ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f482800-7685-11dc-abf3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 119, place 72, org 23, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. listopadu 1907. Císlo 328
4 article
miravy, aby dbali usnesení sněmovny a použili příle- žitosti, vysloviti se proti Beckově vládě, proti vládi Gessmannově a proti vládě Abrahamowiczově, (Hluč ná pochvala a potlesk mezi pociálními demokraty Hlučné volání: Abzůg AbrahamowiczD) Mezi došlými spisy byly návrhy poslanců Hocka a sp. na rozšíření VI. hl. živn. ř. a zákona o nedělním klidu na zaměstnání, jež jsou té doby vyňata ze živn. řádu a na vydání zákona a podáván pokrmů po živnostensku; — dra. Herolda (Král Vinohrady) na změnu zákona ze dne 10. červ a 1868 o říš. zákonníku; — Johanisa a sp. na stavb místm dráhy z Příbrami přes Krásnou Horu do Sedl čan s odbočkou do Dobříše.
Beckův Gessmannův Abrahamowiczův Hocek Herold Příbram Dobříš Královský Vinohrady Abzůg AbrahamowiczD
5 article
Dotazy podali poslanci: dr. Iajn a sp. po udá lostech v Náchodě; — dr. Kaflan a sp. po vinku laci zakládacích rent Bratrstva živnostníků a řemesl níků v Praze českým jazykem: — Johanis a sp po zřízení pekáren v c. k. zásobovacím skladišti v Pra- ze pro pekaře Zářeckého za stávky pekařských po mocníků; — Staněk a sp. po dodávání suknt pro vojsko a j. úslavy firmou Vilém Beck a synové — Remeš a sp. po chování se českého místodržitel ství v záležilosti vyloučení osady Nouměře z pol. obce Kvičovic v soudním okrese horšovotýnským; — dr. Hajn a sp. po nedávném soudcovském jmenování v Čechách: — Svěcený a sp. po jednání okr. hejl- mana ve Vys. Mýtě v záležitosti volby delegátů do okr. nem. pokladny ve Skuči; — Modráček a sp po jednání c. k. úřadů proti hnutí dělnických spolků v Čechách: — Neumann a sp. po zkracování práv zřízenců c. k. st. drah: — Klička a sp. po zavedení rychlíkového spojení na trati Praha——Přibram—Proli- vin: — Bínovec a sp. po nepřístojnostech u spo- tečnosti rak-uh. st. dráhy a o nezachovávání naří- zení, daného generální inspekcí pro stanici Kralupy Dále byl ve spísech dolaz křesťanskýc sociálů po zamezení záplavy vysokých a středních škol židovskými prolesory. docenty a posluchači. Interpejanti dokazují na základě hojného materiálu sežidovštění vysokých škol a poukazují na to, že tato židovská záplava musl míti velice neblahý vliv na všecek veřejný živol. Tázl se ministra vyučování, o němž musí souditi, že jako Arijec a Němec nemůže strpěti zatlačování něme- ckého lidu na německých universitách národem ci- zím, co hodlá učiniti, aby zjednal přítrž záplavě vysokých a středních škol židovskými profesory, de- centy a posluchači.
Iajn Kaflan Staněk Beck Hajn Modráček Neumann Klička Němec jítcent Náchod Praha Remeš Čechy Vys Kralupy zřízenec c
6 article
Mimo to dotaz posl. dra. Schlegela a sp po stálém pronásledování a týrání německých katolických posluchačů vysokých škol. V interpelaci poukazuje se na to, že v poslední době rozmáhají se silně pouliční výtržnosti proti něme- ckým katolickým posluchačům vysokých škol, jakož i jejich pronásledování, a zvlášiě že na technické škole vysoké v Praze byl spolkem „Vandalií“ přes zrušený zákaz nositi barvy násilně znemožněn vstup do této vysoké školy a že byla uspořádána veliká rvačka. V Inšpruku způsobilo nacionální studentstvo ve spolku s neakademickými živly čne 22. t. m. krva- vé pouliční výtržnosti proti katolickým německým studujícím. Po sdělenní zprávy, podané očitými svědky, se v dotazu praví, že vzhledem na vyličené události, jež jsou nejen hrubým porušením zákonně zaručené občanské svobody a rovnoprávnosti, nýbrž i hnus- ným atentátem na akademickou svobodu učenía vyučování a na náboženské přesvědčení kalolického lidu, který následkem takových událoslí skutečně po- važuje vysoké školy za pařoniště náboženské zášti. převratu a nejpřířejšího porušení zákona, dota zují se interpelanti, jsou-li min. předsedovi uvedené udá- losti známy a chce-li úřadu vyučovacímu, politickým a justičním úřadům okamžitě úřadně připomenouti. aby bez meškání plnily svou povinnost Po přečtení došlých spisů a provedení výboro- vých voleb sněmovna pokračovala v rozpravěo pllných návrzích stran
Schlegel Praha
7 article
zdražování potrůvin.
8 article
Posl. Moraczewski, hlavní řečník pro pilnos návrhů, připojil se za pochvaly sociálních demokratt k protestu proti jmenování posl, Abrabamowicze mi- nistrem. Dále brojil proti ministrovi orby, který ne- mluvil jako rakouský ministr orby, nýbrž jako ně- jaký velkostatkář z alpských zemi. (Posl. dr. Le- cher: Velice dobře! O snížení daně cukerní se ne- zasadil a bylo by to jeho povinností!) Za nynějš draholy trpí nejvíce Halič, která vždy platila váleční útraty hospodářských bojů v západním Rakousku. Řečník polemisuje dále s posl. Batlagliou a pol ským klubem, který svým poslavením proti sociálné- demokratickým návrhům dopustil se zrady na cele haličské zemi. Nejen velkoměstské obyvatelstvo H liče, nýbrž i — jak ukázalo prohlášení Rusův a pol- ské strany lidové — 3% haličského rolnictva jest inter esováno na levných obilních cenách.
Posl doktor Le H lič Rusův Halič Rakousko
9 article
Vyzývá ministra financí, aby zlopšil slav děl- níků v solných dolech a továrnách na tabák. Konečně prost, by byla pilnost přijata. (Hlučná pochvala mez sociálními demokraly.) Posl. Schrammel (v doslovu) polemisoval zevrub ně s řečí ministra orby. Popíral, že by argentinske maso nebylo lze u nás dostati laciněji. Jeho strana nechce zmičiti zemědělství, nýbrž podporovati k blahu všeho obyvatelstva. Dělníci nemohou býti živ při obrovské drahotě a skrovných mzdách. Kdyby většina měla srnysl pro svou vlastní věc, musila by hlasovati pro oba pilné návrhy. Zelený prapor je řeě níkovi milejší než černý. Českým agrárníkům vyčell že provozují nejhorší terorism proti lidu. Soriálni demokraté neterorisují, nýbrž brání se pouze proti tercrismu stran občanských Sociální demokraté ujímají se zájmů stráda jicíck Hrobných sedláků. Křesťanští sociálové neuvedli ani jediného důvodu protí návrhům, jen spliali. V r. 1904 při podobně příležitosti byli zrovna na cpačném stancvisku. Pouze neslušní lidé mohou brojiti proti zájmům dělnictva, jeho ochrana je toložna s ochra-
Posl Schrammel
10 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Želazniční kalastrola ve Valencil. Z Tara- gony, 25. listopadu. Vrychlovlaku, který postižen byl neštěstím, nalézalo se 50—70 cestujících. Jenom dva cestujíei zůstali prý úplně netknuti. Zabit bylo 24 osob. Celý vlak, vyjímaje vů se zavazadly, sřítil se dořeky. Jedno- tlivé vozy se navzájem prorazíly. = Dopisy Tolstého museu. Z Petrobradu. 25. listopadu. (K. k.) Hraběnka Tolstá darovala Tol- stojovu oddělení historického musea velmi cenné dosud neznámé dopisy a listiny. = Strossmayerova pozůstalozt. ZOsěka, 26. li stopadu. (K. k.) U zdejšího soudu byla včera pro- jednána pozůstalost po j biskupu Štrossmayerovi. Činí 1.385.000 K, jež dle právoplatné závěti byly rozděleny na tři stejné částky ve prospěch fondu k udržování dómu v Dakově, ve prospěch chlape- ckého semináře v Osěku a ke zřízení nadace na ustavení dvou nových kanovnických míst při kapi- tule dakovské. Svělící biskup Voršak zúčastnil se osobně projednávání.
Vrychlovlako Tolstá Strossmayerův Štrossmayer Tara Petrobrad Tolo Osěko Tolstý muzeum
11 article
= Nový úspěch vzduchoplavby. Vzduchoplav ba dobývá stále nových úspěchů a doba, kdy řiditelné vzducholodi stanou se tak všedním zjevem, jako na příklad automobily, není již daleko. Na zdařilé po- kusy hr. Zeppelina, jehož vzducholoď sleduje nej menší pohyb kormidla, následoval zdařilý pokus francouzské vojenské vzducholodí »Patrie«, jež v ne- děli vykonala nejdelšl plavbu vzduchem za určitým cílem, jaká vůbec posud byla motorovou vzducho- lodí podniknuta. Balon urazil z Paříže do pohraniční pevnosti Verdunu 300 km vzdušné dráhy, »Patric« opustila Chalais-Meudon o 8. hod. 40 min. ráno po několikadenních pečlivých přípravách. V loďce nalé- zali se major Bottieaux jako velitel, kapitán Voger jako řidič balonu, poručik Suzé a vojenský mechanik Deguffrog. »Patriu« zvedla se majestátně do vzduchu a zaujala proti slaběmu větru směr k východu. O 10. hod. 50 min. byl balon viděn nad Conlom- miersem. Rychlost obnášela posud 35 km za hodinu.
Zeppelin Patric Bottieaux Voger Paříž Verdun Meudon Patria Patrio Conlom km vzdušný dráha km
12 article
Odtud se rychlost zvýšila a »Patrie« přeplula o 1. ho dině Chalons, aniž přistála, ač pro ten případ bylo učiněno opatření. Počast, dosud krásné, se pozdě změnilo a mlha donutila řidiče balonu zmenšili výšku letu na 250 m, rychlost však byla dále zvýšo vána a »Patrie« neodchýlila se od svého směru. Přeplut Clermont a Dombasle a o 3. hod. 30 min. oblétla vzducholoď pevnost Verdun, kdež hladce přistála. Plavba byla vykonána rychlostí 40 km z hodiu. nou lidslva. Vyvrucí lvrzení, že v prožramu sociálně- demokratické strany žádá se za vyvlestnění selských statků a končí prosbou, aby v zájmu blaha lidu byla schválena pilnost návrhu. (Hlučná pochvala mez sociálními demokraty. Posl. Renner (v doslovu) vyčítá ministrovi orby i ostatním agrárním řečníkům, že dbali více o do- bytek než o lidí. Žádá, by rozšířen byl rámcový zákon z r. 1883 a tak vládě zabezpečeno více moci Od zemských sněmů v jejich nynějším složení ne- mají sedláci co očekávati. Liché jsou námitky agrární struny s veterinářsko-policejního stanoviska proti do- vozu cizozemského dobytka a masa. Brojí proti jedno- strannému poskytování subvencí agrárním druž- stvům.
Posl Renner Chalon Clermont Verdun Patria km
13 article
Odporuje ministrovu tvrzení, že v zemích alp- ských je nejmenší počet analfabetů, srovnávaje při tom školní poměry jednollivých zemí alpských se školními poměry v Čechách. Hlájí agrární program, jejž zastupuje a jehož účelem je, aby se přešlo o slarého způsobu výroby k výrobě technicky a hospo- dářsky dokonalé. Agrárníci provádějí kapitalistickou třídní politiku, ale o veliké opmvě agrární věděti nechtěji. Sociálm demokraté zasazují se o majetek práce. Agrárníci bojují o bursu, chtějíce z ní těžili. Sociáí demokraté přičiní se, aby spolupůsobili při stanovení cen. Slechla znamená tovární marku pro kupitalistickou politiku. Musíme se rozhodnouti, chce- meli vývoj průmyslově-státní či agrárně-státní. Mi- nistr orby nemslupuje jednotnou politiku celého za- stoupení zájmového, nýbrž zvláštní politíku zájmu Vidního. Celé minislerslvo je v rozporu s kullurou slátu a sociální demokrté dříve neustanou, pokud rozpor tento nebude odistraněm. Protestujte — končí řeční — proti zvláštní politice a schvalte pilnost. (Hlučná pochvala a pollesk mezi sociáčními demokrafy) Rokování přerušuje se Příští schůze bude ve čtvrlek v 10 hod. dop
Čechy
14 article
Z parlamentních výborů. z Vídně, 26. listopadu. (K. k.) V dnešní schůzi vyrovnávacího výboru rokovale se o skupině finančních olázek. (Zvláštn ustanovení o valutě slátně-finančních platů a o způso bilosti uherských státních papírů, aby spořitelny ukládaly v nich své peníze a aby sloužily za kauce bankovní otázka, dodatečná úmluva ke smlouvě stran příspěvků zemí uherské koruny na všeobecný sláln dluh; úmluva o úpravě rentové daně.) Posl. Kuranda v delší řeči prohlásil záruky pro případ bankovní rozluky za nedostatečné a po- ukazoval na výhody Uher z možnosti, vydali rentn náhradní mnohem pozdějí, než Rakousko bude moc přikročiti ke konversi blokové renty. Posl. Schlegel ptal se vlády, učinila-li opa- tření, aby zabezpečila Rakousko proti případným škodám z bankovní rozloky: jak se to má s formulí o níž se ve veřejnosti mnoho mluví. Uherským cen- ným papírům nesmí dostati se povolení, aby se ních ukládaly kapitály. Poskytnutí pupílární jistoly uberské blokové rentě nedá se ospravedlniti; příč se zájmům nezletilců. Posl. dr. Ellenbogen soudí, že bankovn rozluka jest jistě totožna s hospodářskou zkázou Uher. Její následky neomezily by se však při úzké souvislosti obou národních hospodářství jen na Uhry Při snahách o rozluku jda v Uhrách pouze o nízké zájmy osobní a zájmy koterie. Po řečích posl. Laginje a Choce. (mluvi česky) bylo rokování přerušeno. Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol
Posl Kuranda Uher Schlegel doktor Ellenbogen Laginj Choc Vídeň Rakousko Uhry
15 article
V dopolední schůzi národohospodářského výboru za předsedniciví dra. Ellenbogena byl návrh šl. Stranského na vydání zákona o zavedení ob- chodních inspektorů přikázán k referování posl. Dulýbovi. Posl. dr. Licht referoval o svém návrhu na vyloučení hornických záležitostí z oboru min. orby a navrhl: Vláda se vyzývě, aby co nejdříve dala výboru určitě prohlášení, jaké jsou plány na zřízení min. veřejných praci anebo min. práce, jakož i v příčině báňského odboru min. orby. Navrh byl po krátkém rokování přijat a příšt schůze ustanovena na pátek.
Ellenbogen Posl doktor Licht
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. listopadu. (Potiže v obou parlamentech.) Radost nad rakousko- uherskou dohodou, podepsanou dne 8. října, neměla dlouhého trvání. Osvědčila se správnou poznámka, že dohodou obou vlád vykonána jen jedna čásť celého díla; druhá, obtížnější čásť. parlamentní schválení vládní dohody, bude pro obě vlády tvrdý oříšek. Uherská vláda po mar- ném zápolení s chorvatskou obstrukcí vzdala se už naděje, že vyrovnání dostane pod střechu v ujednané době, do Nového roku a proto po- dala sněmovně zmocňovací zákon, jenž se za nynější koaliční vlády stává v Uhrách náhradou za § 14., který rakouským vládám vykonal již neocenitelné služby. Ve středu přeruší se prý v uherské sněmovně rozprava o celním tarilu a přejde se ihned k zákonu zmocňovacímu, je hož se dr. Wekerle uchopil jako tonoucí stébla Praskne-li však toto stéblo, nebude-li následkem chorvatské obstrukce a národní i odštěpenecké oposice projednán v čas ani tento zákon, ne- dojde se ovšem ani na vyřízení zákona kvoto- vého a hospodářský poměr obou polovin sou- státí octne se ve stavu ex-lex. V Rakousku není situace o mnoho lepší. Vy- rovnací předlohy nejsou vyřízeny ještě ani ve výboru a až budou vyřízeny, kdo ví, kdy se do- stanou do sněmovního plena, poněvadž jedna pořad je zavalen celou řadou pilných návrhů.
doktor Wekerle Praha Uhry Rakousko
17 article
Nemá-li se bar. Beck chopiti ostudného § 14., musí míti mimo to také aspoň zatímn, rozpočel na příští rok, na jehož vyřízení sněmovna spo- třebuje také několik dnů. A konečně musejí se letos sejíti také ještě delegace, aby schválily aspoň společné říšské provisorium pro příští rok, a na všechny tyto práce nezbývá už více než měsíc. Vázne to, jak patrno, povážlivě za Litavou i před ní. Z Lublaně, 25. listopadu. (Nl ěmelc ké veto.) Štyrští němečtí nacionálové měli ve Pluji schůzi, v niž se mimo jiné zabývali i otáz- kou universitní. Vyslovili při té příležitosti vřelé uznání německým studentům na vídeňskéa štyrsko-hradecké universitě za „účinnou obranu“ německého rázu těchto dvou vysokých škol a za mužný odpor vlašským a slovanským útokům na university. Ale poněvadž Němci v tomto státě mají právo míchati se do všeho a bez je- jich svolení nosmí se tu nic nového státi, při- jali hned také resoluci, ve které „se co nej- rozhodněji vyslovují proti zřízení vlašské uni- versity v Terstě u slovinské v Lublaní, poněvadž ústavy ty by citelně obtížily německou kapsu staly by se pařeništěm irredentismu a pansla vismu.
Beck Štyrský Němec Lublaň Terstě
18 article
Štyrští nacionálové mají nejméně práva mluviti o obtěžování německé kapsy, neboť je- jich protislovinská politika je pouhé chlebařství, jak sami v nestřežených okamžicích nejednou přiznali. A kde vlastně mají studovati Vlaši a Slovinci, když němečtí soudruhové z německých universit je vyhazují a ptujští Němci nedovolují aby se pro ně zřidily ústavy nové? Z Těšína, 25. listopadu. (Polsky uči- telský ústav. — Německé úřad - vání.) Vláda, jak známo, se již rozhodla, že počátkem příštího skolního roku zřídí v Těšln- sku samostatný polský učitelský ostav místo dosavadních poboček při ústavě německém v Těšíně. Na návrh posl. Londzina nový polský ústav bude zřízen ve vsi Bobrku neda- leko Těšína. Bobrek má 1800 obyvatel, z nichž je 1400 Poláků a asi 400 Němců. — Z Těšín- ska ozývají se neustálc většinou ovšem opráv něné stesky, že úřady všech druhů vnucují lidu němčinu. Ale ukázalo se, že polský lid užívá dobrovolně němčiny i tam, kde by jí užívati ne- musil. „Tygod. Ciecz.“ zjistil, že v hejtmanstv těšínském z 69 polských obcí úřaduje se jen polsky pouze v 25 obcích, 8 obcí úřaduje pol- sky a německy, kdežto 36 obcí úřaduje dobro volně výhradně němec ky.
Vlach Němec Bobrek Polák Těšín Polsko Těšln Němec
19 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. listopadu. Bosna a Hercegovina za okupace. Dne 22. t. m. byli postaveni před sarajev ský trestní soud redaktoři „Srbské Riječi“ hlavní redaktor Stevo Stefanovič, býv. odpověd ný rodaktor Risto Petrovič a spolupracovník Vla- dimír Vujinovič. Oba poslední byli přiveden ozbrojenými průvodci, kteří se postavili za ně když sedli na lavici obžalovaných. Ještě byl je- den obžalovaný, Dušan Želenika, pravoslavný duchovní z Predovu, jenž místo sebe posla soudu list, kterým pro dnešek svou nepřítomnos omlouvá a píše, že „později se posadí na t čestné místo“, t. j. lavici obžalovaných. Líčen s p. Zelenikou bylo odročeno, s ostatními obžalo vanými zahá jeno. Ožaloba tvrdí, že „Srbská Riječ“ několik články vzbudila k okupačním úřadům nenávisí a opovržení, zejména pak proti predovskému predstojníku (okr. hejtmanu) Teodoru Vrgovi Hlavní redaktor, tázán, souhlasí-li se závad- nými články, dal za odpověď: „Nejen že sou hlasím, nýbrž za to mám, že jsou až příliš mírně psány, hledím-li k drzému, urážlivému tonu úřadního orgánu „Bosnische Post“, jenž naše články vyvolal.
Stefanovič Petrovič Želenik Predův Zelenika Vrg Praha Bosna Hercegovina Bosnische Post
20 article
Předseda: „Ale vaše články nenapadaj pouze na jednotlivce, nýbrž na celou admini- straci.“ Hlavní red. Stefanovič: „Tak jest! My za jisté plným právem napadáme na administraei která dovoluje, aby cizinci ve svých orgánech nejhanebnějším způsobem napadali na nás. Al články proti nám, vycházející v „Bosn. Post“ státní zástupce nekonfiskuje. A co teprve ří i hnusným nájezdům orgánu arcibiskupa Štadlera na srbský národ!“ Přelíčení prvý den skončeno nebylo. Z Moskvy. Zpráva „Nár. Listů“ Představitelé moskevských bank konsta- tují fakt, velmi znamenitý pro ruský peněžný trh. Ohromná masa peněz, v podobě hotovost a cenných papírů před třemi lety emigrovavší do ciziny, nyní se již většinou navrátila domů. do ruských bank. Moskevští bankéři odhaduj tento návrat dosud na 70 pet. V něm se pokra- čuje. Kursy ruských paptrů na zahraničných bursách jsou pevné a maji tendenci k stoupání.
Stefanovič Al Moskva cizina
21 article Krise v Portugalsku.
Krise v Portugalsku. Podle soukromých zpráv zavládl v Portu galsku stav předrevoluční. Naproti tomu vláda vyvrací všechny znepokojujíeí pověsti a prohla- šuje, že vše je v nejlepším pořádku. Rozpor mezi oflciálními a soukromými zprávami je příliš příkrý, než abychom mohli věřiti úřadním zprávám. Nelze popříti, že Portugalsko oetlo se ve vážné krisi. Ať si dementují vy- slanci portugalští v cizině co chtějí, nedovedou přece zahladiti dojem, který vzbudila včerejší telegrafická zpráva, že královským dekretem bylo nařízeno, aby pro politické de- likty se uživalo sumárního řízen určeného pro anarchisty. To jest nový projev diktatorské zvůle pod níž úpí ne- šťastná země. Vláda zatýká, potlačuje žurnály, omezuje svobodu slova, ale boj oposice je stále roz- trpčenější. Proti sobě stojí dva mužové diktáto Franco a náčelník oposičního bloku Senhor Vilhena. Král Carlos vyslovil se ne dávno vůči vyslanci cizí velmoci a svém mini sterském předsedovi Francovi takovým způso bem, že je patrno, že žoviální panovník se úplně stotožňuje s tyranským řáděním Franco vým. Prohlášení královo způsobilo v zemi nej větší rozechvění. Nejen vídeňský, též berlínský vyslanec portugalský protestoval proti zprávám o kon- fliktu krále Carlosa s korunním princem a zaslal berlínským listům commu- niqué, v němž prohlašuje podobné zprávy za abšolutně falešné. Jde prý o protivládní akci pomocí lživých zpráv, jimiž má býti pobouřeno veřejné mínění. Země je prý zcela klidná.
Franco Vilhen Carlos Portugalsko
22 article
Zcela jinak znějí soukromé zprávy. Podle nich je sítuace v Portugalsku svrehovaně povážlivá. Na straně diktatora Franea jsou jen velkokapitalisté, kdežto přívrženci opo- sice vůčihledě rostou. Konservativei, k nimž patřil dříve Franco, dokud neutvořil »blok« s liberály, progressisti, dissidenti a republikáni agitují slovem i tiskem a lid se k nim nadšeně připojuje. Všechny žurnály politické kromě dvou listů slouží oposici. Franco je nejnená- viděnější muž v Portugalsku. Pravý důvod nynějších rozháraných poměrů v Portu- galsku vězí hlouběji, nežli se většinou domní- vají politikové. Vězí v rozporu konstituce, utvořené podle anglického vzoru, se starou, vžitou a stala se udržu- jíeí politikou absolutismu. Byla přijata moderní forma vlády, aniž by dříve byl stát připraven pro nový regime a aniž by se byl lid rozšiřením vzdělání připravil pro parla- mentarismus. Londýnský »Daily Express« oznamuje z Ma dridu: Podle tajných zpráv lze očekávat v Portugalsku vážné události. Krá lovský palác v Lissabonu je obklope loyálními pluky. Král je skoro vězněm neboť se neodvažuje nyní do města. Veškerý obchod v hlavním městě vázne. Na sta o sob bylo zatčeno. Vojenské a civilní soudy jsou přeplněny. Podezřeli političií vězňové byl dopraveni na dvou lodích do Tajo. Zámožné rodiny opouštějí Potugalsko, obávajíce se vy puknutí nepokojů.
Franco Portugalsko Porto Ma Tajo Daily Express
23 article
V parlamentu vzrůstá stále republikánská strana. Novi senátoři se k ní hlásí a následují příkladu svých soudruhů Bramcampa a Mattora- Silvy. Generál Craverio Lopez, velící generál v Lissabonu, nařídil posádce hotovost. Některé žurnály oznamují, že bude vyhlášen s t av váločný. Z Lissabonu se telegrafuje: Vůdce stran konservativní Vilhena měl delší konfe renci s vůdcem strany pokrokové Lucianem Castrem V poslední chvíli se sděluje: Policie na lezla nový sklad pum. V Oportu, které ostatně na rozdll Lissabonu dávno slynulo republikán- ským smýšlením svým, zatčeno bylo přes 300 osob. Z Marokka. Nové boje ohlašují telegrafieké zprávy ze Salarnarnie. Včera bylo slyšeti z rána silnou palbu z děl. Na hranici alžírsko marocké strhl se boj francouzského vojska s horskými kmeny Benisnasenů, kteří v síle 10.000 mužů se vrhli na Francouze. Jejich útok byl očekáván a byly učiněny náležité přl pravy. Boj byl prudký. Pěchotě fran- couzské hrozilo nebezpečí, ž bude obkličena, ale nepřítel by zadržen mocným útokem. Arabů. Jeden poručík a několik střelců bylo zabito. poraněn byl jeden major a 12 střelců, Beni- snasenové bojovali zuřivě a teprve energická palba dělostřelectva je donutila k ústupu.
Bramcamp Craverio Lopez Lucianus Castro Francouz Beň Novi Oporto Maroko MattorSilva
24 article
Boj trval od rána až do 2 hodin odpoledne. Nepřítel má asi 1200 mrtvých. Fran couzské mužstvo se znamenitě osvědčilo. Siťuace na hranicích alžirsko-marpekých se stala opět velmi vážnou. Očekávati lze povstání. jež bude tím nebezpečnější, poněvadž pohrani ční kmenové jsou mnohem bojo nější a divočejší, nežli kmenové z okol Casablanky. Vláda musí potlačiti se vší energi povstání hned v zárodku, jinak dojde k udá lostem nejhorším. Náš zvláštní zpravodaj z Kolína n. R telegrafuje: M. Z Kolína n. R., 26. listopadu. »Köln Ztgu.« sděluje se z Tangeru: Maurští uprehlíci přišedší z Masaganu do Casablanky, vypravují že francouzský válečný koráb umístil před Masa ganem dne 23. t. m. parní lodici, aby snáze vysadil na souši vojsko. Ve městě se vypravo- valo, že na břeh mělo býti vysazeno vojsk sultánovo a čety francouzské, aby města opě dobyly pro Abdula Aziza. Kdyby se satkal s odporem, má město býti bombardováno. Z Ra batu bylo 500 vojáků sultánových posláno do Masaganu. Zprávy z francouzských pramenů ší- řené o těžkých porážkách mehaly Hafidovy před Mogadorem zbraněmi přívrženců Abdul Azizo- vých, nebyly písemně potvrzeny. Jedná s o malou šarvátku. Dvě mehaly stojí proti sobě Hafidova čítá 14..000 mužů s 8 děly
Fran Köln Abdul Azizavýchod Casablanca Kolín Tanger Masagan Abdul Aziza Ra bat
25 article Denní zprávy,
Denní zprávy, — Češti a polstí dělníci členy „Nord- marky“. Podle „Ostravského Denníku“ bylo konstatováno na schůzi „Nordmarky“ skupiny klimkovické, že největší příbytek členů Nord- marky jeví se v Hrušově, kdež „Nordmark“ ma 400 členů. Jest nepochybno, že kdyby každy skutečný Němec hrušovský, počílaje podle hlav byl členem Nordmarky, nebylo by dosaženo to- hoto počtu, takže jest jisto, že do Nordmarky vhánění jsou od mistrů násilně dělníci české a polské národnosti, zaměstnaní v továrně na so- dovku. List vyzývá k rozhodnému zápasu proli germanisatorům z Nordmarky, kteří násilím nutí české lidi pracovati proti české škole. Od- por proti postupu Nordmarky jest tím nutnějšt, že z Hrušova strojí se ke vpádu do jiné české obce, do Vrbice, kde má „Nordmark“ zajištěno již 47 členů. Jak známo, jest „Nordmark“ t. z „Deutscher Schutzverein für Oesterreich- Schle sien“ jednou z nejvyslovenějších a nejbezohled- nějších organisací vše- a velkoněmeckých, z Ber- lína v Rakousku vydržovaných. Jest tím nebez- pečnější, že ve spolku tomto pracují Prušác v rakouském Slezsku „účinkující“ přímo. V říšt německé doporučují „Nordmarku“ velkoněme- cké orgány, jako na př. „Deutsche Erde“ takto
Němec Hrušův Nord Hrušov Rakousko Slezsko Nordmarka Deutsche Erde Deutscher SF für Oesterreich Schle siena
26 article
Němci v rakouském Slozsku jsou nuceni vésti boj za svá národní práva a své zachování všemi prostředky. Za silné podpory nebylo by pocbyby o vítězství Němců v zemi. Velikým ztížením boje je ta okolnost, že slovanské snahy ve Slez- sku docházejí podpory odjinud zvláště ze slo- vanských krajin německé říše ve velmi znač- ných obnosech, kdežto boj Němců ve Slezsku nedoznává téměř žádné podpory z ciziny. Aby boj Němců ve Slezsku byl zorganisován, byla v r. 1894 v život uvedena „Nordmark“; v ní vyloučena všechna politická činnost i hledí do- sáhnutí vytknutého cíle výhradně na poli ná- rodněhospodářském. Bohužel jest podpora z ně- mecké říše dosud velmi nepatrná. Podpory možno skládati atd. atd.“ Českému Slezanua každému skutečných poměrů znalému Slovanu vře v žilách krev při četbě těchto řádek. „Noru- mark“, toto středisko prušácké irredenty, jejímž cílem jest jediné dokonání slezské loupože Be- dřichovy, která disponuje ohromnými fondy pe- něžnými a netušenými činiteli vlivu, který by měl v první řadě státi proti ní, vytýká slovan- ským snahám ve Slezsku domnělou podporu ze slovanských krajů v německé říši! Je známo. že nejhlavnější zdroj příjmů nordmareckýeh plyne z Berlína a Vratislavi, nehledě k panstv milionů, kteréž se ve Slezsku ochotně staví de služeb prušácké propagandy! I slovanské dělni- ctvo ve Slezsku pěchuje do svých odborů — otročina to ze všech porob nejžalostnější — „Český klub“ a poslanec prof. Smrček.
Němec Nora profesor Slezsko Berlín Vratislav Český klub
27 article
Z Uherského Hradiště, 26. listopadu. Na schůz zde konané za přítomnosti zemského a říšského poslance profesora Smrěka bylo mu zůsta- veno na vůli vystoupiti z „Českého klupu“, nebo tam setrvati. — Vyhláška profesorského sboru libverdské hospodářské akademie, zakazující hlasitý hovor neněmecký na tomto německém ústavu zem ském, tato urážlivá a potupná vyhláška byla v ponděli 25. t. m. odstraněna. Tato zpráva došla nás právě z pramene, jehož všechna dosavadní sdělení osvědčila se správnýmia pravdivými. Patrně tedy profesorský sbor lib- verdské akademie uznal beztaktnost svého činu a zarazil se před jeho následky: před stávkoun
Smrěk uherský Hradiště hospodářský akademie
28 article
německých posluchačů, většiny posluchačů ústavu. Není pochyby, že odstraněním vyhlášky, provo- kující každého, kdo má smysl pro národní čest, dostalo se zřejmého zadostučinění těm, proti nimž byla namířena. Pondělní »Boh. « nazvala je žáky, chtějíc takto snížiti neněmecké poslu- chače libverdské. Jsou-lií fakovými žáčky, čím je potom libverdský ústav a čím jeho profesoři? »Boh.« napsala tehdy, že stávkující neněmečt posluchači budou vyloučeni z libverdského ústavu, takové zprávy dostalo prý se ji z Dě- čína-Libverdy. Zalím se ovšem věci vyvinuly jinak: zmize'a provokační vyhláska! — Ze Smíchova. Městská rada na Sm- chově usnesla se v zájmu obyvatelstva měsln Smíchova domáhati se u vlády toho, aby stálá- mu zdražování potravin a zvyšování cen uhli, jehož příčinou jsou kartely velkokapitalistů, uči- nila přítrž a aby z přebytků státních pamatovala na stavbu levných bytů pro dělnictvo v městech průmyslových. — Klub národni strany svohodomyslné.
Smíchov DčínaLibverda Sm
29 article
Pracovní komise národohospodářská pojednala ve schůzi své, konané dne 25. t. m., o rakousko uherském vyrovnání. Předseda, zemský posla- nec p. dr. K. Viškovský podal jasný přehled o předloze vládní o předmětě tom. Debatyse zúčastnili pp. J. Marek, T. Ryšánek, E. Bošek, J. Skalička a F. Hořejš, načež přijato prohlá- šení, jež zašle se klubu poslanců českých aa radě říšské, ve kterém se mimo jiné praví: „Ne- máme zásadních důvodů k odmítání tohoto vy- rovnání se stanoviska národohospodářského však v předpokladu, že poslancům našim do- stane se zabezpečení, že eventuální spolupůso bení jich při tomto vyrovnání přispěje k docíleni nových hospodářských, politiekých a kulturních prospěchů pro náš národ a nebude-li ničeho za- dáno na našich hlediseích státoprávních, zejmé- na se zřetelem k novým státoprávním ústupkům vůči Uhrám.“ Předsedniotvo klubovní bude po- žádáno dáti na jednací pořad jedné z nejbliž- ších členských schůzí rozhovor o rakouskc- uherském vyrovnání. — Promoce. Pan MC. František Koutný z Knihnic na Moravě bude ve čtvrtek dne 28. listo- padu 1907 o 12. hodině polední na české Karlo- Ferdinandově universitě na doktora veškerého léka ství vetejně povýšen. — Osobní. Kancelista Karel Ševčík jmenován byl kancelářským oficiálem ve stavu báňských úřadů. — Osobní z Moravy. Ve schůzi zemského vý- boru jmenováni byli MUDři. Vlad. Zeman zástup- cem sekundárního lékaře v zemské nemocnici v Brně a Frant. Maličký zatímným sekund. lékařem v ústavu pro choromyslné ve Sternberku, potvrzení byli trvale učitelé na zemských reálkách M. Kov á v Moravské Ostravě a Kl. Králík v Telči a na odpočinek byl dán trvale vrchní rada stavební Ant Veselý. Pocta památco architekta Michala Zeyera.
K Viškovský Marek T Ryšánek E Bošek J Skalička F Hořejš MC Koutná Ševčík Vlad Zeman František Klement Veselá Michalus Zeyer Uhry Knihnice na Morava Morava Brno Sternberk Ostrava Telč Ferdinandov univerzita ústav pro choromyslný
30 article
Dnes tomu rok, kdy zemřel pan arch. Michal Zeyer. muž ve veřejnosti málo známý a proto tím více pře- kvapila vzácná jeho šleche nosť. Když byla otevřena jeho závěť, shledáno, že odkázal značné své jmění humanitním korporacím a nadacím a teprve po pro- jednání pozůstalosti zjištěno, že nadace pro chudě posluchače české vysoké školy technické obdrží přes půl milionu korun! K uctění památky šlechetnéh muže a velkodušného mecenáše shromáždili se včer odpoledne četní zástupcové korporaci, jež zesnulý l- záty obmyslil, u hrobky na 5. hibilově olšanském kde v oddělení 4. uložena jest urna s popelem ne- božtíka. Shromáždli se tam zejména rektor české vysoké školy technické p. prof. Fr. Novotný s profesory pp. Domalípem a Saskou, čelní členové „Hlaholu“, za český zemský pomocný spolek pro tuberkulose pp. zdrav. rada dr. Zahoř, vrchní okresní lékař dr. Friedl a ředitel dispenváře dr. Panocha, z žižkovský odbor zemského pomocného spolku jed- natel p. Em. Bodský, za spolek pro spalování mrtvých p. prof. Pražák, dále arch. p. Schlaffer, za výbor spolku architektů a inženýrů pp. prof. Špaček a inž. Brabec a četné obecenstvo. Když zpěvácký spolek „Hlahol“ zapěl Zvonařův sbor „Přes víšiny“, vzdal poctu panátce šlechelného zesnulého reklor české vysoké školy technické p. prof. Fr. Novotný a takto promluvil: „Stojíme nad hrobkou, ve které k věčnému odpočinku uložen jest popel zesnulého, jehož památku chceme dnes oslaviti. A tu mnchý přísomných táže se v duchu; čím byl zesnulý,a jaké skutky vykonal pro český lid? Olázky ty mohl by snadno zodpověděti ten, kdo osobně se stýkal se zesnulým Michalem Zeyerem. Já mohu říci jen to, co dověděl jsem se od jeho příbuzných a přátel. Byi
Zeyer Novotná Domalíp Saska doktor Friedl Panoch em profesor Pražák Schlaffer špaček Ing Brabec Zvonařův Michalus Zeyer Olšanský Francie Hlahol spolek architekt
31 article
příliš skromným občanem krůl. hlav. města Prahy, který nedral se v popředí. Zejména v posledních le- tech žil v soukromí a málo jest těch, s kterými se stýkal. Následkem toho zůstal neznámou osobou pro širší veřejnost. Nepřál si žádné oslavy za svého ži- vota, aniž předem hlásal, co hodlá vykonati, a jakým způsobem hodlá památku svoji zajistiti. Teprve po jeho úmrtí dne 27. listopadu 1906 zvěděla užší ve- řejnost, že zesnul český mocenáš a lidumil, že zesnul upřímný přítel českého studentstva, který za život svého se uskrovnil, aby mohl poněkud zmírniti krutý osud chudého českého sludenta, jakož i uleviti cho- robě svého bližního. V závěti své odkázal Klárovu ústavu pro slepce 10.000 korun, Českému pomoc- nému spolku pro nemocné plicními chorobamiv král. českém 50.000 korun, pro nemajetně žáky če- ské vyšší průmyslové školy založil nadání ve výši 20.000 korun, pro 3 staré a k práci neschopné te- sařské pomocníky věnoval úroky z obnosu 5000 K,
Klárův Praha
32 article
zpěváckému spolku „Hlahol“ v Praze odporučil 5000 korun a stejným obnosem pamatoval na spolek ar- chitektů a inženýrů v král českém. Blahodárné dío své korunoval ustanovením, že veškeré zbývající jmění po odkazech příbuzným a věrné jeho služebné, plipednouti má nadaci pro chudé, výtečně studující posluchače české vysoké školy (echnické v Praze, kteréhokoliv odboru, výhradně jen české národnosti a křesťanského náboženství. A toto zbý- vající jmění zesnulého činí přes půl milionu korun! V historii českého vysokého učení techni- ckého v Praze zůstane zaznamenáno jméno zesnu- lého zlatým písmem a četné řady mladých a nada- ných českých techniků žehnati budou jeho památce Zejtra tomu bude rok, kdy rozžehnal se Micha! Zeyer s vezdejším světem, a jest zajistě povinností jmeno- vaných korporací a povinností mou jako rektora če- ského vysokého učení technického, uctíti dnes pa- mátku zesnulého a uvésti stručný jeho životopis.
Micha Zeyer Praha Hlahol spolek ar
33 article
Michal Zeyer pochází ze známě patricijské rodiny pražské. Narodil se dne 17. března 1843 v Praze, ja- kožto syn pražského měšťana a mistra lesařského Michala Zeyera, jemuž patřívala pila na býval ých hradbách. Olec zesnulého byl bratrem olce známého zesnulého českého básníka Julia Zeyera. Zesnulý Michal Zeyer již v mládí svém jevil zálibu k povo- lání a uměm stavitelskému a věnoval se s dosud ži- jícím svým bratrem, architektem Václavem Zeverem oboru pozemního stavitelství. V letech 1860-1 a 1864-5 studoval odbor pozemního stavitelství a archi- tektury na zemském polytechnickém ústavě král. če- ského a od té doby zachoval v dobré paměti tente ústav, který přetvořen byl později v českou vysokou školu technickou. Jako technik vyučil se řemeslu te- sařskému a obdržel 19. června 1864 list za vyuče- nou. Až do roku 1870 zaměstnán byl u svého olce a zúčastnil se se svým ofcem stavby Měšťanské be- sedy v Praze, stavby budovy c. k. hlavní poštya stavby jezů vyhořelých mtýnů dolnoloděckých. V r 1870 spojil se s J. Blechou ke stavbě cukrovaru v Mochově. Společnost brzy se rozešla, a Michal Zeyer provedl na vlastní účet stavbu celé řady domů v ulici Truhlářské a Soukenické. Těmito podníky rozmnožil značně své soukromé jměni. Zůstal svo- bodným. Byl povahy uzavřené, těžce příslupnéa samotář. Byl živ velmi skrovně. Ve zvláštní lásce choval rodinné své řemeslo tesařské, a když r. 1889 vzdal se praktické činnosti, docházíval téměř denně do tesařské dílny Antonína Kubeše a zajímals
Zeyer Michalus Zeyer Zever J Blecha Kubeš Praha Mochov polytechnický ústav král . če český vysoký škola technický