné v očich Staročechů »radikály«, »červenými ra dikály« atd. Těchto přezdívek ze všech bylo nejvíce užíváno — již tehdy měly stejnou pří hanu jako dnes a kdo je pronášel, domníval se že svého odpůrce nadobro porazil. Časyse mění — a ti, kdož těžce nesli p íval přezdivek a nadávek v boji punktačním — sami uživaj jieh proti těm, kdož s politíkou jejich nesou- hlasí. I proti nám užívá se v poslední dobe začastě slovo »radikálové«, »radikálčení«, »chtéji provádět radikální politiku« atd. Mili přátel z vládního — pardon — positivního tábora
15 article
Nejme radikály a nec ceme délat radikální poli- tiku. Jsme a zůstaneme poctivými přívržene programu národní strany svobodomyslně, pocli vými šiřiteli zásad dra. Julia Grégra, Baráka, Sladkovského a ostatních zakladatelů naší svobodo- myslné strany. Nechneme dělat radikální poli- liku — ale politiku zdrzvého rozumu, politiku určitých politických cílů, politiku, při níž se usnesení neházejí do koše, nýbrž prováději, politiku positivní, při níž se dociluje positiv. ních výsledků; zdráháme se provádět politiku vládní, totiž politiku služeb vládě zadarmo, aneb pouze za nějaký ten prospěch hospodář ský, titul a za nějaké vyznamenání. Chceme sami dělat a žádáme od národní strany svobodo myslné, by dělala politiku mladučeskou, takovou, jakou ji předpisuje program a takhická její usne sení, politiku, jež by národ český vedla k v tězství — ale nikoli od porážky k porážce chceme politiku zdravou pro národ i pro stranu — nikoliv však takovou, jež národ pokořujea stranu zabijí. Nejsme tedy radikály — nýbrž Mladočechy — Ostudná vyhláška na černém prkně lib- verdské král. hospodářské akademie, podle níž nedovolovalo se v „neněmeckém jazyce“ v pro storách ústavu hlasitě mluvit, byla tedy peč ředitelství zase sňata a slovanští posluchači, jichž jest 24 proti 14 německým, vrátili se do přednášek, a tak zamezeno nebezpečí divadla, pro akademii velmi povážlivého: návštěva před- nášek 13 profesorů čtrnácti stuďenty. Vyhláška.
Grégr Barák Sladkovský
16 article
kterou úmyslně a těžce uražen zemský jazyka řeč historického národa tohoto království profe- sorskýn sborem. král. zem. hospodářské akade- mie, tedy gážisty král. zem. pokladny, stržena byla dne 26. t. m. o půl desáté hodině dopolední na rozkaz prof. dra. Seidla a přednášky zahá- jeny rečí prof. dra. Hübsche, který vyhrožoval slovanským posluchačům nejpřísnějšími tresty za to, že stávkovali. Temperamentní pan profe- sor tloukl při tom pěstmi do stolu. Při nej- chladnějším posuzování věci zdá se, že tresty anebo při nejmenším co nejostřejší důtku zaslu- huje v záležitosti té spíš ředitelství zemského ústavu, neboť dopustilo se nejen urážky zem- ského jaz ka, k němuž jsou úctou zavázáni ne- jen jako zemští úřadníci, ale i jako vzdělanei vůbec, ale krom toho ztěžka odpustitelného pro hřešení pedagogického, když k libosti a schla- zení žáhy národní menšiny posluchačů co nej- jizlivěji a nejvyzývavěji dotkli se nejeitlivější stránky každého řádného, nedegenerovaného muže, a ta jest národnostní. Češti a slo vanšti jinoši ozvali se jako lidé povahoví, a sluš jim za to vzdáti čest, že si obrali projev nejmír.
profesor doktor Seidl Hübsch
17 article
nější, ale přece takový, že česká veřejnost ne- musí se za ně stydět. Kdyby měli býti stíhán za čin, k němuž byli vyprovokováni nestoudnou vybláškou na černém prkně akademie, na to by se podival náležitým způsobem všechen český lid, jehož čest současně se svou bájili stateční čeští agronomové libverdšti. Sluší doufati, že prozatímnému řediteli ústavu dru. Grossovi, kte- rý povolán k zemskému výboru, bylo stanovisk zevrubně vyloženo a že německo-radikální stra- ny libverdské slušně přistřiženy. Německý tisk zuří a útočí co nejsurověji na české studenty posilá je do Tábora, což by asi mohlo stát lib- verdskou akademii život. Nízkosti „Tetschen- Bodenbacher Ztgu.“, „Nordböhm. Ztgu.“ a
Gross Ztg Nordböhm Tábor
18 article
„Reichenb. Deutsche Volksztgu.“ metané při t příležitosti po národnosti akademiků, týraných německo-nacionály ve sboru, ovšem shodují se na vlas s úrovní německého tisku v sev. Če- chách. — Stávka slovanských posluchačů na lib- verdské akademii skončena. Se vší určitostí bylo lze očekávati, že známá beztaktní vyhláško pro- fesorského sboru, proti slovanským posluchačům ústavu libverdského namířená, bude předmětem jednání v zemském výboru království českého Stalo se tak ve včerejší jeho schůzi. Výsledek pověděn je v této úřadní zprávě zemského vý- boru: „Vzhledem ke zprávám některých den- ních listů ze dne 24., 25. a 26. listopadu, dle nichž slovanšti posluchači král. české akademie hospodářské v Děčině- Libverdě následkem jiste
DěčinaLibverda Deutsche Volksztg
19 article
vyhlášky ředitelství na černé prkně přestali na- vštěvovati přednášky, učinil reforent, přísedíe zemského výboru hr. Schönborn na základi ústní zprávy ředitele akademie v dnečním se- zení zemského rýboru sdělení teho obsahu, že záležitost lze považovati za vyři zenou, ježto v novinách uvedená vyhlá- ška byla odstraněna a profesorským sborem učiněna byla k udržení pořádku vhodná opatření, která šetří jak národního citu všech na akademii zrstoupe ný ch národností, tak i s druhé strany rázu aka- demie, jakožto ústavu s německou rečí vyučo- vací. — Slovanští posluchači dne 26. t. m. do poledne zahájili opět návštěvu přednášek.!21 — Profesorský sbor dostal tímto úřadním proje- vem dosti zřetelné vysvědčení o své beztakt- nosti. — Ministr dr. Pacák zakládajícím členen Národní jednoty pošumavské. Z Vidně, 27 listopadu. Národní jednota pošumavská jmeno vala bývalého ministra dra. Pacáka zakládajícím členem. — Andrej Hlinka do žaláře. Z krohu přáte! Hlinkových dosla včera do Prahy telegra fická zpráva, že Andrej Hlinka nastoupí v so- botu dne 30. listopadu o 8. hodině rann v Szegedině trest dvouletého státního vězení Hinkovi přátelé žádají, aby se ještě před od- jezdem do Uher zastavil v Hodoníně, rozlouči se s nimi.
Pacák Hlinka Hlinkův Hink Schönborn Praha Uhry Hodonín
20 article
— Ve včerajší schůzi zemského výbor královstvi českého vyřízeny byly vedle jiných tyto záležitosti: Zpravodaj hr. Schönborn předložil rozpočet železničního úřadu, kterýž jest o 266 000 K přiznivější, než roku minu lého. Schválen rozpočet zemědělské rady, který jest o 89.000 K vyšší, nežli roku loňského, Spolku na ochranu epileptiků povolena subvenee 60 000 K, jež bude splatna ve 3 letech. — Po zprávě a návrhu přísedicího dra. Werun- ského byl subvenční fond na hospodářské vodovody zvýšen na 120.000 K a usneseno, že v roce příštím nebudou se subvence udělovati podle toho, jak mezi rokem žádosti docházeji nýbrž vždy teprve koncem roku podobným způ- sobem, jako se rozdělují subvence silniční.
Schönborn
21 article
Po zprávě a návrhu přísedicího Adámka bylo dle žádosti kuratoria moderní galerie usneseno, aby prostřední sál v budově výstavní byl upraven nákladem 10.000 K a aby výlohy režijní byly zvýšeny z 3000 na 5000 K Dale povolena vý plata subvence na zřízení zimní hosp. školy v S-dlčanech. Zaručena podpora na vydäní Ší mova spisu »Sludie lidových výšivek«. Povolen subvence »Živnostenskému věstniku«. Schváleno rozdělení pokrně. školy v Kutné Hoře. — P referátech děkana dra. Buriana vylíčil při sedíci Adámek poměry t. zv. německé školy v Heřmanově Městei, kterou navště vuje vedle 2 Angličanů a 17 Čechů i Němec, a žádal za nápravu, poukazuje take k tomu, že věcný náklad průměrně na 1 žák při této škole činí 96 K, při českých školáeh v H. Městci pouze 9 K. Přis. děk. dr. Burian slíbil, že bude této věci věnovati zvláštní pozornost. — Přisedící J. Ždárský sdělil, že v okresu se- milském zřízen byl nový zdravotní obvod se sidlem v Boskově. V téže době resignoval na své místo lékař zdravolního obvodu, který má sídlo v Semilech. Okresní zastupitelstvo semilské obsadilo místo takto uprázdněně, a to zatímně.
Adámek Dale Burian Angličan Čecho Němec K Přis J Ždárský Boskův Kutná hoře Heřmanův Městei H . Městec Semily hospodářský . škola v Sdlčany
22 article
Zároveň však došle od okresního hejtmanství Semilech nařizení, že na místo to má ihned býti vypsán konkurs. Okresní výbor semilský podal proti tomuto nařízení politického úřadu rozklad k zemskému výboru se stížností, že ře- čeným nařizením bylo porušeno právo okresního zastupitelstva a že hejtmanství překročilo svoji právomoe. Zemský výbor podal v této záleži- tosti dobré zdání, spisy pak postoupil místodrži- telství k dalšímu řízení. — Po návrhu téhož zpravodaje vzal zemský výbor s uspokojením na vědomi zprávu dvor. rady dra. Dvořáka o in- spekci léčebního ústavu dra. Hamzy v Luži. — Přisedici z. v. dr. Škarda podal zprávu, že dne 19. října provedena byla neočekávaná pro- hlidka pokladen Hypoteční banky; elaborát před- ložen účtárně ku prozkoumání a konstatováno že banka shledána byla v nejlepším pořádku Týž zpravodaj navrhl, aby sehváleny byly plány polohy pro t. zv. usedlost »Závěrku« v Bre nově s výhradou souhlasu mlstodržitelstvl.
Dvořák doktor Hamza Luža Přisedice Semily
23 article
— Po sjezdu českých měsl. Včera odpo- ledne konala se na radnici staroměsiské sehůze odborů: právního, finančního, školského a soci- álního, které na I. českém sjezdu měst v Kolíně ku provádění dalších prací sjezdových byly zvo- leny. Pan náměstek starostův dr. A. Štych jako předseda stálého výboru sjezdového uvítal pp. účastníky vřelými slovy, v nichž zejména položil důraz na to, že hlavní práce sjezdová spočívati bude na sekcích, složených z osvědče- ných pracovníků, a vyzval pak jednotlivé od. bory, aby se konstitnovaly a provedly volbu funkeionářů. V odboru právním zvolen byl za předsedu pan městský radní dr. Jan Pod- l ipný, za místopředsedu p. dr. Alois Kol- dinský, starosta města Smichova a za jed- natele p. obecní starší Jaroslav Mattuš. V de- batě na to rozvinuté vysloveno bylo přání, aby vyzvána byla česká města k naznačení otázek, jež by měly býti dány na pořad přištího sjezdu.
doktor A Štych Jan pod Alois cola Mattuš Kolín Smichov
24 article
V sekci finanění zvolen byl předsedou pan obecní starši dr. Jan Vlěek, místopředsedy pp. Jindřich Ronz, starosta města Karlína, dr. Josef Truhlář, městský rada v Žižkově. za jednatele pak pp. městský radní dr. Josei Šupich a dr. P. Jandač, tajomník města Rakovníka. V odboru školském zvolen byl za předsedu pan Bohumil Matoušek, sta- rosta v Ml. Boleslavi, a za jednatele pan měst- ský radní Josef Sehrötter; zároveň bylo usneseno požádati česká městu, by v záležito- stech školských obracela se na kancelář svazu českých měst, po případě na její sekci školskou. která vstupuje v život. V odhoru sociálním za předsedu zvolen p. vrehní ředitel chudinství pražského ob. starší Fr. Hubáček a za jed- natele p. Václav Řezníček, ředitel městských úřadů ve Vršovicích. Ve všech sekcích provo- dena byla kooptace členů nových, kterým bude z kanceláře sjezdové oznámena; v nejbližších dnech bude přikročeno k sestavení výkonného odboru pro příšti sjezd, jenž se konati ma v době jubilejní výstavy roku 1908. — Slavnostní shromáždění výroční České akademie pro vědy, slovesnost a umění bude se konati v neděli dne 1. prosince 1907 5. hod. odpolední v pantheonu musea králov
doktor Vlěek Ronz Truhlář Josei Šupich P Jandač Matoušek Sehrötter Hubáček Řezníček Karlín Žižkov Rakovník Boleslav Vršovice svaz český město městský úřad Český akademie
25 article
ství českého. Program: 1. Proslovení protekto- rova náměstka knížete Jiřího z Lobkovic. 2. Pa mětní řeči o zesnulých členech České akademie: Dimitr. Iv. Mendělejev, Alexander A. Kočubin- skij, Boh. svob. pán Rieger, Jan Gebauer, Joset Foerster, Frant. Krasl, Všclav Royt, Jindřich Richlý, Antonín Sucharda, Karel Knittl. 3. Vý- roční zpráva o stavu a činnosti Akademie. Přednese gener. sekretář dr. Bohuslav Raýman. 4. Slavnostní přednáška dvor. rady Karla Vrby: »O umělých a strojených drahokamech«. Vstupenky damské vydává ku přání p. t. členů a zvaných hostí kancelář Akademie. Účastníci shromáždí se nejdéle do 43 hodin v pantheonu musea královstvi českého Příjezd na rampu jest ustanoven se strany Sadové ulice. — Nové zasedání sněmu markrabství moravského. Z Brna, 27. listopadu. Podle nynějších dispošic sejde se sněm markrabství moravského dne 5 ledna k řádnému zasedání, by projednal rozpočet na rok 1908. — Kluby občanské Staroměstský občanský klub má výborovou schůzi ve čtvrtek dne 28. listopadu o 8. hod. večerní v restauraci pana Koláře v Celelné ulici. Pp. členové jsou vítáni. Při sehůzi přijímání nových členů. — Moderní galerie dostane řediteler Z Vídně, 27. listopadu. V parlamentních kru- zích se proslýchá, že při Moderní galerii bude zřízen úřad ředitele. Jako významný kandidát se uvádí ředitel brněnského průmyslového musea Julius Leyschine. — Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště! Konej každý i zde svou národní povinnost! Národní kolky i účtenky kupujte v místních prodejnách!
Jiří Iva Mendělejev Alexander A Kočubin Rieger Gebauer Joset Foerster František Krasl Všclav Royt Richlá Suchard Knittl doktor Raýman Vrba Kolář Julius Leyschine Čecho Lobkovice Brno Celelný ulice Vídeň Český akademie Dimitra klub občanský staroměstský občanský klub průmyslový muzeum
26 article
— Pomozte bratřim ve Slezsku, „tíženým požární katastrofou! Ze Slezska došla Národní rady české tato zpráva: Obec Lukavec u Fulneku ve Slezsku po- stižena byla v říjnu t. r. velikým požárem, jenž pod- porován jsa strašlivou vichřicí, v krátké chvili za chvátil 12 usedlosti, které až do základů i se všem zásobami rozzuřenému živlu za oběť padly. Uhořele též 14 kusů dobytka. Škody způsobeno asi za 100.900 a pojištěním nekrytu ani pětina. Čtrnácí českých rodin jest bez přístřeší, nemají co jísti, nemají píce pro do bytek a zima přede dveřmi! Ihned utvořil se v obe pomocný výbor, jenž obrací se na veřejnost, by ubo žákům přispěla. Domníváme se, že naše prosba nán nebude zazlívána, vždyť při ní národní moment hraje nemalou roli. Obec Lukavec čítá přes 600 duší a tvot osamělý český ostrůvek v zněmčeném území u morav- ských hranic blíže Falneku. Cizota obklopuje nás se všech stran a národní boj zuří u nás v plné síle. Od- říznuti jsouce od svých soukmenovců, bráníme se sami zoufale, než jen potud, pokud budeme míti do- statek občanů samostatných a nezávislých. Nepomů- že-li se nyní ožebračeným rodinám, budou nuceny hledati pomoc a živobytí u okolních Němců. Tím se nám odcizí a přejdou v řady nepřátel a strhnou i jiné sebou. Při tak malé obci znamenala by ztráta tolika bojovníků jistou národní katastrofu. Němci již ted sbírají, ale nikoli z křesťanské lásky, nýbrž aby naše duše kupovali. Jest tedy naší nejsvětější povinností, přiloziti ruce k dílu, by naši lidé mohit zachovati zděděnou českou hroudu a svou samostatnost. Po- mozte bratři češtl!« Dávajíce o žádosti bratří našich slezských zprávu české veřejnosti, doporučuje Ná- rodní rada česká v zájmu věci národní žádost tuto všem českým korporacím i jednotlivcům co nejlépe.
Němec Slezsko Lukavec u Fulnek Lukavec
27 article
Sbírky buďlež výhradně zasílány obecnímu úřadu v Lukavci u Folneku ve Slezsku, kterýž bude sbírky tyto, vedené starostou panem Josefem Paterem a nadučitelem panem Josefem Čočkem tam- též, kvitovati v denních listech českých. — Titul komorních dodavatelů udělil pan arci kníže Karel František Josef firmě Bělský a Jeschek. velkozávod papírnický a akcidenční knihtiskárn v Praze. — Vyznamenání. Dne 21. listopadu odevzdal generální konsul francouzský pan G. Colomiěs jmenem presidenta francouzské republiky, doprovázen jsa vice- konsulem panem Eug. Lucciardem, předsedovi Alliance Francaise v Praze, zemskému poslanci a městskému radnímu panu JUDru. Ladislavu Pinkasovi, rytiř- ský kříž francouzského řádu čestné legie a panu JUDru Vincencí Dewetterovi, sekretáři zemské banky a dlouholetému jednateli téhož spolku, odznak dů- stojníka akademie.
Josef patery Čočk Karel František Josef Bělský Jeschek G Colomiěs Eug JUDr Pinkas Dewetter Lukavac Slezsko Praha Alliance Francaise v Praga
28 article
— Úmrti. V úterý dne 26. listopadu zemřela v Praze po těžké operaci v sanatoriu dra. Hausman paní Anna Straková, choť nájemce dvora z Břežan u Čaského Brodu, v 65. roce věku svého. Tělesná schránka její bude v pálek 29. listopadu o 10. hodině dopolední v domě smutku v Břežanech vykropena a pak na hřbitově vitickém pochována. — V Lito- myšli zemřel dne 25. listopadu pan JUDr. František Glos, zemský advokát, člen obecního výboru a místní školní rady, náměstek starosty okresního výboru a za- sloužilý ředitel kancetáře tamější městské spořitelny, v jejíž prospěch působil neunavné a blahodárně Po- hřeb konati se bude dnes ve čtvrtek 28 listopadu o půl 4. hodině odpoledne z domu smutku, Toulovcovo náměstí č. 156. — V úmrtní den Jindřicha Fůgnera, prvního st- rosty Sokola pražského, uspořadá odbor vzdělavací 2. prosince v tělocvičně na galeri přednašku, již miti bude starosta br dr. Josef Scheiner. Promluví o thematě »Jindřich Fügner a počátkové sokolství«. Zaťátek o 8. hodině večer. í. Vstup volný. — Dvacet let starostou. Českoslovanská obchod- nická beseda pořádá na počest dvacetiletého půso- bení svého starosty, pana Václava Karbusa, slavnostní večer v sale vlastního domu dne 3. pro- since. Přistup k této oslavě mají pouze čienovéa čienky C. O B., když si dříve vyzvednou v kance- láři zvlaštní ovéřenky, za které se platí pro osobu 1 korunu ve prospéch podpůrného fundu. Začátek sla nosli jest přesné v 8 hoďin. Vyžaduje se úbor salonní. Při slavnosti účinkuje elitní kapela páně Hetrmanova.
Straková JUDr Glos Fůgner doktor Scheiner Karbus Hetrmanův Praha Břežany Časký Brod 28 listopad Toulovcův náměstí obecní výbor
29 article
— Rozpočst předchozích fondů zádušních král. hlav. města Prahy na r. 1908 byl v radě městské dne 26. listopadu 1907 přednesen a schválen a jest v úřadě zádusním v Týnském dvoře č. p. 1049 —I. po čtrnácte dno, 27. listopadem 1207 počínajíc, k ve- řejnému nahlédnutí vyložen. — Vinohradské městské zastupilelstvo proli jed- notnému vodovodu Prahy a předměsti. Členové měst- ského zastupitelstva na Král. Vinohradech byli na včerejší odpoledne svolání ke schůzi, na jejimž jod- nacím pořadu nalézal se jediný bod a sice rozpo- čet společné vodárny Prahy a předměstí na rok 1908. Schůzi zahájil starosta p. J. Víšek a referát podá- val p. m. r. dr. B. Jahn. Rozpočst společné vodárny na rok 1908 má potřebu 5,350.000 K, k jejiž úhradě dle klíče mají Král. Vinohrady přispěti 21.7% = 1,160.950 K. Pan referent vyličil postup otázky pro- jeklu vodovodu, dále bezvýslednou dosud snahu zá- siupců obce vinohradské v dozorči radě, aby do po- uličních stojánků byla zavedona voda pilná a dodá- vání vody užitkové aby se ponechalo každému mě- stu zvláště. Obec vinohradská vzhledem k námitkám a dobrozdání odborníků a vzhledem na velký náklad (původně mluvilo se o 12 mil. K, později roxpočet stoupl na 16 mil. K a nyní dokonce 25 mil. korun) usnesla se obec setrvati na dřívějším svém stano- visku a žádali, aby podány byly námitky proti roz- počtu na rok 1908, aby rozhodnuto bylo o námitkách, podaných proti rozpočiu na rok 1907 a aby sozhodlo
Král J Víšek Jahn referent Praha Vinohrady