ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6f3187f0-660c-11dc-ba79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 125, place 56, work 3, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LIS
Lisa
3 masthead
1. května 1901.
4 masthead
Císlo 119.
5 article
tohoto nařízení, jsouce přesvědčeni, že přineslo sed- lákům velmi mnoho prospěchu a dobrodiní a budeme tudíž hlasovat také pro 8.20. osnovy této. (Hlučný potlesk a pochvala na lavicích českých. K návrhu poslance Merunowicze rokování uzavírá se. Poslanec Tschan v rozvláčné řeči snažíse dok zati, že císařské nařízení pozbylo své platnosti již 9. června 1900, na konci posledního zasedání, pročež přimlouvá se, aby nynější zákon měl zvrat- nou moc. Po doslovu referenta posl. Lichta § 20. by přijat beze změny a všecky navrhované změny propadly. § 21. přijal beze změny.
Merunowicz Tschan
6 article
Potom schváleno několik resolucí a konečně celý zákon také ve třetím čtení. (Pochvala v celé sněmovně.) Předseda hr. Vetter odpovídaje na Treuinfel sův dotaz ze dne 23. t. m., že jako věrný a pravý katolík velice lituje dolazních nájezdů na ustanovení a zařízení katolické církve a jednal by rovněž tak, kdyby takové útoky podnikaly se na jinou, státem uznanou náboženskou spolačnost a její zřízení. Jako předseda, vědom velké politické své zodpovědnosti, je však povinen zastávati svůj úřad objektivně tajiti své osobní city a dojmy. Jednací řád nepo skytuje mu ničeho, čím by mohl zameziti dotazy, na něž bylo touženo. Žáda proto poslance, jen aby mírností a snášelivostí s přesvědčením jiných pod porovali sněmovní práce. (Pochvala.) Posl. Stein volá: Poklona pro kněžoury. Předloha o vodních dráhách přikázána výboru pro vodní cesty bez 1. čtení, proti čemuž nikdo ničeho nenamítal. Předseda navrhuje, ahy příští schůze konala s zejtra v 11 hod. dopol. Posl. Pernerstorler navrhuje proto, že s kárnou afférou, pro niž zejtra má se konati schůze není na pilno, aby zejtma 1. května, na dělnický svátek, nekonala se žádná schůze, až teprve v čtvrtek. Návrh ten propadl a zůstalo při návrhu předse dově, že bude schůze zejtra. Konec schůze v 5 hod. 45 mín. odpol.
Vetter Posl Stein
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. dubna. (Polský hla o průplavech.) Polský odborník prof. Si- korský uveřejňuje v »Czase« své míněn o Körbrově předloze průplavní. Shledávál ji jak přirozeno, nepropracovanou, při čemž mu bijí do očí zejmena pochybnosti co do trasy průplavů haličských a pak ta okolnost, že v předloze úplně opominuto, užiti příštích prů plavů také na prospěch rolnictva a meliorace pozemků. Prof. Sikorský pokládá také za ne- zbytné, aby průplavy předcházela regulace řek »Bez soustavné regulace řek — míní prof. Si- korský — polské rolnictvo nebude mit z hlavních průplavů nijakého získu Bude tedy povinností polského kola, aby otázku regulačn řešilo současně s otázkou průplavů a spolu hle- dělo získati dostačných finančních prostředk na práce meliorační. Nejchoulostivějším boden vládní předlohy jest však příspěvek zemí, měst Prahy a Vídně a jiných interessentů na budo- vání průplavů, od kterýchžto příspěvků vláda činí odvislou stavbu průplavů. V Německu, kde se vládní návrhy opíraly o podrobné plánya rozpočty, bylo možno již předem odhadnouti část příspěvku, vypadající na interessenty. U nás však, kde jak vzhledem k trase, tak i k nejdů- ležitějším podrobnostem panují pochybnosti, není možno ani přibližně stanoviti výši břemen, při- padající na interessenty.« — Co tu prof. S- korský praví o Haliči, platí ovšem i o ostatních zemích, jimiž mají vésti průplavy a v prvé řadě také o království českém.
Körbrův profesor Sikorský Praha Vídeň Německo Halič
8 article
Ze Záhřeba, 28. dubna. (Snahyo sloučení opposičních stran chor- vatských.) Orgán chorvatské strany práva »Hrvatska« uveřejnil dle usnesení strany tři vyzvání, z nichž prvé adressováno neodvisle straně (Obzorově) a čisté straně práva (Fran- kově), druhé předsedovi spojené opposice Šan- doru Brestěnskému a třetí oněm bývalým členům strany práva, kteří stojí nyní mimo kluby. Účelem vyzvání jest, aby se všichni opposiční šivlové sloučili v jednu velkou opposiční stranu, jež by s lepším výsledkem než dosud Zhusta vidíme při stavení borovico, topol. vrbu. Na polich pěstují puhojští farmáři pšenici žito, oves, brambory. Pěstěním dobytka ve přového se nezabývají. Také si hledí málo polaření, a těží hlavní příjmy z chovaného skotu a bravu, jenžs zdržuje ve dne v noci pod širým nebem. Stáje pro dobytek nestaví. Mají tedy málo starostí Dokud byla krajina lesnatější, těžili puhojšte z hvozdů. Nyní však je dřevařství již konec. Na návsi kejhaly husy a krákoraly slepice a děti pěkně ustrojené krátily si čas hrami. Hlučněji bývá na návsie v Puhoji, když spusti dudák na dudy skočnou. Staří sousede bývají první v kole.
Záhřeb
9 article
Za naší návštěvy kotvil v říčce přin návsi malý parníček, jenž až sem může občas ve- plouti a poskytnouti aucklandským výletníkům příležitosti loviti v řece chutné úhoře. Krám puhojského Žižky má skutečně všeck na skladě. Majitel jeho prodává vlnu, vejce, ře- zanku, brambory, pryskyřici, mýdlo, papír, obuv, lampy, pivo, petrolej, ovoce, máslo, špagát hřebíky, jako v té české písni: »Pojďte lidé ont k měmu krámu . . . .« Majitel krámu seděl na zástěnku. si »A jak vy ze jmenujete, krajang ?e »Já? Sám ani nevím. Někteří mi říkaj Ciška, jiní Žižka nebo Šiška. Já však myslím, že Žižka jest mé jméno a Čechy že jsou moje vlast. Ale pojďte raději do světnice, ať zapijem krajanství . . ! « h Měli byste viděti salony puhojského pana Žižky! O takových se žádné plzeňské chalupě ani nezdálo. Pochopuji, když mi každý blaženě odpovídal, že se má dobře- Na návsi oslovil jsem jiného krajana, jenž mi zpíval se slzami v očích: »Český otec, česká máti učili mě vlast mou znáti.« Jiní z Čechů, kteří v Puhoji prodlévali, jsou Papež a Jedlička. První zemřel a druhý prý se vrátil do Evropy a žije prý někdev ae
Krám Žižek Ciška Šiška Čecho Papež Jedlička Evropa
10 article
Vídni. První tlupa česko-německých vystěhovalců přišla na Nový Zéland za vedení Krippnerovaa čítala asi 80 osob, za nimi přišly asi tří rodiny a později asi pět rodin. Ze stovky rozhojnili se puhojští Čechoněmci osmoronásobně. Všichní žijí jako v odloučenosti od hlučného světa v maleb- ných horách novozélandských a udržují dávné zvyky jako jejich rodáci kolem Plzně, ač je dělí ohromná dálava asi o 20.000 km. Sňatky uzavírají puhojští osadnici jen mezi sebou a celá puhojská obec jest vlastně jediné Josef Kořenský- pokrevní příbuzenstvo.
Čechoněmec Kořenský Vídeň Nová Zéland Plzeň km
11 article
mohla hájiti státoprávní požadavky chorvatské. Spojení dosavadních tří opposičních stran může prý se státi na základě programu z r. 1893 1895, jenž byl tehdy předepsán zástupci všech tří skupin a také v lidu došel příznivého ohlasu. Od té doby v politickém stavu Chorvatsk nic se nezměnilo, tak že tehdejší program jest i nyní zcela oprávněn, Spojená opposice má se jmenovati »stranou práva«, kterýžto název nej- lépe odpovídá opposičnímu směru, jak klubo tak i lidu. Další návrh směřuje k tomu, aby tr dosavadní opposiční denníky chorvatské, »Obzore, »Hrvatska« a Hrv. Pravo« splynuly v jeden list, čímž by se jednak zabezpečila jeho exi stence a umožnil se jeho rozkvět, jednak by přestalo matení pojmů mozi čtenáři tří růz- ných opposičních listů. Organisaci nové strany má provésti výbor, zvolený ve schůzi poslanců všech tří opposičních stran, jakož i čelných jiných přívrženců, stojících mimo sněm. — V listě adresovaném S. Brestěnskému, žádá se tento, aby jako předseda spojené opposice podporovai výše uvedené, snahy strany práva; konečně v třetím vyzvání žádají se bývali přívrženci strany práva, zejmenu bývalý její předseda bar Rukavina, dr. Ružiě a faráť Boroša, aby opě vstoupili do strany, po případě aby oznámili, z jakých podmínek by byli hotovi vstoupiti se šnol e stranou opět do styku.
S Brestěnský doktor Ruži Rukavina
12 article
Orgán neodyislé strany »Obzor« i Fran- kovo »Hrvat. Pravo« otiskly sice vyzvání strany práva, ale určitého stanoviska k jejímu návrh dosud nezanjaly. Předseda spojené opposice Brestěnský odpověděí však již na vyzvání a prohlásil, že jest ocholen podporovati snahy strany práva, poněvadž se úplně srovnávaj s jeho vlastními tužbámí. Pro případ potřeby jest přý i hotov vzdáti se předsednictví spojené opposice, aby v čelo nové strany mohla být postavena osoba, jež by nikde nenarazila na odpor. V Praze, 30. dubna. (Arei bi s kue Issakovič +.) V krátké době necelého roku zemřeli arcibiskupové všech tří s Římem spo jených církví haličských. Sotva byly nové obsa zeny kathedry řecko-sjednocené církve hr. Šep- tickým a římsko-katolické církve Bilčevským, zemřel arcibiskup nečetné armensko-katolické církve Izák Issakovič. Úmrtí jeho uvádí se v spojení s nedávno odhalenými defraudacem v arménské zastavárně, řízené kanovníkem Mardyrosevičem, jenž zneužil důvěry, věnované mu stařičkým metropolitou. Událost ta působila zhoubně na mysl arcibiskupa, všeobecně váže- ného pro svou dobročinnost a poctivost a způ- sobila mu předčasnou smrt. Arcibiskup Issa- kovič narodil se v Lysci v kraji stanislavovském 6. června 1824, na kněze vysvěcen r. 1848. byl zprvu farářem v Sučavě, pak děkanem arménské církve ve Stanislavově a 2. květn 1882 stal se arménským arcihiskupem Ivovským.
Hrvat Issakovič Mardyrosevič Praha Řím Issa Stanislavův kue Issakovič +
13 article
V prosinci téhož roku povolán do panské sně- movny a r. 1890 jmenován tajným radou; po litikou se však nikdy nezabýval. Dle zpráv, do- cházejících ze Lvova, mluví se o redaktoru »Předsvitu« Teodoroviči jako o nástupci Issa koviče na křesle arcibiskupském. Nedávno všal kolovala pověst, že Issakovič jest vůbec po- sledním arménským arcibiskupem v Rakousku a že církevní hodnost tato po jeho smrti ne- bude již obsazena. Katoliků arménského obřadu jest v Rakousku (v Haliči a v Bukovině) jen asi 5000; mimo to jest tu ještě asi 1000 Arménů nesjednocených (gregoriánů), kteří však v Rakousku spadají také pod pravomoc Ivov- ského arcibiskupa. Pro správu tak nečetné církve stačil by prý pouhý vikariát, už proto že lvovské arměnské arcibiskupství jest nedo- statečně dotováno. Korrespond. kancelář sděluje ze Lvova, že za příčinou úmrtí arcibiskupa císař projevi tamní arménské kapitole své účastenství a ž ministři dr. Körber a Hartel zaslali soustrastne projevy. Generálním vikářem osiřelé církve jme nován kanovník Jakub Mossoro.
Předsvit Teodorovič Issakovič Armén Körber Hartel Jakub Mossora Lvov Issa Rakousko Halič Bukovina
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. K dubrovniekému sjezdu slovan- ských novinářů. Sjezd slovanských novinářů v Dubrovníeo byl bombardován telegramy z okupovaných zemí, žádajícími, aby Bosnu a Hercegovinu annektoval. »CpuEu BBCuHr« (Mostar) uveřej ňuje jmena podpisatelů těch telegramů, pokud byly zaslány z Mostaru a Sarajeva. Vybíráme z nich některá: Ludwig Holte, Josef Hil Aloisie Elschleger, Paul Seckar, Níko Kakaridiž (Arnaut), Kajon, Csikos, Zsager, Fafiani, Hor wath, Pinter, Hasenau, Riedel, Fischer, Schwarz Hoff, Fleger, Vogel, Ottinger, Fechter, Fran- chini, Rock, Baruch, Grossmann, Reif, Kotzia Singer, Reblev. Tím jest dosti jasně naznačeno, kteř živlové obrátili se na slovanský sjezd, aby je. svedli k neslovanskému usnesení. Drang nach Westen I letos valí se proudy vystěhovalců, z Ha liče a Ruského Polska do Němec. Jsou to vystěhovalci, kteří každého jara chodí do Němee hledat práci a na podzim postrkem jsou o Němců posíláni, odkud přišli. Pozornost budí že vystěhovalci tentokrát nezastavují se v Prusku nýbrž táhnou jak nejdále od hranice do hlubiny Německa. Myslí se, že ruch vystěhovelecký je letos mnohem větší, než v letech posledních.
Ludwig Hil Elschleger Seckar Níko Arnaut Kajon Csikos Zsager Fafiani Pinter Hasenau Riedel Fischer Schwarz Hoff Fleger Vogel Ottinger Fechter Fran Baruch Grossmann Reif Kotzio Singer Reblev Němec Bosna a Hercegovina Mostar Sarajevo Polsko Prusko Německo Drang nach Cpueo Bbcuhr
15 article
Ruský list o „nové éře“ v Ra- kousku. »HoBoe Bpena« vidí známky, že v Ra- kousku nastala nová éra. Prvou známkou jes obrat, který nastal v politice naproti Čechům, druhou je vystoupeni dědica rakouského trůnu proti pangermanismu, jež ruskému listu zvlášo imponuje. Praví, že zúřadní Rakousko sotva mohlo vystnupiti rozhodněji a silněji proti pan- germánské agitaci, jež v poslední době tak nad míru zmohutněla a tak nestydatou se stala, že veřejně hlásá roztrhání Rakouska, « Tento dů- ležitý projev list uvádí v souvislost s laskavěj ším zacházením s Čechy. Čechům sice nepo skytnuto nie podstatného, ale položení se změ nilo v jejich prospěch.
Čecho Rakousko Čechy HoBoe Bpen
16 article
Klevetníkům Ruska. Známý německý publicista Max Harden ve svém »Zukunftu« kárá německé časopisectvo za nedůstojné chování naproti Rusku a praví: »Žádný rozumný člověk nebude tvrditi, že by v Rusku bylo všechno v nejlepším pořádku a v nějakém ideálném stavu, jakého nikde není ale jak se chová německý tisk ve svém prote- stantském nebo židovském fanatismu a často jako námezdník anglické bursy, jak ochotně pokrytecky zaznamenává každou lež o mladém ruském obru, o státě, který šestou část celé zeměkoule pokryl železnici, který v Sibiři zřídil vysoké školy a v Asii vykonal ohromná kulfurná díla: takové chování německého tisku je frivolnpstí nejvyššího stupně. Od Ruska nikd dosud skody neměl, a to se o nejbližších přátelích Německa nemůže říci. Jsou-li pak pánové, kteří Rusko tak sprostácky napádají ličí jako stát barbarský a jako nevzdělaný dav. hotovi vyložiti svou kůži na trh před kozáky? Myslíme, že jest už svrchovaný čas, aby Ně- mecko jednou nahlédlo, že válkou s Ruskem nemůže ničeho získati a naopak může všechno ztratiti. Rusko snadno může přežaliti největš neštěstí a proto by už jednou měl být konec těm nestydatým lžem o Rušku a nadsazování Némecký národ musí míti na paměti, že by nesnesl ani jediného tak neúrodného roku, jak jich Rusko v posledním deseliletí mělo několik a kdyby Rusové nepřátelsky vtrhli do Německa že by mu nezbylo než ulikati. To jsou fakty kterých dobrý Němec nikdy nemá zapomínati Skobelev velmi dobře věděl, co povídá, když svého času řekl, že si vyprosí od cara 100.00 kozákův a s nimi protáhne celou Evropou.
Harden Rus Rusko Sibiř Asie Německo Evropa
17 article
Němci v Poznaňsku ustupují. Hakatistický »Geselliger « oznamuje, že v Ra cotu, kde před 8 léty bylo na protestantské škole 80—90 (německých) dětí, nyní jest jieh jen 50. Před několika léty nebylo tam školy katolické a polské děti z Racotu chodily d katolické školy v Gryžíně, vzdáleném 4 kilo metry. Nyní je v Raeotě zřízena katolická škola, kde dva učitelé vyučují 220 dětí polských. Finsko a Rusko. V Petrohradě brzo bude zahájeno zasedán zvláštní komise, která bude rokovati o s po- jení železničné siti finské s ru- skou. Předsedou komise jmenován člen státn rady hr. Ignatěv. Školské reformy v Rusku. Zvláštní anketa pro reformu ruské střední školy, již utvořil ministr Bogoljepov a sámjí předsedal, sebrala a vypracovala velmi mnoho zajímavého materiálu, jehož je na několik tiště ných svazků. Aby různá mínění sjednotila i aby vypracovány byly návrhy na školské reformy utvořena byla v ministerstvé sedmičlenná ko mise, již předsedá bývalý popečitel kavkaz- ského učebného okruhu a nyní člen státní rady Janovský. Komise tato vypracovala a zredigo- vala projekt noveho gymnasia, z něhož bude vyloučena řečti n a. Zato bude věnováno více péče přírodním vědám a novým jazykům. Ve velkýeh městech, kde je více gymnasií, na jednom z nich bude se vyučovati řečtině, aby pěstování tohoto krásného klassického jazyka docela ne- upadlo v zapomenutí.
Němec Ignatěv Bogoljepov Poznaňsko Racot Gryžín Finsko Rusko Petrohrad d katolický škola
18 article
Kromě toho byl vypracován projekt o sm- třídných reálek, jejichž absolventi mohli by vstoupiti i na universitu. Komise současně usnesla se, že mají byt zvýšeny platy i pense učitelů středních skol zavedeny kvinkvenálky. Na projektech těchto bude se ještě dále pracovati a na podzim mají býti předloženy státní radě. Myslí se, že komise zbývající lhůty užije k tomu, aby v sjednocování různých reformových návrhů došla až k projektu je- diné střední školy. Zmínky zasluhuje návrh, zaslaný z kruhů professorských »HoB. BpeMemu«, Navrhovatel je pro to, aby Rusko úplně své školství vymanil z vlivů západníeh a utvořilo národní školu ruskou podle svých potřeb a zkušeností. Zá- padní šablonu ať si osvojuje Japan anebo Čína ale Rüsko, jež, jakkoli je mladé, je na stejn úrovni vzdělanosti se západem, má pavinnos býti svým a samostatným ve všem, i ve škol ství. Kdo k věci blíže přihlédne, sezná, že nen zapotřebí 7—8třídně sířední školy, aby mládež byly vštípeny základy obecného vzdělání. K tomu by dostačila škola 4—5třídná, již by mládež navštěvovala mezí 10.—15. rokem, načež by věk mezi 15.—20. rokem ztrávila na učení vy sokémy kde by se věnovala vyššímu vzdělá odbornému.
Rüsko Rusko Čína
19 article
V Praze, 30. dubna.
Praha
20 article
Ještě k cestě Deleasséově na Rus. K pobytu Delcasséovu na Rus sděluje » Pol Corr.«, že rozmluva cara e francouzským mini strem zahraničných záležitostí trvala asi d v hodiny a že car věnoval Deleasséovi draho cemnou nádobu z niefritu, ozdobenou minia turní podobiznou panovníkovou a diamanty vy kládanou. Generál Delanne, který loni v červene zřekl se místa svého, poněvadž nesouhlasil se změnami, které ministr vojenství André ve vojsku prováděti počal, pověřen byl nyní opět aktivním velitelstvím a jmenován vrchním velitelem »ope- vněných« míst skupiny romešské, zdá se, že při spěla k tomuto znovu dosazení generála, jenž se čítá mezi nejlepší důstojníky francouzaké armády. cesta Deleasséova na Rus a ohledy na »ruskou vládu«. Také okolnost, že Francouzi, ač původně s Němci proti němu vytrhli, nezúčastnili se již úťoku na voji čínského generála Liu, přičítá s z čínských stran k výsledkům cesty Delcasséovy. Tvrzení, že nemohli tu Francouzi Němcům v po chodu stačiti, zdá se býti skutečně jen — diplo matiekou omluvou.
Delanne André Francouz Němec Lia Rus
21 article Zmatek v Prusku.
Zmatek v Prusku. Ve výboru pruské sněmovny poslaneck pro předlohu průplavní podali odpůrci předlohy nový návrh odkládací. Stavbou středoněmeckého průplavu má se počíti teprv až budou pro území, kteréž bezprostředně ničeho nezíská z průplavů, sníženy sazby železniční. Pro vládu jest návrh tento nepřijatelným. Situace přiostřuje se, jelikož i stře d prohlašuje, že pokládá na ten čas předlohu průplavní za beznadějnou. Vláda musila by prý se spokojiti tím, co většina chce povoliti aneb musí prý předlohu odvolati. »Kreuzzeitung« podotýká, že vnitřní situac v Prusku činí prý dojem veliké zmatenosti rozháranosti. To jest tak očivídno, že nebylo ani třeba to výslovně konstatovati. Bitva u „velké zdi“ čínské. O boji na pomězí činských provincií Pe- čilska a Šensi sdělují se ještě tyto podrobnosti Němci zvěděvše, že číněti generálové Liu a M se silným vojem obsadili soutěsky a brány »velké zdi« na pomezí provincie Pečilska soudice, že jsou tak ohroženi ve svých vlast- ních posicích v Pečilsku, vyslali z Paotinu silnou výpravu proli čínským generálům. Pohnuli také francouzského velitele, gen, Baillauda, aby se s vojemsvým připojil, k nim. V poslední chvíli dostal ale gen. Baillaud, ač byl už na bojiště přitrhl, rozkaz, aby se útoku na Číňany nezúčastnil. Z Němců přejala vedení kolona Ledeburova, jež vystoupivši po přikrém svahu k samé soutěsce, Čiňany odtamtud zapudila. Menší kolona pod plukovníkem Hofmeistrem vzlýčila již 23. dubna německou vlajku při vstupu k průsmykuhajšankvanském. V oka- mžiku tom ale zahájili Číňané prudkou palbu na první selniny a svalovali na ně velké halvany s přikrých výšin, kteréž ohraničují, průsmyk.
Lia Pečilska Číňan Němec Ledeburův Hofmeistr Prusko pruský sněmovna
22 article
Plukovník Hofmeister dal povel k útoku, při čemž balvanem, dolů se kutálejícím, byl n noze zraněn. Mimo to zraněni dva muži. Dobyvše soutěsky Němci jali se s výšiny střileti z děl za prchajícími Číňany; 26 granátů vypáleno z nimi, kdežto jízda německá pronásledovala je až za pomezí provincie Šensi, ač bylo mezi spojenci umluveno, že na územi provincie té vojskem spojeneckým vstupovati se nemá. Jižní kolona Mühlenfelsova mezi tim porazil na 200 čínských střelcův, kteří poslie svou hájili piroti přesihe tak sta- fečně, že bojtrval několik hodin Při tom byl poručik Dranello třikrát trefen a těžce zraněn, major Mählenfels a poručík Richert raněni lehce, dva vojáci, z nichž jeden byl praporečníkem, usmrceni a 16 mužů raněno. Číňané táké zde váleli balvany na útočníky. nicméně kolona postupovala dále i za soumraku. až konečně Číňané i zde posice své opustili a na útěk se dali. K 8. hodině vočer byla ně- mecká vlajkai na nejvyšším bodu průsmyku vztýčena. Opevnění u bran »velké zdi« byla potom zbořena. Na zpátečním svém pochodu, kterýž musili Francou zové krýti snesli Němci raněné své na nosítkách do Hun- sinu, kdež zřídili polní nemocnice pro osoby těžce zraněně; lehce ranění vojáci byli dopra- veni až do Paotinu. 2. prapor 1. pluku ně- mecké výpravy odebral se až do Pekina. Fran- couzi potom také posice své na pomezí opustili. Poručík Dravello podlehl již ranám svým.
Hofmeister Němec Číňan Šensi Mählenfels Richert Hun Fran Dravello
23 article
Včerejší volba ve všeobecné kuri smíchovsko-kladenské měla výsledek, jaký se zajisté snášel s přánín kandidáta, postaveného jednohlasným usnesením místními důvěrníky naší strany z okresů a měst volební skupiny shromážděných v Praze dne 23. dubna dr. Em. Engla sama. Jakkoli usne- sení pp. důvěrnífů, jak rečeno, jednohlasné, znělo v ten smysl, že na kandidatuře této trvati budou za všech okolností a že od ní neupustí ani v tom případě, že dr. Engel kandidaturu odmítne a jak koli tudíž bylo podle svého slovného znění ne zvratné, jest nepochybno, že horlivá, všemi pro- středky provedená »agilace« dra. Engla, a b zvolen nebyl měla i na pevnost tohot usnesení vratký vliv, takže přemnozí volitelé ná rodní strany svobodomyslné nedali v den volby svých hlasů dru. Englovi, nýbrž kandidátu strany národně-sociální. Postup předvolebních dějin tčchto jest ná sledující. Když se místní důvěrníci strany na na řečené schiůzi dne 23. dubna usnesli uvede ným striktním a závazným způsobem na kandida tuře dra. Engla, bylí upozorněni přítomným čle- nem výkonného výboru, že prohlášení dra. Engla. že vůbec žádného mandátu nepřijme, platí i pro volbu včerejší a byla jim sdělena k rozhodnut jiněmu i jména jiných kundidátů. Než pp. dů- věrníci jednomyslně setrvali při svém usnesení původním, i nezbývalo nic jiného, leč že one člen výkonného výboru zakročil u dra. Euigla v Karlových Varech. Než odpověď dra. Enigla, zzněla stejně zamitavě, jako kdy před tím. Pr výkonný výbor strany, který uvažovati musil i jednohlasným neústupným usnesením důvěrník skupiny i s odmítavým prohlášením dra. Engl byla zjevna možnost jen jediné cesty, nestano- viti žádnou ořícíšlní kandidaturu jimene m stran y Ani po té nezměnilit místn důvěrníci svého úmyslu, stůj co stůje pro dra.
doktor em Engl Engel Praha Karlová Vary všeobecný kuri smíchovský
24 article
Engla přesí jeho odpor hlasovati. Situace, jaká tím ve volební skupině vznikla, byla zajisté ne obvyklá obě síly, kandidátn a jeho strana, kteréž, má-li býti zdar zaručen, musí společně pracovati. nacházely se tu ve vzájemné oposici co nej vydatnější, ss Důvěrníci i volitelé strany naší mohli sna až do včerejšího dne za to míti, že dr. Engel na konee přece jen volbu přijme, když však v sám den volební zaslal do volebních měst telegramy, že nižádným případem volbu ne přijme a když konečně i stoupenci stran pro- tivných na své dotazy u dra. Engla obdržel telegrafická sdělení toho smyslu — zvítězila vůle strany ve sporu tom silnější, a tou by přirozeně dr. Engel. Národně sociální výbo volební byl s to uveřejniti plakát s telegramem, od dra. Engla na posl. Klofáče zasluným, toholo znění: »Prohlásil jsemuž, že ne- kandiduji a že za žádnou cien mandát nepřijmu.« Volbu rozhodla tedy rozhodnost dra. Eogla, do poslední chvíle za- sazujícího se o své nezvolení a to když volitelé naši už neklamně seznali, dal zajisté z velkě části hlasy své kandidátu strany národně sociální p. JUC. Chocovi, adv. konci- pientu v Olomouci. Takovým způsobem došlo k užší volbě mezi kandidátem strany sociálně demokratické red. Němcem a strany národně sociální JUC. Chocem. To jest skutečná podstata včerejšího závěrečného vítězství strany národně sociální př volbě užší. Jest jasno, že již při první volbě obdržel Choc mnoho mladočeských hlasů, jakoi
doktor Engel Klofáč Eogl Choc Němec Olomouc
25 article
jest přece vůbec známo, že národní volitels k všeobecným volbám, dne 3. ledna t. r. ko- naným, zvolení, titíž, kteři včera svou funkci vykonávali, byli velkou většinou zvoleni hlasy voličů mladočeských. Neboť lehdejší chování skupiny národního dělnictva budilo zajisté dojem, že zamýšlí do řišské rady kandidovati v úplné shodě se stranou svobodomyslnou. O něpo- chybném vítězství strany národně sociální mohl by se mluviti jen tenkráte, kdyby se byl posl.
26 article
Klofáč vzdal kladenského mandátu až po lhůtě 90 dnů a kdyby bylo nutno býválo vykonati nové volby volitelů. V tom případě byla by přišla k projevu své skutočné síly strann svobodomyslná a tomu by nebyla zabránila ani horečná agitace strany radikální a strany agrátňí, jež měla včera ovšem snadnou práci, neboť co do věcného účele pracovala a nár. sociály v úmyslu sa- mého bezděčného kandidáta místních důvěrníků naší strany Výsledek první včerejší volby byl následující: Na Kladně obdržel dr. Em. Engel 3 hl., kand. národně-sociální V. Chol e 52 hl., kand. sociálně dem. Ant. Něme c 62 bl. Na Smíchově: dr. Engel 9 hl., nár soc. V. Choc 57 hl., soc. dem. Ant. Némee 65 hl. V Rakovníce: dr. Engel 24 hl., nár. soc. V. Choc 31 hl., soc. demi Ant. Němec 35 hl. V Dounech: dr. Engel 25 hl., ná soc. V. Choe 35 hl., soc. dem. Ant Němec 10 hl. v Hořovicích: dr. Enge! 5v hl., nár. soc. V. Choc 34 hl., soc. dem. Ant Němec 26 hl.bv te Ve Slaném: dr. Engel 39 hl., nár soc. V. Choe 35 hl., soc. dem. Ant. Ně me 46 hl. V Berouně: dr. Engel 3 hl., ná soc. V. Choc 16 hl., soc. dem. Ant. N ěme 29 hl. Obdrželi tudíž v první volbě d. Em. Engel 108 Hl., kandidát národně-sociální V. Choc 280 hl. a kandidát gociálné- demo- kratický A. Němec 249 hl. (Všech hlasů 637, k volbě dne 3. ledna dostavilo se 690 vo- litelů.) Byla tudíž nutna volba užšt při ni odevzdány byly celkem 602 hlasy. Z těch obdržel kandidát strany národně sociální v. Choe 359 hl. a kandidát strany sociálně- demokratické A. Němee 240 hl. (Při volbě dne 3. ledna t. r. obdržel Klofáč 414 a red. Němee 276 hl.) Zvolen tudíž za poslance JUC. Váelav Choc.
Klofáč em Engel V Chol doktor V Choc de Antonín Němec V Choe Enge Němee Váelav Choc Kladno Smíchov Rakovník Hořovice Beroun strana sociálnodemokratický A JUC
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Naučný Obzor«. Vydavatelstvo a redakce našeho listu rozhodly se v zájmu dalšího zdokonalení jeho, nehledíce k zna- čným obětem s tím spojeným, rozmnožiti opětně obsah jeho. Počínaje dneškem bu- deme pravidelně ve středu přikládati k listu rannímu přílohu »Naučný Obzor«, pro niž získali jsme řadu osvědčených spolupracov- níků, v níž sledovati chceme bedlivě a sou- stavně pokroky vědy moderní ve všech obo- rech jejích. Doufáme, že tímto novým doplně- ním listu svého přispějeme skutečně k zdár- nému a užitečnému popularisování vědya že se jím zavděčíme i veškerému čtenářstvu svému.
28 article
— Německo-nacionální tísk přináší pr z vedoucích německých kruhů v Čechách »do- datky« ke zprávě naší o poměru jednotlivých stran v parlamentě ke vládě a její členům. V »dodatelch« těch popírá se, že by ministři Wittek, Spens-Booden a Bölim Bawerk podporovali germanisaci v Čechách a počínali si na úkor národnosti naší. Spiše prý je pravda, že zrovna tak, jako jejich předchůdci, našim národním aspiracím hoví. Ministr Spens-Booden prý strká i nyní se zvláštní chutí do německého kraje české soudní úradniky a připouští k libereckému krajskému soudu české soudee-laiky. A pan Wittek činí prý ve svém oboru totéž. Naproti tomu konstatujeme náslodující: Jestli v oboru justice sem tam nějaký Čech dostane se do kraje německého, je to výjimka, která dá se vysvětliti jedině tím, že kvalifikovaných soudců německých i nyní ještě není s dostatek a kde není Němců, tam ovšem Čech musí vypomoci. To je již osud náš. Jnakale pan Spens-Booden, jako vděčný muž svého vznešeného protektora p. ryt. Chlume- ckého, neučiní jediného kroku, s kterým bý se ne- srovnával plzeňský notář a poslanec dr. Schreine a dr. Menger. A pan Wittek? Kdo by se chtě přesvědčiti, jak tento domnělý »antisemita« hospo- daří, tomu bychom radili, poohlédnouti se poněkud v personálu plzeňského dopravního ředitelstva.
Wittek Bawerk Spens Čo Němec Booden doktor Schreine Menger Německo Čechy Chlum Bölim SpenBooden
29 article
Jeden Čech po druhém odchází odtamtud uprázdněná místa po nich obsazuje Jeho Exc. p. Wittek samými německými židy. Komu by ostatně na tom sešlo, nechť poohlédne se po železničním ministerslvu a spočte Čechy tam zaměstnané. Ano, tam dole, kde je pln práce, povinností a zodpovědnosti, ale mál peněz — je Čechů dost, ale na místě rozhodu- jícím není ani jediného. Pan Wittek je ostatně šťasten, že má pro němčourství ve svém res- sortu výmluvu: armádu. Kdyby vypukla vojna a při dopravě vojáků zvolal některý konduktor na místě německého »fertig« po česku » hotovo«, mohli bychom následkem toho prohrát bitvu proto musí být na dráhách všechno německé. Jak zatočil pan Böbm-Bawérk a jazykovými na- řízeními, je s dostatek známo — a jak to nyní vypadá v kancelářích finančních úřadů, tak není tajemstvím. Což směli by si tolik troufati pání Eisenbachové a Friédové z finanční proku- ratury co ve při o pozůstalost Bergrovu troufali si přeď forem soudním? Nechť se jen listy našich odpůrců zbytečně nenamáhají, víme, na čem jsme a známe přízeň, již k našim ná- rodním snahám chová Vídeň a její vláda. — Princip! »Bohemia« včera nový zjistil princip. Prohlásila fotiž následující: Starost pražský dr. Srb vílal kardinála Skrbenského jen česky, nikoli také německy. To znamená, že za Němce nemluvil, nýbrž pouze za Čechy. Dobrá. Co pravdou v Praze, zajisté i pravdou jinde. To »Bohemia« nepopře, leďa že by měla »pravdu« se zvláštní a různou lokální platnost. Mluvíli tedy kdo v tomto státé řečí jednou,
Čo Wittek Čecho Böb Bawérk Bergrův doktor Srb Skrbenský Němec Čechy Vídeň Praha Bohemia