1
masthead
Řočník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 1. září 1904.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. list
přodp lácí ne
Praze v admini
a niřnsíe
Ralnnrt i laln
s drojí denáš koe
net. . . .
ve nlislkáel
nbke rešíou:
v ne
n trrrt l eia
drojé zísnk
Praha
5
article
Za mužem minulosti.
Za mužem minulosti.
S předsednictvím nejvyššího soudníhoa
fassačního dvoru právě se rozloučil dr. Karel
Habětnek, jehož jméno navždy zůstane v my-
slich českých sloučeno s krátkou, naděje plnou
dobou éry Hohenwartovy, v jehož ministerstv
měl účastenství jakožto ministr spravedlnosti.
Era Hohenwartova jeví se dnes již jako pouh
episoda v mohutných zápasech idey federačn
s němčícím centralismem v Rakousku, od v-
rovnání s Uhrami ovšem už jen v této polovině
soustáti více a více se utužujícím. V únoru
r. 1871 nastoupilo ono ministerstvo a již kon-
cem října t. r. vzalo za své krátké jeho trvání,
plné vzrušujících zápasů a střídavého štěstí vá-
lečného, jež na konec úplně se od hr. Hohen-
varla odvrátilo.
doktor
Habětnek
Hohenwartův
Rakousko
Uhry
Hohen
6
article
Plyne od těch dob již čtvrté desetiletí,
z mužů, tehdy v prvním šiku zápasníků sto-
jíctch, již jen jednotlivci žijí mezi námi. K nim
náležel i odstupující nejvyšší sudí, byť ne ja-
kožto jeden z vůdců národních, tož zajisté jako
člen vlády, někdejšími ústaváky centralisty nej-
nenáviděnější. Byla to doba památného králov-
ského reskriptu ze dne 12. září 1870, doba
článků fundamentálních, jež jakožto odpověď n
slova císařského reskriptu: „Majíce v paměti
státoprávní postavení koruny české a jsouce
Sobě vědomi slávy a moci, kteréž tato korun
nám a předkům našim propůjčila, mimoto
jsouce pamětlivi neoblomné věrnosti, s kterou
obyvatelstvo země české každé doby trůn náš
podporovalo, uznáváme rádi práva tohoto krá-
loyství a jsme hotovi přísahou naší korunovační
je obnoviti“ — snažily se, majíce zření k zá-
vazkům k jiným královstvím a zemím, panov-
níkem převzatým (totiž v únorovce a prosin-
covce), zvláště pak k vyrovnání s Uhry, učině-
nému, upraviti zvláštní poměr zemí koruny če-
ské ve svazku království a zemí na radě říšské
zastoupených.
Nebudeme tu podrobně vypisovati jedno-
tivé výjevy ze zápasů o fundamentální články
vedených — padly a s nimi i hr. Hohenwart
v témž měsíci říjnu 1870, v němž uviděly
světlo světa.
Sobě
Hohenwart
Uhry
7
article
Dnes asi jest všeobecně uznanou skuteč
ností, že to nebyly ani tak vnitřní síly, ani ne-
šetrnost k někdejšímu kaneléři Beustovi, jak
spíše blížící se válka německo-francouzská, jež
co do chování politiky rakouské nepřinesla
menší zklamání nám než Francouzům. Rovně
se zdá býti pravdou, že Maďarům tehdy ješt
více než za časů našich na tom záleželo, ab
vyrovnáním s národem naším nenastaly klidné
poměry v Cislajtanii a tím se nesesílilo posta
vení této poloviny soustátí na újmu jejich, tehdy
nedávno teprve dobytých a dalšího rozvoje po-
třebných práv obnovené samostatnosti koruny
uherské.
Důležitější jsou asi chyby a omyly české
politiky, kteréž spadají do doby války prusk
v r. 1866 a do doby ministerstva Potockého-
Tehdy jsme my Čechové nedovedli kouti „žhavé
železo“, tehdy jsme nepostihli následky blížící
6 srážky Německa s Francií a velikou onu
změnu rovnováhy sil v západní a středn.
Evropě, kteráž napotom napořád i přes dobu
Tanffovu a pozdější zdánlivé návraty v šlépěje
jeho politiky — tlačila Rakousko do proudu po-
litiky německé, jíž nacionální a radikální živly
německé dodávaly čím dále tím význačnějšího
rázu všeněmeckého; tak že na konec sám hr.
Hohenwart před deseti léty se nerozpakoval
prohlásiti se pro dorozumění s Němci.
Otázka česká, jež v této polovině soustátí
za fundamentálních článků zdála se býti nej
blíže rozluštění ve smyslu státoprávním (ovšem
silně sešněrovaném ohledy na trvající ústavua
dualistický útvar soustátí) v očích řídících poli-
tiků a státníků vídeňských byla nadále odsta-
vována a odstrkována před rostoucími požadavky
výbojného němecíva, spolehajícího na pozadí.
jež mu poskytovale sjednocená říše německá, ja-
kožto nejsilnější stát vojenský.
Beust
Francouz
Maďar
Potocki
Čecho
Němec
Německo
Francie
Evropa
Rakousko
8
article
Myšlenky doby Hohenwartovy, myšlenky
urovnání sporů v této polovině soustátí a obno-
vení jeho vnitřní síly narovnáním s národem
českým ve smyslu jeho dějin, ve smyslu státo-
právním ustoupily v hlavách vídeňských poli
tiků a státníků před myšlenkou — obnovy nad
vlády menšiny německé nad neněmeckou vět-
šinou obyvatelstya a nad rozhodnou většinou
našeho českého národa v zemích koruny české
a odtud vznikly pak všecky ony pověstné plány
ma parcelaci království českého, na vykázání
Čechům jakýchsi reservací po vzoru americkém
oproti tamním autochtonům
Zápasy v tomto období vedené nejen ne-
pomohly soustátí rakousko-uhierskému ke kýže-
nému klidu, ale protivy, spory a vášně na všec
stranách se prohloubily, rozšířily a zpříkřily.
Némei eislajtánští, toť již jest kde komu zjevn
svými vlastními silami nikdy nedostihnou svýci
hegemonistických eílů. Oni sice zaznamenávaj
úspčehy, plynoucí z bázlivosti vlád, z neteč-
nosti výkonných orgánů, ba i z nešetření plat-
ných zákonův — ale to vše jsou věci, jež při-
pravují úplný rozvrat vnitřní, jež povedou k de-
komposici posavadního útvaru, ku prvkům,
z nichž vznikl.
Hohenwartův
Čecho
9
article
Toť jest jeden z charakteristických zjev
ve výročí stoletého trvání císařství rakouskéh
Avšak jest vělice možno, že i toto výročí samo
jest něčím fiktivním a že nesouhlasí název jeh
s tvrdou skutečností; vždyť v druhé polovin
soustátí, v Uhrách již v r. 1867 (dle svého
názoru na vždy) se rozešli s oním útvarem,
po oslavě stoletého výročí nebylo tam znamenati
ani stopy
Za to se dařilo za rostoucích zápasů v Ci
lajíanii Uhrám tak výborně, a uherská taktik
nedati dospěti této polovině říše k trvalému
uklidnění, založená na zaslepenosti německé
menšiny zdejší, tak výtečně se osvědčila, že
ku posavadnim zápasům přibyl nový — boj
o jednotu armády, jenž také svým způsobem
přispívá E výročí stoletého trvání císařství poli-
tickými projevy vysoce postavených generál
na straně jedné, a novými ústupky maďarštině
na straně druhé.
Třeba odstupující předseda nejvyššího
soudu po éře Hohenwartově se opět téměř úplne
věnoval svému povolání odbornému, neboť jako
člen panské sněmovny již vydatněji do politi-
ckých koles nezasahoval, přece, pohlížeje n
dlouhou a skvělou svou karriéru jakožto práv-
ník a nejvyšší sudí a na krátkou improvisaci ja-
kožto člen ministerstva, nalezne více duševn
útěchy v této, než v oné, v níž se vždy snažil
státi nejen na výši opravdového strážce zákona
ale i na půdě opravdové úcty ku právům národ-
ním, jak o tom svědčí i usnesení nejplnějšího
senátu o platnosti kabinetního listu z 8. dubna
1848 císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého.
Není to zajisté jeho vinou, že tento vznešený
názor o povolání soudcovském počíná povážlivě
blednouti právě v oněch krajích, kde by měl
nalézti nejhorlivějších následovníků. Ale za od-
chylku tuto není odpověden jen odstupující nej-
vyšší sudí, ta jde především na vrub ministr
spravodlnosti.
Hohenwartův
Dobrotivý
Uhry
panská sněmovna
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Krakova, 31. srpna. (Polský hla
nejnovějším jazykovém nař
zení ministra Pitreicha.) »Glos N
rodu« vyjadřuje se o nařízení ministra vojen-
ství, kterým maďarský jazyk nabývá v armádě
rovné platnosti s německým, jemuž naproti ma-
ďarskému zbývá již jen ta přednost, že je spo-
lečným jazykem komanda, následovně: Nezávi-
díme Maďarům jejich nového národního víléz-
ství, naopak soudíme, že lámání monopolu ně-
meckého jazyka jest opravdovým pokrokem,
kterého časem také jiní, nemaďarští národové budou
míti prospěch. List si přeje, aby v Haliči aspon
úřadování zandarmerie konalo se polsky.
Ze Lvova, 30. srpna. (Šňupka Kč-
brovi.) K lekci Körbrově o spravedlivosti
nestrannosti v úřadování dobře poznamenává
»Kurjer Lwowski«: Morály tyto jsou celkem
zbytečné, neboť všecko, co dr. Körber pravil
nestrannosti a spravedlivosti, musí úřadníkovi
den co den připomínati jeho vlastní svědomí.
Maďar
doktor
Körber
Krakov
Halič
Lvov
Kurjer Lwowski
Kč
11
article
Ten úřadník, který zásad spravedlivosti nemá
srdci, nenaučí se jim z kázání dra. Körbra,a
jestliže celá inspekce ministerského předsedy
má spočivati na takových poučeních v přestáv-
kách, kdy nebanketuje s haličskými pány,
haličtí úřadníci z těch slov žádného prospěchu
neodnesou. Víme a psali jsme již o tom, že
žádný rakouský ministr neopováží se učinii
něco nepřijemného žádnému z politických hod-
nostů v Haliči. To jsou vesměs potentáti, n
které rakouský ministr nevysáhne. Proto takov
ministerská inspekce v Haliči je pouhou fraškou
My tu v Haliči slýcháme tolik slov bez obsahu
tolik frází, ze nám předseda ministerstva ne-
může jimi zaimponovati.
Z Lublaně, 30. srpna. (Slo vi n št
umělci do Bělehradu.) Umělecká vý-
stava, která bude v Bělehradě otevřena ve dnee
královy korunovace, soustředí všechny jin
slovanské výtvarné umělce. Slovinští umělci už
poslali do Bělehradu svého zástupce, maliř
Richarda Jakopiče, předsedu uměleckého spolku
»Sava«. Za ním se odeberou do Bělehradu
pořadatelé slovinského oddilu výstavy, malir
Vilko Sever a Josip Germ.
Jakopič
Germ
Halič
Lublaň
Bělehrad
umělecký spolek » Sava
12
article
Z Tridentu, 30. srpna. (Vítě zství ital
ských radikálů v jižním Tyrolsku.
Při doplňovacích volhách do zemského sněmu
byli včera zvoleni za poslance dr. Josef Steffe-
nelli v Tridentě a dr. Josef Donati v Mezzo-
lombardě. Obě volby znamenají úplné vítězstv
italských radikálů, kteří jsou pro obstruke
v zemském sněmu tyrolském. Ve třech voleb-
ních okresích, t. j. v Tridentě, Mezzolombarde
a Valsuganě, dřívější poslanci dr. Brugnara,
dr. Ossana a Agostini vzdali se mandátů, protož
voliči podali osvědčení proti jejich kompromis-
sové politice.
z Vídně, 30. srpna. (Německ á lidova
strana v Dolních Rakousích.) Říšsk
poslanec Hofer mluvil v neděli na schůzi svýe
voličů ve Weikersdorfě podivuhodné věci. Nj
prvé jim oznámil, že již zahájil akci, aby jeh
voličům sníženy byly daně a má nejlepší naději
že to vymůže. Ministr Körber jel prý do Haliče
proto, aby Polákům ukázal svoji štědrost ; al
musí naň býti dokročeno, aby zmírnil také nouzí
dolnorakouských sedláků, kteří jsou následky
sucha nejkrutěji postiženi. Poslanec Kienmann
šel ještě dále a prohlásil Körbra vlastněz
tajného Čecha a podporovatele české obstrukce
již němečtí poslanci marně se snažili zlomiti.
doktor
Steffe
Donatus
Brugnar
Ossan
Agostin
Hofer
Körber
Polák
Kienmann
Čecho
Trident
Tyrolsko
Mezzo
Tridenta
Vídeň
Dolní Rakousy
Halič
13
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 31. srpna.
Vzbouření v sultánově paláci.
Náš cařihradský dopisovatel Dojin ozn
muje nám:
V noci ze 27. na 28. srpna slyšna byl
ze sultánova paláce Jildizu střelba, která se
v nočním tichu daleko rozléhala. Myslí se, že
se vzbouřila arnautská garda a že vzpoura byla
udušena, při čemž prý zahynul důstojník gardy
a více vojínů. Vše ostatní se přísně tají. V c
lém městě nikdo se neopováží o této událos
veřejně mluviti.
Stráže ve dvoře jsou zdvojnásobeny. Mnoz
Arméni a Mladoturci jsou pozatýkáni. Obyvatel-
stvo je poplašeno.
Nesouvisíli s těmito tajemnými událostm
úmrti »šíleného« sultána Murada?
Armén
Murad
Praha
Stráž
14
article
Návrat bývalého presidenta Stejna.
Anglická vláda dovolila bývalému presidentu
oranžské republiky burské vrátiti se do Jižní
Afriky. Týž — uzdraven již — před svým
odjezdem do Afriky vykoná přísahu věrnost
králi Eduardu na britském vyslanectvu v Hasgu.
Opět americko-turecký spor.
Turecká pošta v Heppu otevřela větší zá.
silku dopisů na ameriekou firmu Singerovu.
Okolkovala veškerý obsah podle nového zákona
kolkového a žádala za zaplacení kolků a pokut.
Americký vyslanec chce učiniti energické kroky
pro porušení listovního tajemství a libovolného
ukládání kolkových poplatkův.
Persekuce Polákův v Prusku.
Soukromá vyšší dívčí škola (katolická) v Po-
znaňsku, spojená s pensionátem, kteráž trvala od
45 let a již řídila nyní slečna Ertkovská, by l
pruskými úřady uzavřena, proto že
»potají« vyučovaly se tam dívky i polsky. Tentc
nový výkřik hakatismu zjedná utiskovatelům pol-
ským jen zhrdání všech živlův s ku tečn
kulturních, k eíli však hegemony německé n-
dovede a ani nepřibliží.
Eduard
Singerův
Polákův
Ertkovská
jižní Afrika
Afrika
Prusko
15
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Dnešní zprávy od Ljaojanu.
Boj pod Ljaojanem ještě neustal, ale an
tato řada bitev, jež znamenají rostoucí bojovnos
Rusův a fanalickou houževnatost Japonců, ne-
přinese rozřešení tohoto velikého válečného
sporu.
Japonci měli plánem Rusy obejíti a přeli
jim spojení s Mukdenem. Plán tento se jim
ani z části nezdařil, přes to ale docházejí zprávy
že Kuropatkin ustoupí dále za Ljaojan n
Mukden a Charbin, kde stojí pohotově zásoba
100.000 mužů ruského vojska.
Taktika stálého ustupování nerozmnožuje
Kuropatkinovi řadu ctitelů, aspoň nyní, když
nejsou známy všecky veličiny, s kterými počítá.
Mezi ty, kdo věčné jeho ustupování neschvalují,
náleží také německý plukovník Gaedke, válečný
zpravodaj »Berliner Tageblattu«, i našemu čte-
nářstvu známý svými klidnými pohledy a spra-
vedlivostí k Rusům.
Nám se zdá, že za taktikou Kuropatkinovou
kryje se záměr nejen Japonce přemoci, nýbrž
i sily jejich vyčerpati.
»Novoje Vremjae počítá, že po ztrátách,
za války uírpěných, Japonci už nemohou naprot
Rusům postaviti více vojska, jíž i s nováčky
do zbraní povolanými, než 300. 000. Z těch
200.000 stojí naproti Ljaojanu a 100.000 naprot
Ljaojan
Rusův
Japonec
Rus
Kuropatkin
Mukden
Charbin
Berliner Tageblatta
Novoj Vremjae
Ljaojan
16
article
Port Arturu.
Port Arturu.
Boje pod Ljaojanem dne 25.
a 26. srpna.
Zpravodaj »Rusi« názorně líčí v telegrame
z Ljaojanu prvé dva dni hrozného boje.
V bojích 25. a 26. srpna spojily se armády
Kurokiova a Nodzuova k útoku na celý náš vý-
chodní front, aby se probily k Ljaojanu. Pohyb
začal 25. srpna od Erdahe, při čemž byl dělový
oheň namířen k Ljanďansanu a pěchota činila
obcházecí pohyb na Tunsinpu a Tagou, aby s
probila na cestn Tusiníun a Konfynca; tento po-
byb byl z počátku zastaven kozáky, načež by
odražen přikvapivší pěchotou a dělostřelectvem.
Odražená armáda byla Nodznova. Po je-
jím neúspěchu šla k útoku armáda Kurokiova.
Artur
Rus
Ljaojan
Erdahe
17
article
Dne 26. srpna Kuroki vrhl se velkými silami nu
náš střed a na levý bok našeho východního
frontu, jejž pokoušel se obejíti. Za účelem una-
viti naše vojska, pušečná palba byla zahájena
v 10 hodin večer 25. srpna. O hodině s půl-
noci sesílena palba a Japonci hnali bo-
důky. Hlavní jejich nápor byl namířen na náš
levý bok, na nějž Japonci hrnuli se
ohromnými massami a několikrát zoufalým
útokem se vrhli na naše posice za divokéh
volání »urá« a »banzai«. Všechny útoky
jejich byly odraženy. Ztratili při tom pře-
mnoho vojska, zvláště po jednom útoku. Po jeho
nezdaru Japonci prchali v divoké pa-
nice, zůstavivše hromady trupů, toreb a pušek
a naši pronásledovali je až k následující
řadě pahorků. Ztráty Japonců při těch útocich
odhadují se na 2000 mužů.
O 4. hodině ráno Japonci pustili v bo
reservy, jež začaly nenáhlý, pravidelný a tuh
nástup řetězem, udržujíce silný pušečný ohen
a brzy byly podporovány svou dělostřelbou, jež
chrlila pekelný oheň po celém prostran-
ství naších vojsk.
O hodině odpol. začali jsme ustupovat
z posic: č. 273, 283, Mjaolin, Sančanzy, Cegou
Čedypuzy a odstoupili jsme na následující po-
sice podle dříve dané disposice bitvy. Reser
ještě jsme nepoužili.
Japonec
Reser
Mjaolin
Cega Čedypuza
Kuroki
uno
18
article
Za ty dva dni naše ztráty obnášely a
1500 m. Avšak japonské ztráty jsou nepoměrně
větší. Na naší straně zvláště se vyznamenaly
pluky: tambovský, orlovský a brjanský.
Ústup kryla kavkazská brigáda. Plukovni
Charanov se vrhal se sotní Osetinců a Kabar-
dinců divosmělými útoky šavlí na Japonce, kte
říž v panickém úžase prchali před
junáky horaly, ale i tito utrpěli velké ztráty
na lidech i koních, když se na ně dostal japon
ský dělový oheň. Sám Charanov raněn dvěma
kulemi do prsou, dvěma do nohy a hlavy
Raněného jej přivezli do Ljaojanu. Čití se dobře
a těší se, až se pozdraví, že potrestá Japonc
za smrť svých druhů a přátel.
Poslední opustila anpilinský průsmyk ka-
bardinská soteň pod velením knížete Bekoviče
Čerkasského. Jemu prostřelena noha, ale on
toho nedbaje, vydržel při své sotní až do
konce.
Japonci podle svědectví všech vedli si
bitvě s příkladnou odvahou. (Souhlasnou
zprávu o těchto bojích vydala také vláda japon-
ská. Pozn. red)
Boj pod Ljaojanem 27. srpna.
»Rus.
Japonec
Bekovič Čerkasský
Rus
Inc
19
article
Dne 27. srpna Japonci o 4. hod. rann
začali obstřelovati nové posice našeho východ
ního frontu. My odpověděli. Dělostřelba z obou
stran udržovala se celý den. Naše ztráty nejsou
veliké. Dělostřelci naši nemohou býti vynachvá
leni: netoliko výborně trefují a rozbijejí ne-
přátelské batterie, nýbrž i naučili se, což je
velmi důležito, chránili se. Batterie naše staví
se tak obratně a tak dobře se ukrývají, ž
mají velmi malé ztráty. Tak dne 25. srpn
dělostřelectvo východního oddilu způsobilo Ja-
poncům obrovské ztráty a samo mělo ztráty ne-
patrně. Japonci nebyli s to je nahmatat a p
celou dobu pálili na plano.
O tom oznamuje také gen. Sacharov hlav-
nímu štábu: Zdárná palba našeho dělostřelectva
přinutila Japonce zdvihnouti ležení u Famajnu
(10 verst na jih od Anšančanu) a přenéstije
do vsi Bajsazaje (2 versty na jihov. od Fa-
majnu.)
Dále oznamuje gen. Sacharov: V jihový
chodním směru naše vojska odrazila
všechny útoky nepřátelské na náš
front. Vojska pravého boku k večeru sama
přešla v nástup, zahnali Japonce k Tun-
sinpu a Tasintunu. Na pravém boku naše pě-
chota na předních posicích u Cegou a Anpin-
linu bez podpory dělostřelectva chrabře a vytr
vale odrážela útoky, začasté v noci, až došlo
do boje bodákového. Tambovský pluk na levém
boku u Cegou hájil přední posici od hodin
s půlnoci do 4. hod. odpol. a odrazil bodá
kem všechny útoky nepřítelovy. Ve
litel pluku plukovník Klembovský byl raněn-
Ale když tambovský pluk znamenal, že Japonci
chtějí posici u Cegou obejíti, ustoupil v úplném
pořádku, zůstaviv na bojišti šest rozbitých děl.
Přes dlouhý a houževnatý boj všecka naše vo
ska byla bodrá i v noční temnotě, i za lijáku
Po rozměklé pudě konala pohyby vesele za
zvuků hudby. Japonci prchajíce zanechali na
bojišti značné množství pušek, čepic, sumek
a loreh.
Japonec
Sacharov
Klembovský
Famajn
Japonec
Anpinlinout
20
article
Port Artur bez vody.
»Neue Freie Presse« rozhlásila, že Japon i
zmoenili se vrchoviště říčky Lunhe, z níž se
přivádí voda do Port Arturu, tak že obležení
budou nyní strádati nedostatkem pitné vody.
Tomu tak nemusí být, ani je-li pravda, co
»N. Fr. Pr. oznamuje. Port Artur zásobuje s
vodou také z jezera pod Zlatou horou, ježs
k upotřebení filtruje.
Proč záleží Japoncům tak velice na
rychlém dobytí Port Arturu?
Odborný list »Marine- Rundschaue
v posledním čísle svém líčí příčinu japonského
úsili o dobytí Port Arturu v době co nejkratší
»Podaři-li se Rusům dopraviti z Východ
ního moře silné loďstvo na bojiště a spojí-lise
s obstojnými ještě zbytky loďstva portarturského
či vladivostockého, nebo potopl-li Japoncům
lodstvo první ještě jednu nebo dvě řadové lodi.
bylo by pak spojené loďstvo ruské s to, aby
japonského soka svého vypudilo z moře úplné
a pak by japonská armáda na pevnině
byla s námořní dopravou potravin
a zásob úplně na holičkách. Jaké
nebezpečí znamenala by tato eventualila pro
Japonce, je na biledni. Proto také nasazují
Japonci veškeré síly své, aby co nejdří v
dobyli Port Arturu a zakotvených
tam lodí ruských a z té příčiny právě
vrchní velitel japonské armády ujal se řízení
oblehacích vojů před Port Arturem, z téhož
důvodu pak již teď chystá se třetí ještě plán,
totiž útok na Vladivostok. Japoncům
běží v prvé řadě o to, by co nejrychleji zmocni
se všech ruských lodí výcho do-
asijských a námořských zařízen .
aby baltické loďstvo ruské po pří-
jezdu svém nenalezlo tam už pražádné opory
útulku a tak znemožněna byla Rusům
nová válka námořská. Je to nemálo
drastický doklad rozhodného vlivu, jaký může
mlti válka námořní na vedení války vůbec a tlm
také na dějiny světové.«
Artur
Japonec
Rus
Francie
Zlata hora
Marin
Vladivostok
Port Artur
Neue Frei Presse
Japonec
22
article
Lelegram.
Lelegram.
Boje před Ljaojanem.
Z Petrohradu, 31. srpna. (C.- B.) Generál
poručík Sacharov zaslal generálnímu štábu
včera tento telegram
Japonci útočili dnes od 6. hod. ranní
do 9. večerní na naše přední hlídky u Ljaojan
na levém břehu Teiceha. Palba z děl a ruč-
nie nabývala chvílemi hrozivé prud
kosti. Nejsilněji útočili Ja pone
na náš střed a pravé křídlo. Četné
útoky nepřítele byly odraženy. Naše
vojsko podnikalo celou frontou útoky
na nepřítele a došlo až k boji bo-
dákem.
Řady posic, jichž z počát ku
bitvy zmoenili se Japonci, dobyi
jsme na novo. Za dělostřeleckého zápasu
naše baterie s úspěchem doléhaly na děla
nepřátelská. Když o 4. hod. odpoledne zpozo-
rováno, že značný oddíl nepřátel-
ský hledí zaskočiti nás z pra vého
boku, přivoláno ze hlavní zálohy několik
praporů, jichž čásť postoupila proti boku Ja.
poncův a z mařivši pokus jejich, po
houževnatém boji zahnala je
z pě.
Boj trval až do pozdního večera a utuchl
teprve o 9. hodině večer. Naše vojsko
V drobném prodeji
apolečole o aola
Ve filalkách na venkově
5ío. lo. ..
pslední. . . . . : :
Inseraty
platí se hokové řapřee
Přečplacení aiaerty pljíní, isi-
Tem nachisejí se tež pedskoe
tiskárna n ezpodice „Národních Llst4“.
Rakorly sa nevre
Sacharov
Japonec
Petrohrad
Tema
národní Llst 4
23
article
drželo se znamenitě. Dle počtu raněných,
kteří dopraveni na obvaziště, páčiti lze
úhrnné ztráty ruské na 3000 mužů.
Také nepřátel padlo asi značn
množství.
Z Londýna, 31. srpna. Včera došlo do
Toki a několik zvěstí o bojích před Ljaojanem.
25. t. m. zmocnili se Japonci hornatého ter-
rainu na sever od Ertakte a vykonali veškeré
přípravy k boji, který nazejtří byl sveden. Střed
a pravé křidlo Japonců postoupilo za tímž
účelem už v noci z 25. t. m. do předu.
O půlnoci vyrazil náhle japonský
střed a podnikl na střed ruských
vojův útok bodáky, nedaleko Kun-
čanlinu. Útok tento překvaprl
Rusy a končil úspěšně, protože
Japonci dobyli napadeně rusko
posice na celé čáře.
26. odpoledne střetly se o ba
tábory v tuhé půtce. Déla a ruč-
nice řádila hrozné v řadách zá-
pasníků a neutuchla palba do zá-
padu slunce. Levý oddíl s hlavním jádrem
pěchoty japonské vrhly se 26. ráno na výšiny
na sever od Taišonka. Ruské dělostře-
lectvo, silnější japonského, bylo
rozloženo na severní straně Tahjence. Bom-
bárdování nabylo nejvyšší prud-
kosti-mezi 2. a 4. hodinou odpo-
lední. Na straně ruské palba sice několikráte
ustala, umlčeti ji však nadobro Ja-
poncům se nepodařilo. Když dorazily
posily, ruská pěchota dorážela na levé křídlo
japonské, které ničím nebylo kryto. Proto také
levé křidlo dalo se na ústup, zatím v šak
japonský střed prorazil ruské
voje a odloučil oba díly nadobro,
přes houževnatý odpor jejtch.
Japonec
Rus
Londýn
Boma
24
article
Odpoledne 26. t. m. snesla se nad bojištém
hrozná bouře, za níž pohorky zmizely v mihách
a tím znemožněno dělostřelbě přesné cílení.
V noci napadli Rusové posice ja-
ponské u Hunčanlinu a u Kašika,
leč bezvýs led ně.
Japonci dobyli prve jmenované posice po-
sléze úplně a ukořistili šest děl
ruských, jež před tim hrozně řádila
v japonských řadác h.
27. t. m. Ráno daly se japonské voje za
mlhy a drobného deště znova v před. Rusové
houževnatě se bránili a o půlnoci
teprve Japonci dobyli celého hor-
ského hřebene. Nejzuřivěji bojo-
váno 26. t. m. v noci u Hunčanlinu
a Kunčanlinu. Jakmile ozářil svi
měsíční postupující voje japonské, Rusové za-
hájili prudkou palbu z ručnic
vrhali s výšin těžké skalní bal.
vany na Japonce, kteří šplhali do
výše. Japonci nedali se zastrašiti, vylezli na-
horu a vytlačili pak Rusy z jejich
posic. Ruské vojsko záleželo ze dvou armád-
ních sborů, střelců desátého sboru a z poloviny
sedmnáctého a dohromady čítalo 65 praporů se
120 děly. Hlavní jádro ruské ustoupilo
pak k Ljaojanu a místa, jež opustili, zaujala
fronta japonská. Na straně japonské padlo a
zraněno bylo celkem 2000 mužů.
— Dle posledních telegramů mají J a pone
u Ljaojanu neméně než 1200 d ěl
Rus
Japonec
25
article
Boje o Port Artur.
z Čifu, 30. erpna. (C.-B.) Číslo portartur-
ského časopisu »Nový kraj« ze 26. t. m.
sděluje o posledních bojích o Port Artur:
»Potřídenním prudkém útoku Ja-
ponci ustali a odhodlali se k novému výpadu
23. t. m. večer. O 11. hod. vrhl se obrovský
počet vojska nepřátelského na silnou tvrz
»Zaredutní« na pravé straně pevnosti. Ja ko
rudošilezli, používajíce i nejne-
patrnějších úžlabin nahoru a do-
šplhali se navzdor prudké střelbě
ruské na výšinu, odkud hnali se
pak prudce k hradbám. Příval ru-
ských střel odrazil je na celé
čáře a jen malý oddi! nepřátelský
přes mrtvoly padlých dostal se až
ke hradbám, odkud však byl nu-
cen utéci před ruskými bodáky,
které hrozné ztráty jim způso-
bily. Zatím přibyly Japoncům nové posily a
nepřítel znovu vrhl se bez ohledu na hrozlcí
jistou smrt proti tvrzi. Znova snesl se příval
smrtonosných střel na jejich řady a znova
byli Japonei nuceni ustoupiti.
Artur
Japonec
Nová kraj
Čifu
26
article
Rusové odrazili pak i třet
útok japonský po kruté a vra-
žedné půtce. Japonci stříleli za zády
těchto vojů granáty, patrně proto,
aby připomněli útočníkům s důrazem,
že povinností jejich bnď je zvítězit
nebo padnout na bojišti. Ruská posádka
žádala pro případ dalslch útoků za posilu,
nedošlo však již k novým výpadům japonským
toho dne.
Teprve na zejtří za úsvitu rozzuřil
se nový boj dělostřelecký. Kapi-
tán Lebeděv, který velel námořni-
ckému oddílu, vyskočil při tom na
zeď a skolil sám ranami z revolveru
přes 20 Japonců. Po pyramidé lid-
ských mrtvol snažily se nové voje
několikráte vyšplhati se nahradby,
ale marně. Po třetím útoku japon-
ském kapitán Lebeděv padl, byv
zasažen střepem granátu. Generál
Gorbatovský, který již po šest nocí
bez oddechu a spánku hájí hrad by,
řídil palbu ruskou osobně. Japon-
ské dělostřelectvo poškodilo
hradby tak silně, že generál Gor-
batovský posléze kázal vojínů m,
by se skrývali v příkopech. O 10.
Rus
Japonec
Lebeděv
Gorbatovský
Gor
Japonec