ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 6f3b4bf0-660c-11dc-9135-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: org 13, person 149, place 45, work 6
1 masthead
St B na4
St B
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. května 1901
4 masthead
Císlo 119.
5 article
býti rozveden. Turek oznámil krejčové, že manžel jeji dle vlastního svého doznání trpí velmi trapnou naknžlivou nemocí. Pak navštívil krejčího a učinil toléž udání ve příčině jeho manželky. Dosábl svého cile. Po několika týdnech rozešli se oba zdánlivě choří manželé. Avšak jednoho dne připadli oba na mvšlénku, otázati se jiného lékaře, jenž konstatoval že oba rozvedení manželé jsou úplně zdrávi. Smí- řili se a odebrali se k soudu, aby podali žalobu na Turka, jenž byl odsouzen do vězení na tři měsícea k pokuté 500 franků.
Turek
6 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dne odpoledne v lidovém představení hraje se francouz ské drama »Červený talár« od E. Brieuxa s p. Laudovou a pp. Seifertem, Šmahou a Sedláč kem ve hlavních rolích. Večer hraje se po sedmé lyrická po- hádka »Rusalka« od Ant. Dvořáka (2. čtvrika předpl.) řízením chela opery p. Kovařovice, s pí. Maturovou v roli titulní a s p. Furanem v roli prin cově. — Na zejtřek jest určena zpěvohra »Tajem- ství« od Bedřicha Smetany, řízením chefa opery p. Kovařovice a za režie p. Polákovy, na pozejtřek Čechovův »Sirýček Váňa«. — Václav Hladík za dal Národnímu divadlu tříaklové drama »Sestry« + Z kanceláře smichovského divadla. Jako 49. hra v předplacení (úterní) hraje se dnet Thomasova »Charleyova teta«. — Poslední hra úter ního předplacení bude příští úterý dne 7. května. + Plštěkovo divadlo na Kr. Vinohradech Dnes pořádá se všedělnické představení za polovični ceny, při němž bude po třetí: »Režná košíle. Hra z lidu a pro lid o 4 jedn. od C. Karlweisa. Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/22 9. do 10. hodin. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král Oboře. (Ředitel V. Suk.) »Verkmistr« opakován bude dnes jakožto lidové představení při snížených cenách. Začátek určen na 7. hod. — Předprodej vstupenek v tralice na Příkopě, proti »Špinkům« do 4. hod. odpol. + Libeňské divadlo. (Ředitel A. J. Frýda. Dnes ve středu dává se Iraška se zpěvy »Bujní krev« od Lindana a Krenna. — Na zejtřek určen veselohra »Figarova svatba« od Beaumarchaisa. Pro přiští dny se připravuje obraz ze života se zpěvy »Bratr Martine.
Laudův Seifert Šmaha Sedláč Antonín Dvořák Kovařovic Maturův Furano Smetan Polákův Čechovův Sirýček Váňa Hladík Thomasův Charleyův V Suk Verkmistr A J Frýd Krenn Figarův Beaumarchaiso Martinus Tajo Králové Vinohrady národní divadlo Plštěkovo divadlo + divadlo libeňský divadlo
7 article Hudba.
Hudba. + Koncert Blaholu. Za sbormistrovství prol Knitila nemine jediného koncertu hlaholního, aby nebylo podáno v něm něco zvláště zajímavého. Po- slední koncert přinesl bned dvě takové zajímavosti Dvořákův »II v mnus« pa slova Vitězslava Hálka zDědiců Bilé Hory« a bihlickou kantátu »Píset písní« od neznámého u nás dosud skladatelez mladší italské školy, Enrica Bossiho. »Hym nuse zůstane pamálným v dějinách české hudby: jím po- prvé, rovněž v koncertu Hlaholu, tehdy skvěle Kar- lem Bendlem řízeného, r. 1873 šitší veřejnosti uvedl se Antonín Dvořák a dobyl svého prvního skladatel- ského triumfu. Skladba měla by již tím nárok na interes mladší generace, jíž většinou jen dle jmena byla již známa; aspoň nepamatuji se, že by byla častěji zvláště od své nové úpravy jakožto op. 30 provozována bývala. Avšak vedle svého historického významu skladba i svým vlastním hudebním jádrem stále ještě jeschopna vyvolati účin nemenší, nežl ve dnech svého mládí. Neboť z každé noty mluví tu skladatel, jenž proto hlásí se ke slovu, poněvadž má mnoho říci, poněvadž to v jeho hlavě bouří myšlen- kami, v jeho srdci zpívá melodiemi, jimž s prudkosti bujného zřídla chce se na světlo, kypěti, toužiti u jásati. Skladba vystihuje s mladickou pružností ducha náladu básně, od sklíčené teskné elegie na skázou vlasti až po bymnické rozpjetí ryzí vlastenecké lásky. Na všem je znáti, jak skladatel s básníkem hluboce a vroucně, z přesvědčení a ideálního zaní- zení pojímal posvátný ten cit, který mnohým dnes jest již překonaným, nemoderním . . . »Hymnus« má mocné deskriptivní passáže, ale především ustavičné stoupající gradaci, vzrůstávající v skutečně hymni ckou velebu. Krásná melodika s bohatým propraco vůním jeví již budoucího mistra.
Blahol Dvořákův Vitězslava Hálek Bilá Bossi Hy Bendl Dvořák Kara Hlahol
8 article
Bossova »Píseň písní« seznamuje nás se skladatelem ušlechtilých intencí, který pokusil seo hudební zbásnění největšího lyrického skvostu poesie strarozákouní. Za podklad přijal latinský překlada zůstal Vulgatě věren také v pojmulí básně přísně orthoopxním, mystickém, kde nevěstou vykládá se církev, ženichem Kristus. Odtud církevní ráz hudby připomínající, že skladatel pilně chodil se učit k nej- lepším vzorům duchovní hudby především ve své domovině. Pochytil od nich nálechtilou strukturu melodickou, vyhýbající se světskosti, dovedné zachá- zení s hlasy, at v plnozvuké chorální pohodě, aťv pohyblivějších formách kontrapunktických, tu ve fugatu, onde v kanonu se rozvíjejícími. V polyfonii jeví skladatel vubec uznání hodnou a u moderních Vlachů až neobvyklou obratnost. Novým bylo bý lze nazvati způsob, jímž skladatel jaksi amalgamuje pro- středky moderního orchestru s přísným slohem ve blasech zpěvných. Nejvýznačnější ukázkou tohoje sopránové sólo »Dum esset rex in accubitu suo« části první, rozšiřující se v kanonický dvojzpěv Orientální lesk teží tu na orchestrálním průvodu, který svým protizpěvem zvyšuje něhu té tajupln erotiky. Ke zdařilým místům čítati lze fugato prv- ního sboru, třihlasný sbor »Mardenulas auradse, ve drnhém dílu sbor plný jarní nálady, orchestrální fugované intermezzo, kde střetnou se oba hlavní motivy, chorální Kristův a starohrejský nevěstin, účinně tuto část vyvrcholující hymnus, v oddílu tře- tím závěrečné sólo barytonu, jež jakoby ve vlnění slér se ztrácelo, a jež s doléhajícím sem tichým halleluja originálně, jakýmsi tónem sladké snivosti zakončuje kantátu — avšak melodické čistoty a bezprostřednosti prve jmenovaného zpěvu sopráno- vého čísla tato přece již nedostihují. Dílu dostalo se po stránce zpěvné díky temperamentnímu řízení prol.
Kristův ženich Kristus
9 article
Knittla výhorného provedení, jež přeneslo posluchače přes mnohou opakováním textu zaviněnou délku skladhy i přes mnohé mdlejší její místo. Slečna Bubkova, pan Viktorin a zdatný sbor Hlaholu podali své nejlepší. Orchestrální průvod v klarinetech, fa- gotech a trubkách neuspokojoval. + Státní zkoušce z harmonie a klavírní hry podrobila se s dobrým prospěchem slečna Marie Greplova z Kroměříže na Moravě, žákyně p. M. Ludviga, řed. hud. tamtéž. — Sl. Marie Mayerova z Prahy, žákyně operni školy pí. Olgy Parš-Žikešové a ředitele kůru p. Karla Strnada, podrobila se dne 27. dubna před e. k. zkušební komisí stální zkoušce ze zpěvu a klavíru, kterou odbyla s vyznamenáním. + Z Liberce. Slečna Narcissa Kolihova operní pěvkyně, žákyně pí. M. Pelzoldové-Sittovy do- cílila velikého úspěchu v koncertě, který pořádala dne 28. dubna zdejší »Česká beseda«. Výkony slečniny byly jak náleží oceněny a vyvolaly živé pro ni ovace. V koncertě spoluúčinkoval též místn salonní orkestr, který zdařile přednesl některé skladby.
Knittl Bubkův Viktorin Greplův Mayerův Parš Žikeš Strnad Kolihův M Pelzoldová Sittův Kroměříž Morava Praha Liberec Hlahol Český beseda
10 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Hospodářství Winklerovo a nové jeho dozvuky.
Winklerův
12 article
Předstupuje svědek Josef Legner, rolník Kadlíně. Byl členem t. zv. »sanačního ředitelstvae a ustanoven později správcem konkursní podslaty záloženské. Dle výpovědi jeho obdrželi vkladatele dosud 35 procent nazpět. Předseda ze seznamu konstatuje, že celkem do- byto bylo od upisovatelů 198.256 zl. Cle se potom hilance za r. 1895, která však datována je až z roku 1897 (kdy byla sestavena) a jež vykazovala na aktivech 17.000 zl Svědek jmenem konkursní podstaty k soudnímu řízení se připojuje. Následující svědek, rolník Ant. Hausmann. byl ustanoven jako člen okresního výboru delegátem pro záložnu a také se schůzí jejich zúčastnil. Ze by byla záložna passivní, ani z daleka netušil. R. 1895 néinil okresnímu výboru návrh, aby aistanoven byl zevisor a sice z té příčiny, ježto pozoroval, že so akceptuje mnoho směnek pro eskont. Revisí pověřen byl řed. Trmal, který pak zjistil schodek. Svědek tvrdí, že upisujíce na úhradu schodku všichni byl přesvědčeni, že když se zaplatí, bude záložna za chráněna. Obhájce dr. Pospíši!: Padlo již při prvnín schodku podezřenína Winklera? Čím to vysvětloval“ Svědek: Do té chvíle nebylo žádné potuchy o tom, že by úřadováním jeho trpěla záložna ztráty Všecko dovedl Winkler zakrýt.
Legner Antonín Hausmann Trmal Pospíša Winkler rolník Kadlín
13 article
Obhájce dr. Pospíšil: Rekl prof. Trmal, ž se Winkler dopouštěl malversncív Svědek: Mluvil jen o nesprávnostech, o ma versacích nikoli. Obhájce dr. Vejvar: Jako delegát okresníh výboru neuznal jste nikdy záhodným, pokladnu pro hlédnouti? Svědek: Neuznal. Já jsem důvěřoval Win klerovi. Obhájce dr. Herold: Když jste navštěvova schůze ředitelstva, kde se jednalo o povolení nových půjček, pozoroval jste, že by si byli přítomní poči- nali s jakousi lehkomyslností? Svědek: Nikoli. Dali se napřed zpravit knihovním stavu jmění žadatelova a dle toho žádost vyřizovali. Stát. z ást.: Povolovaly se za vaší přítomnost také půjčky větší? Svědek: Na to se nepamatuji. Svědek Ant. Nedoma, rolník ve Vraňanech byl členem ředitelstva až do r. 1882 a podílníkeu jejím až do r. 1888—89. V době té již u záložny žádné funkce neměl. Předseda: Také za vašeho úřadování by Winkler účelním. Pozoroval jste tehda nějaké ne správnosti ? Svědek: Nikoli. Já mu úplně důvěřoval myslil, že je všecko v pořádku. Předseda: S okresním starostou Kučerou jste prý také pokladnu revidoval? Svědek: Ano. Suma v pokladně byla zcela v pořádku. O tom, že je záložna passivní, zvědě jsem teprve, když podal prot. Trmal své znalecké dobrozdání. Svědek upsal a zaplatil na úhradu prvého schodku 10.000 zl.
doktor Pospíšil Trmal Winkler Vejvar Herold Antonín Nedoma Kučera Vraňany Rekl profesor
14 article
Předseda: Byl jste též ve schůzi okresníh výboru, na níž bylo řečeno, že bude půjčkou 200.000 zl. a obnosy upsanými záložna zachráněna Svědek: Ano. Bylo konstatováno, že to postačí Předseda: Jaké obchody jste dělali s pa- celacemi? Svédek: Za měho působení parcelací tak mnoho nebylo, ale vždy se vykazoval nějaký přebytek Předseda: Ano, ano: vykazoval se vždycky přebytek, ale když se to blíže prozkoumalo, byl zisk rovný nule v . Dle tvrzení svědkova byla roku 1880 na udán jistého občana, jemuž ředitelstvo nepovolilo půjčku 4000 zlatých, provedena v záložně tehdejším okresním hejtmanem Karáskem a třemi úřndniky berního úřadu revise, při níž neobjeveno však žádných nepořádků. Svědek dodává: Winkler nás všecky podváděl. Do- vedl s námi zacházeti. Věděl, že by nám jeho způsob života mohl býti nápadným, a říkal proto vždycky. že si přijde na pět tisíc ročně, abychom nabyli pře- svědčení, že jiných peněz nepotřebuje. Kdyby bylo možno mluvit o mrtvých, nazval bych to jinak ! . ..- Dochází k výslechu účetního znalce, ředitele obchodní školy v Kolíně, p. Fr. Trmala. Praví, že byl r. 1895 vyzván písemně, by záložnu revidoval Počal v srpnu 1895 s bilancí za r. 1894 a shledal, že nesouhlasí asi o 300.000 zl. Na to byla svolána schůze členů širšího ředitelstva, již podal o tom zprávu, načež došlo ke známému upisování.
Winkler Trmal Kolín Francie obchodní škola
15 article
Předseda: Říkal prý jste, že záložna bude přes to ještě aktivní a že se dá zachrániti ? Svědek: Ano, já dle bilance byl jsem o tom přesvědčen. Projevil jsem tehda ovšem pochybnost. je-li cifra mnou udaná správnou, poněvadž jsem pra- coval na základě staré hilance. Při revisí za r. 1895 jsem však zjistil schodek již přes 600.000 zl. Tehda okresní výbor povolil zápůjčku 200.000 zl. a předse- vzata subskripce další a vypočetlo se, budecli to všecko zaplaceno, že záložna již passivní nebude. Jsem ostatně také přesvědčen, že by byla záložna bývala zachráněna, kdyby se nebyla dostala do víru politických stran . .. PředsedaPřišel jste již při první prohlídce n zpronevěry Winklerovy? Svédek: Ani při prvé, ani při druhé. Ne- revidoval jsem položky dle toho, jak se udály, nýbrž ve kterém roce a nemohl jsem tedy přijít na Winkle rovy malversace. Předseda: Nebylo Vám pranic nápadno když jste pojednou zjistil tak veliký deficit? Svědek: Ovšem že mně bylo nápadno, ale viděl jsem, že deficit je již starý a že by se musilo jít o mnoholet do zadu. Navrhl jsem proto, aby s revidovaly staré ročníky a začal jsem pak r. 1873. Předseda: Sestavovali s Vámi bilance z r. 1894 a 1895 revisoři? Svědek: Nebyli při tom a nebyli by mně pslatně nic platni. Jenom za r. 1895 přehlížel Kare Nebeský vklady. Za r. 1896 se bilance nedělala. S praci svou byl jsem hotov koncem r. 1896. Obhájce dr. Herold: Přesvědčil jste se také zda vykázané v bilanci vklady resp. passiva záložny v knihách také pozůstávají ? Svědek: To mohl bych prozkoumat jen tin způsobem, že bych svolal všechny vkladatele a po- rovnal jejich knižky.
Winklerův doktor Herold
16 article
Obhájce dr. Herold: Ptám se na to jen proto. poněvadž jste vykázal za dvě léta 656.000 zl schodku a znalci další udávají, že uusili ještě roku 1897 velmi mnoho z cen a pohledávek nedobytných odepsati. Dle konkursního inventáře činil schodek jen 430.000 zl. (Předseda řečníka přerušuje.) Myslím, že je to velmi důležité, pane předsedo, a prosím za trpělivost, že tuto otázku chci míti zj štěnu. Nebot zdá se mně, že revise nebyla provedena na základě porovnání se skulečnými vklady. Zkoumat jste pane řediteli, stav vkladů na základě vkladův knihách? Svědek: Já sestavoval jsem jen seznam vkladů na základě knih záloženských. Obhájce dr. Herold: Ve schůzi ředitelstva 11 srpna 1896 byla předložena jakást bilance za r. 1895. která — jak uvedeno v protokolu — sestavena byla panem prof. Trmalem a byl vykázán na základě bi lance té čistý získ 60.000 zl. Sestavoval jste bi anei která by vykazovala čistý zisk? Svědek: Jak bych mohl cosi podobného se- stavovati, když jsem věděl, že je záložna passivní Kdybych ji byl dělal, nebyl bych váhal dát na n svůj podpis. Na dotaz p. dra. Klumpara praví svědek, že by obžalovaným Václavem Nebeským vyzván, by pro vedl revisí v souhlasu s jeho bratrem Karlem. Obhájce dr. Veljvar: Tvrdilo se tu, že mohli obžalovaní zcela dubře seznati z knih pravý stav věcí. Mohli tak učiniti? Svědek: Ano, ale uváží-li se, co toho byl ku prozkoumání, musím se přiznati, že obyčejný rolník na práci tu stačiti nemohl, zvláště proto, že nebylo soustavně vedených knih a že ke všem po- ložkám, jak se vykazovaly, nebylo dokladů. Stát zástupce: Čož kdyby ředitelství bylo konalo svoji povinnosť a kdyby bylo dohiíželo na činnosť účetního ve schůzích, bylo by se tomu všemu, co páchal Winkler po celá leta, dalo za- brániti?
doktor Herold Trmal Klumpar Nebeský Karel Veljvar Winkler
17 article
Svědek: Myslím, že by se to bylo dalo za meziti, kdyby ovšem v čele záložny stál in- telligentní člověk, který by se svoj kvaltfikací rovnal aspoň kvalifikae Winklerově. Obh. dr. Pospíšil: Bylo možno laikovi, který po 15—18 letech vstoupil do ředitelstva, aby se v účetnictví vyznal, kdyby se svému úřadu i s nej- větší péčí věnoval? Svědek: Založenské knihy byly tak nedoko nalé, že bylo těžko se v nich vyznat i znalci neřku-li laikovi. Nevím, zda by vypozoroval i při největší práci, že je něsterá položka účtována dva- krůt nebo pod. Ohh. dr. Klumplar: Je možná, aby členové ředitelstva, jichž je dvanáct, mohli si tím způsobem práci rozdělit, aby jeden bdél nad eskontem směnek, druhý nad vyplácením vkladů, třetí nad přijímáním atd. a že by si podobným způsobem mohli rozdělti práci také revisuři v Svědek: Nikoli Na to by nestačili. Ostatně se to také nikde nepraktikuje.
Winklerův Obh doktor Pospíšil Ohh Klumplar
18 article
42letý kancelista okresního výboru mělnického Josef Bečvář, byl úřadníkem záložny do 15. září 1896. Uvádí, že knihy vedl Winkler sám a jemu ž práci tu neb onu jenom přiděloval. Pokladniční denník vedl sice Bečvář se svým kollegou, ale pe níze přijímal Winkler. Obb. dr. Herold: Jak to přijde, že mezi vý kazy v hlavní knize a pokladničním denníkem nen souh l asu? Svědek: Nevím. Obh. dr. Herold: Rozváděli jste vklady hlavních knih? Svědek: Ano Obh. dr. Herold: Winkler také? Svědek: Ano, ale vždycky ke konci měsíce (Veselost.) Obh. dr. Herold: Pozoroval jste za svého šestiletého úřadování v záložně u Winklera nějaké nesprávnosti v účtování Svědek: Já ne. Svědek Fr. Hašourek, účetní v Praze, by úřadníkem záložny od r. 1885 do r. 1887. Dle jeh náhledu vedl Winkler manipulaci účetní nepořádně knihy nevedl náležitě a scházely u jednotlivých po ložek namnoze doklady. Od r. 1892 byl úřadníkem záložny mělnické tak svědek Bedřich Rerych, který kdysi zjistil, že Winkler odepsal při jedné položce 3000 zl. Svědei vedl si pak seznam vkladů na svůj vrub a dospě k přesvědčení, že záložna vykazuje značný schodek Sdělil věc Hausmannovi a to bylo prvním podnětem k povolání prof. Trmala. Zbytek líčení dopoledního a celé odpoledne byl vyplněno čtením přečetných protokolů a dokladů Zejtra budou vyslechnuti čtyři účetní znalci. (Pokračování.)
Bečvář Winkler Obb doktor Herold Obh Hašourek Rerych Svědei Hausmann profesor Trmal Francie Praha
19 article
Pan Jan Vonostránský žádá nás, bychom konstatovali, že při včerejším výslechu svém uvedl že roku 1895 ve známě affeře řepínské podal návrh aby na občany, kteří pověst o špatném stavu zá ložny sířili, žaloba podána neby la. Novinářská noblessa. Česky vydávaný orgán tiskařského a vydavatelského družstva uzna záhodným včerejší odpol. číslo své vyzdobiti opětnou ukázkou, svědčíci až nadbytek o jeho žurnalistick slušnosti a svědomitosti. Vyhlédl sobě k tomu ru- briku soudní, ve které odpověď obžalovaného Václav Nebeského na otázku předsedovu: nebylo-li mu ná padno, že Winkler žije v takovém hlahobytu, repro- dukoval těmito slovy: »Nebylo. Řikalo se, že má vedlejší příjmy z assokurace a že také píše do »Národních Listů.« Je pravdou skutečně, že zminka o dopisovatelství Winklerově do lislu našeho se stala, ale rovněž pravdou jest, že Nebeský hned vedle »Národních Listů« jmenoval také „Národní Politiku“, což ovšem loyálnímu časopisu tomuto do krámu hoditi se nemoblo. Do- týčný passus zní — dle stenografických zápisků na- šeho soudního referenta — doslovně a dle pravdy takto: »Když se tak mluvilo, že má příjem z novin. že dopisuje do »Národních Listů«, »Národn Politiky«, že má z assekurace také vedlejší příjmy, já mu důvěřoval jako všichni ostatní.« Tolik na místě polemiky s jmenovaným orgánem staročeškým. Po stránce věcné však konstatujeme, že Winkle dopisovatelem »Národních Listů« ne- byl, tím méně, ježto jeho názory politické velmi často se zásadami listu našeho i národní strany svo- bodomyslné byly v naprostém odporu a že mu v létech v žalobě uvedených »Národními Listy« — jak můžeme prokázati — ani krejcaru honoräře vypla- ceno nebylo. Svého času byl Winkler horlivým stoupencem J. S. Skrejšov ského.
Vonostránský Winkler Winklerův Skrejšov
20 article
O dosahu a mezích § 14. stát. zákl zákona. (Před správním soudem.) Před správním soudem projednávala se včera za předsedniciví druhého presidenta z Lemayerů stížnost soukromého docenta dra. Ludvíka Hartmanna z roz- hodnutí ministerstva financí ze dne 13. března 1900. Jednalo se o řešení otázky, jak daleko sahů me § 14. státního zákl. zákona. Jelikož što o platn císařské nařízení, konalo se přelíčení před se nátem, složeným ze šesti dvorních radů a pre sidenta.
Hartmann
21 article
Věcný obsah stížnosti: Počátkem r31900 obdržel dr. L. Hartmann, soukr. docent, od berního úřadu první instance exekučn upomínku, aby zaplatil osobní daň z příjmů za rok 1899. Rekuroval proti tomuto výměru k zemskému finančnímu ředitelství a dovozoval, že vymáhání daně, od něho požadované, nebylo ústavně povoleno Zemské ředitelství finanční i ministerstvo finane jako poslední instance odmitly rekurs Hartmannov poukazujíce na císařská nařízení dle § 14, která další vymáhání daní do konce června r. 1899 po volují. Ve stížnosti, kterou dr. Hartmann prostřed nictvím svého právního zástupce dra. Julia Ofner správnímu soudu podal a která přečtena byla refe- rentem, dokazuje se: Finančními úřady uvedená císařská nařízení ne mohou vyvrátiti rekurs stéžovatelův, neboť dle § 1i lit. e) stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 186 náleží v obor působnosti říšské rady zvláštní roční schválení k vybírání daní. Rozpočet byl od jakživa prvním a nejdůležitějším právem parlamentu. 8 1 st. z. z. pro rozpočet státní v r. 1899 nebyl roz hodujícím. V tomto případě běží dle stížnosti o roz řešení dvou otázek a to především, je- li správní soud oprávněn zkoušeti zákonitou povahu naří- zení vydaného na základě § 14. Dle názoru stěžu- jícího jest oprávněn dle čl. VII. st. z. z. a dle §8 zákona ze dne 8. října 1875 o právní moci správního soudu. Článek VII. rozeznává pouze zákonya nařízení.
doktor L Hartmann Hartmannov Hartmann Ofner
22 article
Na základě tohoto rozlišování nemůže býti ji dle slovného znění pochybnosti, že také císař s ká rozhodnutí jsou nařízeními. Toto slovné znění jes podepřeno také smyslem a účelem ustanovení, kteréz chce zákonodárnou moc ústavně ochránit. Tato moc zákonodárná ničím však není tou měrou ohrožována jako nařízeními dle § 14. Zodpovědnost celého mi- nisterstva nikterak nedotýká se práva soudu ke zkoumání nařízení, neboť za každé protizákonné na řízení jest aspoň ministr odborný zodpovědným týká-li se nařízení jednoho nebo několika ministrů jest pro zásadnou otázku lhostejno. Druhou otázkou jest, zda-li § 14. státních zá kladních zákonů dá se užiti na prozatímné další vy- máhání daní v roce 18997 O tom praví stížnost § 14. lze tehdá užíti, když v době, kdy říšská rada není shromážděna, nadejde pilná potřeba vydat nařízení o věcech, k nimž zapotřebí ústavního svolen rady říšské. Slovu spilná« (potřeba) může býti rozuměn pouze časově a to ohledem na svolání říšské rady Věc musí býti tak nalehavou a nedopouštějící od kladu, že není více času ke svolání parla mentu O tom, jak se věc má s vybíráním daní v případech mimořádných, podávají již nejstarší ústavní listiny výklad, tak na příklad ústava virtemberská ze dne 15. září 1819 v č. 144: Daně povolené na jistou dobu, mohou se po vypršení této doby ve stejné výši vymáhati ještě v první třetině následujícího roku na účet nového schválení. Ústava bádenská, dána dne 22. srpna 1818, praví v 8 62. pro případ, že by shromáždění slavovské bylo rozpuštěno, mohou se daně do svolání nového sněmu po půl roku vybírati
23 article
Stejně ustanovení nalézá se i v ústavě věru nikoliv svobodomyslného Kurhessenska. V těchto téměř století starých ústavách souvisí tedy pilnost se svo láním sněmu; při tomto výkladu, který zajisté plate též pro § 14., nemůže býti další vymáhání dan v roce 1899 a zejmena od 1. dubna 1899, uznáno z ústavní, neboť potřeba daní těch byla zajisté již n podzím roku 1898, kdy říšská rada zasedala, známá říšská rada zasedala až do 20. prosince 1898 a po- kračovala ve svých schůzích dnem 17. ledna 189 Ke konci vytýká stížnost, že bylo § 14. během roku 1899 používáno s nepochopitelnou lehkovážností že jest v zájmu veřejném důležito, vymáhati v pří čině dosahu a mezí § 14. určitého soudního roz hodnutí nejvyšší povolanou instancí.« Potud stížnlost. Finanční ministerstvo nepodalo žádného proti spisu a vyslalo jako svěho záslupce ku přelíčen ministerského sekretáře dra. Kar a svob. pána z Liem pruchu. Z Vídně, 30. dubna. Správní soud stížnost jako nezá konnou zamítl. V důvodech se praví- Soud připojil se k názoru, že císařská na řízení musí býti pokládána za akt zá- konodárství. V paragrafu 14. se stanoví, že v případech výminečných zákono- dárná moc se vykonává korunou císař skými nařízeními. Tato císařská nařízení, jež musí býti kontrasignována celým ministerstvem, mají výslovně zůkonnou pilatnost, némají tudiž rázu obyčejných našízení a jako náležitě vy- hlášené zákony nemohou býti soud přezkoušena. Bylo třeba také uvážiti, že takov přezkoušení mohlo by způsobiti kolřisi soud- covské moci a legislatury, a že by tudíž zvláště takový přehmat, jehož by se dopustil správn soud, mohl míti nejpovážlivější důsledky
Kara Vídeň
24 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. *Stávka přístavních dělníků v Hamburce Hamburští »schauerleute«, t. j. onen díl přístavníel dělníků, který se zaměstnává vykládáním nebo na kládáním zboží z lodí (s fríského sjauer = nosič bře men), dostali se do koníliktu se svými zaměstnava- teli. Od velké hamburské stávky r. 1896 nebyl poměn tento valně příznivý, nevedl ale nikdy k zřejmým konfliktům. Teprve v létě minulého roku projevilo e mezi vykladači lodními ostřejší hnutí mzdové, na sledkem něhož znovu mezi oběma stranami vyjedná váno. Dělníci žádali mzdu 5 m. za 12hodinný der pracovní s 2hodinnou přestávkou, za práci nočn 50% přídavek a účast dělnictva při přidělování prací. Zaměstnavatelé (Stauer) projevili ochotu k jednání Proto bylo dělnictvo nemálo překvapeno dopisem tajemníka obchodní komory, dle něhož se prý za městnavatelé mezitím dohodli, že mzdy nezvýší a že tedy k umluvené dohodčí schůzi se nedostaví. Děl níci neusnesli se na okamžité stávce, nýbrž zamý- šlejí věc předložiti živnostenskému soudu jako smíre instanci, Títo vykládači, jichž bylo po velké stávc r. 1896 v Hamburce přes 13.000, vydělají svou ne obyčejně těžkou prací poměrně malé mzdy, k čemuž přistupuje jednak neobyčejná drahota, která v Ham burce u všech životních prostředků se po přístupu k celní unii německé projevila, jednak nejisté za městnání, ježto práce vykladačů vázána jest na pří jezd lodí. As 1200 těchito dělníků vyděláv á ročně p 1100 m., a jen asi 670 nad 1100 m.
Stauer Ham obchodní komora Asa 1200
25 article
Stávky. * Z Paříže, 30, dubna. (C.-B.) Socialistické tisty problašují, že tolik horníků zdeželo se jer proto hlasování, poněvadž chtěli nžiti vyhrůžky ge- nerální stávkou teprve za 6 měsíců, při čemž půjde o to, vynutiti na parlamentu a vládě reformy, kter veškerému dělnictvu mají býti k prospěchu. Z Madridu, 30. dubna. (Zvi. tel. »N. L.«) Schůze v divadle »Eldoradu« včera večer konaná 2000 socialisty navšlivená usnesta se prohlá sit všeobecnou stávku vevšech obore c práce, nebude-li tramwayová stávka ve 24 hodinách u končena tím, že se požadavkům zřízenců vyhoví.
Paříž Madrid Eldorado
26 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) »Local anzeiger« tvrdí: Okolnost, že Franeouzové ne zúčastnili se posledních bojů proti vojsku ge nerála Liu u »velké zdi«, vysvětluje se neoby čejně rychlým pochodem Němců, kteří přitrhl o den dříve na smluvené místo. Generál Bai- laud, jenž dorazil se svým vojskem později de Kukvanu, uznal úplně, že pochodem svým Němci vykonali znamenitý výkon. Týž list tvrdí, že původně byli to p Francouzové, kteří měli v úmyslu Kukvan ob saditi, když ale je Němci předešli, uznali prý Francouzi sami, že bylo by to bývalo chybou kdyby nebyli obsadili Kukvan ihned a kdyby byli Francouzů teprve vyčkávali. Nicméně soudí se zde, že jest vetan i po dosavadní vo- jenské shodě franko-německé v Číně a že jes to jedním z důsledků návštěvy Delcasséovy. Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) Dle »Vo jenského Věstníka« jmenován byl generál-majo šl. Gaye při vrchním velitelství ve Východn Asii náčelníkem generálního štábu téhož veli- telství. Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) »National Zeitung« popírá, že by francouzské vojsko ge- nerála Baillauda bylo bývalo při výprav proti generálu Liu nečinno, Francouzi přibyvš později kryli bok Němeů a následkem toho n oetli se již v ohni. Rozkaz, aby se útoku ne zúčastnili, dán jim nebyl.
Lia Němec Bai jít Kukvan Francouz Čína Berlín Asie Local anzeiger National Zeitung
27 article
Z Paříže, 30. dubna. (C.-B.) Francouzský konsul v Monce Frangois sděluje, že jej nu hranici Junanu uvítal posel místokrálův s dru žinou svou, že čínské vojsko mu 10 kilometro před Moncem prokázalo pocty a že vysocí man darini projevili mu offieiálně omluvy a polito vání čínské vlády nad loňskými událostmi červ novými. Z Pekina, 30. dubna. (C.-B.). V dnešn dopolední poradě generálů usneseno sděliti s vy- slanci, že bylo by lze se umluviti v příčině od- volání vojska, kdyby vyslanci byli s to udat výši celkového odškodného, jež na Číně bude požadováno, a kdyby Čína k zaplacení jehos zavázala. Dále usneseno, aby Čiňanům dovolil se, by postupně přejali opět správu Pekina takže by občanská moc zcela opět na ně přešln a že by se vojska používalo jen k vrchnímu do- zoru. Mimo to projednána v poradě otázka má-li velitelství vyslaneckých stráží svěřeno bti jedinému důstojníku aneb mají-li jednotlivé stráže býti neodvisly- Z Pekina, 30. dubna. (»Reuter«.) Šans- ský guverner telegrafoval Lichunčanovi, že 300 Francouzů, jež provází 2000 ozbroje ných činských křesťanů, jsou v kraj Šansi a působí velkou nouzi a z mat ky kam přijdou.
Čiňan Francouz Paříž Junan Pekina Čína Reuter
28 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. x. Z Londýna, 30. dubna. Soudí s zde, že Milnerovo zdraví jest příliš otřeseno než aby mohl se vrátiti do Jižní Afriky. Ná stupcem jeho stane se možná místokrál indický lord Curzon a. Z Haagu, 30. dubna. V okolí Krügroui se vyslovuje minění, že lord Kitehener vy čkává jen odjezdu Milnerova, aby zahájil s B thou nové jednání o mír. Z Rosmeathu, 30. dubna. (»Reuter«. Rhenosterberg je dle všeho ještě hlav ním stanem burských družin, neboť pozoruj se často malé oddily, jež tam přicházejí nei odcházejí. Z Bloemfonteinu, 30. dubna. (»Ren ter.«) Poslové míru, již odebrali se do Kap ského města pohnout afrikanderský svaz,by přiměl Bury, aby podrobili se, nepocho dili, jejich misse byla úplně marna. Telefonické zprávy„Nár. Listů. Vodní stavby. Z Vídně, 30. dubna. Parlamentní ko mise klobu svobodomvslných lidovýchp slanců českých jednala dopoledne i odpo ledne o zákonu, zabezpečujícím vodní stavby. Potom měla v téže věci poradu s parla- mentní komisí klubu konservativního velko- statku. Zejtra ráno sejde se plenum svobodo- myslných lidových poslanců českých, aby rokovalo o téže věci. Jakmile dospěje k roz- hodnutí, vejde v jednání se zúčastněnými po- slanci z království českého, markrabství mo- ravského, vévodství slezského, království ha- ličského a arcivévodství dolnorakouského. Z Vídně, 30. dubna. Do sněmovny poslanecké dostavila se dnes deputace vý- boru pro úpravu a splavnění středního Labe, ve které se nalézali: ředitel Möler, Albrecht Malburg, továrník ve Smiřicích, ředitel Karela z Mělníka, Václav Pilař, mlynář ve Valech u Přelouče, Hynek Srdínko ze Svobodných Dvorů, Václav Váňa, statkář ve Valech u Přelouče a dr. Ullrich z Králové Hradce.
Milnerův Curzon Kitehener Posl mír Malburg Karela Pilař Srdínko Váňa Vala doktor Ullrich Londýn jižní Afrika Haag Rosmeath Bloemfontein Kapa Bura Vídeň Smiřice Mělník Vala u Přelouč Přelouč Králové Hradec Reuter svobodný Dvůr
29 article
Deputace měla v presidiální síni sně- movny společnou poradu s předsednictvem klubu svobodomyslných lidových poslaneů českých drem. Pacákem, drem. Strán- ským a drem. Brzorádem. Dr. Pacák vylíčil stanovisko, které česká delegace z- ujímá pokud se týče Labe a sice ve příčině úpravy a splavnění jeho od Pardubic po Jaroměř, po případě do Králové Dyora. Debaty se zúčastnili pp. dr. Ullricb. Karela a poslanci Jaroš, dr. Brzorůd a Formánek. Poslanci Formánek Udržal, Jaroš, dr. Sláma a dr. Pacák uvedli deputaci k ministerskému předsedovi dru. Körbrovi a k ministrům dru. Rezkovi a dru. Callovi. Těmito dostalo se deputaci uspokojivého vysvětlení ku předloze. Deputace podá v neděli na schůzi svýc mandantů zprávu o svém vídeňském pobytu. Po tom měla deputace ještě poradu zvláštní s drem. Rezkem o některých požadavcí povahy hospodářské. Z Vídně, 30. dubna. Agrární po slanci, pokud jsou ve Vídni přítomni, K u br, Prášek a Rataj, prohlásili před zahá jením schůze, že trvají na tom, aby se ne- pustila předioha o vodních stavbách do vý- boru bez předchozího čtení prvního. Za schůze povolal si je ministerský předseda dr. Körber k sobě na rozpravu, ve které chef vlády ukázal k tomu, jakou důležitost má předloha pro království české a jak by její skoncování bylo zdrženo, kdyby se nalehalo na její první čtení, na které by dojíti mohlo snad po čtyřech nebo pěti ne- dělích, a že by nebyla vyloučena možnost že by se předloha nedostala do výboru v ny- nějším jarním zasedání, neřku-li, že by se dostala ve druhém čtení do sněmovny. Jme- novaní poslanci vyložili na vzájem své sta- novisko, které zaujímají ku ,předloze, ale naposledy svolili, aby s prvního čtení sešlo.
Pacák Brzorád doktor Ullricb Jaroš Brzorůd Formánek Formánek Udržal Sláma Rezek Prášek Rataj Körber Pardubice Jaroměř Vídeň
30 article
Katolicismus. Z Vídně, 30. dubna. Zástupcové kon- servativních klubů, a to klubu polského, klubu centra, klubu slovanského centra a konservativního velkostatku konali také dnes poradu, jejíž výsledek jest ten, že dosaženo dorozumění v příčině prostředků, jimiž za- brániti se má útokům na katolickou církev, na čest jednotlivých poslanců a na slušnost vůbec v interpellacích a v řečech posla- neckých. Fejervary. ch. Z Pešti, 30. dubna. Přes všechn dementi věří se, že bar. Fejervary vzdá se co nevidět ministerstva zem. obrany a že vy hlédnut jest za velitele tělesné stráže uherské na místo hr. Ondřeje Palffya, jenž na podzim hodnosti té zříci se míní. Fejervarovi, jenž v ministerstvu nahražen býti má podmaršál- kem Bollou, dostati se má pak i titulu hraběcího. Afféra Šusteršič-Stein. Z Vídně, 30. dubna. Dlouho trvalo. než oddělení sněmovny poslanecké zvolilo pro tuto afféru zvláštní výbor. Zdržela se volba v oddělení pátém, kam přišlo jenom pět po- slanců. Tito nechtěli uznati, že svým absolut- ním počtem, poněvadž jich bylo méně než polovina, jsou k volbě oprávněni. Naposledy dali si říci. Do komise té, která jest jakýmsi čestným soudem a které přísluší vyslechnouti svědky a vyžádati si od vlády a úřadů soudní listiny, byli zvoleni dr. Kramář, dr. Dyk, dvorní rada Ploj, Axmann, Tollinger Gniewosz, Dobošinský, hr. Barb a dr. Kopp.
Palffya Fejervar Stein doktor Dyk Ploj Axmann Tollinger Gniewosz Dobošinský Kopp Vídeň Pešť
31 article
Večerní »Ostdeutsche Rund- schau« vytýká německým lidovcům, že se k volbě nedostavili a svojí nepřítomností zma- řili vyslání poslance dra. Sch alka do po- roty, který »vnikl do všech záhybů cti pana Susteršiče.« Výbor se hned ustavil a zvolil předsedou dra. Kramáře. Zahájil neprodleně své jednání. Dr. Šusteršič opírá svou žádost, aby poslanci Steinovi byla sněmovnou vyslo- vena nelibost, o dva momenty: 1. Protože prý Stein řekl o něm, že snesl a strpěl, že třikráte byl nazván padouchem a na výkřiky ty nereagoval, v čemž spatřuje poslanec Šusteršič opakování, resp. roz- šiřování urážky spáchané osobou jinou. 2. Protože prý poslanec Stein o něm řekl, že vyšel z afféry rozdělování moučky rolníkům s rukama špinavýma. Na vysvětlení této druhé věci se sděluje, že poslanci Šusteršičovi se vyčítá, ž prodával 16procentní moučku jako 18pro- ceutní, ovšem že levněji, z konkurence proti hospodářskému svazu, který také moučku rolníkům prodával Po jedné hodině přerušil výbor své po- rady. Usnesl se žádati od vlády, by předlo- žila mu doslovné znění rozsudků, které vy- neseny byly ve dvou instancích v procesech, které poslanec Šusteršič měl a které prohrál. Vláda jsouc připravena patrně, že taková žádost bude na ní vznesena, listiny hned vý- boru dodala.
Susteršič doktor Stein hospodářský svaz