ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6ebb0490-71e2-11dc-b201-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 57, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV,
2 masthead
V Praze, v neděli dne 25. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 265
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administrnci na čivrt leta . . . . 5 K — s dvojí denáškon n Evt leta . . . . 7 K 50h ve Blislkách: a K 30 na měsíe . . Poštou: a měsíe n rkia . . . : 9 k ei s dvojí zásilkou měsíe dtrrt leta . . . nke
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 22 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 24. září. 8 hod 15 min. večer. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů.«) Generál Orlov dán bude následkem známého chování se svého v bitvě u Ljaejanu na od- počinek. Poškození, způsobená na loďstvu portarturském při známém jeho vý padu z přístavu, jsou již úplně opra- (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.) vena.
Orlov Petrohrad
7 article Jih slovanský probuzen k no vému životu!
Jih slovanský probuzen k no vému životu! V podmračno trudů, protivenství a příkoři jimiž zkrušen jest život Slovanův říše rakousko- uherské bezohlednou a nezřízenou panovačnost Němců jako Maďarů, zaletá jasný, radostnýa blahoplodný slunný paprslek z jihu slovanského. Bělehradská korunovace nového srbského krále Petra Karaďorděviče nebyla, jak nepřátelé Slo- vanstva doufali, pouhým obřadem monarchickým v malém království, bez dalekosáhlejšího poli- tického významu, nebyla jen pouhou »větší národní slavností bělehradskou«, jak nedávno ještě v Pešti a ve Vídni se posmívali: alebrž vyspěla na velikou a politicky vysoce důležitou, ne-li epochální událost v životě jižního pobalkánského Slovanstva. Toho se škůdci a zapřísáhli protivníci věc slovanské onoho dne, kdy z vůle národa srb ského povolán na zkrvavený trůn Obrenoviči zbědovaného království srbského — emigrant Petr Karaďorděvič ze svého zátiší švýcarského, věru ani ve snách nenadáli, že během pouhých patnácti měsíců poměry v Srbsku tak utěšeně se vyčasí, že země, rozervaná tolikerými ne- sváry a zmatky, se tak podivuhodně uklidní. spořádá, zkonsoliduje, novým životem zvelebi. jako se vděk moudré, vlastenecké vládě Petra Karaďorděviče, tohoto pravého krále svého lidu v době ku podivu krátké skutečně stalo. A nejen to, stalo se ještě neskonale více vyplněn nejluznější sen všech upřímných přá el jižního Slovanstva: pohasla nadubro bývalá, ci- zinou úkladně živená nesvornost, žárlivost kme- nová mezi Bulhary a Srby, nadešlo neto- liko sblížení přátelské mezi jejich panovníky, alébrž i mezi národy samými a to sblížení tak bezelstné, tak srdečné, jakož o tom svědčí vzá- jemné sjezdy, návštěvy a bratrské manifestace vzdělanců srbských a bulharských v prošlém roce stále se opětující.
Slovanův Němec Maďar Petro Karadjordjevič Obrenovič Karadjordjevič Bulhar Srba Pešť Vídeň Srbsko
8 article
A jestli že vinou demonického Milana i syna jeho Alexandra panovával chlad mezi Bělehra- dem a Černou Horou, jestli že bývaly doby, kdy při dvoře bělehradském osnovány nejošemetnějši pikle a klevety proti chrabrému knížeti Černé Hory, aby Srb nedůvěřoval svému bratru Černo- horci, dnes všechno to bejlí dábelské je šťastně do kořenů vypleněno a lid obou slovanských vlastí lne k sobě u vědomi, že jsou syny jednoho rodu, jedné krve srbské, jimž společný osud a společná budouenost pod spřátelenými dyna stiemi slovanskými. Veškera tato blahá a pro přítomnost i budou- enost všeho jižního Slovanstva z míry důležitá proměna věcí na Balkáně došla svého plného a šíropatrného výrazu při slavné korunovaci běle- hradské. Jestli že ji vyslanectva a zvláštní po- selstva velmocí evropských dodávala patřičného dů- stojenství a lesku, jestli že ji nadšený jásot nepře- hledných tisícův lidu srbského ostkvival nejposvát- nější velebou, silou i jemností až k slzám tklivou: tož dovršen byl tento krásný obraz štěstí národa tak dlouho mučeného radostným příhlasem bratří Černohorcův a Bulharů, vyslavších skvělá poselství nejpřednějších státníků a vlastenců svých ke korunovaci krále srbského, aby blaho- přáli jemu i národu srbskému s upřimnost v pravdě bratrskou. A korunovaný král srbský osvědčil se vtu chvíli pravým mužem na pravém místě. Slova jeho, jakými vděčil poslům bulhar ským i srbským, šla ze srdce ryzího, upřímn slovanského národovce a půjdou k srdcím všemu jižnímu Slovanstvu.
Alexandr Srb Černo Černohorcův Bulhar Černá Hora Balkán
9 article
»Srbsko a Bulharsko« — pravi král Petr při hostině na počest bulharskému poselstvu — »byli po staletí spolutrpiteli Ve svých novějších dějinách měli Bulhaři jak Srbově málo šťastných dnův. Takovým vzáeným dnem jest pro nás dnes naše korunovace- S upřímným nadšením účastnili se Bulhař slavnosti naší. Jako jste byli našimi soudruhy v utrpení, jste soudruhové radosti naší. Prosím, vyřiďte vznešenému knížeti Ferdinandovi šlechetnému národu bulharskému naše díky. jakož i naději naši, že Srbsko bude míl záhy příležitost, aby se odvděčilo Bulharsku stejnou pozornosti!« Však ještě větší sensaci způsobila zdravice již král Petr improvisoval ku poctě knížete černo- horského. Odkazujeme čtenáře k plnému znění této památné manifestace, bez odporu jedné z nejkrásnějších, jaké znají dějiny Slovanstva, tak bohaté mučednictvím a bohatýr stvím, jako pohříchu chudé vzá- jemnými osvědčeními ducha svorné bratrské lásky, nežárlivé skromnosti a uznalosti upřímné. Nuže, po šesti staletích první koruno vaný král srbský v nejvážnější době Slo- vanstva opět osvědčuje tohoto ducha vzácného, vzdávaje téměř synovsky vroucí hold bohatýr skému knížeti a národu nejmenšího státu slo- vanského, uznávaje a velebě jeho zásluhyo osvobození všeho srbského národa. Smáli se nepřátelé Slovanstva ochuzenému Srbsku a jeho králi, že nemá prostředků, aby si ke korunovaci dal uliti drahocennou zlatou démanty zdobenou korunu.
Petr Bulhar Srbův Ferdinand Srbsko Bulharsko
10 article
Král Petr však odpověděl jim důmyslně tím, že dal si ukovati korunu srbsko z děla, ze kterého slavný osvoboditel Srbsk a praděd jeho, hrdina Černý Jiř! (Kara dordě) v boji za osvobození národa srbskéh pálil v řady osmanské. Nyní pak ve své zdravie knížeti černohorskému výborně vysvětlil přátelům i nepřátelům historicko-politický význam této skromné železné koruny král. srbského, řka- »Těžké dni prožil národ srbský, než došel do skrovného děla, z kterého nová jeho královská koruna zkována. Ne méně ale těžké bylo stolet zápasů národních od děla Karaďorděva do dne- ška. Hrdinná Černá Hora, panovník jejíz domu Petrovičů, v první řadě nynější go- spodar Černě Hory, bojovali za Srbsko a ná- rodní hrdost a chránili je. Oni všichni mají zásluhu o tuto korunu. Srbsko a Srbstvo hude jim za to uznané. Děkuje dnes drahým bratrům černohorským za pozdravy, které nám zaslali. můžeme k nim zvolati: »Tato koruna zkovánu snahou všech nás; na koruně jest vaše práce honoste se jí. Vyzývám vás, pánové představi- telé církve a národa v S bsku, abyste tomut osvědčení mých citů dali zjevný důkaz zde před synem gospodára Černé Hory, před hlasatelem bratrské vzájemnosti a jednoty!« Korunovaný král srbský může být jist,že slova jeho vzbudí nejradostnější ohlas po všem šírém světě slovanském až do končin dálné Asie, kde bojují té chvile molodci ruští boje nejtěžší
Petr Petrovič Srbsko Černá Hora Asie Karo Černá Jiř Karaďorděva
11 article
J. P. Z Vídně, 23. září. Dnes tomu právě pět roků, co „vydán rozeslán“ říšský zákonník, ovšem pouze něme cký text, obsahující na prvním místě císařsko nařízení, kterým upravuje se hospodářský po- měr k zemím uherské koruny. Paragrafem čtr náctým prosincovky stal se tu akt velikého, zá sadního, pronikavého dosahu. Ne tak meritorně jako forniálně. Neboť vyrovnání, také parla- mentně vyřízené, bylo by se uzákonilo — podle všech zkušenosti předchozích, jak je obě vlády smluvily a jak bylo ve Vídni a v Pešti sněmov- nám podáno. Arci definitivně. Tu však aktivo- váno bylo bez parlamentu, ba proti němu provišorně. Do schválení celé akce té sborem zákonodárným, říšskou radou. Byl to čin míni sterského absolutismu, jehož nahotu částečne kryl fíkový list vzpomenutého článku ústavního Nařízení dáno bylo již 21. září. Týkalo se nejdůležitějších částí vyrovnání s druhou polo- vinou: celně-obchodní smlouvy s Uhrami, úpl- ného výkupu státovek, zavedení měny korunové jako měny zemské, prodloužení privileje rakou- sko-uherské banky a spořádání 80millionového dluhu. Veliký kus odstaven. Kabinet hr. Fr- Thuna ho neaktivoval přese všechen tlak s hůry přese všechen tlak z Uher, přese všechny ohledy které měl a zastupoval chef vlády k činitelům rozhodujícím. Přikazovací řízení zůstalo mezi nebem a zemí. Když ministři podepsali histori- ckou listinu císařského nařízení, byli si vědomi. že vykonali své poslední pořízení a že nadeše čas, aby odstoupili. Ministerstvo Thunovo po dalo neprodléně demissi.
František Thun Thunův Vídeň Pešť Uhry skýuherský banka
12 article
Od ledna r. 1899 veden tuhý boj, nežl se odhodlalo, vyrovnací předlohy uskutečnit ne- parlamentně. Podrobnosti boje toho jsou m všechny povědomy. Ale nelze jich ještě všecl dáti na veřejnost. Jenom cíp závoje, halícího je, mohu a chci dnes odhaliti. Ne tak pro zájen historický, nikoli také proto, bych prozrazoval intimnosti a důvěrnösti, jež odehrály se v polo- šeru jednak ministerských kanceláří, jinak mez palácem ministerského předsedy a dvorním hra- dem, nýbrž aby poučením a výstrahou byla pu- blikace ta pro lidi budoucí. Historie je vždycky nejlepší učitelkou, zvláště v Rakousku, onom státě, kde věci se opakují a chyby politické s nimi.
Rakousko
13 article
Vláda Thunova postavena byla před hot vou událost ujednání koruny s Kolomanem Szel lem. Čtvrté vyrovnání rakousko-uherské byl podrobeno jím nové redakci — na prospěeh uherský. Hr. Fr. Thun náleží ke šlechticům. kteři vidí svůj úkol, státi trůnu nejblíž a plniti jeho vůli. Sama sebe své kollegy ministerské. také ty, kteří byli poslanci lidu, považoval jenom za vykonavatele této vůle. Ani jiní pravou a sku- tečnou loyalitou prohlašovali upřímnosta pravdu, on loyalitě rozuměl jen tak, že je svrchovanou poslušností. Ale také tento konser- vativní, krajně oddaný aristokrat vzepjal a vze- přel se. Nesklonil a nepodrobil se. Neohnul se větrem jako vrbový prut. V polovině únorové sešla se ministerská rada. Usnesla se na roz- hodném protestu a přesně a jasně vytkla meze, po které jíti chce a za kterými vzdávají se všichni ministři portefeuillů. Následovaly au- dience hr. Thuna a dra. Kaizla. Vážnější, nežli všechny předchozí. Jeden ještě krok a kabinet byl by odešel. Sebevědomě, hrdě, slavně. Byl by to býval odehod tak pyšný, tak okázalý, tak imposantní, jakého nebylo, co Rakousko m konstituci. Nedošlo k němu. Co způsobilo peripetii, co přimělo hraběte Thuna a dra. Kaizla ke kompromisu, nelze m dnes vypravovat. Ale říci mohu, že motiv by u každého jiný. U bývalého místodržitele če- ského naprostá oddanost, u českého ministra víra, ona víra, která se rodí vždycky ještě pořád z půdy, tolikerým zklamáním zdeptané, víra,že
Thunův Szel František Thun Kaizl Hradec Rakousko
14 article Bez parlamentu.
Bez parlamentu. svojí obětí prospěje národu českému. Doufal věřil, byl přesvědčen jako jiní, a byl zklamán jako jiní. Dlouho mluvili jsme o tom 17. února. Toho dne domlouval jsem mu k odstoupení a refrain všech výkladů mých byl: „Jděte dobro- volně! Až odbudete vyrovnání, nepůjdete dobro volně. A národně nevyzískáte ničeho.“ Jeho námitka zněla: „Každý Čech, vědomý sobe svojí zodpovědnosti k lidu, musil by jednat stejně. Dokud mám záblesk naděje, že mu po- mohu a prospěji, setrvám. Že se portefeuillu nedržím, víle. Mluvili jsme dlouho zase o tom dne 4. září Věděl, že jednaje bona fide, byl oklamán. Pl trpkosti, ale prost vší malomyslnosti a naplněn hlubokou vírou ve zdar a pokrok národa če- ského, podepsal se na eísařském nařízení ze dne 21. září a pak na demissi celého kabinelu. Mouřenin vykonal svoji povinnost, mouřenín mohl jíti. Nařízení, vyhlášené dnes tomu pět let, ne- bylo parlamentem do dnes schváleno. Leží ne- vyřízeno jako nespočetná jiná. Jeho meritum nahraženo bylo druhým vyrovnáním Szellovým — třetí to redakci čtvrtého vyrovnání s Uhrami — které smluveno s kabinetem Körbrovým v noei ze dne 31. prosince 1902 na 1. leden 1903.
Doufal Mouřenin Szellův Čechy Uhry jít dobro
15 article
Celní tarif a smlouva celně-obchodn. ve výboru načaty, ale nedodělány. A kdyby tam se schvá- lily také beze změny — v celním tarrfě staly se již — tou dobou neni naděje, že dostanou se no přetřes v plenu. Kdyby tedy maďarský parla- ment jim dal na podzim anebo z jara placet, po- moženo nebude tím nic. Hr. Štěpán Tisza vy- mohl na říšském sněmě zvýšenou civilní listu a viděli jsme v posledních dnech vzácnost, že v Uhrách povolena společná záležilost, která v této polovině říše je za trvajících okolností vyloučena. Projde-li druhé vyrovnání Szellovo v Uhrácl poslaneckou a magnálskou sněmovnou, bude zde aktivováno paragrafem čtrnáctým jako prvni vyrovnání Szellovo dnes před pěti roky bylo. Při takových věcech jedná se u Maďarů jen cenu. A ta se najde. Nebude-li východiska ji- ného, vyprší smlouva eo ipso r. 1907. A neoddávejme se nižádnému klamu: take obchodní smlouvy, se souhlasem, jak Uherska. tak cizích států zúčastněných, budou aktivovány mimoparlamentně a stejně opatřeny budou pe níze na mimořádné výdaje vojenské. Je rozhod- nuto, je pevně rozhodnuto, že povládne se bez parlamentu. Důvod nalezen bude v latinských slovech: „dura necessitas — krutá nutnostl“ Jest a bude dobře, uvědomíme-li si tyto již určité disposice u budeme-li počítati s nimi. protože je vůbec a v politice zvláště jasná si- tuace nejlepší. Nemíním dokonce věc tak, že by odhodlání kruhů rozhodujících, vládnouti bez parlamentu, způsobené českou taktikou, měl působiti na tuto. Setrvačnost je silou, nejenom ve fysice, ale také v politice. A slove Juliana
Štěpán Tisza Szellův Maďar Julianus Hradec Uhry Uhersko
16 article
Dunajewského, že „vytrvalost vítězí“, také dnes má platnost. Má-li dr. Körber svoji vytrvalost. náme my také svoji! A my nebojíme se konce závodu obou vytrvalostí. Národ proti jedinci, věc skromně spravedlivá proti zvráce nému systému, národ, který tu jest zůstane cenným činitelem státu a monarchie proti ministerstvu, které je tu na čas, na ne- vděčný úkol, t. zv. státní nezbytnosti jakž takž odbýt, ne, ne, my nebudeme malomyslnými, když dr. Körber užije apparátu čl. XIV., jakc ho neužil ještě žádný ministr, ani Ignác Plener. jako nebyl malomyslným dr. Kaizl, když pode- psal se před pěti roky na ministerský svůj testa- ment. Pan dr. Körber, který byl povol án, aby zjednal normální poměry v parlamentě, bude míti jméno nejne- parlamentnějšího ministra v politi- eké historii rakouské, kteráž opakuje se. Také hr. Thun musil zemřít a byl víc než on. V drobném prodejit zanní číslo o zobě . . . za 8b odpolední . . . za 2 Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Iuserá t platí re hotov ě sapřel. Přadplacení a inssrty přljímá sdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam naebizejí se těž re dabce tlskárna a expediee „Národnich Lista“ Rukopisy se nevraceji. 10h
doktor Körber Plener Kaizl Thun Iuserý Národnich List
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. září. (Ná v štěva český ch středních škol v Opavě.) Tyto dni, když se konal zápis žáků do nově zřízeného prvého ročníku českého učitelského ústavu Opavě, přinesly všechny vídeňské listy souhlas- nou zprávu z Opavy, že olevření prvé třídy českého učitelského ústavu umožněno tím, že do něho přestoupili 22 žáci z českého gymnasia, následkem čehož pátá třída gymnasia bude ietos téměř prázdna. Podobný klep šířen i německými listy slezskými, které se již těšily, že následkem zřízení českého učitelského ústavu nezbude žáků pro české gymnasium r toto pro nedo- statek návštěvy bude v krátké době zavřeno. Dnes podává „Opavský Týdenník“ výkaz o letošním zápisu do českého gymnasia v Opavě, dle něhož do prvé třídy přijato 57 žáků, do druhé 36, do třelí 34, do čtvrté 29, do páte 22, do šesté 20, do sedmé 11 a do osmé 18 žáků, celkem tedy 227 žáků. Uváží-li se, že ná- vštěva německých gymnasií v Praze a v před- městích zřídka kdy přestoupí číslo 150, ale z pravidla se pohybuje hluboko pod tímto čí- slem, jest jasno, že návštěva českého gymnasia opavského i po letošním zřízení českého učitel- ského ústavu předčí nad návštěvu gymnasií ně- meckých. Není však obav ani do budouena.
Praha Opava
18 article
Veškero téměř žaetvo českého gymnasia opav- ského pochází z Opavska a jen několik málo žáků je z Moravy. Opavskému gymnasiu ne- uškodilo ani zřízení českých gymnasií v Místku a v Mor. Ostravě, českých reálek v Mor. Ostravě a v Příboře a proto mu neuškodí ani nový uči- telský ústav, jehož bylo dávno nezbytně třeba. Pokud se týče učitelského ústavu, přihlá- silo se letos do prvého ročníku 56 žáků, ale ři- jalo mohlo býti pouze 33. Výbě. byl tedy vělmi přisný, čímž odpadá i další klep německých listů slezských, že nově zřízené slovanské uči- telské ústav) ve Slezsku budou se naplňovati brakem, odmítnutým z jiných středních škol.
Opavsko Morava gymnázium v Místek Ostrava Příbor Slezsko
19 article
Školní rok na opavské české pobočce zahájen byl 23 září obvyklými bohoslužbami. V Praze, 24. září. (Uherský hlas o situaci v Rakousku.) Orgán hr. Ap- ponya pojednává o začínající v Rakousku sně- movní kampani, ale neočekává od ní opět ni- jakého zisku. Obstrukce v Rakousku uzákoněna od té doby, co jí bylo dovoleno svrhnouti vládu Badenovu, a nyní každá politická strana má se za oprávněnu zmařiti obstrukcí každý návrh, každou předlohu, která se jí nelíbí. „Na rakou- ské strany — píše jmenovaný list — hodí se říkadlo: Chtějí býti svobodni, ale neumějí býti spravedlivi! Svobodou rozumí každý. (?) jen svobodu pro sebe. Snaží-li se kdo o vlastní práva, zájmy neb přání, je to v pořádku, ano jest to i cnost. Činí-li však druhý totéž, jest t ohavnost a pokládá se téměř za povinnost proti němu zakročiti ... Za takových okolnosti bude debře, stlačiti očekávání od rakouských politi- ckých poměrů na míru nejmenší. Zlepšení v nej- bližší době nadíti se nelze a budeme rádi. jestliže se poměry v Rakousku aspoň nezhorší. Hr. Taaffe se vyslovil, že všechny v Rakousku uspokojiti nemůže a proto jest jeho snahou mírná, všeobecná nespokojenost. Nebyl to pro- gram ani ctižádostivý, ani povznášející, ale jako tehda, jest i dnes jedině možným praktickým programem v Rakousku.“ Jen že — dodáváme k úvaze peštského listu — dr. Körber se neřídí programem Taaffovým. On jednu stranu, Němce. skutečně uspokojil na účet strany jiné, nás Čechů a Slovinců. Mluví-li peštský list o stra- nách, jež svobodu pokládají jen za svůj vlastní majetek a odpírají ji stranám jiným, měl ořímo poukázati na Němce. Ze Záhřeba, 22. záři. (Maďarské ná- rodní školy v Chorvatsku.) Maďaři ne- jen že na územi choryatském zřizují národní školy, prý pro děti želozničních úřadníků a zř-
Badenův Taaff doktor Körber Taaffův Němec Čecho Maďar Praha Rakousko Hradec Záhřeb Chorvatsko Apa
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. zářl. 6— (Kronika.) Leto prchlo, zeleň strán a lesů sežloutla, zostra už pofukuje ze strnisk a křovisk. Střídáme saisonu! Všecko se vrá tilo z letních pobytů, ze zdravého lesního vzdu- chu, z hor, z lázní, od břehů jezer a moři projižděk po neznámých krajinách a končinách Pozdravují se známí, sdělují si dojmy, prožívaj novou rozkoš vybavováním vzpomínek . .. Zcela novodobý zjev to letní stěhování, ne známé ještě generacím nějakou desítku na zadl Nebylo tenkráte potřebných zřízení a opatření, nebyla možnost snadného přeletu z místa na místo, snadného pobytu na cizím vzduchu, kde právě příroda láká, v půvabech zákoutí i divokých scenerilch, na úpatích ledovců i na výšinách se širým rozhledem mořským, ve hluč ných městech i v odlehlých samotách. Nebylo ještě nastaveno všude budov hostinných, opalře ných vším pomýšlením, otevřených s měkkou vlídností každému, kdo se přihlásí, celým davům přeletavců, hejnům putujících, kteří se vydali, aby vyhověli sladkému pudu, jaký s přichodem saisony se jich zmoenil! Někdo porovnal moderní turisty s někdej- šími kajíeniky, kteří se uchylovali do samoty, do pouští, aby se vytrhli všednímu proudu živola a jeho nazírání. A vskutku má moderal hotel dost podobnosti se starým — klášterem. Útu- lek, kde možno žíti ve společnosti a přec odloučen od světa. Ovšem má moderní poustev nictví svoje výhody. Netřeba tu skládati ni žádných slibů, podrobovati se žádným zkouškám, a přece možno užívati výhod společného života s rozkošemi úplné osobní svobody. Žijí tu lid- ské bytosti v těsném sousedství, ale nepřekáží jedna druhé. Pravidla řehole jsou tak lehkáa snadná, že jich vůbec není takřka ellit. Vychá- zet a přicházet možno bez dovolení, dozor je neviditelný, takřka necitelný. Bezejmenní
Praha
21 article
málem neosobní duchové služební obcházejí po chodbách, spěchají na znamení elektriekýeh zvonitek, odstupují na povel a není ani potřeb zapamatovat si jich jména a tváře ! Všecka úprava života je zabezpečena, všecky vymoženosti vědya průmyslu zužitkovány! Učiněný kouzelný zámek takový světský klášter s celami pro moderní poustevníky! A ke všemu, ještě ! Možno každo- denně střídati misto, kraj i vzduch! Dnes po- bytí zde a zejtra až daleko odtud, ve stejných podmínkách opatření a bezpečnosti, stejně cizl všem a zůstaven sám sobě, neznepokojován přece obklopen vší lahodou společenské pozor- nosti a příjemné existence! A vše za cenu poměrně nepatrného poplatku! . .. Jaký div! Obec řádu úžasně roste ! Rol od roku po celých davech se přihlašuje přísluš- níků a vyznavačů. Řád moderního »potulného poustevnictva!« Čítá už nepřehledné zástupy členstva . .. 1 v tom je podobnost: turistika jako ně- kdejší pobyt v »poušti« je sport, jejž s pravým požitkem a užitkem možno pěstovati teprve v ji stém stáří. Předpokládá schopnost kontemplace. jistý fond zkušenosti a vědomostí, který zaručuje rozkoš uvědomění a srovnání dojmů. Mládí je příliš těkavo, neschopno soustřediti se, neschopno reflexe a srovnání. Pěkně zachycen význam turistiky v nověm románu francouzs kém (Pierre de Coulevain Sur la Branche). Hrdinkou je taková provozova- telka moderního poustevnietví, cestovatelka z pře- svědčení, z vyznání, z vášně, přeletavá obyva- telka komfortního »novodobého monastýru.e Obstarožná už dáma vypisuje své stavy duše svoje dojmy a reflexe. —— Tak jsem tedy dospěla, jak soudím, k konci své pouti, dlouhé pouti už padesáti sedm let života ! píše v úvodě. Sedmapadesát let už pracuje můj mozek, bije mě srdce, nosi mne moje nohy . . Žena nedaleko šedesátky má za sebou
Coulevain Rol le Branch
22 article
mnohou trpkou zkušenost, mnohou bolest. Muž jí zemřel i jmění druhdy velké nakonec se roz- prchlo. Je teď sama, opušténa, odkázána na zbytek nepatrného přijmu. V neohrožené chvíli připamatovala si všecku trapnost situace. — Nikdo, jak se zdálo, už mne nemě zapotřebí. Zima věku začínala se mi ohlašovali tisícerem nemilých příznaků . . . . Nebývala jsem nikdy krásna, ale bylo ve mně přece něco oné tajemné síly, která připoutává, vábí, tu k nám obrátí pohled, tu vzbudí projev náklonno- sti, nač býváme potají tak hrdy. Pamato- vala jsem se na chvili, kdy mne opustila ta sila. Bylo to v divadle. Najednou jsem si uvě- domila pocit zvláštního osamocení. Hlediště m náhle připadalo tak prázdné, tak nesmírné ! Za- mrazilo mne, jako když chladný vítr zavane.
23 article
Byla jsem tedy docela zbavena tajemné slly vábu, úplně désaimantée, veškeré magne- tičnosti jsem pozbyla. Každá žena pocítila nebo pocítí jednou krutou bolest toho pochodu pří rodního . . A v zápětí trapného poznání: hořkost zoufalý pud uchrániti nějak svoji bytost, utéc se někam, prchnouti z nevděčného světa, plného žalu a sklamání! Za bývalých dob ženy v po- dobném rozpoložení ducha, oetnuvše se ve světě bez přátel a příbuzných, bez jmění pomoci, bez zbraně krásy a půvabu, odzbro- jeny, vyvlastněny, zbaveny všeho, co dává chut a sílu k životu, hledávaly útěchu a útočištěv klášteřích. Leč, samota je tak bolestna! Tín nesnesitelnější tomu, kdo na ni nebyl uvyklý — Viděti se náhle v bytě pro sebe přilia velkém, zasedati osamělý u stolu, jenž druhdý býval obklopen drahými tvářemi, slyšet za zim ních večerů praskot nábytku, vidět, jak ubývá návštěv, jak přestává styk se světem a dovídat se o jeho šumu pouze z novin, to by byla sku lečná smrt ! . . V této útrapě duševní ani na chvíli ne přišlo na mysl hrdince, paní de Myčres, státi se — jeptiškou. Byla už přílis deerou svého věku
Myčres
24 article
Aby přinesla úlevy chorému srdci, aby ubránil se návalu černých myšlének, nabyla znovu ztra ceného pokoje a síly k dalšímu žití, obrátila pozornost svoji jiným směrem. Je zjevno, čeho má zapotřebí, aby se uklid nila: musí viděti lidské bytosti kolem sebe, chce míti pocit, že žije mezi živými a přece míti ji stotu, že nikomu nepřekáží a také ji že nikdo ne- obtěžuje. Potřebuje možnost, uzavříti se do sebe. odloučiti se od vnějšího světa, přemítati o mar- nostech rozkoše světské a při tom býti silna dost, aby nezatoužila po ní, míti takový pocio hmotného bezpečí, jaký druhdy zaručovala »společná samota« osobám, které se uchýlily za vysokou zeď a mřížované okno klášterní . .. Paní de Myčres nebyla dlouho na rozpa- cích. Přestěhovala se — do moderního hotelu. Brzo pocítila blahodárný účinek nového ovzduší.
Myčres
25 article
— Pro ženu v mých okolnostech nie ne- mohlo být vhodnějšího a příjemnějšího Due můj, zbaven všech starosti o domácnost, vší potřeby zabývati se věcmi všedního živola, na- byl nové pružnosti. Byl jako znovu načerpán to elektřinou zároveň jemnější a mohutnější. Ve stáří, kdy lidé už scházejí, mám pocit, že já stoupám, že pokračuji . .. Ve svém hotelu společenském cití se hrdinka na pozorovaci galerii života. Pozoruje, sama ne pozorována. Plno cizinců kolem ní, neznámých všech krajů a národů, lhostejných a přec zajimavých. Potkává se s nimi na chodbách, na schodech, zasedá s nimi u hostinského stolu promlouvá s nimi. — Jistý malir řekl, má-li kdo pochopit ducha a krásu krajiny, že se musí »umět don posaditi«. Myslím, že jsem se naučila »posadit se« tak, abych viděla do života . . . Nový způsol názoru je mi zdrojem vzácného poučení, nelu šené útěchy, nesmírné rozkoše . ..
26 article
Kterého velkoměšťáka nepopadne občat choutka, vidí li cizince zvědavě procházeti mě stem, vmysliti se v jejich rozpoložení, viděti je- jich okem, vnímati jejich smysly a představiti si, jaký asi dojem si odnášejí z návštěvy města Vskočíte do tramwaye, dáte se zavést ně- kam do čtvrti, kudy jste už dávno se nepro- cházeli, kde se zatím udály mnohé změny. Vskutku, illuse se dostavila! Zdá se vám, že jste cizinci. Vězíte v kůžičce cizího navštěvo- vatele, máte turistický oblek, nezbytnou knížku červeně vázanou pod paží a nezbytný deštníkl Sluha z hotelu nebo express s červenou čepici vás provází! Však znáte tu jistou, dnes už ty- piekou stafáži, kolem pomníků a památek vel- kého města! Projiždějící městem turista je dnes už příslušníkem určité kasty lidí, která má svo zvyky, své tradice, svojí určitou tvářnost!
27 article
— Nikdy jsem dosud neviděla Pařížv říjnu! . . . Ulicemi táhnou řady těch prostých lidiček, kterým říkají »Cooksové« podle známé cestovní agentury . . . Smějí se jim, ale mně jsou tak sympatičtí! . . . Sotva vydělali trochu peněz, zmocní se jich cestovní pud, touha něco pěkného uvidět . . Zvláštní odrůdou toho nárůdku jsou cestu- jící Američané. Paní de Myěres se spřátelilav hotelu s Američankou, starší dámou, už bubi- čkou nějakého tuctu vnoučat. Ale stará paní s největším klidem se vydává na cestu do Ja- ponska, aby tam ještě jednou užila »jak kvelou třešně«. Píše denně svým dcerám a zeťům všem pěkném a krásném, co ve světě zažila. Zapomíná docela — stárnout! — Vědecky, má pravdu! poznamenává pi- satelka. Jsou li buňky těla udržovány v činnosti krev čileji obíhá, oko zachovává lesk, tělo svoji pružnost, nemoc k němu nemá přístupu, ani stáří, ba ani — smrt . .. Tedy moderní poustevnictví, turistika, ne- jen jako sport pro starší věk, ale přímo jako prostředek — proti stárnutí! A chtěli byste doložiti, hlavně turistika — pěší! Tu však by už bylo třeba citovati zase — jiné autory.
Cooksová Američan Myěres Američanka