1
masthead
25. září 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listu
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Nejnalehavější školská otázka.
Otázkou všech školských otázek, týkajících
se národního školství, jest v přítomné době
řádné, moderní době a kulturním potřebám ná-
roda přilehavé, zvýšené v zý šlání učitel-
stva. Jest nesporno, že osoba učitelova je osou
a těžištěm školy, přední zárukou úspěchu
zdaru ve škole. Opatřte škole nejmodernější
pomůcky, vypravte ji naprosto hygienicky, za-
opatřte všechny vnější podmínky školské práce,
jako: nejmenší počet žactva, nejkrásnější učebny
a p. — a dejte do školy té málo vzdělaného,
nezpůsobilého učitele, a všechny ty moderní
vymoženosti pnedagogických a školských re-
forem rázem objeví se málo účinnými. Naopak
— vzdělaný, osvícený učitel, mající vyšší poněti
o svém důležitém postavení v národní společ
nosti, zdolá všechny vnější obtíže a třeba někde
v pohorské vísce za nejnepříznivějších okolnosta
vychová řádné, uvědomělé, vzdělané občany
Výchova školská již dávno není řomeslem a po-
hlížeti na učebnu školní jako na dílnu, kterou
potřebí jen opatřiti nejlepšími a nejmoderněj-
šími stroji, aby práce v ní se zdařila, jest pře-
žitkem. Práce školská není prací mechanickou,
zde jde o působení od duše k duši, od srdce
k srdci. Zeje-li však duch učitelův prázdnotou.
a srdce jeho vyprahlo a jest bez vznětua
nadšení pro nynější ideje národa a lidstva, nic
nezpomůže nejdokonalejší orga-
nisace školská, nejvhodnější za-
řízení vnějšl.
6
article
Nepodceňujeme důložitých vnějších opa-
tření, uznáváme jejich mocný význam pro zda
práce školní, ale nesmí nám býti celým ob-
sahem a koncem školských reforem. Jsouť jen
jevištém a výpravou divadla, které není bez
herce ničím, jsou rámcem bez obrazu. A poně-
vadž vše, co vzrůsti má v duši dětské, čím na-
plněny mají býti hlavy a srdce naší mladé gene-
race, promítnuto musí býti duší učitelovou, a
poněvadž jen tehdy bude duševní tento proces
úspěšným, bude-li výslednicí plného, bohatéhoa
řádného rozumového i mravního života učite-
lova, jest patrno, že osoba učitelo v
jest nejvýznamnějším, nejvliv-
nějším a nejhlavnějším činitelem
ve škole a reforma vzdělání učitelů vystupuje
rázem do popředí jako nejpřednější re-
forma školství.
Práce učitelova nekončí ve škole; obec,
národní společnost právem přejí si, aby obor
působnosti učitelovy rozšířil se do širých vrste
lidových, daleko mezi lid. A poněvadž učitelstvo
jest intelligencí nejčetnější, a v mnohých obeíeh
jedinou, a poněvadž jest stavem, s nejšírším
vrstvami lidu nejůžeji spjatým, jest ji stě
nejpovolanějším činitelem ve vý
chově společenské a jest jeho povin-
ností, vlastním sociálním postavením jeho da-
nou a učitelstvem ochotně uznávanou a prokla-
movanou, při každém syku lid osvě-
covati, býti lidu vlivným zušlech-
tujíeím vzorem. A také s tohoto hlediska
objevuje se osoba učitelova jako vlivná, důležitá
a závažná pro zdar výchovné práce ve společ-
nosti národní.
7
article
Učitelstvo několikráte již veřejně uvažujíe
o dvojím tomto důležitém svém úkolu: ve škole
i ve společnosti, uvědomilo si a prohlásilo, že
nynější vědecká i odborná prů-
prava jeho pro úkoly ty naprosto
nestačí a že v zájmu kultury národní jest
aby průpravné vzdělání učitelovo bylo zvýšeno
Nynější průprava učitelů národních škol stačí
sice pro jistou míru vnější a mechanické zruč-
nosti ve školní praxi, ale naprosto nestačí, za
jistiti učitelstvu schopnost, by zadost učinit
mohlo velice stoupajícím a rychle kypícím po
žadavkům kulturním v nové době.
V době hospodářského, vědeckého a tech-
nického pokroku, v době pronikavých změna
reforem sociálních poměrů a formací, kdy kul-
tura národa žádá, aby výsledky moderních věd
širokým vrstvám lidovým se sprostředkovaly
v té době musí vzdělání učitelst va
udržovati krok s rychle postupu-
jíci kulturou a nesmí daleko pokulhávati
za vzděláním jiných vzdělaných stavův v ná-
rodě, a jmenovitě musí býti na stejné výši jako
vzdělání kněze, právníka, lékaře, technika.
8
article
Nynější průprava jest daleko za tímto opráv-
něným požodavkem. Nynějši učitels ke
ústavy jsou nadále pro vzdělán
učitelského dorostu nepostačitel-
nými. Organisace učitelských ústavův nyněj-
ších prýštila ještě ze zastaralého nazírání na vý-
znam a práci národního učitele. Při budován
v podstatě nového útvaru škol, učitelskýeh
ústavův, byla ještě příliš pevně zakotvena v my-
slích organisátorů vzpominka na doby, kdy
učitel stál ve službách kleru, jako mechanický
vykonavatel jeho příkazů, kdy vlastně na učitel
se nepožadovalo, aby stál duševně vysoko nad
svým žákem. A zatím kultura národní mohut-
něla, požadavky rostly, úkoly učitelovy se
zmnohonásobily, význam učitelovy osoby v ná-
rodě zmocněn — a vzdělání učitelovo zůstáva
dlouho již za duchem nové doby.
Jaký rozdíl mezi požadavky, jež nesly se
k učiteli v první polovici století devatenáctéhoa
mezi požadavky doby nové! Naučiti triviu s ja-
kous řemeslnou mechaničností bylo vrcholem
požadavků. Dnes věda paedagogická přímo
právem žádá, aby učitel byl jakýmsi umělcem
který dovede duše dítěte se zmocniti svým vli
vem, a promyšleným, dle osobitosti jednotlivých
žákův uměřeným působením jimati cele ducha
žákova!
učitelský ústavův
9
article
Snad stačilo dříve několik ukázek různýeh
method, snad dříve postačilo za průpravu pro
učitele několik těch pouček a návodů o dotazo-
vaní žáků, o úkolech, opravách a p. Ale v ny-
nější době, kdy zvýšení mravní a osvětové
úrovně v nejširších vrstvách národa nesmí zů-
stati prázdným heslem a kdy povznesení duší
srdcí všeho lidu je nalehavým příka-
zem národního prospěchu, tu ne-
stačí již několik návodů paedagogické a metho-
dické praktiky, tu nestačí nízké všeobecné vzdě
lání, postačující snad jen k výkladu čítanek, ale
nutná jest důkladná reforma průpravného vzdě
lání učitelstva, aby vzdělání učitelovo odpovi
dalo velikému úkolu, který moderní doba stano-
vila učiteli ve společnosti národní.
Učitelstvo samo nabylo přesvědčení, že ny-
nější vědecká i odborná příprava, nabytá na ny
nějších ústavech učitelských, nepostačuje. —
Tomuto přesvědčení dalo již několikráte výraz
při svých sjezdech a zemských poradách. Touž
po vyšším vzdělání, a požadavek
vyššího vzdělání vyzdvihuje nade
všechny požadavky svého stavu.
Různé ty návrhy a tužby z řad učitelstva a přátel
jeho vyšlé a označené buď jako akademické
vzdělání, buď jako paedagogické universitní
kursy, nebo jako paedagogické oddělení při fa-
kultě filosofické a pnedagogický seminář pr
učitele obecných a měšťanských škol — všechny
ty návrhy při veškeré své dosavadní neujasně-
nosti, nesjednocenosti a nehotovosti svědčío
mohutném, silném proudu myšlen-
kovém, unášejícím všechny, kdož o vyšší
vzdělání učitelstva se staraji, k jednomu,
všem společnému cíli: opatřiti
učitelstvu škol národních nej-
vyšší vzdělání obecné i odborné.
10
article
Šumotu tohoto reformního proudu povšimlo
si konečně i ministerstvo vyučování a připravilo
elaborát o reformě učitelských ústavův, dovolá-
vajíc se v něm, že „něco se státi mu sí,
nutí-li k tomu opětné a opětné hlasy z různých
stran, zvláště z řad učitelstva samotného.“ Je-
nom že toto „něco“, které připravuje pro zvý-
šení vzdělání učitelstva národního, je v na-
prostém odporu s vyšším stano-
viskem a naziráním na nynější vý-
znam učitele a školy národní a
k reakčním krokům na poli vzdě-
lání učitelstva má dle všeho při-
býti krok nový.
Učitelstvo pocifuje, že jeho všeobecné
vzdělání, získané na učitelských ústavech no-
vým statutem z r. 1886 poškozených a právě
vědecké přípravy bývalých ústavů učitelských
nedostupujících, není dostatečné a že je pod
vzděláním, jaké poskytuje na př. vyšší gymna-
sium. Ale elaborát ministerský si libuje: „Po-
suzujeme-li nepředpojatě dnešní kulturní výši,
není potřebí pomýšleti na pod-
statné zvýšení všeobecného vzdě-
lání.“
Učitelstvo přeje si odborného paedagogicko-
filosofického vzdělání, udíleného vědeckými od-
borníky, professory universitními — a elaborát
zcela ve shodě s bývalou praxí nutí kandidáta
učitelství ve čtvrtém a posledním ročníku do
dvanácti hodin praktického vyučování týdně!
11
article
Učitelstvo si přeje, aby vzdělání jeho opřeno
bylo o vědu filosofickou, a elaborát roz-
množuje v druhém a třetím ročníku nábožen-
ské vyučování o jednu hodinu týdně, aby prý
učiteli náboženství byla poskytnuta příležitost
seznámiti důkladněji žactvo se svým předmětem
ve zralejším věku. Učitelstvo touží po zvýšeném
a hlubokém vzdělání obecném, aby stálo na
rovní s ostatní intelligencí, a domohlo se tak
rovnocennosti a plné vážnosti svého stavu,a
elaborát ministerský, „aby vážnost učitele v obci
byla upevněna“, slibuje, že výcvikem v hudbě,
zvláště v hudbě církevní, bude ve čtvrtém
ročníku věnováno ještě pěl hodin týdně.
Zkrátka, elaborát minister ský
neníreformou, ale krokem nazpětl
Návrhem ministerským na přeměnu učitelských
ústavův staví se přímo překážka všem podstat-
nějším, ve většim slohu podnikaným
akcím pro zvýšení odborného i vše-
obecného vzdělání učitelstva.
Není myslitelno, že by česká veřejnost
mohla přijati úpravu učitelských ústavů dle
šablony ministerského elaborátu s přisvědču-
jícím a shovívavým mlčením. Jestli co způsobiti
může rozruch v naší intelligenci, zájem všech
zástupců lidu a všech osvícených a pokroku
milovných lidí, pak je to otázka vzdě-
láni učitelů, vychovatelů budoucí
generace a občanstva.
Otázka zvýšeného vzdělání učitelů pře-
stává býti otázkou jednoho stavu,
ale je akutním náradním poža-
davkem.
Proto ponechávajíce si odborný rozbor ela-
borátu na jindy, protestujeme co nej-
rozhodněji proti připravené „re-
formě“, a vyslovujeme přání, ab
nejnalehavější školská otázka —
zvýšené vzdělání učitelstva —
byla řešena ve smyslu pokroku a
v duchu dobyl
12
article
„České“ místníškolní rady v zněm-
čeném území.
O martyrium českého učitelstva a českého
školství v zněmčelých školách přičiňují se jedno-
svorně a v dojemném dohodnuti oba autonomní
školské úřady: místní a okresní školní
rada. Kdož vypošte všechna ta bolestná zasta-
vení českého učitele na křížové cestě od místní
k okresní školní radě, kdo dovede sepsati
všechny ty justamentární triky mistních malých
velikánů a okresních, zlovolných byrokratů ně-
meckých. Je věru potřebí zvláštního, pevnějšího
vaziva měchýře žlučového, aby našinec všechny
ty projevy krajní nevole a nenávisti k českému
učiteli a české škole snesl. Že se podaný akt
český založí a nevyřídí, až po mnohonásobné
urgenci, že každou novou lavici do české školy
nutno vyrekurovati u vyšších školních úřadů,
jest všeobecně známo, a neminíme se tu o této
bolestné stránce menšinového školství zmiňo-
vati. Jsouť to denní zjevy. Chceme promluviti
e pokořování národnosti naší těmito úřady.
13
article
Ačkoliv se o pronásledování a moření če-
ského učitelstva a českých škol jednosvorně sta-
rají okresní i místní školní rady, nieméně větší
podíl přísluší místním školním radám. Obsazo-
vání míst učitelských je arci mimo jejich kom-
potenci, ale pokud se týče učitelů českých,
jsou návrhy „českých“ místních školních rad
zněmčelých místech rozhodujícími, a běda
učiteli, který v bláhovém domnění, že řádně
konané povinnosti jsou mu ochranou proti úřad-
ní zlovůli, nepoddá se místním německým veli-
činám a setrvá v českých spolcích a činným je
ve veřejném společenském životě českém a p.
A přece zákon z r. 1873 v § 7. stanovi, že
zástupci obce v místní školní radě mají býti
voleni z příslušníků té národnosti,
pro niž zřízena je škola. Jak zjišťuje
se národní příslušnost členů místní školní rady,
a že sluší dbáti nejen jejich prohlášení, ale
i domácích poměrů a poměrů rodinných, ustano-
vuje zvláště ministerské nařízení z 16. října
1880, vynesení zemské školní rady z 28. února
1887 a i příslušná rozhodnutí nejvyššího správ-
ního soudu.
Zdálo by se tudíž býti zajištěno, že vskutku
budou v českých místních školních radách za-
sedati Čechové a že při nejmenším bude v míst-
ních školních radách jednáno česky při zase-
dání, že bude česky úřadováno a česky jednáne
Čecho
14
article
se stranami. Avšak navzdor všem zmíněným
zákonním předpisům jedná se v plenu
místní školní rady i se stranam
a v úřadním jednání vůbec jen —
německy, a učiteli českému, často jedinému
skutečnému Čechu v takové „české“ místn
školní radě nezbývá, než aby se této do neb
velající nesrovnalosti podvolil a německého jed
nání se zúčastnil, nechce-li, aby mnohá důle
žitá záležitost, jeho školy se týkající, nebyla od
ložena, zmařena. Oprávněnost německého jed
nání v české místní školní radě zdůvodňuj
Němci z pravidla tím, že poukazují ku před
sedovi místní školní rady, který prohlásí, že
česky nerozumí, a že přeruší jednán
ihned, bude-li jednáno v řeči mu
nesrozumitelné. Poněvadž předsedou
místní školní rady je starosta obce, kde se škola
nachází, a poněvadž zákonitá ustanovení ve pří
čině národní příslušnosti se jeho netýkají jako
volených členů místních školních rad, dovedo
předseda odchodem svým zrušit
i nejdůležitější schůzi, nepoddají-
se volení členové jeho diktátu a nejednají-li ně
mecky.
A tak „české“ místní školní rady navzdo
všem ustanovením zákona, navzdor zdravému
rozumu a veškeré logice jednají německy. Bud-
jednou konečně všemu zbytečnému ponižován
a provokování aspoň v oboru vzdělání školskéh
učiněna přítrž?
Daleká cesta ..
Čech
Němec
Buda
15
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 25. září Den od začátku roku 269
do konce roku 98. — Východ slunce o 5. hodně
52 min. ráno, západ slunce o 5. hodině 53 minu
odpol. — Východ měsíce o 6 hod. 21 min, večer
západ měsíce o 6. hod. 18 min. ráno.
Katolíků svátky: Kleofáše.
Evangelíků památné dni: Augsb. míru
Pravoslavných: Antonoma.
Na pondělí, 26. září. Den od začátku roku 270
do konce roku 97. — Východ slunce o 5. hodini
53 min. ráno, západ slunce o 5. hod. 51 min. odp
Východ měsíce o 6. hod. 46 min. ráno.
Katolíků svátky: Cypriana.
Evangelíků památné dni: Pavla Rabauta.
Pravoslavných: Obn. chrámu.
Povětrnost.
Z Vídně, 24. září. (Tel. meleorologického ústavn.
Pro království české, Moravu a Slezsko
Oblačno, ale mnoho slunce, vítr slabý, mírné teplo
z rána mlha. Zejíra: Trvající ráz počasí se udrž
Kleofáš
Pavel Rabaut
Vídeň
Morava
Slezsko
30
article
Cukerní zákonodárství evropské
a cukerní průmysl.
Cukerní zákonodárství evropské
a cukerní průmysl.
(8° 123 str.) — Cena 2 koruny, poštou 2 K 20.
Na skladě v každém řádném knihkupectví, z
jména však u
Grosmana a Svobody,
knihkupectví a nakladatelství v Praze, Ferdinan-
dova tř., 40 (proti Jungmannovu pomníku)-
Povznesme historické
uvědomění českého lidu
Pod tímto titulem Národní Listy uveřejnily
řadu článků, z nichž vyjímáme:
„Jest věru s podivením, že jsme z našic
slavných dějin, z tohoto drahocenného po-
kladu, o který nás ani nepřízeň osudu ani
zloba nepřátel oloupiti nemohou, dosud tak
málo na prospěch věci těžili. A přece jest to
takřka jediný zdroj, z něhož můžeme čerpati
sílu v boji o svoji národnost. Máť četba vla-
steneckých dějin na vzpružení ducha národ-
ního a sebevědomí účinek doposud ne dost
ocenčný, a tohoto národního sebevědomí a t
národní hrdosti jest nám všem v tak hojné
míře zapotřebí . . ..
Postarejme se, aby kniha, obsahující ději
ny české, nescházela v žádné české rodině.
Nepřestávejme na tom, čemu jsme
se z dějin ve školách naučili, ale hleďme
vědomosti své doplniti. Poskytujeť četba
dějin zábavu nad jiné krásnou, ušlechtiloua
cennou. Čím důkladněji zná národ svou minu-
lost, tím jest sebevědomí jeho silnější. Historie
otčiny jest základem vlastenectví . ..
Citujeme tyto úryvky z úvodního článku Nár.L
proto, abychom upozornili naše obecenstvo na vysoce
záslužnou práci prof. J. Laciny
Grosman
Jungmannův
profesor
J Lacina
Praha
Ferdinan
31
article
ČESKOU KRONIKU
ČESKOU KRONIKU
která intencím výše uvedeným v každém směru vyho-
vuje. Lacinova Česká Kronika jest dosud jediným ob-
sáhlejším spisem českým, který liči dějiny české o
prvých počátků až do r. 1848.
Tisíce čtenářů Lacinovy České Kroniky
Vám dosvědčí, že dílo to svou vroucí vlaste
neckou tendencí a poutavým slohem jest nej-
způsobilejším dílem, naši českou mládež a
nejširší vrstvy lidové nadchnouti silným uvě-
doměním národním a tak lid náš připravovat
na nadcházející, dle všech známek, nad míru
těžké boje národní.
Kus vlastenecké práce jest to, šíří-li kdo
mezi Jidem českým a mládeží Českou Kroniku.
Česká Kronika vychází ve třetím nezmě-
něném vydání v sešitech po 12 kr. Na požádán
ukázkou sešit zašle kterékoli knihkupectv
nebo nakladatelství E. Beaufort, Praha II-26
Sešit 1. právě vyšel?
Odebírejte a předplaťte si:
dvě nejlacinější a nejpopulárnější knihovny lidové
Lacinův
E Beaufort
Praha II
Český kronika
35
article
LLUSTR. KNIHOVN
LLUSTR. KNIHOVN
jiehž sešit H právě vyšel.
Přitel Domoviny roč. XXI. obsahuje
Vlasta Pittnerova: „Pro siroska“, povídka.
Eug. Kumičič: „Theodora“, povídka.
V. P. Trnavský: „Pláňata“, humoresky, povídky a frašky
J. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky.
A. B. Šťastný: „Vluy života“, povídky.
J. Archleb: „Z hlubin a mélělu života“.
=Sešit o 48 stranách jen k
Celororoční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brolovanýc
neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60.
Levná Hllustrovaná knihovna roč. VI. obsahuje:
L. Boussenard: „Hořící ostrov“, román z posledních
událostí na Kubě.
N. N. Karazin: „V rákosí“, román z turkest. života
Prof. dr. Justin Prášek: „A utieké ženy“
Čen. Kramoliš: „Ntréžcové našich hor““, hist. román
A. P. Čechov: „Nudná hlstorie a jiné povídky“
L. Vereščagin: „Na vojně“
(Případnou změnu redakce sí vyhražuje.)
Pittnerův
Kumičič
Theodor
Trnavský
Hrubá
A B
J Archleb
L Boussenard
N N Karazin
profesor
doktor
Prášek
Kramoliš
A P Čechov
L Vereščagin
Kuba
38
article
belletristický čtrnáctidanník věnovaný zá-
Imům čsských žen.
Rediguje Olga Fastrová.
Obsah 1. čísla: Fr. S. Prooházka : Motýli.
(Taneček). R. J. Kronbaner: Květy staré
lípy. Emil Tréval: Vale Lalagé. Retrospek-
tiva. Vlasta Pittnerová : Ve starém zámku.
Krista Nevšímalová: Nová žena. Olga
Wohlbrilokova: Vlastní silou. Dr. Boř.
Prusík: Antonín Pavlovič Čechov. Ženské
hnutí. Galerie žen. Literatura. Di-
vadlo. Češky v cizině. Zdravotnictví;
rediguje A. Jiřina Snajdaufová-Čadová. Roz-
manitosti. Praktický rádce. Kon-
kurs na původní povídku. Hádanky
řidí mlada Antošova.
Vyobrazení: A. P. Čechov. H. Kellerová. George
Sand. Anna Ketinerová-Veverková. Marie Heri-
tesová. Alexandra Feodorovna, carevna ruská.
Předplatné na „Vesnu“ obnáší 1 k
50 h čtvrtletně.
Na měsíční přílohu „Dětský Modní Svět“e
s žens. ručními pracemi připlácí se
1 K 50 h na čtvrt roku.
Oba časopisy stojí 3 K čtvrtletně.
Předplatiti možno u každého knih-
kupectví, též v administraci „Vesny“
v Ml. Boleslavi, č. 124.
Fastrová
Kronbaner
Tréval
Pittnerová
Krist Nevšímalová
Wohlbrilokův
doktor
Pavlovič Čechov
Češka
A Snajdaufová
Čadová
Antošův
Čechov
H Kellerová
Sand
Ketinerová
Veverková
Heri
Alexandr Feodorovna
Imo
Boleslav
Kon
Francie . S
Květy stará lípa
49
article
Sensační spis.
Sensační spis.
sebeochrana
a pohlavní zdravověda.
Ženy krása; kterak ji zvýšiti a zachovati; ženské vnady
tělesné, ženské télo a výkony téhož, ženské nemocia
jich léčení, ženy štěsti, povinnosti a povolání v man-
želství. S užitím děl čelnějších lékařů starší i nové
doby sestavil a mladým ženám našim věnuje Dr. K. Malý.
II. značně rozmnožené vydání. — S no-
vými vyobrazeními.
20364
Cena velice zajímavé, poutavé knihy pouze 1 K B0h
celoplátěné vkusné vazbě 2 K 20 h, poštou franko
20 h více (ku přání v rekomandovaném dopisuo
5 h více), kdo předem peníze pošt. poukázkou zašle.
Na skladé v každém knihkupectví, zejmena u nakla-
latele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlíně.
Storch
Karlín
55
article
Slavná Teresa Curreňo pí
Slavná Teresa Curreňo pí
nakladateli:
„Srdečný dík za zaslání Sonaty No-
vákovy, která je přímo famosní.
Zařadím ji určitě do svého reper-
toiru a bude mně jen potěšení či-
niti, tak nadaného skladatele co
nejvíce jen mohu u publika vejzná-
most uvésti.“
Velký sklad klasické i moderní lite-
ratury, veškerých hudebnin, uživaných na
pražské konservatoři a na ústa-
vech učitelských v Praze-
Bezpočetná uznání pánů absol-
ventů a abiturientů za vzornou obsluhu.
Notové sešity.
Velejemný papír, formát podlouhlé 8°,
20 listů 20 hal., 10 listů 10 hal.
Curreňo
Praha
58
article
EPOCHA
EPOCHA
Mimo jiné obsahuje následující články:
Dráha na Jungfrau (4 vyobr.). Průplav Hořín.
Vraňanský (3 obr.). Alchemie dnešního dne.
Svítící rostliny (3 obr.). Dům, jenž se otáčí
za sluncem (i obr.). Jak působí kovy na vývoj
bakterií atd. V čísle tom počíná také serie
článků:
20455
Jungfrau
průplav Hořín