ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 6ee6c4f0-71e1-11dc-b91a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 49 celkem · entity: person 38, place 92, org 37, work 19
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. září 1904.
4 masthead
Císlo 241
5 article
utvrzovalo se tu při něm poznáni že na nejméně úřadníci její př veškerém obhájení své národno- sti měli by rozuměti několika ře- čem, v zemi obvyklým. Nestali jste se horšími Poláky, proto že jste německy hovořili se mnou a nikdo nemusí se státi nevěrným lidu svému, naučí-li se druhé neb třeti řeči. Pro mír v říši bylo by nejšťastnéjší předzvěstí, kdyby stát měl mno h úřadníků, kteří by se mohli bez překážky s příslušníky jiné národ- nosti i živým slovem srozuměti. Posledně vytýkáno nám ostře, že jsme rakou- ským studentům z chorvatské university, po- drobili-li se dříve zkoušee z nejdůležitějších oborů rakouského práva, umožnili vstup do ra- kouské služby. Bylo-li to neprávem — což po- pírám — byli jsme k tomu nuceni, neboť ne- máme dostatečný počet uchazečů o úřadnická místa v Dalmacii. Mnoho let staré jsou pokyny úřadům, aby upozorňovaly úřadníky na zvláštní výhody, jichž se jim dostane dílem hned, dílem jistě později, nauči-li se chorvatsky a půjdou-li do Dalmacie. Ale ani jediný úřadník se nepřihlásil. Obrátil jsme se na university za stejným eílem, ale nemělo nejmenšího úspěchu. Poněvadž úřadníky ale mít musíme, volili jsme ono ostře kritisované výcho- diště, neboť obyvatelstvo má právo na to, aby jeho záležitosti byly obstarány.
Polák Dalmacie
6 article
Jazyková otázka stala se velikou otázkou této říše a nic není žalnějšího, nežliže se ještě přepíná, že činí se z ní a z otázky celého vývoje národního hlavní otázka, ano ž i parlament po léta se obstrukei vydává, a že nic se na to nedbá, že absolutní stotož- ňování jazykové otázky s národní otázkou říši v její existenci ohrožuje. Nechte mne, pánové, vysloviti se jednou zcela svobodně o těchto záležitostech, o našich poměrech. Také srdce ministerského předsedy může jednou překypětí. Nynější vláda jest si vědoma, že žádné z ná- rodností v Rakousku neublížila. (?11) Co se tu praví, jest buď zkrucováním zcela malicherných dějů aneb jest zpravidla vůbec bezpodstatno. Poněvadž se nám ale vážně žádné positivní hříchy vytýkati nemohou (!), viněni jsme tím prudčeji z negativních, totiž z domně lého opomijení. Jak máme ospravedlniti, co jsme neučinili? To bylo by nad naše síly. Na otázku ale, proč jsme to neb ono neučinili, odpovídám opakováním našeho programu, jemuž zůstaneme nezlomně věrni Cheeme svými zeela skromnými silami za- saditi se o dílo dorozumění, chtějí-li se národ- nosti svářící se skutečně dorozuměti. Neuči- níme ale za docela žádných okol- ností jednostranných národních koncessí. Pro tento program nikoho jiného nežli sebe jsme zavázali a slovu svému do- stojíme.
Rakousko
7 article
Nedáváme nikomu práva, našemu jednání podkládati jinou tendenci, než jaká se v něm samém jasně jeví. Tak jsme i v Opavě a Tě- šíně vyhověli jen kulturní potře bě dvou k nárokům těm oprávněných národů. — Kdyby někdy nastalo — máme to dle našich disposicí za vyloučeno — nebezpečí, že by pěče o školy vložena byla do mechanismu národního zápasu, tak dím již teď, že bychom učinili opa- tření svá k okamžitému radikálnímu odmítnutí. Neboť pokládáme se velmi vážně za zavázány i národní državu Němcův neumenšiti. Nás neleká hluk, v němž jest mnoho autosuggesce, tážeme se ale, zdaž jest nutno a zdaž národům pro- spívá, hledati denně nové podněty, rozčilovati se hlukem takým. Radikálním politikům snad stalo se to druhou přirozeností, ale rozvážným mu- žům nesluší se, aby se dávali strhnouti. Pro národy rakouské bylo by to spásou, kdyby pozvedla se skupina odhodlaných pa- triotů s pevnou vůlí, učiniti přítrž tak osudným přepínáním. Vyjde-li jednou slunce pravdy, musí páry a mlhy se rozptýliti. Jest pravda, stojíme uprostřed těžkých národních bojů, zdědili jsme je od staletí. Že ale dnes prudčeji vzplápolaly, bylo možno jen onou ústavou, kterou — ku podivu dost — chtějí roztrhnouti právě ti, jichž hlas by zněl bez ní mnohem přidušeněji, kteří, když ještě žádné ústavy nebylo, musili snášeti režim nej- nepřátelštější. Rakousko bylo germanisováno a centralisováno, dokud nebylo ještě ústavní ani jediná listina česká nebyla tehda v úřadeeh sepsána. Nepravím, že to bylo správné.
Němcův Opava Rakousko
8 article
Ale jest viděti tu, co ústavnost českému národu přinesla a dlužno se tázati, je-li tudíž připadno a spravedlivo, aby onen vysoce vyvi- nutý národ Rakousko tak hořee potíral.A kladuli stejnou otázku Rusínům, Slovincům, Ru- munům a Italům, zněla by odpověď jinak? Tato říše vznikla jakožto hráz proti vpádům z Východu. Zapomíná se snadno, že mnoho její národův dobrovolně vstoupílo ve spojení právě k účelu tomu. Třeba by to silně bylo na vý- znamu pozbylo, říše trvá a tmel mezi kameny stavby té utuhl. Četné společné zájmy se mez národy vytvořily. Řiše má základní zákony, kteréž každému národu zaručují, že bude slyšán a tu měla by býti mocná národní myšlenka, kteráž by v síle své mohla býti perlou svornosti, překuta v paro- xism, jenž by říši bořil?
Rusín Italos Rakousko
9 article
Konce lze se snadno dohlédnouti. Přepínán musí věsti ke stavu, jenž národu a politické svobodě této fagony není přízniv. Stálá snaha, druhého předhoniti, směřuje ke katastrofě, k bankrotu. Píšu pod chmurný obraz přítomnosti opět heslo vlády: »Vášně prostou vytrvalost !e Nedáme se přemluviti k žádnému bez práví, k žádnému násili. Činí-li nás parlament kuratory této říše, tedy víme, že musíme všichni starati se o její blaho potud, dokud strany se opět nesejdou, dokud neopustí blu diště národ- ního nepřátelství a nevráti se v jasnou síň společné práce. Rakvusko nemůže ovšem čekati až doté doby a nutnosti, jež z toho vyplyne, budeme se jako dosud i při dalším postupu svém s dobrým svědomím říditi. Odpusťte mi, pánové, že jsem trpělivost vaši tak dlouho napínal. Jste syny národa, kterýž cenu ústavy vždy vysoko kladl. Mluvili a jednali jste každé doby smířlivě. Přejali jste na se úkol zprostředkovací, ač jste věděli, jak málo jest to vděčno. Zasazovali jste se o vážnost a moc říše. Také sněm království haličského býva vždy při dobrých parlamentních tradicích a byl
Píša
10 article
si zplna vědom svých práv a svých povinností k zemi. Jednání vlády dokázalo, že toto stano- visko sněmu oceňuje a že usnešením jeho pro- kazuje všechnu pozornost. V čele autonomní správy země stojí muž jehož smysl pro povinnost i umírněnost, jehož dobrá vůle a smysl pro spravedlnosť všemi stra- nami se chválí, jejž veškeré obyvatelstvo ct Království haličské a lodoměřské, s velkovévod stvím krakovským i zemský maršálek ať žije Ministr Burian. Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Společný mi- nistr financí Burian vrátil se sem včera ze svě dovolené. Nový mostní řád. Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Ministerstvo železnic uveřejňuje nový mostní řád, lépe vy- hovující nynějším požadavkům železniční dopravy, zvláště když budoucně zatížení nosné osy u lo- komotivy bude moci obnášeti 16 tun, oproti ny- nějším 14.5 tunám. Nařízení neomezuje se pouze na železně součástky, nýbrž i na pilíře atd. Ob- sahuje ustanovení ohledně plánů mostních, za- Uižení, materiálu stavebního a jeho zkoušení, ohledně obtěžkací zkoušky provedeně hned po dokončení stavby, jakož i zkoušek občasných Z Vídně, 31. srpna. »Neue Freie Presse« oznamuje k novému mostnímu řádu, že je pro státní soukromé dráhy, dále pro stavební ústavy a železárny důležitým. Vychází z předpokladu. že budoucně budou lokomotivy těžké více uží vány. Soukromým dráhám již bylo dáno upo- zornění, aby se dle toho zařídily. Také na žele zárny má to ten význam, že při zvýšení nosnosti lokomotiv bude třeba více železa.
Burian Vídeň Ob Neue Frei Presse
11 article
Strossmayer a Rusko. Z Oseka, 31. srpna. (C.-B.) »Nar. Obranae vyvrací z kompetentního pramene zprávu, že Strossmayer sloužil slavné bohoslužby při zrození ruského následníka a za zdar zbraní ruských. Srbská korunovace. Z Cetyně, 31. srpna. (C.-B.) Následník Danilo a choť jeho odeberou se v průvodu mi- nistra vnějších věcí ke korunovaci krále Petra do Bělehradu. K úmrtí Muradově. Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) Sultán obdržel množství soustrastných telegramů o panovníků v příčině úmrtí Muradova. Smrt Muradova překvapila, ač byl již ně kolik měsíců nemocen. Smrtí jeho upev- ňuje se postavení sultána v ce- lém islamském světě, ježto mladoturei a jiní nepřátelé sultánovi sesazení Murada po- kládali za neoprávněné a nepovažovali nynějšího sultána Abdul Hamida za zákonitého vládce. V obyvatelstvu samém nelze pozorovati žádného vzrušení, neboť 28leté infernování Muradovo seslabilo všechny vzpomínky na něj. Zprávy, že zemřel smrtí nepřirozenou jsou úplně lichy. Návrat cara z přehlídky vojska. Z Petrohradu, 31. srpna. (C. B.) Car vrátil se dnes dopoledne do Petěrhofu. Dementi o vzpouře palácové stráže sullánovy Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) »Agence de Constantinople« sděluje, že nepravdivy jsou zprávy, že palácová stráž se vzbouřila. Dementi o návštěvě španělského vyslance u krále anglického. Z Madridu, 31. srpna. (C.-B.) »Epoca« po pírá oficiálně zprávu některých listů, jako by byl vídeňský španělský vyslanec navštívil v Marian- ských Lázních krále Eduarda.
Strossmayer Danila Muradův Murad Hamid jít Constantinople Epoc Eduard Rusko Osek Nara Cetyně Bělehrad Cařihrad Petrohrad Madrid Mariany
12 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Billance úslecko-teplické dráhy. Z Vídně, 31. srpna. »N. Fr. Presse« ozna- muje k nastávající billanci ústecko teplické dráhy, že za měsíc srpen vykáže asi menší příjemo 300.000 K, kdežto lokálka Teplice-Liberec vy- káže v srpnu větší příjem o 10.000 K. Celkem budou všechny příjmy z dopravy oproti loňsku menší o 750.000 až 800.000 K. Při lepším stavu vody na Labi dalo by se očekávati zvý- šení dopravy uhlí i na dráhách a proto ústecko- teplická dráha objednala u ústavu pro půjčování vozů 500 uhláků. Pro stav billance a vyměření dividendy budou výhodnými i jiné momenty jako refakční konto atd. Zmenšení dividendy ústecko teplické dráhy se asi nedá předejíti. Na druhé straně však nutno uvážiti, že několika- měsíční zastavení plavby po Labi je zjevem kromobyčejným. Z trhu cukerního. Z Vídně, 31. srpna. »N. Fr. Presse« ozna- muje k samostatnému prodeji cukru se strany cukerních rafináren, které zejtřkem počne, že jedna čásť rafináren bude prodávati hotové zbož jen pro říjen a jen když bude objednáno také zboží na říjen-březen nebo říjen srpen. Vacuum Oil Company. Z Vídně, 31. srpna. (»N. Fr. Presse «.) Slezská vláda nevyhověla žádosti Vacuum Oi Company k vystavění rafinárny vzhledem k ná- mitkám sousedních majitelů pozemků. Společnost bude buď rekurovat k ministerstvu vnitra, nebo zavede nové ediktální řízení.
Vídeň Teplice Liberec Vacuum Oil Company Vacuum oi Company
13 article
Světová sklizeň. Z Pešti, 31. srpna. (C.-B) Uher. telegrafn kancelář sděluje: Ministr orby uveřejňuje pří- bližný odhad světové sklizně 1904 dle údajů rakousko-uherských konsulů, v nichž jednotlivé státy jsou líčeny jako státy vývozné a do- vozné. — Sklizeň dovozných států páčí se V pšenici na 233, žitě 148, ječmenu 984 ovsu 186 a kukuřici 41 millionů metr. centů. Veškerý výtěžek produkujících státův činí: pše- nice 633, žita 244, ječmene 192, ovsa 301. kukuřice 764 mill, metr. centů. Světová sklizen jest oproti loňsku o 5 proc., to jest o 145.83 mil- lionů metr. centů menší a sice jeví se poměr ten při pšenici 844 oproti 883, žitě 393 oprot 435, ječmenu 291 oproti 310, ovsu 480 oprot 514, kukuřici 806 oproti 827 millionům metr centů loni. Porovnání letošního odhadu světové sklizně s loňským skutečným výtěžkem dokazuje, že v Evropě v tomto roce byla velm slabá, v zámořských státech ale za to u velkém průměru nor- mální, ne-li uspokojivá sklizen. Schodek letošní evropské sklizně činí 14.20 to jest 237.57 mill. m. cřů., kteréžto číslo větší produkci zámořských států zvyšuje
Pešť Uhry Evropa
14 article
o 91.79 mill. m. ctů. Zůstává ale ještě i pak menší výtěžek o 5, to jest o 145 63 mill. m. ctů., kterýž kryje se ale zásobou z loňska zbylou a asi 144 m. ctů. činící. Dle došlých dat činil loňský přebytek na mezinárodním trhu obilním těsně před letošní sklizní u pšenice 41.95, oproti 20.75, u žit 161/2 oproti 15.95, u ječmene 71/2 oproti 61/4, u ovsa 31.20 oproti 31.10, u kukuřice 56.45 oproti 23.65 millionům tun, z čehož plyne, že zásoby jen za velikými zásobami r. 1901 zůstávají, oproti tomu ale mnohem větší jsou než v posledních dvou letech. Se zřetelem na sklizeň a zásoby bude letošní konsum činiti asi 2929 46 millionů metr. centů, z čehož na psenici 864.30, na žito 414 27, na ječmen 308.28, na oves 513.21 a na kukuřici 828 8 millionů m. ctů. připadá. Zrušení cla. Z Bukurešti, 31. srpna. (C.-B.) Vláda zru- šila až na další clo z dovozu sena, slámy a píenin. Ku zvýšení cen cukru. Z Hamburku, 31. srpna. Na eukerním trhu byl obchod čilý. Ceny opět zdražily o 20 feniků. Následkem sucha byly podnikány úhradní koupě.
Bukurešť Hamburk
15 article
Sucho v Rumunsku. Z Bukurešti, 31. srpna. (C.-B.) Manévry 4. sboru byly následkem sucha odřeknuty. Vláda snížila cenu dobytěl soli na tři franky za 100 kg. st. Z Pešti, 31. srpna. (Zvl. tlgr. » Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 23.000 metr. centů pšenice o 10 haléřů levněji. Zna- menala: pšenice tisská 81 kg K 10.80, 82 kg K 10 70 žlutá, 80 kg K 10.75, z okolí Pešti 80.5 kg K 10.871%, 80 kg K 10.75, 785 kg K 10.50, vašarhelská 80 kg K 10.85 na říjen, obecká 76.4 kg K 10.65, srbská 78 5 kg K 10 20, bulharská 78 kg K 10.45, skladni stará 76.5 kg K 10.—; žito (— 10 K 7.70, ječmen ke krmení o 5—10 hal. levnější; oves K 7.20, 747; kukuřice K 7 40. Na terminovém trhu píeniny pevné, v ostatním smýšlení liknavé na realisace. K večeru znamenala: pšenice na říje K 10 43, na duben K 10.74, žito na říjen K 7 95, na duben K 8 32, oves na říjen K 7.16, na duben K 7.46, kukuřice na zář K 7.39, na květen K 7.38. Na plodinovém trhu bez obchodu ceny nezměněny.
Rumunsko Bukurešť Pešť kg
16 article
Počasí: pěkně. Z Liverpoolu, 31. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny 10 minut.) Obrat 3000 žoků. Z toho na spekulnce a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri- cké dodávky na září 6.18. 0.—, na září říjen 5.95 0.—, na říjen listopad 5 86, 0.—, na listopaď prosine 5.82, 0.—, na prosinec-leden 5.80, 0.—, na leden- únor 5.78, 0.—, na únor-březen 5.78, 0.—, na březen- duben 578, 0.—. na duben-květen 5.78, 0.—, na květen-červen 5.78, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 31. srpna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) P'lodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse stálé. Dále znamenala: pšenice na září 112.—, na prosinec 1113/8, kukuřice na prosinec 591/4, enkr (Fair Muscovados) 311/16, bavlna 11.500. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu mdlé.
Liverpool Nový York
17 article
Jednání o obchodní smlouvu s Italií. Zdá se, že v nejbližších dnech bude docílena na konferencích ve Vallombrose také dohoda v bodu nejspornějším: ve vinné otázce. Tím byla by arciť obchodní smlouva rakousko-italská zabezpečena. Oběti musily prý však přinésti strany obě. Smlouva bude prý obsahovati ni- koli nepatrné výhody pro různé italské produkty zemědělské vůči tarifu autonomnímu, ale přinese také pro důležité vývozní předměty naší monarchie jednak status quo a jednak některá ulehčení. Při některých výrobcích bylo už dosažení sazeb v nynější obchodní smlouvě obsažených předmětem nejtěžších bojů, po- něvadž Vlachové chtěli zejmena na poli průmyslovém docíliti pronikavého celního zvýšení. Po stanovení vý- hod pro italské víno budou se musiti učiněná ujednáni formulovati a také stanovili struktura nového provi- soria, které nabude platnosti hned po nynějším pro- visorlu, jež vyprší dnem 30. září. Práce ty budou vy- žadovati rovněž několika dnů, takže na skoncování vyjednávání spíše než v polovině tohoto měsíce po- mýšleti nelze- Z rýnskovestfálského trhu železářského. Všeobec- ná situace železářského trhu vestfálského nezměnila se ani v měsíci srpnu, naopak stagnace potrvala dále
Vlach
18 article
Zakázky v hutích klesly na míru nejmenší a stačí tak sotva na zaměstnání pracovních sil, ačkoliv by se bylo dalo očekávati vzhledem na blížící se podzim pro jisté tovary právě oživení. Stalo-li se tak následkem zmen- šené potřeby nebo vlivů zevních, jest otázkou. Jisto je však, že jedním z nejdůležitějších důvodů jest velke stížení vývozu jak svazu ocelářského tak válcoven Onomu stěžuje se velice vývoz silnou americkou sou- těží na trhu anglickém a těmto znemožňuje se téměř často již káranou domáci cenovou politikou svazu ocelářského za polotovary. Aby mohl čeliti soutě i americké, snížil svaz své ceny za polotovary o tolik pod sazby domácí, že by byl vývoz pro domáci zá- vody vyrábějící polotovary spojen s velkými ztrátami.
19 article
Rušivě působí také okolnost, že organisace svazu oce- lářského není stále ještě definitivně ukončena. Neutč- šený obraz jeví se též na trhu se surovým železem. kde je situace hutí, odkázaných pouze na prodej své suroviny, nezměněně obtížná. Huli, jež zpracují aspoň čásť své výroby surového železa samy, jsou méně po- stiženy, ale musí rovněž výrobu omeziti, Hlavní vinu na těchto neblahých poměrech mají dva činitelé: stále ještě rostoucí dovoz anglického surového železa do Německa a boj syndikátu surového železa s železár- nami Kraftovými ve Štětíně. Nová srbská půjčka. Z Bělehradu se telegrafuje V kruzích vládních připouští se možnost větší půjčky kteréž má býti použito k rozšíření síti želez- niční. Dle usnesení poslední skupštiny mají být trati Bělehrad—Valjen a Paračin—Zajčar vystavěny za pomoci srbské Hypoteční banky. Poněvadž se však ukázalo, že Hypoteční banka nemůže dáti potřebnou sumu najednou k disposici, pokusí se vláda učiniti půjčku v cizině a peněz, jež ji Hypoleční banka po- stupně přenechá, použije k účelům jiným, nejspíše k výzbroji armády. Vláda doufá, že uskutečnění takové půjčky se jí podaří tím spíše, že dá za záruku příjmy monopolů a příjmy nově vystavených dráh, jež stále stoupají.
Kraftův Německo Štětín Bělehrad Valjen svaz oc Zajčar hypoteční banka Hypoleční banka
20 article
Nový bulharský celní tarif a rakouský průmysl. Jal jsme už oznámili, vypracovala vláda bulharská a roze- slala státům, s nimiž jest v obchodním spojení, osnovu nového celního zákona. Mezi jiným plalí to o zboži průmyslu dřevařského, o cukru, o zboží voňavkářském o víně, pivu, zboží konfekčním, mýdlech loileltních a obuvi. Timto zvýšením cel bude postižen také prů- mysl rakousko-uherský. Úsudek, do jaké míry se tl stane, bude lze teprve vysloviti až bude nová tarifní osnova publikována. Dříví a zboží dřevěného bylo vyvezeno z naší monarchie v r. 1902 do Bulharska za jeden million franků, kterýžto vývoz v létech předešlých byl arciť dvoj- a trojnásobný. Nyní jest ještě nejznačnější náš vývoz textilní, který činil v roce 1902 4.6, v r. 1901 4.5 a v r. 1900 2.6 mill. fr. a tedy v posledních létech stoupá. Vývoz železa a že- lezářského zboží z Rakousko-Uherska do Bulharska jest poměrně stálý. Pohyboval se v létech 1896 až 1902 mezi 1.2 a 1.7 mill. fr. a obnášel v r. 1902 1.4 mil.
Jal Bulharsko Rakousko Uhersko
21 article
franků. Papíru a papírového zboží bylo vyvezeno v po- sledních létech za 1 až 1.7 mill. fr. do Bulharska. Po- měrně značný byl také náš vývoz zboží koženého který činil v r. 1902 1 mill. fr., ale od té doby stoupá. Strojů a přístrojů bylo vyvezeno v posledních lélech od nás do Bulharska za 0.8 až 2.5 mill. fr. ročně. Vyjednávání parních tratí. Dle „Frankfurter Ztg. nebylo vyjednávání severoatlantických parních tratí skončeno, ale jevila se prý aspoň ochola k přiměře- nému smíru. Lord Inverclyde vzal na své kompromisni návrhy odpověď spojených společností, kterou bude nyní Cunardova trat zkoumati. — Dle „Standardu“ budou ceny za plavbu v první a v druhé třídě z Anglie do Ameriky ještě dále sníženy, jestli nebude na zaatlantické konferenci ve Frankfurtě spor uklizen. Rolnické družstvo pro zpracování čekanky a ji- ných hospodářských plodin pro Choteč a okoli ctvírá v neděli dne 4. září slavnostním způsobem nov ou sušírnu. Zdražení petroleje. Včerejší naše sdělení, že n peštské schůzi kartelovaných petrolejových rafinerii bylo usneseno pro měsíc září petrolej nezdražiti, není úplně správná. Naopak provelkou čásť králov- ství našeho zdražen bude. Parita Sosnovice byla zvýšena z K 36.50 na K 37.—, a tím stoupnou v četných našich krajích ceny o K 0.25—0.50 za 10 kg. Jenom relace, které se kalkulují na basi Děčín, tedy v severnícha v severozápaďních Če- chách zůstávají v ceně nezměněny. V Praze znamená K 39.65, tedy o 0.25 K více než dosud.
Inverclyde Cunardův Bulharsko Anglie Amerika Choteč Děčín Praha Frankfurter Ztg kg
22 article
Česká hospodářská společnost pro markrabství moravské v Brně koná v pondělí dne 12. září o 2. hod. odpol. v zasedací síni zemědělské rady veřejnou schůzi, na níž promluví inspektor a ředitel zemské střední hospodářské školy Jan Adamec »0 hospo- dářském pokusnictví« a předseda společ- nosti Jan Rozkošný »0 hospodářském účet- nictví«. Z Obchodnické jednoty pro Moravu a Slezsko v Brně. V neděli dne 4. září 1904 o půl třetí hodině odpolední konati se bude v Boskovicích v hotelů Pospíšilově veřejná organisační schůze českého kupectva blanenského, kunštátského, boskovického a jevíčského kraje s pořadem: a) Význam organisace pro obchodnictvo. b) Požadavky obchodnictva. c) Volná rozprava. Páni obchodníci se žádají, aby se schůze této najisto ve svém vlastním zájmu zavčas zůčastnili. Přistup má každý český obchodník i když snad nedo- patřením nebyl zván. Trhy. Trhnahovězídobytek v HaBrech bude se konati dne 7. září 1904. — Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude konán dne 14. září 1904. Ranky, záložny a spořitelny.
Adamec Rozkošná Pospíšilův Rank Brno Morava Slezsko Boskovice Golčův Jeníkov
23 article
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky a vkladní knížky obnášel koncem měsíce srpna K 45,324.181.11. Městská spořitelna pražská. V měsíci srpnu bylo od 12.964 stran vloženo K 3,239.206.30 a od 11.595 stran vybráno K 3,575.793.06; bylo tedy o K 336 586.76 více vybráno. Zůstatek vkladů koncem srpna 1904: K 154,099.614 88. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Stav vkladů ke dni 31. srpna 1904 14,351.472 k 54 h. Česká průmyslová banka. Vklady peněžn činily koncem srpna K 15,025.064.— oproti K 14,862.618.— v měsíci předešlém, tudížo K 162.446.— méně. Kromě toho bylo dosud vy- dáno vlastních 412 bankovních dlužních úpisů v obnosu K 6,790.200.— Pražská úvěrní banka. Vklady na vkladních knížkách, pokladničních poukázkách a v běžném účtě činily koncem měsíce srpna v celku K 19,526 367 22, tudiž oproti měsíci předešlému o K 882.099 29 méně. Záložna »Důvěra« v Praze. V měsíci srpnu vkladů přijato K 31 897.42, vyplaceno K 33.831 .96. Zůstatek vkladů 30). srpna K 1, 104.956.18.
Čechy Morava Praha živnostenský banka Český průmyslový banka úvěrní banka
24 article
Za měsíc srpen 1904 vykazují: vklady výplaty korun Záložna vinohradská. . .1,191.737 1,106.257 317.497 Obč. zál. na Smíchově . . 298.442 240.059 Malostranská zál. v Praze 195.379 59.165 Národní záložna v Praze . 65,139 Úvěrní ústav majitelů 299.212 domů v Praze . . . . . 313.870 Pražská bursa. V Praze, 31. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při klidném smýšlení jednána na dnešní burse úno- rová a dubnová renta za K 100.25 a akcie Pražské úvěrní banky placeny za K 560.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky 249.50, české banky »Union« K 244.25, Podolské cementárny K 172.— peníze. Jiné papíry znamenány nebyly. Officiální záznamy zněji Zástavní listy české hyp. banky 59% 3 120 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% » » » » » (v K) 4% Mel. úpisy » . » (ve zl.) 49% » » . (v K) 490 Žel. » „ ,, Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 590 Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 490 Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29 „ » hal, zem. banky 41/, Kom. dl. úpisy » . . 49% Železnič. » » » » 40 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41, „ » Rak.-aherské banky 4% » » Dolnorak. hyp. ústavu 40 » 31/2
Smíchov Praha malostranský zál 59.165 národní záložna úvěrní ústav český banka Český průmyslový Hal
25 article Kom. dl. úp. » . » 49%
Kom. dl. úp. » . » 49% „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300 Únorová spol. renta (v pap.) 4.29 (ve stř.) 4.2 0 Dubnová »» (v pap) 49% Květnová » , Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 40 » korunová renla . . 4% „ investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . » Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . » Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Z Vídně, 31. kursy.) Únorová renta květnová červenc. » říjnová „ rakouská » zlatá „ » kor. uherská » zlatá » kor. rak. invest. renla uher. » 4 zást. listy Hyp. banky král. č. 311% zást. 1. Hyp. banky král č. 40 kom. dluhop. Zem. banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1854 po 500 zl. . po 100 zl. 183.50 státní losy 1864 257 — 461 — losy úvěrního úst. 509 — vídeň. I. komun. tisské losy . . . 161.50 turecké losy .. 131.— rak.uh. banka. 1613 - rak. úvěrní ústav 649. 50 b. anglo-rakouská 279.50 vídeňská unionka 525.50 434.— b. pro země rak. uh. úvěrní banka 259.25 534.— bank. jednota r. úst. pro úv. poz 940.—
Daňkův Rustonův Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost 0 Dubnová
26 article
Česká průmyslová 412 — banka . . . . roln. úvěr. banka 350.— česká b. Unton Živnost. banka . —.— Eskontní sazby 31/14—332 procenta. Kulisní hodnoly na konec na zealisace zisku lohce ochably. Šraňkovní hodnoty trvale velice pevné. x. Z Vídně, 31. srpna. (Telefgr. »Národních Listů«.) Denní bursa. Na dnešní burse byla nálada pevná a obchod čilý, ač k tomu nebylo ni- jakých zvláštních motivů. V popředí obchodní čin- nosti byly dnes z počátku zvláště kreditky, v nichl byla z Pešti úhradní poptávka. Též na trhu do- pravním byl tón příznivější, projevujícím se četnými reprisami. Méně příznivý byl trh průmyslový, na kterém jednotlivé hodnoty železářské byly poškozeny prodeji, podnikanými ku zajištění zisku. Na burs plodinové potrvala pevná nálada, podporovaná příz nivými zprávami z trhu zahraničního. Pevnost bur zahraničných prospěla kreditkám a zvláště tureckým losům, v nichž byl čilý obchod za stoupajících kursů. Protože též prodej hodnot železářských dále nepokračoval, byla bursa až do konce příznivá. třeba nemohly býti záznamy až do konce zachovány.
Vídeň Pešť
27 article
Länderbanka a některé uherské akcie zdražily; ban- kovní jednota a unionka poškozeny prodeji, podni- kanými k zajištění zisku. Na trhu dopravním čá- stečné reprisy dosáhly severní, buštěhradské B. paro- plavební a polabské. Stální dráha z počátku dražší, naposledy klesla na včerejší úroveň. Ústecko teplické poškozeny silnými prodeji. Alpinky a zvláště těžké železářské papíry zdražily. Rýmavsko muráňské po- škozeny prodejí. Trh rentový příznivý; devisy a va- luty chabější. Na eskomptním nezměněno: 31/1s. x. Z Vídně, 31. srpna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 649.75, po — uherské kreditky 760.—, anglobanka 280.—, bankovní jednota 535.50, unionka 526.—-, länderbanka 434.75, státní dr. 637.—, —.—, jižní dráha 88.25, polab. dr. 422.75, severozápadní dráha 414.—, turecké tabákové —.—, rýmavsko-muráňské 506.—, alpinky 443 50 květnová renta 99.30, uherská korunová 97.10, turecké losy 131.50, marky za hotové 117.23, ultimo 117 28 Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 31. srpna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží, Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.12, 198 30. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.——, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Némecko šeka krátké lh. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo n delší lhůty 117.20, 117.50, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.661/2, 239.85, Londýn na delší lh. —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.90, 94 95, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 94.90, 95.05. Paříž delší lh.
doktor Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Petrohrada ruský město šek Italia šek
28 article
—.—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty 94.921/2, 94.951/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 94.921/2, 94 951/2, na delší lhůty —.— Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 31. srpna. (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější obchod 281.—. Mezinárodní banka 343.—. Diskontní banka 353 —. Baku 435.—. Mantašev 195.—. Ka- spijská spol. 49.50. Briansk 116.—. Nikopol 94 50 Sormovo 156.75. Putilovské železo 103.50. Hartmann 149.75. Berlínská bursa, 31. srpna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Při zahájení obchodu byly akcie báňské a zvláště uhelné slabé na silnější realisace. Bankovní akcie všeobecně pevné. Kreditky stouply na další úhrady. Jinak byla Německá banka a ob- chodní podily čilé. Drážďanská banka a Schaaffhau- senské zanedbávány. Železniční chabé. Plavební vy- čkávavé na výsledek frankfurtské konference. Dyna- mitové trustové velice čilé 183.75. Z rent byly hle- dány argentinské na Londýn. Jinak byly renty klidné. Ke konci byly uhelné akcie velice pevné stouply o 2 proe. Soukromý diskont 2.62 proc. První cifry znamenají začáteční, druhé konečn kursy: Rakouské kreditky 205.25. 204.60, Diskonlo 190.80, 190 87, Německá banka 223.80, 224.—, Ob- chodní společnost 160.30, 160.25, Drážďanská banka 155 —, 155.—, Bochumské ocelárny 208.—, 208 37. Lauřina huť 250 50, 252.50, Dortmund. Union lit. C, —.—, 83.25, Harpenská uhl. spol. 215.50, 217. 63.
Hartmann Lauřin Curych Basilej Petrohrad Bak Ka Nikopol Dyna Londýn Diskont Ob Dortmund drážďanský banka Schaaffhau 160.30 zpráva živnostenský banka
29 article
Hibernia 269.—, 270.—, Consolidace 436.50, 437.— Severonémecký Lloyd 103.—, 103.—, Packet 108 . 25, 108.25, Kanada 125.—, —.—, turecké losy —.— 129.50, Španělské exterieury 87.50, —.—, Z kasovních papírů: Concordia 308.—, Esch- weilské 259.—, Geisweidské 153.50, Hochdahl 124.60, Katovické 207.25. Wiihelm 243.25, Phönir 163.50, Rh. Stahl 183.60, Schalker Gr. 533.— Westíalia 157.—, Orenstein 157.—, Rh. Metal 65 30, Hasper 216 25, Donnersmark 250.30, Hul- schinský 125.—, Vulcan 286 50, Bismark 276.— Caro 119.—, Hoesch 218.25, Georg Marie 105.— Königsb. 155.—, Nordstern 291. 60. Z Eerlina, 31. srpna. (O 1 hod. 15 min. odnol.) Kreditky 205.10, stální dráha 136 60, lombardy 18 30 Smýšlení pevné. Z Berlína, 31. srpna. (C.-B.) Kreditky 204 50 státní dráha 136.60, jižní dráha 18.50, diskonto 190.70 německá banka 224.10, obchodní b. 160.50, drál- ďanská b. 155.10, darmštadtská banka 143.—, ni- rodní banka 123.50, dráha Henri 106.10, Transval —.—, Kanada 125.20. Gotthard 191.20, Lloyd 103.—, Packet 108.20. — Za hotové: Lauřina huť 252 50, dortmundské 83.20, bochumské 208.40, gelsenl.ir- chenské 223.20, Hibernia 270—, harpenské 217.50, Consolidace 437.—, Smýšlení ochablé.
Esch Stahl Orenstein Georg Marie Henri 106.10 Gotthard 191.20 Lloyd 103 Hibernia Consolidace Severonémecký Lloyd Kanada Geisweidský Hochdahl katovický Hoesch Berlín Schalker Gr . 533 německý banka rodný banka Packet 108 Concordia 308 Westíalia 157 Hasper 216 25 Donnersmark 250.30 Vulcan 286 50 Bismark 276 Cara 119 Packet 108.20 Lauřin huť 252 50 Consolidace 437
30 article
Z Frankfurtu, 31. srpna. (Tel. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 205.10, akcie společnosti státní dráby 136.80, lombardy 18.40, papírová renta 100.50, stří- brná renta 100.50, zlatá renta 101.75, uherská zlatá renta 10015, uh. korunová renta 97.60, 490 rak. korun. renta 99.70. Smýšlení pevné. Z Frankiurtu, 31. srpna. (Dod. bursa.) Úvěrnl akcie 205.—, státní dráha 136 80, lombardy 18.50. Z Paříže, 31 srpna. (Telegr. závěrečné kursy.] 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. reuta 98.52, 31/zproc. renta —.—, italská renta 103.87, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1300.—, státní dráha —.—, lombardy 95.—, směnky na Londýn 25.25, rakou- ská zlatá renta 102.70, uherská zlatá renta 100. 75 otomanská banka 569.—, tabáková režie 380 —, tu- recké losy 123.75. Smýšlení pevné.
Frankfurt Paříž Londýn
45 article
srpna. (Závěrečně úřadnl 100.15 Ivovskočernovická 575.— 99.30 spol. st. dr. rak. uh. 633 50 99 30 jižní dráha. 87 75 100.15 štyrsko-hr.-köfl. . 394 — 119 10 severní dráha . 5490.— 99 30 rak. severozáp. dr. 414.— 118 85 pardubická dráha .—..— 97.10 polabská dráha 422.— 91.10 česká sev. dráha buštěhradská A 1041.— pražsko - duchcov. duchcov.« podmok ústecko-tepl. dr. 2118.— dunaj, paroplaveb. 858.— rakouský Lloyd 689.— turecká tabák. rež. 482 — rak, zbrojovka Rudolfova hut 364.— alpská montan. sp. 443.— rým.-muráň. spol. 504.— 389.— Poldina huť . . praž. želez. sp. . 2314 — česká montan. sp. 1360.— Daněk . . . 341.— západočeská ubl. severočeská uhl. mostecká uhl. sp. 638 — vídeň. stavební sp Schodnica . 655— haličsko-karpatské 1015 — peštská vagonka 595.— devisa německa. 117.20 „ pařížská 94 9 „ curyšská 94 91 „ londýnská 239.62 dvacetifrank 19.03 marka papírová . 117.20
Lloyd 689 Rudolfův Daněk Poldin huť Ivovskočernovická 575 99.30 společenský marka