2
masthead
V Praze, ve středu dne 1. května 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předelicí se
v Praze v sdnin istraei
na niso, . . . . . S R —
na čtvrt leta
s dvojí denáškou
ěnt
na čtrrt ieta . . . 7 K 50
vs sllaIkách: a K 3oh
na měs fe . .
Feštew:
ni. . . . . S R on
s drají zlsilkon
na čtvrt leta -
ns maěat
Praha
5
title
Dusšní čísle pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6
article
Sněmovní volby ohrožují dělnos
říšské rady.
Sněmovní volby ohrožují dělnos
říšské rady.
V berlínském bursovním listě uložen jest
vídeňský dopis, jehož všecek obsah se za-
bývá krásnými hospodářskými záměry mini-
sterstva Körbrova, jež jsou ohroženy »pod-
kopnickou činností« různých živlů, z nichž
zejmena čásť jedna se charakterisuje těmito
slovy: Jest si jen přáti, aby černí sýčkové
z klerikálního křídla, kteří opět obletují
vládní křesla, z nichž tak mnoho světelných
paprsků vyzařuje, ačkoliv se sami světla
štítí, nepodlomili činnost parlamentu. Oba-
váme se, končí dopis vládě přátelský, že
panstva podrývající postavení dra. Körbra
kopají hrob parlamentarismu, neboť předseda
ministerstva může klidně a aniž by nadsa-
zoval říci o sobě: »aprs moi le déluge-
(po mně potopa l)
Toť jest zajisté výdatný poplašný signál,
ale nevyčerpává plně všech okolností, jež
věstí již již umdlévající dělnost parlamentu,
ba spíše se podobá, že zůmyslně se vyhýbá
ostatním temným skvrnám na obzoru rady
říšské v naději, že veřejnému mínění v Ně-
mecku nyní pilně zaujatému srážkou za
heslem: »Pryč od Říma!« takto výdatně s
napomůže, aby pro stromy nevidělo lesa.
Jest proto záhodno doplniti výklad onen
ostatními podkopníky parlamentní činnosti,a
k těmto dle jednomyslného názoru všech
ostatních německých skupin náležejí přede-
vším — Všeněmci.
Ano, nikdo jiný než pánové z tábora
Schönererova podlamují pevnou půdu pod
stranami německými, jež chtějí právě nyn
oblažiti Rakousko svými zásluhami.
Řím
Rakousko
7
article
Všeněmci totiž zneužívají dle náhledu
svých antisemitských, liberálních i nacionál
ních soupeřů jeviště říšské rady k účelu »c
nejnešlechetnějšímu«, aby v německém vo-
ličstvu zničili vliv všech vzpomenutých sku-
pin, svůj pak sesíliti, a to jen a jedině z ha
mižné touhy po poslaneckých mandátech př
budoucích volbách sněmovních, jež se mají
konati někdy na podzim toboto roku.
Není pochybnosti, že podobné myšlenky
počnou se záhy ozývati i v ostatních tábo-
rech, a jakmile práce na radě říšské bude
se podnikati s vedlejšími obavami o výsledek
případných sněmovních voleb, jest ovšem
veta po klidné, hospodářské náladě pánů
říšských sněmovníků a potopa v berlínském
listu ohlášená vystoupí rychle až ku prahům
říšské radyl
Než dnes chceme prozatím zaznamenati
jak německé skupiny a jejich časopisy náhle
z hospodářského nadšení pro dělnou radu
říšskou se octly v rozmaru nevalně uspokoji
vém co do výsledku očekávaných voleb sně
movních.
Všeněmecké lapání voliču
jest zvláště oblíbený nadpis pro rozpravy.
v nichž se dospívá ku přesvědčení, že ne-
dávný návrh Schönererův o přetvoření Ra-
kouska a zavedení německé státní řečiv
bývalých zemích buntovních byl dobře vy
počtěnou předehrou ke sjezdu Všeněmeů
v Plané, kdež, jak známo, stalo se usnesení
aby strana všeněmecká postavila při přístích
volbách do sněmu království českého své
kandidáty ve všech okresích, jež jsou na
sněmu českém zastoupeny Němci. Schönerer
prý svůj návrh o zavedení státní němčiny
zúmyslně nyní učinil, protože se přesvědčil.
jak myšlenka tato v německém lidu přítaž
livě při posledních volbách do rady říšské
působila, a proto ji nyní — bez ohledu na
poměry v radě říšské — rozprostřel jako
velikou síť nad ubohými držiteli dospívají-
cích mandátů na sněmu českém.
Němec
Planá
8
article
Úmysly, kteréž přitom sledují Všeněmci,
naříká severočeský pokrokový časopis, jsou
tak průhledné, že není možná, aby způso-
bily nedorozumění. Volby sněmovní jsou
přede dveřmi, všeněmecký sjezd v Plané
chce zvítěziti se všemi kandidáty, a proto
musí se na voliče hodně z tlusta, po
kejklířsku.
Všeněmečtí kejkléři, volá orgán anti-
semitů, oni ani nesmějí ohrožovati činnost
rady říšské, vždyť by neměli býti od čeho
živí, kdyby nedostávali diét. Rozbiti tedy
nechtějí radu říšskou, ale nechtějí též, aby
řádně pracovala, a i jejich plemenná ryzost
(t. j. předstíraný antisemitism) není leč vo-
lební prostředek.
Rozumí se samo sebou, že Všeněme
nejsou na rozpacích o odpověd.
Všenout
Planá
9
article
Zjistili, že ostatní strany německé ještě
dříve vymyslily různé vějičky na německé
voliče. Reorganisují staré strany a vymýšleji
nové, z nichž Všeněmcům zvláště se nechce
líbiti strana německých agrárníků v Čechách
a německá lidová strana v Čechách. Pánové
prý se domnívají, že pod tento klobouk do-
stanou všecky snacionálně smýšlející, nacio-
nálními myšlénkami proniknuté muže«, ale
Všeněmcům ani nenapadá, aby se dali po-
hltiti od nově navrženého útvaru. Zvláště
nelíbí se Všeněmcům provolání libereckého
nacionálního spolku, v němž se o zakládané
německé lidové straně v Čechách praví, »že
nechce býti pouhou frakcí vedle jiných, ale
že chce soustřediti všecky Němce v Če-
chách«. Jak se to má prověst? volá Wolfův
orgán. Snad se nedemnívají, že dobudou ve-
škerých mandátů ostatních německých stran
v Čechách, a musili by se tedy poslanci
těchto druhých stran podrobiti jejich velení.
Z tohoto mračna prý nebude dešť, nebo
německý lid v Čechách dobře ví, že jenom
Všeněmci za něj bojovali v páté kurií při
posledních volbách do rady říšské, kdežto
ostatní strany německé opatrně zmizely z bo-
jiště. Proto musí býti německá lidová strana
na to připravena, že ji lid německý zavře
před nosem dvěře, až u něho zaklepá.
Němec
Wolfův
Čechy
10
article
Zvláště přišla Všeněmcům vhod zpráva,
že z peněz v říši německé sebraných bude
po připadě postavena v Solnohradě klerikální
universita; odvozují odtud nejen právo, aby
používali říšských peněz i v agitaci za he-
slem »Pryč od Říma!«, ale staví Německo
přímo za vzor snášelivosti, když dovoluje
sbírky i k účelům jiným, než na propagandu
hesla »Pryč od Římal« a tím ovšem v agi
taci této v lidu německém ukuli si novou
zbraň.
Již sám tento povážlivý zjev, že bez
ostychu se v obou německých táborech ma
nipuluje sbírkami v Německu pořádanými,
jest podivnou illustrací pevnosti oné půdy.
na níž spočívá dělnost nynější rady říšské ..
Možno-li v takovýchto poměrech opravdově
doufati, že míněno jest vše to vážně, co se
slibuje a hlásá o obnovené dělnosti parla
mentu? Není-li to spíše pouhou záclonou
aby německá agitace, zbavena potřeby dbát
potřeb národních a jazykových ostatních ná-
rodů, veškeré své síly mohla soustřediti na
vlastní dílo všeněmecké?
Solnohrad
Řím
Německo
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze třicátá osmá
(Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 30. dubna.
Není to žádný žert posledního aprile,
čistá pravda:
Ve sněmovně poslanecké byly
dnes nejnormálnější poměry. Všeck
šlo jako na drátkách. Žádná přestávka, žádné
intermezzo, žádný skandál. Nic nestalo se
mimořádného. To v poslední době již se-
všednělo.
Jednalo a rokovalo se pravidelně. Temp
bylo aceelerando. Za něho se odbyly všechny
došlé spisy ve 20 minutách a za necelých šes
hodin ostatek poplatkové novelly, která přijata
hned v třelím čtení.
Ve příčině tak zv. manifestační přísahy pr
pozůstalostech stala se změna podle návrhu
posl. Dobošinského, na který přistoupi
též ministr financí a který jest zmírněním pra-
videl navržených výborem.
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Malá šarvátka svedena toliko při § 20
stanovícím, že zákon nabude platnosti v době.
ve které bude vyhlášen a téhož dne že po-
zbude platnosti nařízení o poplatcích z převodu
z roku 1899. Levice chtěla míti schválenu
pouze první polovinu článku toho, druhou vy
puštěnu. To z tě příčiny, by tento výnos akti
vovaný na základě § 14. zůstal, jako všechny
ostatní, in suspenso.
Podivná věc! Strany něměcké obstrukce
bojí se rozpravy a hlasování o přijetí či nepři-
jetí těchto vládních mimoparlamentních skutků
které zavinila jejich 2haletá revolta, ba každé
zmínky o těchto. Posl. dr. Dyk měl odvahu
jim ukázati minulost od r. 1897 až do r. 1899
ve svělle historickém, ba zašel až do let šede-
sátých a nedal se zakřiknouti jejich lomozem
Naopak konstatoval faktum, že vlády německé
na základě § 14. vydaly dvě důležitá nařízení.
jedno vojenské, druhě finanční. Tu teprv umlk
tábor rvavých a řvavých docela, ano velká
čásť levice hlasovala pak pro § 20. a tím také
pro sankci nařízení Kaizlova. Je lo první na-
řízení paragrafem 14. vydané, které parlamentně
bylo projednáno.
Posl
doktor
Dyk
Kaizlův
13
article
Konstatujeme tu, že za celé několikahodinné
debaty o předloze, resp. o nařízení, které se
týká hlavně zámů agrárních, ani jediný t. zv.
agrární poslanec se neujal slova.
Osnova zákona, zabezpečujíe
vodní stavby, dost ala se dnes bez
námitky do výboru.
Pět sociálních demokratů, kteří byli ve
sněmovně přítomní, chtěli, by se zejtra, 1. května.
nekonala žádná schůze. Zůstali však při fom
osamoceni.
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
30 min. dop.
Ministr financí podal předlohu o doplnění 88 13.
a 14. z. ze dne 25. října 1896 o přímých daníc
osobních.
Posl. Dobernigg a sp. navrhli zákonné upra-
vení zodpovědnosti společných ministerstev (zahra
ničních věci, vojenství a říšských financí). Vláda má
býti vyzvána, aby bez meškání postarala se o zákon
slíbený před více než 33 lety stran zodpovědnost
společných ministrů.
Posl. Ofner a sp. dotazovali se po degradován
učitele posl. Seitze. Degradace je protizákonná. Dle
zákona učitel může býti zbaven svého místa, ale ne
degradován. Žaloby na Seitze nemají co činiti s jeho
učitelskou činnosti.
Posl. Schüicker a sp. dotazovali se po novém
advokátském tarifu. Interpellanti táží se, zda se tajné
rozesílání tohoto tarifu dálo s vědomím a souhlasem
ministra spravedlnosti a jak dovede ministr tento
tarif uvésti ve shodu s odpovědí, kterou dal na inter-
pellaci dne 24. dubna o tajných výnosech. Dále táž
se, hodlá-li ministr dáti stavu advokátskému zadost-
učinění v příčině tohoto tajného rozesílání tarifu
konečně, je-li ochoten zavésti v ministerstvu spra-
vedlnosti otevřené jednání, které by vyhovoval
ústavní zásadě
Posl. Haidar a sp. dotazovali se po uzavřen
rumunských hranic dovozu dobytka v zájmu země-
dělství.
Vetter
Posl
Ofner
Seitz
Haidar
14
article
Posl. Em. Hrubý dotazoval se ministra spra-
vedlnosti po chování se státního zastupitelstva cheb-
ského ve sporu mezi německými a českými obyvateli
v Königswerthu (u Falknova).
Posl. Klofáč a sp. dotazovali se po chován
státního zastupitelstva krajského soudu olomouckého
k českým rodinám a po slibu daném zástupcům
německých Čechů na říšské radě, že v uzavíraném
území nebude ustanoven úřadnikem žádný Čech.
Posl. Iro a sp. dolazovali se ministra železnie
a nalehali, aby se zamezilo počešťování úřadnictva
a železničního personálu na tratích státních dráh
vedoucích čistě německým územím v Chebsku a zá-
padních Čechách, a aby čeští úřadníci na německých
stanicích byli vystřídáni Němci.
Přechází se k jednacímu pořadu, zevrub-
nému rokování
o poplatkové novele.
K § 11. ujali se slova poslanci Vogler
Nitsche.
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk opřels
změně článku, již navrhoval posl. Nilsche
Po stručné replice posl. Nitsche a referentově
doslovu § 11. přijat dle návrhu výborového. Rovně
Ofnerův dodatek k odst. 2.
Při 8 12. posl. Conci uvažoval minoritní ná
vrh a prohlásil manifestační přísahu za opatření ne
dostatečné, nespravedlivé a nebezpečné.
Posl. Doboszyňski prohlašuje jménem svých
přátel, že nemohou zastávati se textu § 12. tak, jal
výbor navrhuje. Nucená přísaha dotýkala by se bo-
lestně našeho náboženského citu. Navrhuje tyt
změny: 1. Jak předloží se průkaz pozůstalosti, f
nanční úřad, moha uvésti okolnosti, jež opravňuj
podezření, že jmění nebylo prokázáno správně neb
úplně a prokazovatel ví o nesprávnosti neb neúplnost
průkazu jmění — může navrhnout u soudu, kde s
pozůstalost projednává, aby prokazovatel složil ma-
nifeslační přísahu.
Posl
Klofáč
Čecho
Čo
Němec
Vogler Nitsche
doktor
Böhm
Bawerk
Nitsche
Ofnerův
Königswerth
Falknov
Chebsko
Čechy
15
article
Návrh takový může býti učiněn do dvou let p
přihlášení pozůstalosti a jen se svolením ministr
financí, jímž soud musí se prokázati. 2. Seud m
vyšetřovati věc dle zásad mimosporného řízení a vy-
slechnouti zejmena dědice. K usnesení, jež stalo
na návrh, má soud, vyhovuje tomuto návrhu a uváživ
zrale všechny okolnosti, ustanoviti text přísahy, jenž
má obsahovati zmínku o podaném průkazu pozůsta-
losti a směřovati proti vědomému zatajení jmění, jež
by se mělo přihlásiti. Konečně navrhl řečník, aby3
odst. § 12. zněl: Celková suma pro všecky dědice
nemá na žádný způsob přesahovati 10.000 K. (Po-
chvala mezi Poláky.)
Ministr dr. Böhm-Bawerk praví, že mani
festační přísaha byla pojata do poplatkové novely
protože valná čásť movitého jmění při pozůstalost
ním řízení bývala zamlčována a finanční správa ne-
měla v takých případech žádných pomocných pro-
středků zákonných. Avšak poplatků těch třeba v zá
jmu státní pokladny i spravedlnosti. Svědomití pro
padají poplatku, nesvědomití snaží se ulebčitis
berně i dávku. Proto ministr schvaluje manifestační
přísahu. Náboženskému přesvědčení není na újmu.
Vychváliv fiskus i jeho činnost, praví, že splývá do
něho jen, co sněmovna zákony povolí. Manifestační
přísaha má sloužiti proti nekalým machinacím. Ro
zebrav navrhované změny, žádal, by se při této pří
saze setrvalo, obě první Doboszyňským navrhované
změny přijaly a ostatní zamílly.
Posl. dr. Fink žádá v resoluci své, by byl po
V drobndm prodejli
raaní číslo o sobě . . . za 8k
odpoledni .
. . . . zs 2h
Ve flialkách na venkově
ranní čísle.
sdpole dní
. . . . . . . 3h
Inserá s
platí se hotově papřed
Přečplacení a inserty přijťmá sdinlní
straoe v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se tél rečskee
tiskárnu a sxpedice „Národnich Lista-
Bukoplsy se nevzaosjí
Polák
doktor
Böhm
Bawerk
Posl
Fink
List
Bukoplsa
16
article
dán všeobecný poplatkový zákon a přimlouvá se za
obnovení 5 12. dle císařského nařízení, neboť usta-
vení pokuty za odepření manifestační přísahy je vý
hodou pro nejzámožnější.
Po řeči posl. Ofnera a doslovu referentově
přijat § 12. dle výborového návrhu se změnami.
jež navrhl posl. Doboszyňski.
8 13. přijímá se dle výborového návrhu se
změnou Voglerovou; 88 14. a 15. beze změny; § 16.
dle výborového návrhu s Voglerovou změnou; rovněž
88 17. a 18.
Při § 19. posl. dr. Ofner mu odporoval, ale
proto přece schválen beze změny.
Potom rokovalo se o 8 20. (Císařské nařízení
pozbude platnosti, kdy nynější zákon jí nabude.
Poslanec dr. Dyk: Výborová předloha v § 20.
obsahuje formu přechodu od nařízení, vydaného na
základě 8 14. k legislativnímu definitivu. Již ve
výboru jsem varoval, aby se z této čistě věcné zále-
žitosti nečinila záležitost politická. Z levé strany
však opět přichází se s povídačkami o porušení
ústavy, porušení zákona a porušení práva. (Souhlas
na lavicích českých. Odpor na levici.) § 14. byl
udělán předchůdei německo-liberální ústaväcké strany.
Ofner
Voglerův
88
doktor
Dyk
17
article
(Odpor na levici.) (K poslancům na levici): Vy jste
přece dědicové ústavácké strany! Zákonodárci byli
si zajisté již tehdy vědomi, že paragrafu tomu může
a musí se dáti tak široký výklad. Příčinou, proč pa-
ragrafu toho bylo použito, je však násilná vaše
obstrukce, jež trvala 11/2 roku. (Souhlas na lavicích
českých. Odpor na levici. Nepokoj ve sněmovně.)
§ 14. neukládá vládě povinnost, aby zkoumala
nalehavou nezbytnost, neboť to jest otázkou svobod-
ného rozhodnutí každé vlády. (Odpor na levici.)
Vždyť vy jste kdysi podali najednou pět ministerských
žalob a sněmovna je velkou většinou a limine za-
mítla.
Poslanec Seitz: To je veliká hanba a potupa
pro tuto sněmovnu
Poslanec dr. Dyk: Pokud trvá § 14., jak je
nyní stylisován, jste proti němu bezmocni. Bylo také
naleháno na základě § 14. prohlásiti nad Prahou
výminečný stav?
Poslanec K asper: V Praze se kradlo a dran-
covalo.
Poslanec G1öckner: Tražda, zabití, lupičství
(Vřava.)
Poslanec dr. Dyk: To se mýlíte. Mluvím o něčem
docela jiném. To bylo ještě v letech šedesátých, to
nebyly poslední události. Bylo to za ministerstva
Herbst Giskrova. Musíte něco číst a se učit, než něco
namitnete. (Nepokoj.)
Ted pánové, kteří tropili takové neplechy, při-
cházejí s výčitkami na protizákonnost.
Poslanec Glöckner: My potíráme všecko, co
bylo vydáno na základě § 14.
Poslanec dr. Dyk: Roku 1868 za Petockého byl
vydán na základě § 14. zákon o soudnictví země-
braneckém a nikdo proti tomu ničeho nenamítal.
Seitz
doktor
Dyk
Herbst Giskrův
Ted pán
Glöckner
Petocký
Praha
Tražda
G 1
zákon o soudnictví země
18
article
Roku 1873 vydán na základě § 14. zákon o roz-
pouštění akciových společností. Byla to tehdy nalé-
havá nezbytnost? Tehdá se shledalo, že je to úplně
správné.
Poslanec Ellenbogen: To vás neomlouvá.
Poslanec dr. Dyk: Mohu hájiti dra. Kaizla
z přesvědčení, protože byl úplně v právu, když vydal
císařské nařízení ze dne 16. srpna 1899, kterěž bylo
pro sedláky naléhavě nezbytné. (Souhlas na lavicích
českých.) V nesčetných schůzích stěžovali si sedláci.
že ustanovení poplatková jsou nesnesitelná. Každý
seďlák musil platit z nejmenší chalupy převodní po-
platek, z každého kousku pole, z každého domku žá-
dalo se 31/29%. Tato příkrost nemohla se ani dosti
odsuzovati.
Poslanec Ellenbogen: Je to jediný špatný
zákon, který máme v Rakousku
Poslanec dr. Dyk: Jestliže tedy konečně rakou-
ský ministr zrušil toto bezpráví tísnicí stav selský.
přicházíte činit mu ještě výčitky? (Pochvala na če-
ských lavicích.)
Takové nařízení bylo nezbytné a nemůže býti
posuzováno v jednotlivých částech, nýbrž buď je celý
zákon platný, anebo nařízení obsahující ustanovení
ve prospěch poškozeného stavu selského je neplatně.
Základem všeobecného blahobytu je blahobyt stavu
selského. Podkopáte-li jej, budou osmipatrové
domy v prvním okrese vídeňském státi na písku.
Stanovisko poslance Noska je pochopitelné, nebot
jako zástupce vnitřního města vídeňského musí hájit
majitele velkých domů. Městské činžáky nesou zisk
bez práce, jsou tedy čirou formou velkokapitalismu,
žádný selský dům nenese však zisku bez prác-.
Mohli jsme tudíž klidně hlasovat pro schválení
Ellenbogen
doktor
Dyk
Kaizl
Nosek
Rakousko
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V horách novozélandských.
Setkáni s krajany
Za plavby od ostrovů Fidžijských ke břehům
australským.
Dne 4. března 1901.
K výletům po okolí aucklandském koupi
jsem si únorovou průvodní knižečku nadepsanou
Auckland ABC Guide. V ní jsou jmena
výletních míst po Novém Zélandě abecedně
seřaděna a opatřena udaji, jak se tam dostati
a co stojí doprava. Na příklad: Mount Eden,
vyhaslá sopka se znamenitým jíenem. Busem
(zkrácené omnibusem) nebo železnicí 4 míle.
Listek prvé třídy /6, druhé třídy /3, zpátečn
/9, /6 (penny). Busem podnikatelů Andrew So
u nádraží (v tolik a tolik hodin a minut) /3.
O výletním místě zvaném Vaivera stoj
v ABC psáno, že tam dojíždí parník »Kapanni«
každou středu, pátek a sobotu a bus v ponděli.
středu a pátek o 1. hodině odpolední, zpět pak
v úterý, čtvrtek a v neděli o 3. hod. odpolední.
Cesta asi 4 hodiny.
Vaivera je skrovná osada na severovýchod
ním pobřeží aucklandského kraje a čítá pouze
asi deset dřevěných domků. Teplě lázně, vonný
horský vzduch a hluboké stinné údolí váb
k sobě výletníky k oblibeným piknikům a paro-
plavební společnost dělala dobré obchody.
Ale pobřežní osadníci platili draze dopravu
a proto koupili loď a udržují spojení s Auck-
landem sami, cestujíce nyní o polovičku la-
ciněji.
A co lákalo mne do Vaivery?
Ani teplice, ani pobřežní alej vonných arau-
karil a borovic kalifornských, ani hluboká zá-
toka se strmými stráněmi a bohatou zvěří vodní.
ale česko-německá osada, nazývaná o
Novozélaňďanů german settlement, t. j
německá osada.
Z Vaivery je do ní ještě přes dvě hodiny
S časem bylo mi šetřiti. Zamýšlel jsem po-
divati se do Puhoje — tak slove osada na-
šich krajanů — a vrátiti druhého dne opět do
Aucklandu, abych den na to odjel ranním vla-
kem k pobřeží severozápadnímu a stihl parník,
cesty
so
Auckland
Nový Zéland
Puhoj
Mount Edna
20
article
jenž vykonává dvakrát lýdně plavbu po zálivu
Kaiparském a dále po řece Vaioře do Darga-
villu, do střediska obchodu s dřívím kaurovým
čili damarovým, jakož i ke středisku neúrod-
ných lánů, jež přistěhovali Dalmatinci rozkopá-
vají, aby z nich vynášeli na světlo drahocennou
»smolu« kaurovou.
Zameškal-li bych jediný den, nebyl bychs
mohl již zajeti z Dargavillu ještě dále 30 km.
na sever do proslulých pralesů kaurových.
A přece jsem si nemohl nechat ujíti příležitos
uzříti na vlastní oči památné ty zjevy vegetační
když mi byly tak na blízku.
Nad to pak bylo třeba hospodařiti s časem
abych se dostavil v pravou chvili na loď »Mana-
pouri« a odplavil se po ní k ostrovům Přá-
telským, Samojským a Fidžijským. Udržujeť s
spojení s těmilo končinami Jižního moře toliko
jednou měsíčně.
jižní moře
km
21
article
Pobřežní plavba do Vaivery byla vysoce
zajímavá a příjemná. Libila se mně i mému
soudruhovi, panu Klettovi, jenž, chtěje jako no-
váček v úřadě rakousko-uherského konsulátu
zucklandského poznati poměry rakouských při-
slušníků jak v Puhoji tak i živoť dalmatských
»smolokopců« na nejzazším severu novozéland-
ském, vydal se se mnou na cestu. Pobratimov
jihoslovanští našli zde konečně svého zástupce
s nímž se mohou ve své řeči mateřské doroz-
uměti.
A Dalmatinců je na Novém Zélandě již
velmi mnoho. De tří tisíců nebude již asi mnoho
scházeti. Všichni přišli sem za »smolou«, pra-
cují velmi horlivě a posllají všecky úspory do
vlasti.
Ale o takové osadníky vláda novozélandská
nestojí a zabraňuje nebo stěžuje jim přichoddo
kolonie zvláštními zákony.
Po několika zastávkách na liduprázdném po-
břeží severozélandském přistála loď do zátoky
vaiverské. Člunem byli jsme vysazení na mělčinu.
odkudž nás dopravila na souš kára o vysokýeh
kolách. Skrovná hospoda přijala nás pod svou
střechu za denních šest šilinků s veškerým za-
opatřením. Ke svému překvapení dovídáme se
zde, že omnibusové spojení přestalo již přede
dvěma roky. V prvém okamžiku viděl jsem již
svůj výlet do hugdů, kaurových a do »gumo-
vých« (pryskyřicových) polí zmařený.
Klett
Nový Zéland
22
article
Zbývala jediná útěcha: vykonati cestu k zá
toce kaiparské vozem přes hory a doly na příč
poloostrova, což se mi také za drahé peníze po
dařilo. I přijeli jsme na místo v čas přes vše-
chny překážky, jež nám kladly v cestu močály.
Nejednou jsme měli za to, že již koník s po-
vozem z bažiny nevyvázne.
A teď k českoněmeckým krajanům do Puhoje
Puhoi a Vaivera znějí sice trochu slovan
sky, ale v pravdě jsou názvy maopské. Ale také
Maoři byli odtud vytlačeni a zbyla pouhá jména
maorská. S hostinským bylo umluveno, že nám
opatří do Puhoje lehký vozík (bugy) s koníkem
za 719 šilinku. Z rána řehtal již běhoun před zá-
pražím a my sami měli jsme jej říditi do Puhoje.
Zblouditi prý nemůžeme. Ale již za několik minut
přijeli jsme na rozcestí a čekáme, až se nějak
živá duše objeví a nám pravou cestu ukáže.
Cikády vrzaly zatím svou píseň v palmách nika-
nových a pestrobarevní lednáčkové usedali brzy
na větve košatých stromů purirových (Vite
littoralis), brzy zapadali do korun karako-
vých (Corynocarpus laevigata), vy-
zdobených oranžovým ovocem. Nečekali jsme
dlouho a jezdec na koni přichází nám cvalem
vstříc. Po našem oslovení se zastavuje a odpo-
vídá k našemu dotazu.
Puhoj Puhoi
23
article
»Jste vy pan Žižka?« otazuji se cizince
Uhodl jsem. Tvář měl jako jeho bratr, je
hož jsem poznal v Aucklandě.
Aucklandský pan Žižka přišel na Nový Zélan
od Plzně s holýma rukama a skoro jako analfa-
beta, ale obchodní jeho dům náleží teď k nej-
přednějším v městě. Potravinové jeho sklady jsou
ohromné. Ač bohat, nedopřává si oddechu. Ná-
pis na jeho veliké budově věští z daleka slo-
vanský původ majitelův a majitel sám honosi
se rád, že pochází z krve statečného válečník
trocnovského, ač se podpisuje pro snažší prý
výslovnost Schischka. Kdyby padal na váhu je-
nom orličí jeho nos, mohl by se zváti auckland-
ský pan Žižka přímým potomkem slavného voje
vůdce. Ale jinak je jen obchodnikem a výdělel
jest mu nad každou národnost.
Rodina Žižků přišla na Nový Zéland v letech
1866, a to s jinými Čechoněmci. Čechové, jsouce
v menšině, přisvojili si jazyk svých spoluvystě
hovalců a mluví německy.
Vaiverský pan Žižka má domek na vysoké
stráni. Vyhlídka z dřevěné jeho residence do
hlubokého žlebu, svlažovaného mořskou zátokou
a potokem, a vykrášleného tisícerými kardyli
nami, jest čarokrásná. V ohradě svého pozemku
pěstuje pan Žižka brav a skot, jež mu dávají
živobytí. Právě odvážel rozčtvrceného skopce do
vaiverského hótelu.
Cesta do Puhoje vede stále horským úvalem
porostlým místy stromovitými kapradinami, místy
štíhlými damarami nebo pohutukavou (metro
syderos), zv. anglicky chrystma stree
protože se užívá jeho větví na místě našeh
vánočního stromku. Příliv mořský zasahuje hlu
boko do kraje a dodává skrovnému potoku hor
skému tvářnosti vodnaté řeky.
Žižek
Čechoněmec
Čecho
Auckland
Plzeň
Nová Zéland
24
article
Za hodinku přišli jsme opět na rozcest
Na štěstí zastali jsme dva muže spolu hovořící
Jeden z nich držel oře za úzdu.
»Prosím, pánové, která cesta vede do Pu
hoje?« spustím po česku na cizince.
»Jemináčku! Ale odpusťte, pane, já už
česky skoro na dobro zapomněl, leč české pís
ničky umím dosud,« odpovídá starší muž.
»A které umite ?e
»Horo, horo, vysoká jsi, má panenko vzdá-
lená jsí,« jal se cizinec prozpěvovati.
»A kterou ještě ?e
»Holka modrooká nesedávej u potoka . ..e
A český zpěv hlaholil horami novozélan
skými.
»A jak se jmenujete ?e
»Já? Venelik !«
»A odkud pocházíte?-
»Od Plzně. Jsem zde již 34 roky. V Praze
vyučil jsem se truhlářství, v Michalské ulici,
teď zde farmařím. Tento zde je synek Šolomův
rovněž od Plzně, ale ten mluví již jen anglicky
a rozumí trochu německy. Tamo na strání jes
jejich farma.«
»A kteří z krajanů jsou zde ještě?«
»Panečku, je nás zde hodně. Tamhle je
usedlý Šedivý, blízko něho Straka, u potoka Rusek
a nejdále, jako na ztracené vartě, Kejs. Všickni
už zapomněli česky, ale mluvíme ještě německy
a pak ovšem anglicky.«
»Kolik rodin čítá vaše česká obec ?«
»Myslím, že asi 70, a každá má hodně
dětí, takže nás je počtem asi 800. Někteří z nás
farmaří, jini kramaří. U puhojského Žižky do
stanete všecko. Obchod jeho je velmi pěkný.e
»A jak se vám tu všem daří?«
Hora
Holk
Šolomův
Šedivá
Straka
Pu
Venelik
Plzeň
Praha
Michalský ulice
Rusko
25
article
»Božínku, jak se nám daří, dobře. Mnohem
lépe než-li doma.«
»A nevrátite se již nikdy do vlasti?
»Co bychom tam dělali? Zde máme kažý
svůj domek, svůj pozemek, svůj dobytek, svého
koně, svůj vozík, zahrádku, ovocný sad, pole,
lesy. Hory i doly jsou naše. Slavíme masopust,
posvícení, světíme pouť, tančíme, zpíváme. Měl
byste nás viděti o veselce! Ta bývá hlučná,
jako v plzeňském okolí. Těch zvyků my se
držíme a naše děti se jich nespouštějí.«
»Tedy vám neschází nic?«
»Co by nám scházelo? Nic! Ale přece
něco: kuželky. Hrávali jsme v kuželky do ne-
dávna. Božínku, to bývalo veselo! Koulelos
mnohdy do noci. Ale bez křiku to nešlo, byt
byla i neděle. Ale přísní Angličané brzy ná
obvinili, že znesvěcujeme den Páně, a proto
nám úřad hru v kuželky zakázal. Teď hráváme
na návsi v kroužky.«
»Tedy touto cestou do Puhoje !«
»Ano, nemůžete již zblouditi. Až vyjedete
tamo na kopeček, spatřite již věž našeho ko-
stelíka. Každých čtrnáct dní přijíždí do Puhoje
kněz. Je Irčan a káže Čechům a Němcům po
anglieku. Naproti kostelu na kopečku uvidile
školu. Chodí do ní asi 60 dětí. Nuž s Bohem,
pozdravujte drahé Čechy !«
Další cestou do Puhoje potkáme opět dva
osadníky svátečně vyšňořené. Byla neděle. Modrý
oděv soukenný pěkně jim slušel. Límeček u krku
bělal se jako padlý sníh.
Ted
Angličan
Irčan
Čecho
Němec
Puhoj
Čechy
26
article
»Dobrý den, pánově!« začnu opět po
česku. Pánové nerozuměli a odpověděli po-
zdravem anglickým.
Oslovím je tedy německy a otazuji se,
odkud pocházejí
»Z Německa !« odpověděli.
»Z kterého kraje německého?e
»Aus Böhmen — z Čech!« odpověděl
jednohlasně.
Byli to již potomci našich krajanů v Pu-
hoji narození. Mluvili německy málo, a odkud
by jich rodiče pocházeli, málo se starali.
Dojeli jsme žádoucí českoněmecké osady,
rozložené při pravém břehu potoka. Jiné domky
roztroušeny jsou na horském svahu, každý
uprostřed pozemků, ohrazených drátěným plolem.
Kolem domků košatí se hrušky, jabloně,
kdoule, švestky, broskve.
Německo
Čechy
Pu
Aus Böhmen