2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. března 1913. Číslo so.
4
article
býti vůči nám nepředpolati a měli by tudíž býti
i z naší krve a nikoliv „Prochaskové“. A k tomu
naše obchodní akademie nestačí, neb nehledě k
mládí jich absolventů, malé jen procento cítí v so-
bě pravý smysl k povolání obchodnímu a učí se
jaksi jen pro běžnou potřebu domácí, bylo by
tudíž rozhodně třeba vysoké školy obchodní, na
které by se mohlo docíliti toho nejvyššího, čeho
třeba jest věděti, jež by byla tak s to, tuto mezer
vyplaiti. Samostatná fakulta na technice neb
samostatný ústav, na něž by vstupovali absolventi
akademií nejnadanější, kteří by jevili nejen vloby
nýbrž i lásku ke svému budoucímu povolání, jest
jediný způsob k docílení žádoucích výsledků. Je-
dině tak bychom mohli obchodně čeliti úporným
naším konkurentům mimočeským v cizině. —
To jest můj úsudek v tomto směru, úsudek
jenž nevznikl vaším dotazem, jenž jest však vy-
volán velmi trpkými pocity, mé nedostatečnosti
ve světových věcech obohodních (kolikráte z
mých prvních dob mého 18letého působení v ci-
zině se mi bouřila krev dotčenou samolibostí), jest
vyvolán hořkou zkušeností, která mne, též nutila
vrhnouti se vznětem ohrožené existence a celou
silou na dosažení příslušných vědomosti; a jestli
nyni, ke konci své kariéry zaujímám v cukrovar-
nictví italském a u svých chefů v Janově uznáva-
ného postavení, jest to ovoce námahy věru krušné
To jsou mé doklady k mému úsudku. O na-
šich konsulech se vám nerozhovořím, ač bych
o nich mohl vypravovati celé legendy. Vzpomínky
zajisté mne ještě dnes roztrpčují.
Janov
5
article
Nemějte mi za zlé, že se tak rozepisují, jest to
jen snaha vylíčiti Vám důležitost, dosah a potřebu.
nutnost uskutečnění vysoké školy obchodní hned,
bez prodlení, neb se mái zdá, že se připozdívá,
vzhledem na pynější události balkánské, kamž e
chystají vrhnouti a opanovati půdu mocnosti stře-
domořské, a bylo by chromným přeludem, kdyby
se počítalo naivně jen na sympatie bratrů Jiho-
slovanů, neboť mezi „má dáti“ a „dal“ neexistuje
níkde jakási sentimentální vzájemnost. — —
Naše universila má zvuk i v cizině, naše tech-
aika v mnohém ohledu předčí mnohé cizozemské
proč by i naše školství obchodní a obchod se ne-
měly representovati samostatně v cizině. Svět se
hýbe, a životní zájmy — obchod — bulharský
srbský... i albánský... jenom o obchodě českém
neví v cizině nikdo. Vše nese barvu rakouskou,
resp. vídeňskou nebo pešťskou; až hořko mluvit
a přece vím, že polovina exporlů pozůstává jed-
nak z výroby a jednak se konsumuje v zemích
koruny české, ale — aignum jest německé. — —
Má slova nechť dodají Vám a všem interesen-
tům odvahy, trpělivosti a statečnosti kráčeti po
vyknuté destě, až do konečného dosažení tak
eminentně důležitého cile ve prospěch našich
životních zájmů. Nechť nás neklame naše domách
hospodářské zmohutnění, v cázině se čeští obchod-
níci i čeští výrobci v té konkurenční záplavě zboží
amerického, francouzského, belgického, unglické-
ho, německého ztrácejí úplně, a přec mohu tvrditi.
že bychom to vše i my dovedli vyrobit i prrodat.
ba vyrobit i lépe, mnohem lépe.
6
article
Úváděje tento výňatek z dopísu vynikajícího
odborníka, Čecha, léta v cizině působícího, jenz
svojí prací dovedl si tam vydobýti vysokého po-
stavení vůdčího, takže jeho slovo těší se dnes vy-
soké vážnosti ve světě odborníků zahraničních.
chci upozorniti pouze, jak o věci smýšlí odborník
na slovo vzatý, jenž poznal naše slabiny za řadu
let své působnosti v cizině, a jenž správně oce-
ňuje význam obchodu dle nejvyšších mu přinále-
žejících úkolů.
Čecho
7
article
Nesprávný postup drah při
likvidování mlynářské refakce.
Nesprávný postup drah při
likvidování mlynářské refakce.
Jak známo, povolují nakouské dráhy na do-
pravu obilí do rakouských mlýnů t. zv. mlynářskou
refakci, kteráž bonilikace spočívá v tom, že se
dodatečně účtuje dovozné podle nižších saze
(o 10—25 proc. podle dopravních oblastí a vzdá-
leností) na průkaz, že dotyčné obilí bylo v rakou-
ském mlýně semleto. Pokud se týče důležité otáz-
ky, jakým způsobem se refakce tato účtuje, totiž
ze kterých sazeb se dotčená percentuální slev
poskytuje, dlužno rozeznávati dvojí případi 1. zá-
sílka dopravuje se výlučně po tratích, na nich
tato mlynářská refakce platí, 2. zásilka dopravuje
se nejen po těchto tratích (na nichž mlynářskká re-
fakce plati), nýbrž také po tratích, na nichž re-
fakce tato neplatí, na př. při zásilkách obilt
Uher neplatí refakce ta na uherských, ale plat-
na rakouských státních drahách.
V prvém připadě bylo i drahám jasno, že se
musí podle znění § 67., odst. 3. našeho dopravníhe
řádu, vyžadujícího, aby se dovozné počítalo po tra-
tích s nejlevnější sazbou („podle tarifu, posky-
tujícího nejlevnější sazby dovozného“), i mlynářské
rofakce povolovati z těchto, sazebně nejlev-
nějších tratí. Jinak tomu jest podle míněn
drah v případě druhém, kdy totiž jde o zásilky, do-
pravované po tratích, z nichž na některých platí
na jiných neplati mlynářská refakce.
Jednalo se tu totiž o to, po kterých z těcht
různých tratí má se refakce dodatečně započítati.
Uher
8
article
Dráhy však nebyly v té příčině dlouho na roz-
pacich, nýbrž rozhodly tuito, pro sebe spornou
otázku ve svůj prospěch prostě tak, že vydaly
k mlynářské refakci doplněk v ten rozum, že v
takových případech [kdy se totiž zásilka dopra-
vuje také po tratích, na nichž refakce neplatí
dlužno povolovati refakci z tratí, kterých bylo př
provedení transportu skutečně použito, mezi nimi
ovšem pouze z těch, pro něž refakce tato byla
zavedena.
Přirozeno, že v těch případech, kdy si odesí-
latel sám předepsal použití určitých tratí, povoluje
se refakce i v tomto (druhém) případě jen ohledně
těchto, odesílatelem předepsaných tratí, pokud jest
na nich ovšem zavedena.
Přislušný předpis tarifní má toto znění (srov-
„Úřadní věstník pro železnice a plavbu“, č. 14
ex 1912). „Přijdou-li při přepravě zásilek v počeh
také trati drah, jež nejsou na tarilní výhodě (ro-
zuměj mlynářské refakci) záčastněny, buďtež v
nákladních listech předepsány místní nákladní ta
rify, jichž se má použíti s přesným označením
stanic počátečných a konečných těchi dratí, pro něž
se bude dodatečně poskytnutí tarilní výhody
(refakce) požadovati. Není-li tohoto předpisu, po
skytne se tato výhoda jen těm tratím, na tét
refakci zúčastněným, po nichž byly zásilky s ku-
tečaě přepraveny.
Předpis tento, ač na pohled správný, Jest všal
v odporu s platnými ustanoveními našeho doprav
ního řádu.
9
article
Ten totiž neponechává v žádném případě
volbu trati, již má býti v určitém případě k vý-
počtu dovozného použito, dráze, ježto by
tato pad přirozeně mohla voliti vždy cestu nej-
dražší (nejdelší), nýbrž stanoví v § 67., v odstavci
(2.), že odesilatel má právo předepsati cestu pře-
pravní sám a v odstavci (3.) pak ukládá dráze
povinnost v tom případě, nepoužil-li odesílatel
tohoto práva, a nepředepsal-li si cesty dopravní
v nákladd. listu, použiti pro výpočet dovozného
(o tentu běží) cesty nejlacinější. Nezáleží ludiž
na tom, kudy, toliž po které trati (resp. po kte-
rých tratích) se zásilka ve skubečnosti přepravuje
nýbrž na tom, po kčeré trati se dovozné účtu-
je. Tratí tou může býti sice trať od skutečně
použité trati se odchylujíci, avšak musí to býti
taková trať, která pskytuje nejlevnějšího tarifu.
Tato zásada platí pro výpočet dovozného
všeobecně a musí důsledně platiti i pro výpočet
dovozného s použitím refakce mlynářské, poněvadž
refakce mlynářská jest jen administrativní opa-
tření, povolující dodatečně určilou slevu ze
správně použitého tarifu. Jest tedy v konkrét-
ním případě zjistiti, po kterých tratích jest do-
vozné mezi stanici odesílací a dodací nejlev-
nější; po těchto tratích musí býti dovozné —
třeba dodatečně k reklamaci oprávněného — za-
počítáno bez ohledu na to, zda tudy zásilka ve
10
article
Výroha zradel, hrsírna focet a ohýbárna sko,
Výroha zradel, hrsírna focet a ohýbárna sko,
skutečností šla, čili nic. Refakci miynářskou jest
pak důsledně povolovati z těch tratí, jichž bylo
nebo (podle citov. § 67.) mělo býti k výpočtu
dovozného (tedy nikoliv ke skutečnému trans-
portu) správně použito, rovněž bez ohledu na to,
po které trati zásilka byla ve skutečnosti pře-
pravena.
Jak se v příčině správného výpočtu této re-
fakce má postupovati, osvětlí následující příklad:
Při zásilce obilí z uherské stanice Teglas, určené
do stanice Frývaldov ve Slezsku, možno počítali
dovozné buď přes Vlárský průsmyk (Teglas—Vl.
průsmyk—Frývaldov 729 km) se sazbou 397h
aneb přes Rutku—Bohumín (629 km) se sazbou
380 h od 100 kg. Poněvadž jest tu dovozné lev-
nější přes Rutku—Bohumín, musí býti — ač-li si
nepředepsal sám odesílatel výslovně použití tratí
přes, Vlárský průsmyk — podle cátovaného § 67.
d. ř. použito k jeho výpočtu levnější trati
přes Rutku—Bohumín a také jest mlynářskou re-
fakci po těchto tratich, tedy po rakouské z Rutky
přes Bohumín do Frývaldova počítati bez ohledu
na to, kudy — zda přes Rutku neb přes Vlárský
průsmyk — zásilka ve skutečnosti šla.
Teglas
Frývaldov
Slezsko
Bohumín
Rutka
km
kg
11
article
Dráhy v tomto konkrétním případě přepravily
zásílku tu přes Vlárský průsmyk a chtěly také
povoliti mlynářskou refakci přes tuto delší a dražší
trať, projevujíce současně ochotu zaúčtovati doda-
tečně sice dovozné přes kratší a lacinější tratovia
Rutka, avšak bez povolení refakce, proti čemuž
reklamaní důvodně požadoval dodatečného za-
účtování dovozného přes Rutku, ovšem i 5e za-
počítáním mlynářské refakce. Otázkou tou za-
bývají se nyní obchodní komory rakouské a také
obchodní komora pražská projevila posudek svůl
ve shora naznačeném smyslu.
Rakouské zlato do Německa.
Z Vídně, 21. března. V posledních dnech
odesláno bylo větší množství zlata z Ra-
kouska do Německa. Proslýchá se, že část
této zásilky věnována bude k úhradě do-
dávek firmy Kruppovy v Essenu a je v ní
také zahrnuta úhrada na ponorné lodí ra-
kouské.
Německo
Vídeň
Essen
Kruppův
12
article
Tabáková režie turecká
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Dle „Ta-
ninu“ učinil anglo-americký syndikát velice
výhodnou nabídku na udělení koncese tabá-
kové režie.
Z naftových poli.
Ze Lvova, 21. března. Jáma »Estrellae
jež dodává 8 cisteren denně, byla připra-
vena k těžbě.
Bankovní výkazy.
Výkaz banky francouzské, Z Paříže, 20. března.
V tomto Rozdíl od
(K. k.)
týdnu minulého
v tisících franků
Hotovost ve zlatě . . . . 3,215.937 + 9.368
Hotovost ve stříbře . . . 612.189+ 2.916
Portefeuille hl. banky a filiál. 1,628.506 — 45.302
Oběh bankovek . . . . . 5,642.759 — 34.686
Běžný účet soukromníků . . 609.485 + 45.413
Účet státního pokladu . . 184.951 — 3.325
Úhrnné zálohy . . . . . . 726.927 — 2.749
Výnos úroků a diskontu . . 20.537 + 1.174
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 67.84 proc.
Cařihrad
Lvov
Jáma
Paříž
13
article
Vinné sklepy českých hostínských, akc.
společnost na Král. Vinohradech. Ve včerejší
schůzi správní rady byla předložena bilance
za r. 1912, jež vykazujer Aktiv a: Pokladna
8635 K 13 h, zásoby vína 484.382 K 28 h, zá-
soby lihovin 37.277 K 26 h, zásoby octa
455 K 44 h, sklepní nádoby 42.500, transportní
nádoby 3500 K, zařízení a nábytek 19.000 K
potahy 7200 K, kauce 1477 K 08 h, cenné pa-
píry 500.—, dlužníci 228.228 K 18 h, úroky
20 K, správní náklad zásoby 9895 K 79 h; na-
proti tomu pasiva: Akc. kapitál 600.000.
základní reservní fond 60.000, ztrátový reser-
vní fond 46.125 K 46 h, podpůrný fond 5200
věřitelé 60.760 K 77 h, nevyvdvižená divíden-
da 2515 K 14 h, směnky 61.000, čis tý
zisk 48.969 K 79 h. Na amortisacích ode-
psáno 29.560 K 02 h, i navrženo doporučití
valné hromadě k výplatě 61/4 dividendu
[stejnou jako v roce minulém) v obnosu 39.000
korun, přiděliti ztrátovému fondu dále 2448
K 45 h. vyplatit tantiemu správní radě 4504 K
26 h, revisorům odměnu 1126 K 06 a zůstatek
1891 K 02 převést na nový účet. Závod do-
cílil v roce minulém opětně značně vyššího
odbytu zboží.
Bílancování pasivních kursových rozdílů.
Král
14
article
„Spořitelní Obzor“ píše: Mnohé spoři-
telny, přihližejíce k lednovému výnosu vlády
domnívají se, že musí nakoupiti rent ve
smyslu výnosu, a dostávajíce nabídky bank.
přijímají je, ev. prodávajíce jiné, a to naše
domácí papíry, anebo aspoň je vyměňujíce
za renty. Upozorňujeme, že postup tento
není správným. Výnos vlády uznán byl
všeobecně za nepřijatelný a za odporující re-
gulativu. Sama vláda ústy ministra prohlásila,
že na přesném dodržení výnosu netrvá. Vše-
chny Svazy spořitelní žádají za zrušení vý-
nosu, ev. za změnu jeho. Není tudíž třeba.
aby spořitelny se ukvapovaly a své papíry.
které mají ve vlastnictví, prodávaly, aby na-
koupily rent, ev. vyměňovaly je za renty.
Rovněž při bilancování pasivních kursových
rozdílů nutno, aby uvažovaly, který způsob
řešení je nejvhodnější též z ohledů daňových.
Mnohé spořítelny ztráty kursové odpisuájí ze
zisku.
15
article
Hospodářské důsledky rakouské politiky vůči
Srbsku. „Budap. Hirlap“ se dovídá z Bělehradu, že
bankovní firma Andrevícs a spol. v Běle-
hradě žádala srbskou vládu o povoleni ke zříze-
ní filiálek v Monastýru a Skoplji, povolení
to však jí nebylo uděleno. Zmíněný list se domnívá.
že odepření to jest v souvislosti s okolnosti, že
řečená bělehradská banka jest v úzkých stycích
s Peštskou komerční bankou a vídeňskou
Bankou pro země rakouské.
Zemská banka království Českého počne vy-
pláceti dubnový kupon čís. 46 avých 49
základních úpisů ve zlaté měně a kupon
č. 10. svých 4% základních úpisů v korunové měně
beze všísrážky, počinajic dnem 28. března
1913 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve
Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro
obchoď a průrysl, u C. k. prim. všeob. rak. ústava
pro úvěr pozemkový, u Anglo-Rakouské banky,u
banky Uniom, u Vídeňské bankovní jednoty,u
C. k. priv. Allg. Verkehrsbank, u Akciové smě-
nární společnosti „Merkur“, u tamních filiálek
Živmostenské banky, Ústřední banky českých spo-
řítelen a České průmyslové banky.
Skoplja
Srbsko
Bělehrad
Běla
Praha
Vídeň
Andrevícs
komerční banka
vídeňský banka
zemský banka
Živmostenský banka
Český průmyslový banka
16
article
Česká průmyslová banka bude dnes na po-
kladnách úřadovati pro strany pouze do 12. hod.
polední.
Česká záložna v Praze, zapsané společenstvo
s ručením obmezeným, konala 12. t. m. svou Ix-
řádnou valnou hromadu za předsednictví starosty
pana Ant. Frice, Dle přednesených zpráv prospe-
rovala záložna r. 1912 přes veškeré nepříznivé po-
méry v peněžním světě dobře, neb členstva přibylo
a tak vykazuje záložna 520 členů a 1032 podílyv
obnosu 51.650 K. Dále reservní fondy stouply do
výše 58.140,92 K. Vklady obnášejí K 5744.125.83 a
veškeré půjčky obnášejí K 442.277.98. Pokladniční
obrat činil K 4,228.970.73. Po schválení výročních
účtů příkročeno ke změně stanov, která byla jed-
nomyslně schválena. Na konec vykonány volby, při
kterých byli zvoleni: za ředitele p. arch. Ant. Frie.
jeho náměstka Boh. Šubrt, za pokladníka B. Ple-
cháček, za účetního Jiří Volavka, za tajemníka Ka-
rel Malý a za člena ředitelstva p. Josef Šach.
Antonín
Fric
Šubrt
Jiří
Josef šach
Praha
Ka
Český průmyslový banka
17
article
Petrohradská bursa. Mezinárodní politika
vchází do stadia nové nejasnosti. Ač na
jedné straně zdá se, že k míru balkánské-
mu již brzo dojde, přece byla bursa zne-
pokojena otázkou Skadru. Spekulativní kruhy dlou-
hým čekáním zmalátněly a proto v papírech dřív
favorisovaných objevilo se zboží, v celku zachovala
bursa rovnováhu a kursy jen mírně zlevnily. Zprá-
vy z dálného východu nezní taktéž příliš důvěřívě
a poměr rusko-čínský jest stále nejistý. Zdá se
že petrohradská bursa bude ještě delší dobu zá-
vislou na dočasném stavu mezinárodní politiky.
Bankovní papíry uhájily přibližně své do-
savadní kursy a pevnější směr vykazovaly jen akcie
mezinárodní banky, které kolísaly mezi 529.—
533.— a pak akcie azovsko-donské banky, které
se vzpružily o 4 r. na 614.—. Akcie sibířské banky
stouply na 615.— a zlevnily posléze vlivem domá-
cích realisací na 610.—. V bankách zemelných ko-
nal se jen nepatrný obchod. Vilenské znamenaly
po srážce 20 r. 576.—, donské se zlepšily o 3 r.
na 636.—, kyjevské znamenaly 700.— a moskevské
ustoupily o 8 r. na 790.—, Z pojíšťoven placeno
za transportní 112.— a 113.—, za první 1500. —
a za nuskou 112.— až 114.—. Z papírů dopravních
těšily se dráhy dosti dobré poptávce a hlavně akcie
severodoněcké dráhy byly favorisovány na příznivé
výkazy, a kurs stoupl o 8 r. na 315.—, Za rybinské
placeno 272.— až 275.—, za jihovýchodní kolem
267.—, za voronežské 746.— až 720.— a za rostov-
ské 2685.— a 2665.—. Na trhu hodnot průmyslo-
vých obchod váznul. Papíry naftové trpěly nejen
pařížskými, ale i místními realisacemi, poněvadž
spekulace hleděla si zajistiti dosavadní zisk. Baku
klesly o 20 r. na 680.—, Nobelova nafta ustoupila
o 9 r. na 871.—, podíly placeny po 165.— ai
Nobelův
Bak
donský banka
18
article
164.50, Mantašev zlevnily o 10 r. na 705.— a Lia-
nozov o 4 r. na 303.50. Že železáren zlevnily o ně-
kolik rublů metaličeské, nikopolské, putilovské
malcovské, hartmanské a Bonhey, kdežto Taganro
stouply přechodně o 7 r. na 298.—
Petrohradská diskontní banka rozdíleti bue
z čistého zisku, za r. 1912 docíleného, per 3,142.253
rublů (za r. 1911: 2,275.990 rub.) opětně 12pro
divideadu.
Sarajevská městská půjčka. Obecní rada sara-
jevská přijala nabídku Rakousko-bosenskě
banky na poskytnutí zálohy 500.000 K. Bank
poskytla městu Sarajevu již loni zálohu 1.8 mil. K
Obmezení železničních investic také v Rakou-
sku? Jak jsme již oznámili, pomýšlí se v Uhrách
snížiti investice na státních drahách se 157 na 70—
80 mil. K. „N. Fr. Presse“ dodává k tonu, že jest
otázkou, nebude-lí nutnotéž v Rakousku
zmírniti tempo investic, ježto k úhradě
nároků vojenské správy jest potřebí značných ob-
nosů, jež přirozeně v době, kdy byl rozpočet vy-
pracován, nebylo možno předvídati. Pokladních
hotovostí používá se většinou k zálohám na vo-
jenské potřeby a nově požadované úvěry nepostač
na jedné straně uhraditi mimořádné vojenské po-
třeby a na druhé straně v plném rozsahu též in-
vestice. Proto nutno prý inveslice obmeziti až d
opětného naplnění pokladen.
K Bank
Rakousko
Sarajevo
Uhry
19
article
Haličská těžba surového petroleje. „Slowo Pol-
skie“ uveřejnilo článek tajemníka Haličské petrole-
jové společnosti ve Lvově, dra. Bartoszewi-
cze o halíčské těžbě surového petroleje r. 1912.
dle něhož činila 118.700 cisteren. t. j. o 27.473
cisterny méně než r. 1911. Tustanovická
boryslavská těžba byla vydatnější než v jiných
krajinách: činilať 102.694 cisteren, t. j. přes 869
veškeré haličské těžby surového petroleje. Ostat-
ní jámy poskytly asi 16%. Pokles celkové produkoe
způsoben byl skoro výlučně poklesem těžby v TTu-
stanovicích, kde bylo vytěženo o 14.898 cisteren
méně než r. 1911. V Boryslavi vytěženo bylo
2682 cisterny a ve všech ostatních dolech jen o
271 cisternu méně než r. 1911. Schodnica vytěžila
3217 (r. 1911 3496) cisteren. Naproti tomu těžba v
Lvov
Tt
Slowo Polo
20
article
Bytkově stoupla z 2968 na 3110 cisteren. R. 1912
bylo v Haliči 45 míst, ve kterých byl dobýván suro-
vý petrolej, avšak jen v 7 místech činila těžba
přes 1000 cisteren. Potřeba surového petroleje či-
nila 178.978 cisteren a byla tudiž o více než 60.000
cisteren větší než těžba. Tento rozdil byl uhrazen
z nashromážděných zásob, což vedlo ke zvýšení
cen, jež stouply o více než 100 proc. Na počátku
roku 1912 činila cena něco přes 4 K. na konci roku
přes 10 K
Akc, spol. továrny na železné zboží v Šoproni-
štyrském Hradci konala 19. t. m. valnou hromadu.
jež se usnesla z čistého zisku 595.082 K vypláceti
13procentaí dividendu a na nový účet
převéstí 41.548 K.
Svaz polských průmyslníků keramických
Krakově konal ve dnech 16, a 17. t. m. valné shro-
máždění za neobyčejně četné účasti. Se zvláštním
zájmem setkala se uspořádaná anketa o odbyto-
vých poměrech závodů na tašky na střechy. O po-
něrech v průmyslu kachlových kamen referoval
poutavě inž. K. Z. Ciesjelski, o čízení dodávkovém
ředitel Grodzickí a dr. Merz. Svaz vyslovil dále
naléhavý požadavek, aby co nejdřive uskutečněno
bylo usnesení sněmu z r. 1911, dle něhož ve Lvově
má býti zřízena odborná dkola pro kera-
miku. Na pořadu byly dále ještě četné otázky
z výrobní techniky průmyslu keramického.
doktor
Merz
Halič
Šoproň
Hradec
Krakov
Lvov
Grodzickí
21
article
Zákonná úprava kartelů v Rusku. Ruské míni-
sterstvo obchodu vypracovalo osnovu zákona o
syndikátech. V Rusku exisiuje 60 ež 70 syn-
dakátů ve formě akciových společnosté, jež na ve-
nek provozují obchody na vlastní účet neb komi-
sionářsky. Ježto zákonem syndíkáty nejsou uzná-
ny, v praxi nelze věak jich postrádalí, byly úřady
nuceny je trpěti, aniž mohly kontrolovati jejich
činnost. O nutnosti kontroly přesvědčilo ruskou
vládu zejména jednání jihoruského uhelného syn-
dikátu „Produgolí“, jenž vyháněl ceny bezohledně
do výše. Ruský železářský syndikát „Prodameta“
první počal předkládati veřejnosti data. Uznává se
činnost měďařského syndikátu „Medj“, jenž má
zásluhy o povznesení ruské produkce mědi. Úspěš-
ná byla též činnost ruského syndikátu pro drát
„Provoloka“. Krály bezohledností jsou ruští pe-
trolejářští průmysslníci, jejichž syndikát jest tajný
Právě zde jest patrna nutnoot legalisování syndí-
kátů a trestnosti organisnce tajných syadikátů.
Prodamet
Rusko
22
article
Vynikající bankéř německý Artur Fischel,.
společník bankovmí firmy berlinské Mendelssohn
Co., zemřel dne 20. t. m. v Berlíně ve vělul
56 let. Narodil se jako syn Rakušana v Anglit, v
Londýně prodělal začátky svého bankovního po-
volání, načež po nělolik let působil ve Vídnív
Rak, úvěrním ústavu. Před 25 lety (1888] vstoupil
nejprve jako prokurista do berlínské firmy Men-
delssohnovy, u níž se stal pozdějí spolumajitelem.
Fischel proslul jako znamenitý odborník, zejména
v oboru mezinárodního fiancování, vynikající by-
la jeho součinnost při ruských transakcích státně-
finančních. Velké vážnosti těšily se též jeho úsud-
ky a podněty v oboru měny a trhu zlata t v ně-
kterých otázkách právních, na př. ve velké anketě
bankovmí v Německu a na mesinárodní konferenci
směnečně-právní. Zúčastnil se též organisnčních
prací při zřízení státní banky marocké. Fischel
zasedal též ve správní radě Rak. úvěrního ústavu.
Protestní schůze proti kožnímu kartelu svo-
lána byla do vídeňské nové radnice na den 31.
t. m. všemi rozhodujícími korporacemi rakouských
živnostenských a průmyslových odvětví, kůže
zpracovávajících. Zástupce vyšlou Zemské svazy
obuvníků v Rakousku, jakož i Spolek českýcha
moravských továrníků obuvi.
Fischel
Rakušan
Berlín
Londýn
Německo
Rakousko
berlinský Mendelssohn Company
Menadelssohnův
státní banka
23
title
Inž. Kopista Dubský, spol. s r. o, Nusle u Prahy.
Kopista Dubská
Nusle
Praha
24
article
největší
závod
Rakouska-
Uherska.
Telefon 3840.
RakouskoUhersko
25
article
Konilikt paroplavebních společnosti. Ježto
mezi Cinadian Pacific a Austro-Amerikanou ne-
bylo dosud dosaženo dohody, byl konkurenční boj
obou společností o dopravu v Terstu do Kanady
zatím zahájen. Asi v polovici března vyplul první
pamik Austro-Amerikany a dne 20. t. m. první
parník společnosti Canadisn Pacifie z Terstu do
Kanady. Obě společnosti značně snížily jizdné.
Jak již bylo osnámeno, vyjednává se o dohodu
mezi severoatlantickým plavebním poolem a Ca-
nadian Pacifc, šeč porady prý potrvají ještě ně-
kolik týdnů, ježto nutno upraviti ještě celou řadu
důležitých otázek. Vyjednávání vede se nyní v
Terstu mezi společností Canadian Pacific a Austro-
Amerikanou a bude v něm rozhodně pokračováno.
Opatření ke zmírnění dopravních nesnází n
košicko-bohumínské dráze. Jménem dolů ostrav-
ského revíru podal cis. rada Fürst, prokurista fir-
my Bratří Gutmannové, ministru železnic svob. p.
Fürst
Gutmann
Cinadian Pacifik
Terst
Kanada
Ca
Canadisn Pacifie
Canadian Pacifik
26
article
Forsterovi a ministru obchodu dru. šl. Schu-
sterovi pamětní spis, ve kterém se navrhuje
aby vzhledem k dopravním nesnázím na košicko-
bohuminské dráze byla doprava kontingentována
a rakouské a hornoslezské uhlí dopravováno bylo
stejnoměrně na základě určitého procenta. Takové
opatření jest nutné, ježto vybudování košicko-
bohumínské dráhy bude vyžadovati několika let.
do té doby nutno učiniti aspoň opatření ke zmírnění
zmíněných citelných poruch dopravních.
Z amerického trhu železářského sděluje „Iro
Monger“: Obchod na trhu surového žele-
za jest trvale těžkopádný. Ceny ochably, ačkoliv
se očekává brzké obnovení koupěchtivosti. Po-
ptávka po kujném železe poněkud oživla
Tendence jižního slévárenského železa
jest slabá. Poptávka po hotovém zboží vzrů-
stá. Rovněž poptávka po mostní a stavebn
oceli jest živější. Obchod s paličkami jest
čilý. Západní spotřebitelé uhnažují svou potřebu
ve východních státech; též Kanada kupovala. O-
chod s tyčemi se zlepšil a tendence jest o po-
znání pevnější. Ceny hotového železa a oceli bylo
možno všeobecně plně uhájití.
Forster
doktor
Monger
Kanada
27
article
Prodloužení mezinárodní konvence pro plyno-
vé roury. Mezinárodní konvence pro plynové a
kotlové roury byla nyní prodloužena až do polovice
r. 1913. Německá tuzemská konvence upevněna
byla tím, že na místo nynější 24hodinové lhůty
stanovena byla měsíční výpovědní lhůta. Obcho
s rourami pro velikou, zdrželivost spotřebitelů jest
klidný
Závody s motorovými pluhy roku 1913, pořá-
duné Ústřední hospodářskou společností pro král
České. Druhá schůze komitétu pro uspořádání zá-
vdění motorových pluhů, ve kterém za předsed-
nictví J. J. JUDra. Bedřicha knížete Schwarzen-
berga zasedají pánově: dvorní rada Ivan Arh, do
české techniky dr. Jos. Anderle, profesoři hospo-
dářské akademie v Táboře: inž. Josef Černý a dr
Karel Holý, president českého odboru zemědělské
rady Adolf Prokůpek a hospodářský rada kapituly
sv. Víta Josef Srb, konala se dne 1. března t. r
a bylo usneseno, aby závodění motorových pluhů
provedlo se na některém dvoře c. k. velkostatku
JUDr
Bedřich
Schwardit
Arh
doktor
Jos
Anderle
Ing
Černá
Holá
Prokůpek
svatý . Vít
Josef Srb
Tábor
dářský akademie
český odbor zemědělský rada
28
article
Tachlovice v době mezi 1. a 15. září 1913 a
bližší určení doby dvou dnů, po které bude se zá-
vodění konati, jakož i příslušné propracování zá-
vodních detailů a administrativy závodění bylo při-
kázáno užší komisi, do které zvoleni byli pp.: Iva
Arh, hosp. rada Josef Srb a doc. dr. Anderle, kte-
řížto pánové se vzácnou ochotou podjali se ulože-
ných praci. O hospodářské výstavě v Praze, v květ-
nu pořádané, chystá se příslušná propagační akce
k upozornění zemědělských kruhů na tuto konku-
renci. O velkém zájmu o toto závodění svědčí nej-
lépe mnoho dolazů různých strojnických firem,
které již nyní slibují svoji účast, a závodění toto
stane se zajisté vítaným a poučným podnikem Ústř.
hospodářské společnosti pro naše kruhy zeměděl-
ské i strojního průmyslu. Podnik tento bude v r
1914 míti svoje pokračování v některé krajině zá-
padních nebo jižních Čech.
Arh
Josef Srb
docent
doktor
Anderle
Tachlovice
Praha
Čechy
29
article
Trhy. Příští výroční trh pouze na dobytek ko-
nati se bude v Lysé nad L. ve středu dne 26.
března t. r.
Konkursy. Na firmu Šupich a Hersch-
mann. mech. tkalcovna, šlichtovna, úpravna a to-
várna dřevité vlny v Malé Čermé u Hradce
Králové, která koncem ledna t. r. ohlásila insol-
venci, uvalen byl nyní konkursí pasiva činí úhrnem
1820.000 K a připadá z nich okrouhle 1 mil. K na
dluhy hypoteční. 400.000 K na dluhy za zboží
420.000 K na závazky bankovní: firma nabizela
vyrovnací kvotu 30%, kterou však nemohla do-
držeti. Tkalcovna má 500 stavů. — Vídeňský obch.
soud uvalil konkurs na oděvní konfekční firmu
Rebner Pick ve Vídni II., Obere Donau-
strasse 91: pasíva činí 250.000 K, aktiva jsou jen
nepatrná, poněvadž i pohledávky jsou postoupeny.
Týž soud uvalil konkurs na krejčovskou fírmu
Kladiva 8 Brayer ve Vídni I., Habsburger-
gasse 5, a její společníky Josefa Kladivu, IX., Müll-
nergasse 9, a ZZikmunda Brayera, II., Praterstr. 51.
Kladiva
Lysá nad L
Hradec Králové
Vídeň
Dunaj
Habsburger
Šupich
Hersch
Rebner Pick
ZZikmunda Brayer
II
Kladiva 8 Brayer
30
article
Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský.
Zemská jednota společenstev řezníků a uze-
nářů v král. Českém oznamuje, že následkem
svátků velikonočních »Řezníeko-uzenářské
Noviny« vyjdou až dne 2. dubna ve zvětšeném
objemu. Členové společenstev, kteři noviny nedo-
stávají, se vyzývají, aby udali přesné adresy, by
jim list správně celoročně z darm a zasílán
býti mohl.
Z nemocenské pokladny pomocníků při spo-
lečenstvu kožešníků v Praze. P. T. živnostníkům
se oznamuje, že vybírání příspěvků koná se ve
středu 26. března od 7. do 9. hod. večerní ve
spolkové místnosti.
Trhy peněžní
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 21. března.
(Zpráva Živnost.
banky.)
21. III. 20. III.
500.— 500.—
Diskontní banka . . . . . . .
502.—ex 533.—
Mezinárodní banka . . . . .
354.—
353.—
Průmyslová banka . . . . . .
135.—
136.—
Sormovo . . . . . . . . . .
327.—
331.—
Metall . . . . . . . . . . .
182.—
182.—
Kolomna . . . . . . . . . .
159.—
160.—
Putilov . . . . . . . . . . .
300.—
303.—
Nikopol. (kmenové) . . . . .
455.—
456.—
Malcov . . . . . . . . . ..
314.—
315.—
Doněc-Jurjev . . . . . . . .
341.—
342.—
Lessner . . . . . . . . . . .
268.—
271.—
Baltické vagonky . . . . ..
690.—
685.—
Lena . . . . . . . . . . . .
324.—
315.—
Severo-doněcká dráha . . . .
198.—
199.—
Sulinské závody . . . . . . .
683.—
Baku . . . . . . . . . . . .
2410.—
2400.—
Kaspické . . . . . . . . . .
215.—
214.—
Parviajnen. . . . . . . . . .
437.—
446.—
Asserin . . . . . . . . . . .
238.—
238.—
Baranovský . . . . . . . . .
177.—
177.—
Severní sklářské . . . . . . .
198.—
Nobless . . . . . . . . . . .
Sormův
Putilov
Malcov
Lessner
Leno
Parviajnen
Asserin
Baranovskij
Praha
Petrohrad
Kolomna
Nikopol
Doněce
Jurjevo
Bak
diskontní banka
mezinárodní banka
průmyslový banka
uzenářský novina
31
article
MOElCHANDON
MOElCHANDON
Ohýbání skla nejtěžáích tvarů i největších rozměrů.
Večkeré rozpočty vyřizují se zdarma.
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 20. března. (Pův. zpr.) 100 k
pšenice K 18.50, —.—, žita 16.50, —.—, ječ
mene —.—, —.—, ovsa 16.—, 16.50, 1 kg másle
2.86, kopa vajec 4.—, brambory pytel 0.—.
Domažlice
kg
33
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na sobotu, 22. března. Den od začátku roku 81.
do konce roku 285. Východ slunce o 6. h. 3 m
ráno, západ slunce o 6.hod. 16 m. več. — Výcho
měsíce o 6. hod. 33 min. več., západ měsícy
o 6. hod. — min. v noci.
Katolíků svátky: Bílá sobota.
Evangelíků: Jiř. Poděbrad.
Pravoslavných (9. březnal: 40 muč. v S.
Židů: Cavi Sabb. Záchor-
teornogická poorování na ratiledné na Petříné.
325 metrů nad mořem.
Dne 20. a 21. března.
9 h. več. 7 h. r. 2 h. odp.
Tlakoměr . 730-2 729 5 733.3
Teploměr C, ci- 6.2 8.2 + 13.
Vlhko . . 86 89
pod
zamra-
čeno mrakem
Jz
Jz
Poděbrady
Cav Sabb
+ 13
41
article
Divadla.
= Dnes. =
Král. české zemské divadlo v Praze,
Národní divadlo,
V noremní den 22. března se nehraje.
Městské divadlo Král. 1Vinohradů
Na Bilou sobotu se nehraje.
Biograf Lucerna. Dnes na Bilou sobotu zavřeno
Od 23. do 27. března „SATAN“. Tragedle člověku
Předvedení trvá téměř 2 hodiny. — Sesilený orchostr
Obyčejné ceny. Předprodejní sníženky platny-
Kabaret Lucerna. 1/29.—1/212. Na Bílou sobotu
zavřeno. Od neděle dne 23. t. m. JEAN PAU L
Gerda Sleg. - Prolog. - „Lekce“, veselá soéna.
„Taneční bodina“. - Slovácké tance. - Nové pražské
písně od Rud. Vašaty. — POSLEDNÍ PROGRAM
V SAISONE 1912-13
Král
Jean
Sleg
Vašata
Praha
divadlo
národní divadlo
městský divadlo Královský . 1 vinohrad
PAU L Gerd