2
masthead
NARODNÍ LIS
Lisa
3
masthead
1. května 1901.
5
article
tohoto nařízení, jsouce přesvědčeni, že přineslo sed-
lákům velmi mnoho prospěchu a dobrodiní a budeme
tudíž hlasovat také pro 8.20. osnovy této. (Hlučný
potlesk a pochvala na lavicích českých.
K návrhu poslance Merunowicze rokování
uzavírá se.
Poslanec Tschan v rozvláčné řeči snažíse
dok zati, že císařské nařízení pozbylo své platnosti
již 9. června 1900, na konci posledního zasedání,
pročež přimlouvá se, aby nynější zákon měl zvrat-
nou moc.
Po doslovu referenta posl. Lichta § 20. by
přijat beze změny a všecky navrhované změny
propadly.
§ 21. přijal beze změny.
Merunowicz
Tschan
6
article
Potom schváleno několik resolucí a konečně
celý zákon také ve třetím čtení. (Pochvala v celé
sněmovně.)
Předseda hr. Vetter odpovídaje na Treuinfel
sův dotaz ze dne 23. t. m., že jako věrný a pravý
katolík velice lituje dolazních nájezdů na ustanovení
a zařízení katolické církve a jednal by rovněž tak,
kdyby takové útoky podnikaly se na jinou, státem
uznanou náboženskou spolačnost a její zřízení. Jako
předseda, vědom velké politické své zodpovědnosti,
je však povinen zastávati svůj úřad objektivně
tajiti své osobní city a dojmy. Jednací řád nepo
skytuje mu ničeho, čím by mohl zameziti dotazy,
na něž bylo touženo. Žáda proto poslance, jen aby
mírností a snášelivostí s přesvědčením jiných pod
porovali sněmovní práce. (Pochvala.) Posl. Stein
volá: Poklona pro kněžoury.
Předloha o vodních dráhách přikázána
výboru pro vodní cesty bez 1. čtení, proti čemuž
nikdo ničeho nenamítal.
Předseda navrhuje, ahy příští schůze konala s
zejtra v 11 hod. dopol.
Posl. Pernerstorler navrhuje proto, že
s kárnou afférou, pro niž zejtra má se konati schůze
není na pilno, aby zejtma 1. května, na dělnický
svátek, nekonala se žádná schůze, až teprve v
čtvrtek.
Návrh ten propadl a zůstalo při návrhu předse
dově, že bude schůze zejtra.
Konec schůze v 5 hod. 45 mín. odpol.
Vetter
Posl
Stein
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. dubna. (Polský hla
o průplavech.) Polský odborník prof. Si-
korský uveřejňuje v »Czase« své míněn
o Körbrově předloze průplavní. Shledávál ji
jak přirozeno, nepropracovanou, při čemž mu
bijí do očí zejmena pochybnosti co do trasy
průplavů haličských a pak ta okolnost, že
v předloze úplně opominuto, užiti příštích prů
plavů také na prospěch rolnictva a meliorace
pozemků. Prof. Sikorský pokládá také za ne-
zbytné, aby průplavy předcházela regulace řek
»Bez soustavné regulace řek — míní prof. Si-
korský — polské rolnictvo nebude mit
z hlavních průplavů nijakého získu Bude tedy
povinností polského kola, aby otázku regulačn
řešilo současně s otázkou průplavů a spolu hle-
dělo získati dostačných finančních prostředk
na práce meliorační. Nejchoulostivějším boden
vládní předlohy jest však příspěvek zemí, měst
Prahy a Vídně a jiných interessentů na budo-
vání průplavů, od kterýchžto příspěvků vláda
činí odvislou stavbu průplavů. V Německu, kde
se vládní návrhy opíraly o podrobné plánya
rozpočty, bylo možno již předem odhadnouti
část příspěvku, vypadající na interessenty. U nás
však, kde jak vzhledem k trase, tak i k nejdů-
ležitějším podrobnostem panují pochybnosti, není
možno ani přibližně stanoviti výši břemen, při-
padající na interessenty.« — Co tu prof. S-
korský praví o Haliči, platí ovšem i o ostatních
zemích, jimiž mají vésti průplavy a v prvé řadě
také o království českém.
Körbrův
profesor
Sikorský
Praha
Vídeň
Německo
Halič
8
article
Ze Záhřeba, 28. dubna. (Snahyo
sloučení opposičních stran chor-
vatských.) Orgán chorvatské strany práva
»Hrvatska« uveřejnil dle usnesení strany tři
vyzvání, z nichž prvé adressováno neodvisle
straně (Obzorově) a čisté straně práva (Fran-
kově), druhé předsedovi spojené opposice Šan-
doru Brestěnskému a třetí oněm bývalým členům
strany práva, kteří stojí nyní mimo kluby.
Účelem vyzvání jest, aby se všichni opposiční
šivlové sloučili v jednu velkou opposiční
stranu, jež by s lepším výsledkem než dosud
Zhusta vidíme při stavení borovico, topol.
vrbu. Na polich pěstují puhojští farmáři pšenici
žito, oves, brambory. Pěstěním dobytka ve
přového se nezabývají.
Také si hledí málo polaření, a těží hlavní
příjmy z chovaného skotu a bravu, jenžs
zdržuje ve dne v noci pod širým nebem. Stáje
pro dobytek nestaví. Mají tedy málo starostí
Dokud byla krajina lesnatější, těžili puhojšte
z hvozdů. Nyní však je dřevařství již konec.
Na návsi kejhaly husy a krákoraly slepice
a děti pěkně ustrojené krátily si čas hrami.
Hlučněji bývá na návsie v Puhoji, když
spusti dudák na dudy skočnou. Staří sousede
bývají první v kole.
Záhřeb
9
article
Za naší návštěvy kotvil v říčce přin návsi
malý parníček, jenž až sem může občas ve-
plouti a poskytnouti aucklandským výletníkům
příležitosti loviti v řece chutné úhoře.
Krám puhojského Žižky má skutečně všeck
na skladě. Majitel jeho prodává vlnu, vejce, ře-
zanku, brambory, pryskyřici, mýdlo, papír, obuv,
lampy, pivo, petrolej, ovoce, máslo, špagát
hřebíky, jako v té české písni: »Pojďte lidé
ont
k měmu krámu . . . .«
Majitel krámu seděl na zástěnku.
si »A jak vy ze jmenujete, krajang ?e
»Já? Sám ani nevím. Někteří mi říkaj
Ciška, jiní Žižka nebo Šiška. Já však myslím,
že Žižka jest mé jméno a Čechy že jsou moje
vlast. Ale pojďte raději do světnice, ať zapijem
krajanství . . ! « h
Měli byste viděti salony puhojského pana
Žižky! O takových se žádné plzeňské chalupě
ani nezdálo. Pochopuji, když mi každý blaženě
odpovídal, že se má dobře-
Na návsi oslovil jsem jiného krajana, jenž
mi zpíval se slzami v očích: »Český otec, česká
máti učili mě vlast mou znáti.«
Jiní z Čechů, kteří v Puhoji prodlévali,
jsou Papež a Jedlička. První zemřel a druhý
prý se vrátil do Evropy a žije prý někdev
ae
Krám
Žižek
Ciška
Šiška
Čecho
Papež
Jedlička
Evropa
10
article
Vídni.
První tlupa česko-německých vystěhovalců
přišla na Nový Zéland za vedení Krippnerovaa
čítala asi 80 osob, za nimi přišly asi tří rodiny
a později asi pět rodin. Ze stovky rozhojnili se
puhojští Čechoněmci osmoronásobně. Všichní žijí
jako v odloučenosti od hlučného světa v maleb-
ných horách novozélandských a udržují dávné
zvyky jako jejich rodáci kolem Plzně, ač je
dělí ohromná dálava asi o 20.000 km.
Sňatky uzavírají puhojští osadnici jen mezi
sebou a celá puhojská obec jest vlastně jediné
Josef Kořenský-
pokrevní příbuzenstvo.
Čechoněmec
Kořenský
Vídeň
Nová Zéland
Plzeň
km
11
article
mohla hájiti státoprávní požadavky chorvatské.
Spojení dosavadních tří opposičních stran může
prý se státi na základě programu z r. 1893
1895, jenž byl tehdy předepsán zástupci všech
tří skupin a také v lidu došel příznivého
ohlasu.
Od té doby v politickém stavu Chorvatsk
nic se nezměnilo, tak že tehdejší program jest
i nyní zcela oprávněn, Spojená opposice má se
jmenovati »stranou práva«, kterýžto název nej-
lépe odpovídá opposičnímu směru, jak klubo
tak i lidu. Další návrh směřuje k tomu, aby tr
dosavadní opposiční denníky chorvatské, »Obzore,
»Hrvatska« a Hrv. Pravo« splynuly v jeden
list, čímž by se jednak zabezpečila jeho exi
stence a umožnil se jeho rozkvět, jednak by
přestalo matení pojmů mozi čtenáři tří růz-
ných opposičních listů. Organisaci nové strany
má provésti výbor, zvolený ve schůzi poslanců
všech tří opposičních stran, jakož i čelných
jiných přívrženců, stojících mimo sněm. — V listě
adresovaném S. Brestěnskému, žádá se tento,
aby jako předseda spojené opposice podporovai
výše uvedené, snahy strany práva; konečně
v třetím vyzvání žádají se bývali přívrženci
strany práva, zejmenu bývalý její předseda bar
Rukavina, dr. Ružiě a faráť Boroša, aby opě
vstoupili do strany, po případě aby oznámili, z
jakých podmínek by byli hotovi vstoupiti se
šnol e
stranou opět do styku.
S Brestěnský
doktor
Ruži
Rukavina
12
article
Orgán neodyislé strany »Obzor« i Fran-
kovo »Hrvat. Pravo« otiskly sice vyzvání strany
práva, ale určitého stanoviska k jejímu návrh
dosud nezanjaly. Předseda spojené opposice
Brestěnský odpověděí však již na vyzvání
a prohlásil, že jest ocholen podporovati snahy
strany práva, poněvadž se úplně srovnávaj
s jeho vlastními tužbámí. Pro případ potřeby
jest přý i hotov vzdáti se předsednictví spojené
opposice, aby v čelo nové strany mohla být
postavena osoba, jež by nikde nenarazila na
odpor.
V Praze, 30. dubna. (Arei bi s kue
Issakovič +.) V krátké době necelého roku
zemřeli arcibiskupové všech tří s Římem spo
jených církví haličských. Sotva byly nové obsa
zeny kathedry řecko-sjednocené církve hr. Šep-
tickým a římsko-katolické církve Bilčevským,
zemřel arcibiskup nečetné armensko-katolické
církve Izák Issakovič. Úmrtí jeho uvádí se v
spojení s nedávno odhalenými defraudacem
v arménské zastavárně, řízené kanovníkem
Mardyrosevičem, jenž zneužil důvěry, věnované
mu stařičkým metropolitou. Událost ta působila
zhoubně na mysl arcibiskupa, všeobecně váže-
ného pro svou dobročinnost a poctivost a způ-
sobila mu předčasnou smrt. Arcibiskup Issa-
kovič narodil se v Lysci v kraji stanislavovském
6. června 1824, na kněze vysvěcen r. 1848.
byl zprvu farářem v Sučavě, pak děkanem
arménské církve ve Stanislavově a 2. květn
1882 stal se arménským arcihiskupem Ivovským.
Hrvat
Issakovič
Mardyrosevič
Praha
Řím
Issa
Stanislavův
kue Issakovič +
13
article
V prosinci téhož roku povolán do panské sně-
movny a r. 1890 jmenován tajným radou; po
litikou se však nikdy nezabýval. Dle zpráv, do-
cházejících ze Lvova, mluví se o redaktoru
»Předsvitu« Teodoroviči jako o nástupci Issa
koviče na křesle arcibiskupském. Nedávno všal
kolovala pověst, že Issakovič jest vůbec po-
sledním arménským arcibiskupem v Rakousku
a že církevní hodnost tato po jeho smrti ne-
bude již obsazena. Katoliků arménského obřadu
jest v Rakousku (v Haliči a v Bukovině) jen
asi 5000; mimo to jest tu ještě asi 1000
Arménů nesjednocených (gregoriánů), kteří však
v Rakousku spadají také pod pravomoc Ivov-
ského arcibiskupa. Pro správu tak nečetné
církve stačil by prý pouhý vikariát, už proto
že lvovské arměnské arcibiskupství jest nedo-
statečně dotováno.
Korrespond. kancelář sděluje ze Lvova, že
za příčinou úmrtí arcibiskupa císař projevi
tamní arménské kapitole své účastenství a ž
ministři dr. Körber a Hartel zaslali soustrastne
projevy. Generálním vikářem osiřelé církve jme
nován kanovník Jakub Mossoro.
Předsvit
Teodorovič
Issakovič
Armén
Körber
Hartel
Jakub Mossora
Lvov
Issa
Rakousko
Halič
Bukovina
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
K dubrovniekému sjezdu slovan-
ských novinářů.
Sjezd slovanských novinářů v Dubrovníeo
byl bombardován telegramy z okupovaných
zemí, žádajícími, aby Bosnu a Hercegovinu
annektoval. »CpuEu BBCuHr« (Mostar) uveřej
ňuje jmena podpisatelů těch telegramů, pokud
byly zaslány z Mostaru a Sarajeva. Vybíráme
z nich některá: Ludwig Holte, Josef Hil
Aloisie Elschleger, Paul Seckar, Níko Kakaridiž
(Arnaut), Kajon, Csikos, Zsager, Fafiani, Hor
wath, Pinter, Hasenau, Riedel, Fischer, Schwarz
Hoff, Fleger, Vogel, Ottinger, Fechter, Fran-
chini, Rock, Baruch, Grossmann, Reif, Kotzia
Singer, Reblev.
Tím jest dosti jasně naznačeno, kteř
živlové obrátili se na slovanský sjezd, aby je.
svedli k neslovanskému usnesení.
Drang nach Westen
I letos valí se proudy vystěhovalců, z Ha
liče a Ruského Polska do Němec. Jsou to
vystěhovalci, kteří každého jara chodí do Němee
hledat práci a na podzim postrkem jsou o
Němců posíláni, odkud přišli. Pozornost budí
že vystěhovalci tentokrát nezastavují se v Prusku
nýbrž táhnou jak nejdále od hranice do hlubiny
Německa. Myslí se, že ruch vystěhovelecký je
letos mnohem větší, než v letech posledních.
Ludwig
Hil
Elschleger
Seckar
Níko
Arnaut
Kajon
Csikos
Zsager
Fafiani
Pinter
Hasenau
Riedel
Fischer
Schwarz Hoff
Fleger
Vogel
Ottinger
Fechter
Fran
Baruch
Grossmann
Reif
Kotzio Singer
Reblev
Němec
Bosna a Hercegovina
Mostar
Sarajevo
Polsko
Prusko
Německo
Drang nach
Cpueo Bbcuhr
15
article
Ruský list o „nové éře“ v Ra-
kousku.
»HoBoe Bpena« vidí známky, že v Ra-
kousku nastala nová éra. Prvou známkou jes
obrat, který nastal v politice naproti Čechům,
druhou je vystoupeni dědica rakouského trůnu
proti pangermanismu, jež ruskému listu zvlášo
imponuje. Praví, že zúřadní Rakousko sotva
mohlo vystnupiti rozhodněji a silněji proti pan-
germánské agitaci, jež v poslední době tak nad
míru zmohutněla a tak nestydatou se stala, že
veřejně hlásá roztrhání Rakouska, « Tento dů-
ležitý projev list uvádí v souvislost s laskavěj
ším zacházením s Čechy. Čechům sice nepo
skytnuto nie podstatného, ale položení se změ
nilo v jejich prospěch.
Čecho
Rakousko
Čechy
HoBoe Bpen
16
article
Klevetníkům Ruska.
Známý německý publicista Max Harden ve
svém »Zukunftu« kárá německé časopisectvo za
nedůstojné chování naproti Rusku a praví:
»Žádný rozumný člověk nebude tvrditi, že
by v Rusku bylo všechno v nejlepším pořádku
a v nějakém ideálném stavu, jakého nikde není
ale jak se chová německý tisk ve svém prote-
stantském nebo židovském fanatismu a často
jako námezdník anglické bursy, jak ochotně
pokrytecky zaznamenává každou lež o mladém
ruském obru, o státě, který šestou část celé
zeměkoule pokryl železnici, který v Sibiři
zřídil vysoké školy a v Asii vykonal ohromná
kulfurná díla: takové chování německého tisku
je frivolnpstí nejvyššího stupně. Od Ruska nikd
dosud skody neměl, a to se o nejbližších
přátelích Německa nemůže říci. Jsou-li pak
pánové, kteří Rusko tak sprostácky napádají
ličí jako stát barbarský a jako nevzdělaný dav.
hotovi vyložiti svou kůži na trh před kozáky?
Myslíme, že jest už svrchovaný čas, aby Ně-
mecko jednou nahlédlo, že válkou s Ruskem
nemůže ničeho získati a naopak může všechno
ztratiti. Rusko snadno může přežaliti největš
neštěstí a proto by už jednou měl být konec
těm nestydatým lžem o Rušku a nadsazování
Némecký národ musí míti na paměti, že by
nesnesl ani jediného tak neúrodného roku, jak
jich Rusko v posledním deseliletí mělo několik
a kdyby Rusové nepřátelsky vtrhli do Německa
že by mu nezbylo než ulikati. To jsou fakty
kterých dobrý Němec nikdy nemá zapomínati
Skobelev velmi dobře věděl, co povídá, když
svého času řekl, že si vyprosí od cara 100.00
kozákův a s nimi protáhne celou Evropou.
Harden
Rus
Rusko
Sibiř
Asie
Německo
Evropa
17
article
Němci v Poznaňsku ustupují.
Hakatistický »Geselliger « oznamuje, že v Ra
cotu, kde před 8 léty bylo na protestantské
škole 80—90 (německých) dětí, nyní jest jieh
jen 50. Před několika léty nebylo tam školy
katolické a polské děti z Racotu chodily d
katolické školy v Gryžíně, vzdáleném 4 kilo
metry. Nyní je v Raeotě zřízena katolická škola,
kde dva učitelé vyučují 220 dětí polských.
Finsko a Rusko.
V Petrohradě brzo bude zahájeno zasedán
zvláštní komise, která bude rokovati o s po-
jení železničné siti finské s ru-
skou. Předsedou komise jmenován člen státn
rady hr. Ignatěv.
Školské reformy v Rusku.
Zvláštní anketa pro reformu ruské střední
školy, již utvořil ministr Bogoljepov a sámjí
předsedal, sebrala a vypracovala velmi mnoho
zajímavého materiálu, jehož je na několik tiště
ných svazků. Aby různá mínění sjednotila i aby
vypracovány byly návrhy na školské reformy
utvořena byla v ministerstvé sedmičlenná ko
mise, již předsedá bývalý popečitel kavkaz-
ského učebného okruhu a nyní člen státní rady
Janovský. Komise tato vypracovala a zredigo-
vala projekt noveho gymnasia,
z něhož bude vyloučena řečti n a. Zato
bude věnováno více péče přírodním
vědám a novým jazykům. Ve velkýeh
městech, kde je více gymnasií, na jednom
z nich bude se vyučovati řečtině, aby pěstování
tohoto krásného klassického jazyka docela ne-
upadlo v zapomenutí.
Němec
Ignatěv
Bogoljepov
Poznaňsko
Racot
Gryžín
Finsko
Rusko
Petrohrad
d katolický škola
18
article
Kromě toho byl vypracován projekt o sm-
třídných reálek, jejichž absolventi mohli
by vstoupiti i na universitu.
Komise současně usnesla se, že mají byt
zvýšeny platy i pense učitelů středních skol
zavedeny kvinkvenálky.
Na projektech těchto bude se ještě dále
pracovati a na podzim mají býti předloženy
státní radě. Myslí se, že komise zbývající lhůty
užije k tomu, aby v sjednocování různých
reformových návrhů došla až k projektu je-
diné střední školy.
Zmínky zasluhuje návrh, zaslaný z kruhů
professorských »HoB. BpeMemu«, Navrhovatel je
pro to, aby Rusko úplně své školství vymanil
z vlivů západníeh a utvořilo národní školu
ruskou podle svých potřeb a zkušeností. Zá-
padní šablonu ať si osvojuje Japan anebo Čína
ale Rüsko, jež, jakkoli je mladé, je na stejn
úrovni vzdělanosti se západem, má pavinnos
býti svým a samostatným ve všem, i ve škol
ství. Kdo k věci blíže přihlédne, sezná, že nen
zapotřebí 7—8třídně sířední školy, aby mládež
byly vštípeny základy obecného vzdělání. K tomu
by dostačila škola 4—5třídná, již by mládež
navštěvovala mezí 10.—15. rokem, načež by
věk mezi 15.—20. rokem ztrávila na učení vy
sokémy kde by se věnovala vyššímu vzdělá
odbornému.
Rüsko
Rusko
Čína
19
article
V Praze, 30. dubna.
Praha
20
article
Ještě k cestě Deleasséově na Rus.
K pobytu Delcasséovu na Rus sděluje » Pol
Corr.«, že rozmluva cara e francouzským mini
strem zahraničných záležitostí trvala asi d v
hodiny a že car věnoval Deleasséovi draho
cemnou nádobu z niefritu, ozdobenou minia
turní podobiznou panovníkovou a diamanty vy
kládanou. Generál Delanne, který loni v červene
zřekl se místa svého, poněvadž nesouhlasil se
změnami, které ministr vojenství André ve vojsku
prováděti počal, pověřen byl nyní opět aktivním
velitelstvím a jmenován vrchním velitelem »ope-
vněných« míst skupiny romešské, zdá se, že při
spěla k tomuto znovu dosazení generála, jenž se
čítá mezi nejlepší důstojníky francouzaké armády.
cesta Deleasséova na Rus a ohledy na »ruskou
vládu«. Také okolnost, že Francouzi, ač původně
s Němci proti němu vytrhli, nezúčastnili se již
úťoku na voji čínského generála Liu, přičítá s
z čínských stran k výsledkům cesty Delcasséovy.
Tvrzení, že nemohli tu Francouzi Němcům v po
chodu stačiti, zdá se býti skutečně jen — diplo
matiekou omluvou.
Delanne
André
Francouz
Němec
Lia
Rus
21
article
Zmatek v Prusku.
Zmatek v Prusku.
Ve výboru pruské sněmovny poslaneck
pro předlohu průplavní podali odpůrci předlohy
nový návrh odkládací. Stavbou středoněmeckého
průplavu má se počíti teprv až budou pro
území, kteréž bezprostředně ničeho nezíská
z průplavů, sníženy sazby železniční. Pro vládu
jest návrh tento nepřijatelným. Situace přiostřuje
se, jelikož i stře d prohlašuje, že pokládá na
ten čas předlohu průplavní za beznadějnou.
Vláda musila by prý se spokojiti tím, co většina
chce povoliti aneb musí prý předlohu odvolati.
»Kreuzzeitung« podotýká, že vnitřní situac
v Prusku činí prý dojem veliké zmatenosti
rozháranosti. To jest tak očivídno, že nebylo
ani třeba to výslovně konstatovati.
Bitva u „velké zdi“ čínské.
O boji na pomězí činských provincií Pe-
čilska a Šensi sdělují se ještě tyto podrobnosti
Němci zvěděvše, že číněti generálové Liu a M
se silným vojem obsadili soutěsky a brány
»velké zdi« na pomezí provincie Pečilska
soudice, že jsou tak ohroženi ve svých vlast-
ních posicích v Pečilsku, vyslali z Paotinu
silnou výpravu proli čínským generálům. Pohnuli
také francouzského velitele, gen, Baillauda, aby
se s vojemsvým připojil, k nim. V poslední
chvíli dostal ale gen. Baillaud, ač byl už na
bojiště přitrhl, rozkaz, aby se útoku na Číňany
nezúčastnil. Z Němců přejala vedení kolona
Ledeburova, jež vystoupivši po přikrém svahu
k samé soutěsce, Čiňany odtamtud zapudila.
Menší kolona pod plukovníkem Hofmeistrem
vzlýčila již 23. dubna německou vlajku při
vstupu k průsmykuhajšankvanském. V oka-
mžiku tom ale zahájili Číňané prudkou palbu
na první selniny a svalovali na ně velké halvany
s přikrých výšin, kteréž ohraničují, průsmyk.
Lia
Pečilska
Číňan
Němec
Ledeburův
Hofmeistr
Prusko
pruský sněmovna
22
article
Plukovník Hofmeister dal povel k útoku, při
čemž balvanem, dolů se kutálejícím, byl n
noze zraněn. Mimo to zraněni dva muži. Dobyvše
soutěsky Němci jali se s výšiny střileti z děl
za prchajícími Číňany; 26 granátů vypáleno z
nimi, kdežto jízda německá pronásledovala je
až za pomezí provincie Šensi, ač bylo mezi
spojenci umluveno, že na územi provincie té
vojskem spojeneckým vstupovati se nemá. Jižní
kolona Mühlenfelsova mezi tim porazil
na 200 čínských střelcův, kteří poslie
svou hájili piroti přesihe tak sta-
fečně, že bojtrval několik hodin
Při tom byl poručik Dranello třikrát trefen
a těžce zraněn, major Mählenfels a poručík
Richert raněni lehce, dva vojáci, z nichž jeden
byl praporečníkem, usmrceni a 16 mužů raněno.
Číňané táké zde váleli balvany na útočníky.
nicméně kolona postupovala dále i za soumraku.
až konečně Číňané i zde posice své opustili a
na útěk se dali. K 8. hodině vočer byla ně-
mecká vlajkai na nejvyšším bodu průsmyku
vztýčena. Opevnění u bran »velké zdi« byla
potom zbořena. Na zpátečním svém pochodu,
kterýž musili Francou zové krýti
snesli Němci raněné své na nosítkách do Hun-
sinu, kdež zřídili polní nemocnice pro osoby
těžce zraněně; lehce ranění vojáci byli dopra-
veni až do Paotinu. 2. prapor 1. pluku ně-
mecké výpravy odebral se až do Pekina. Fran-
couzi potom také posice své na pomezí opustili.
Poručík Dravello podlehl již ranám svým.
Hofmeister
Němec
Číňan
Šensi
Mählenfels
Richert
Hun
Fran
Dravello
23
article
Včerejší volba ve všeobecné kuri
smíchovsko-kladenské
měla výsledek, jaký se zajisté snášel s přánín
kandidáta, postaveného jednohlasným usnesením
místními důvěrníky naší strany z okresů a měst
volební skupiny shromážděných v Praze dne
23. dubna dr. Em. Engla sama. Jakkoli usne-
sení pp. důvěrnífů, jak rečeno, jednohlasné, znělo
v ten smysl, že na kandidatuře této trvati budou
za všech okolností a že od ní neupustí ani v tom
případě, že dr. Engel kandidaturu odmítne a jak
koli tudíž bylo podle svého slovného znění ne
zvratné, jest nepochybno, že horlivá, všemi pro-
středky provedená »agilace« dra. Engla, a b
zvolen nebyl měla i na pevnost tohot
usnesení vratký vliv, takže přemnozí volitelé ná
rodní strany svobodomyslné nedali v den volby
svých hlasů dru. Englovi, nýbrž kandidátu strany
národně-sociální.
Postup předvolebních dějin tčchto jest ná
sledující. Když se místní důvěrníci strany na
na řečené schiůzi dne 23. dubna usnesli uvede
ným striktním a závazným způsobem na kandida
tuře dra. Engla, bylí upozorněni přítomným čle-
nem výkonného výboru, že prohlášení dra. Engla.
že vůbec žádného mandátu nepřijme, platí i pro
volbu včerejší a byla jim sdělena k rozhodnut
jiněmu i jména jiných kundidátů. Než pp. dů-
věrníci jednomyslně setrvali při svém usnesení
původním, i nezbývalo nic jiného, leč že one
člen výkonného výboru zakročil u dra. Euigla
v Karlových Varech. Než odpověď dra. Enigla,
zzněla stejně zamitavě, jako kdy před tím. Pr
výkonný výbor strany, který uvažovati musil i
jednohlasným neústupným usnesením důvěrník
skupiny i s odmítavým prohlášením dra. Engl
byla zjevna možnost jen jediné cesty, nestano-
viti žádnou ořícíšlní kandidaturu
jimene m stran y Ani po té nezměnilit místn
důvěrníci svého úmyslu, stůj co stůje pro dra.
doktor
em
Engl
Engel
Praha
Karlová Vary
všeobecný kuri smíchovský
24
article
Engla přesí jeho odpor hlasovati. Situace, jaká
tím ve volební skupině vznikla, byla zajisté ne
obvyklá obě síly, kandidátn a jeho strana, kteréž,
má-li býti zdar zaručen, musí společně pracovati.
nacházely se tu ve vzájemné oposici co nej
vydatnější, ss
Důvěrníci i volitelé strany naší mohli sna
až do včerejšího dne za to míti, že dr. Engel
na konee přece jen volbu přijme, když však
v sám den volební zaslal do volebních měst
telegramy, že nižádným případem volbu ne
přijme a když konečně i stoupenci stran pro-
tivných na své dotazy u dra. Engla obdržel
telegrafická sdělení toho smyslu — zvítězila
vůle strany ve sporu tom silnější, a tou by
přirozeně dr. Engel. Národně sociální výbo
volební byl s to uveřejniti plakát s telegramem,
od dra. Engla na posl. Klofáče zasluným, toholo
znění: »Prohlásil jsemuž, že ne-
kandiduji a že za žádnou cien
mandát nepřijmu.« Volbu rozhodla tedy
rozhodnost dra. Eogla, do poslední chvíle za-
sazujícího se o své nezvolení a to
když volitelé naši už neklamně seznali, dal
zajisté z velkě části hlasy své kandidátu strany
národně sociální p. JUC. Chocovi, adv. konci-
pientu v Olomouci.
Takovým způsobem došlo k užší volbě
mezi kandidátem strany sociálně demokratické
red. Němcem a strany národně sociální JUC.
Chocem. To jest skutečná podstata včerejšího
závěrečného vítězství strany národně sociální př
volbě užší. Jest jasno, že již při první volbě
obdržel Choc mnoho mladočeských hlasů, jakoi
doktor
Engel
Klofáč
Eogl
Choc
Němec
Olomouc
25
article
jest přece vůbec známo, že národní volitels
k všeobecným volbám, dne 3. ledna t. r. ko-
naným, zvolení, titíž, kteři včera svou funkci
vykonávali, byli velkou většinou zvoleni hlasy
voličů mladočeských. Neboť lehdejší chování
skupiny národního dělnictva budilo zajisté dojem,
že zamýšlí do řišské rady kandidovati v úplné
shodě se stranou svobodomyslnou. O něpo-
chybném vítězství strany národně sociální mohl
by se mluviti jen tenkráte, kdyby se byl posl.
26
article
Klofáč vzdal kladenského mandátu až po lhůtě
90 dnů a kdyby bylo nutno býválo vykonati
nové volby volitelů.
V tom případě byla by přišla k projevu
své skutočné síly strann svobodomyslná a tomu
by nebyla zabránila ani horečná agitace strany
radikální a strany agrátňí, jež měla včera
ovšem snadnou práci, neboť co do věcného
účele pracovala a nár. sociály v úmyslu sa-
mého bezděčného kandidáta místních důvěrníků
naší strany
Výsledek první včerejší volby byl
následující:
Na Kladně obdržel dr. Em. Engel
3 hl., kand. národně-sociální V. Chol e 52 hl.,
kand. sociálně dem. Ant. Něme c 62 bl.
Na Smíchově: dr. Engel 9 hl., nár
soc. V. Choc 57 hl., soc. dem. Ant. Némee
65 hl.
V Rakovníce: dr. Engel 24 hl.,
nár. soc. V. Choc 31 hl., soc. demi Ant.
Němec 35 hl.
V Dounech: dr. Engel 25 hl., ná
soc. V. Choe 35 hl., soc. dem. Ant
Němec 10 hl.
v Hořovicích: dr. Enge! 5v hl.,
nár. soc. V. Choc 34 hl., soc. dem. Ant
Němec 26 hl.bv te
Ve Slaném: dr. Engel 39 hl., nár
soc. V. Choe 35 hl., soc. dem. Ant. Ně me
46 hl.
V Berouně: dr. Engel 3 hl., ná
soc. V. Choc 16 hl., soc. dem. Ant. N ěme
29 hl.
Obdrželi tudíž v první volbě d.
Em. Engel 108 Hl., kandidát národně-sociální
V. Choc 280 hl. a kandidát gociálné- demo-
kratický A. Němec 249 hl. (Všech hlasů 637,
k volbě dne 3. ledna dostavilo se 690 vo-
litelů.)
Byla tudíž nutna volba užšt při ni
odevzdány byly celkem 602 hlasy. Z těch
obdržel kandidát strany národně sociální v.
Choe 359 hl. a kandidát strany sociálně-
demokratické A. Němee 240 hl. (Při volbě
dne 3. ledna t. r. obdržel Klofáč 414 a red.
Němee 276 hl.)
Zvolen tudíž za poslance JUC.
Váelav Choc.
Klofáč
em
Engel
V Chol
doktor
V Choc
de Antonín
Němec
V Choe
Enge
Němee
Váelav Choc
Kladno
Smíchov
Rakovník
Hořovice
Beroun
strana sociálnodemokratický A
JUC
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Naučný Obzor«. Vydavatelstvo a
redakce našeho listu rozhodly se v zájmu
dalšího zdokonalení jeho, nehledíce k zna-
čným obětem s tím spojeným, rozmnožiti
opětně obsah jeho. Počínaje dneškem bu-
deme pravidelně ve středu přikládati k listu
rannímu přílohu »Naučný Obzor«, pro niž
získali jsme řadu osvědčených spolupracov-
níků, v níž sledovati chceme bedlivě a sou-
stavně pokroky vědy moderní ve všech obo-
rech jejích. Doufáme, že tímto novým doplně-
ním listu svého přispějeme skutečně k zdár-
nému a užitečnému popularisování vědya
že se jím zavděčíme i veškerému čtenářstvu
svému.
28
article
— Německo-nacionální tísk přináší pr
z vedoucích německých kruhů v Čechách »do-
datky« ke zprávě naší o poměru jednotlivých
stran v parlamentě ke vládě a její členům.
V »dodatelch« těch popírá se, že by ministři
Wittek, Spens-Booden a Bölim Bawerk podporovali
germanisaci v Čechách a počínali si na úkor
národnosti naší. Spiše prý je pravda, že zrovna
tak, jako jejich předchůdci, našim národním
aspiracím hoví. Ministr Spens-Booden prý strká
i nyní se zvláštní chutí do německého kraje
české soudní úradniky a připouští k libereckému
krajskému soudu české soudee-laiky. A pan
Wittek činí prý ve svém oboru totéž. Naproti
tomu konstatujeme náslodující: Jestli v oboru
justice sem tam nějaký Čech dostane se do kraje
německého, je to výjimka, která dá se vysvětliti
jedině tím, že kvalifikovaných soudců německých
i nyní ještě není s dostatek a kde není Němců,
tam ovšem Čech musí vypomoci. To je již osud
náš. Jnakale pan Spens-Booden, jako vděčný
muž svého vznešeného protektora p. ryt. Chlume-
ckého, neučiní jediného kroku, s kterým bý se ne-
srovnával plzeňský notář a poslanec dr. Schreine
a dr. Menger. A pan Wittek? Kdo by se chtě
přesvědčiti, jak tento domnělý »antisemita« hospo-
daří, tomu bychom radili, poohlédnouti se poněkud
v personálu plzeňského dopravního ředitelstva.
Wittek
Bawerk
Spens
Čo
Němec
Booden
doktor
Schreine
Menger
Německo
Čechy
Chlum
Bölim
SpenBooden
29
article
Jeden Čech po druhém odchází odtamtud
uprázdněná místa po nich obsazuje Jeho Exc.
p. Wittek samými německými židy.
Komu by ostatně na tom sešlo, nechť poohlédne
se po železničním ministerslvu a spočte Čechy
tam zaměstnané. Ano, tam dole, kde je pln
práce, povinností a zodpovědnosti, ale mál
peněz — je Čechů dost, ale na místě rozhodu-
jícím není ani jediného. Pan Wittek je ostatně
šťasten, že má pro němčourství ve svém res-
sortu výmluvu: armádu. Kdyby vypukla vojna
a při dopravě vojáků zvolal některý konduktor
na místě německého »fertig« po česku » hotovo«,
mohli bychom následkem toho prohrát bitvu
proto musí být na dráhách všechno německé.
Jak zatočil pan Böbm-Bawérk a jazykovými na-
řízeními, je s dostatek známo — a jak to nyní
vypadá v kancelářích finančních úřadů, tak
není tajemstvím. Což směli by si tolik troufati
pání Eisenbachové a Friédové z finanční proku-
ratury co ve při o pozůstalost Bergrovu
troufali si přeď forem soudním? Nechť se jen
listy našich odpůrců zbytečně nenamáhají, víme,
na čem jsme a známe přízeň, již k našim ná-
rodním snahám chová Vídeň a její vláda.
— Princip! »Bohemia« včera nový zjistil
princip. Prohlásila fotiž následující: Starost
pražský dr. Srb vílal kardinála Skrbenského jen
česky, nikoli také německy. To znamená, že za
Němce nemluvil, nýbrž pouze za Čechy. Dobrá.
Co pravdou v Praze, zajisté i pravdou jinde.
To »Bohemia« nepopře, leďa že by měla
»pravdu« se zvláštní a různou lokální platnost.
Mluvíli tedy kdo v tomto státé řečí jednou,
Čo
Wittek
Čecho
Böb
Bawérk
Bergrův
doktor
Srb
Skrbenský
Němec
Čechy
Vídeň
Praha
Bohemia