3
masthead
27. listopaďu 1907.
5
article
bojujíeích stran, nýbrž eslkovým organickým za-
stoupením národa.
Rečník vykládá názor oktabristů o manifestua
nynějším státním pořádku. Oktabristé spatřují v říj-
novém manifestu dobrovolné upuštění mocnáře od
neobmezené moci a začátek nového zákonodárného
organu. V tom ohledu je říjnový manifest stáťním
převratem. Oktabristé neshledávají v něm žádného
ztenčení carových práv, jako na př. to vidí dvorní
kamarila. Strana říjnového manifestu, je stranou
ústavní.
Poslanec Gučkov pravil dále, že v manifestě
možno spatřovati osvobození cara, na př. od dvorní
kamarily. Oktabristé dovedou zde rozhodně dokázati,
že jsou zrovna tak věrnými služebníky ústavního
mocnáře, jako byli jich předkové věrnými služebníky
neobmezených panovníků. (Hlučná pochvala)
Za řeči Gučkova hlásí se mnoho řečníků o slovo.
Poslanec bistup Mitrofan prohlásil jménem pra-
vice, že si přeje, aby do adresy byl pojat výraz
»samoderžavný panovník«, poněvadž poslanci uznali
svou přísahou samodržaví.
Miljukov (kadet) pravil, že kadeti nemohou
podati žádného textu, poněvadž jich politické vy-
znání víry vyloženo jest již obšírně v adrese první
dumy. Kadeti jsou ústavními monarchisty a ne-
muhou sdíleti názorů s nepčáteli ústavy na levici
pravici. Z rozboru manifestu ze dne 30. října vy-
plývá jasně, že zákonodárná moc jest rezdělena
mezi mocnáře, hosudarstvenný sovět a dumu. Řečník
nabádá ve svých dalších vývodech k starore skému,
nikoli pouze velkoruskému vlastenectví (Pochvala
hvízdání.) a ke konci si přeje, aby do adresy bylo
pojato slovo »ústava«.
Rečník
Gučkov
Miljukov
6
article
Seznam řečníků, v němž přihlášeno jest ješuě
52 řečníků, se uzavírá.
Puriškevič (místopředseda svazu ruských
lidl): Car dokázal prý po posledním pokusu ze dne
30. října 1905 zákonem ze dne 16. června své samo-
državí. Rečník navrhl, aby v adrese zůstalo slovo
»samodržaví«. Umirněná pravice se k tomuto návrhu
připojila. Když promluvilo ještě několik řečníko,
připomenul prof. Kapustin (oktabrista) Puriške-
víčovi, že ve své řeči nevzpomněl vlády Alexandra Il,
jejíž reformám vděčí Rusko za ústavu. (Pochvala na
levici a ve středu.)
Řečník jest proti výrazu vústava«, poněvadž
výraz ten nevyskytuje se ještě ve státních listinách.
Duma musí si zasloužiti důvěry mocnářovya
nabýli autority, že je výrazem hlasu lidu. Pak bude
také vláda, mocnářem jmenovaná, se svůj úkol. Po
řeči Kapustinově přijat byl návrh, kterým se doba
pro řeči určená omezuje na 10 minut.
Biskup Mitrolan považuje za zločin každý
pokus, omeziti samodržaví, které bylo Rusku tako-
vým požehnáním a jemuž je lid tak oddán.
Markov (nejkrajnější pravice) pravil, že jeho
strana dle vůle samoderžavného cara uznává dumu
za zákonodárnou instituci.
Maklakov (kade!) považuje každou nejasnost
v adrese za nepřipustnou. Jestliže vělšina dumy uzná,
že manifestem z 30. října byla odůvodněna konsti-
tuce, nesmí býti mocnář uváděn v omyl z důvodů
loyality.
profesor
Kapustin
il
Kapustinův
Markov
Maklakov
Rusko
7
article
Tím, že manifest odůvodňuje konstituci, stanoví
zároveň svobody, bez nichž by konstituce byla ne-
možnou. Slibuje pro budouenost všeobecné volební
právo a vysvětluje všechny revoluční výstřednost
jako následek bříchů vlád. Nezákonnosti třeba čeliti
zákonem, libovůli právem.
Těm, kdož manifestu litují, připomíná Maklakov
slova, jež pronesl car k první dumě, že chce na zá
kladě práva zjednati pořádek. — Po řečích dalších
poslanců byla schůze o 6. hod. 20 min. skončena
další schůze ustanovena na 81/2 bod. večer.
Přihlášeno jest jestě 33 fečníků. První mluvil
hr. Bobrinský (z umírněné pravice), zdělil, že je
ochoten schváliti ústavu, bade-li očištěna z kalu
krve, jíž poskvrněna byla od levice.
Niselovič (kadet, žid) hájil židy. (Posměch
na pravici.)
Na to mluvil Rodičev (kadet z Petrohradu)
pravil, že jest naprosto bezdůvodno tivati proto na
samodržaví, poněvadž vykonává se jménem carovým.
Titul roského cara má mnoho bistorických jmén
jako: »norský nástupce trůnu«. Řečník citoval vý
raz posl. Puriákeviče, jenž zní: »Vrahové Alexanda ll
byli národem posláni.«
Posl. Puriškevič volá: Lžete! (Povyk, vzrušení.
Posl. Balaklejev (z krajní pravice) pravil
že dle přísahy věrnosti, složené v ruce neomezeného
mocnáře, nelze mluviti o ústavě.
Maklakov
Puriákevič
Posl
Petrohrad
Bobrinský
Balaklejev
8
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z „Českého klubu“.
Z Vídně, 26. listopadu. „Český klub
usnesl se ve dnešní schůzi učiniti v rozpravě
o pilném návrhu prof. Masaryka projev pro
svohodu vysokých škol. Projevem tím pověřen
posl. prof. dr. Čelakovský. Posl. Čech připo-
menul rozpočtovou položku 4 mil. K na nezů-
ročitelné půjcky pro stavbu úřadnických domů
bude se žádati příslušný podíl z nich pro české
úřadnictvo. Poslanec Brdlik předložil stejné
přání z Českých Budějovic došlé. Oba tito po-
slanci zahájili v této věci jednání s vládou.
Usneseno, vyzvati posl. dra. Stránského.
by složil členství ve výboru rozpočtovém a ti-
skovém, „Českým klubem“ mu propůjčené. Po-
slanec prof. Hráský a prof. dr. Čelakov-
ský vzpomenuli opět nedostatků na obou vyso
kých českých školách v Praze. Oba společně
s drem. Kramářem budou v této věci u vlády
intervenovati. Usneseno, doporučiti členům „Če
ského klubu“, aby hlasovali pro pilné návrhy
proti zdražováni potravin.
„Národní klub.
profesor
Masaryk
doktor
Čelakovský
Posl
Brdlik
Stránský
Hráská
Čelakov
Kramář
Vídeň
Čechy
Český Budějovice
Praha
Český klub
národní klub
9
article
Z Vídně, 26. listopadu. Volba předsedy
předsednictva „Národního klubu“ poslanců če-
ských na říšské radě koná se budoucí úterek.
Čechové a školství dolnorakouské.
Z Vídně, 26. listopadu. K ministerskému
předsedovi baronu Beckovi dostavila se dnes
večer, vedena jsouc poslanci drem. Kramářem,
Kalinou, Kratochvílem, drem. P. Stojanema
Dürichem dvacetičlenná deputace „Národní rady
dolnorakouské“, „Řemeslnicko-živnostenské jed-
noty“, „Zemské jednoty národně-sociální mlá-
deže“, „Klubu rakouských národností“ a spol-
ku „Komenského“ v záležitosti zákona o živno-
stenském pokračovacím školství v Doln. Rakou-
sích, přijatého dolnorakouským sněmem. Depu-
tace žádala, by osnova ta nebyla doporučena
k sankei a to z toho důvodu, protože by se jí
poprve uzákonila výhradnost německého jazyka
jako povinného jazyka vyučovacího na pokračo-
vacích živnostenských školách odborných i v tak
zvaných vídeňských přípravkách, určených pro
žáky neněmecké. Dr. Drozda za „Národní radu“
Čecho
Beck
doktor
Kratochvíl
P Stojanem Dürich
Komenský
Drozda
Vídeň
národní rada
10
article
dr. Kramář, posl. Kalina, pan Poslušný (za „Ře-
meslnicko-živnostenskou jednotu“), pan Petrák
(za „Komenského“), pan Doležal (za „národně-
sociální mládež“) a pan Urban (za „Klub rakou-
ských národností“) vyložili ministerskému před-
sedovi dosah a důsledky této osnovy pro živno-
stenskou výchovu neněmeckých učňů, kterých
jest na přípravkách mezi 10.000 žáky 6600
z těch 5800 českých. Baron Beck odvětil, že
dá se o věci té informovati a že ji prostuduje;
dodal, že podle jeho soudu Čechové nebyli by
poškozeni na přípravkách a mohli by po dvou-
letém pobytu na nich přece jíti na školy pokra-
čovací.
Poslanci češti všech stran podají zejtra
ministerskému předsedovi pamětní spis zevrub-
ně vypracovaný posl. Kalinou, o pokračovacím
školství dolnorakouském s překvapujícími daly
o národnostních poměrech ve Vídní vůbec, o po-
čtu Čechů v jednotlivých živnostenských spole-
čenstvech a o počtu českých žáků na pokračo-
vacích školách zvláště.
Ministr dr. Fiedler a ochrana zájmů slředních
slavů.
doktor
Kramář
Kalina
Poslušná
Petrák
Komenský
Doležal
Urban
Baron Beck
Čecho
Fiedler
Vídeň
11
article
Z Vídně, 26. listopadu. Deputace víde
ského spolku na ochranu zájmů středních stavo
byla dnes u ministra obchodu dra. Fiedlera,
jemuž vyložila požadavek za opatření proti
drahotě potravin, zvláště pak uhlí, proti poško-
zování obchodníků spolky konsumními a jiné
své tužby. Deputace odevzdala ministrovi přl-
slušný pamětní spis a resoluci, která byla
spolkem přijata. Ministr obchodu slíbil, že dá
požadavky tyto vyšetřiti a podle výsledku šetření
rozhodne o jednání dalším.
Státní nezbytnosti budou vyřizovány pilným
návrhy?
Z Vídně, 26. listopadu. „Něm. nacionální
koresponďence“ sděluje, že podány budoutr
pilné návrhy: 1. o I. čtení zatímného rozpočtu
2. o II. čtení vyrovnaeích smluv; 3. o II. čten
zatímného rozpočtu.
O snížení daně z cukru.
Z Vidně, 26. listopadu. „W. Allg. Ztg.“ do-
vídá se, že vláda se rozhodla již o slevě daně
cukerní v ten rozum, že snížení to proveden
bude na třikráte celkem o 12 K a to v ten způ
sob, že r. 1908 sazba 38 K sníží se o 4 K, tedy
na 34 K a potom po třech letech po případě
opět dvakrát po 4 K, stoupne-li po prvním sní
žení berně té náležitě spotřeba cukru. V tomto
případě by tedy cukerní daň byla v r. 1911 sní-
žena z 34 K na 30 K a polom roku 1914 na
26 korun.
Fiedler
W Allg
Vídeň
Německo
12
article
Z Vídně, 26. listopadu. Poslanec Cho
podal koncem dnešní schůze pilný návrh, aby
cukerní daň snížila se na 20 K. S tímto ná
vrhem přišel národně-sociální poslanec trochu
pozdě, protože zejtra nebo pozejíří ministerský
předseda bar. Beck nebo ministr financí dr. Ko-
rytowski ve výboru vyrovnacím sdělí, na čem
se vláda rozhodla o slevě daně té ve smyslu
zásadního rozhodnutí, které stalo se v minister
ské radě již v sobotu. Návrh posl. Choce jest
kromě toho povážlivý, protože se navrhuje sleva
daně cukerní zákonem, jenž mohl by se přijat
teprve v době, kdy vláda bude míti rakousko
uherské vyrovnání — v kapse. Kromě toho ná-
vrh na snížení daně cukerní zákonem jest ne
bezpečný ještě z jiné příčiny: protože vyžaduje
souhlasu panské sněmovny a protože jest po
chybno, zdali by tato sněmovna, ve které vždy
cky rozhodujícím momentem jsou zřetele finan-
ční nebo fiskální, byla odhodlána k umenšent
státních příjmů. Cukerní daň byla zvýšena pou-
hým ministerským nařízením; proto jest možno
ba žádoueno, by snížena byla opět ministerským
nařízením. Tak smýšli se v některých kruzích
o věci.
Z Vídně, 26. listopadu. O slevě cukerní
daně nestalo se ještě žádné rozhodnutí konečné.
Dle jiného podnětu má se v nejbližší kampani
sleviti 6 K, potom 3 K a pak opět 3 K; celkem
také 12 K. Poslanci naléhají však, aby hned
v nastávající kampani slevilo se 8 K a by se
dále slevovalo podle toho, jak stoupne spotřeba
cukru.
Z Vídně, 26. listopadu. (K. k.) Křesťansko-
sociální sdružení poslanecké sněmovny usneslo
se dnes, že zakročí, aby cukerní daň byla sní
žena ihned o 8 K a později o další 4 K.
Doputace Středolabského komitétu u českých
ministrů.
Beck
doktor
ko
Choc
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Z Vídně, 26. listopadu. Deputace „Středo-
labského komitétu“ pp. poslanec dr. UIrich,
Pilař, Váňa a dr. Postler uvedena byla
posl. Srdínkem k ministru obchodu dru.
Fiedlerovi a ministru Práškovi, jimž
vysvětlila stav, ve kterém nalézají se práce r-
gulační a uplavňovací na středním Labi. Depu-
tace žádala, aby práce ty nebyly zastavovány
u Pardubic, nýbrž aby se v nich pokračo
valo až do Jaroměře. Oba ministři slíbili prove-
deni praci těch podporovati, zejména ministr ob-
chodu dr. Fiedler vyložil nynější situaci
ukazuje k tomu, co třeba učiniti, aby v pracíeh
mohlo býti pokračováno.
Starosta dr. Ulrich odevzdal potom pe-
tici za zřízení nové české obchodní komory pro
východní Čechy. Ministr obchodu prohlásil,že
věc tu noustále sleďuje a že v příhodné chvíl
učiní, čeho třeba.
Na poďporu stavby úřadnických domů.
Z Vidně, 26. listopadu. Fond ku podpoře
staveb úřadnických domů bude utvořen částkou
4 mil. K z loňského státního přebytku. Aby se
z těchto peněz dostalo příslušného podílu také
českým státním úřadníkům, intervenovali dnes
z usnesení „Českého klubu“ posl. Čech
Brdlík v ministerstvu financí u sekčního šefa
Engla. Ve věci té není dosud zcela nic roz-
hodnuto, doporučuje se však družstvům podat
žádosti, jež budou se považovati za příhlášky.
Subvence udělovati se budou pak pro stavby
domů státních úřadníků ve formě půjčky nízko
zúročitelné. Určité podminky se teprve stanoví.
Středa
doktor
UIrich
Pilař
Váňa
Postler
Srdínko
Fiedler
Prášek
Ulrich
Čo
Brdlík
Vídeň
Pardubice
Jaroměř
východní Čechy
14
article
Z kola polského.
Z Vídně, 26. listopadu. V dnešní schůzí
kola polského sdělil předseda dr. Glabiňski, že
na příslušných místech protestoval proti osnově
zákona, jež byla dnes v zemském sněmě pru-
ském podána proti Polákům. Protest byl však
podán marně. Dr. Glabiňski vyslovil naději, že
s pomocí boží podaří se opravdové kultuře zví-
těziti nad násilím.
Audience.
Z Vídně, 26. listopadu. Ministr vyučování
dr. Marchet byl dnes dopoledne přijat císa-
řem ve zvláštní audienci v zámku sehönhrunn-
ském. V parlamentních kruzích ujišťovalo se, že
slyšení to věnováno bylo záležitostem výhradně
resortním.
Deputane poštovních zřízenců u ministra obchodu.
Z Vidně, 26. listopadu. Deputace poštovních zří
zenců byla dnes u ministra obchodu dra. Fiedlera
žádajíc úpravu veškerých poměrů svých. Předložila
dru. Fledlerovi požadavky, které souhlasí s postuláty
llumočenými již deputacemi jinými. Ministr obšírně
pojednal o nich a ukázal na předměty, o kterých se
již jedná v ministerstvu a jež bude možno usku-
tečniti. Zejména jedná se o 35lelou dobu služební.
o zlepšení poměrů výpomocných zřízenců, zvláště
pak o postupu jejich do lřídy definitivní, o rozmno-
žení definitivních míst a o zvýšení některých platů
vedlejších. Pokud se týká všeobecné úpravy tříd pla-
tebních, připomenul ministr, že věc ta jest povahy
finanční a že úprava feií závisí na rozhodnutí miní
stra financí a parlamentu, který povoliti musí po-
třebné výdaje.
Z Vídně, 26. listopadu. Deputace poštovníc
oficiantek byla dnes ráno u ministra obchedu žádati
za úpravu hmotných poměrů svých. Ministr připome-
nul, jak již učinil jiným deputacím téhož oboru, které
z požadavků jemu dnes tlumočených bude lze usku-
tečniti.
doktor
Glabiňski
Polák
Marchet
Fiedler
Fledler
Vídeň
15
article
Prolesoři v Inšpruku proti projevu dra. Luegra.
Z Inšpruku, 26. listopadu. Dnes konala se
zde schůze všech universitních profesorů, na
které přijata byla resoluce, v níž se protestuje
proti známé řeči Luegrově na sjezdu katolickém
ve Vídni a prohlašuje se, že university nedají
se strhnouti k žádným politickým a konfesioná!
ním agitacím.
Chorvali z Německa vypovězeni.
Z Berlina, 26. listopadu. Pruská vláda vy
pověděla znovu 108 Chorvatů jako obtižné ci
zince. Minulý týden spáchali prý Chorvat
v ruhrském revíru opět 9 těžkých loupežných
útoků.
Chorvat
Vídeň
Německo
Berlín
16
article
Ze Srbska
Sp. Z Bělehradu, 26. listopadu. (Pův. tlgr
„Nár. L.“) V oposičních kruzích rozšířené po
věsti o nevyhnutelné demisi radikálné vlády
jsou jen předvolební intriky oposiční
ků. Netřeba jim věřiti.
Na meetingu radikálné strany zvolený hlav-
ní výbor téže volil Pašiče předsedou, místo-
předsedy Ondřeje Nikoliče a Stojana Pro
tiče.
Zde zatčen včera černoborský student Jovan
Djonovič, který s Vojvodičem, zatčeným
v Baru a Borovičem, zatčeným zde, cestoval do
Kotoru s pumami.
Evropané v moci afrických domorodců.
H. Z Paříže, 26. listopadu. Podle telegramu
z Librevillu vysvobodil poručík francouz-
ského ochranného sboru z rukou rozzuřenýeh
domorodců v horním okresu Ivino v západní
Africe pány Regnaulta a Folkleta, zástupce fran-
couzské společnosti. Oba byli již svázání, a oče-
kávala je smrt. Byvše osvobozeni, byli dopra-
veni na německé území a potom posláni domů.
Prazvláštním způsohem označuje se tato přátel-
ská, sousedská akce za nepovolaný cizí vpád.
Nepokuje v okolí diarbekirském.
M. Z Cařihradu, 26. listopadu. (Frankf
Ztg) Zprávy o nepokojích v diarbekirském kraji
docházejí spoře, protože telegrafní spojení je
znesnadněno. Důstojníci kurdskéh
pluku Ibrahimova drancují a pál
v celém územl. Přičinou nepokojů byla prý
daň, již obyvatelstvo mělo platiti tomuto pluku
Pašič
Nikolič
Stojan
Djonovič
Borovič
Evropan
Ivin
Regnault
Folklet
Srbsko
Bělehrad
Kotor
Paříž
Libreville
Afrika
Cařihrad
Frankf Ztg
17
article
Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 26. listopaďu. (K. k. ub)
Poslanecká sněmovna jednala o zprávě
imunitního výboru stran Vajdovy aféry.
Rel. posl. Hedervary navrhl jménem vý
boru, aby sněmovna konstatovala, že imunita posl.
Vajdy byla porušena, když svého času byl vytlačen
ze znsedací síně. Nebyl sice skutkově insultován,
avšak hrozivým chováním jedné části poslanců do-
nucen opustiti zasedací síň. Další epatření navrhuy
se, poněvadž nemohlo býti zjištěno, kteří poslane
porušili imunilu posl. Vajdy.
Posl. Jiří Nagy (odstěpenec str. neodv.) dove-
zoval, že Vajda způsobil spravedlivě rozhořčení sně-
movny tím, že vpašoval do stenografického protokolu
báseň, jež těžce uráží maďarský národ. Odmitá vý-
borový návrh, poněvadž posl. Vajd opustil žasedací
síň ze zhahělosti a ne pro násilí.
Předseda volal posl. Nagye k pořádku pro
výraz zbabělost.
Posl. Keeskemeti (str. neodv.) volá: Ať žije
Nagy!, pročež předseda volá i jeho k pořádku a hrozí,
že sálme k ostřejším opatřením, budou-li se takové
případy opakovati. (Hlučná pochvala.)
Posl. Nagy navrhuje, aby se přeslo k jednacímu
pořadu.
Posl. Maniu (Rumun) doufal, že poslanecká
sněmovna opětně zjedná právní poládek, který byl
porušen událostmi v záležitosti Vajdově, avšak zkla-
mal se. Nebyl by nikdy věřil, že pánové, kteří poru-
šili imunitu, budou to zapírati. (Velký hluk a odpor.)
Předseda volá pro tento výrok řečníka k po-
řádku.
Vajdův
Vajda
Posl
Nagy
Vajd
Rumun
Pešť
Naga
Keeskemeť
poslanecký sněmovna
18
article
Posl. Maniu prohlašuje, že sněmovna jest sa-
ma sohě povinna dáti zadostučinění pesl. Vajdovi.
Posl. Lorkovič (Chorval) chce mluviti chor-
vatsky. (Velký hluk a odpor na levici a na lavicích
lidové simny. Volá se: Nesmíte mluviti chorvatsky
Neposloucháme vás! — Trvalý hluk)
Posl. Olay (str. neodv) žádá za slove k jedna-
címu řádu.
Předseda namítá, že nyní má slavo pos.
Larkovič. (Trvalý hluk a výkřiky: Nenecháme no
mluviti!) — Posl. Lorkovič má zákonné právo zde
mluviti. (Trvnlý hluk. Na levici a na lavicích strany
lidové se volá: Ale my ho nenecháme mluviti )
Předseda opětně prohlašuje, že Chervaté ma
právo mluviti ve sněmovně také chorvatsky. (Iluční
výkřiky. Vy máte také právo!)
Posl. Št. Rakovszky volá: Nedopustíme, ab
mluvil! (Několik poslanců kvapí k lavicím Chorvatů.
Posl. Fried (str. neodv.) volá: Bude-li Lorkoviě
mluviti, bude spolíčkován. (Hluk trvá, takže předseda
přerušuje schůzi.)
Za přestávky lomozí se dále. M.-p. dr. We-
kerle vyjednává s Chorvaty. Připomíná jim panující
rozvášnění, jež by mohlo vésti k násilnostem, a sna-
ží se je přiměti, aby se nezúčastňovali debaty. Avšak
Chorvaté prohlásili, že i oni stáli před tímlo
imunitním výborem a imunitní právo poslanců je
věcí přílis důležitou, pročež i oni musí mluviti při
této debatě. Rozčilení šíří se i do kuloirů, kde se
o událostech ve sněmovně podrážděně hovoří.
Posl
Vajda
Chervatý
Chorvat
Fried
Olay
Lorkovič
19
article
Přestávka trvala skoro hodinu. Po opětném vy-
jesnávání mezi m.p. drem. Wekerlem, ministrem
Košutem, předsedou slovanského klubu Meda-
kovičem a předsedou Justhem podařil se k o m-
promis, že Chorvaté za tohoto rokování nebudou
již mluviti. Byloť jim sděleno, že sami národnostní
poslanci schvalují výborový návrh, jímž vyslovuje
se, že Vajdova imunita byla porušena a jejich opo-
sice čelí pouze proti odůvodnění návrhu. Za těchto
okolnestí prohlásili Chorvaté, že nemají proč stavěli
se na ostřejší oposiční stanovisko, než ti, jichž se
tato záležitost dotýká přímo. Posl. Lorkovič pro-
hlásil, že se vzdá slova. V konferencí koaličních
stran na kvap svolané oznámil tolo ujednání sám
m.-p. dr. Wekerle.
Po obnovení schůze zdělil předseda, že pos.
Lorkovič prohlásí, že vzdává se slova a proč.
Posl. Lorkovič oznámil na to chorvatsky, že
vzdává se slova, protože — jak se teprve nyní do-
věděl — byl v imunitní záležitosti Vajdlově uzavřen
kompromis. (Pochvala mezi Chorvaty.)
Posl. Pop (Rumun) pravil, že způsob, jakým
výbor odůvodňuje svůj návrh, obsahuje novou uráž-
ku jeho strany. (Hlučný odpor na levici, hlasy: Nent
takové strany!) Navrhuje, by se jen vyslovilo, že
Vajdova imunila byla porušena, odůvednění ať se
vynechá. (Hlučný odpor na levici.)
Při hlasování výborový návrh byl příjat a návrhy
Nagyův a Popův propadly.
Sněmovna rokovala dál zevrubně o autonom-
ním celním tarifu.
Č). 14., 15. a 16., jež byly současně projedná-
vány, schváleny prostým hlasováním proti hlasům
Chorvatů.
Článek 17., při němž Chorvatě pokračovali ve
svých obstrukěních řečech, schválen prostým hlaso-
váním, načež rokování přerušene.
M.-p. dr. Wekerle navrhl, aby po přerušeněn
rokování o autonomním celním tarifu byl dán n
jednací pořad příští schůze zmocňovací zákon o vy
rovnánt TPnchva le
Košut
Med
Justh
Chorvat
Vajdův
Posl
doktor
Wekerle
Lorkovič
Vajdlův
Pop
Rumun
Nagyův
Popův
20
article
Dle sněmovního řádu mohou promluviti pouze
4 poslanci. — Nejdžíve došlo k delšímu rokování
o sněmovním řádu, zdali má mluviti nejdříve řečník
pro nebo řečník proti.
Za rokování voláni jsou poslanci Polonyi a
Lemgyel k pořádku, poněvadž volali na předsedu,
aby aspoň k Maďarům zachovával jednací řád.
Koncčně dostal slovo posl. Merey (str. neodv.)
jako řečník pro. Souhlasí s Wekerlovým návrhem
se zřetelem na smutnou parlamentní situaci, způso-
benou chorvatskou obstrukcí. Třeba, aby zmocňovací
zákon o vyrovnání byl projednán co nejdříve; tím
vyhovi se též přání veřejného mínění v zemi.
Posl. Nagy (odštěpenec str. neodv.) jměnem
svým a svých přátel zamítá návrh min. předsedy.
Je rozbolčen chorvatskou obstrukcí, ale může polla-
čovači se pouze zákonilými prostředky, správným
výkladem vyrovnávacího zákona. Zmocňovací zákon
odporuje parlamoniarismu a ústavě.
Předsedu Rakowszky upozorňuje řečníka, by
mluvil k jednacímu řádu a ne k zákonu zmocňova-
címu, a když Nagy přes opětné napomenuti mluvi
dál o zmocňovacím zákoně, předseda odňal mu slov
za pochvaly levice.
Posl. Hedervari (str. neodv.) přimlouvajes
za návrh min. předsedy pravil, že žádný Maďar n
smí podporovali Chorvaty v jich snahách.
Posl. Farkashazy (odstěpenec str. neodv.
je proti návrhu.
Návrh min. předsedy schválen konečně všem
proti 6 hl. Chorvaté nehlasovali.
Přišti schůze bude zejtra. Na jednacím pořadu
je rokování o vyrovnávacím zákoně zmo-
ňovacím.
Z Pešti, 26. listopadu. (K. k.) Strana národnost
nsnesla se ve dnešní schůzi, že nebude hlasovati pro
předlohu o zákonech zmocňovacích.
Polonyi
Maďar
Wekerlův
Posl
Nagy
Chorvat
Naga
Pešť
Merey
Hedervari
21
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Deputace lázeňiských poslanců u minislerského
předsedy bar. Becka.
Z Vidně, 26. listopadu. (K. k) Dle parlamentní
korespondence odebrala se dnes depulace sdružených
parlamentních zástupců lázeňských míst k minister-
skému předsedovi se svými tužbami. Dr. Jäg e
(Frant. Lázně) uváděl, že třeba zákona na ochranu
zřídel. M.-p. bar Beck prohlásil, že o takové před-
loze se již v ministerstvu vnitra pracuje, poukázal
však zároveň na oblíže, jež nastávají takové před-
loze se zřelelem na zájmy hornictví a žádal, by mu
podány byly určitě návrhy. Prof. Zeiner (Baden
prohlásil, že úřadníkům v lázeňských místech třeba
většího aktivního přídavku. Lázeňská místa byla prý
dříve skutečně pojata do vyšší třídy, později však s
od luho opět upusilo. M.-p. bar. Beck prohlásil, že
nemíní talo, jakož i jiná zástupci lázeňských mís
tlumočená přání oslyšet a učiní přiměřená opa
tření.
Proli diu. Luegrovl.
Z Brna, 26. listopado. (K. k) Ve dnešní schůzi
městské rady přijat byl projev nelibosti nad útoky
dra. Luegra proti školství, zejména vysokému. Dále
byl přijat pilný navrh soc. demokratů, aby vláda
byla vyzvána k různým opatřením proti zdražování
životních potřeb, tak zvláště aby byl dovolen dovoz
zmrzlého zámořského masa, aby se snížila obilní
cla, aby byl zrušen zákaz dovozu dobytka, aby byly
zřízeny státní jatky na hranicích atd.
Beck
doktor
Jäg
František
profesor
Zeiner
Baden
Proli dia
Brno
22
article
Schůze úslavní strany uhsrské.
Z Pešli, 26. listopadu. (K. k. ub.) Strana ústavní
měla dnes večer schůzi, na niž se rukovalo o vy-
rovnacím zákoně zmocňovacím. Min. předseda dr.
Wekerle vyložil v delší řeči nutnost této předlohy
vyslovil se rozhodně proti poměru reciprocity, jenž
je škodlivější než poměr smluvní. O bursovní re-
formě prohlásil, že vláda pojata do smlouvy pouze
zásady. za jichž uskutečnění převzala vůči Rakousku
závazek.
Zásady tyto spočívají předně v tom, že na
burse má býti odsíraněn každý nereelní obchod
za druhé, že nepovolané osoby nesmějí uzavírati
bursovních obchodů, po případě že takové obchody
nemají míti právní platnosti. Tato bursovní reforma
bude platiti samozřejmě pro všechny bursy v zemíel
uherské koruny. Pokud jde o podrobnosti praveden
těchto zásad nepřijala vláda žádného závazku.
Po té stránce bude se vláda řídili zásadou, aby
tam, kde vyžaduji toho národohospodářské zájmy.
obchod na bursách nedoznal újmy, aby však tam
kde toho národohospodářské zájmy nevyžadují, byly
vytýčeny meze pro bursovní obchody. Bursovní re-
forma bude rozhodně tak uzpůsobena, že autonomní
instituce bursy mohou býti klidny.
Na to byl zákon zmocňovací jednohlasně
schválen.
doktor
Wekerle
Rakousko
23
article
Říšský sněm německý.
Z Berlina, 26. listopadu. (K. k.) Odpovídaje na
dotaz o uhelných cenách pravil ministr Del-
brück, že vysolé uhelné ceny jsou opravdu citelné
nedosábly však také výše jako za vysoké konjunk-
tury v lelech devadesátých. Nermi zapomínali se, že
anglické ublí je v tržištích na Baltickém mořia
v Berlfně dražší než uhlí hornoslezské. Otázka, jak
zlu tomu čeliti, nedá se snadně po stránce posilivní
rozřešiti. Výrobní náklady stale stoupají. Mimo to
stoupají mzdy, náklady na materiál a přispěvky nn
pěči o dělnicivo. Také poptávka vzrůstá. To vysvě-
tiuje se částečně ze vzrůstu obyvatelstva, ze zlep-
šení dopravních prostředků, ze stavby drah, malo-
drah a drah pouličních. Spotřeba stoupla zvláště
zavedením ciektřiny do dopravních živností a použl-
váním elektřiny k osvěllování. K temu přispívá též
vysoká konjunktura v Německu a v jiných zemích.
Berlín
Německo
24
article
Nyní lze pozorovati ve výrobě jistou stagnaci. Na-
dostává se pracovních sil, aby dobylo se žádoucího
množství uhlí. Pokud jde o německé uhlí, jsou po-
měry jiné, než jak tomu jest u anglického uhlí
U domácího uhli nelze mluviti o vlastním vývozu
nýbrž pouze o přeunutí odbylu. Tomu je tak na
příklad v Belgii s Elsasko-Lotrinskem a v Rakousku
s Lužicí a Bavorskem. To tkví v poměrech soused-
ních území. Zásobování uhlím ze vzdálenějších do-
mácích dotů bylo by irracionálnl.
Ministr Delbrück pravil dále, že spojené vlády
nemohou zavěsti clo na vývoz uhlí. Vlády snaží se
vážně o to, aby vyhověly oprávněným požadavkům
dělnictva. Nenapadá jim nikterak, aby omezovaly
dělnictvo v jeho státně občanských svobodách. (Odpor
u sociálních demokratů). Ministr ohradil se pak prot
výtce, jako by chtěl nadržovati snahám někleré třídy
obyvatelstva, čelícím k vykořisťování. Toho neučiní
Takové snahy nemají ani vlády. (Pochvala.) Tí
sehůze skončena.
Delbrück
Belgie
Elsasko
Lotrinsko
Rakousko
Lužice
Bavorsko
25
article
Pruský sněm.
Z Berlina, 26. listopadu. (K. k.) V Bnlé dvoraně
král. zámku byl zahájen dopoledne slavně pruský
zemský sněm. Kn. Bülow přečetl trůnní řeč
načež předseda poslanecké sněmovny provolal císa
a králi třikráte »slávu«.
V trůnnt řeči praví se: Finanční situace státu
utváříla se loni méně příznivě. Přebytek účetního
1906 nestačil, aby disposiční fond železničn
správy pro nutné stavby a investice byl přiveden na
zákonnou výši 30 mil. mk., spíše musilo býti k tomu
použito značného obnosu z vyrovnávacího fondu
V letošním üčetním roce lze očekávati sehodek, ze-
jména následkem silného zvýšení výloh u správy
železniční. Dále ohlašají se předlohy, mezi nim
předloha o zlepšení úřadnických platů, předloha že-
lezniční a polská, o níž praví se v trůnní řeči
Jak vývoj a poměry ve východních krajích říše uka-
zují, nestači zákonitá práva vlády
aby účinně bylo chráněno německé
obyvatelstvo v těchto částech země,
bylo posilňováno. Vlada je proto nucena do-
máhati se rozšíření své plnomoci
Schůzi poslanecké sněmovny zaháji
předseda šl. Kroecher provoláním »slávy« králi
což Poláci neopětovali, načež podána různá formální
sdělení.
Bülow
Vlad
Polák
Berlín
východní kraj
poslanecký sněmovna
26
article
M-p. ko. Bülow podávaje prolipolskou před
lohu o východních markách, pravil, že vláda jest
odhodlána pokračovati na dráze Bismarkem nastou-
pené. Svůj program o polské politice podal již loni
takže může opakovati tehdejší vývody
Jeho programem je zpříjemniti německému oby
vatelstvu a úřadnictvu hospodářským zvelebením
život v oněch provinciích. Osídlování může se zna čno
podporovati. Přes posavadní velké úspěchy nedosáhle
se pronikavého úspěchu, avšak doula, že
vláda octla by se v rozporu s největší a ne nejšpat
nější částí německého národa, kdyby chtěla uposti
od posavadní politiky ve východních krajích.
V další řeči zmiňuje se Bülow o domnělé polské
spekulaci statky. V posledních letech ztrály německé
půdy činí asi 100.000 ba (Výkřiky: Slyšte ! Slyšte?).
Nezná jiného proslředku na posilu němectví bez
velkostalku. Vysoko vyšroubované ceny statků, jež
musí platiti osadní komise, vyžadují zvláštního opa-
tření. Nepochybuje, že komise potřebuje velkých sou-
vislých obvedů, neboť jen takové mohou přinésti ná-
rodnostní prospěch. Prodeji z volné ruky nelze hra-
diti potřebu. Proto musí býti zákonně stano-
veno oprávnění vyvlastnění. (Výkřiky
mezi Poláky: Neslýcháno!) Tato myšlenka není no-
vou. Může-lí stát vyvlastňovati k úče-
lům železníčním, proč nemohl by vy.
vlastňovati k mnohem větším účelům
národnostním?
Bülow
Polák
východní kraj
27
article
Rovněž Bismark tak tvrdil. Vláda zrale uvážila,
nestačit-li by k tomu nějaký mírnější zákon, avšnk
přesvědčil se, že žádným jiným prostřed-
kem nelze dosíci kýženého výsledku.
Aby nebylo žádné příkrosti při provádění zákona,
má býti vyvlastnění přítomna komise, sestavenáz
»nestranných« lidí. Ne s německé, nýbrž s polské
strany provádí se výbojná politika! (Odpor mezi
Poláky.) Vlada zanedbala by svoji nejvyšší povinnost
povinnost sebezachování, kdyby upustila od osadní
politiky v okamžiku, kdy slibuje úspěch. (Výkřiky
pravo a ve středu: Velmi dobřel)
V této otázce nezná vláda žadného »zpět«. Prosl
by ji bylo pomoženo při postupu přijetím předlobya
přijetím všech opatření. (Hlučný souhlas. Křik meze
Poláky.)
Příští schůze bude v pátek. Na jednacím po-
řadu je 1. čtení protipolské předloby.
Panská sněmovna zvolila aklamací dosa-
vadní předsednictvo.
Polák
Vlad
28
article
Spiknnií proti Černé Hoře.
Z Celyně, 26. listopadu. (K. k.) Kníže přijav
dnes velký počet poslanců, kteří projevili mu svůj
povděk nad zmařeným spiknutím, pravil: »Jsem pře-
svědčen, že se stanoviska veřejného zájmu odsuzuje
se politováníhodná pumová záležitost a útok na pa-
novníka a že útoku toho se lituje zrovna tak ve-
škerým srhským, jak černoborským lidem. Ani
černohorský ani srbský lid nesmí býti činěn za to
zodpovědným, že pumy byly sem z Bělehradu do-
praveny k účelům revolučním.
Rumnnský parlamenl.
Z Bukurešti, 26. listopadu. (»Ag. Roumaine«.)
Parlament bude zahájen 28. t. m.
Z francouzské sněmovny.
Z Pařiže, 26. listopadu. (K. k.) Sněmovna schvá-
lila rozpočty ministerstva veřejných prací a státních
drah.
Demenli.
Z Řima, 26. listopapu. (Sletani) S kompelent-
ního místa vyvrací se rozhodně zpráva, kolující
denních novinách, jakoby byl nedávno pro vyzvě-
dačství odsouzený rakouský nadporučík Fier-
bas měl nějaké styky s Ifalil.
Kníže
Bělehrad
Bukurešť
Fier
29
article
Poměry v Portugalsku.
Z Lisabonu, 26. listopadu. (K. k) Býv. konser-
vativní a pokrokoví ministři konají opět konference.
Přívrženci vlády nepřestávají tvrditi, že veřejaé mí-
nění nebude podporovati vůdce sťarých stran. Ažio
zlala a směnečného kursu lepší se.
H. Z Madridu, 26. listopadu. Jitření v Portugal-
sku stále trvá. Velitel městské gardy v Lisabonu
Abalaguias podal žáďost za propuštěnou, udš-
vaje, že není srozuměn s nynějším režimem, který
dle jeho mínění jest nebezpečný. Král zdrahal se tuta
žádost za propuštěnou přijmouti. Dále vzdali se svých
úřadů soudce Vilaz, rektor university Coimbra
a bývalý ministr spravedinosti Alarcon. Jedsn-
advacet zákonně ustavených polilických klubů v O p-
portu bylo rozpuštěno. Spolkové právo bylo zru-
šeno. Divadelní censura byla opět zavedena.
Z Berlina, 26. listopadu. Z Madridu docbázejl
stále o situaci v Portugalsku zprávy navzájem si od-
porující. Kdežto podle jedné verse panuje jitření
toliko mezi profesionálními politiky, poukazují ne-
přátelé vlády na veliké hnutí, které zachvánilo vše-
chny kraby obyvatelstva pro obmezování spolčovaci
svobody. Došlo tak daleko, že lidé si na ulici vy-
měňují své politické názory.
Z korlesů.
Vilaz
Alarcon
Portugalsko
Lisabon
Madrid
Berlín
univerzita Coimbra
O p
30
article
Z Madridu, 25. listopadu. (K. k.) Ve sně-
movně býv. liberální ministr Villanueva vy-
zýval vládu, by uzavšela mezinárodní amlouvyo
pojišťování dělníků, aby z nich mohli miti
užitek také aižírští Španělové. Ministr zahranic-
ních věcí slíbil studovati tuto otázku.
Republikán Soriano odůvodňoval dotaz po
udělení koncese španělsko marocké spo-
lečnosti, nabádaje vládu, aby odvolala roční sub-
vencí 500.000 peset, již společnosti poskytuje a po-
dává přislošný návrh. Ministr zahraničních věcí
prohlašuje, že nikdy nedopusti se zbabělostí, aby
odvolal učiněné rozhodnutí. (Souhlas na mnohých
stranách.)
Sorianův návrh propadl 125 hlasy proti 59.
Minísterstvo oranžské ozady.
Z Bloemfontainu, 26. listopaďu. Minisferstv
oranžské osady bylo sestaveno takto: Fisher mi-
nisterským předsedou a osadním ministrem, generál
vév. Attorney ministrem vojenství a ředitelem
vychování, dr. Ramobotom ministrem pokladu,
Wesels ministrem veřejných prací a domobrany,
a generál Kristian Dewett ministrem orby.
Australské žně.
Z Adelaidy, 26. listopadu. (K. k.) V ústředním
odhadu stanoví se výnos pšeničné sklizně v jižní
Australii na 83/4 bušlů za akr. Úhrnná sklizeň od-
haduje se na 15,782.636 bušlů.
Španěl
Soriano
Sorianův
Fisher
doktor
Ramobotom
Dewett
Madrid
Austrálie
31
article
Z Barlína, 26. listopadu. (Wolft.) Znepolojeni
pověsťmi, kolujícími o zdravotním stavu cí-
sařově, vyžádali jsme si na příslušném místě
zprávy a zvěděli jsme toto: Kašel a rýma, kterou
císař koncem října trpěl, nyní přestaly a zlepšení
v celkovém zdravotním stavu znamenitě pokračuje
Zotavení toto se poněkud zdrželo tím, že cisat
vymknul si na honbě ve Windsoru poněkud levou
nohu v koleně. Avšak i z toho se již téměř úplně
zotavil. Zpráva, otištěná v některých novinách, ž
císař trpl chorobou brtanu nebo uší, jest zcela bez-
podslatnou.
Z Cařihradu, 25. listopadu. (K. k.) Dle úřadního
sdělení v novinách sultán udělil rak.-uher. ministru
bar. Aehrenthalovi velkokordon osmanského
řádu s bril anty.
Z Riedu (v innském obvodu), 26. listopadu.
(K. k.) Dnes konala se zde schůze, navštívená asi
1500 rolníky, na níž se rokovalo o vídeňské hospo-
dálské ústředně pro zpeněžení dobytka, jež byla ne-
dávno za podpory ministerstva orby založena vše-
obecným svazem hospodářských společenstev. Na
schůzí této, na níž se poprvé rokovalo v Rakousku
o tomto předmětě, promiuvil dr. Ertl jako zástupc
ministra obchodu dra. Ebenhocha. Ministr orby za-
slal mimo to okres. hejtmanu šl. Planckovi tele gram,
v němž pozdravuje účastníky schůze.
Na schůzi, jež měla skvělý průběb, byla schvá-
lena resoluce, v níž vítá se radostně tento podnika
tlumočí se přesvědčení, že se rozhodnosti ministra
orby zdaří, aby insutuci tuto přivedl k rozkvěta,
ježto má zrovna tak důležitý zájem pro producenty
jako konsumenty.
Ertl
doktor
Planck
Windsor
Cařihrad
Ried
Rakousko
svaz hospodářský společenstvo
32
article
Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Patříni
Moteorolopická pozorováni na rozhledně na Patříni
325 metrů nad mořem.
Dne 25. a 26. listopadu 1907.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr.. 730.3 727.1 726 6
Teploměr C. — 24 — 2.5 + 1.9
Vlhko. . .. 89
Obloha . . . jasná zamračená
sz
Slla větru . čarstvý mírný mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 1.2
Tepiota nejvysší na slunci . . + 18.4
Teplota nejnižší ve stínu . . — 3.
Teplota nejnižší při zemi . . — 5.
Slunce svítilo 51/4 hod
Prům. ryehlost větru v km. za hod 22.5.
Srážky v mm. 0z.
vlhko
Tepiota