3
masthead
25. září 1904. Císlo 265.
4
article
zenců, ale počínají již maďarskými školami vy-
tlačovati i staré školy chorvatské. Křiklavý pří-
pad takový přihodil se počátkem letošního škol-
ního roku ve Starých Jankovcích ve Slavonii.
Maďarská společnost pro zřizování národních
škol, „Julian“, otevřela tam letos soukro-
mou maďarskou školu v budově veřejné
národní školy chorvatské. Nový
maďarský učitel obdržel od peštského spolku
diplom, na němž podepsán hr. Szechenyi, na-
značen mu plat ročních 1400 K a 200 K pří-
bytečného a poslán do Jankovců, aniž si spo-
lečnost vyžádala k tomu předběžně svolení
místní školní rady. Nový učitel uvázal se pak
bez okolků v držení staré školní budovy chor-
vatské a vyloučil o své újmě ze školy všechny
děti nemaďarské, tedy chorvatské a německé.
Obec i místní školní rada podaly proti jednání
maďarského vetřelce protest okresnímu úřadu
ve Vukovaru, ale neobdržely dosud nijakého-
vyřízení. To již nejsou poměry turecké, to jsou
peměry čistě maďarské.
Ze Záhřeba, 22. září. (Záprešická
afféra před soudem.) Dnes započalo
u zdejšího vrchního soudu přelíčení s 15 rol-
níky ze Záprešice, obžalovanými z veřejného
násilí, jehož prý se dopustili loni dne 18. srpna.
když žádali za snětí uherského praporu s bu-
dovy železniční a postavili se dokonce i prot
četnictvu, jež střežilo tento uherský prapor.
Julián
Slavonie
Vukovar
Záhřeb
5
article
Jest ještě v dobré paměti, že za té příležitosti
četníci do lidu vystřelili, dva muže zastřelilia
několik jiných těžce zranili. Nyní po roce do-
stala se věe ta před soud.
Ze Lvova, 22. září. (Pastýřský list
arcibiskupa hr. Šeptického.) Na
zprávu, že řecko-sjednocený arcibiskup lvovský.
hr. Šeptický, vydá pastýřský list k haličským
katolickým Polákům, vyžádala si „Gaz. Narod.“
potřebné informace, na jichž základě nyní sdě-
luje, že arcibiskup Šeptický skutečně vydá pa-
stýřský list k Polákům, nikoli však ke katoli-
kům, nýbrž k členům církve řecko-sjednocené
(t. j. ku popolštěným Malorusům), jež vyzve.
aby trvali věrně v lůně církve svých praoteů.
Těch Poláků, kteří již vystoupili z církve sjedno-
cené a jsou katolici, pastýřský list se prý týkati
nebude.
Ze Solnohradu, 22. září. (Hr. St. Ju-
lien neodstoupí.) V dnešní sněmovn
schůzi posl. dr. Schumacher blahopřál zem-
skému presidentu hr. St. Julienovi k narozeni-
nám a vyslovil potěšení, že novinářské zprávy
o jeho brzkém odstoupeni se neosvědčily. Hr
St. Julien v děkovací řeči potvrdil, že se ze své
choroby úplně zotavil a na odstoupení nepo-
mýšlí. Tím odpadají tedy také domněnky, že
nynější zemský president slezský hr. Jos. Thun
stane se presidentem solnohradským.
Polák
doktor
Schumacher
Stanislav
Julien
Thun
solnohradský
Lvov
Solnohrad
Hradec
St
6
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. září.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. září.
Detail ze srbské korunovace.
Bělehradský »Dnevni list« píše: Před krá-
lovskou korunovaci všichni cizí vyslanci jako
zvláštní poslové svých panovníků a vlád přihlá-
sili se ke slavnému slyšení u krále, aby potom
mohli účastni býti slavnosti korunovace. Z před-
stavitelů eizích států prvý se přihlásil pan Be-
noist, vyslanec a zvláštní posel francouzské
republiky. Francouzská vláda již 29. května
podala důkazy, že události, které bezprostředně
předcházely před nastolením krále Petra, pova-
žuje za výsledek vnitřního politického boje
v Srbsku. Se žádostí za audienci franco uz-
ský vyslanec obrátil se písemně na srbskou
vládu. Pořadí, v jakém se cizí představitel
k audienci přihlásili, mělo býti zachováno také
při jich účasti při slavnosti. To však se nestalo,
neboť rakouský vyslanec pan Dumba, ač se
přihlásil o dva dny později, byl králem ve sly-
šení přijat před vyslancem francouzským. Fran
couz uražen žádal za vysvětlenou. K svému
největšímu překvapení obdržel odpověd, že poli-
tické oddělení zahraničného ministerstva srbského
o jeho přihlášce ničeho neví. Pan Benoist na t
prohlásil, že se slavnosti korunovace nezúčastní
Dal si však vysvětliti, že nepříjemná věc neudála
se z úmysla, nýbrž jen tou náhodou, že ministr,
kterému ji odevzdal, zapomněl ji v kapse a ne-
postaral se o její vyřízení. To vysvětlení fran-
couzský vyslanec přijal za zadostučinění a
ustoupil od svého práva ve prospěch svého
rakouského kollegy-
Po tom vysvětlení možno pouze podotknouti,
že rakouská politika v Srbsku má z pekla štésti.
když mužové, kteří v Srbsku znamenají Ra-
kousko, i bez svého příčinění dostávají se tam
na přednější místa.
Be
Petro
Dumba
Fran
Benoist
Dal
Praha
Srbsko
7
article
Sjezd socialistické strany v Německu.
Ve čtvrtek vypluli účastníci sjezdu na Hel-
poland, při čemž k jizdě po dráze do oldenbur-
ského přístavu oldenburské dráhy povolily jim
slevu jizdného, pruskými dráhami odepřenou.
V pátek pokračovalo se v poradách sjezdu
Posl. Geriseh podával zprávu o organisae
strany. Přimlouval se za některé změny organi-
sační, z nichž nejdůležitější jest, aby příště po-
slanci říšského sněmu zastoupeni byli na sjezdu
počtem delegátů ne větším, nežli čtvrtinou
jich. Až dosud směli se zúčastniti sjezdu i hla-
sování jeho všicci poslanci socialističtí.
Dále má býti příště každý příslušník strany
členem některé socialistické organisace spolkově.
Vyloučení ze strany má se díti jen smírčím
soudem, proti němuž lze se odvolati ke kon-
trolní komisi a k nejblíže příštímu sjezdu strany
K organisační otázce podali socialisté vratislavšt
i jiní řadu návrhů.
K otázce vystěhovalecké podali Bebel
Bernstein návrh na výzvu poslanců socialistickýen,
by podali sněmu osnovu zákona na stanoven
moderního práva cízineckého pro německou říši
a zvláště k zabezpečení cizinců proti »posledně
zostřené zavržitelné praxi vystěhovalecké policie.
jež donucováním ke koupi jízdních lístků do
určitých zemi, vystěhovalce žene určitým rej
dařům do rukou«, hrozic je pro případ odporu
vydati státům jejich.
V otázce oslavy květnové přijal sjezd
resoluci referenta posl. Fischera, aby setrvalose
při dosavadním způsobu oslavy májové, řečníei
jednotliví vyslovili se proti přiostření oslavy.
Dále jednal sjezd o kommunální politice
i vyslovil se po návrhu posl. Lindemanna pro
známé požadavky socialistické v oboru politiky
obecní ve příčině jejího bernictví (zdanění přl
rostku ceny pozemkův a stavenišť ve městech)
Posl
Bebel Bernstein
Fischer
Lindemann
Německo
Hela
8
article
ve příčině bezplatnosti obecních lázní, knihoven,
škol všem členům obce, ve příčině klausul
mzdových při dodávkách obecních, ochrany obec
ních dělníků výbory dělnickými atd. Zajímavo
jest, že sjezd vyslovil se pro obmezen
státního dozoru nad obcemi, jež
mají podléhati jen »zákonu a řádným« soudům.
Na konci včerejší schůze sjezdu udála se
bouřlivá episoda, protože posl. Ledebour si stě-
žoval, že redaktor »Vorwärtsu«, Eisner, otiskl
o řeči jeho pravý opak, nežli mluvil. Ledebour
nazval to perfidií, načež čásť shromáždění, ujavši
se Eisnera, přiměla bouřným voláním »Koneel
Konec!« Ledeboura, aby v další řeči ustal.
Dnes zvolil sjezd Bebela, Singra
Gerische, Auera, Píannkucha
Molkenbuhra do předsednictva strany.
Dosavadní kontroloři znovu zvoleni. Příští sjezd
konati se má v lednu.
Úskok vlády anglické.
Vysoký úřadník indický sir Henry Collon
v přípise k »Timesům« dokazuje, že vláda
britská nedodržela slavnostních
svých slibů ve příčině Tibet
právě tak, jako nedodrženo pathetického prohlá-
šení Salisburym při počátku burské války
»Nedychtíme po žádných zlatých polích, nedy-
chtíme po žádném území.« Vláda britská, aby
opposici utišila, prohlásila opětně, že nazamýšl
anexe žádného území tibetského ani dosazení
zástupce svého v Tibetu. Zatím 5. čl. smlouvy
tibetské ohlašuje dosazení britského residenta
Eisner
Ledeboura
Bebel
Singr Gerisch
Auer
Píannkuch
Molkenbuhr
Collon
Vorwärts
Timesy
9
article
Salimu, Gyance a v Garliku a sir Henry nepo-
chybuje — názor ten byl i námi vysloven —
nikterak, že také obsazení území Čumbi bude
trvalé, poněvadž každý — i vláda britská —
ví, že Tibeťané nemohou zaplatiti 719 mill.
sválečné náhrady«. Sir Henry poukazuje též, že
Anglie porušila suverenitu čínskou, osvojujíe si
smlouvou práva dosud Čínou vykonávaná. Po-
dobně píše na př. londýnský »Daily Mail«, jenž
praví prostě: »Smlouvou zřizuje se fakticky
protektorát britský nad Tibelem.« Radikální list
anglický nezapírá si pak, že z protektorátu vy-
vinouti se může záhy přímá — anexe. O tom
všem ovšem nikdo nepochyboval, kdo sledoval
kdy prostředky a spády politiky anglické
a nebylo k tomu zapotřebí ani prozrazení
smlouvy, dost dlouho Anglii samou zatajované.
Angličané hledí si zabezpečiti vliv svůj v Tibetě
také tím, že dali ochotným nástrojem svým,
čínským ambanem ve Lhasse, uprehlého dalaj-
lamu slavnostně za sesazena prohlásiti a že na
misto jeho dosadili jiný nástroj svůj s velikého
lamu ze Cigace »taši-lamu«, »muže mnohem
posvátnějšího«, jak ujišťují »Times«. Ukáže se
ovšem teprve, pokud tato »svatost« tibetská
respektována bude samými — Tibeťany)
Poláci pod Pruskem.
Pruský ministr vnitra nařídil, aby do úřad-
ních listů krajských nebyly přijímány již žádné
inserty v polské řeči.
Útok na španělského prelendenta.
Pařížské »Patrii« telegrafuje se z Benátek:
Když ve čtvrtek Don Carlos procházel se jako
obyčejně v Lidu, střelil po něm neznámý muž
z revolveru, ale netrefil ho. Pzchatel atientátu
zmizel, ale policie italská soudí, že běží o sou-
kromou pomstu.
Garlik
Henry nepo
Tibeťan
Henry
Angličan
Polák
Carlos
Anglie
Čína
Prusko
Benátky
Salima
Gyance
Daily Maila
Tibel
Patria
10
article
Cechové!
Cechové!
S tesknými obavami i s povzbuzujíe
nadějí poroučí letos Ústřední Matice školská
tisíce svých dítek bratrské péči Vaší: s oba
vami, abyste po neúrodě a mnohých neho
dách, které hubí naši vlast, na mysli nepo
klesli, s nadějí a důvěrou, že i v dobách
těžké zkoušky budete chrániti, neumdléva-
jíce, svého spravedliveho dědictví a hájití
všelidských práv českého jmena a svého
potomstva.
Nám věru jest údělem sudba zlá; co
u národů nevzdělaných jest samozřejmo
totiž, mají-li se získávati evropské osvětě,
že třeba, aby k nim učitelé a misionáři
promlouvali vlastní řečí jejich mateřskou,
to upírá se českému národu, jenž přece
vždy kráčel v nejpřednějších řadách národů
vzdělaných. Tak hluboko pokořila národnostní
nesnášelivost ušlechlilou lidskost a pravou
osvětu, že v krajích národního záští poklá-
dají naši českou krev jen za vhodnou látku,
aby zušlechťovala mízu kmene cizího, tak
velmi zapomínají i vyvolení správcové vý-
chovy mládeže na přední svou povinnost,
že určují české dítě jen k tomu, aby se pod
rouškou učení druhé řeči odnárodňovalo
svým rodičům a rozmnožovalo řady nepřátel
svého českého otce, své rodné matky.
Náš národ, jsa národem vzdělanýma
sebevědomým, takových zvrácených zásad
trpěti nechce a nesmí. Zákonem a svépomocí
chráníme své potomstvo od úplné duševní
i národní zkázy. Založili jsme si na obranu
svých českých dítek před čtvrt stoletím
Ústřední Matici školskou, která společně
s ostatními obrannými jednotami podle sil,
kterých jí poskytuje česká obétavost, odráží
útoky na českou školu a zach raňuje, co
zachrániti možno.
11
article
Založila již přes půl druha sta výbor
ných škol, po Čechách, Moravě i Slezsku
porozsetých; a neméně veřejných i soukro-
mých škol podepřela svou účinnou pomocí.
A jsou to potřebné školy všelikého druhu,
mateřské pro dítky nejmenší, obecné, jež
žáky na občany vzdělávají, ba i školy střední,
žactvem oplývající, jichž potřebu správa
státní pořád uznati se bojí. Matice zacho-
vávajíc rok co rok na 16.000 dítek če-
skému národu ve školách vlastních i pod-
porovaných, vychovala mu tisíce a tisíce
zdárných synů a ušlechtilých dcer.
Za to vše Matice a její školy jsou ter-
čem stálých útoků našich národních od půrců.
Žáčkové, kteří do matičních škol chodí, jsou
již v mládí svém i národními mučedníky;
neboť za to, že zůstávají a chtějí zůstati
věrni svému národu, snášejí se svými rodiči
úlisky, pronásledování, příkoří a potupy.
Vizme jen, jakou zbraní na vybubení české
mládeže bojují velké obce, jež isou » v cizí
državě« — Jablonec, Liberec, Podmokly
Kolešovice, Teplice, Brno, Znojmo, Opava
Frýdek, ba i Vídeň. Hle! Hlavní a bohatá
města, v nichž prý jsou sídla a prameny
vzdělanosti, bez studu a před zraky úřadů
níčí české rodiny za to, že chtějí zůstat-
českými.
Ale tento soustavný a urputný boj bez-
ohledných nepřátel tříští se o podivuhodnou
vytrvalost českých rodičů, o nezměrnou lásku
českých dítek k vlastní škole, o lásku, která
je sílena hrdým vědomím, že na jejich zá
pas svatý patří všecek národ, za jehož rozvoj
trpí a od něhož jen očekávají, že neopust
jejich české školy, že neopustí jejich věrne
strážkyně Ústřední Matice školské, kterou
s dětinnou důvěrou svou »Matičkou« na
zývají.
Čechy
Morava
Slezsko
Jablonec
Liberec
Podmokly
Kolešovice
Teplice
Brno
Znojmo
Opava
Frýdek
Vídeň
Matica
dítko če
12
article
Nuže, které české srdce jest tak ledově
že by necítilo s těmito hrdinnými bratry.
kteří strádají, bojují a se obětují za práva
veškerého národa, který Čech byl by tak
netečný, že by
ve dnech svatováclavských,
kdy Ústřední Matice školská počítá na za
čátku školního roku zástupy svých drobných
svěřenců a prosí pro ně o pomoc, váhal
štědrým všenárodním darem
přispěti na jejich záchranu, který Čech by
by tak chabý, že by Ústřední Matici školskou
i s jejími školami a dítkami ponechal lho
stejně na pospas svým bezohledným škůd
níkům?
Přátelé a spolupracovníci naši ! Věříme
že budete konati k Matíci svou čestnou po-
vinnost a káže li nám spořiti doba zlá.
odložíte s moudrou hospodárností to, co jest
méně důležito, na prospěch dítek, jež za-
chraňuje a vzdělává Vaše slavná Matice.
která již čtyřiadvacet let zápasí, bojujea
jen proto vítězí, že až posud štědře, do
millionů, byla podporována všemi Čechy
upřímnými. I letos nebude jinak: rostou-
naše povinnosti trojnásobně, obětavost česká
diví činí.
Nechť poznají zapřísáhlí odpůrcové naši
pro všecku budoucnost, že marná jest jejich
snaha zničiti naši mládež a seslabíti naše
síly, nechť zvědí, jak
»Národ náš chrabrý a nezdolný v boji
vítězně vzdoruje nepřátel roji.
Za spásu dítek svých, za blaho Matky
neváha věnovat život i statky.«
Dáno ve Slovanské Praze, královském
hlavním městě všech zemí koruny svatého
Václava, v měsíci září L. P. 1904
Čecho
Matek
svatý Václav
Čechy
Praha
13
article
Výbor Ústřední Matice školské v Praze
Výbor Ústřední Matice školské v Praze
Václav Broj,
Frant. Kneidl,
jednalel.
starosta.
JUDr. Jaroslav Pospíšll,
JUDr. Přemysl Šámal,
náměstkové starosty.
Josef Müldner, F. Vyšohlíd,
pokladník.
účetní doblížitel.
(Následují podpisy všech členů výboru.)
Broj
František
Kneidl
JUDr
Pospíšll
Šámal
Müldner
F Vyšohlíd
Praha
14
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Není jim po chnti stanovísko, které jsme
zaujali ve článku svém: »Vzdáme se obstrukce,
či ne?« Je nám to sice líto, však my zvykli jsme
dbáti spíše svých zájmů, než ohlížeti se, libí-l
se to, co činíme, odpůrcům a proto trváme na
stanovisku svém oproti panstvu v levo i v pravo
Oproti těm, kteří domnívají se, že v národě če
ském jsou ještě pošetilci, kteří věří jejich uji-
šťování, že jsou naši přátelě, jakkoli všude v par
lamentních sborech staví se proti nám, zrovna
tak jako naproti oněm, kteří domnívají se, že po-
vinností naší dáti se na pokání z obstrukce a sklo-
niti šiji svou před bafometem germánské zpup-
nosti, jejž pokřtili německou národní državou.
15
article
Na nás nečiní dojem ani citace článků a dopisů
našich z r. 1879, kdy zlomen byl passivný od
por v národě českém a zahájena perioda aktivné
parlamentní práce. Naopak, průběhem těch
uplynulých pětadvaceti let poznal
jsme trpkou pravdu, jak klamné jsme se
oddávali naději, doufajíce, že při dobrě vůlia
při vzájemné úctě k národním právům společ-
nou praci domůžeme se toho, co bylo eílem
naším: šťastného soužití obou národů ve šťastné
vlasti. V době té dospěli jsme, žel, ku pře-
svědčení, nás a Němce že děli nepřeklenutelná
propast a že mluviti dnes o národním smíru,
znamená pronášeti prázdná slova a bezcenné
fráze. Je bláznovství domáhati se smíru mezi
dvěma, z nichž jeden usiluje o ubití a zničení
druhého. A proto tvrdíme dnes po zralé, klidné
úvaze a bez vášně, že z našeho slov
níku politického musí býti slovo
smiření vypuštěno. Ano, před pětadva-
ceti léty vypadalo to jinak než dnes. Ale ne
mluvili jsme a nepsali jinak pouze my, nýbrž mlu
vili a psali také jinak Němci. Když vydáno bylo
známé jazykové nařízení o zevním úřadování,
nikdo si toho v prvním okamžiku na německé
straně téměř ani nepovšíml. Třetího dne teprve
po jeho uveřejnění napsala tehdy »Neue Freie
Němec
Neue Frei
16
article
Presse« o něm několik bezvýznamných řádek
ve své domácí rubrice. Dlouho to trvalo, než
se jim to rozleželo. Děle než dvacet let, nebot
ani v pověstných punktacích neodvážili se k
změně tohoto nařízení. A rovněž tak se to
mělo s nařízením Badenovým. Pisatel této stati
měl přiležitost mluviti o obsahu jeho před tím,
než bylo vydáno, s čelným německým politikem
a co jedině znepokojovalo ho v těchto naříze-
ních, jejichž obsah byl ostatně znám ? Že
v nich lhůta, daná úřadníkům naučititi se ja-
zyku druhému, byla příliš krátkou. To bylo
vše. A kdo znal zákulisní taje politické a par-
lamentní v roce 1897, dobře ví, že zcela jinak
byla by věe dopadla, kdyby nebyly se staly hned
v první schůzi stran, jež byly určeny tvořiti základ
většiny, věci nepředvídané, kdyby nebyli šli na
lep Polákům někteří politikové češti a nebyli
bývali do majority povoláni živ-
lové, kteří dle původního ujednán
měli být z ní vyloučeni. To strašné
znepokojení německé byla pouhá komedie a jen
politický hlupák uvěři, že obstrukce německá,
jež polom se v parlamentě etablovala, měla
Badenův
Presse
17
article
původ svůj v jazykových nařízeních těchči
oněch, to byl prostě výbuch vzteku nad tím,
že Němcům v parlamentě uklouzla většina a že
byli deposedováni z celé řady zvláště osobníeh
výhod, jež s příslušenstvím k majoritě vždy jsou
spojeny. Však německá obstrukce již dohrávala,
když napadlo chytrákům uspořádat ve Vídni
»procházku« tamější luzy dvorním hradem.
A tím vyhráli. Badeni padl a nařízení jeho za-
měněna za Gautschova. Však ani tato metamor-
fosa nebyla by měla za následek hrozné poměry
nynější, kdyby nebylo došlo na pokořující kapi
tulaci ze dne 17. října 1899. Splnilo se děsným
způsobem, co jsme předpovídali a nač dojíti
musilo. Němci měli by mozek zabedněný, kdyby
po takovém triumfu nebyli stupňovali požadavky
své do závratné výše. Po takovém vítězství žá-
dati mohli všechno. A oni tak činíce, nekonaj
nic jiného, než že z neslýchaného pokoření moei
státní vyvozují toliko nestydalé důsledky. Proto
přímo působí komicky ty vzdechy po tom, co
dělo se před pětadvaceti léty a komická je též
paralela, do níž zejmena »Neue Freie Prasse«
se nutí, že český lid jako tehdy dohnal poslance
české k parlamentární aktivitě, dožene je dnes
k ní také. Ctihodný list zapomínů právě těch
pětadvacet let a to co, se v nich událo. Za-
pomíná že tehdy byl parlament ještě neporušenou
politickou nevěstou, kdežto dnes je — nevěstkou.
Po tom, co se stalo v říjnu 1899, vystěhoval se
odevšad, kde rozhoduje se o osudech tohoto
státu, i ten poslední zbytek respektu, dnes ne-
najdou se již pošetilci, kteří by poslance hnali
do parlamentu, v němž komanduje vzteklá vášeň,
surovost a uličnictví a kde roztabuje se —
podlost a nemravnost. A to nechť si zapíše též
za uši »Bohemia«, která obdivuje se politikům
»Národních Listů«, již kážou prý obstrukei,
vědouce, že s ní v parlamentě nic nevyřídí.
Němec
Baden
Gautschův
Neue Frei
Vídeň
Bohemia
18
article
Budiž listu tomu poučením, že účelem obstrukce
není vymáhat a dobývat, nýbrž mařit. Když od-
hodlali jsme se k obstrukci, ani nám nenapadlo.
že touto taktikou donutíme parlament k tomu, oo
usilujeme. Víme dávno, k tomu že rakouské
parlamenty nejsou, že to pouhá stafáže, pouhá
řečnická konference, za jejíž španělskou stěnou
se krčj nejhrubší systém absolutistický. Německá
obstrukce na parlamentě také nic nevymohla
přece byla vítěznou.
— Wieserova statistická utopie, bezpři
kladný jeho vědecký břích, pomoci jehož dokazuje
na vlas a chlup a tisícinu procenta trojnásobně
větší poplatnost Němeů než Čechů v Čechách,
ačkoliv není zevrubně ani znám počet Čechů
Němců v Čechách, ani národnost berní koruny.
vjela do krve jakémusi »statistiku« liberecko
»Deutsche Volkszeitung«. Ten německému vel-
mistru švindlu v stalistice odkoukal jeho čaro-
dějný kousek a napodobí jej nyní i v příčině
pozemkového majetku Němcův a to hned v ce-
lém Rakousku, v tom Wiesera převyšuje i ko-
nečně co se studu týče, neboť vyslupuje ano-
nymně. V libereckém německo-nacionálním listu
uveřejnil před nedávnem nekonečnou serii článků
pod společným názvem »Němci v Čechách ja-
kožto hospodářská velmoc« a hned po té pře-
kvapil německý svět studil v několika tucteeh
článků pod záhlavím »Německý majetek půdy
a pozemků«. Na základě prý »úřadně zjištěných
číslic« dokázal v těchto článefch, že Slované
Rakousku výhradně tyjí z morku kostí něme
ckých, že Slované hospodářsky jsou malomocni
že jenom Němec bez ustání dává a jen dává
kdežto Slovan béře a jen béře, a že Něme
jediný pečuje o velmocenské postavení Rakouska.
kdežto »Slovan jest jenom překážkou vnitřního
a zevního rozvoje.« »Němec jest vzpružinou.
Wieserův
Čecho
Němec
Němcův
Slovan
Čechy
Rakousko
Deutsche Volkszeitung
19
article
Slovan pouhým olověným závažím, kteréž Ra-
koůsku vadí na cestě hospodářského pokrokua.
čteme v závěrku »studie« statistického anonyma.
kolujícím nyní všemi německými listy jako zje-
vené evangelium, sestavené na »základě ofleial-
ních prý výkazů ministerstva financí«, Celý svět
sice ví, že není žádných ofleialních ani neof-
eialních výkazů ministra financi o výsledku
pozemkového aniž jakéhokoli jiného zdanění
podle národností, ale to svědomitým statistikům
německým nevadí, Wieserova lež, kterou ostatně
bylo možno jako vyložené, zřejmé klamání ve-
řejnosti stopovati a dokázati, ujala se takéa
jest dnes železnou podstatou německé državy,
proč by nemohl každý jiný pokus v tom
směru míti stejné štěstí?! Takový německý
učenec sedne a sečítá tak dlouho výsledky
finančních obvodů, kteréž prohlašuje bez kritiky
a bez kontroly, jaká by byla možná jenom na
základě zjištění národnosti poplatníkovy, za ryze
německé a odčítá od nich okresy, jež podle
libosti označuje za slovanské, vyrábí bez mrknuti
oka pro celé korunní země pozemkový katastr po-
dle národnosti, při čemž výnosné pozemky v okr-
sích přisvojuje Němeům, nevýnosné Slovanům,
splacené daně klade na účet německý, dlužné
na účet slovanský, až má kýženou millionovou
sumu katastrálního výnosu a pozemkové daně
v každé korunní zemi v eklatantní prospěch
Wieserův
20
article
Němců po ruce. Tomu se říká pak v celém
lese německých listů a lístků: »Nejmenovaný
statistik u připojení k oficiálním výkazům
finančního ministerstva vyznačil obvod něme-
ckého pozemkového majetku, jakožto bezpro
středního dějiště působnosti německého lidu,
z čehož nevývratně vysvítá skuteč-
nost že Němci nejen v ohledu všeobecném.
nýbrž i zvláštním t. j. v celku i v jednotli-
vých zemích nepoměrně více platí na pozemko-
vých daních než Slované. Tomu tak jest i v ze
mích sudetských, v Čechách na Moravě a ve
Němec
Slovan
Čechy
Morava
21
article
Slezsku a také v zemích alpských . . .« Psáno,
tisíckrát tištěno a nikdo to víc nesmaže, stejně
jako Wieserovy a Rauchbergrovy statistické
bliktry, se kterýmiž se nakládá jako s normou,
jako s hospodářským maximem. Jestliže jsme
něčem za Němci pozadu, je to právě v této
prolhanosti a nestoudnosti, nepravdy jednou,
dvakrát a desetkrát vyvrácené tolikrát s drzým
čelem opakovati, kolikrát vyvráceny. A co nám
nad to škodí, není ani tak nevědomost o do-
sahu našich sil hospodářských, jako jich ne-
organisovanost, nedisciplinovanost. My ovšem
víme dobře, odkud hodnoty německého prů-
myslu a obchodu v Čechách, a že jest v moei
naší měnit číslice nenapsané statistiky národního
jmění v zemích koruny české. Ale přestáváme
pravidelně na zjištění této věci a nedovedeme
si pomoci ani v Prazel
— Zápis do českých škol v Českých Bu-
dějovicích. České listy budějovické zaznamená-
vají utěšený výsledek letošního zápisu do českých
škol. Do obecných a měšťanských škol českých
zapsáno celkem 3800 dítek (německé školy mají
o 152 dětí méně), o 166 dětí více, než roku loň-
ského. České školní ústavy, počítaje v to i střední
školy, navštěvuje 4900 žáků. Na českém lyceu
divčím zapsáno letos celkem 143 žaček, o 49
více než loni, na české obchodní škole 80 žáků.
Na českém státním gymnasiu zapsáno 533 žáků
(německé má 271 žáků), na české státní reálce
pak 493 žáků (německá reálka 336 žáků).
— Nové násilí proli české škole v Olo-
mouci včera bylo spácháno. Jak známo, má
město Olomouc svou zvláštní okresní školní radu.
Wieserův
Rauchbergrův
Slezsko
Čechy
Olomouc
český obchodní škola 80 žák
Nová násilí proli český škola v Ola
22
article
Když se nepodařilo nátlakem a hrozbami zrušení
parallelek ve třídě prvé, kam zapsán byl přes
veškerou agilaci 101 žák, chopila se prostředku
jiného. Do třídy IV. zapsáno 106 dělí, i musily
býti zřízeny, jako předešle, parallelky. Za to ve
třídě V. klesl počet žáků na 28. A tu okresní
školní rada jako státní orgán (!) nařídila českému
řediteli, aby 27 žáků ze IV. třídy pe-
slal do V. třídy, tak že pak ve IV. třídě
zůstalo by jen 79 žáků a parallelka stala by s
zbytečnou. Tím se stalo, že těchto 27 žáků při-
šlo ze III. třídy přímo do V. třídy, čili že
jeden ročník úplně přeskočili. Je to tak směšné,
že by se nemusilo o tom ani mluvili, kdyby ne-
byl v tom důkaz krutého nepřátelství k české
škole. Ve věci podány ihned stížnosti a též na
sněmu uvedou poslanci věc na přetřes. Pokro-
kový spolek politický v Olomouci svolává na
pondělí 26. září o 8. hodině večerní veřej-
nou schůzi lidu (v Národním domě, česká beseda).
na níž rokovati se bude o záležitostech na české
škole v Olomouci. Jest záhodno, aby rodiče
i ostatní přátelé naší školy hojně se dostavili
a vyslovili svůj důrazný protest proti násilí ně-
mecké radnice v Olomouci.
Olomouc
národní dům
23
article
— »Vychovanec německé školy.« Po
tímto záhlavím uveřejnili jsme včera z okres-
ního soudu pro přestupky smutnou historiio
otei, který u soudu zplakal nad synkem zlo-
dějem, vychovancem německé školy, na jehož
mravní zkáze nese sám nemalou vinu, ježto jej
vzal z české a dal do německé školy. Dokud
chodil do školy české, byl hoch mravným, pil-
ným a pozorným, v německé škole za dva roky
zblbnul. To uvádí se v naší zprávě ze soudní
sině s výslovným dodatkem, že to bylo slavnému
soudu sděleno s tím dodatkem, že krádeže vy-
loupení pokladničky v kapli na Petříně dopustil
se jenom z blbosti a hlouposti. »Že je hlupák
— pravilo se — (toto slovo »Boh.« vyne-
chává !), vysvítá z toho, že po krádeži naivně
se ke všemu přiznal.« Jenom tak hloupý lisl,
jako je pražská »Bohemie«, mohl z této věty,
o niž referujeme ostatně, že byla
při přelíčení k soudci pronesen
a kterou falšuje, dovozovati, že toho
označujeme za hlupce, kdo se kajicně k spá-
chanému činu přizná. »Boh.« táže se, zdali se
Petřín
Bohemia
24
article
něco podobného učí v českých školách i pravi,
že by to podivně vypadalo v nejlepších českých
kruzích, kdyby německá škola ohlupovala. Nuže,
nacházejí li se dosud v nejlepších českých kru-
zích vynikající lidé, kteří německou školu n-
vštěvovali, děkují to nikoli této škole, nýbrž
svému mimořádnému nadání duševnímu a vloze
morální, že z nich německá škola nenadělala
hlupce a darebáky. Důkaz, že se nestali — e-
negáty, kteří ve vyvrheli lidstva leží v jedné
z nejspodnějších vrstev. Co se týče s hora na-
značeného blbce zloděje, není to ani přílišným
znamením chytrosti, když se svou krádeži ka-
marádu-udavači chlubí, neboť toho fakta týkají
se slova o naivním přiznání. (»Jinoch byl pře-
svědčen, že provedl znamenitý kousek a nelenil
svému druhu v práci o všem, co vykonal, dů-
kladně referovati. «) Vysvítalo by z toho, že vy-
chováváli němceká škola z českých děti da-
reby, vychovává i dareby i hlupáky najednou.
Jinoch
25
article
— Klub voličů novoměstských konáv
úterý dne 27. záři o 8. hodině večer v do-
lejších sálech restaurantu Choděrova, ve Ferdi-
nandově třídě, členskou schůzi, na jejíž
program položen jest rozhovor »O politické
situaci před zahájením říšské
rady a sněmu českého«, jejž zahájí zem-
ský i říšský poslanec pan dr. Ferd. Pan-
tůček. Schůze této zúčastní se také ostatní
poslanci za Nové město pražské. — Výbor
znova upozorňuje voliče na Novém městě praž-
ském, aby dnes, naposled však zejtra,
kdy konči lhůta reklamační, nahlédli do vylo-
žených seznamů volebních, zda mezi voliče
pro letošní doplňovací volby do sboru obecních
starších jsou zařaděni. Zaplacení loňských daní
nezaručuje ješté právo volební, když se toto
zvláště nereklamovalo. Kancelář volební, kde
seznamy volební jsou vyloženy, nalezá se »U zlaté
husy« na Václavském náměstí. Výbor sám opatří
voličům revisi seznamů volebních, když bud
ústně neb lístkem korrespondenčním obrátí se
na JUDra. Karla Groše, advokáta v Jámě, čís. 3.
Ferd. Mellana, obchodníka v Náplavní ulici,
č. 1572, Františka Chadimu, mistra truhlářského
v Růžové ulici, č. 5, Jana Červeného, velko-
obchodníka na Karlově náměsti, č. 12, neb
kteréhokoliv člena výboru.
Choděrův
doktor
Ferd
Groš
Mellan
Chadim
Červený
Ferdi
Václavský náměstí
Růža
Karlov náměst
26
article
— Staroměstský občanský klub bude míi
ve čtvrtek dne 29. září o 8. hod. ve-
černí v místnostech restaurantu p. Sochůrka
v »Kopmance« schůzi členskou s před-
mětem: »O politické situaci«. Slova
ujme se zemský a říšský poslanec p. JUDr.
Lad. Dvořák. Ke schůzi té pozváni jsou
zemští a říšští poslanci: pp. Březnovský, Kra-
tochvil a Němec.
— Schůze voličů okresu haberského koná
se dnes o 10. hod. dopol. v Habrech. N
schůzi té podají voličům svým zprávu poslanci
pp. JUDr. Bedřich Pacák a Fr. Niklfeld
— Z Rondnice, 24. září. (Pův. telgr. »N.
Listů«.) Se schůze, v níž měl promluviti dnes
večer dr. Fořt, sešlo. Došelť od něho telegram,
že náhle ochuravěl. Účasť pro schůzi — pak
odloženou — byla obrovská.
— Slavnost otevření Srbského domu v Bu-
dyšíně koná se již zejtra, v pondělí dne 26. t. m
Upozorňujeme na ni ještě jednou naši veřejnost,
která dojista jí věnuje radostnou účast. Dou-
fáme, že různé naše kulturní instituce vyšlou
k slavnosti své zástupce a že i někteří jednot-
livci vydají se k tomu dní na cestu do Budy-
šína, který sám svou starobylosti u vysoké míře
zasluhuje návštěvy, kdyby ani nebyl metropoli
lužiekých Srbů. Kdo by vyjel odpoledním rych-
líkem drážďanským ve 3 hod. z Prahy, bude
již po 9. hod. večerní v Budyšíně a může hne
Sochůrek
JUDr
Lada
Dvořák
Březnovská
Němec
Pacák
Niklfeld
doktor
Fořt
Srba
Francie
Buda
Praha
Budyšín
staroměstský občanský klub