1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Průmyae
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 327. ze dne 26. listopadu 1907.
6
article
K nastávajícímu novému rozdělen
lihového kontingentu.
(Příspěvek z kruhů odborných.) *)
K utvoření nestranného úsudku jest nutno
při každé sporné otázce pečlivě uvážiti vždy ve-
škeré pro a proti S tohoto stanoviska musíme
článku, který uveřejněn byl v č. 241. t. r. „Nár
Listů“ a zvláštním způsobem v rozličných od-
borných časopisech vykonal okružní cestu
vzdáti povinný dík, že objašnil tužby hospodář
ských lihovarů v otázce kontingentu.
Zásada, kterou se vláda svého času při roz
dělování kontingentu řídila, byla chybná a nedo
sáhla účelu zákona lihového, totiž urovnání
odstranění bezohledné konkurence a nadvýroby
trvajících lihovarů, kteráž na úkor prů-
myslu líhovarského stále se vzmáhala.
Opakujeme výslovně, poněvadž se to jev
nutným vůči agrárním aspiracím, že zákon týkal
se pouze již existujících hospodářských a zvláště
malých průmyslových lihovarů, aby tyto před
zánikem uchránil, v žádném připadě však ne-
měl toho účelu, by v odvětví průmyslovém, které
velice trpělo nadvýrobou, pomohl vzniku mnoha
set podníků nových, které mohly existovati
pouze na úkor podniků již existujících.
7
article
By se nadvýroba jaksi seslabila, byla uva-
lona na ono množství, jež normální spotřebu
(konsum) přesahovalo, vyšší sazba daně a tím
cesta k domácímu konsumu uzavřena, na druhé
straně pak povoleny na množství toto zvláštní
premie vývozní, by tak odbyt do ciziny nejen
umožněn, ale i podporován byl. Že tento díl vý
roby, exkontingent, z největší části průmyslové
lihovary na sebe strhly, byl nevyhnutelný vý
sledek tohoto zákona.
Jako důvod, že pouze výrobou exkontin
gentu se zabývající lihovary též prosperovat
mohou, uvedeno ve výše naznačeném článku
„Nár. Listů“, že povstaly dva lihovary, kterě
navždy pouze s výrobou exkontingentu počítuti
musejí, ježto zákon pozdější přidělení kontin-
gentu vylučuje.
8
article
Také při nově zařízených hospodářskýeh
lihovarech vylučuje zákon z roku 1904 přidě-
lení kontingentu, vyznívaje v ten smysl, že ta-
kovým lihovarům přidělen býti může pouze onen
kontingent, který v ostatních lihovarech vyroben
nebyl a tu ještě stanoví jako hranici nejvyšší
množství 100 hektolitrů. — Dle toho dalo by
se souditi, že by i hospodářské lihovary ben
kontingentu také existovati mohly!!
Agrárníci neměli by s rozdělováním cizího
kontingentu býti tak štědrými, neboť by se
snadno státi mohlo, že by prosperita a i exisťenee
starých hospodářských lihovarů valně ohrožena
byla, pakli by stálé zařizování nových nemělo
konce.
Hlavní národohospodářský význam lihovéh.
průmyslu zakládá se na výrobě lihu pro tech
nickou spotřebu a pro vývoz do ciziny a sice
jak lihu samotného tak i jeho výrobků a tvoi
tím nemálo důležitou položku v obchodní bi
lanci státu. Na této národohospodářsky užitečno
úloze nechtějí se hospodářské lihovary zúčast-
niti a činí oproti tomu nárok na celý kontingent.
9
article
Spotřeba lihu pro konsum má býti již
z humanního stanoviska co možno zmenšena
bojuje se proti této různým způsobem, zvláště
však vždy vyšší a vyšší sazbou daně. V jakém
pak souhlasu s touto myšlenkou jest snah
umožniti utvoření dalších několika set nových
lihovarů, které vrhnou se pak na výrobu jen pro
konsum určeného zboží?!
Jest to právě výsledkem přehnané ochrany
kterouž stát hospodářským lihovarům v ráme
trvajícího lihového zákona poskytl, že závidění
hodné postavení těchto se všech stran využítko
váno býti chtělo a tím zvláště dán podnět ke
zařízení dalšího nemalého počtu nových pod
Dřivější námitka, že hospodářské lihovary
k výrobě mnohem dražší surovinu upotřebit
musí, již úplně odpadla, neboť jest prokázáno.
že při prostřední úrodě výrobní cena lihu
z bramborů není o nie vyšší výrobní ceny lihu me
lasového a mimo to povoleno hospodářským
podnikům melasy jako suroviny užívati.
10
article
Dnes odpadá každá vytáčka, proč na př
hospodářský lihovar, který 1600 hektolitrů
anebo majitel více podobných podniků, který
ročně 8000—10.000 hektolitrů vyrobiti může
vyrobí pouze svůj kontingent. Oproti tomu jest
mnoho průmyslových závodů, které s relativné
menším kontingentem a tím i podmíněnou mno-
hem těžší existencí spokojiti se musí a přec lép
svým národohospodářským úkolům vybovují.
Ale i ve vlastním středu hospodářských
lihovarů není rozdělení kontingentu spravedlivé,
ježto na př. u dvou lihovarů, které ročně po ti-
síci hektolitrů lihu vyrobí, u jednoho celé toto
množství je počítáno za kontingent, u druhéne
ale 602% za exkontingent.
Mohou-li hospodářské lihovary existovati,
když jim z celé výropy pouze 30 neb 403% je
čítáno za kontingent, mohly by zajisté všechny.
jsouce z největší části přece jen jaksi vedlejším
průmyslem při velkých hospodářstvích, tím lépe
prosperovati, kdyby z průměrné výroby, na př
tří let, všem stejně bylo přiděleno 60—70% ja-
kožto kontingent. Podobného klíče při rozdělo
vání mohlo by se použiti i mezi průmyslovými
závody.
S konservativní zásadou: na trvajících po-
měrech ničeho neměniti a když již nějaká změ
na ve prospěch agrárníků byla provedena
s principem na pohled spravedlivým, aby schá-
zející množství kontingentu bylo neseno pro-
centuálně stejně, mohlo by to tak daleko do-
jiti, že velká čásť závodů zanikla by dříve ještě
než by na směrodatném místě i jen tušení bylo
že jsou ohroženy.
Že takové nebezpečí panuje u mnchýel
průmyslových lihovarů, lze seznati ze článku.
který tyto dni ve vídeňském denním tisku uve-
řejněn byl, ve kterém se na základě statistických
niků.
11
article
*) Pokračujíce v diskusi, dopřáváme rádi místa
hlasu váženého odborníka, třebas bychom se s ním
ve všem plně nestotožňovai
P. r.
dat dokazuje, že od roku 1888 z průmyslových
lihovarů 11 s velkým kontingentem v celkové
výrobě kleslo a vždy více hledělo si jen výroby
zboží pro konsum, kdežto oněch 25 lihovarů.
které jen malý kontingent mají, dovedly svoji
dřívější výrobu na stejné výši nejen udržeti, ale
i zvýšiti, a tím proveden i nejlépe důkaz, že
tyto poslednější zajisté lépe zadost učinily své
národohospodářské povinnosti.
Udržení těchto menších lihovarů je zajisté
v zájmu veškerého národohospodářství, jakož
i zemědělství velmi důležité; jsou na př. drož-
dárny, jež v mnobých krajinách nejhlavnější
plodiny zpracují a jichž odpadky výrobní (výpal
ky, mláto) poskytují výtečné krmivo pro hospo-
dářský chov dobytka. Přes to mnohým z nich
hrozí nebezpečí podlehnouti v nerovném konku-
renčním boji se závody s velkým kontingentem.
Vzhledem k témto okolnostem apelujeme
na vládu, by konečně již jednou spravedlivým
rozdělením kontingentu zajistila existenci těchto
závodů s malým kontingentem.
Společenský pivovar pražských
sládků v Braníku
měl v neděli dopol. VII. valnou hromadu za před
sednictví p. cís. r. E. Lederera. Přitomno bylo
71 akcionářů, zastupujících 3040 akcií se 424 hlasy
Pan předseda poznamenal v úvodní řeči, že závod
prodělal velmi těžký rok. Správní rada působila vždy
s největším zájmem ve prospěch závodu a žádá, aby
i z kruhů akcionářů veškeré snažení a tužby vedeny
byly ku zvelebení branického pivovaru. Když byí
vrchni ředitel H. Kreulzer přečetl zprávu o mi-
nulé valné hromadě, podal dále zprávu výroční
z níž vyjímáme
E Lederer
H Kreulzer
Braník
12
article
Ve správním roce 1906 obnášel výstav piva
110.497 hl, za minulý rok správní jen 96.776 bl.
tudlž o 13.721 hl méně. Známy jsou příčiny pokles
nutí tehoto, jež nemohlo zůstati bez účinku na vý-
sledek našeho hospodářství. Světový mzdový boj pře
valil se i přes závod náš a po celých pět měsíců
byl odbyt výrobku našeho stížen způsobem nebýva-
lým. Věc urovnána, ale důsledky nemohly býti více
odčiněny. Nezbylo tudíž než úsporami a hospodář-
stvím nad jiné pečlivým poznenáhlu uvěsti závod
v stav bývalý a novými silami nahraditi úbytek
v době příšlí. Tím jedině zabránili jsme, že nekonč
rok 1906—1907 schodkem, nýbrž že vykazuje po
dobně jako rok 1905 po uhražení amortisace obno-
sem 86.099 K 52 h a úroků 101.692 K 53 h ještě
přebytek 11.588 K 43 h. Od počátku závodu amorti-
sováno: 585.399 K 83 h a účet různých věřitelů
úvěru daní z várek je o 106.587 K menší.
13
article
Uvážíme-li, že nepoměrně zdražily letos ceny
surovin, zejména uhlí, že mzda zvýšena musila býti
opětně a že mimo to míra úroková nezvykle stoupla.
a naproti tomu ceny piva nejen nezměněny zůstaly.
nýbrž při horečné konkurenci ještě stlačeny byly
dospíváme k tomu závěru, že veškerý průmysl pivo-
varský prodělává doby těžké, které přirozeně musily
stihnouti i mladý závod náš. Vzdor tomu nesklá-
dáme ruce v klin a spoléhajíce na všeobecně uzná-
vanou dobrou jakost našeho piva, něustaneme, dokud
nebude dosažena meta, stanovená při založení na
šeho závodu. Staráme se o rozšíření našeho odbytu
a za tím účelem zakoupili jsme výhodně pivovat
březnický se sladovnou a zahájili další styky ohledně
prodeje našeho piva po českém venkově. Uvedli jsme
loni, jak tíží nás břímě berní a jen houževnatému
odporu našemu jest co děkovati, že odvrátili jsme
letos od pivovaru nové zatížení pivní dávkou, jejíž
placení mělo s některých odběratelů přesunuto by
na naše bedra.
14
article
Teprve rozhodnutím správního soudního dvoru
ze dne 7. března 1907 po pronikavém hájení práv-
ního zástupce závodu pana JUDra. Vladimíra Srba
uznán náhled náš za správný, čímž i pro ostatní
pivovary výhodná praejudice dobyta.
Nezapomněli jsme i na povinnosti své národní
a při sletu všesokolském zůčastnili jsme se způ-
sobem srdečným i důstojným zejména oproti hostům
cizozemským.
Poetění byli jsme návštěvou ministra obchodu
dra. Fořta a správní rada přinesla hold císaři a králi
na hranicích podniku.
Nejvyšší uznání panovníka, našemu výrobku
opětně při dvorní tabuli podávanému se dostavší,
bude nám novou vzpruhou ku další práci. Rok 1908
má býti kolbištěm průmyslového a obchodního sna-
žení na Jubilejní výstavě obchodní komory pražské
i zařízeno čeho třeba, by jako druhé závody na vý-
stavě jsme se zúčastnili. Končíme svou zprávu pro-
síce, by spravedlivě uznáno bylo, že sloužiti závodu
v dobách těžkých je nesnadno a zároveň s tu
pevnou sebedůvěrou, že na zdravých základech za-
ložený, poctivě vedený a odborně spravovaný závod
náš svým časem svého cíle j stě dosáhne. Naše pak
pány akcionáře voláme ku nadšené součinnosti, kte-
réž dej bůh štěstí.
O výroční zprávě rozvinula se delší debata, při
níž dolčeno různých okolností, závod v minulem
období p ostihnuvších.
JUDr
Srba
15
article
Předseda pan cís. r. E. Lederer a vrchní ředite
pan H. Kreutzer na přednesené projevy odpověděli
vysvětlení jich setkalo se s hlučným souhlasem. Pan
stav. Tichna s polěšením konstatoval, že minulý rok
vzdor různým útrapám byl přece příznivějším ne
leckterý rok předešlý. Po přednesení ostatních zprav
byly zprávy výroční schváleny a čistý zisk v obnosu
11588 K usneseno přenést na nový účet. Do správní
rady zvolení pp. dr. Vladimír Srb 384 hlasy, Václav
Brož 374 blasy, Theofil Praus 356 hl., náhradn íkem
pan Jindřich Havliček 339 hl. Valná hromada pak
po 4hodinném trvání skončena.
E Lederer
H Kreutzer
doktor
Vladimíra Srb
Brož
Praus
Havliček
16
article
Snížení daně cukerní. V nedělní »N. F. P.«
činí posl. dr. Š. Licht tento návrh: Daň
cukerní budiž nejpozději počínajíc 1. zářím 1908
snížena o 6 K, tedy o polovici zvýšení, prove-
deného Thun-Kaizlem. Pozdějí buďtež provedena
ještě další dvě snížení vždy o 3 K, jakmile
výnos spotřební dávky vzroste o obnos, který
dnem 1. záři 1908 po srážce 6kor. snížení
spotřební dávky vyplynul by jako přijem daňo-
vého fisku. Dejme tomu, že 1. září 1908 vy
nesla by dávka spotřební okrouhle 135 mil. K,
tedy by snížení o 6 K zredukovalo příjem
o 21 mil., tedy na 114 mil. K. Další snížení
o 3 K musilo by nastoupiti, jakmile příros
konsumu dosáhne opět 10 5 mil. K. Při nor-
málním rozvoji při ročním přírostu spotřeby asi
o 150.000 q mohlo by to nastati vždy po dvou
letech. Při návrhu tomto jde především o zá-
sadu kombinace prvního snížení dávky
spotřební s dalším jejím snižováním z výnosů
cukerní daně, nikoli snad na provedení podrob-
ností. Zájmy fisku by při tom neutrpěly, ježto
by nejen ničeho nevrátil z toho, čeho se mu
z úspory cukerních premil nebo event. dalšího
přijmu z daně na staré výši zůstalé dostalo,
nýbrž získal by i ze vzrůstu v dalších mezi-
stadiích. Konsumu pak by se dostalo nového
podnětu a konečně není naprosto nutno, aby s
skončilo již se snížením na 26 K, nýbrž zejměna
v souvislosti s vývojem berního zákonodárstv
doktor
Š Licht
Thun
Kaizl
17
article
jiných států lze i u nás také ještě dále pokra-
čovati. — Zaznamenáváme tento návrh kompro-
misní, protože večerní zprávy včerejší ohlásily
že byl předmětem zvláštní porady ministerské
a myšlenka postupného snižován
cukerní daně bude asi nyní základem event
rozhodnutí vládního.
Snížení poštovních poplatků? U příležitosti jed
nání o snížení cukerní daně poukázala vláda k tomu.
že má v úmyslu odvolati některá tísnivá ustanoven
při poštovních a telefonních poplatcích. Program pří
slušný dosud vypracován není. Dle dosavadních in
formací jde o úlevy jen v několika málo směrech.
Tak prý jde o slevu poplatků při pošt. poukáz-
kách tím, že se zvýši maximální hranice pro po-
už vání poukázek. Dále ma se zvýšiti maximälní
vába pro dopisy. Při telefonu jedná se
snížení vzdálenostních přirážek v lokálním slyku.
Meziměstské spojení má býti zlevnéno změnou
dnešní soustavy vyměřovaci. Potvrzení této zprávy
dlužno arci vyčkati.
18
article
Brusselská cukerní konvenes. Jak z dosavadníh
jednání- v Brusselu zasedající cukerní konference
vysvitá, lze míli s určitostí za to, že Ruskol
brusselské cukerní konvenci přistoupi
To jest výslodek, který má již sám o sobě velký vý
znam pro všechny státy cukr vyrábějící. Jest ovšem
obtlžno, nalézti mezi podminkami Ruska a mezi po-
žadavky ostatních interesovaných států střední cestu
která by vedla ke konečné dohodě. Jak známo, dán
byl podnět, aby vývoz cukru z Ruska byl omezen na
určitou cilru, aby byl kontingentován; Rusko n
tento požadavek zásadně přistoupilo. Nyní jed-
nalo se o způsob stanovení resp. o výši kontingentu
Dle dosavadních zpráv má největší naději n
uskutečnění plán, dle něhož by kontingent vývozu byl
v určitém poměru k vnitřnímu konsumu. O tomto
poměru nutno se nyní dohodnouti. Holandská vláda
navrhla, aby kontingent vývozu vyměřen byl ve výše
20 procent vnitřního konsumu. Tento vnitřní konsum
odhaduje se nyní na 9 mil. metr. centů, takže by
Rusko mohlo vyvážeti asi 1.8 mil. metr. centů. Ru
sko však žádá stanoveni 26 proc. nynějšího konsumu
Jest pravděpodebno, že dojde ke kompromisu, takže
by byl stanoven konlingent vývozu na 23 až 24 proe
vnitřního konsumu. Průměr vývozu cukru z Rusk
v 1. 1899—1903 činil 10.2 mil. pudů (asi 1.7 mil, metr
centů), takže by stanovení kontingentu na 2.2 mil
metr centů Rusku stačilo. Rakousku a Německu
učiní snad Rusko ústupek úplný tím, že by se za-
vázalo, do těchto zemí cukr vůbec nevyváželi. Obn
státy kladou tento požačavek vzhledem k tomu, že
nynější cukerni clo v Rusku bude jen nepatrně
sníženo a že úprava výroby — nermirovka —
bude zachována, čímž by mohlo vzniknouti nebez-
pečí, že Rusko bude moci na německé a rakouské
trhy vrhnouti větší množství cukru. — Jak se „Frkí
Ruska
Brusel
Rusko
Rusk
Rakousko
Německo
19
article
Ztg. z Brusselu sděluje, není správno se domnívati
že Německo podmiňuje prodloužení konvence při
stoupením Ruska. Zdá se naopak, že německá vláde
i nyní chová zivý odpor proti znovuzavedení pre
niového systému a oživení kartelních organisací
Jest jisto, že přes to má Německo živý zájem na
tom, aby Rusko k eukerní konvenci přistoupilo.
Z trhů paněžních (25. listopadu);
Praha. Při dosti pevném trhu došlo na dnešní
burse k závěrkám 4% zást. listů české hyp. banky
za K 97.35, kom, dluž. úpisů české zemské banky
za K 94.90 a akcií české banky „Union“ za K 238.—
Dále podáváno za akcie: Prvnj české tov. orient
cukrovinek 250 K. „Merkuru“, směn. akc. spol. 590 k
první pražské zastavárny 450. K, první české akciov
pojišť. na život 255 K kolínské tov. kávov. náhražk
620 K, pivovaru v Čes. Budějovicích 825 K, Živno-
stenské banky 239 K 50 h, české spol. pro prům
cukerní 140 K, strojírny Daňkovy 456 K, pražské
Úvěrní banky 524 K. Hospodářské úvěrní banky 524
K. České prům. banky 414 K. podolské cementárny
197 K 50 h. Zajišťovací banky 140 K. První česko-
moravské strojírny 850 K, královéhradeckého Úvěr-
ního ústavu 449 K peníze.
Živno
Brusel
Německo
Rusko
Praha
Čes . Budějovice
úvěrní banka
Český průmyslový
Daňkův 456 K
českýmoravský strojírna 850 K
20
article
Vídeň. Bursa zahájila dnes nový týden přízni
vou disposicí. Lopší finanční zprávy z Ameriky pů-
sobily dobře v tom směru. Také větší příjmy velikých
soukromých drah byly dobrým podnětem. toliko však
v kreditkách, akciích landerbanky a v akciích státní
banky byl živější obchod. Ve šraňku byly bodenkre-
ditky a pražské železářské vyšší. Na plodinové burse
příznivá nálada posilněna byla dobrým smýšlením
v Berlíně. Obchod však zůstal omezen, protože
Pešti byly kreditky prodávány a uváděno to v sou-
vislost s parlamentní situací v Uhrách. Bursa končila
příznivou náladou. Obojí kreditky, akcie Bankov-
ního spolku, Eskomptní společnosti, lánderbankya
bodenkroditky stouply, akcie státní dráhy se zlepšíly
obojí severozápadní, buštěhradské, mostecko-podmo-
kelské a košicko-bohumínské měly vyšší kursy. Alpin-
ky a pražské železářské se lehce zlepšily. Trh k uklá-
dání upevněný. Ruská renta ziskala vyšším zázna-
mem v Paříži. Na eskomptním trhu peníze nezmě-
něny, 51/2 0.
Berlín. Lehkost ultimové prolengace, natož
i přiznivější zprávy z okresů průmyslových a pev-
nější průběh na burse londýnské vzpružil náladu
i na trhu zdejším. Rovněž zprávy z Ameriky byly
celkem uspokojivé a opravšovaly k naději v lepši
budoucno. Zlepšené kursy vykazují hlavně akcie
podníků průmyslových se železářskými a uhelno-
dolnými závody v popředí, dále akcie bank domácích
a paroplavební společnosti: z cizích trhů zelaveny
rakouské kreditky, akcie dráhy státní a americké
podniky dopravní. Nový zájem soustředěn na trhu
hodnot ruských, z nichž renty a akcie bank o 1/4 2
až 1% podražily. Soukromý diskont stejný 77%. Pe-
níze k ultimu 71/4 95.
Bursa
Vídeň
Amerika
Berlín
Pešť
Uhry
Paříž
Bankov
Eskomptní společnost
Alpinaka
21
article
Kartel továren na porculán. Jednání o uzavření
kartelu mezi rak. továrnami na porculán, jež se
z jara t. r. rozbilo, vedlo nyní k eíli, i bylo na ne-
dělní schůzi usneseno uzavříti kartel po vzoru ně-
meckém a ve spojitosti s něm. kartelem ve formě
společnosti s ručením obmezeným. Dohoda týká se
nejen odbytu domácího, nýbrž i vývozu do severní
Ameriky. Uskutečnění kartelu ještě před koncem roku
je zajištěno.
Kartel pražskoberounských vápensk. Ke zprávě
v čís. 324. t. l. dodáváme ještě tyto podrobnosti : Ke
kartelu přistoupily tyto firmy: Bárta a Tichý v Praze
Biskup, Kvis a Kotrba v Praze, vápené peci kníž.
Schwarzenberga, Max Herget v Radotině, J. Tomášek
v Karl. Týně. V. Ríha nást. Jindř. Ritschel v Hlubo-
čepích, Akc. spol. k výrobě vápna a cementu v Praze.
Králodvorská cementárna, akc. spol. v Praze, Bratří
Trnkové v Sušici, Karel Klement ve Staňkově
Bratři Wildmannové v Praze. Ukolem kartelu je —
jak známo — udržeti ceny v rentujícím se poměru
k vzrostlým cenám ubelným a mzdám dělnickým.
Na zřízení společné prodejní kanceláře se nepomýšlí.
Každá firma bude si obstarávati prodej sama i na
dále, jenom skupina, sdružená v příslušném oddě
lení České průmyslové banky, podrží tuto organi-
saci dále. Nezkartelována je v Čechách ještě skupin
podolská (roční výroba asi 4000 vagonů) a severo
vých, vrchlabská (roční výr. asi 5000—6000 vag.
Také však zde již jedná se dle zprávy »Boh.« o do-
hodu.
Bárt
Tichá
Biskup
Kvis
Kotrba
Schwarzenberg
Herget
Radotina
J Tomášek
Karl
V Ríha
Jindřichův
Ritschel
Trnka
Karel Klement
Staňkův
Wildmann
severní Amerika
Praha
Hlubo
Sušice
Čechy
Český průmyslový banka
22
article
Zakladatelský ruck v Uhrách. Zemědělský spolek
komitátu rábského a vesprimského zřídil společen-
stevní továrnu na umělá hnojiva a kyselinu sírovou
Kapitál 400.000 K jest upsán Nedávno zúčastnil se
nový podnik pod názvem akc. společnost výroby
rukodilného zboží s akc. kapitálem 250..000 korun
Započne co nejdříve svou činnost. — Spojené uher
ské továrny na vagony zřídí tovární výrobu per pr
vagony. S výrobou započato bude na jaře.
Labská doprava. Doprava na Labi v druhých de-
seti dnech v listopadu byla velmi slabá a dosáhla
pouze poloviční vyše loňské. Celkem přeloženo od
11. do 20. t. m. 0.49 mil. metr. centů oproti 0.85 mil.
v roce leňském. Z toho připadalo: na hnědé uhl
0.3 mil. (oproti 0.6 mil.), na cukr 88.000 q (138.000
). na ječmen 48.000 q 40.000 q), slad 4500 q (1e 000
a), petrolej 15.000 q (24.000 ), prkna 4700 q (oprot
5200 q) ald.
Přijmy dral. Příjny státní ďráhy činily o
11. do 20. t. m. 2,562.946 K (+ 140.370) a od po-
čátku roku 64.552.420 K (!. 3,669.764, oproti definit
a + 4.918.186 oproti provis). — Jižní drá b
přijala od 11. do 20. t. m. 3,566.179 K (+ 319.887
a od 1. ledna 116,643.267 K (+ 2,009.116 oprot
definit. a 3,924.039 oproti provis. lonským). — Se-
verozápadní dráha přijala v druhých deseti
dnech t. m. na zaručené síti 948.370 (+ 94.310)K
a od 1. ledna t. r. 25,950 154 (+ 294.189 oproti de-
finit. a + 1,128.232 oproti provis.). Příjmy polanské
dráhy činily v téže době 612.843 (+ 3.774 K), resp.
16,550 154 (+ 827.042 K oproti delinit. a + 1,336.219
oproti provis).
jítfinito
Uhry
spojený uher
akciový
+ 319.887
3.774 K
23
article
Prodloužení privilegia oedulové banky. Dne 28
listopadu konána bude v Pešti schůze generální rady
Rakousko uherské banky, na které bude stanover
asi termin pro mimořádnou valnou hromadu, která
má se usněsti o žádosti za prodloužení privilegia
Jak známo, musí tato valná hromada býti konána
do konce prosince a je tudiž pravděpodobno, že akcio-
náři banky sejdou se na ni ve Vídni v polovině přl-
štího měsíce.
Z Banky pro země rakonské. Ve včerejší schůzi
správní rady prohlásil generální ředitel Palmer, ž
ze zdravotních příčin složí dnem 31. prosince t. r.
svůj úřad. Správní rada vzala demisi generálního
ředitele s výrazem nejhlubší lítosti na vědomía
usnesla se zároveň navrhnouti valné hromadě změnu
stanov v tom smyslu, aby bylo zřízeno místo dru
hého místopředsedy. Bude li tento návrh přijata
proveden, stane se druhým místopředsedou správn
rady p. Palmer jednak proto, aby se mu dostale
uznání za dlouholetou obětavou práci, jednak aby
spolupůsobení jeho bylo i pro budoucnost bance za
chováno. — Za nástupce gen. ředitele Palmera by
určen řed. Lohnsteln.
Palmer
28 listopad
Pešť
Vídeň
Rakousko uherský banka
24
article
Nový edměrný přístroj pro pivovary. Dnem 29. t. m
počato bude na podnět finančního ministerstva v akc.
pivovate na Smichově s prováděním porovnávacíe
pokusů s nově upraveným odměrným přístrojem pro
určování množství a hutnoty vyrobené mladiny. Př-
stroj určen jest pro menší pivovary t. j. takové,
v nichž se ročně méně než 20.000 hl piva vyrábi
Pozoruhodno jest, že u tohoto přistroje odpadá úplně
glycerinová membrana, která při dosavadních ve vel-
kých pivovarech zavedených přístrojích dělá svoji
nespolehlivostí mnohé obtíže. U nových strojů za-
měněna jest membrana »obebným hřídelem« (Flexible
Welle), s nímž dá se mnohem bezpečněji a jistěji
prácovati. Zkoušky porovnávací nepotrvají dlouho
budou se díti každodenně (vyjímaje neděli) a přístup
ku prohlédnutí přístroje jest interesentům a odbor-
nikům po ohlášení u správy závodu dovolen. Měření
várek bude se díti vždy v 10 hodin dopoledne a ve
4 hod. odpoledne.
Gamble Welle
hektolitr pivo
25
article
Česká společnost pro obchod a průmysl v Praae
konala v neděli v poledne v obchodní komoře devátou
valnou hromadu, ale nedokončila ji. Po velmi po-
hnuté rozpravě usneseno většinou hlasů, že se roko
vání o výročních zprávách odročuje až do té doby,
kdy dojde zpráva revisní jednoty. Současně schválen
návrh, že toto odročení není projevem nedůvěry
správní radě. Odročení stalo se z toho důvodu, že
jeden z revisorů zdráhal se podepsati bilanci. Před-
seda pan Häusler důtklivě žádal, aby veškeré výtky
byly bez obalu proneseny, aby se nevzbudilo do-
mnění, že správní rada dopustila se snad nějakých
nesprávností. Pak-li se výtky pronášejí jen z toho dů-
vodu, aby do správní rady byli dosazení jiní členově.
prohlašuje předseda, že milerád odstoupí, neboť z
podobných okolností, kdy revisor odepře podepsati
bilanci, nemožno přece správní radě ve své funkei
setrvati. Po ojištění, že není to projevem nelibosti,
nýbrž pouze touha po účetní správnosti bilance, byla
trapná debata ukončena. Společnost má 209 členů s
637 podily. Zisk za minulý rok byl K 5320.28.
Spolek pro chov drůbože a ochranu ptactva
král. českém konal 24. t. m. výborovou schůzi. Známá
„Rakouská ústředna pro hájení zájmů zemědělských
a lesnických“ žádala spolek o projev protestu proti
rakousko-uherskému vyrovnání; po návrhu arc.
Häusler
26
article
Sochora bylo usneseno přejíti přes záležitost tu k jed-
nacímu pořadu. K vypracování pamětního spisu
osnově nového zákona o ochraně ptactva zvolen byl
zvláštní výbor, sestávající z pp. místopředsedy prof.
V. Prince, ředitele Kučery, statkářů Červanky a Škráb-
ka. Dále bylo usneseno zúčastniti se příští komorní
výslavy v r. 1908 v Praze vlastní exposicí; za tím
účelem zvolen zvláštní výstavní výbor, v němž za-
sedají pp.: V. Princ, jednatel Jos. Jeřábek, Červenka
a arch. Sochor. Odměny za ochranu plactva po 8 K
žadatelům přiřknuté budou jim vyplaceny až dojde
dobrozdání příslušných obecních úřadů. Na konec
podával jednatel spolku p. Jeřábek zprávu o vyžá-
daném posudku a dobrozdání o cizokrajném plemeni
hus v jisté obci u Prahy, jehož šetření očekává se
u vyřízení soudního sporu.
Trhy. Dne 18. listopadu 1907 konán byl v Neto-
licích velký trh, ke kterémuž přihnáno bylo 6 býků,
256 volů, 126 krav, 40 jalovic, 20 kobyl, 3 valaši.
úhrnem dobytka hovězího 428 kusů a koňského 23
kusů. — Příští trh bude dne 16. prosince 190.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku z 20. listop.
1907. (K. k.) Oběh bankovek 1877,163 000 K
(— 84.896 000 K), kov. poklad 1435,108.000
(+ 3,714.000 K), zásoba směnek 736,899.000
(— 66,618.000) K, lombard 84,732.000
— 2,547 000) K, oběh bankovek dani po
vinnýcb 42,054 000 K (— 88,609 000 K).
Sochor
profesor
V Princ
Kučera
Červanka
Jos
Jeřábek
Červenka
Praha
Neto
kobyla
28
article
Renty:
4procentní papírová květnová
4.2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová . .
4procentní zlatá rakouská . . .
zprocentní korunová rakouská . .
3/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uberská . . . .
4procentní korunová uberská . .
31/sprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
32
article
Česká průmyslova . . . . . .
»Union-
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo rakouská
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní dráha
Duchcovsko- podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . .
Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.).
Pražsko duchcovska dráha kmen. .
Pražsko-duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky
Česká cukerní společnost . .
Plzeňský akciový pivovar . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost.
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražska železářská společnosť.
Alpská báňská
Rýmavsko- muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťska vagonka
Devisy a valuty:
95.50
95.52
Curych . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Čechy
Štyrsko
rakouský banka
rakouský úvěrní ústav uherský všeobecný úvěrní všeobecný
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
západočeský Poldin hut
33
article
95.92
95.90
Pařiž . . . . . . . . . .
242.25
242.15
Londýn . . . . . . . . ..
117.80
Německá místa . . . . . ..
117.82
117.80
Rišské matky v papírech . . .
Dvacelifrank . . . . . . . . 19.19
19.2t
Rubl papír . . . . . . . . 253.25 253 25
95.90 95.87
Lira . . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . . 51/1.. 6. —. 51/2, 6.—
Přes pevnější zprávy zahraniční bez obchodu
za kursů ponejvíce uhájených.
x. Z Vídně, 25. listopadu. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znači penize, druné zboží)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.85.
199.90. Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.-
Brussel šek a kr. lbůty sa 100 fr., —.—, —.-
Brnasel na delší ih. —.—, —
Némecko šek na
krátké lh. za 100 mk. 117 721/2, 117 921/2, Německo
na delší ihůty —.—, —.—, Iondýn sek a kr. lh.
a 10 lih st. 242.15, 242.471/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.85,
96 05, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 tr. 95.821/2, 95.971/2. Paříž dalši
ln. —.—, —.—, Curych a Basticj šek a krátké lhůty
95.50, 95.70, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr ih. 95.50, 95.70, na delší lhůty —.—
z. Z Vídně, 25. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 625.25 (po — a ——)
uherské kreditky 739.50, anglobanka 287.—, bankovní
jednota 513.75. unionka 525.25, länderbanka 402.73,
státní dr. 656.75, —.—, jižní dráha 142.—, polab. dr.
422.50, severozápadní dráha 439.—, turecké tabákové
391.75, rýmavsko muráňské 509.—, alpinky 583.—
zvětnova renta 93.80, uherská korunova 92.—.
turecké losy 182.—, marky za hotové 117.82, ultimo
117.75. Smýšlení pevné.
doktor
Londýn
Vídeň
Bukurešť
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
t rubl
Italia
34
article
Petrohradská bursa.
Z Petrohrada, 25. listop. (Zpráva Živnost. banky.)
25. listop. 23. listop.
Diskontní . . . . . . . . . 402.— 402.—
Baku . . . . . . . . . . . 509. — 509.—
Caspienne . . . . . . . . . 4200 — 4200.—
Sormovo
. . . . . . . . 135.— 135.—
rusko-čínská banka. . . . . . 217.— 217.—
Ruská průmyslová banka . . . 291.— 294.—
Petrohradské metallurgické . . . 146.— 146 —
Kolomna . . . . . . . . . 170.— 172.—
Putilovské železo . . . . . . 91.25 91.—
Ténix.
. . . . . . . . . . 170.— 171.—
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlína, 25. listop. (Zpráva Živnostenské banky.)
25. listop. 23. listop.
41/2procentní ruská renta 1905. . 92.40 92.30
zprocentní ruská renta 1902 . . 78.70
78.4
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
76 6
3/aprocentní ruská zlatá renta. . 69.30 69.50
petrohradská diskontní banka . . 156.50 155.75
petrohradská mezinárodní banka . 140.— 138.50
ruská banka pro vnější obchod . 126.—
125.—
Caspienne
Ténix
Petrohrada
Bak
Kolomna
Berlín
průmyslový banka
petrohradský diskontní banka
petrohradský mezinárodní banka
ruský banka
zpráva živnostenský banka
36
article
Z Berlína, 25. listop. Původní zpráva »N. Listů «.)
25. listop. 23. listop.
Rakouské kreditky . . . . . . 196.25 195.50
Diskonto . . . . . . . . . 168.37
167.87
Německá banka. . . . . . . 224.50
223 87
Obchodní společnost . . . . .
152.—
151.75
Drážďanská banka. . . . . .
137.25
137.—
Španělské exterieury . . . ..
197.37
Bochumské ocelárny . . . . .
196 25
Lauřina huť . . . . . . . .
217. 50
216.75
Dortmund. Union lit. C.. . . .
56.75
56.40
Harpenská uhl. spol. . . . . .
195.50
193.10
Hibernia . . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . . .
423.25
416.—
Severoněmecký Lloyd . . ..
103.—
102..50
113.—
Packet . . . . . . . . ..
112..60
Turecké losy . . . . . . . .
141.25
Lloyd
Packet
Berlín
Dortmund
německý banka
drážďanský banka