3
masthead
1. května 1901
5
article
býti rozveden. Turek oznámil krejčové, že manžel
jeji dle vlastního svého doznání trpí velmi trapnou
naknžlivou nemocí. Pak navštívil krejčího a učinil
toléž udání ve příčině jeho manželky. Dosábl svého
cile. Po několika týdnech rozešli se oba zdánlivě
choří manželé. Avšak jednoho dne připadli oba na
mvšlénku, otázati se jiného lékaře, jenž konstatoval
že oba rozvedení manželé jsou úplně zdrávi. Smí-
řili se a odebrali se k soudu, aby podali žalobu na
Turka, jenž byl odsouzen do vězení na tři měsícea
k pokuté 500 franků.
Turek
6
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
odpoledne v lidovém představení hraje se francouz
ské drama »Červený talár« od E. Brieuxa s p.
Laudovou a pp. Seifertem, Šmahou a Sedláč kem ve
hlavních rolích. Večer hraje se po sedmé lyrická po-
hádka »Rusalka« od Ant. Dvořáka (2. čtvrika
předpl.) řízením chela opery p. Kovařovice, s pí.
Maturovou v roli titulní a s p. Furanem v roli prin
cově. — Na zejtřek jest určena zpěvohra »Tajem-
ství« od Bedřicha Smetany, řízením chefa opery p.
Kovařovice a za režie p. Polákovy, na pozejtřek
Čechovův »Sirýček Váňa«. — Václav Hladík za
dal Národnímu divadlu tříaklové drama »Sestry«
+ Z kanceláře smichovského divadla.
Jako 49. hra v předplacení (úterní) hraje se dnet
Thomasova »Charleyova teta«. — Poslední hra úter
ního předplacení bude příští úterý dne 7. května.
+ Plštěkovo divadlo na Kr. Vinohradech
Dnes pořádá se všedělnické představení za polovični
ceny, při němž bude po třetí: »Režná košíle.
Hra z lidu a pro lid o 4 jedn. od C. Karlweisa.
Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/22 9. do
10. hodin.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král
Oboře. (Ředitel V. Suk.) »Verkmistr« opakován
bude dnes jakožto lidové představení při snížených
cenách. Začátek určen na 7. hod. — Předprodej
vstupenek v tralice na Příkopě, proti »Špinkům« do
4. hod. odpol.
+ Libeňské divadlo. (Ředitel A. J. Frýda.
Dnes ve středu dává se Iraška se zpěvy »Bujní
krev« od Lindana a Krenna. — Na zejtřek určen
veselohra »Figarova svatba« od Beaumarchaisa. Pro
přiští dny se připravuje obraz ze života se zpěvy
»Bratr Martine.
Laudův
Seifert
Šmaha
Sedláč
Antonín
Dvořák
Kovařovic
Maturův
Furano
Smetan
Polákův
Čechovův
Sirýček Váňa
Hladík
Thomasův
Charleyův
V Suk
Verkmistr
A J Frýd
Krenn
Figarův
Beaumarchaiso
Martinus
Tajo
Králové
Vinohrady
národní divadlo
Plštěkovo divadlo
+ divadlo
libeňský divadlo
7
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Blaholu. Za sbormistrovství prol
Knitila nemine jediného koncertu hlaholního, aby
nebylo podáno v něm něco zvláště zajímavého. Po-
slední koncert přinesl bned dvě takové zajímavosti
Dvořákův »II v mnus« pa slova Vitězslava Hálka
zDědiců Bilé Hory« a bihlickou kantátu »Píset
písní« od neznámého u nás dosud skladatelez
mladší italské školy, Enrica Bossiho. »Hym nuse
zůstane pamálným v dějinách české hudby: jím po-
prvé, rovněž v koncertu Hlaholu, tehdy skvěle Kar-
lem Bendlem řízeného, r. 1873 šitší veřejnosti uvedl
se Antonín Dvořák a dobyl svého prvního skladatel-
ského triumfu. Skladba měla by již tím nárok na
interes mladší generace, jíž většinou jen dle jmena
byla již známa; aspoň nepamatuji se, že by byla
častěji zvláště od své nové úpravy jakožto op. 30
provozována bývala. Avšak vedle svého historického
významu skladba i svým vlastním hudebním jádrem
stále ještě jeschopna vyvolati účin nemenší, nežl
ve dnech svého mládí. Neboť z každé noty mluví tu
skladatel, jenž proto hlásí se ke slovu, poněvadž má
mnoho říci, poněvadž to v jeho hlavě bouří myšlen-
kami, v jeho srdci zpívá melodiemi, jimž s prudkosti
bujného zřídla chce se na světlo, kypěti, toužiti u
jásati. Skladba vystihuje s mladickou pružností ducha
náladu básně, od sklíčené teskné elegie na skázou
vlasti až po bymnické rozpjetí ryzí vlastenecké
lásky. Na všem je znáti, jak skladatel s básníkem
hluboce a vroucně, z přesvědčení a ideálního zaní-
zení pojímal posvátný ten cit, který mnohým dnes
jest již překonaným, nemoderním . . . »Hymnus« má
mocné deskriptivní passáže, ale především ustavičné
stoupající gradaci, vzrůstávající v skutečně hymni
ckou velebu. Krásná melodika s bohatým propraco
vůním jeví již budoucího mistra.
Blahol
Dvořákův
Vitězslava Hálek
Bilá
Bossi
Hy
Bendl
Dvořák
Kara
Hlahol
8
article
Bossova »Píseň písní« seznamuje nás se
skladatelem ušlechtilých intencí, který pokusil seo
hudební zbásnění největšího lyrického skvostu poesie
strarozákouní. Za podklad přijal latinský překlada
zůstal Vulgatě věren také v pojmulí básně přísně
orthoopxním, mystickém, kde nevěstou vykládá se
církev, ženichem Kristus. Odtud církevní ráz hudby
připomínající, že skladatel pilně chodil se učit k nej-
lepším vzorům duchovní hudby především ve své
domovině. Pochytil od nich nálechtilou strukturu
melodickou, vyhýbající se světskosti, dovedné zachá-
zení s hlasy, at v plnozvuké chorální pohodě, aťv
pohyblivějších formách kontrapunktických, tu ve
fugatu, onde v kanonu se rozvíjejícími. V polyfonii
jeví skladatel vubec uznání hodnou a u moderních
Vlachů až neobvyklou obratnost. Novým bylo bý lze
nazvati způsob, jímž skladatel jaksi amalgamuje pro-
středky moderního orchestru s přísným slohem ve
blasech zpěvných. Nejvýznačnější ukázkou tohoje
sopránové sólo »Dum esset rex in accubitu suo«
části první, rozšiřující se v kanonický dvojzpěv
Orientální lesk teží tu na orchestrálním průvodu,
který svým protizpěvem zvyšuje něhu té tajupln
erotiky. Ke zdařilým místům čítati lze fugato prv-
ního sboru, třihlasný sbor »Mardenulas auradse, ve
drnhém dílu sbor plný jarní nálady, orchestrální
fugované intermezzo, kde střetnou se oba hlavní
motivy, chorální Kristův a starohrejský nevěstin,
účinně tuto část vyvrcholující hymnus, v oddílu tře-
tím závěrečné sólo barytonu, jež jakoby ve vlnění
slér se ztrácelo, a jež s doléhajícím sem tichým
halleluja originálně, jakýmsi tónem sladké snivosti
zakončuje kantátu — avšak melodické čistoty a
bezprostřednosti prve jmenovaného zpěvu sopráno-
vého čísla tato přece již nedostihují. Dílu dostalo se
po stránce zpěvné díky temperamentnímu řízení prol.
Kristův
ženich Kristus
9
article
Knittla výhorného provedení, jež přeneslo posluchače
přes mnohou opakováním textu zaviněnou délku
skladhy i přes mnohé mdlejší její místo. Slečna
Bubkova, pan Viktorin a zdatný sbor Hlaholu podali
své nejlepší. Orchestrální průvod v klarinetech, fa-
gotech a trubkách neuspokojoval.
+ Státní zkoušce z harmonie a klavírní hry
podrobila se s dobrým prospěchem slečna Marie
Greplova z Kroměříže na Moravě, žákyně p. M.
Ludviga, řed. hud. tamtéž. — Sl. Marie Mayerova
z Prahy, žákyně operni školy pí. Olgy Parš-Žikešové
a ředitele kůru p. Karla Strnada, podrobila se dne
27. dubna před e. k. zkušební komisí stální zkoušce
ze zpěvu a klavíru, kterou odbyla s vyznamenáním.
+ Z Liberce. Slečna Narcissa Kolihova
operní pěvkyně, žákyně pí. M. Pelzoldové-Sittovy do-
cílila velikého úspěchu v koncertě, který pořádala
dne 28. dubna zdejší »Česká beseda«. Výkony
slečniny byly jak náleží oceněny a vyvolaly živé
pro ni ovace. V koncertě spoluúčinkoval též místn
salonní orkestr, který zdařile přednesl některé
skladby.
Knittl
Bubkův
Viktorin
Greplův
Mayerův
Parš
Žikeš
Strnad
Kolihův
M Pelzoldová
Sittův
Kroměříž
Morava
Praha
Liberec
Hlahol
Český beseda
10
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Hospodářství Winklerovo a nové
jeho dozvuky.
Winklerův
12
article
Předstupuje svědek Josef Legner, rolník
Kadlíně. Byl členem t. zv. »sanačního ředitelstvae
a ustanoven později správcem konkursní podslaty
záloženské. Dle výpovědi jeho obdrželi vkladatele
dosud 35 procent nazpět.
Předseda ze seznamu konstatuje, že celkem do-
byto bylo od upisovatelů 198.256 zl. Cle se potom
hilance za r. 1895, která však datována je až z roku
1897 (kdy byla sestavena) a jež vykazovala na
aktivech 17.000 zl
Svědek jmenem konkursní podstaty k soudnímu
řízení se připojuje.
Následující svědek, rolník Ant. Hausmann.
byl ustanoven jako člen okresního výboru delegátem
pro záložnu a také se schůzí jejich zúčastnil. Ze by
byla záložna passivní, ani z daleka netušil. R. 1895
néinil okresnímu výboru návrh, aby aistanoven byl
zevisor a sice z té příčiny, ježto pozoroval, že so
akceptuje mnoho směnek pro eskont. Revisí pověřen
byl řed. Trmal, který pak zjistil schodek. Svědek
tvrdí, že upisujíce na úhradu schodku všichni byl
přesvědčeni, že když se zaplatí, bude záložna za
chráněna.
Obhájce dr. Pospíši!: Padlo již při prvnín
schodku podezřenína Winklera? Čím to vysvětloval“
Svědek: Do té chvíle nebylo žádné potuchy
o tom, že by úřadováním jeho trpěla záložna ztráty
Všecko dovedl Winkler zakrýt.
Legner
Antonín
Hausmann
Trmal
Pospíša
Winkler
rolník Kadlín
13
article
Obhájce dr. Pospíšil: Rekl prof. Trmal, ž
se Winkler dopouštěl malversncív
Svědek: Mluvil jen o nesprávnostech, o ma
versacích nikoli.
Obhájce dr. Vejvar: Jako delegát okresníh
výboru neuznal jste nikdy záhodným, pokladnu pro
hlédnouti?
Svědek: Neuznal. Já jsem důvěřoval Win
klerovi.
Obhájce dr. Herold: Když jste navštěvova
schůze ředitelstva, kde se jednalo o povolení nových
půjček, pozoroval jste, že by si byli přítomní poči-
nali s jakousi lehkomyslností?
Svědek: Nikoli. Dali se napřed zpravit
knihovním stavu jmění žadatelova a dle toho žádost
vyřizovali.
Stát. z ást.: Povolovaly se za vaší přítomnost
také půjčky větší?
Svědek: Na to se nepamatuji.
Svědek Ant. Nedoma, rolník ve Vraňanech
byl členem ředitelstva až do r. 1882 a podílníkeu
jejím až do r. 1888—89. V době té již u záložny
žádné funkce neměl.
Předseda: Také za vašeho úřadování by
Winkler účelním. Pozoroval jste tehda nějaké ne
správnosti ?
Svědek: Nikoli. Já mu úplně důvěřoval
myslil, že je všecko v pořádku.
Předseda: S okresním starostou Kučerou jste
prý také pokladnu revidoval?
Svědek: Ano. Suma v pokladně byla zcela
v pořádku. O tom, že je záložna passivní, zvědě
jsem teprve, když podal prot. Trmal své znalecké
dobrozdání.
Svědek upsal a zaplatil na úhradu prvého schodku
10.000 zl.
doktor
Pospíšil
Trmal
Winkler
Vejvar
Herold
Antonín
Nedoma
Kučera
Vraňany
Rekl profesor
14
article
Předseda: Byl jste též ve schůzi okresníh
výboru, na níž bylo řečeno, že bude půjčkou
200.000 zl. a obnosy upsanými záložna zachráněna
Svědek: Ano. Bylo konstatováno, že to postačí
Předseda: Jaké obchody jste dělali s pa-
celacemi?
Svédek: Za měho působení parcelací tak
mnoho nebylo, ale vždy se vykazoval nějaký přebytek
Předseda: Ano, ano: vykazoval se vždycky
přebytek, ale když se to blíže prozkoumalo, byl zisk
rovný nule v .
Dle tvrzení svědkova byla roku 1880 na udán
jistého občana, jemuž ředitelstvo nepovolilo půjčku
4000 zlatých, provedena v záložně tehdejším okresním
hejtmanem Karáskem a třemi úřndniky berního úřadu
revise, při níž neobjeveno však žádných nepořádků.
Svědek dodává: Winkler nás všecky podváděl. Do-
vedl s námi zacházeti. Věděl, že by nám jeho způsob
života mohl býti nápadným, a říkal proto vždycky.
že si přijde na pět tisíc ročně, abychom nabyli pře-
svědčení, že jiných peněz nepotřebuje. Kdyby bylo
možno mluvit o mrtvých, nazval bych to jinak ! . ..-
Dochází k výslechu účetního znalce, ředitele
obchodní školy v Kolíně, p. Fr. Trmala. Praví, že
byl r. 1895 vyzván písemně, by záložnu revidoval
Počal v srpnu 1895 s bilancí za r. 1894 a shledal,
že nesouhlasí asi o 300.000 zl. Na to byla svolána
schůze členů širšího ředitelstva, již podal o tom
zprávu, načež došlo ke známému upisování.
Winkler
Trmal
Kolín
Francie
obchodní škola
15
article
Předseda: Říkal prý jste, že záložna bude
přes to ještě aktivní a že se dá zachrániti ?
Svědek: Ano, já dle bilance byl jsem o tom
přesvědčen. Projevil jsem tehda ovšem pochybnost.
je-li cifra mnou udaná správnou, poněvadž jsem pra-
coval na základě staré hilance. Při revisí za r. 1895
jsem však zjistil schodek již přes 600.000 zl. Tehda
okresní výbor povolil zápůjčku 200.000 zl. a předse-
vzata subskripce další a vypočetlo se, budecli to
všecko zaplaceno, že záložna již passivní nebude.
Jsem ostatně také přesvědčen, že by byla záložna
bývala zachráněna, kdyby se nebyla
dostala do víru politických stran . ..
PředsedaPřišel jste již při první prohlídce n
zpronevěry Winklerovy?
Svédek: Ani při prvé, ani při druhé. Ne-
revidoval jsem položky dle toho, jak se udály, nýbrž
ve kterém roce a nemohl jsem tedy přijít na Winkle
rovy malversace.
Předseda: Nebylo Vám pranic nápadno
když jste pojednou zjistil tak veliký deficit?
Svědek: Ovšem že mně bylo nápadno, ale
viděl jsem, že deficit je již starý a že by se musilo
jít o mnoholet do zadu. Navrhl jsem proto, aby s
revidovaly staré ročníky a začal jsem pak r. 1873.
Předseda: Sestavovali s Vámi bilance z
r. 1894 a 1895 revisoři?
Svědek: Nebyli při tom a nebyli by mně
pslatně nic platni. Jenom za r. 1895 přehlížel Kare
Nebeský vklady. Za r. 1896 se bilance nedělala.
S praci svou byl jsem hotov koncem r. 1896.
Obhájce dr. Herold: Přesvědčil jste se také
zda vykázané v bilanci vklady resp. passiva záložny
v knihách také pozůstávají ?
Svědek: To mohl bych prozkoumat jen tin
způsobem, že bych svolal všechny vkladatele a po-
rovnal jejich knižky.
Winklerův
doktor
Herold
16
article
Obhájce dr. Herold: Ptám se na to jen proto.
poněvadž jste vykázal za dvě léta 656.000 zl
schodku a znalci další udávají, že uusili ještě roku
1897 velmi mnoho z cen a pohledávek nedobytných
odepsati. Dle konkursního inventáře činil schodek jen
430.000 zl. (Předseda řečníka přerušuje.) Myslím, že
je to velmi důležité, pane předsedo, a prosím za
trpělivost, že tuto otázku chci míti zj štěnu. Nebot
zdá se mně, že revise nebyla provedena na základě
porovnání se skulečnými vklady. Zkoumat jste
pane řediteli, stav vkladů na základě vkladův
knihách?
Svědek: Já sestavoval jsem jen seznam vkladů
na základě knih záloženských.
Obhájce dr. Herold: Ve schůzi ředitelstva 11
srpna 1896 byla předložena jakást bilance za r. 1895.
která — jak uvedeno v protokolu — sestavena byla
panem prof. Trmalem a byl vykázán na základě bi
lance té čistý získ 60.000 zl. Sestavoval jste bi anei
která by vykazovala čistý zisk?
Svědek: Jak bych mohl cosi podobného se-
stavovati, když jsem věděl, že je záložna passivní
Kdybych ji byl dělal, nebyl bych váhal dát na n
svůj podpis.
Na dotaz p. dra. Klumpara praví svědek, že by
obžalovaným Václavem Nebeským vyzván, by pro
vedl revisí v souhlasu s jeho bratrem Karlem.
Obhájce dr. Veljvar: Tvrdilo se tu, že mohli
obžalovaní zcela dubře seznati z knih pravý stav
věcí. Mohli tak učiniti?
Svědek: Ano, ale uváží-li se, co toho byl
ku prozkoumání, musím se přiznati, že obyčejný
rolník na práci tu stačiti nemohl, zvláště proto, že
nebylo soustavně vedených knih a že ke všem po-
ložkám, jak se vykazovaly, nebylo dokladů.
Stát zástupce: Čož kdyby ředitelství bylo
konalo svoji povinnosť a kdyby bylo dohiíželo na
činnosť účetního ve schůzích, bylo by se tomu
všemu, co páchal Winkler po celá leta, dalo za-
brániti?
doktor
Herold
Trmal
Klumpar
Nebeský
Karel
Veljvar
Winkler
17
article
Svědek: Myslím, že by se to bylo dalo za
meziti, kdyby ovšem v čele záložny stál in-
telligentní člověk, který by se svoj
kvaltfikací rovnal aspoň kvalifikae
Winklerově.
Obh. dr. Pospíšil: Bylo možno laikovi, který
po 15—18 letech vstoupil do ředitelstva, aby se
v účetnictví vyznal, kdyby se svému úřadu i s nej-
větší péčí věnoval?
Svědek: Založenské knihy byly tak nedoko
nalé, že bylo těžko se v nich vyznat i znalci
neřku-li laikovi. Nevím, zda by vypozoroval i při
největší práci, že je něsterá položka účtována dva-
krůt nebo pod.
Ohh. dr. Klumplar: Je možná, aby členové
ředitelstva, jichž je dvanáct, mohli si tím způsobem
práci rozdělit, aby jeden bdél nad eskontem směnek,
druhý nad vyplácením vkladů, třetí nad přijímáním
atd. a že by si podobným způsobem mohli rozdělti
práci také revisuři v
Svědek: Nikoli Na to by nestačili. Ostatně
se to také nikde nepraktikuje.
Winklerův
Obh
doktor
Pospíšil
Ohh
Klumplar
18
article
42letý kancelista okresního výboru mělnického
Josef Bečvář, byl úřadníkem záložny do 15. září
1896. Uvádí, že knihy vedl Winkler sám a jemu ž
práci tu neb onu jenom přiděloval. Pokladniční
denník vedl sice Bečvář se svým kollegou, ale pe
níze přijímal Winkler.
Obb. dr. Herold: Jak to přijde, že mezi vý
kazy v hlavní knize a pokladničním denníkem nen
souh l asu?
Svědek: Nevím.
Obh. dr. Herold: Rozváděli jste vklady
hlavních knih?
Svědek: Ano
Obh. dr. Herold: Winkler také?
Svědek: Ano, ale vždycky ke konci měsíce
(Veselost.)
Obh. dr. Herold: Pozoroval jste za svého
šestiletého úřadování v záložně u Winklera nějaké
nesprávnosti v účtování
Svědek: Já ne.
Svědek Fr. Hašourek, účetní v Praze, by
úřadníkem záložny od r. 1885 do r. 1887. Dle jeh
náhledu vedl Winkler manipulaci účetní nepořádně
knihy nevedl náležitě a scházely u jednotlivých po
ložek namnoze doklady.
Od r. 1892 byl úřadníkem záložny mělnické tak
svědek Bedřich Rerych, který kdysi zjistil, že
Winkler odepsal při jedné položce 3000 zl. Svědei
vedl si pak seznam vkladů na svůj vrub a dospě
k přesvědčení, že záložna vykazuje značný schodek
Sdělil věc Hausmannovi a to bylo prvním podnětem
k povolání prof. Trmala.
Zbytek líčení dopoledního a celé odpoledne byl
vyplněno čtením přečetných protokolů a dokladů
Zejtra budou vyslechnuti čtyři účetní znalci.
(Pokračování.)
Bečvář
Winkler
Obb
doktor
Herold
Obh
Hašourek
Rerych
Svědei
Hausmann
profesor
Trmal
Francie
Praha
19
article
Pan Jan Vonostránský žádá nás, bychom
konstatovali, že při včerejším výslechu svém uvedl
že roku 1895 ve známě affeře řepínské podal návrh
aby na občany, kteří pověst o špatném stavu zá
ložny sířili, žaloba podána neby la.
Novinářská noblessa. Česky vydávaný
orgán tiskařského a vydavatelského družstva uzna
záhodným včerejší odpol. číslo své vyzdobiti opětnou
ukázkou, svědčíci až nadbytek o jeho žurnalistick
slušnosti a svědomitosti. Vyhlédl sobě k tomu ru-
briku soudní, ve které odpověď obžalovaného Václav
Nebeského na otázku předsedovu: nebylo-li mu ná
padno, že Winkler žije v takovém hlahobytu, repro-
dukoval těmito slovy: »Nebylo. Řikalo se, že má
vedlejší příjmy z assokurace a že také píše do
»Národních Listů.« Je pravdou skutečně, že
zminka o dopisovatelství Winklerově do lislu našeho
se stala, ale rovněž pravdou jest, že Nebeský hned
vedle »Národních Listů« jmenoval také
„Národní Politiku“, což ovšem loyálnímu
časopisu tomuto do krámu hoditi se nemoblo. Do-
týčný passus zní — dle stenografických zápisků na-
šeho soudního referenta — doslovně a dle pravdy
takto: »Když se tak mluvilo, že má příjem z novin.
že dopisuje do »Národních Listů«, »Národn
Politiky«, že má z assekurace také vedlejší
příjmy, já mu důvěřoval jako všichni ostatní.« Tolik
na místě polemiky s jmenovaným orgánem staročeškým.
Po stránce věcné však konstatujeme, že Winkle
dopisovatelem »Národních Listů« ne-
byl, tím méně, ježto jeho názory politické velmi
často se zásadami listu našeho i národní strany svo-
bodomyslné byly v naprostém odporu a že mu v létech
v žalobě uvedených »Národními Listy« — jak můžeme
prokázati — ani krejcaru honoräře vypla-
ceno nebylo. Svého času byl Winkler horlivým
stoupencem J. S. Skrejšov ského.
Vonostránský
Winkler
Winklerův
Skrejšov
20
article
O dosahu a mezích § 14. stát. zákl
zákona.
(Před správním soudem.)
Před správním soudem projednávala se včera za
předsedniciví druhého presidenta z Lemayerů stížnost
soukromého docenta dra. Ludvíka Hartmanna z roz-
hodnutí ministerstva financí ze dne 13. března 1900.
Jednalo se o řešení otázky, jak daleko sahů me
§ 14. státního zákl. zákona. Jelikož što o platn
císařské nařízení, konalo se přelíčení před se
nátem, složeným ze šesti dvorních radů a pre
sidenta.
Hartmann
21
article
Věcný obsah stížnosti:
Počátkem r31900 obdržel dr. L. Hartmann, soukr.
docent, od berního úřadu první instance exekučn
upomínku, aby zaplatil osobní daň z příjmů za rok
1899. Rekuroval proti tomuto výměru k zemskému
finančnímu ředitelství a dovozoval, že vymáhání
daně, od něho požadované, nebylo ústavně povoleno
Zemské ředitelství finanční i ministerstvo finane
jako poslední instance odmitly rekurs Hartmannov
poukazujíce na císařská nařízení dle § 14, která
další vymáhání daní do konce června r. 1899 po
volují. Ve stížnosti, kterou dr. Hartmann prostřed
nictvím svého právního zástupce dra. Julia Ofner
správnímu soudu podal a která přečtena byla refe-
rentem, dokazuje se:
Finančními úřady uvedená císařská nařízení ne
mohou vyvrátiti rekurs stéžovatelův, neboť dle § 1i
lit. e) stát. zákl. zákona ze dne 21. prosince 186
náleží v obor působnosti říšské rady zvláštní roční
schválení k vybírání daní. Rozpočet byl od jakživa
prvním a nejdůležitějším právem parlamentu. 8 1
st. z. z. pro rozpočet státní v r. 1899 nebyl roz
hodujícím. V tomto případě běží dle stížnosti o roz
řešení dvou otázek a to především, je- li správní
soud oprávněn zkoušeti zákonitou povahu naří-
zení vydaného na základě § 14. Dle názoru stěžu-
jícího jest oprávněn dle čl. VII. st. z. z. a dle §8
zákona ze dne 8. října 1875 o právní moci správního
soudu. Článek VII. rozeznává pouze zákonya
nařízení.
doktor
L Hartmann
Hartmannov
Hartmann
Ofner
22
article
Na základě tohoto rozlišování nemůže býti ji
dle slovného znění pochybnosti, že také císař s ká
rozhodnutí jsou nařízeními. Toto slovné znění jes
podepřeno také smyslem a účelem ustanovení, kteréz
chce zákonodárnou moc ústavně ochránit. Tato moc
zákonodárná ničím však není tou měrou ohrožována
jako nařízeními dle § 14. Zodpovědnost celého mi-
nisterstva nikterak nedotýká se práva soudu ke
zkoumání nařízení, neboť za každé protizákonné na
řízení jest aspoň ministr odborný zodpovědným
týká-li se nařízení jednoho nebo několika ministrů
jest pro zásadnou otázku lhostejno.
Druhou otázkou jest, zda-li § 14. státních zá
kladních zákonů dá se užiti na prozatímné další vy-
máhání daní v roce 18997 O tom praví stížnost
§ 14. lze tehdá užíti, když v době, kdy říšská rada
není shromážděna, nadejde pilná potřeba vydat
nařízení o věcech, k nimž zapotřebí ústavního svolen
rady říšské.
Slovu spilná« (potřeba) může býti rozuměn
pouze časově a to ohledem na svolání říšské rady
Věc musí býti tak nalehavou a nedopouštějící od
kladu, že není více času ke svolání parla mentu
O tom, jak se věc má s vybíráním daní v případech
mimořádných, podávají již nejstarší ústavní listiny
výklad, tak na příklad ústava virtemberská ze dne
15. září 1819 v č. 144: Daně povolené na jistou
dobu, mohou se po vypršení této doby ve stejné
výši vymáhati ještě v první třetině následujícího roku
na účet nového schválení. Ústava bádenská, dána
dne 22. srpna 1818, praví v 8 62. pro případ, že by
shromáždění slavovské bylo rozpuštěno, mohou se
daně do svolání nového sněmu po půl roku vybírati
23
article
Stejně ustanovení nalézá se i v ústavě věru nikoliv
svobodomyslného Kurhessenska. V těchto téměř
století starých ústavách souvisí tedy pilnost se svo
láním sněmu; při tomto výkladu, který zajisté plate
též pro § 14., nemůže býti další vymáhání dan
v roce 1899 a zejmena od 1. dubna 1899, uznáno z
ústavní, neboť potřeba daní těch byla zajisté již n
podzím roku 1898, kdy říšská rada zasedala, známá
říšská rada zasedala až do 20. prosince 1898 a po-
kračovala ve svých schůzích dnem 17. ledna 189
Ke konci vytýká stížnost, že bylo § 14. během roku
1899 používáno s nepochopitelnou lehkovážností
že jest v zájmu veřejném důležito, vymáhati v pří
čině dosahu a mezí § 14. určitého soudního roz
hodnutí nejvyšší povolanou instancí.«
Potud stížnlost.
Finanční ministerstvo nepodalo žádného proti
spisu a vyslalo jako svěho záslupce ku přelíčen
ministerského sekretáře dra. Kar a svob. pána z Liem
pruchu.
Z Vídně, 30. dubna.
Správní soud stížnost jako nezá
konnou zamítl. V důvodech se praví-
Soud připojil se k názoru, že císařská na
řízení musí býti pokládána za akt zá-
konodárství. V paragrafu 14. se stanoví, že
v případech výminečných zákono-
dárná moc se vykonává korunou císař
skými nařízeními. Tato císařská nařízení, jež
musí býti kontrasignována celým ministerstvem, mají
výslovně zůkonnou pilatnost, némají tudiž
rázu obyčejných našízení a jako náležitě vy-
hlášené zákony nemohou býti soud
přezkoušena. Bylo třeba také uvážiti, že takov
přezkoušení mohlo by způsobiti kolřisi soud-
covské moci a legislatury, a že by tudíž
zvláště takový přehmat, jehož by se dopustil správn
soud, mohl míti nejpovážlivější důsledky
Kara
Vídeň
24
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
*Stávka přístavních dělníků v Hamburce
Hamburští »schauerleute«, t. j. onen díl přístavníel
dělníků, který se zaměstnává vykládáním nebo na
kládáním zboží z lodí (s fríského sjauer = nosič bře
men), dostali se do koníliktu se svými zaměstnava-
teli. Od velké hamburské stávky r. 1896 nebyl poměn
tento valně příznivý, nevedl ale nikdy k zřejmým
konfliktům. Teprve v létě minulého roku projevilo e
mezi vykladači lodními ostřejší hnutí mzdové, na
sledkem něhož znovu mezi oběma stranami vyjedná
váno. Dělníci žádali mzdu 5 m. za 12hodinný der
pracovní s 2hodinnou přestávkou, za práci nočn
50% přídavek a účast dělnictva při přidělování prací.
Zaměstnavatelé (Stauer) projevili ochotu k jednání
Proto bylo dělnictvo nemálo překvapeno dopisem
tajemníka obchodní komory, dle něhož se prý za
městnavatelé mezitím dohodli, že mzdy nezvýší a že
tedy k umluvené dohodčí schůzi se nedostaví. Děl
níci neusnesli se na okamžité stávce, nýbrž zamý-
šlejí věc předložiti živnostenskému soudu jako smíre
instanci, Títo vykládači, jichž bylo po velké stávc
r. 1896 v Hamburce přes 13.000, vydělají svou ne
obyčejně těžkou prací poměrně malé mzdy, k čemuž
přistupuje jednak neobyčejná drahota, která v Ham
burce u všech životních prostředků se po přístupu
k celní unii německé projevila, jednak nejisté za
městnání, ježto práce vykladačů vázána jest na pří
jezd lodí. As 1200 těchito dělníků vyděláv á ročně p
1100 m., a jen asi 670 nad 1100 m.
Stauer
Ham
obchodní komora
Asa 1200
25
article
Stávky.
* Z Paříže, 30, dubna. (C.-B.) Socialistické
tisty problašují, že tolik horníků zdeželo se jer
proto hlasování, poněvadž chtěli nžiti vyhrůžky ge-
nerální stávkou teprve za 6 měsíců, při čemž půjde
o to, vynutiti na parlamentu a vládě reformy, kter
veškerému dělnictvu mají býti k prospěchu.
Z Madridu, 30. dubna. (Zvi. tel. »N. L.«)
Schůze v divadle »Eldoradu« včera večer konaná
2000 socialisty navšlivená usnesta se prohlá sit
všeobecnou stávku vevšech obore c
práce, nebude-li tramwayová stávka ve 24 hodinách
u končena tím, že se požadavkům zřízenců vyhoví.
Paříž
Madrid
Eldorado
26
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) »Local
anzeiger« tvrdí: Okolnost, že Franeouzové ne
zúčastnili se posledních bojů proti vojsku ge
nerála Liu u »velké zdi«, vysvětluje se neoby
čejně rychlým pochodem Němců, kteří přitrhl
o den dříve na smluvené místo. Generál Bai-
laud, jenž dorazil se svým vojskem později de
Kukvanu, uznal úplně, že pochodem svým
Němci vykonali znamenitý výkon.
Týž list tvrdí, že původně byli to p
Francouzové, kteří měli v úmyslu Kukvan ob
saditi, když ale je Němci předešli, uznali prý
Francouzi sami, že bylo by to bývalo chybou
kdyby nebyli obsadili Kukvan ihned a kdyby
byli Francouzů teprve vyčkávali. Nicméně
soudí se zde, že jest vetan i po dosavadní vo-
jenské shodě franko-německé v Číně a že jes
to jedním z důsledků návštěvy Delcasséovy.
Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) Dle »Vo
jenského Věstníka« jmenován byl generál-majo
šl. Gaye při vrchním velitelství ve Východn
Asii náčelníkem generálního štábu téhož veli-
telství.
Z Berlína, 30. dubna. (C.-B.) »National
Zeitung« popírá, že by francouzské vojsko ge-
nerála Baillauda bylo bývalo při výprav
proti generálu Liu nečinno, Francouzi přibyvš
později kryli bok Němeů a následkem toho n
oetli se již v ohni. Rozkaz, aby se útoku ne
zúčastnili, dán jim nebyl.
Lia
Němec
Bai
jít Kukvan
Francouz
Čína
Berlín
Asie
Local anzeiger
National Zeitung
27
article
Z Paříže, 30. dubna. (C.-B.) Francouzský
konsul v Monce Frangois sděluje, že jej nu
hranici Junanu uvítal posel místokrálův s dru
žinou svou, že čínské vojsko mu 10 kilometro
před Moncem prokázalo pocty a že vysocí man
darini projevili mu offieiálně omluvy a polito
vání čínské vlády nad loňskými událostmi červ
novými.
Z Pekina, 30. dubna. (C.-B.). V dnešn
dopolední poradě generálů usneseno sděliti s vy-
slanci, že bylo by lze se umluviti v příčině od-
volání vojska, kdyby vyslanci byli s to udat
výši celkového odškodného, jež na Číně bude
požadováno, a kdyby Čína k zaplacení jehos
zavázala. Dále usneseno, aby Čiňanům dovolil
se, by postupně přejali opět správu Pekina
takže by občanská moc zcela opět na ně přešln
a že by se vojska používalo jen k vrchnímu do-
zoru. Mimo to projednána v poradě otázka
má-li velitelství vyslaneckých stráží svěřeno bti
jedinému důstojníku aneb mají-li jednotlivé
stráže býti neodvisly-
Z Pekina, 30. dubna. (»Reuter«.) Šans-
ský guverner telegrafoval Lichunčanovi, že 300
Francouzů, jež provází 2000 ozbroje
ných činských křesťanů, jsou v kraj
Šansi a působí velkou nouzi a z mat ky
kam přijdou.
Čiňan
Francouz
Paříž
Junan
Pekina
Čína
Reuter
28
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
x. Z Londýna, 30. dubna. Soudí s
zde, že Milnerovo zdraví jest příliš otřeseno
než aby mohl se vrátiti do Jižní Afriky. Ná
stupcem jeho stane se možná místokrál indický
lord Curzon
a. Z Haagu, 30. dubna. V okolí Krügroui
se vyslovuje minění, že lord Kitehener vy
čkává jen odjezdu Milnerova, aby zahájil s B
thou nové jednání o mír.
Z Rosmeathu, 30. dubna. (»Reuter«.
Rhenosterberg je dle všeho ještě hlav
ním stanem burských družin, neboť pozoruj
se často malé oddily, jež tam přicházejí nei
odcházejí.
Z Bloemfonteinu, 30. dubna. (»Ren
ter.«) Poslové míru, již odebrali se do Kap
ského města pohnout afrikanderský svaz,by
přiměl Bury, aby podrobili se, nepocho
dili, jejich misse byla úplně marna.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Vodní stavby.
Z Vídně, 30. dubna. Parlamentní ko
mise klobu svobodomvslných lidovýchp
slanců českých jednala dopoledne i odpo
ledne o zákonu, zabezpečujícím vodní stavby.
Potom měla v téže věci poradu s parla-
mentní komisí klubu konservativního velko-
statku.
Zejtra ráno sejde se plenum svobodo-
myslných lidových poslanců českých, aby
rokovalo o téže věci. Jakmile dospěje k roz-
hodnutí, vejde v jednání se zúčastněnými po-
slanci z království českého, markrabství mo-
ravského, vévodství slezského, království ha-
ličského a arcivévodství dolnorakouského.
Z Vídně, 30. dubna. Do sněmovny
poslanecké dostavila se dnes deputace vý-
boru pro úpravu a splavnění středního Labe,
ve které se nalézali: ředitel Möler,
Albrecht Malburg, továrník ve Smiřicích,
ředitel Karela z Mělníka, Václav Pilař,
mlynář ve Valech u Přelouče, Hynek
Srdínko ze Svobodných Dvorů, Václav
Váňa, statkář ve Valech u Přelouče a dr.
Ullrich z Králové Hradce.
Milnerův
Curzon
Kitehener
Posl
mír
Malburg
Karela
Pilař
Srdínko
Váňa
Vala
doktor
Ullrich
Londýn
jižní Afrika
Haag
Rosmeath
Bloemfontein
Kapa
Bura
Vídeň
Smiřice
Mělník
Vala u Přelouč
Přelouč
Králové Hradec
Reuter
svobodný Dvůr
29
article
Deputace měla v presidiální síni sně-
movny společnou poradu s předsednictvem
klubu svobodomyslných lidových poslaneů
českých drem. Pacákem, drem. Strán-
ským a drem. Brzorádem. Dr. Pacák
vylíčil stanovisko, které česká delegace z-
ujímá pokud se týče Labe a sice ve příčině
úpravy a splavnění jeho od Pardubic po
Jaroměř, po případě do Králové Dyora.
Debaty se zúčastnili pp. dr. Ullricb.
Karela a poslanci Jaroš, dr. Brzorůd
a Formánek. Poslanci Formánek
Udržal, Jaroš, dr. Sláma a dr.
Pacák uvedli deputaci k ministerskému
předsedovi dru. Körbrovi a k ministrům
dru. Rezkovi a dru. Callovi. Těmito
dostalo se deputaci uspokojivého vysvětlení
ku předloze.
Deputace podá v neděli na schůzi svýc
mandantů zprávu o svém vídeňském pobytu.
Po tom měla deputace ještě poradu zvláštní
s drem. Rezkem o některých požadavcí
povahy hospodářské.
Z Vídně, 30. dubna. Agrární po
slanci, pokud jsou ve Vídni přítomni, K u br,
Prášek a Rataj, prohlásili před zahá
jením schůze, že trvají na tom, aby se ne-
pustila předioha o vodních stavbách do vý-
boru bez předchozího čtení prvního.
Za schůze povolal si je ministerský
předseda dr. Körber k sobě na rozpravu,
ve které chef vlády ukázal k tomu, jakou
důležitost má předloha pro království české
a jak by její skoncování bylo zdrženo, kdyby
se nalehalo na její první čtení, na které by
dojíti mohlo snad po čtyřech nebo pěti ne-
dělích, a že by nebyla vyloučena možnost
že by se předloha nedostala do výboru v ny-
nějším jarním zasedání, neřku-li, že by se
dostala ve druhém čtení do sněmovny. Jme-
novaní poslanci vyložili na vzájem své sta-
novisko, které zaujímají ku ,předloze, ale
naposledy svolili, aby s prvního
čtení sešlo.
Pacák
Brzorád
doktor
Ullricb
Jaroš
Brzorůd
Formánek
Formánek Udržal
Sláma
Rezek
Prášek
Rataj
Körber
Pardubice
Jaroměř
Vídeň
30
article
Katolicismus.
Z Vídně, 30. dubna. Zástupcové kon-
servativních klubů, a to klubu polského,
klubu centra, klubu slovanského centra a
konservativního velkostatku konali také dnes
poradu, jejíž výsledek jest ten, že dosaženo
dorozumění v příčině prostředků, jimiž za-
brániti se má útokům na katolickou církev,
na čest jednotlivých poslanců a na slušnost
vůbec v interpellacích a v řečech posla-
neckých.
Fejervary.
ch. Z Pešti, 30. dubna. Přes všechn
dementi věří se, že bar. Fejervary vzdá se
co nevidět ministerstva zem. obrany a že vy
hlédnut jest za velitele tělesné stráže uherské
na místo hr. Ondřeje Palffya, jenž na podzim
hodnosti té zříci se míní. Fejervarovi, jenž
v ministerstvu nahražen býti má podmaršál-
kem Bollou, dostati se má pak i titulu
hraběcího.
Afféra Šusteršič-Stein.
Z Vídně, 30. dubna. Dlouho trvalo.
než oddělení sněmovny poslanecké zvolilo pro
tuto afféru zvláštní výbor. Zdržela se volba
v oddělení pátém, kam přišlo jenom pět po-
slanců. Tito nechtěli uznati, že svým absolut-
ním počtem, poněvadž jich bylo méně než
polovina, jsou k volbě oprávněni. Naposledy
dali si říci.
Do komise té, která jest jakýmsi čestným
soudem a které přísluší vyslechnouti svědky
a vyžádati si od vlády a úřadů soudní listiny,
byli zvoleni dr. Kramář, dr. Dyk, dvorní
rada Ploj, Axmann, Tollinger
Gniewosz, Dobošinský, hr. Barb
a dr. Kopp.
Palffya
Fejervar
Stein
doktor
Dyk
Ploj
Axmann
Tollinger
Gniewosz
Dobošinský
Kopp
Vídeň
Pešť
31
article
Večerní »Ostdeutsche Rund-
schau« vytýká německým lidovcům, že se
k volbě nedostavili a svojí nepřítomností zma-
řili vyslání poslance dra. Sch alka do po-
roty, který »vnikl do všech záhybů cti pana
Susteršiče.«
Výbor se hned ustavil a zvolil předsedou
dra. Kramáře. Zahájil neprodleně své
jednání.
Dr. Šusteršič opírá svou žádost, aby
poslanci Steinovi byla sněmovnou vyslo-
vena nelibost, o dva momenty:
1. Protože prý Stein řekl o něm, že snesl
a strpěl, že třikráte byl nazván padouchem
a na výkřiky ty nereagoval, v čemž spatřuje
poslanec Šusteršič opakování, resp. roz-
šiřování urážky spáchané osobou jinou.
2. Protože prý poslanec Stein o něm
řekl, že vyšel z afféry rozdělování moučky
rolníkům s rukama špinavýma.
Na vysvětlení této druhé věci se sděluje,
že poslanci Šusteršičovi se vyčítá, ž
prodával 16procentní moučku jako 18pro-
ceutní, ovšem že levněji, z konkurence
proti hospodářskému svazu, který také moučku
rolníkům prodával
Po jedné hodině přerušil výbor své po-
rady. Usnesl se žádati od vlády, by předlo-
žila mu doslovné znění rozsudků, které vy-
neseny byly ve dvou instancích v procesech,
které poslanec Šusteršič měl a které
prohrál.
Vláda jsouc připravena patrně, že taková
žádost bude na ní vznesena, listiny hned vý-
boru dodala.
Susteršič
doktor
Stein
hospodářský svaz