ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 6f30cf70-7685-11dc-8d0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 49 celkem · entity: person 56, place 46, org 20, work 10
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
Obohod — Průmyae
4 masthead
Finančniotví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 327. ze dne 26. listopadu 1907.
6 article
K nastávajícímu novému rozdělen lihového kontingentu. (Příspěvek z kruhů odborných.) *) K utvoření nestranného úsudku jest nutno při každé sporné otázce pečlivě uvážiti vždy ve- škeré pro a proti S tohoto stanoviska musíme článku, který uveřejněn byl v č. 241. t. r. „Nár Listů“ a zvláštním způsobem v rozličných od- borných časopisech vykonal okružní cestu vzdáti povinný dík, že objašnil tužby hospodář ských lihovarů v otázce kontingentu. Zásada, kterou se vláda svého času při roz dělování kontingentu řídila, byla chybná a nedo sáhla účelu zákona lihového, totiž urovnání odstranění bezohledné konkurence a nadvýroby trvajících lihovarů, kteráž na úkor prů- myslu líhovarského stále se vzmáhala. Opakujeme výslovně, poněvadž se to jev nutným vůči agrárním aspiracím, že zákon týkal se pouze již existujících hospodářských a zvláště malých průmyslových lihovarů, aby tyto před zánikem uchránil, v žádném připadě však ne- měl toho účelu, by v odvětví průmyslovém, které velice trpělo nadvýrobou, pomohl vzniku mnoha set podníků nových, které mohly existovati pouze na úkor podniků již existujících.
7 article
By se nadvýroba jaksi seslabila, byla uva- lona na ono množství, jež normální spotřebu (konsum) přesahovalo, vyšší sazba daně a tím cesta k domácímu konsumu uzavřena, na druhé straně pak povoleny na množství toto zvláštní premie vývozní, by tak odbyt do ciziny nejen umožněn, ale i podporován byl. Že tento díl vý roby, exkontingent, z největší části průmyslové lihovary na sebe strhly, byl nevyhnutelný vý sledek tohoto zákona. Jako důvod, že pouze výrobou exkontin gentu se zabývající lihovary též prosperovat mohou, uvedeno ve výše naznačeném článku „Nár. Listů“, že povstaly dva lihovary, kterě navždy pouze s výrobou exkontingentu počítuti musejí, ježto zákon pozdější přidělení kontin- gentu vylučuje.
8 article
Také při nově zařízených hospodářskýeh lihovarech vylučuje zákon z roku 1904 přidě- lení kontingentu, vyznívaje v ten smysl, že ta- kovým lihovarům přidělen býti může pouze onen kontingent, který v ostatních lihovarech vyroben nebyl a tu ještě stanoví jako hranici nejvyšší množství 100 hektolitrů. — Dle toho dalo by se souditi, že by i hospodářské lihovary ben kontingentu také existovati mohly!! Agrárníci neměli by s rozdělováním cizího kontingentu býti tak štědrými, neboť by se snadno státi mohlo, že by prosperita a i exisťenee starých hospodářských lihovarů valně ohrožena byla, pakli by stálé zařizování nových nemělo konce. Hlavní národohospodářský význam lihovéh. průmyslu zakládá se na výrobě lihu pro tech nickou spotřebu a pro vývoz do ciziny a sice jak lihu samotného tak i jeho výrobků a tvoi tím nemálo důležitou položku v obchodní bi lanci státu. Na této národohospodářsky užitečno úloze nechtějí se hospodářské lihovary zúčast- niti a činí oproti tomu nárok na celý kontingent.
9 article
Spotřeba lihu pro konsum má býti již z humanního stanoviska co možno zmenšena bojuje se proti této různým způsobem, zvláště však vždy vyšší a vyšší sazbou daně. V jakém pak souhlasu s touto myšlenkou jest snah umožniti utvoření dalších několika set nových lihovarů, které vrhnou se pak na výrobu jen pro konsum určeného zboží?! Jest to právě výsledkem přehnané ochrany kterouž stát hospodářským lihovarům v ráme trvajícího lihového zákona poskytl, že závidění hodné postavení těchto se všech stran využítko váno býti chtělo a tím zvláště dán podnět ke zařízení dalšího nemalého počtu nových pod Dřivější námitka, že hospodářské lihovary k výrobě mnohem dražší surovinu upotřebit musí, již úplně odpadla, neboť jest prokázáno. že při prostřední úrodě výrobní cena lihu z bramborů není o nie vyšší výrobní ceny lihu me lasového a mimo to povoleno hospodářským podnikům melasy jako suroviny užívati.
10 article
Dnes odpadá každá vytáčka, proč na př hospodářský lihovar, který 1600 hektolitrů anebo majitel více podobných podniků, který ročně 8000—10.000 hektolitrů vyrobiti může vyrobí pouze svůj kontingent. Oproti tomu jest mnoho průmyslových závodů, které s relativné menším kontingentem a tím i podmíněnou mno- hem těžší existencí spokojiti se musí a přec lép svým národohospodářským úkolům vybovují. Ale i ve vlastním středu hospodářských lihovarů není rozdělení kontingentu spravedlivé, ježto na př. u dvou lihovarů, které ročně po ti- síci hektolitrů lihu vyrobí, u jednoho celé toto množství je počítáno za kontingent, u druhéne ale 602% za exkontingent. Mohou-li hospodářské lihovary existovati, když jim z celé výropy pouze 30 neb 403% je čítáno za kontingent, mohly by zajisté všechny. jsouce z největší části přece jen jaksi vedlejším průmyslem při velkých hospodářstvích, tím lépe prosperovati, kdyby z průměrné výroby, na př tří let, všem stejně bylo přiděleno 60—70% ja- kožto kontingent. Podobného klíče při rozdělo vání mohlo by se použiti i mezi průmyslovými závody. S konservativní zásadou: na trvajících po- měrech ničeho neměniti a když již nějaká změ na ve prospěch agrárníků byla provedena s principem na pohled spravedlivým, aby schá- zející množství kontingentu bylo neseno pro- centuálně stejně, mohlo by to tak daleko do- jiti, že velká čásť závodů zanikla by dříve ještě než by na směrodatném místě i jen tušení bylo že jsou ohroženy. Že takové nebezpečí panuje u mnchýel průmyslových lihovarů, lze seznati ze článku. který tyto dni ve vídeňském denním tisku uve- řejněn byl, ve kterém se na základě statistických niků.
11 article
*) Pokračujíce v diskusi, dopřáváme rádi místa hlasu váženého odborníka, třebas bychom se s ním ve všem plně nestotožňovai P. r. dat dokazuje, že od roku 1888 z průmyslových lihovarů 11 s velkým kontingentem v celkové výrobě kleslo a vždy více hledělo si jen výroby zboží pro konsum, kdežto oněch 25 lihovarů. které jen malý kontingent mají, dovedly svoji dřívější výrobu na stejné výši nejen udržeti, ale i zvýšiti, a tím proveden i nejlépe důkaz, že tyto poslednější zajisté lépe zadost učinily své národohospodářské povinnosti. Udržení těchto menších lihovarů je zajisté v zájmu veškerého národohospodářství, jakož i zemědělství velmi důležité; jsou na př. drož- dárny, jež v mnobých krajinách nejhlavnější plodiny zpracují a jichž odpadky výrobní (výpal ky, mláto) poskytují výtečné krmivo pro hospo- dářský chov dobytka. Přes to mnohým z nich hrozí nebezpečí podlehnouti v nerovném konku- renčním boji se závody s velkým kontingentem. Vzhledem k témto okolnostem apelujeme na vládu, by konečně již jednou spravedlivým rozdělením kontingentu zajistila existenci těchto závodů s malým kontingentem. Společenský pivovar pražských sládků v Braníku měl v neděli dopol. VII. valnou hromadu za před sednictví p. cís. r. E. Lederera. Přitomno bylo 71 akcionářů, zastupujících 3040 akcií se 424 hlasy Pan předseda poznamenal v úvodní řeči, že závod prodělal velmi těžký rok. Správní rada působila vždy s největším zájmem ve prospěch závodu a žádá, aby i z kruhů akcionářů veškeré snažení a tužby vedeny byly ku zvelebení branického pivovaru. Když byí vrchni ředitel H. Kreulzer přečetl zprávu o mi- nulé valné hromadě, podal dále zprávu výroční z níž vyjímáme
E Lederer H Kreulzer Braník
12 article
Ve správním roce 1906 obnášel výstav piva 110.497 hl, za minulý rok správní jen 96.776 bl. tudlž o 13.721 hl méně. Známy jsou příčiny pokles nutí tehoto, jež nemohlo zůstati bez účinku na vý- sledek našeho hospodářství. Světový mzdový boj pře valil se i přes závod náš a po celých pět měsíců byl odbyt výrobku našeho stížen způsobem nebýva- lým. Věc urovnána, ale důsledky nemohly býti více odčiněny. Nezbylo tudíž než úsporami a hospodář- stvím nad jiné pečlivým poznenáhlu uvěsti závod v stav bývalý a novými silami nahraditi úbytek v době příšlí. Tím jedině zabránili jsme, že nekonč rok 1906—1907 schodkem, nýbrž že vykazuje po dobně jako rok 1905 po uhražení amortisace obno- sem 86.099 K 52 h a úroků 101.692 K 53 h ještě přebytek 11.588 K 43 h. Od počátku závodu amorti- sováno: 585.399 K 83 h a účet různých věřitelů úvěru daní z várek je o 106.587 K menší.
13 article
Uvážíme-li, že nepoměrně zdražily letos ceny surovin, zejména uhlí, že mzda zvýšena musila býti opětně a že mimo to míra úroková nezvykle stoupla. a naproti tomu ceny piva nejen nezměněny zůstaly. nýbrž při horečné konkurenci ještě stlačeny byly dospíváme k tomu závěru, že veškerý průmysl pivo- varský prodělává doby těžké, které přirozeně musily stihnouti i mladý závod náš. Vzdor tomu nesklá- dáme ruce v klin a spoléhajíce na všeobecně uzná- vanou dobrou jakost našeho piva, něustaneme, dokud nebude dosažena meta, stanovená při založení na šeho závodu. Staráme se o rozšíření našeho odbytu a za tím účelem zakoupili jsme výhodně pivovat březnický se sladovnou a zahájili další styky ohledně prodeje našeho piva po českém venkově. Uvedli jsme loni, jak tíží nás břímě berní a jen houževnatému odporu našemu jest co děkovati, že odvrátili jsme letos od pivovaru nové zatížení pivní dávkou, jejíž placení mělo s některých odběratelů přesunuto by na naše bedra.
14 article
Teprve rozhodnutím správního soudního dvoru ze dne 7. března 1907 po pronikavém hájení práv- ního zástupce závodu pana JUDra. Vladimíra Srba uznán náhled náš za správný, čímž i pro ostatní pivovary výhodná praejudice dobyta. Nezapomněli jsme i na povinnosti své národní a při sletu všesokolském zůčastnili jsme se způ- sobem srdečným i důstojným zejména oproti hostům cizozemským. Poetění byli jsme návštěvou ministra obchodu dra. Fořta a správní rada přinesla hold císaři a králi na hranicích podniku. Nejvyšší uznání panovníka, našemu výrobku opětně při dvorní tabuli podávanému se dostavší, bude nám novou vzpruhou ku další práci. Rok 1908 má býti kolbištěm průmyslového a obchodního sna- žení na Jubilejní výstavě obchodní komory pražské i zařízeno čeho třeba, by jako druhé závody na vý- stavě jsme se zúčastnili. Končíme svou zprávu pro- síce, by spravedlivě uznáno bylo, že sloužiti závodu v dobách těžkých je nesnadno a zároveň s tu pevnou sebedůvěrou, že na zdravých základech za- ložený, poctivě vedený a odborně spravovaný závod náš svým časem svého cíle j stě dosáhne. Naše pak pány akcionáře voláme ku nadšené součinnosti, kte- réž dej bůh štěstí. O výroční zprávě rozvinula se delší debata, při níž dolčeno různých okolností, závod v minulem období p ostihnuvších.
JUDr Srba
15 article
Předseda pan cís. r. E. Lederer a vrchní ředite pan H. Kreutzer na přednesené projevy odpověděli vysvětlení jich setkalo se s hlučným souhlasem. Pan stav. Tichna s polěšením konstatoval, že minulý rok vzdor různým útrapám byl přece příznivějším ne leckterý rok předešlý. Po přednesení ostatních zprav byly zprávy výroční schváleny a čistý zisk v obnosu 11588 K usneseno přenést na nový účet. Do správní rady zvolení pp. dr. Vladimír Srb 384 hlasy, Václav Brož 374 blasy, Theofil Praus 356 hl., náhradn íkem pan Jindřich Havliček 339 hl. Valná hromada pak po 4hodinném trvání skončena.
E Lederer H Kreutzer doktor Vladimíra Srb Brož Praus Havliček
16 article
Snížení daně cukerní. V nedělní »N. F. P.« činí posl. dr. Š. Licht tento návrh: Daň cukerní budiž nejpozději počínajíc 1. zářím 1908 snížena o 6 K, tedy o polovici zvýšení, prove- deného Thun-Kaizlem. Pozdějí buďtež provedena ještě další dvě snížení vždy o 3 K, jakmile výnos spotřební dávky vzroste o obnos, který dnem 1. záři 1908 po srážce 6kor. snížení spotřební dávky vyplynul by jako přijem daňo- vého fisku. Dejme tomu, že 1. září 1908 vy nesla by dávka spotřební okrouhle 135 mil. K, tedy by snížení o 6 K zredukovalo příjem o 21 mil., tedy na 114 mil. K. Další snížení o 3 K musilo by nastoupiti, jakmile příros konsumu dosáhne opět 10 5 mil. K. Při nor- málním rozvoji při ročním přírostu spotřeby asi o 150.000 q mohlo by to nastati vždy po dvou letech. Při návrhu tomto jde především o zá- sadu kombinace prvního snížení dávky spotřební s dalším jejím snižováním z výnosů cukerní daně, nikoli snad na provedení podrob- ností. Zájmy fisku by při tom neutrpěly, ježto by nejen ničeho nevrátil z toho, čeho se mu z úspory cukerních premil nebo event. dalšího přijmu z daně na staré výši zůstalé dostalo, nýbrž získal by i ze vzrůstu v dalších mezi- stadiích. Konsumu pak by se dostalo nového podnětu a konečně není naprosto nutno, aby s skončilo již se snížením na 26 K, nýbrž zejměna v souvislosti s vývojem berního zákonodárstv
doktor Š Licht Thun Kaizl
17 article
jiných států lze i u nás také ještě dále pokra- čovati. — Zaznamenáváme tento návrh kompro- misní, protože večerní zprávy včerejší ohlásily že byl předmětem zvláštní porady ministerské a myšlenka postupného snižován cukerní daně bude asi nyní základem event rozhodnutí vládního. Snížení poštovních poplatků? U příležitosti jed nání o snížení cukerní daně poukázala vláda k tomu. že má v úmyslu odvolati některá tísnivá ustanoven při poštovních a telefonních poplatcích. Program pří slušný dosud vypracován není. Dle dosavadních in formací jde o úlevy jen v několika málo směrech. Tak prý jde o slevu poplatků při pošt. poukáz- kách tím, že se zvýši maximální hranice pro po- už vání poukázek. Dále ma se zvýšiti maximälní vába pro dopisy. Při telefonu jedná se snížení vzdálenostních přirážek v lokálním slyku. Meziměstské spojení má býti zlevnéno změnou dnešní soustavy vyměřovaci. Potvrzení této zprávy dlužno arci vyčkati.
18 article
Brusselská cukerní konvenes. Jak z dosavadníh jednání- v Brusselu zasedající cukerní konference vysvitá, lze míli s určitostí za to, že Ruskol brusselské cukerní konvenci přistoupi To jest výslodek, který má již sám o sobě velký vý znam pro všechny státy cukr vyrábějící. Jest ovšem obtlžno, nalézti mezi podminkami Ruska a mezi po- žadavky ostatních interesovaných států střední cestu která by vedla ke konečné dohodě. Jak známo, dán byl podnět, aby vývoz cukru z Ruska byl omezen na určitou cilru, aby byl kontingentován; Rusko n tento požadavek zásadně přistoupilo. Nyní jed- nalo se o způsob stanovení resp. o výši kontingentu Dle dosavadních zpráv má největší naději n uskutečnění plán, dle něhož by kontingent vývozu byl v určitém poměru k vnitřnímu konsumu. O tomto poměru nutno se nyní dohodnouti. Holandská vláda navrhla, aby kontingent vývozu vyměřen byl ve výše 20 procent vnitřního konsumu. Tento vnitřní konsum odhaduje se nyní na 9 mil. metr. centů, takže by Rusko mohlo vyvážeti asi 1.8 mil. metr. centů. Ru sko však žádá stanoveni 26 proc. nynějšího konsumu Jest pravděpodebno, že dojde ke kompromisu, takže by byl stanoven konlingent vývozu na 23 až 24 proe vnitřního konsumu. Průměr vývozu cukru z Rusk v 1. 1899—1903 činil 10.2 mil. pudů (asi 1.7 mil, metr centů), takže by stanovení kontingentu na 2.2 mil metr centů Rusku stačilo. Rakousku a Německu učiní snad Rusko ústupek úplný tím, že by se za- vázalo, do těchto zemí cukr vůbec nevyváželi. Obn státy kladou tento požačavek vzhledem k tomu, že nynější cukerni clo v Rusku bude jen nepatrně sníženo a že úprava výroby — nermirovka — bude zachována, čímž by mohlo vzniknouti nebez- pečí, že Rusko bude moci na německé a rakouské trhy vrhnouti větší množství cukru. — Jak se „Frkí
Ruska Brusel Rusko Rusk Rakousko Německo
19 article
Ztg. z Brusselu sděluje, není správno se domnívati že Německo podmiňuje prodloužení konvence při stoupením Ruska. Zdá se naopak, že německá vláde i nyní chová zivý odpor proti znovuzavedení pre niového systému a oživení kartelních organisací Jest jisto, že přes to má Německo živý zájem na tom, aby Rusko k eukerní konvenci přistoupilo. Z trhů paněžních (25. listopadu); Praha. Při dosti pevném trhu došlo na dnešní burse k závěrkám 4% zást. listů české hyp. banky za K 97.35, kom, dluž. úpisů české zemské banky za K 94.90 a akcií české banky „Union“ za K 238.— Dále podáváno za akcie: Prvnj české tov. orient cukrovinek 250 K. „Merkuru“, směn. akc. spol. 590 k první pražské zastavárny 450. K, první české akciov pojišť. na život 255 K kolínské tov. kávov. náhražk 620 K, pivovaru v Čes. Budějovicích 825 K, Živno- stenské banky 239 K 50 h, české spol. pro prům cukerní 140 K, strojírny Daňkovy 456 K, pražské Úvěrní banky 524 K. Hospodářské úvěrní banky 524 K. České prům. banky 414 K. podolské cementárny 197 K 50 h. Zajišťovací banky 140 K. První česko- moravské strojírny 850 K, královéhradeckého Úvěr- ního ústavu 449 K peníze.
Živno Brusel Německo Rusko Praha Čes . Budějovice úvěrní banka Český průmyslový Daňkův 456 K českýmoravský strojírna 850 K
20 article
Vídeň. Bursa zahájila dnes nový týden přízni vou disposicí. Lopší finanční zprávy z Ameriky pů- sobily dobře v tom směru. Také větší příjmy velikých soukromých drah byly dobrým podnětem. toliko však v kreditkách, akciích landerbanky a v akciích státní banky byl živější obchod. Ve šraňku byly bodenkre- ditky a pražské železářské vyšší. Na plodinové burse příznivá nálada posilněna byla dobrým smýšlením v Berlíně. Obchod však zůstal omezen, protože Pešti byly kreditky prodávány a uváděno to v sou- vislost s parlamentní situací v Uhrách. Bursa končila příznivou náladou. Obojí kreditky, akcie Bankov- ního spolku, Eskomptní společnosti, lánderbankya bodenkroditky stouply, akcie státní dráhy se zlepšíly obojí severozápadní, buštěhradské, mostecko-podmo- kelské a košicko-bohumínské měly vyšší kursy. Alpin- ky a pražské železářské se lehce zlepšily. Trh k uklá- dání upevněný. Ruská renta ziskala vyšším zázna- mem v Paříži. Na eskomptním trhu peníze nezmě- něny, 51/2 0. Berlín. Lehkost ultimové prolengace, natož i přiznivější zprávy z okresů průmyslových a pev- nější průběh na burse londýnské vzpružil náladu i na trhu zdejším. Rovněž zprávy z Ameriky byly celkem uspokojivé a opravšovaly k naději v lepši budoucno. Zlepšené kursy vykazují hlavně akcie podníků průmyslových se železářskými a uhelno- dolnými závody v popředí, dále akcie bank domácích a paroplavební společnosti: z cizích trhů zelaveny rakouské kreditky, akcie dráhy státní a americké podniky dopravní. Nový zájem soustředěn na trhu hodnot ruských, z nichž renty a akcie bank o 1/4 2 až 1% podražily. Soukromý diskont stejný 77%. Pe- níze k ultimu 71/4 95.
Bursa Vídeň Amerika Berlín Pešť Uhry Paříž Bankov Eskomptní společnost Alpinaka
21 article
Kartel továren na porculán. Jednání o uzavření kartelu mezi rak. továrnami na porculán, jež se z jara t. r. rozbilo, vedlo nyní k eíli, i bylo na ne- dělní schůzi usneseno uzavříti kartel po vzoru ně- meckém a ve spojitosti s něm. kartelem ve formě společnosti s ručením obmezeným. Dohoda týká se nejen odbytu domácího, nýbrž i vývozu do severní Ameriky. Uskutečnění kartelu ještě před koncem roku je zajištěno. Kartel pražskoberounských vápensk. Ke zprávě v čís. 324. t. l. dodáváme ještě tyto podrobnosti : Ke kartelu přistoupily tyto firmy: Bárta a Tichý v Praze Biskup, Kvis a Kotrba v Praze, vápené peci kníž. Schwarzenberga, Max Herget v Radotině, J. Tomášek v Karl. Týně. V. Ríha nást. Jindř. Ritschel v Hlubo- čepích, Akc. spol. k výrobě vápna a cementu v Praze. Králodvorská cementárna, akc. spol. v Praze, Bratří Trnkové v Sušici, Karel Klement ve Staňkově Bratři Wildmannové v Praze. Ukolem kartelu je — jak známo — udržeti ceny v rentujícím se poměru k vzrostlým cenám ubelným a mzdám dělnickým. Na zřízení společné prodejní kanceláře se nepomýšlí. Každá firma bude si obstarávati prodej sama i na dále, jenom skupina, sdružená v příslušném oddě lení České průmyslové banky, podrží tuto organi- saci dále. Nezkartelována je v Čechách ještě skupin podolská (roční výroba asi 4000 vagonů) a severo vých, vrchlabská (roční výr. asi 5000—6000 vag. Také však zde již jedná se dle zprávy »Boh.« o do- hodu.
Bárt Tichá Biskup Kvis Kotrba Schwarzenberg Herget Radotina J Tomášek Karl V Ríha Jindřichův Ritschel Trnka Karel Klement Staňkův Wildmann severní Amerika Praha Hlubo Sušice Čechy Český průmyslový banka
22 article
Zakladatelský ruck v Uhrách. Zemědělský spolek komitátu rábského a vesprimského zřídil společen- stevní továrnu na umělá hnojiva a kyselinu sírovou Kapitál 400.000 K jest upsán Nedávno zúčastnil se nový podnik pod názvem akc. společnost výroby rukodilného zboží s akc. kapitálem 250..000 korun Započne co nejdříve svou činnost. — Spojené uher ské továrny na vagony zřídí tovární výrobu per pr vagony. S výrobou započato bude na jaře. Labská doprava. Doprava na Labi v druhých de- seti dnech v listopadu byla velmi slabá a dosáhla pouze poloviční vyše loňské. Celkem přeloženo od 11. do 20. t. m. 0.49 mil. metr. centů oproti 0.85 mil. v roce leňském. Z toho připadalo: na hnědé uhl 0.3 mil. (oproti 0.6 mil.), na cukr 88.000 q (138.000 ). na ječmen 48.000 q 40.000 q), slad 4500 q (1e 000 a), petrolej 15.000 q (24.000 ), prkna 4700 q (oprot 5200 q) ald. Přijmy dral. Příjny státní ďráhy činily o 11. do 20. t. m. 2,562.946 K (+ 140.370) a od po- čátku roku 64.552.420 K (!. 3,669.764, oproti definit a + 4.918.186 oproti provis). — Jižní drá b přijala od 11. do 20. t. m. 3,566.179 K (+ 319.887 a od 1. ledna 116,643.267 K (+ 2,009.116 oprot definit. a 3,924.039 oproti provis. lonským). — Se- verozápadní dráha přijala v druhých deseti dnech t. m. na zaručené síti 948.370 (+ 94.310)K a od 1. ledna t. r. 25,950 154 (+ 294.189 oproti de- finit. a + 1,128.232 oproti provis.). Příjmy polanské dráhy činily v téže době 612.843 (+ 3.774 K), resp. 16,550 154 (+ 827.042 K oproti delinit. a + 1,336.219 oproti provis).
jítfinito Uhry spojený uher akciový + 319.887 3.774 K
23 article
Prodloužení privilegia oedulové banky. Dne 28 listopadu konána bude v Pešti schůze generální rady Rakousko uherské banky, na které bude stanover asi termin pro mimořádnou valnou hromadu, která má se usněsti o žádosti za prodloužení privilegia Jak známo, musí tato valná hromada býti konána do konce prosince a je tudiž pravděpodobno, že akcio- náři banky sejdou se na ni ve Vídni v polovině přl- štího měsíce. Z Banky pro země rakonské. Ve včerejší schůzi správní rady prohlásil generální ředitel Palmer, ž ze zdravotních příčin složí dnem 31. prosince t. r. svůj úřad. Správní rada vzala demisi generálního ředitele s výrazem nejhlubší lítosti na vědomía usnesla se zároveň navrhnouti valné hromadě změnu stanov v tom smyslu, aby bylo zřízeno místo dru hého místopředsedy. Bude li tento návrh přijata proveden, stane se druhým místopředsedou správn rady p. Palmer jednak proto, aby se mu dostale uznání za dlouholetou obětavou práci, jednak aby spolupůsobení jeho bylo i pro budoucnost bance za chováno. — Za nástupce gen. ředitele Palmera by určen řed. Lohnsteln.
Palmer 28 listopad Pešť Vídeň Rakousko uherský banka
24 article
Nový edměrný přístroj pro pivovary. Dnem 29. t. m počato bude na podnět finančního ministerstva v akc. pivovate na Smichově s prováděním porovnávacíe pokusů s nově upraveným odměrným přístrojem pro určování množství a hutnoty vyrobené mladiny. Př- stroj určen jest pro menší pivovary t. j. takové, v nichž se ročně méně než 20.000 hl piva vyrábi Pozoruhodno jest, že u tohoto přistroje odpadá úplně glycerinová membrana, která při dosavadních ve vel- kých pivovarech zavedených přístrojích dělá svoji nespolehlivostí mnohé obtíže. U nových strojů za- měněna jest membrana »obebným hřídelem« (Flexible Welle), s nímž dá se mnohem bezpečněji a jistěji prácovati. Zkoušky porovnávací nepotrvají dlouho budou se díti každodenně (vyjímaje neděli) a přístup ku prohlédnutí přístroje jest interesentům a odbor- nikům po ohlášení u správy závodu dovolen. Měření várek bude se díti vždy v 10 hodin dopoledne a ve 4 hod. odpoledne.
Gamble Welle hektolitr pivo
25 article
Česká společnost pro obchod a průmysl v Praae konala v neděli v poledne v obchodní komoře devátou valnou hromadu, ale nedokončila ji. Po velmi po- hnuté rozpravě usneseno většinou hlasů, že se roko vání o výročních zprávách odročuje až do té doby, kdy dojde zpráva revisní jednoty. Současně schválen návrh, že toto odročení není projevem nedůvěry správní radě. Odročení stalo se z toho důvodu, že jeden z revisorů zdráhal se podepsati bilanci. Před- seda pan Häusler důtklivě žádal, aby veškeré výtky byly bez obalu proneseny, aby se nevzbudilo do- mnění, že správní rada dopustila se snad nějakých nesprávností. Pak-li se výtky pronášejí jen z toho dů- vodu, aby do správní rady byli dosazení jiní členově. prohlašuje předseda, že milerád odstoupí, neboť z podobných okolností, kdy revisor odepře podepsati bilanci, nemožno přece správní radě ve své funkei setrvati. Po ojištění, že není to projevem nelibosti, nýbrž pouze touha po účetní správnosti bilance, byla trapná debata ukončena. Společnost má 209 členů s 637 podily. Zisk za minulý rok byl K 5320.28. Spolek pro chov drůbože a ochranu ptactva král. českém konal 24. t. m. výborovou schůzi. Známá „Rakouská ústředna pro hájení zájmů zemědělských a lesnických“ žádala spolek o projev protestu proti rakousko-uherskému vyrovnání; po návrhu arc.
Häusler
26 article
Sochora bylo usneseno přejíti přes záležitost tu k jed- nacímu pořadu. K vypracování pamětního spisu osnově nového zákona o ochraně ptactva zvolen byl zvláštní výbor, sestávající z pp. místopředsedy prof. V. Prince, ředitele Kučery, statkářů Červanky a Škráb- ka. Dále bylo usneseno zúčastniti se příští komorní výslavy v r. 1908 v Praze vlastní exposicí; za tím účelem zvolen zvláštní výstavní výbor, v němž za- sedají pp.: V. Princ, jednatel Jos. Jeřábek, Červenka a arch. Sochor. Odměny za ochranu plactva po 8 K žadatelům přiřknuté budou jim vyplaceny až dojde dobrozdání příslušných obecních úřadů. Na konec podával jednatel spolku p. Jeřábek zprávu o vyžá- daném posudku a dobrozdání o cizokrajném plemeni hus v jisté obci u Prahy, jehož šetření očekává se u vyřízení soudního sporu. Trhy. Dne 18. listopadu 1907 konán byl v Neto- licích velký trh, ke kterémuž přihnáno bylo 6 býků, 256 volů, 126 krav, 40 jalovic, 20 kobyl, 3 valaši. úhrnem dobytka hovězího 428 kusů a koňského 23 kusů. — Příští trh bude dne 16. prosince 190. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku z 20. listop. 1907. (K. k.) Oběh bankovek 1877,163 000 K (— 84.896 000 K), kov. poklad 1435,108.000 (+ 3,714.000 K), zásoba směnek 736,899.000 (— 66,618.000) K, lombard 84,732.000 — 2,547 000) K, oběh bankovek dani po vinnýcb 42,054 000 K (— 88,609 000 K).
Sochor profesor V Princ Kučera Červanka Jos Jeřábek Červenka Praha Neto kobyla
28 article
Renty: 4procentní papírová květnová 4.2procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . . . zprocentní korunová rakouská . . 3/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uberská . . . . 4procentní korunová uberská . . 31/sprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka
32 article
Česká průmyslova . . . . . . »Union- Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo rakouská banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní dráha Duchcovsko- podmokelská dráha. Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . . Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.). Pražsko duchcovska dráha kmen. . Pražsko-duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köllašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky Česká cukerní společnost . . Plzeňský akciový pivovar . .. Daňkova strojírna . . . . . Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost. Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražska železářská společnosť. Alpská báňská Rýmavsko- muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťska vagonka Devisy a valuty: 95.50 95.52 Curych . . . . . . . . .
Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Štyrsko rakouský banka rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný vídeňský banka všeobecný depozitní banka západočeský Poldin hut
33 article
95.92 95.90 Pařiž . . . . . . . . . . 242.25 242.15 Londýn . . . . . . . . .. 117.80 Německá místa . . . . . .. 117.82 117.80 Rišské matky v papírech . . . Dvacelifrank . . . . . . . . 19.19 19.2t Rubl papír . . . . . . . . 253.25 253 25 95.90 95.87 Lira . . . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . . 51/1.. 6. —. 51/2, 6.— Přes pevnější zprávy zahraniční bez obchodu za kursů ponejvíce uhájených. x. Z Vídně, 25. listopadu. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znači penize, druné zboží) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.85. 199.90. Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lbůty sa 100 fr., —.—, —.- Brnasel na delší ih. —.—, — Némecko šek na krátké lh. za 100 mk. 117 721/2, 117 921/2, Německo na delší ihůty —.—, —.—, Iondýn sek a kr. lh. a 10 lih st. 242.15, 242.471/2, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.85, 96 05, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 tr. 95.821/2, 95.971/2. Paříž dalši ln. —.—, —.—, Curych a Basticj šek a krátké lhůty 95.50, 95.70, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr ih. 95.50, 95.70, na delší lhůty —.— z. Z Vídně, 25. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 625.25 (po — a ——) uherské kreditky 739.50, anglobanka 287.—, bankovní jednota 513.75. unionka 525.25, länderbanka 402.73, státní dr. 656.75, —.—, jižní dráha 142.—, polab. dr. 422.50, severozápadní dráha 439.—, turecké tabákové 391.75, rýmavsko muráňské 509.—, alpinky 583.— zvětnova renta 93.80, uherská korunova 92.—. turecké losy 182.—, marky za hotové 117.82, ultimo 117.75. Smýšlení pevné.
doktor Londýn Vídeň Bukurešť Brusel Německo Nová York Petrohrad Paříž Curych t rubl Italia
34 article
Petrohradská bursa. Z Petrohrada, 25. listop. (Zpráva Živnost. banky.) 25. listop. 23. listop. Diskontní . . . . . . . . . 402.— 402.— Baku . . . . . . . . . . . 509. — 509.— Caspienne . . . . . . . . . 4200 — 4200.— Sormovo . . . . . . . . 135.— 135.— rusko-čínská banka. . . . . . 217.— 217.— Ruská průmyslová banka . . . 291.— 294.— Petrohradské metallurgické . . . 146.— 146 — Kolomna . . . . . . . . . 170.— 172.— Putilovské železo . . . . . . 91.25 91.— Ténix. . . . . . . . . . . 170.— 171.— Ruské papíry v Berlině. Z Berlína, 25. listop. (Zpráva Živnostenské banky.) 25. listop. 23. listop. 41/2procentní ruská renta 1905. . 92.40 92.30 zprocentní ruská renta 1902 . . 78.70 78.4 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— 76 6 3/aprocentní ruská zlatá renta. . 69.30 69.50 petrohradská diskontní banka . . 156.50 155.75 petrohradská mezinárodní banka . 140.— 138.50 ruská banka pro vnější obchod . 126.— 125.—
Caspienne Ténix Petrohrada Bak Kolomna Berlín průmyslový banka petrohradský diskontní banka petrohradský mezinárodní banka ruský banka zpráva živnostenský banka
36 article
Z Berlína, 25. listop. Původní zpráva »N. Listů «.) 25. listop. 23. listop. Rakouské kreditky . . . . . . 196.25 195.50 Diskonto . . . . . . . . . 168.37 167.87 Německá banka. . . . . . . 224.50 223 87 Obchodní společnost . . . . . 152.— 151.75 Drážďanská banka. . . . . . 137.25 137.— Španělské exterieury . . . .. 197.37 Bochumské ocelárny . . . . . 196 25 Lauřina huť . . . . . . . . 217. 50 216.75 Dortmund. Union lit. C.. . . . 56.75 56.40 Harpenská uhl. spol. . . . . . 195.50 193.10 Hibernia . . . . . . . .. Consolidace . . . . . . . . 423.25 416.— Severoněmecký Lloyd . . .. 103.— 102..50 113.— Packet . . . . . . . . .. 112..60 Turecké losy . . . . . . . . 141.25
Lloyd Packet Berlín Dortmund německý banka drážďanský banka