ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6f2cf410-660c-11dc-a966-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 37, person 64, org 4, work 4
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 1. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 119.
4 article
Na ranní a odpol. listy předelicí se v Praze v sdnin istraei na niso, . . . . . S R — na čtvrt leta s dvojí denáškou ěnt na čtrrt ieta . . . 7 K 50 vs sllaIkách: a K 3oh na měs fe . . Feštew: ni. . . . . S R on s drají zlsilkon na čtvrt leta - ns maěat
Praha
5 title
Dusšní čísle pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Sněmovní volby ohrožují dělnos říšské rady.
Sněmovní volby ohrožují dělnos říšské rady. V berlínském bursovním listě uložen jest vídeňský dopis, jehož všecek obsah se za- bývá krásnými hospodářskými záměry mini- sterstva Körbrova, jež jsou ohroženy »pod- kopnickou činností« různých živlů, z nichž zejmena čásť jedna se charakterisuje těmito slovy: Jest si jen přáti, aby černí sýčkové z klerikálního křídla, kteří opět obletují vládní křesla, z nichž tak mnoho světelných paprsků vyzařuje, ačkoliv se sami světla štítí, nepodlomili činnost parlamentu. Oba- váme se, končí dopis vládě přátelský, že panstva podrývající postavení dra. Körbra kopají hrob parlamentarismu, neboť předseda ministerstva může klidně a aniž by nadsa- zoval říci o sobě: »aprs moi le déluge- (po mně potopa l) Toť jest zajisté výdatný poplašný signál, ale nevyčerpává plně všech okolností, jež věstí již již umdlévající dělnost parlamentu, ba spíše se podobá, že zůmyslně se vyhýbá ostatním temným skvrnám na obzoru rady říšské v naději, že veřejnému mínění v Ně- mecku nyní pilně zaujatému srážkou za heslem: »Pryč od Říma!« takto výdatně s napomůže, aby pro stromy nevidělo lesa. Jest proto záhodno doplniti výklad onen ostatními podkopníky parlamentní činnosti,a k těmto dle jednomyslného názoru všech ostatních německých skupin náležejí přede- vším — Všeněmci. Ano, nikdo jiný než pánové z tábora Schönererova podlamují pevnou půdu pod stranami německými, jež chtějí právě nyn oblažiti Rakousko svými zásluhami.
Řím Rakousko
7 article
Všeněmci totiž zneužívají dle náhledu svých antisemitských, liberálních i nacionál ních soupeřů jeviště říšské rady k účelu »c nejnešlechetnějšímu«, aby v německém vo- ličstvu zničili vliv všech vzpomenutých sku- pin, svůj pak sesíliti, a to jen a jedině z ha mižné touhy po poslaneckých mandátech př budoucích volbách sněmovních, jež se mají konati někdy na podzim toboto roku. Není pochybnosti, že podobné myšlenky počnou se záhy ozývati i v ostatních tábo- rech, a jakmile práce na radě říšské bude se podnikati s vedlejšími obavami o výsledek případných sněmovních voleb, jest ovšem veta po klidné, hospodářské náladě pánů říšských sněmovníků a potopa v berlínském listu ohlášená vystoupí rychle až ku prahům říšské radyl Než dnes chceme prozatím zaznamenati jak německé skupiny a jejich časopisy náhle z hospodářského nadšení pro dělnou radu říšskou se octly v rozmaru nevalně uspokoji vém co do výsledku očekávaných voleb sně movních. Všeněmecké lapání voliču jest zvláště oblíbený nadpis pro rozpravy. v nichž se dospívá ku přesvědčení, že ne- dávný návrh Schönererův o přetvoření Ra- kouska a zavedení německé státní řečiv bývalých zemích buntovních byl dobře vy počtěnou předehrou ke sjezdu Všeněmeů v Plané, kdež, jak známo, stalo se usnesení aby strana všeněmecká postavila při přístích volbách do sněmu království českého své kandidáty ve všech okresích, jež jsou na sněmu českém zastoupeny Němci. Schönerer prý svůj návrh o zavedení státní němčiny zúmyslně nyní učinil, protože se přesvědčil. jak myšlenka tato v německém lidu přítaž livě při posledních volbách do rady říšské působila, a proto ji nyní — bez ohledu na poměry v radě říšské — rozprostřel jako velikou síť nad ubohými držiteli dospívají- cích mandátů na sněmu českém.
Němec Planá
8 article
Úmysly, kteréž přitom sledují Všeněmci, naříká severočeský pokrokový časopis, jsou tak průhledné, že není možná, aby způso- bily nedorozumění. Volby sněmovní jsou přede dveřmi, všeněmecký sjezd v Plané chce zvítěziti se všemi kandidáty, a proto musí se na voliče hodně z tlusta, po kejklířsku. Všeněmečtí kejkléři, volá orgán anti- semitů, oni ani nesmějí ohrožovati činnost rady říšské, vždyť by neměli býti od čeho živí, kdyby nedostávali diét. Rozbiti tedy nechtějí radu říšskou, ale nechtějí též, aby řádně pracovala, a i jejich plemenná ryzost (t. j. předstíraný antisemitism) není leč vo- lební prostředek. Rozumí se samo sebou, že Všeněme nejsou na rozpacích o odpověd.
Všenout Planá
9 article
Zjistili, že ostatní strany německé ještě dříve vymyslily různé vějičky na německé voliče. Reorganisují staré strany a vymýšleji nové, z nichž Všeněmcům zvláště se nechce líbiti strana německých agrárníků v Čechách a německá lidová strana v Čechách. Pánové prý se domnívají, že pod tento klobouk do- stanou všecky snacionálně smýšlející, nacio- nálními myšlénkami proniknuté muže«, ale Všeněmcům ani nenapadá, aby se dali po- hltiti od nově navrženého útvaru. Zvláště nelíbí se Všeněmcům provolání libereckého nacionálního spolku, v němž se o zakládané německé lidové straně v Čechách praví, »že nechce býti pouhou frakcí vedle jiných, ale že chce soustřediti všecky Němce v Če- chách«. Jak se to má prověst? volá Wolfův orgán. Snad se nedemnívají, že dobudou ve- škerých mandátů ostatních německých stran v Čechách, a musili by se tedy poslanci těchto druhých stran podrobiti jejich velení. Z tohoto mračna prý nebude dešť, nebo německý lid v Čechách dobře ví, že jenom Všeněmci za něj bojovali v páté kurií při posledních volbách do rady říšské, kdežto ostatní strany německé opatrně zmizely z bo- jiště. Proto musí býti německá lidová strana na to připravena, že ji lid německý zavře před nosem dvěře, až u něho zaklepá.
Němec Wolfův Čechy
10 article
Zvláště přišla Všeněmcům vhod zpráva, že z peněz v říši německé sebraných bude po připadě postavena v Solnohradě klerikální universita; odvozují odtud nejen právo, aby používali říšských peněz i v agitaci za he- slem »Pryč od Říma!«, ale staví Německo přímo za vzor snášelivosti, když dovoluje sbírky i k účelům jiným, než na propagandu hesla »Pryč od Římal« a tím ovšem v agi taci této v lidu německém ukuli si novou zbraň. Již sám tento povážlivý zjev, že bez ostychu se v obou německých táborech ma nipuluje sbírkami v Německu pořádanými, jest podivnou illustrací pevnosti oné půdy. na níž spočívá dělnost nynější rady říšské .. Možno-li v takovýchto poměrech opravdově doufati, že míněno jest vše to vážně, co se slibuje a hlásá o obnovené dělnosti parla mentu? Není-li to spíše pouhou záclonou aby německá agitace, zbavena potřeby dbát potřeb národních a jazykových ostatních ná- rodů, veškeré své síly mohla soustřediti na vlastní dílo všeněmecké?
Solnohrad Řím Německo
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze třicátá osmá (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 30. dubna. Není to žádný žert posledního aprile, čistá pravda: Ve sněmovně poslanecké byly dnes nejnormálnější poměry. Všeck šlo jako na drátkách. Žádná přestávka, žádné intermezzo, žádný skandál. Nic nestalo se mimořádného. To v poslední době již se- všednělo. Jednalo a rokovalo se pravidelně. Temp bylo aceelerando. Za něho se odbyly všechny došlé spisy ve 20 minutách a za necelých šes hodin ostatek poplatkové novelly, která přijata hned v třelím čtení. Ve příčině tak zv. manifestační přísahy pr pozůstalostech stala se změna podle návrhu posl. Dobošinského, na který přistoupi též ministr financí a který jest zmírněním pra- videl navržených výborem.
Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Malá šarvátka svedena toliko při § 20 stanovícím, že zákon nabude platnosti v době. ve které bude vyhlášen a téhož dne že po- zbude platnosti nařízení o poplatcích z převodu z roku 1899. Levice chtěla míti schválenu pouze první polovinu článku toho, druhou vy puštěnu. To z tě příčiny, by tento výnos akti vovaný na základě § 14. zůstal, jako všechny ostatní, in suspenso. Podivná věc! Strany něměcké obstrukce bojí se rozpravy a hlasování o přijetí či nepři- jetí těchto vládních mimoparlamentních skutků které zavinila jejich 2haletá revolta, ba každé zmínky o těchto. Posl. dr. Dyk měl odvahu jim ukázati minulost od r. 1897 až do r. 1899 ve svělle historickém, ba zašel až do let šede- sátých a nedal se zakřiknouti jejich lomozem Naopak konstatoval faktum, že vlády německé na základě § 14. vydaly dvě důležitá nařízení. jedno vojenské, druhě finanční. Tu teprv umlk tábor rvavých a řvavých docela, ano velká čásť levice hlasovala pak pro § 20. a tím také pro sankci nařízení Kaizlova. Je lo první na- řízení paragrafem 14. vydané, které parlamentně bylo projednáno.
Posl doktor Dyk Kaizlův
13 article
Konstatujeme tu, že za celé několikahodinné debaty o předloze, resp. o nařízení, které se týká hlavně zámů agrárních, ani jediný t. zv. agrární poslanec se neujal slova. Osnova zákona, zabezpečujíe vodní stavby, dost ala se dnes bez námitky do výboru. Pět sociálních demokratů, kteří byli ve sněmovně přítomní, chtěli, by se zejtra, 1. května. nekonala žádná schůze. Zůstali však při fom osamoceni. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod 30 min. dop. Ministr financí podal předlohu o doplnění 88 13. a 14. z. ze dne 25. října 1896 o přímých daníc osobních. Posl. Dobernigg a sp. navrhli zákonné upra- vení zodpovědnosti společných ministerstev (zahra ničních věci, vojenství a říšských financí). Vláda má býti vyzvána, aby bez meškání postarala se o zákon slíbený před více než 33 lety stran zodpovědnost společných ministrů. Posl. Ofner a sp. dotazovali se po degradován učitele posl. Seitze. Degradace je protizákonná. Dle zákona učitel může býti zbaven svého místa, ale ne degradován. Žaloby na Seitze nemají co činiti s jeho učitelskou činnosti. Posl. Schüicker a sp. dotazovali se po novém advokátském tarifu. Interpellanti táží se, zda se tajné rozesílání tohoto tarifu dálo s vědomím a souhlasem ministra spravedlnosti a jak dovede ministr tento tarif uvésti ve shodu s odpovědí, kterou dal na inter- pellaci dne 24. dubna o tajných výnosech. Dále táž se, hodlá-li ministr dáti stavu advokátskému zadost- učinění v příčině tohoto tajného rozesílání tarifu konečně, je-li ochoten zavésti v ministerstvu spra- vedlnosti otevřené jednání, které by vyhovoval ústavní zásadě Posl. Haidar a sp. dotazovali se po uzavřen rumunských hranic dovozu dobytka v zájmu země- dělství.
Vetter Posl Ofner Seitz Haidar
14 article
Posl. Em. Hrubý dotazoval se ministra spra- vedlnosti po chování se státního zastupitelstva cheb- ského ve sporu mezi německými a českými obyvateli v Königswerthu (u Falknova). Posl. Klofáč a sp. dotazovali se po chován státního zastupitelstva krajského soudu olomouckého k českým rodinám a po slibu daném zástupcům německých Čechů na říšské radě, že v uzavíraném území nebude ustanoven úřadnikem žádný Čech. Posl. Iro a sp. dolazovali se ministra železnie a nalehali, aby se zamezilo počešťování úřadnictva a železničního personálu na tratích státních dráh vedoucích čistě německým územím v Chebsku a zá- padních Čechách, a aby čeští úřadníci na německých stanicích byli vystřídáni Němci. Přechází se k jednacímu pořadu, zevrub- nému rokování o poplatkové novele. K § 11. ujali se slova poslanci Vogler Nitsche. Ministr financí dr. Böhm- Bawerk opřels změně článku, již navrhoval posl. Nilsche Po stručné replice posl. Nitsche a referentově doslovu § 11. přijat dle návrhu výborového. Rovně Ofnerův dodatek k odst. 2. Při 8 12. posl. Conci uvažoval minoritní ná vrh a prohlásil manifestační přísahu za opatření ne dostatečné, nespravedlivé a nebezpečné. Posl. Doboszyňski prohlašuje jménem svých přátel, že nemohou zastávati se textu § 12. tak, jal výbor navrhuje. Nucená přísaha dotýkala by se bo- lestně našeho náboženského citu. Navrhuje tyt změny: 1. Jak předloží se průkaz pozůstalosti, f nanční úřad, moha uvésti okolnosti, jež opravňuj podezření, že jmění nebylo prokázáno správně neb úplně a prokazovatel ví o nesprávnosti neb neúplnost průkazu jmění — může navrhnout u soudu, kde s pozůstalost projednává, aby prokazovatel složil ma- nifeslační přísahu.
Posl Klofáč Čecho Čo Němec Vogler Nitsche doktor Böhm Bawerk Nitsche Ofnerův Königswerth Falknov Chebsko Čechy
15 article
Návrh takový může býti učiněn do dvou let p přihlášení pozůstalosti a jen se svolením ministr financí, jímž soud musí se prokázati. 2. Seud m vyšetřovati věc dle zásad mimosporného řízení a vy- slechnouti zejmena dědice. K usnesení, jež stalo na návrh, má soud, vyhovuje tomuto návrhu a uváživ zrale všechny okolnosti, ustanoviti text přísahy, jenž má obsahovati zmínku o podaném průkazu pozůsta- losti a směřovati proti vědomému zatajení jmění, jež by se mělo přihlásiti. Konečně navrhl řečník, aby3 odst. § 12. zněl: Celková suma pro všecky dědice nemá na žádný způsob přesahovati 10.000 K. (Po- chvala mezi Poláky.) Ministr dr. Böhm-Bawerk praví, že mani festační přísaha byla pojata do poplatkové novely protože valná čásť movitého jmění při pozůstalost ním řízení bývala zamlčována a finanční správa ne- měla v takých případech žádných pomocných pro- středků zákonných. Avšak poplatků těch třeba v zá jmu státní pokladny i spravedlnosti. Svědomití pro padají poplatku, nesvědomití snaží se ulebčitis berně i dávku. Proto ministr schvaluje manifestační přísahu. Náboženskému přesvědčení není na újmu. Vychváliv fiskus i jeho činnost, praví, že splývá do něho jen, co sněmovna zákony povolí. Manifestační přísaha má sloužiti proti nekalým machinacím. Ro zebrav navrhované změny, žádal, by se při této pří saze setrvalo, obě první Doboszyňským navrhované změny přijaly a ostatní zamílly. Posl. dr. Fink žádá v resoluci své, by byl po V drobndm prodejli raaní číslo o sobě . . . za 8k odpoledni . . . . . zs 2h Ve flialkách na venkově ranní čísle. sdpole dní . . . . . . . 3h Inserá s platí se hotově papřed Přečplacení a inserty přijťmá sdinlní straoe v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se tél rečskee tiskárnu a sxpedice „Národnich Lista- Bukoplsy se nevzaosjí
Polák doktor Böhm Bawerk Posl Fink List Bukoplsa
16 article
dán všeobecný poplatkový zákon a přimlouvá se za obnovení 5 12. dle císařského nařízení, neboť usta- vení pokuty za odepření manifestační přísahy je vý hodou pro nejzámožnější. Po řeči posl. Ofnera a doslovu referentově přijat § 12. dle výborového návrhu se změnami. jež navrhl posl. Doboszyňski. 8 13. přijímá se dle výborového návrhu se změnou Voglerovou; 88 14. a 15. beze změny; § 16. dle výborového návrhu s Voglerovou změnou; rovněž 88 17. a 18. Při § 19. posl. dr. Ofner mu odporoval, ale proto přece schválen beze změny. Potom rokovalo se o 8 20. (Císařské nařízení pozbude platnosti, kdy nynější zákon jí nabude. Poslanec dr. Dyk: Výborová předloha v § 20. obsahuje formu přechodu od nařízení, vydaného na základě 8 14. k legislativnímu definitivu. Již ve výboru jsem varoval, aby se z této čistě věcné zále- žitosti nečinila záležitost politická. Z levé strany však opět přichází se s povídačkami o porušení ústavy, porušení zákona a porušení práva. (Souhlas na lavicích českých. Odpor na levici.) § 14. byl udělán předchůdei německo-liberální ústaväcké strany.
Ofner Voglerův 88 doktor Dyk
17 article
(Odpor na levici.) (K poslancům na levici): Vy jste přece dědicové ústavácké strany! Zákonodárci byli si zajisté již tehdy vědomi, že paragrafu tomu může a musí se dáti tak široký výklad. Příčinou, proč pa- ragrafu toho bylo použito, je však násilná vaše obstrukce, jež trvala 11/2 roku. (Souhlas na lavicích českých. Odpor na levici. Nepokoj ve sněmovně.) § 14. neukládá vládě povinnost, aby zkoumala nalehavou nezbytnost, neboť to jest otázkou svobod- ného rozhodnutí každé vlády. (Odpor na levici.) Vždyť vy jste kdysi podali najednou pět ministerských žalob a sněmovna je velkou většinou a limine za- mítla. Poslanec Seitz: To je veliká hanba a potupa pro tuto sněmovnu Poslanec dr. Dyk: Pokud trvá § 14., jak je nyní stylisován, jste proti němu bezmocni. Bylo také naleháno na základě § 14. prohlásiti nad Prahou výminečný stav? Poslanec K asper: V Praze se kradlo a dran- covalo. Poslanec G1öckner: Tražda, zabití, lupičství (Vřava.) Poslanec dr. Dyk: To se mýlíte. Mluvím o něčem docela jiném. To bylo ještě v letech šedesátých, to nebyly poslední události. Bylo to za ministerstva Herbst Giskrova. Musíte něco číst a se učit, než něco namitnete. (Nepokoj.) Ted pánové, kteří tropili takové neplechy, při- cházejí s výčitkami na protizákonnost. Poslanec Glöckner: My potíráme všecko, co bylo vydáno na základě § 14. Poslanec dr. Dyk: Roku 1868 za Petockého byl vydán na základě § 14. zákon o soudnictví země- braneckém a nikdo proti tomu ničeho nenamítal.
Seitz doktor Dyk Herbst Giskrův Ted pán Glöckner Petocký Praha Tražda G 1 zákon o soudnictví země
18 article
Roku 1873 vydán na základě § 14. zákon o roz- pouštění akciových společností. Byla to tehdy nalé- havá nezbytnost? Tehdá se shledalo, že je to úplně správné. Poslanec Ellenbogen: To vás neomlouvá. Poslanec dr. Dyk: Mohu hájiti dra. Kaizla z přesvědčení, protože byl úplně v právu, když vydal císařské nařízení ze dne 16. srpna 1899, kterěž bylo pro sedláky naléhavě nezbytné. (Souhlas na lavicích českých.) V nesčetných schůzích stěžovali si sedláci. že ustanovení poplatková jsou nesnesitelná. Každý seďlák musil platit z nejmenší chalupy převodní po- platek, z každého kousku pole, z každého domku žá- dalo se 31/29%. Tato příkrost nemohla se ani dosti odsuzovati. Poslanec Ellenbogen: Je to jediný špatný zákon, který máme v Rakousku Poslanec dr. Dyk: Jestliže tedy konečně rakou- ský ministr zrušil toto bezpráví tísnicí stav selský. přicházíte činit mu ještě výčitky? (Pochvala na če- ských lavicích.) Takové nařízení bylo nezbytné a nemůže býti posuzováno v jednotlivých částech, nýbrž buď je celý zákon platný, anebo nařízení obsahující ustanovení ve prospěch poškozeného stavu selského je neplatně. Základem všeobecného blahobytu je blahobyt stavu selského. Podkopáte-li jej, budou osmipatrové domy v prvním okrese vídeňském státi na písku. Stanovisko poslance Noska je pochopitelné, nebot jako zástupce vnitřního města vídeňského musí hájit majitele velkých domů. Městské činžáky nesou zisk bez práce, jsou tedy čirou formou velkokapitalismu, žádný selský dům nenese však zisku bez prác-. Mohli jsme tudíž klidně hlasovat pro schválení
Ellenbogen doktor Dyk Kaizl Nosek Rakousko
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V horách novozélandských. Setkáni s krajany Za plavby od ostrovů Fidžijských ke břehům australským. Dne 4. března 1901. K výletům po okolí aucklandském koupi jsem si únorovou průvodní knižečku nadepsanou Auckland ABC Guide. V ní jsou jmena výletních míst po Novém Zélandě abecedně seřaděna a opatřena udaji, jak se tam dostati a co stojí doprava. Na příklad: Mount Eden, vyhaslá sopka se znamenitým jíenem. Busem (zkrácené omnibusem) nebo železnicí 4 míle. Listek prvé třídy /6, druhé třídy /3, zpátečn /9, /6 (penny). Busem podnikatelů Andrew So u nádraží (v tolik a tolik hodin a minut) /3. O výletním místě zvaném Vaivera stoj v ABC psáno, že tam dojíždí parník »Kapanni« každou středu, pátek a sobotu a bus v ponděli. středu a pátek o 1. hodině odpolední, zpět pak v úterý, čtvrtek a v neděli o 3. hod. odpolední. Cesta asi 4 hodiny. Vaivera je skrovná osada na severovýchod ním pobřeží aucklandského kraje a čítá pouze asi deset dřevěných domků. Teplě lázně, vonný horský vzduch a hluboké stinné údolí váb k sobě výletníky k oblibeným piknikům a paro- plavební společnost dělala dobré obchody. Ale pobřežní osadníci platili draze dopravu a proto koupili loď a udržují spojení s Auck- landem sami, cestujíce nyní o polovičku la- ciněji. A co lákalo mne do Vaivery? Ani teplice, ani pobřežní alej vonných arau- karil a borovic kalifornských, ani hluboká zá- toka se strmými stráněmi a bohatou zvěří vodní. ale česko-německá osada, nazývaná o Novozélaňďanů german settlement, t. j německá osada. Z Vaivery je do ní ještě přes dvě hodiny S časem bylo mi šetřiti. Zamýšlel jsem po- divati se do Puhoje — tak slove osada na- šich krajanů — a vrátiti druhého dne opět do Aucklandu, abych den na to odjel ranním vla- kem k pobřeží severozápadnímu a stihl parník, cesty
so Auckland Nový Zéland Puhoj Mount Edna
20 article
jenž vykonává dvakrát lýdně plavbu po zálivu Kaiparském a dále po řece Vaioře do Darga- villu, do střediska obchodu s dřívím kaurovým čili damarovým, jakož i ke středisku neúrod- ných lánů, jež přistěhovali Dalmatinci rozkopá- vají, aby z nich vynášeli na světlo drahocennou »smolu« kaurovou. Zameškal-li bych jediný den, nebyl bychs mohl již zajeti z Dargavillu ještě dále 30 km. na sever do proslulých pralesů kaurových. A přece jsem si nemohl nechat ujíti příležitos uzříti na vlastní oči památné ty zjevy vegetační když mi byly tak na blízku. Nad to pak bylo třeba hospodařiti s časem abych se dostavil v pravou chvili na loď »Mana- pouri« a odplavil se po ní k ostrovům Přá- telským, Samojským a Fidžijským. Udržujeť s spojení s těmilo končinami Jižního moře toliko jednou měsíčně.
jižní moře km
21 article
Pobřežní plavba do Vaivery byla vysoce zajímavá a příjemná. Libila se mně i mému soudruhovi, panu Klettovi, jenž, chtěje jako no- váček v úřadě rakousko-uherského konsulátu zucklandského poznati poměry rakouských při- slušníků jak v Puhoji tak i živoť dalmatských »smolokopců« na nejzazším severu novozéland- ském, vydal se se mnou na cestu. Pobratimov jihoslovanští našli zde konečně svého zástupce s nímž se mohou ve své řeči mateřské doroz- uměti. A Dalmatinců je na Novém Zélandě již velmi mnoho. De tří tisíců nebude již asi mnoho scházeti. Všichni přišli sem za »smolou«, pra- cují velmi horlivě a posllají všecky úspory do vlasti. Ale o takové osadníky vláda novozélandská nestojí a zabraňuje nebo stěžuje jim přichoddo kolonie zvláštními zákony. Po několika zastávkách na liduprázdném po- břeží severozélandském přistála loď do zátoky vaiverské. Člunem byli jsme vysazení na mělčinu. odkudž nás dopravila na souš kára o vysokýeh kolách. Skrovná hospoda přijala nás pod svou střechu za denních šest šilinků s veškerým za- opatřením. Ke svému překvapení dovídáme se zde, že omnibusové spojení přestalo již přede dvěma roky. V prvém okamžiku viděl jsem již svůj výlet do hugdů, kaurových a do »gumo- vých« (pryskyřicových) polí zmařený.
Klett Nový Zéland
22 article
Zbývala jediná útěcha: vykonati cestu k zá toce kaiparské vozem přes hory a doly na příč poloostrova, což se mi také za drahé peníze po dařilo. I přijeli jsme na místo v čas přes vše- chny překážky, jež nám kladly v cestu močály. Nejednou jsme měli za to, že již koník s po- vozem z bažiny nevyvázne. A teď k českoněmeckým krajanům do Puhoje Puhoi a Vaivera znějí sice trochu slovan sky, ale v pravdě jsou názvy maopské. Ale také Maoři byli odtud vytlačeni a zbyla pouhá jména maorská. S hostinským bylo umluveno, že nám opatří do Puhoje lehký vozík (bugy) s koníkem za 719 šilinku. Z rána řehtal již běhoun před zá- pražím a my sami měli jsme jej říditi do Puhoje. Zblouditi prý nemůžeme. Ale již za několik minut přijeli jsme na rozcestí a čekáme, až se nějak živá duše objeví a nám pravou cestu ukáže. Cikády vrzaly zatím svou píseň v palmách nika- nových a pestrobarevní lednáčkové usedali brzy na větve košatých stromů purirových (Vite littoralis), brzy zapadali do korun karako- vých (Corynocarpus laevigata), vy- zdobených oranžovým ovocem. Nečekali jsme dlouho a jezdec na koni přichází nám cvalem vstříc. Po našem oslovení se zastavuje a odpo- vídá k našemu dotazu.
Puhoj Puhoi
23 article
»Jste vy pan Žižka?« otazuji se cizince Uhodl jsem. Tvář měl jako jeho bratr, je hož jsem poznal v Aucklandě. Aucklandský pan Žižka přišel na Nový Zélan od Plzně s holýma rukama a skoro jako analfa- beta, ale obchodní jeho dům náleží teď k nej- přednějším v městě. Potravinové jeho sklady jsou ohromné. Ač bohat, nedopřává si oddechu. Ná- pis na jeho veliké budově věští z daleka slo- vanský původ majitelův a majitel sám honosi se rád, že pochází z krve statečného válečník trocnovského, ač se podpisuje pro snažší prý výslovnost Schischka. Kdyby padal na váhu je- nom orličí jeho nos, mohl by se zváti auckland- ský pan Žižka přímým potomkem slavného voje vůdce. Ale jinak je jen obchodnikem a výdělel jest mu nad každou národnost. Rodina Žižků přišla na Nový Zéland v letech 1866, a to s jinými Čechoněmci. Čechové, jsouce v menšině, přisvojili si jazyk svých spoluvystě hovalců a mluví německy. Vaiverský pan Žižka má domek na vysoké stráni. Vyhlídka z dřevěné jeho residence do hlubokého žlebu, svlažovaného mořskou zátokou a potokem, a vykrášleného tisícerými kardyli nami, jest čarokrásná. V ohradě svého pozemku pěstuje pan Žižka brav a skot, jež mu dávají živobytí. Právě odvážel rozčtvrceného skopce do vaiverského hótelu. Cesta do Puhoje vede stále horským úvalem porostlým místy stromovitými kapradinami, místy štíhlými damarami nebo pohutukavou (metro syderos), zv. anglicky chrystma stree protože se užívá jeho větví na místě našeh vánočního stromku. Příliv mořský zasahuje hlu boko do kraje a dodává skrovnému potoku hor skému tvářnosti vodnaté řeky.
Žižek Čechoněmec Čecho Auckland Plzeň Nová Zéland
24 article
Za hodinku přišli jsme opět na rozcest Na štěstí zastali jsme dva muže spolu hovořící Jeden z nich držel oře za úzdu. »Prosím, pánové, která cesta vede do Pu hoje?« spustím po česku na cizince. »Jemináčku! Ale odpusťte, pane, já už česky skoro na dobro zapomněl, leč české pís ničky umím dosud,« odpovídá starší muž. »A které umite ?e »Horo, horo, vysoká jsi, má panenko vzdá- lená jsí,« jal se cizinec prozpěvovati. »A kterou ještě ?e »Holka modrooká nesedávej u potoka . ..e A český zpěv hlaholil horami novozélan skými. »A jak se jmenujete ?e »Já? Venelik !« »A odkud pocházíte?- »Od Plzně. Jsem zde již 34 roky. V Praze vyučil jsem se truhlářství, v Michalské ulici, teď zde farmařím. Tento zde je synek Šolomův rovněž od Plzně, ale ten mluví již jen anglicky a rozumí trochu německy. Tamo na strání jes jejich farma.« »A kteří z krajanů jsou zde ještě?« »Panečku, je nás zde hodně. Tamhle je usedlý Šedivý, blízko něho Straka, u potoka Rusek a nejdále, jako na ztracené vartě, Kejs. Všickni už zapomněli česky, ale mluvíme ještě německy a pak ovšem anglicky.« »Kolik rodin čítá vaše česká obec ?« »Myslím, že asi 70, a každá má hodně dětí, takže nás je počtem asi 800. Někteří z nás farmaří, jini kramaří. U puhojského Žižky do stanete všecko. Obchod jeho je velmi pěkný.e »A jak se vám tu všem daří?«
Hora Holk Šolomův Šedivá Straka Pu Venelik Plzeň Praha Michalský ulice Rusko
25 article
»Božínku, jak se nám daří, dobře. Mnohem lépe než-li doma.« »A nevrátite se již nikdy do vlasti? »Co bychom tam dělali? Zde máme kažý svůj domek, svůj pozemek, svůj dobytek, svého koně, svůj vozík, zahrádku, ovocný sad, pole, lesy. Hory i doly jsou naše. Slavíme masopust, posvícení, světíme pouť, tančíme, zpíváme. Měl byste nás viděti o veselce! Ta bývá hlučná, jako v plzeňském okolí. Těch zvyků my se držíme a naše děti se jich nespouštějí.« »Tedy vám neschází nic?« »Co by nám scházelo? Nic! Ale přece něco: kuželky. Hrávali jsme v kuželky do ne- dávna. Božínku, to bývalo veselo! Koulelos mnohdy do noci. Ale bez křiku to nešlo, byt byla i neděle. Ale přísní Angličané brzy ná obvinili, že znesvěcujeme den Páně, a proto nám úřad hru v kuželky zakázal. Teď hráváme na návsi v kroužky.« »Tedy touto cestou do Puhoje !« »Ano, nemůžete již zblouditi. Až vyjedete tamo na kopeček, spatřite již věž našeho ko- stelíka. Každých čtrnáct dní přijíždí do Puhoje kněz. Je Irčan a káže Čechům a Němcům po anglieku. Naproti kostelu na kopečku uvidile školu. Chodí do ní asi 60 dětí. Nuž s Bohem, pozdravujte drahé Čechy !« Další cestou do Puhoje potkáme opět dva osadníky svátečně vyšňořené. Byla neděle. Modrý oděv soukenný pěkně jim slušel. Límeček u krku bělal se jako padlý sníh.
Ted Angličan Irčan Čecho Němec Puhoj Čechy
26 article
»Dobrý den, pánově!« začnu opět po česku. Pánové nerozuměli a odpověděli po- zdravem anglickým. Oslovím je tedy německy a otazuji se, odkud pocházejí »Z Německa !« odpověděli. »Z kterého kraje německého?e »Aus Böhmen — z Čech!« odpověděl jednohlasně. Byli to již potomci našich krajanů v Pu- hoji narození. Mluvili německy málo, a odkud by jich rodiče pocházeli, málo se starali. Dojeli jsme žádoucí českoněmecké osady, rozložené při pravém břehu potoka. Jiné domky roztroušeny jsou na horském svahu, každý uprostřed pozemků, ohrazených drátěným plolem. Kolem domků košatí se hrušky, jabloně, kdoule, švestky, broskve.
Německo Čechy Pu Aus Böhmen