3
masthead
27. listopadu 1907. Císlo 328
4
article
miravy, aby dbali usnesení sněmovny a použili příle-
žitosti, vysloviti se proti Beckově vládě, proti vládi
Gessmannově a proti vládě Abrahamowiczově, (Hluč
ná pochvala a potlesk mezi pociálními demokraty
Hlučné volání: Abzůg AbrahamowiczD)
Mezi došlými spisy byly návrhy poslanců
Hocka a sp. na rozšíření VI. hl. živn. ř. a zákona
o nedělním klidu na zaměstnání, jež jsou té doby
vyňata ze živn. řádu a na vydání zákona a podáván
pokrmů po živnostensku; — dra. Herolda (Král
Vinohrady) na změnu zákona ze dne 10. červ a
1868 o říš. zákonníku; — Johanisa a sp. na stavb
místm dráhy z Příbrami přes Krásnou Horu do Sedl
čan s odbočkou do Dobříše.
Beckův
Gessmannův
Abrahamowiczův
Hocek
Herold
Příbram
Dobříš
Královský Vinohrady
Abzůg AbrahamowiczD
5
article
Dotazy podali poslanci: dr. Iajn a sp. po udá
lostech v Náchodě; — dr. Kaflan a sp. po vinku
laci zakládacích rent Bratrstva živnostníků a řemesl
níků v Praze českým jazykem: — Johanis a sp
po zřízení pekáren v c. k. zásobovacím skladišti v Pra-
ze pro pekaře Zářeckého za stávky pekařských po
mocníků; — Staněk a sp. po dodávání suknt
pro vojsko a j. úslavy firmou Vilém Beck a synové
— Remeš a sp. po chování se českého místodržitel
ství v záležilosti vyloučení osady Nouměře z pol.
obce Kvičovic v soudním okrese horšovotýnským; —
dr. Hajn a sp. po nedávném soudcovském jmenování
v Čechách: — Svěcený a sp. po jednání okr. hejl-
mana ve Vys. Mýtě v záležitosti volby delegátů do
okr. nem. pokladny ve Skuči; — Modráček a sp
po jednání c. k. úřadů proti hnutí dělnických spolků
v Čechách: — Neumann a sp. po zkracování práv
zřízenců c. k. st. drah: — Klička a sp. po zavedení
rychlíkového spojení na trati Praha——Přibram—Proli-
vin: — Bínovec a sp. po nepřístojnostech u spo-
tečnosti rak-uh. st. dráhy a o nezachovávání naří-
zení, daného generální inspekcí pro stanici Kralupy
Dále byl ve spísech dolaz křesťanskýc
sociálů po zamezení záplavy vysokých a
středních škol židovskými prolesory.
docenty a posluchači. Interpejanti dokazují
na základě hojného materiálu sežidovštění vysokých
škol a poukazují na to, že tato židovská záplava musl
míti velice neblahý vliv na všecek veřejný živol. Tázl
se ministra vyučování, o němž musí souditi, že jako
Arijec a Němec nemůže strpěti zatlačování něme-
ckého lidu na německých universitách národem ci-
zím, co hodlá učiniti, aby zjednal přítrž záplavě
vysokých a středních škol židovskými profesory, de-
centy a posluchači.
Iajn
Kaflan
Staněk
Beck
Hajn
Modráček
Neumann
Klička
Němec
jítcent
Náchod
Praha
Remeš
Čechy
Vys
Kralupy
zřízenec c
6
article
Mimo to dotaz posl. dra. Schlegela a sp
po stálém pronásledování a týrání německých
katolických posluchačů vysokých škol.
V interpelaci poukazuje se na to, že v poslední době
rozmáhají se silně pouliční výtržnosti proti něme-
ckým katolickým posluchačům vysokých škol, jakož
i jejich pronásledování, a zvlášiě že na technické
škole vysoké v Praze byl spolkem „Vandalií“ přes
zrušený zákaz nositi barvy násilně znemožněn vstup
do této vysoké školy a že byla uspořádána veliká
rvačka. V Inšpruku způsobilo nacionální studentstvo
ve spolku s neakademickými živly čne 22. t. m. krva-
vé pouliční výtržnosti proti katolickým německým
studujícím. Po sdělenní zprávy, podané očitými svědky,
se v dotazu praví, že vzhledem na vyličené události,
jež jsou nejen hrubým porušením zákonně zaručené
občanské svobody a rovnoprávnosti, nýbrž i hnus-
ným atentátem na akademickou svobodu učenía
vyučování a na náboženské přesvědčení kalolického
lidu, který následkem takových událoslí skutečně po-
važuje vysoké školy za pařoniště náboženské zášti.
převratu a nejpřířejšího porušení zákona, dota zují
se interpelanti, jsou-li min. předsedovi uvedené udá-
losti známy a chce-li úřadu vyučovacímu, politickým
a justičním úřadům okamžitě úřadně připomenouti.
aby bez meškání plnily svou povinnost
Po přečtení došlých spisů a provedení výboro-
vých voleb sněmovna pokračovala v rozpravěo
pllných návrzích stran
Schlegel
Praha
7
article
zdražování potrůvin.
8
article
Posl. Moraczewski, hlavní řečník pro pilnos
návrhů, připojil se za pochvaly sociálních demokratt
k protestu proti jmenování posl, Abrabamowicze mi-
nistrem. Dále brojil proti ministrovi orby, který ne-
mluvil jako rakouský ministr orby, nýbrž jako ně-
jaký velkostatkář z alpských zemi. (Posl. dr. Le-
cher: Velice dobře! O snížení daně cukerní se ne-
zasadil a bylo by to jeho povinností!) Za nynějš
draholy trpí nejvíce Halič, která vždy platila váleční
útraty hospodářských bojů v západním Rakousku.
Řečník polemisuje dále s posl. Batlagliou a pol
ským klubem, který svým poslavením proti sociálné-
demokratickým návrhům dopustil se zrady na cele
haličské zemi. Nejen velkoměstské obyvatelstvo H
liče, nýbrž i — jak ukázalo prohlášení Rusův a pol-
ské strany lidové — 3% haličského rolnictva jest inter
esováno na levných obilních cenách.
Posl
doktor
Le
H lič
Rusův
Halič
Rakousko
9
article
Vyzývá ministra financí, aby zlopšil slav děl-
níků v solných dolech a továrnách na tabák. Konečně
prost, by byla pilnost přijata. (Hlučná pochvala mez
sociálními demokraly.)
Posl. Schrammel (v doslovu) polemisoval zevrub
ně s řečí ministra orby. Popíral, že by argentinske
maso nebylo lze u nás dostati laciněji. Jeho strana
nechce zmičiti zemědělství, nýbrž podporovati k
blahu všeho obyvatelstva. Dělníci nemohou býti živ
při obrovské drahotě a skrovných mzdách. Kdyby
většina měla srnysl pro svou vlastní věc, musila by
hlasovati pro oba pilné návrhy. Zelený prapor je řeě
níkovi milejší než černý. Českým agrárníkům vyčell
že provozují nejhorší terorism proti lidu. Soriálni
demokraté neterorisují, nýbrž brání se pouze proti
tercrismu stran občanských
Sociální demokraté ujímají se zájmů stráda jicíck
Hrobných sedláků. Křesťanští sociálové neuvedli ani
jediného důvodu protí návrhům, jen spliali. V r. 1904
při podobně příležitosti byli zrovna na cpačném
stancvisku. Pouze neslušní lidé mohou brojiti proti
zájmům dělnictva, jeho ochrana je toložna s ochra-
Posl
Schrammel
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Želazniční kalastrola ve Valencil. Z Tara-
gony, 25. listopadu. Vrychlovlaku, který
postižen byl neštěstím, nalézalo se
50—70 cestujících. Jenom dva cestujíei
zůstali prý úplně netknuti. Zabit
bylo 24 osob. Celý vlak, vyjímaje vů
se zavazadly, sřítil se dořeky. Jedno-
tlivé vozy se navzájem prorazíly.
= Dopisy Tolstého museu. Z Petrobradu.
25. listopadu. (K. k.) Hraběnka Tolstá darovala Tol-
stojovu oddělení historického musea velmi cenné
dosud neznámé dopisy a listiny.
= Strossmayerova pozůstalozt. ZOsěka, 26. li
stopadu. (K. k.) U zdejšího soudu byla včera pro-
jednána pozůstalost po j biskupu Štrossmayerovi.
Činí 1.385.000 K, jež dle právoplatné závěti byly
rozděleny na tři stejné částky ve prospěch fondu
k udržování dómu v Dakově, ve prospěch chlape-
ckého semináře v Osěku a ke zřízení nadace na
ustavení dvou nových kanovnických míst při kapi-
tule dakovské. Svělící biskup Voršak zúčastnil se
osobně projednávání.
Vrychlovlako
Tolstá
Strossmayerův
Štrossmayer
Tara
Petrobrad
Tolo
Osěko
Tolstý muzeum
11
article
= Nový úspěch vzduchoplavby. Vzduchoplav ba
dobývá stále nových úspěchů a doba, kdy řiditelné
vzducholodi stanou se tak všedním zjevem, jako na
příklad automobily, není již daleko. Na zdařilé po-
kusy hr. Zeppelina, jehož vzducholoď sleduje nej
menší pohyb kormidla, následoval zdařilý pokus
francouzské vojenské vzducholodí »Patrie«, jež v ne-
děli vykonala nejdelšl plavbu vzduchem za určitým
cílem, jaká vůbec posud byla motorovou vzducho-
lodí podniknuta. Balon urazil z Paříže do pohraniční
pevnosti Verdunu 300 km vzdušné dráhy, »Patric«
opustila Chalais-Meudon o 8. hod. 40 min. ráno po
několikadenních pečlivých přípravách. V loďce nalé-
zali se major Bottieaux jako velitel, kapitán Voger
jako řidič balonu, poručik Suzé a vojenský mechanik
Deguffrog. »Patriu« zvedla se majestátně do vzduchu
a zaujala proti slaběmu větru směr k východu.
O 10. hod. 50 min. byl balon viděn nad Conlom-
miersem. Rychlost obnášela posud 35 km za hodinu.
Zeppelin
Patric
Bottieaux
Voger
Paříž
Verdun
Meudon
Patria
Patrio
Conlom
km vzdušný dráha
km
12
article
Odtud se rychlost zvýšila a »Patrie« přeplula o 1. ho
dině Chalons, aniž přistála, ač pro ten případ bylo
učiněno opatření. Počast, dosud krásné, se pozdě
změnilo a mlha donutila řidiče balonu zmenšili
výšku letu na 250 m, rychlost však byla dále zvýšo
vána a »Patrie« neodchýlila se od svého směru.
Přeplut Clermont a Dombasle a o 3. hod. 30 min.
oblétla vzducholoď pevnost Verdun, kdež hladce
přistála. Plavba byla vykonána rychlostí 40 km z
hodiu.
nou lidslva. Vyvrucí lvrzení, že v prožramu sociálně-
demokratické strany žádá se za vyvlestnění selských
statků a končí prosbou, aby v zájmu blaha lidu byla
schválena pilnost návrhu. (Hlučná pochvala mez
sociálními demokraty.
Posl. Renner (v doslovu) vyčítá ministrovi orby
i ostatním agrárním řečníkům, že dbali více o do-
bytek než o lidí. Žádá, by rozšířen byl rámcový
zákon z r. 1883 a tak vládě zabezpečeno více moci
Od zemských sněmů v jejich nynějším složení ne-
mají sedláci co očekávati. Liché jsou námitky agrární
struny s veterinářsko-policejního stanoviska proti do-
vozu cizozemského dobytka a masa. Brojí proti jedno-
strannému poskytování subvencí agrárním druž-
stvům.
Posl
Renner
Chalon
Clermont
Verdun
Patria
km
13
article
Odporuje ministrovu tvrzení, že v zemích alp-
ských je nejmenší počet analfabetů, srovnávaje při
tom školní poměry jednollivých zemí alpských se
školními poměry v Čechách. Hlájí agrární program,
jejž zastupuje a jehož účelem je, aby se přešlo o
slarého způsobu výroby k výrobě technicky a hospo-
dářsky dokonalé. Agrárníci provádějí kapitalistickou
třídní politiku, ale o veliké opmvě agrární věděti
nechtěji. Sociálm demokraté zasazují se o majetek
práce. Agrárníci bojují o bursu, chtějíce z ní těžili.
Sociáí demokraté přičiní se, aby spolupůsobili při
stanovení cen. Slechla znamená tovární marku pro
kupitalistickou politiku. Musíme se rozhodnouti, chce-
meli vývoj průmyslově-státní či agrárně-státní. Mi-
nistr orby nemslupuje jednotnou politiku celého za-
stoupení zájmového, nýbrž zvláštní politíku zájmu
Vidního.
Celé minislerslvo je v rozporu s kullurou slátu
a sociální demokrté dříve neustanou, pokud rozpor
tento nebude odistraněm. Protestujte — končí řeční
— proti zvláštní politice a schvalte pilnost. (Hlučná
pochvala a pollesk mezi sociáčními demokrafy)
Rokování přerušuje se
Příští schůze bude ve čtvrlek v 10 hod. dop
Čechy
14
article
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 26. listopadu. (K. k.)
V dnešní schůzi vyrovnávacího výboru rokovale
se o skupině finančních olázek. (Zvláštn
ustanovení o valutě slátně-finančních platů a o způso
bilosti uherských státních papírů, aby spořitelny
ukládaly v nich své peníze a aby sloužily za kauce
bankovní otázka, dodatečná úmluva ke smlouvě stran
příspěvků zemí uherské koruny na všeobecný sláln
dluh; úmluva o úpravě rentové daně.)
Posl. Kuranda v delší řeči prohlásil záruky
pro případ bankovní rozluky za nedostatečné a po-
ukazoval na výhody Uher z možnosti, vydali rentn
náhradní mnohem pozdějí, než Rakousko bude moc
přikročiti ke konversi blokové renty.
Posl. Schlegel ptal se vlády, učinila-li opa-
tření, aby zabezpečila Rakousko proti případným
škodám z bankovní rozloky: jak se to má s formulí
o níž se ve veřejnosti mnoho mluví. Uherským cen-
ným papírům nesmí dostati se povolení, aby se
ních ukládaly kapitály. Poskytnutí pupílární jistoly
uberské blokové rentě nedá se ospravedlniti; příč
se zájmům nezletilců.
Posl. dr. Ellenbogen soudí, že bankovn
rozluka jest jistě totožna s hospodářskou zkázou
Uher. Její následky neomezily by se však při úzké
souvislosti obou národních hospodářství jen na Uhry
Při snahách o rozluku jda v Uhrách pouze o nízké
zájmy osobní a zájmy koterie.
Po řečích posl. Laginje a Choce. (mluvi
česky) bylo rokování přerušeno.
Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol
Posl
Kuranda
Uher
Schlegel
doktor
Ellenbogen
Laginj
Choc
Vídeň
Rakousko
Uhry
15
article
V dopolední schůzi národohospodářského výboru
za předsedniciví dra. Ellenbogena byl návrh
šl. Stranského na vydání zákona o zavedení ob-
chodních inspektorů přikázán k referování
posl. Dulýbovi.
Posl. dr. Licht referoval o svém návrhu na
vyloučení hornických záležitostí z
oboru min. orby a navrhl: Vláda se vyzývě, aby co
nejdříve dala výboru určitě prohlášení, jaké jsou
plány na zřízení min. veřejných praci anebo min.
práce, jakož i v příčině báňského odboru min. orby.
Navrh byl po krátkém rokování přijat a příšt
schůze ustanovena na pátek.
Ellenbogen
Posl
doktor
Licht
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. listopadu. (Potiže v obou
parlamentech.) Radost nad rakousko-
uherskou dohodou, podepsanou dne 8. října,
neměla dlouhého trvání. Osvědčila se správnou
poznámka, že dohodou obou vlád vykonána jen
jedna čásť celého díla; druhá, obtížnější čásť.
parlamentní schválení vládní dohody, bude pro
obě vlády tvrdý oříšek. Uherská vláda po mar-
ném zápolení s chorvatskou obstrukcí vzdala se
už naděje, že vyrovnání dostane pod střechu
v ujednané době, do Nového roku a proto po-
dala sněmovně zmocňovací zákon, jenž se za
nynější koaliční vlády stává v Uhrách náhradou
za § 14., který rakouským vládám vykonal již
neocenitelné služby. Ve středu přeruší se prý
v uherské sněmovně rozprava o celním tarilu
a přejde se ihned k zákonu zmocňovacímu, je
hož se dr. Wekerle uchopil jako tonoucí stébla
Praskne-li však toto stéblo, nebude-li následkem
chorvatské obstrukce a národní i odštěpenecké
oposice projednán v čas ani tento zákon, ne-
dojde se ovšem ani na vyřízení zákona kvoto-
vého a hospodářský poměr obou polovin sou-
státí octne se ve stavu ex-lex.
V Rakousku není situace o mnoho lepší. Vy-
rovnací předlohy nejsou vyřízeny ještě ani ve
výboru a až budou vyřízeny, kdo ví, kdy se do-
stanou do sněmovního plena, poněvadž jedna
pořad je zavalen celou řadou pilných návrhů.
doktor
Wekerle
Praha
Uhry
Rakousko
17
article
Nemá-li se bar. Beck chopiti ostudného § 14.,
musí míti mimo to také aspoň zatímn, rozpočel
na příští rok, na jehož vyřízení sněmovna spo-
třebuje také několik dnů. A konečně musejí se
letos sejíti také ještě delegace, aby schválily
aspoň společné říšské provisorium pro příští
rok, a na všechny tyto práce nezbývá už více
než měsíc. Vázne to, jak patrno, povážlivě za
Litavou i před ní.
Z Lublaně, 25. listopadu. (Nl ěmelc ké
veto.) Štyrští němečtí nacionálové měli ve
Pluji schůzi, v niž se mimo jiné zabývali i otáz-
kou universitní. Vyslovili při té příležitosti vřelé
uznání německým studentům na vídeňskéa
štyrsko-hradecké universitě za „účinnou obranu“
německého rázu těchto dvou vysokých škol a za
mužný odpor vlašským a slovanským útokům
na university. Ale poněvadž Němci v tomto
státě mají právo míchati se do všeho a bez je-
jich svolení nosmí se tu nic nového státi, při-
jali hned také resoluci, ve které „se co nej-
rozhodněji vyslovují proti zřízení vlašské uni-
versity v Terstě u slovinské v Lublaní, poněvadž
ústavy ty by citelně obtížily německou kapsu
staly by se pařeništěm irredentismu a pansla
vismu.
Beck
Štyrský
Němec
Lublaň
Terstě
18
article
Štyrští nacionálové mají nejméně práva
mluviti o obtěžování německé kapsy, neboť je-
jich protislovinská politika je pouhé chlebařství,
jak sami v nestřežených okamžicích nejednou
přiznali. A kde vlastně mají studovati Vlaši a
Slovinci, když němečtí soudruhové z německých
universit je vyhazují a ptujští Němci nedovolují
aby se pro ně zřidily ústavy nové?
Z Těšína, 25. listopadu. (Polsky uči-
telský ústav. — Německé úřad -
vání.) Vláda, jak známo, se již rozhodla, že
počátkem příštího skolního roku zřídí v Těšln-
sku samostatný polský učitelský ostav místo
dosavadních poboček při ústavě německém
v Těšíně. Na návrh posl. Londzina nový
polský ústav bude zřízen ve vsi Bobrku neda-
leko Těšína. Bobrek má 1800 obyvatel, z nichž
je 1400 Poláků a asi 400 Němců. — Z Těšín-
ska ozývají se neustálc většinou ovšem opráv
něné stesky, že úřady všech druhů vnucují lidu
němčinu. Ale ukázalo se, že polský lid užívá
dobrovolně němčiny i tam, kde by jí užívati ne-
musil. „Tygod. Ciecz.“ zjistil, že v hejtmanstv
těšínském z 69 polských obcí úřaduje se jen
polsky pouze v 25 obcích, 8 obcí úřaduje pol-
sky a německy, kdežto 36 obcí úřaduje dobro
volně výhradně němec ky.
Vlach
Němec
Bobrek
Polák
Těšín
Polsko
Těšln
Němec
19
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 26. listopadu.
Bosna a Hercegovina za okupace.
Dne 22. t. m. byli postaveni před sarajev
ský trestní soud redaktoři „Srbské Riječi“
hlavní redaktor Stevo Stefanovič, býv. odpověd
ný rodaktor Risto Petrovič a spolupracovník Vla-
dimír Vujinovič. Oba poslední byli přiveden
ozbrojenými průvodci, kteří se postavili za ně
když sedli na lavici obžalovaných. Ještě byl je-
den obžalovaný, Dušan Želenika, pravoslavný
duchovní z Predovu, jenž místo sebe posla
soudu list, kterým pro dnešek svou nepřítomnos
omlouvá a píše, že „později se posadí na t
čestné místo“, t. j. lavici obžalovaných. Líčen
s p. Zelenikou bylo odročeno, s ostatními obžalo
vanými zahá jeno.
Ožaloba tvrdí, že „Srbská Riječ“ několik
články vzbudila k okupačním úřadům nenávisí
a opovržení, zejména pak proti predovskému
predstojníku (okr. hejtmanu) Teodoru Vrgovi
Hlavní redaktor, tázán, souhlasí-li se závad-
nými články, dal za odpověď: „Nejen že sou
hlasím, nýbrž za to mám, že jsou až příliš mírně
psány, hledím-li k drzému, urážlivému tonu
úřadního orgánu „Bosnische Post“, jenž naše
články vyvolal.
Stefanovič
Petrovič
Želenik
Predův
Zelenika
Vrg
Praha
Bosna
Hercegovina
Bosnische Post
20
article
Předseda: „Ale vaše články nenapadaj
pouze na jednotlivce, nýbrž na celou admini-
straci.“
Hlavní red. Stefanovič: „Tak jest! My za
jisté plným právem napadáme na administraei
která dovoluje, aby cizinci ve svých orgánech
nejhanebnějším způsobem napadali na nás. Al
články proti nám, vycházející v „Bosn. Post“
státní zástupce nekonfiskuje. A co teprve ří i
hnusným nájezdům orgánu arcibiskupa Štadlera
na srbský národ!“
Přelíčení prvý den skončeno nebylo.
Z Moskvy.
Zpráva „Nár. Listů“
Představitelé moskevských bank konsta-
tují fakt, velmi znamenitý pro ruský peněžný
trh. Ohromná masa peněz, v podobě hotovost
a cenných papírů před třemi lety emigrovavší
do ciziny, nyní se již většinou navrátila domů.
do ruských bank. Moskevští bankéři odhaduj
tento návrat dosud na 70 pet. V něm se pokra-
čuje. Kursy ruských paptrů na zahraničných
bursách jsou pevné a maji tendenci k stoupání.
Stefanovič
Al
Moskva
cizina
21
article
Krise v Portugalsku.
Krise v Portugalsku.
Podle soukromých zpráv zavládl v Portu
galsku stav předrevoluční. Naproti tomu vláda
vyvrací všechny znepokojujíeí pověsti a prohla-
šuje, že vše je v nejlepším pořádku. Rozpor
mezi oflciálními a soukromými zprávami je
příliš příkrý, než abychom mohli věřiti úřadním
zprávám. Nelze popříti, že Portugalsko oetlo
se ve vážné krisi. Ať si dementují vy-
slanci portugalští v cizině co chtějí, nedovedou
přece zahladiti dojem, který vzbudila včerejší
telegrafická zpráva, že královským dekretem
bylo nařízeno, aby pro politické de-
likty se uživalo sumárního řízen
určeného pro anarchisty. To jest
nový projev diktatorské zvůle pod níž úpí ne-
šťastná země.
Vláda zatýká, potlačuje žurnály, omezuje
svobodu slova, ale boj oposice je stále roz-
trpčenější. Proti sobě stojí dva mužové diktáto
Franco a náčelník oposičního bloku Senhor
Vilhena. Král Carlos vyslovil se ne
dávno vůči vyslanci cizí velmoci a svém mini
sterském předsedovi Francovi takovým způso
bem, že je patrno, že žoviální panovník se
úplně stotožňuje s tyranským řáděním Franco
vým. Prohlášení královo způsobilo v zemi nej
větší rozechvění.
Nejen vídeňský, též berlínský vyslanec
portugalský protestoval proti zprávám o kon-
fliktu krále Carlosa s korunním
princem a zaslal berlínským listům commu-
niqué, v němž prohlašuje podobné zprávy za
abšolutně falešné. Jde prý o protivládní akci
pomocí lživých zpráv, jimiž má býti pobouřeno
veřejné mínění. Země je prý zcela klidná.
Franco
Vilhen
Carlos
Portugalsko
22
article
Zcela jinak znějí soukromé zprávy. Podle
nich je sítuace v Portugalsku svrehovaně
povážlivá. Na straně diktatora Franea
jsou jen velkokapitalisté, kdežto přívrženci opo-
sice vůčihledě rostou. Konservativei, k nimž
patřil dříve Franco, dokud neutvořil »blok«
s liberály, progressisti, dissidenti a republikáni
agitují slovem i tiskem a lid se k nim nadšeně
připojuje. Všechny žurnály politické kromě dvou
listů slouží oposici. Franco je nejnená-
viděnější muž v Portugalsku. Pravý
důvod nynějších rozháraných poměrů v Portu-
galsku vězí hlouběji, nežli se většinou domní-
vají politikové. Vězí v rozporu konstituce,
utvořené podle anglického vzoru,
se starou, vžitou a stala se udržu-
jíeí politikou absolutismu. Byla
přijata moderní forma vlády, aniž by dříve byl
stát připraven pro nový regime a aniž by se
byl lid rozšiřením vzdělání připravil pro parla-
mentarismus.
Londýnský »Daily Express« oznamuje z Ma
dridu: Podle tajných zpráv lze očekávat
v Portugalsku vážné události. Krá
lovský palác v Lissabonu je obklope
loyálními pluky. Král je skoro vězněm
neboť se neodvažuje nyní do města. Veškerý
obchod v hlavním městě vázne. Na sta o sob
bylo zatčeno. Vojenské a civilní soudy
jsou přeplněny. Podezřeli političií vězňové byl
dopraveni na dvou lodích do Tajo. Zámožné
rodiny opouštějí Potugalsko, obávajíce se vy
puknutí nepokojů.
Franco
Portugalsko
Porto
Ma
Tajo
Daily Express
23
article
V parlamentu vzrůstá stále republikánská
strana. Novi senátoři se k ní hlásí a následují
příkladu svých soudruhů Bramcampa a Mattora-
Silvy.
Generál Craverio Lopez, velící generál
v Lissabonu, nařídil posádce hotovost. Některé
žurnály oznamují, že bude vyhlášen s t av
váločný.
Z Lissabonu se telegrafuje: Vůdce stran
konservativní Vilhena měl delší konfe
renci s vůdcem strany pokrokové Lucianem
Castrem
V poslední chvíli se sděluje: Policie na
lezla nový sklad pum. V Oportu, které ostatně
na rozdll Lissabonu dávno slynulo republikán-
ským smýšlením svým, zatčeno bylo přes 300
osob.
Z Marokka.
Nové boje ohlašují telegrafieké zprávy
ze Salarnarnie. Včera bylo slyšeti z rána
silnou palbu z děl. Na hranici alžírsko marocké
strhl se boj francouzského vojska s horskými
kmeny Benisnasenů, kteří v síle 10.000
mužů se vrhli na Francouze. Jejich
útok byl očekáván a byly učiněny náležité přl
pravy. Boj byl prudký. Pěchotě fran-
couzské hrozilo nebezpečí, ž
bude obkličena, ale nepřítel by
zadržen mocným útokem. Arabů.
Jeden poručík a několik střelců bylo zabito.
poraněn byl jeden major a 12 střelců, Beni-
snasenové bojovali zuřivě a teprve energická
palba dělostřelectva je donutila k ústupu.
Bramcamp
Craverio Lopez
Lucianus Castro
Francouz
Beň
Novi
Oporto
Maroko
MattorSilva
24
article
Boj trval od rána až do 2 hodin odpoledne.
Nepřítel má asi 1200 mrtvých. Fran
couzské mužstvo se znamenitě osvědčilo.
Siťuace na hranicích alžirsko-marpekých se
stala opět velmi vážnou. Očekávati lze povstání.
jež bude tím nebezpečnější, poněvadž pohrani
ční kmenové jsou mnohem bojo
nější a divočejší, nežli kmenové z okol
Casablanky. Vláda musí potlačiti se vší energi
povstání hned v zárodku, jinak dojde k udá
lostem nejhorším.
Náš zvláštní zpravodaj z Kolína n. R
telegrafuje:
M. Z Kolína n. R., 26. listopadu. »Köln
Ztgu.« sděluje se z Tangeru: Maurští uprehlíci
přišedší z Masaganu do Casablanky, vypravují
že francouzský válečný koráb umístil před Masa
ganem dne 23. t. m. parní lodici, aby snáze
vysadil na souši vojsko. Ve městě se vypravo-
valo, že na břeh mělo býti vysazeno vojsk
sultánovo a čety francouzské, aby města opě
dobyly pro Abdula Aziza. Kdyby se satkal
s odporem, má město býti bombardováno. Z Ra
batu bylo 500 vojáků sultánových posláno do
Masaganu. Zprávy z francouzských pramenů ší-
řené o těžkých porážkách mehaly Hafidovy před
Mogadorem zbraněmi přívrženců Abdul Azizo-
vých, nebyly písemně potvrzeny. Jedná s
o malou šarvátku. Dvě mehaly stojí proti sobě
Hafidova čítá 14..000 mužů s 8 děly
Fran
Köln
Abdul Azizavýchod
Casablanca
Kolín
Tanger
Masagan
Abdul Aziza
Ra bat
25
article
Denní zprávy,
Denní zprávy,
— Češti a polstí dělníci členy „Nord-
marky“. Podle „Ostravského Denníku“ bylo
konstatováno na schůzi „Nordmarky“ skupiny
klimkovické, že největší příbytek členů Nord-
marky jeví se v Hrušově, kdež „Nordmark“ ma
400 členů. Jest nepochybno, že kdyby každy
skutečný Němec hrušovský, počílaje podle hlav
byl členem Nordmarky, nebylo by dosaženo to-
hoto počtu, takže jest jisto, že do Nordmarky
vhánění jsou od mistrů násilně dělníci české a
polské národnosti, zaměstnaní v továrně na so-
dovku. List vyzývá k rozhodnému zápasu proli
germanisatorům z Nordmarky, kteří násilím
nutí české lidi pracovati proti české škole. Od-
por proti postupu Nordmarky jest tím nutnějšt,
že z Hrušova strojí se ke vpádu do jiné české
obce, do Vrbice, kde má „Nordmark“ zajištěno
již 47 členů. Jak známo, jest „Nordmark“ t. z
„Deutscher Schutzverein für Oesterreich- Schle
sien“ jednou z nejvyslovenějších a nejbezohled-
nějších organisací vše- a velkoněmeckých, z Ber-
lína v Rakousku vydržovaných. Jest tím nebez-
pečnější, že ve spolku tomto pracují Prušác
v rakouském Slezsku „účinkující“ přímo. V říšt
německé doporučují „Nordmarku“ velkoněme-
cké orgány, jako na př. „Deutsche Erde“ takto
Němec
Hrušův
Nord
Hrušov
Rakousko
Slezsko
Nordmarka
Deutsche Erde
Deutscher SF für Oesterreich
Schle siena
26
article
Němci v rakouském Slozsku jsou nuceni vésti
boj za svá národní práva a své zachování všemi
prostředky. Za silné podpory nebylo by pocbyby
o vítězství Němců v zemi. Velikým ztížením
boje je ta okolnost, že slovanské snahy ve Slez-
sku docházejí podpory odjinud zvláště ze slo-
vanských krajin německé říše ve velmi znač-
ných obnosech, kdežto boj Němců ve Slezsku
nedoznává téměř žádné podpory z ciziny. Aby
boj Němců ve Slezsku byl zorganisován, byla
v r. 1894 v život uvedena „Nordmark“; v ní
vyloučena všechna politická činnost i hledí do-
sáhnutí vytknutého cíle výhradně na poli ná-
rodněhospodářském. Bohužel jest podpora z ně-
mecké říše dosud velmi nepatrná. Podpory
možno skládati atd. atd.“ Českému Slezanua
každému skutečných poměrů znalému Slovanu
vře v žilách krev při četbě těchto řádek. „Noru-
mark“, toto středisko prušácké irredenty, jejímž
cílem jest jediné dokonání slezské loupože Be-
dřichovy, která disponuje ohromnými fondy pe-
něžnými a netušenými činiteli vlivu, který by
měl v první řadě státi proti ní, vytýká slovan-
ským snahám ve Slezsku domnělou podporu ze
slovanských krajů v německé říši! Je známo.
že nejhlavnější zdroj příjmů nordmareckýeh
plyne z Berlína a Vratislavi, nehledě k panstv
milionů, kteréž se ve Slezsku ochotně staví de
služeb prušácké propagandy! I slovanské dělni-
ctvo ve Slezsku pěchuje do svých odborů —
otročina to ze všech porob nejžalostnější
— „Český klub“ a poslanec prof. Smrček.
Němec
Nora
profesor
Slezsko
Berlín
Vratislav
Český klub
27
article
Z Uherského Hradiště, 26. listopadu. Na schůz
zde konané za přítomnosti zemského a říšského
poslance profesora Smrěka bylo mu zůsta-
veno na vůli vystoupiti z „Českého klupu“, nebo
tam setrvati.
— Vyhláška profesorského sboru libverdské
hospodářské akademie, zakazující hlasitý hovor
neněmecký na tomto německém ústavu zem
ském, tato urážlivá a potupná vyhláška byla
v ponděli 25. t. m. odstraněna. Tato
zpráva došla nás právě z pramene, jehož všechna
dosavadní sdělení osvědčila se správnýmia
pravdivými. Patrně tedy profesorský sbor lib-
verdské akademie uznal beztaktnost svého činu
a zarazil se před jeho následky: před stávkoun
Smrěk
uherský Hradiště
hospodářský akademie
28
article
německých posluchačů, většiny posluchačů ústavu.
Není pochyby, že odstraněním vyhlášky, provo-
kující každého, kdo má smysl pro národní čest,
dostalo se zřejmého zadostučinění těm, proti
nimž byla namířena. Pondělní »Boh. « nazvala
je žáky, chtějíc takto snížiti neněmecké poslu-
chače libverdské. Jsou-lií fakovými žáčky, čím
je potom libverdský ústav a čím jeho profesoři?
»Boh.« napsala tehdy, že stávkující neněmečt
posluchači budou vyloučeni z libverdského
ústavu, takové zprávy dostalo prý se ji z Dě-
čína-Libverdy. Zalím se ovšem věci vyvinuly
jinak: zmize'a provokační vyhláska!
— Ze Smíchova. Městská rada na Sm-
chově usnesla se v zájmu obyvatelstva měsln
Smíchova domáhati se u vlády toho, aby stálá-
mu zdražování potravin a zvyšování cen uhli,
jehož příčinou jsou kartely velkokapitalistů, uči-
nila přítrž a aby z přebytků státních pamatovala
na stavbu levných bytů pro dělnictvo v městech
průmyslových.
— Klub národni strany svohodomyslné.
Smíchov
DčínaLibverda
Sm
29
article
Pracovní komise národohospodářská pojednala
ve schůzi své, konané dne 25. t. m., o rakousko
uherském vyrovnání. Předseda, zemský posla-
nec p. dr. K. Viškovský podal jasný přehled
o předloze vládní o předmětě tom. Debatyse
zúčastnili pp. J. Marek, T. Ryšánek, E. Bošek,
J. Skalička a F. Hořejš, načež přijato prohlá-
šení, jež zašle se klubu poslanců českých aa
radě říšské, ve kterém se mimo jiné praví: „Ne-
máme zásadních důvodů k odmítání tohoto vy-
rovnání se stanoviska národohospodářského
však v předpokladu, že poslancům našim do-
stane se zabezpečení, že eventuální spolupůso
bení jich při tomto vyrovnání přispěje k docíleni
nových hospodářských, politiekých a kulturních
prospěchů pro náš národ a nebude-li ničeho za-
dáno na našich hlediseích státoprávních, zejmé-
na se zřetelem k novým státoprávním ústupkům
vůči Uhrám.“ Předsedniotvo klubovní bude po-
žádáno dáti na jednací pořad jedné z nejbliž-
ších členských schůzí rozhovor o rakouskc-
uherském vyrovnání.
— Promoce. Pan MC. František Koutný
z Knihnic na Moravě bude ve čtvrtek dne 28. listo-
padu 1907 o 12. hodině polední na české Karlo-
Ferdinandově universitě na doktora veškerého léka
ství vetejně povýšen.
— Osobní. Kancelista Karel Ševčík jmenován
byl kancelářským oficiálem ve stavu báňských úřadů.
— Osobní z Moravy. Ve schůzi zemského vý-
boru jmenováni byli MUDři. Vlad. Zeman zástup-
cem sekundárního lékaře v zemské nemocnici v Brně
a Frant. Maličký zatímným sekund. lékařem
v ústavu pro choromyslné ve Sternberku, potvrzení
byli trvale učitelé na zemských reálkách M. Kov á
v Moravské Ostravě a Kl. Králík v Telči a na
odpočinek byl dán trvale vrchní rada stavební Ant
Veselý.
Pocta památco architekta Michala Zeyera.
K Viškovský
Marek
T Ryšánek
E Bošek
J Skalička
F Hořejš
MC
Koutná
Ševčík
Vlad
Zeman
František
Klement
Veselá
Michalus Zeyer
Uhry
Knihnice na Morava
Morava
Brno
Sternberk
Ostrava
Telč
Ferdinandov univerzita
ústav pro choromyslný
30
article
Dnes tomu rok, kdy zemřel pan arch. Michal Zeyer.
muž ve veřejnosti málo známý a proto tím více pře-
kvapila vzácná jeho šleche nosť. Když byla otevřena
jeho závěť, shledáno, že odkázal značné své jmění
humanitním korporacím a nadacím a teprve po pro-
jednání pozůstalosti zjištěno, že nadace pro chudě
posluchače české vysoké školy technické obdrží přes
půl milionu korun! K uctění památky šlechetnéh
muže a velkodušného mecenáše shromáždili se včer
odpoledne četní zástupcové korporaci, jež zesnulý l-
záty obmyslil, u hrobky na 5. hibilově olšanském
kde v oddělení 4. uložena jest urna s popelem ne-
božtíka. Shromáždli se tam zejména rektor české
vysoké školy technické p. prof. Fr. Novotný
s profesory pp. Domalípem a Saskou, čelní členové
„Hlaholu“, za český zemský pomocný spolek pro
tuberkulose pp. zdrav. rada dr. Zahoř, vrchní okresní
lékař dr. Friedl a ředitel dispenváře dr. Panocha, z
žižkovský odbor zemského pomocného spolku jed-
natel p. Em. Bodský, za spolek pro spalování
mrtvých p. prof. Pražák, dále arch. p. Schlaffer, za
výbor spolku architektů a inženýrů pp. prof. Špaček
a inž. Brabec a četné obecenstvo. Když zpěvácký
spolek „Hlahol“ zapěl Zvonařův sbor „Přes víšiny“,
vzdal poctu panátce šlechelného zesnulého reklor
české vysoké školy technické p. prof. Fr. Novotný
a takto promluvil: „Stojíme nad hrobkou, ve které
k věčnému odpočinku uložen jest popel zesnulého,
jehož památku chceme dnes oslaviti. A tu mnchý
přísomných táže se v duchu; čím byl zesnulý,a
jaké skutky vykonal pro český lid? Olázky ty mohl
by snadno zodpověděti ten, kdo osobně se stýkal se
zesnulým Michalem Zeyerem. Já mohu říci jen to,
co dověděl jsem se od jeho příbuzných a přátel. Byi
Zeyer
Novotná
Domalíp
Saska
doktor
Friedl
Panoch
em
profesor
Pražák
Schlaffer
špaček
Ing
Brabec
Zvonařův
Michalus Zeyer
Olšanský
Francie
Hlahol
spolek architekt
31
article
příliš skromným občanem krůl. hlav. města Prahy,
který nedral se v popředí. Zejména v posledních le-
tech žil v soukromí a málo jest těch, s kterými se
stýkal. Následkem toho zůstal neznámou osobou pro
širší veřejnost. Nepřál si žádné oslavy za svého ži-
vota, aniž předem hlásal, co hodlá vykonati, a jakým
způsobem hodlá památku svoji zajistiti. Teprve po
jeho úmrtí dne 27. listopadu 1906 zvěděla užší ve-
řejnost, že zesnul český mocenáš a lidumil, že zesnul
upřímný přítel českého studentstva, který za život
svého se uskrovnil, aby mohl poněkud zmírniti krutý
osud chudého českého sludenta, jakož i uleviti cho-
robě svého bližního. V závěti své odkázal Klárovu
ústavu pro slepce 10.000 korun, Českému pomoc-
nému spolku pro nemocné plicními chorobamiv
král. českém 50.000 korun, pro nemajetně žáky če-
ské vyšší průmyslové školy založil nadání ve výši
20.000 korun, pro 3 staré a k práci neschopné te-
sařské pomocníky věnoval úroky z obnosu 5000 K,
Klárův
Praha
32
article
zpěváckému spolku „Hlahol“ v Praze odporučil 5000
korun a stejným obnosem pamatoval na spolek ar-
chitektů a inženýrů v král českém. Blahodárné dío
své korunoval ustanovením, že veškeré zbývající
jmění po odkazech příbuzným a věrné jeho služebné,
plipednouti má nadaci pro chudé, výtečně
studující posluchače české vysoké
školy (echnické v Praze, kteréhokoliv
odboru, výhradně jen české národnosti
a křesťanského náboženství. A toto zbý-
vající jmění zesnulého činí přes půl milionu
korun! V historii českého vysokého učení techni-
ckého v Praze zůstane zaznamenáno jméno zesnu-
lého zlatým písmem a četné řady mladých a nada-
ných českých techniků žehnati budou jeho památce
Zejtra tomu bude rok, kdy rozžehnal se Micha! Zeyer
s vezdejším světem, a jest zajistě povinností jmeno-
vaných korporací a povinností mou jako rektora če-
ského vysokého učení technického, uctíti dnes pa-
mátku zesnulého a uvésti stručný jeho životopis.
Micha
Zeyer
Praha
Hlahol
spolek ar
33
article
Michal Zeyer pochází ze známě patricijské rodiny
pražské. Narodil se dne 17. března 1843 v Praze, ja-
kožto syn pražského měšťana a mistra lesařského
Michala Zeyera, jemuž patřívala pila na býval ých
hradbách. Olec zesnulého byl bratrem olce známého
zesnulého českého básníka Julia Zeyera. Zesnulý
Michal Zeyer již v mládí svém jevil zálibu k povo-
lání a uměm stavitelskému a věnoval se s dosud ži-
jícím svým bratrem, architektem Václavem Zeverem
oboru pozemního stavitelství. V letech 1860-1 a
1864-5 studoval odbor pozemního stavitelství a archi-
tektury na zemském polytechnickém ústavě král. če-
ského a od té doby zachoval v dobré paměti tente
ústav, který přetvořen byl později v českou vysokou
školu technickou. Jako technik vyučil se řemeslu te-
sařskému a obdržel 19. června 1864 list za vyuče-
nou. Až do roku 1870 zaměstnán byl u svého olce
a zúčastnil se se svým ofcem stavby Měšťanské be-
sedy v Praze, stavby budovy c. k. hlavní poštya
stavby jezů vyhořelých mtýnů dolnoloděckých. V r
1870 spojil se s J. Blechou ke stavbě cukrovaru
v Mochově. Společnost brzy se rozešla, a Michal
Zeyer provedl na vlastní účet stavbu celé řady domů
v ulici Truhlářské a Soukenické. Těmito podníky
rozmnožil značně své soukromé jměni. Zůstal svo-
bodným. Byl povahy uzavřené, těžce příslupnéa
samotář. Byl živ velmi skrovně. Ve zvláštní lásce
choval rodinné své řemeslo tesařské, a když r. 1889
vzdal se praktické činnosti, docházíval téměř denně
do tesařské dílny Antonína Kubeše a zajímals
Zeyer
Michalus Zeyer
Zever
J Blecha
Kubeš
Praha
Mochov
polytechnický ústav král . če
český vysoký škola technický