3
masthead
28. listopadu 1907.
5
article
kola ve vídeňském parlamentě. Kolo nepozbylo
„vé staré váhy, protože má nyní pouze 53 členy,
nýbrž proto, že neví, komu má nabídhouti své
pomocné ruky. Posl. Glabiňski měl dosti vtipu,
aby své intriky provedl v lůně polského kola;
má-li však polské kolo požívati úcty také v par-
lamentě, musí vědět, co chce a kam směřuje.
Alo prozstím kolo neví, jak se zachovati k dů-
ležitým otánkám, nacházejícím se nyní na jedna-
cím pořadu. Čeká patrně, co mu rozkáže nikoli
vlastní svědomí, ani opravdový zájem stálu,
nýbrž dočasné ministorstvo. Kolo změnilo se tak
z konservativného klubu v soukromý podnik,
čekající na státní subvenci. A právě proto polské
kolo pozbylo vážnosti ve sněmovně. Jindy pol-
ské kolo provozovalo špatnou politiku, dnes se
chonio nemožné taktiky, nemíti nijaké politiky
a nijaké zásudy. Posl. Glabiňski, slibuje povin-
nou daň státním nezbytnostem rakouským, ne-
toliko se zřekl svého dřive hlásaného, naivného
všapolského irredentismu, nýbrž slíbil něco,o
čem sám neví, co bude, poněvadž není známo,
v jaké atmosféře státních nezbytností nachází
se nynější polské kolo.
Jakkoli orgán polských lidovců maluje
obraz nynějšího polského kola barvami příliš
černými, je v jeho líčení mnoho pravdy, pravdy
tím trpčí, že podooně smutné obrazy předsta-
vují nyní také parlamentní korporace česká
jihoslovanská.
Posl
Glabiňski
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27. listopadu.
Převrat v pozemkové držbě v Rusku.
V Rusku se děje ohromn; převrat v pozem
kové držbě. Statkáři uznávají sobě za prospěš-
nější půdu svou prodávati sedlákům. Sedláei
tvoří společnosti, jež pomocí vlády (Selské ban-
ky) šlechtické země kupují a mezi své členy
rozdělují. Pouze na ukázku uvádíme několik
dat o tomto převratu, jejž možno považovati za
nejvělší událost, která se před našima očima
ovehrává. Na celou akci bude zapotřebí při
rozsáhlosti Ruska mnoba let.
V poltavské guberni Selská banka koupila
v priluckem újezdě 5 šlochtických statků ve
výměře 7689 desjatin za 1,394.700 rub. Z nieh
dva jsou velkostatky ve výměře 7365 desjatin
v ceně 1,316.150 rublů.
V bessarabské gubernii koupeno pro sedlá-
ky 28 šlechtiekých statků ve výměře 21.500
desjatin za 500.000 rublů.
V orelské gubernii kupuje se pro sedláky
šest šlechtických statků ve výměře 7579 desja-
tin, z nichž 2098 určeno ku prodeji selským spo-
lečnostem.
Podobně se děje na celé čáře, ve všech
guberniích.
Krise v Portugalsku.
Přes Madrid se oznamuje z Portugalska,
že bylo 21 zákonně ustanovených
politických klubů v Oportu za-
vřeno. Spolčovací právo vyzdvi
ženo. Z úřadní strany se popírá, že finanční
ministr vydal za 20 milionů franků dlužních
poukázek na tabákový monopol. S velikým na-
pjetím se hledí vatříe schůzi vůdeů oposičníeh
stran Vilheny, Luciana Castry aji-
ných vynikajících monarchistů, kteří jsou pří-
vrženei korunního prince.
Zprávy z Portugalska si stále odporuji
Vládní prameny snaží se přesvědčiti, že opo-
siční rozčilení se obmezuje pouze na profesto-
nální politiky. S jiné strany zase se tvrdí, že
následkem omezování shromážďovacího práva
je veškeré obecenstvo do krajností roztrpčeno.
Lucianus Castro
Praha
Rusko
Portugalsko
Madrid
Oporto
7
article
Lidé si vykládají na ulicích své politické ná-
zory. Rektor university v Coimbře, velitel mu-
nicipiální gardy a jiní vysoci úřadníci podal
žádost za propuštěnou, poněvadž nesouhlast
s diktatorskou vládou Francovou.
Pronásledování žurnálů pokračuje. Jen ně-
kolik žurnálů zcela krotkých smí vycházeti.
Censura je teď rozšířena i na divadlo.
Chefredaktor madridského žurnálu »Liberal«
odebral se do Lissabonu, aby studoval tamni
situaci. Mluvil s populárním básníkem portugal
ským Guerrou Inngnierrou, který pro-
hlásil, že stav Portugalska je teď kritický, že
může přivoditi katastrofu. Teď s
musí dokázati, zda-li je národ skutečně života
sehopný aneb odsouzen k věčné zdánlivé
smrti. Diktátor umlčel žurnály, zamezil shro-
mažďování i na divadla uvalil censuru. Básník
Inngnierra míni, že Franco hraje ne-
bezpečnou hru, spoléhaje přiliš na umírněnos
lidu portugalského. Franco prý má připra-
vený neobyčejný plán. Vzhledem k možnosti
odstoupení králova připravuje
v tichosti cestu královu do Bra-
silie s úmyslem, že by dom Carlos mohl
tam obnoviti monarchii. Zpráva tato
zní příliš fantasticky. Král portugalský osvědčil
se tak znamenitě ve své vlasti, že asi sotva
pohne republikány brasilské, aby pro jeho
krásné oči se vzdali své svobody.
Z Marokka.
Siluace je stále kritičtéjší. »Matin« ozna
muje z Nemoursu v Alžíru, že 5 marockých
kmenů, dosud neutrálních, přidalo se
ke vzbouřeným Benisneseům.
V okoli Udždy na řece Kissu došlo 25. t. m.
k srážce francouzského oddilu, čitajíeího 300
mužů, s 1500 domorodci. Francouzský oddi
můsii ustoupiti na pravý břeh řeky, odku
vydatnou palbou, trvající několik
hodin, donutil nepřítele k ústupu.
Francův
Guerra Inngnierra
Inngnierra
Franco
Carlos
Coimbra
Lissabon
Portugalsko
Bra
Maroko
Alžír
Kiss
Rektor univerzita
8
article
Vězni pány vězení.
Ve vězení v Liguré Novi v Ilalii přihodila
se episoda sensačni, povedená, ale i trapná
zároveň Dva těžeí zločinci prolámali se
z kobky své, přepadli a zranili strážce, osvo-
bodili potem sedm jiných vězňů, zmocnili se
v sousední budově soudní zbrani tam ulože-
ných a doslali se na svobodu. Policie, karabi-
níci a sto vojáků vypravilo se za nimi. Není
po nich ale ani stopy. Zdá se, že v italskych
vézeních jest tomu asi tak, jako v německém
vojsku v Kopniku.
Zlý stav a operace Viléma II.
Berlinský jeden list oznamil tyto dny, že
Vilém II. odebral se do Highelifu hlavně
proto, aby se posllil k vykonání ušní operace.
A že cisař chystá se čásť svých
povinností panovnických pro váž-
ný svůj stav přeněsti na koru-
ního prince. Jak čtenář ví již z telegramů,
berlinšti oficiosové vyvracejí první část zprávy
té, ka druhé ale opatrně mlčí. Ovšem v Berlíně
znají výborně taká úřadní dementi z doby, kdy
se o Vílémově otci, Bedřichu II, hlásalo častějí
že trpí jen kalarem hrtanu, kdežto nebohý
stižen byl už té doby jasně rozpoznanou ra-
kovinou, jíž potom i za šest měsíců podlebl.
V Higheliffu přítomen byl Vilém II. v neděli
mši v malém kosteliku, kdež z plval spolui
žalmy a hymny. Jedna ze zbožných hymen
těch zpívala se podle nápěvu rakouské hymny,
z čehiož měli asi na nebi obzvláštní potěšení.
Jinak vyřizuje Vilém HI. na ostrově Wightu
státní záležitosti výlety po vachtě a vyjížďkami
automobilovými. V Německu mezilím kvete re
akce kvěly nejpodivnějšími dle pravidla, že mi
nistři bývají horší i pána svého.
Vilém II
Vílémův
Bedřich II
Vilém HI
Berlín
Wight
Německo
Ligurý Novi
9
article
Okresni porada učitelstva škol
pražských.
Okresni porada učitelstva škol
pražských.
V nedokončené poradě, konané dne 6. t. m.
bylo včera pokračováno. Poradu zahájil okr. šk. in.
spektor prof. R. Jedlička a ustanovil svým zá-
stupcem řed. J. Brože. Polom referoval uč. Sedlá-
ček o pomocném školství pražském.
K dosavadním čtyřem pomocným třídám přibude
brzy pátá při škole u sv. Štěpána. Znamenali je sice
v organisaci toholo školství vzestup, ale žacíva zatí-
ženébo přibývá zvláště ve čtvrtech továrních. Dalši
propagace pomoc. školství odkázána zvláštnímu vý-
boru.
O revisi dějepisných osnov podáva
obsáhlou a velmi zajímavou zprávu uč. A. Obst
Na konec doporučil reformu učby dle ových nosnov
které příhlížeji zvláště ke kulturním dějínám.
Osnovy příjaty jako podklad pro vypracován
podrobnějších ukázek, sebrání příslušných pramenů
knižních a soupisu místních památek historických.
Zprávu o tělocvičné výchově mládeže přednesl
uč. Smolka. Navrhl, aby při jednání o slavbách
a přestavbách slolních budov přibráni byli odborní
znalci z učitelstva tělocviku, aby uživalo se tělo-
cvíčen školních výhradně k účelům školským, aby
cvičeno bylo jen ve střevicích, učebny i tělocvičny
aby aspoň dvakráte do roka byly myty horkou vodou
a natírány olejem, který váže prach, důle aby prach
byl náležitě stírán a aby bylo větráno. Tělocviku
buď obligátně učeno i na školách dívěích a plování
buďte způsobilí žáci cvičení na plovárnách nákladem
obce, při školách buďte zřízena menši hřiště. Pr
učitele buďle zřizovány tělocvičné kursy. Ženským
ručním pracím buď vyučováno až ve čtvrté třídě.
Tyto návrhy schváleny jednomyslně.
profesor
R Jedlička
J Brož
Štěpán
A Obst
Smolek
Polom
10
article
Nejznjímavějším předmělem bylo rokování o
zprávě komise pro návrh na úpravu
postupu pražského učitelstva. Uč. Zno-
jemský navrhoval, aby na společné poradě bylo
jednáno nejen o postupu na školách obecných, ale
měšťanských, dovozuje, že učitelstvo škol obecných
má právo zaujati k otázce postupu na školách mě-
šťanských slanovisko. V témž smyslu mluvil uč. Tě-
šInský, který označuje školu obecnou i měšťan-
scou za jednotný organismus a nemůže souhlasiti.
aby učitelstvo se dvojilo a aby práce na školách
obecných vykonaná se podceňovala. Proti náhledu
uč. A. Müllera, který odkazuje učitelstvo obee-
ných škol, aby mluvilo o postupu na měšťanských
školách, až vykoná odborně zkoušky, staví se co
nejrozhodněji uč. F. V. Moravec, upozorňuje, že
učitelstvo ob. škol nemůže vzdáti se práva posu-
zovati návrh postupu na školách měšťanských, po-
něvadž v budoucnu mohou naslati nepředvídané
eveninality, které se navrženým poslupem citelne
učitelstva obecných škol dotknou.
Návrh uč. Znojemského, aby rokováno bylo
o postupu na měšť. školách vělšinou zamílnul.
Referent uč. Velický ličí polřebu pevných
pravidel o postupu, aby zamezeno bylo znemrav
ňujicí doprošování o místa. Nejsprávnější řád by
by automatický poslup. Dokud není uzákoněn, nutno
dojednati se o kompromisním řádu postupovém, kte
rý uvitají i úřadově obsazovací, poněvadž jim bude
ozřejměno slanovisko učitelstva. Ovšem větší prak
tickou a plnou cenu může míti splše ten řád, který
bude jednomyslně přijat.
K návrhu pluví uč. Nepokoj, doporučuje
aby vodle zásady staršinství uplatňována byla uři
postupu také větší způsobilost. Sleč. Anýžova
žádá rozdělení statutu učitelstva škol pražských
v ten způsob, aby zvlášť byly zařazeny učitelky
pro školy dívčí a zvlášť učitelé pto chlapecké. V tém
smyslu mluví sl. Tesařova a Laušmanno va.
A Müller
F V Moravec
Anýžův
Laušmanno
11
article
Uč. J. V. Černý naproti tomu doporučuje jednolný
statut všeho učitelstva pražského. Sl. Anýžova
jménem učitelek prohlašuje, že s tímto návrhem
budou učitelky souhlasiti s výhradou, nabude-li sta-
tus platnosti a tehdy, kdy uzákoněna bude volná
konkurence a učitelky tak budou připuštěny do všech
tříd škol chlapockých. V těmž smyslu mluví i sl.
Plaminkova. Návrh uč. Černého se přijímá. Úč.
Schrötter upozorňuje, že jen ta direktiva měst-
ské radě a okr. šk. radě je cenná a účelná, kterou
přijme všechno učitelstvo jako jednosvorný projev.
Rozuřištěnost je tu na škodu.
Proti návrhu referentovu, aby při povyšování
bral se zřetel toliko k učitelům, kteří nejméně dva
raky na pražských školách působili, ozval se uě.
Jedlička, který praví, že je ukrutné a nelidské
znemožňovati někomu postup, má-li zákonité pod-
minky. Volá-li se proti učitelstvu z venkova, pro
vůbec do Prahy žádá, že jich nikdo nevolal, proje
vuje se tím sobectví. Volá se stále po pokroku a vol-
nosti, ale učitelé sami se chtějí paragmfy utáhnouti.
Řečník doufá, že usnesení bude míti malou prakli-
ckou cenu, poněvadž městská rada nedá si vzíti prá-
va, aby rozhodovala podle svého uznání.
Uč. Schrötter vidí v návrhu referentovi
zbytečně dráždění učitelstva venkovského. Konkursy
vypisují se veřejně, a není možno ustanovili, aby
poduně žádosti nebyly vůbec brány v úvahu. Nape oi
temu uč. Balcar poukazuje, že na venkově dostane
učitel dlíve definitivu a že také venkovská města
a okresy se proti učitelstvu odjinud uzavírají.
Černá
Anýžův
Černý
Jedlička
Balcar
Praha
12
article
Sl. Anýžova je proti návrhu referentovu.
Každý učitel rád přijde do Prahy, naskytne-li se mu
příležitost a nikdo se neohlíží, ublíží-li se tím ji-
němu v postupu. Sotva se však učitel do Prahy
dostane, již se brání, aby jiný, starší, se sem doslal.
Pradu nelze srovnávati s venkovskými poměry. Pra-
ha je jediná a má povinnost povolávali učitele nej-
lepší bez ohledu na stáří. Za dvacet le! dostali se
do Prahy dva starší učitelé a pro to tolik křiku! Ne-
stůjme nepřátelsky proli venkovskému uěitelstvu,
a ti, kdo volají, že venku je lepší postup, ať tam
žádají. Elarší učitelé nejdou sem pro luxus a pohodlí,
ale z rodinných příčin nebo pracovních ohledů.
V témž smyslu mluví řed. Rašín, radě, aby
nejednáno bylo krutě. Čeho sám nemíš rád, nečin
jiným. Pražské učitelstvo ví, že případy povolávání
starších učitelů z venkova jsou ídké a zbytečně uvali
na se odíum všeho venkovského učitelstva, pestaví-li
se proti němu.
Proti návrhu referentovu, aby do Prahy nebyl
povoláváni učitelé, kteří mají delší služební dobu
než 10 let, promluvil uč. Jos. Müller a nazval
návrh drakonickým, který narazil by na odpor celě
pokrokové mimoučitelské veřejnosti, jako r. 1905.
Ukazuje k projevům veřejného tisku, který dokazuje,
že v zájmu národním je žádoucno, aby venkovskému
učitelstvu přístup do Prahy byl umožněn.
Anýžův
Rašín
Müller
Praha
Prado
13
article
Uč. F. V. Moravec vřele doporučuje návrhy
sl. Anýžovy a uč. Mollera a žáda, aby nebyl přijat
návrh referentův, který uzavírá Prahu i těm učitelům,
kteří ve službách pro společné zájmy učitelské a pro
kulturní zájmy národa sešedivěli. Pražské učitelstve
dafo by krásný příklad uznání učitelských pracov-
níků a příklad solidarity, kdyby žádalo, aby tak
vynikající pracovníci pro věc učilelskou, jakým je
Jos. Cerný, do Prahy byli povoláni. Proti návrbu
komise mluví i uč. Horák, uváděje, že se učilelstvo
venkovské zbytečně dráždí. Uč. Svoboda je prol
povolávání starších učitelů, neboť Praha by se staln
špilálem
Referent p. Velický resumuje: Návih je dílem
kompromisních náhledů. Nedopouští-li se, aby na př
úřadnictvo libovolně přestupovalo z bank do záložen,
anebo soudní úřadnictvo z Moravy do Čech, nem. ůže
býti přípustno, aby učitelé kdykoli z venkova pře-
stoupili směli do Prahy. Uč. Nepokoj navrhuje,
aby do návrhu vsunuto bylo ustanovení, že mají
starší učitelé s větší praxí než desetiletou odmí ní
býti jen do té doby, než uzákoněn bude postup auto-
matický. Poněvadž pro návrhy sl. Anýžovy a refe-
renta nebyla většina, přijnt návrh uč. Nepokoje.
Když ještě uč. Rohlena ujal se zatímných učitel
návrhem, o němž přineseme podrobnější zprávu, by-
la doslovem předsedovým konference, která trvala
od 149. do 2 hodin odpol., skončena.
F V Moravec
Anýžův
Moller
Cerný
Rohlen
Praha
Morava
Čechy
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Několik myšlenek o slůvku »radika-
lismus«. V našem pohtickém zivotě zavládly po-
divné způsoby boje, zahnízdilo se podivuhodné
matení pojmů. Proti politickému odpůrci nebo-
juje se rozumovými důvody, nýbrž přezdívkou
a lží! — Politika vedouci strany jest vždy ne-
omylná, třebas původně mladočeská, oposičn
proti systému, byla dnes etapová, zltra po
sitivní a konečně vládní. Kdo s touto palitikou
nesouhlasí, jest »sbrklý politik«, »blázen«, »pro-
spěchář«, »dělá politiku abonentní« a je, což
jest přezdívkou nejčastěji uživanou — »ra-
dikál«. Slovo »radikál« má v ústech politik
vedoucí strany obzvláštní přízvuk. Jako bý chtě
řici: »bláznivý střeštěnec!« Vůči komu po
užil některý z neomylných politiků slova »ra
dikál«, ten jest u nich sesměšněn, holov. — Ne
klerý přivrženec národní strany svobodomyslné
opováží se na schůzi otázat po dosavadních vý
sledcích té tak vychvalované politiky vládní —
pardon — positivní. Snad se mu dostane ně-
jaké odpovědi, z níž rozhodně si nic nevybere
avšak od té doby platí u neomylných politiků
za »radikála« a tím má být odbyt. Pamatujeme
se na podobně již poměry v naší veřejnosti
Bylo to v době bojů proti punktacím. Tebdý
byli přivrženci národní strany svobodomyslné
v očich Staročechů »radikály«, »červenými ra
dikály« atd. Těchto přezdívek ze všech bylo
nejvíce užíváno — již tehdy měly stejnou pří
hanu jako dnes a kdo je pronášel, domníval se
že svého odpůrce nadobro porazil. Časyse
mění — a ti, kdož těžce nesli p íval přezdivek
a nadávek v boji punktačním — sami uživaj
jieh proti těm, kdož s politíkou jejich nesou-
hlasí. I proti nám užívá se v poslední dobe
začastě slovo »radikálové«, »radikálčení«, »chtéji
provádět radikální politiku« atd. Mili přátel
z vládního — pardon — positivního tábora
15
article
Nejme radikály a nec ceme délat radikální poli-
tiku. Jsme a zůstaneme poctivými přívržene
programu národní strany svobodomyslně, pocli
vými šiřiteli zásad dra. Julia Grégra, Baráka,
Sladkovského a ostatních zakladatelů naší svobodo-
myslné strany. Nechneme dělat radikální poli-
liku — ale politiku zdrzvého rozumu, politiku
určitých politických cílů, politiku, při níž se
usnesení neházejí do koše, nýbrž prováději,
politiku positivní, při níž se dociluje positiv.
ních výsledků; zdráháme se provádět politiku
vládní, totiž politiku služeb vládě zadarmo,
aneb pouze za nějaký ten prospěch hospodář
ský, titul a za nějaké vyznamenání. Chceme
sami dělat a žádáme od národní strany svobodo
myslné, by dělala politiku mladučeskou, takovou,
jakou ji předpisuje program a takhická její usne
sení, politiku, jež by národ český vedla k v
tězství — ale nikoli od porážky k porážce
chceme politiku zdravou pro národ i pro stranu
— nikoliv však takovou, jež národ pokořujea
stranu zabijí. Nejsme tedy radikály — nýbrž
Mladočechy
— Ostudná vyhláška na černém prkně lib-
verdské král. hospodářské akademie, podle níž
nedovolovalo se v „neněmeckém jazyce“ v pro
storách ústavu hlasitě mluvit, byla tedy peč
ředitelství zase sňata a slovanští posluchači,
jichž jest 24 proti 14 německým, vrátili se do
přednášek, a tak zamezeno nebezpečí divadla,
pro akademii velmi povážlivého: návštěva před-
nášek 13 profesorů čtrnácti stuďenty. Vyhláška.
Grégr
Barák
Sladkovský
16
article
kterou úmyslně a těžce uražen zemský jazyka
řeč historického národa tohoto království profe-
sorskýn sborem. král. zem. hospodářské akade-
mie, tedy gážisty král. zem. pokladny, stržena
byla dne 26. t. m. o půl desáté hodině dopolední
na rozkaz prof. dra. Seidla a přednášky zahá-
jeny rečí prof. dra. Hübsche, který vyhrožoval
slovanským posluchačům nejpřísnějšími tresty
za to, že stávkovali. Temperamentní pan profe-
sor tloukl při tom pěstmi do stolu. Při nej-
chladnějším posuzování věci zdá se, že tresty
anebo při nejmenším co nejostřejší důtku zaslu-
huje v záležitosti té spíš ředitelství zemského
ústavu, neboť dopustilo se nejen urážky zem-
ského jaz ka, k němuž jsou úctou zavázáni ne-
jen jako zemští úřadníci, ale i jako vzdělanei
vůbec, ale krom toho ztěžka odpustitelného pro
hřešení pedagogického, když k libosti a schla-
zení žáhy národní menšiny posluchačů co nej-
jizlivěji a nejvyzývavěji dotkli se nejeitlivější
stránky každého řádného, nedegenerovaného
muže, a ta jest národnostní. Češti a slo
vanšti jinoši ozvali se jako lidé povahoví, a sluš
jim za to vzdáti čest, že si obrali projev nejmír.
profesor
doktor
Seidl
Hübsch
17
article
nější, ale přece takový, že česká veřejnost ne-
musí se za ně stydět. Kdyby měli býti stíhán
za čin, k němuž byli vyprovokováni nestoudnou
vybláškou na černém prkně akademie, na to by
se podival náležitým způsobem všechen český
lid, jehož čest současně se svou bájili stateční
čeští agronomové libverdšti. Sluší doufati, že
prozatímnému řediteli ústavu dru. Grossovi, kte-
rý povolán k zemskému výboru, bylo stanovisk
zevrubně vyloženo a že německo-radikální stra-
ny libverdské slušně přistřiženy. Německý tisk
zuří a útočí co nejsurověji na české studenty
posilá je do Tábora, což by asi mohlo stát lib-
verdskou akademii život. Nízkosti „Tetschen-
Bodenbacher Ztgu.“, „Nordböhm. Ztgu.“ a
Gross
Ztg
Nordböhm
Tábor
18
article
„Reichenb. Deutsche Volksztgu.“ metané při t
příležitosti po národnosti akademiků, týraných
německo-nacionály ve sboru, ovšem shodují se
na vlas s úrovní německého tisku v sev. Če-
chách.
— Stávka slovanských posluchačů na lib-
verdské akademii skončena. Se vší určitostí bylo
lze očekávati, že známá beztaktní vyhláško pro-
fesorského sboru, proti slovanským posluchačům
ústavu libverdského namířená, bude předmětem
jednání v zemském výboru království českého
Stalo se tak ve včerejší jeho schůzi. Výsledek
pověděn je v této úřadní zprávě zemského vý-
boru: „Vzhledem ke zprávám některých den-
ních listů ze dne 24., 25. a 26. listopadu, dle
nichž slovanšti posluchači král. české akademie
hospodářské v Děčině- Libverdě následkem jiste
DěčinaLibverda
Deutsche Volksztg
19
article
vyhlášky ředitelství na černé prkně přestali na-
vštěvovati přednášky, učinil reforent, přísedíe
zemského výboru hr. Schönborn na základi
ústní zprávy ředitele akademie v dnečním se-
zení zemského rýboru sdělení teho obsahu, že
záležitost lze považovati za vyři
zenou, ježto v novinách uvedená vyhlá-
ška byla odstraněna a profesorským
sborem učiněna byla k udržení pořádku vhodná
opatření, která šetří jak národního citu
všech na akademii zrstoupe ný ch
národností, tak i s druhé strany rázu aka-
demie, jakožto ústavu s německou rečí vyučo-
vací. — Slovanští posluchači dne 26. t. m. do
poledne zahájili opět návštěvu přednášek.!21 —
Profesorský sbor dostal tímto úřadním proje-
vem dosti zřetelné vysvědčení o své beztakt-
nosti.
— Ministr dr. Pacák zakládajícím členen
Národní jednoty pošumavské. Z Vidně, 27
listopadu. Národní jednota pošumavská jmeno
vala bývalého ministra dra. Pacáka zakládajícím
členem.
— Andrej Hlinka do žaláře. Z krohu
přáte! Hlinkových dosla včera do Prahy telegra
fická zpráva, že Andrej Hlinka nastoupí v so-
botu dne 30. listopadu o 8. hodině rann
v Szegedině trest dvouletého státního vězení
Hinkovi přátelé žádají, aby se ještě před od-
jezdem do Uher zastavil v Hodoníně, rozlouči
se s nimi.
Pacák
Hlinka
Hlinkův
Hink
Schönborn
Praha
Uhry
Hodonín
20
article
— Ve včerajší schůzi zemského výbor
královstvi českého vyřízeny byly vedle jiných
tyto záležitosti: Zpravodaj hr. Schönborn
předložil rozpočet železničního úřadu, kterýž
jest o 266 000 K přiznivější, než roku minu
lého. Schválen rozpočet zemědělské rady, který
jest o 89.000 K vyšší, nežli roku loňského,
Spolku na ochranu epileptiků povolena subvenee
60 000 K, jež bude splatna ve 3 letech. —
Po zprávě a návrhu přísedicího dra. Werun-
ského byl subvenční fond na hospodářské
vodovody zvýšen na 120.000 K a usneseno, že
v roce příštím nebudou se subvence udělovati
podle toho, jak mezi rokem žádosti docházeji
nýbrž vždy teprve koncem roku podobným způ-
sobem, jako se rozdělují subvence silniční.
Schönborn
21
article
Po zprávě a návrhu přísedicího Adámka bylo
dle žádosti kuratoria moderní galerie usneseno,
aby prostřední sál v budově výstavní byl upraven
nákladem 10.000 K a aby výlohy režijní byly
zvýšeny z 3000 na 5000 K Dale povolena vý
plata subvence na zřízení zimní hosp. školy
v S-dlčanech. Zaručena podpora na vydäní Ší
mova spisu »Sludie lidových výšivek«. Povolen
subvence »Živnostenskému věstniku«. Schváleno
rozdělení pokrně. školy v Kutné Hoře. — P
referátech děkana dra. Buriana vylíčil při
sedíci Adámek poměry t. zv. německé školy
v Heřmanově Městei, kterou navště vuje
vedle 2 Angličanů a 17 Čechů i
Němec, a žádal za nápravu, poukazuje take
k tomu, že věcný náklad průměrně na 1 žák
při této škole činí 96 K, při českých školáeh
v H. Městci pouze 9 K. Přis. děk. dr. Burian slíbil,
že bude této věci věnovati zvláštní pozornost. —
Přisedící J. Ždárský sdělil, že v okresu se-
milském zřízen byl nový zdravotní obvod se
sidlem v Boskově. V téže době resignoval na
své místo lékař zdravolního obvodu, který má
sídlo v Semilech. Okresní zastupitelstvo semilské
obsadilo místo takto uprázdněně, a to zatímně.
Adámek
Dale
Burian
Angličan
Čecho
Němec
K Přis
J Ždárský
Boskův
Kutná hoře
Heřmanův Městei
H . Městec
Semily
hospodářský . škola v Sdlčany
22
article
Zároveň však došle od okresního hejtmanství
Semilech nařizení, že na místo to má ihned
býti vypsán konkurs. Okresní výbor semilský
podal proti tomuto nařízení politického úřadu
rozklad k zemskému výboru se stížností, že ře-
čeným nařizením bylo porušeno právo okresního
zastupitelstva a že hejtmanství překročilo svoji
právomoe. Zemský výbor podal v této záleži-
tosti dobré zdání, spisy pak postoupil místodrži-
telství k dalšímu řízení. — Po návrhu téhož
zpravodaje vzal zemský výbor s uspokojením na
vědomi zprávu dvor. rady dra. Dvořáka o in-
spekci léčebního ústavu dra. Hamzy v Luži. —
Přisedici z. v. dr. Škarda podal zprávu, že
dne 19. října provedena byla neočekávaná pro-
hlidka pokladen Hypoteční banky; elaborát před-
ložen účtárně ku prozkoumání a konstatováno
že banka shledána byla v nejlepším pořádku
Týž zpravodaj navrhl, aby sehváleny byly plány
polohy pro t. zv. usedlost »Závěrku« v Bre
nově s výhradou souhlasu mlstodržitelstvl.
Dvořák
doktor
Hamza
Luža
Přisedice
Semily
23
article
— Po sjezdu českých měsl. Včera odpo-
ledne konala se na radnici staroměsiské sehůze
odborů: právního, finančního, školského a soci-
álního, které na I. českém sjezdu měst v Kolíně
ku provádění dalších prací sjezdových byly zvo-
leny. Pan náměstek starostův dr. A. Štych
jako předseda stálého výboru sjezdového uvítal
pp. účastníky vřelými slovy, v nichž zejména
položil důraz na to, že hlavní práce sjezdová
spočívati bude na sekcích, složených z osvědče-
ných pracovníků, a vyzval pak jednotlivé od.
bory, aby se konstitnovaly a provedly volbu
funkeionářů. V odboru právním zvolen byl
za předsedu pan městský radní dr. Jan Pod-
l ipný, za místopředsedu p. dr. Alois Kol-
dinský, starosta města Smichova a za jed-
natele p. obecní starší Jaroslav Mattuš. V de-
batě na to rozvinuté vysloveno bylo přání, aby
vyzvána byla česká města k naznačení otázek,
jež by měly býti dány na pořad přištího sjezdu.
doktor
A Štych
Jan pod
Alois cola
Mattuš
Kolín
Smichov
24
article
V sekci finanění zvolen byl předsedou pan
obecní starši dr. Jan Vlěek, místopředsedy
pp. Jindřich Ronz, starosta města Karlína,
dr. Josef Truhlář, městský rada v Žižkově.
za jednatele pak pp. městský radní dr. Josei
Šupich a dr. P. Jandač, tajomník města
Rakovníka. V odboru školském zvolen byl
za předsedu pan Bohumil Matoušek, sta-
rosta v Ml. Boleslavi, a za jednatele pan měst-
ský radní Josef Sehrötter; zároveň bylo
usneseno požádati česká městu, by v záležito-
stech školských obracela se na kancelář svazu
českých měst, po případě na její sekci školskou.
která vstupuje v život. V odhoru sociálním
za předsedu zvolen p. vrehní ředitel chudinství
pražského ob. starší Fr. Hubáček a za jed-
natele p. Václav Řezníček, ředitel městských
úřadů ve Vršovicích. Ve všech sekcích provo-
dena byla kooptace členů nových, kterým bude
z kanceláře sjezdové oznámena; v nejbližších
dnech bude přikročeno k sestavení výkonného
odboru pro příšti sjezd, jenž se konati ma
v době jubilejní výstavy roku 1908.
— Slavnostní shromáždění výroční České
akademie pro vědy, slovesnost a umění bude
se konati v neděli dne 1. prosince 1907
5. hod. odpolední v pantheonu musea králov
doktor
Vlěek
Ronz
Truhlář
Josei Šupich
P Jandač
Matoušek
Sehrötter
Hubáček
Řezníček
Karlín
Žižkov
Rakovník
Boleslav
Vršovice
svaz český město
městský úřad
Český akademie
25
article
ství českého. Program: 1. Proslovení protekto-
rova náměstka knížete Jiřího z Lobkovic. 2. Pa
mětní řeči o zesnulých členech České akademie:
Dimitr. Iv. Mendělejev, Alexander A. Kočubin-
skij, Boh. svob. pán Rieger, Jan Gebauer, Joset
Foerster, Frant. Krasl, Všclav Royt, Jindřich
Richlý, Antonín Sucharda, Karel Knittl. 3. Vý-
roční zpráva o stavu a činnosti Akademie.
Přednese gener. sekretář dr. Bohuslav Raýman.
4. Slavnostní přednáška dvor. rady Karla
Vrby: »O umělých a strojených drahokamech«.
Vstupenky damské vydává ku přání p. t. členů
a zvaných hostí kancelář Akademie. Účastníci
shromáždí se nejdéle do 43 hodin v pantheonu
musea královstvi českého Příjezd na rampu jest
ustanoven se strany Sadové ulice.
— Nové zasedání sněmu markrabství
moravského. Z Brna, 27. listopadu. Podle
nynějších dispošic sejde se sněm markrabství
moravského dne 5 ledna k řádnému zasedání,
by projednal rozpočet na rok 1908.
— Kluby občanské Staroměstský
občanský klub má výborovou schůzi ve
čtvrtek dne 28. listopadu o 8. hod. večerní
v restauraci pana Koláře v Celelné ulici. Pp.
členové jsou vítáni. Při sehůzi přijímání nových
členů.
— Moderní galerie dostane řediteler
Z Vídně, 27. listopadu. V parlamentních kru-
zích se proslýchá, že při Moderní galerii bude
zřízen úřad ředitele. Jako významný kandidát
se uvádí ředitel brněnského průmyslového musea
Julius Leyschine.
— Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch nejdůležitějších účelů celonárodních
vůbec a menšinových zvláště! Konej každý i zde
svou národní povinnost! Národní kolky i účtenky
kupujte v místních prodejnách!
Jiří
Iva
Mendělejev
Alexander A Kočubin
Rieger
Gebauer
Joset Foerster
František
Krasl
Všclav Royt
Richlá
Suchard
Knittl
doktor
Raýman
Vrba
Kolář
Julius Leyschine
Čecho
Lobkovice
Brno
Celelný ulice
Vídeň
Český akademie
Dimitra
klub občanský staroměstský občanský klub
průmyslový muzeum
26
article
— Pomozte bratřim ve Slezsku, „tíženým požární
katastrofou! Ze Slezska došla Národní rady české
tato zpráva: Obec Lukavec u Fulneku ve Slezsku po-
stižena byla v říjnu t. r. velikým požárem, jenž pod-
porován jsa strašlivou vichřicí, v krátké chvili za
chvátil 12 usedlosti, které až do základů i se všem
zásobami rozzuřenému živlu za oběť padly. Uhořele
též 14 kusů dobytka. Škody způsobeno asi za 100.900
a pojištěním nekrytu ani pětina. Čtrnácí českých rodin
jest bez přístřeší, nemají co jísti, nemají píce pro do
bytek a zima přede dveřmi! Ihned utvořil se v obe
pomocný výbor, jenž obrací se na veřejnost, by ubo
žákům přispěla. Domníváme se, že naše prosba nán
nebude zazlívána, vždyť při ní národní moment hraje
nemalou roli. Obec Lukavec čítá přes 600 duší a tvot
osamělý český ostrůvek v zněmčeném území u morav-
ských hranic blíže Falneku. Cizota obklopuje nás se
všech stran a národní boj zuří u nás v plné síle. Od-
říznuti jsouce od svých soukmenovců, bráníme se
sami zoufale, než jen potud, pokud budeme míti do-
statek občanů samostatných a nezávislých. Nepomů-
že-li se nyní ožebračeným rodinám, budou nuceny
hledati pomoc a živobytí u okolních Němců. Tím se
nám odcizí a přejdou v řady nepřátel a strhnou i jiné
sebou. Při tak malé obci znamenala by ztráta tolika
bojovníků jistou národní katastrofu. Němci již ted
sbírají, ale nikoli z křesťanské lásky, nýbrž aby naše
duše kupovali. Jest tedy naší nejsvětější povinností,
přiloziti ruce k dílu, by naši lidé mohit zachovati
zděděnou českou hroudu a svou samostatnost. Po-
mozte bratři češtl!« Dávajíce o žádosti bratří našich
slezských zprávu české veřejnosti, doporučuje Ná-
rodní rada česká v zájmu věci národní žádost tuto
všem českým korporacím i jednotlivcům co nejlépe.
Němec
Slezsko
Lukavec u Fulnek
Lukavec
27
article
Sbírky buďlež výhradně zasílány obecnímu
úřadu v Lukavci u Folneku ve Slezsku, kterýž
bude sbírky tyto, vedené starostou panem Josefem
Paterem a nadučitelem panem Josefem Čočkem tam-
též, kvitovati v denních listech českých.
— Titul komorních dodavatelů udělil pan arci
kníže Karel František Josef firmě Bělský a Jeschek.
velkozávod papírnický a akcidenční knihtiskárn
v Praze.
— Vyznamenání. Dne 21. listopadu odevzdal
generální konsul francouzský pan G. Colomiěs jmenem
presidenta francouzské republiky, doprovázen jsa vice-
konsulem panem Eug. Lucciardem, předsedovi Alliance
Francaise v Praze, zemskému poslanci a městskému
radnímu panu JUDru. Ladislavu Pinkasovi, rytiř-
ský kříž francouzského řádu čestné legie a panu JUDru
Vincencí Dewetterovi, sekretáři zemské banky
a dlouholetému jednateli téhož spolku, odznak dů-
stojníka akademie.
Josef patery
Čočk
Karel František
Josef
Bělský
Jeschek
G Colomiěs
Eug
JUDr
Pinkas
Dewetter
Lukavac
Slezsko
Praha
Alliance Francaise v Praga
28
article
— Úmrti. V úterý dne 26. listopadu zemřela
v Praze po těžké operaci v sanatoriu dra. Hausman
paní Anna Straková, choť nájemce dvora z Břežan
u Čaského Brodu, v 65. roce věku svého. Tělesná
schránka její bude v pálek 29. listopadu o 10. hodině
dopolední v domě smutku v Břežanech vykropena
a pak na hřbitově vitickém pochována. — V Lito-
myšli zemřel dne 25. listopadu pan JUDr. František
Glos, zemský advokát, člen obecního výboru a místní
školní rady, náměstek starosty okresního výboru a za-
sloužilý ředitel kancetáře tamější městské spořitelny,
v jejíž prospěch působil neunavné a blahodárně Po-
hřeb konati se bude dnes ve čtvrtek 28 listopadu
o půl 4. hodině odpoledne z domu smutku, Toulovcovo
náměstí č. 156.
— V úmrtní den Jindřicha Fůgnera, prvního st-
rosty Sokola pražského, uspořadá odbor vzdělavací
2. prosince v tělocvičně na galeri přednašku, již miti
bude starosta br dr. Josef Scheiner. Promluví
o thematě »Jindřich Fügner a počátkové sokolství«.
Zaťátek o 8. hodině večer. í. Vstup volný.
— Dvacet let starostou. Českoslovanská obchod-
nická beseda pořádá na počest dvacetiletého půso-
bení svého starosty, pana Václava Karbusa,
slavnostní večer v sale vlastního domu dne 3. pro-
since. Přistup k této oslavě mají pouze čienovéa
čienky C. O B., když si dříve vyzvednou v kance-
láři zvlaštní ovéřenky, za které se platí pro osobu
1 korunu ve prospéch podpůrného fundu. Začátek
sla nosli jest přesné v 8 hoďin. Vyžaduje se úbor
salonní. Při slavnosti účinkuje elitní kapela páně
Hetrmanova.
Straková
JUDr
Glos
Fůgner
doktor
Scheiner
Karbus
Hetrmanův
Praha
Břežany
Časký Brod
28 listopad
Toulovcův náměstí
obecní výbor
29
article
— Rozpočst předchozích fondů zádušních král.
hlav. města Prahy na r. 1908 byl v radě městské
dne 26. listopadu 1907 přednesen a schválen a jest
v úřadě zádusním v Týnském dvoře č. p. 1049 —I.
po čtrnácte dno, 27. listopadem 1207 počínajíc, k ve-
řejnému nahlédnutí vyložen.
— Vinohradské městské zastupilelstvo proli jed-
notnému vodovodu Prahy a předměsti. Členové měst-
ského zastupitelstva na Král. Vinohradech byli na
včerejší odpoledne svolání ke schůzi, na jejimž jod-
nacím pořadu nalézal se jediný bod a sice rozpo-
čet společné vodárny Prahy a předměstí na rok 1908.
Schůzi zahájil starosta p. J. Víšek a referát podá-
val p. m. r. dr. B. Jahn. Rozpočst společné vodárny
na rok 1908 má potřebu 5,350.000 K, k jejiž úhradě
dle klíče mají Král. Vinohrady přispěti 21.7% =
1,160.950 K. Pan referent vyličil postup otázky pro-
jeklu vodovodu, dále bezvýslednou dosud snahu zá-
siupců obce vinohradské v dozorči radě, aby do po-
uličních stojánků byla zavedona voda pilná a dodá-
vání vody užitkové aby se ponechalo každému mě-
stu zvláště. Obec vinohradská vzhledem k námitkám
a dobrozdání odborníků a vzhledem na velký náklad
(původně mluvilo se o 12 mil. K, později roxpočet
stoupl na 16 mil. K a nyní dokonce 25 mil. korun)
usnesla se obec setrvati na dřívějším svém stano-
visku a žádali, aby podány byly námitky proti roz-
počtu na rok 1908, aby rozhodnuto bylo o námitkách,
podaných proti rozpočiu na rok 1907 a aby sozhodlo
Král
J Víšek
Jahn
referent
Praha
Vinohrady