ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 6d3250d0-8fcb-11dd-9f83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 49 celkem · entity: place 66, person 55, work 16, org 29
1 masthead
Strana t
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. března 1913. Číslo so.
4 article
býti vůči nám nepředpolati a měli by tudíž býti i z naší krve a nikoliv „Prochaskové“. A k tomu naše obchodní akademie nestačí, neb nehledě k mládí jich absolventů, malé jen procento cítí v so- bě pravý smysl k povolání obchodnímu a učí se jaksi jen pro běžnou potřebu domácí, bylo by tudíž rozhodně třeba vysoké školy obchodní, na které by se mohlo docíliti toho nejvyššího, čeho třeba jest věděti, jež by byla tak s to, tuto mezer vyplaiti. Samostatná fakulta na technice neb samostatný ústav, na něž by vstupovali absolventi akademií nejnadanější, kteří by jevili nejen vloby nýbrž i lásku ke svému budoucímu povolání, jest jediný způsob k docílení žádoucích výsledků. Je- dině tak bychom mohli obchodně čeliti úporným naším konkurentům mimočeským v cizině. — To jest můj úsudek v tomto směru, úsudek jenž nevznikl vaším dotazem, jenž jest však vy- volán velmi trpkými pocity, mé nedostatečnosti ve světových věcech obohodních (kolikráte z mých prvních dob mého 18letého působení v ci- zině se mi bouřila krev dotčenou samolibostí), jest vyvolán hořkou zkušeností, která mne, též nutila vrhnouti se vznětem ohrožené existence a celou silou na dosažení příslušných vědomosti; a jestli nyni, ke konci své kariéry zaujímám v cukrovar- nictví italském a u svých chefů v Janově uznáva- ného postavení, jest to ovoce námahy věru krušné To jsou mé doklady k mému úsudku. O na- šich konsulech se vám nerozhovořím, ač bych o nich mohl vypravovati celé legendy. Vzpomínky zajisté mne ještě dnes roztrpčují.
Janov
5 article
Nemějte mi za zlé, že se tak rozepisují, jest to jen snaha vylíčiti Vám důležitost, dosah a potřebu. nutnost uskutečnění vysoké školy obchodní hned, bez prodlení, neb se mái zdá, že se připozdívá, vzhledem na pynější události balkánské, kamž e chystají vrhnouti a opanovati půdu mocnosti stře- domořské, a bylo by chromným přeludem, kdyby se počítalo naivně jen na sympatie bratrů Jiho- slovanů, neboť mezi „má dáti“ a „dal“ neexistuje níkde jakási sentimentální vzájemnost. — — Naše universila má zvuk i v cizině, naše tech- aika v mnohém ohledu předčí mnohé cizozemské proč by i naše školství obchodní a obchod se ne- měly representovati samostatně v cizině. Svět se hýbe, a životní zájmy — obchod — bulharský srbský... i albánský... jenom o obchodě českém neví v cizině nikdo. Vše nese barvu rakouskou, resp. vídeňskou nebo pešťskou; až hořko mluvit a přece vím, že polovina exporlů pozůstává jed- nak z výroby a jednak se konsumuje v zemích koruny české, ale — aignum jest německé. — — Má slova nechť dodají Vám a všem interesen- tům odvahy, trpělivosti a statečnosti kráčeti po vyknuté destě, až do konečného dosažení tak eminentně důležitého cile ve prospěch našich životních zájmů. Nechť nás neklame naše domách hospodářské zmohutnění, v cázině se čeští obchod- níci i čeští výrobci v té konkurenční záplavě zboží amerického, francouzského, belgického, unglické- ho, německého ztrácejí úplně, a přec mohu tvrditi. že bychom to vše i my dovedli vyrobit i prrodat. ba vyrobit i lépe, mnohem lépe.
6 article
Úváděje tento výňatek z dopísu vynikajícího odborníka, Čecha, léta v cizině působícího, jenz svojí prací dovedl si tam vydobýti vysokého po- stavení vůdčího, takže jeho slovo těší se dnes vy- soké vážnosti ve světě odborníků zahraničních. chci upozorniti pouze, jak o věci smýšlí odborník na slovo vzatý, jenž poznal naše slabiny za řadu let své působnosti v cizině, a jenž správně oce- ňuje význam obchodu dle nejvyšších mu přinále- žejících úkolů.
Čecho
7 article Nesprávný postup drah při likvidování mlynářské refakce.
Nesprávný postup drah při likvidování mlynářské refakce. Jak známo, povolují nakouské dráhy na do- pravu obilí do rakouských mlýnů t. zv. mlynářskou refakci, kteráž bonilikace spočívá v tom, že se dodatečně účtuje dovozné podle nižších saze (o 10—25 proc. podle dopravních oblastí a vzdá- leností) na průkaz, že dotyčné obilí bylo v rakou- ském mlýně semleto. Pokud se týče důležité otáz- ky, jakým způsobem se refakce tato účtuje, totiž ze kterých sazeb se dotčená percentuální slev poskytuje, dlužno rozeznávati dvojí případi 1. zá- sílka dopravuje se výlučně po tratích, na nich tato mlynářská refakce platí, 2. zásilka dopravuje se nejen po těchto tratích (na nichž mlynářskká re- fakce plati), nýbrž také po tratích, na nichž re- fakce tato neplatí, na př. při zásilkách obilt Uher neplatí refakce ta na uherských, ale plat- na rakouských státních drahách. V prvém připadě bylo i drahám jasno, že se musí podle znění § 67., odst. 3. našeho dopravníhe řádu, vyžadujícího, aby se dovozné počítalo po tra- tích s nejlevnější sazbou („podle tarifu, posky- tujícího nejlevnější sazby dovozného“), i mlynářské rofakce povolovati z těchto, sazebně nejlev- nějších tratí. Jinak tomu jest podle míněn drah v případě druhém, kdy totiž jde o zásilky, do- pravované po tratích, z nichž na některých platí na jiných neplati mlynářská refakce. Jednalo se tu totiž o to, po kterých z těcht různých tratí má se refakce dodatečně započítati.
Uher
8 article
Dráhy však nebyly v té příčině dlouho na roz- pacich, nýbrž rozhodly tuito, pro sebe spornou otázku ve svůj prospěch prostě tak, že vydaly k mlynářské refakci doplněk v ten rozum, že v takových případech [kdy se totiž zásilka dopra- vuje také po tratích, na nichž refakce neplatí dlužno povolovati refakci z tratí, kterých bylo př provedení transportu skutečně použito, mezi nimi ovšem pouze z těch, pro něž refakce tato byla zavedena. Přirozeno, že v těch případech, kdy si odesí- latel sám předepsal použití určitých tratí, povoluje se refakce i v tomto (druhém) případě jen ohledně těchto, odesílatelem předepsaných tratí, pokud jest na nich ovšem zavedena. Přislušný předpis tarifní má toto znění (srov- „Úřadní věstník pro železnice a plavbu“, č. 14 ex 1912). „Přijdou-li při přepravě zásilek v počeh také trati drah, jež nejsou na tarilní výhodě (ro- zuměj mlynářské refakci) záčastněny, buďtež v nákladních listech předepsány místní nákladní ta rify, jichž se má použíti s přesným označením stanic počátečných a konečných těchi dratí, pro něž se bude dodatečně poskytnutí tarilní výhody (refakce) požadovati. Není-li tohoto předpisu, po skytne se tato výhoda jen těm tratím, na tét refakci zúčastněným, po nichž byly zásilky s ku- tečaě přepraveny. Předpis tento, ač na pohled správný, Jest všal v odporu s platnými ustanoveními našeho doprav ního řádu.
9 article
Ten totiž neponechává v žádném případě volbu trati, již má býti v určitém případě k vý- počtu dovozného použito, dráze, ježto by tato pad přirozeně mohla voliti vždy cestu nej- dražší (nejdelší), nýbrž stanoví v § 67., v odstavci (2.), že odesilatel má právo předepsati cestu pře- pravní sám a v odstavci (3.) pak ukládá dráze povinnost v tom případě, nepoužil-li odesílatel tohoto práva, a nepředepsal-li si cesty dopravní v nákladd. listu, použiti pro výpočet dovozného (o tentu běží) cesty nejlacinější. Nezáleží ludiž na tom, kudy, toliž po které trati (resp. po kte- rých tratích) se zásilka ve skubečnosti přepravuje nýbrž na tom, po kčeré trati se dovozné účtu- je. Tratí tou může býti sice trať od skutečně použité trati se odchylujíci, avšak musí to býti taková trať, která pskytuje nejlevnějšího tarifu. Tato zásada platí pro výpočet dovozného všeobecně a musí důsledně platiti i pro výpočet dovozného s použitím refakce mlynářské, poněvadž refakce mlynářská jest jen administrativní opa- tření, povolující dodatečně určilou slevu ze správně použitého tarifu. Jest tedy v konkrét- ním případě zjistiti, po kterých tratích jest do- vozné mezi stanici odesílací a dodací nejlev- nější; po těchto tratích musí býti dovozné — třeba dodatečně k reklamaci oprávněného — za- počítáno bez ohledu na to, zda tudy zásilka ve
10 article Výroha zradel, hrsírna focet a ohýbárna sko,
Výroha zradel, hrsírna focet a ohýbárna sko, skutečností šla, čili nic. Refakci miynářskou jest pak důsledně povolovati z těch tratí, jichž bylo nebo (podle citov. § 67.) mělo býti k výpočtu dovozného (tedy nikoliv ke skutečnému trans- portu) správně použito, rovněž bez ohledu na to, po které trati zásilka byla ve skutečnosti pře- pravena. Jak se v příčině správného výpočtu této re- fakce má postupovati, osvětlí následující příklad: Při zásilce obilí z uherské stanice Teglas, určené do stanice Frývaldov ve Slezsku, možno počítali dovozné buď přes Vlárský průsmyk (Teglas—Vl. průsmyk—Frývaldov 729 km) se sazbou 397h aneb přes Rutku—Bohumín (629 km) se sazbou 380 h od 100 kg. Poněvadž jest tu dovozné lev- nější přes Rutku—Bohumín, musí býti — ač-li si nepředepsal sám odesílatel výslovně použití tratí přes, Vlárský průsmyk — podle cátovaného § 67. d. ř. použito k jeho výpočtu levnější trati přes Rutku—Bohumín a také jest mlynářskou re- fakci po těchto tratich, tedy po rakouské z Rutky přes Bohumín do Frývaldova počítati bez ohledu na to, kudy — zda přes Rutku neb přes Vlárský průsmyk — zásilka ve skutečnosti šla.
Teglas Frývaldov Slezsko Bohumín Rutka km kg
11 article
Dráhy v tomto konkrétním případě přepravily zásílku tu přes Vlárský průsmyk a chtěly také povoliti mlynářskou refakci přes tuto delší a dražší trať, projevujíce současně ochotu zaúčtovati doda- tečně sice dovozné přes kratší a lacinější tratovia Rutka, avšak bez povolení refakce, proti čemuž reklamaní důvodně požadoval dodatečného za- účtování dovozného přes Rutku, ovšem i 5e za- počítáním mlynářské refakce. Otázkou tou za- bývají se nyní obchodní komory rakouské a také obchodní komora pražská projevila posudek svůl ve shora naznačeném smyslu. Rakouské zlato do Německa. Z Vídně, 21. března. V posledních dnech odesláno bylo větší množství zlata z Ra- kouska do Německa. Proslýchá se, že část této zásilky věnována bude k úhradě do- dávek firmy Kruppovy v Essenu a je v ní také zahrnuta úhrada na ponorné lodí ra- kouské.
Německo Vídeň Essen Kruppův
12 article
Tabáková režie turecká Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Dle „Ta- ninu“ učinil anglo-americký syndikát velice výhodnou nabídku na udělení koncese tabá- kové režie. Z naftových poli. Ze Lvova, 21. března. Jáma »Estrellae jež dodává 8 cisteren denně, byla připra- vena k těžbě. Bankovní výkazy. Výkaz banky francouzské, Z Paříže, 20. března. V tomto Rozdíl od (K. k.) týdnu minulého v tisících franků Hotovost ve zlatě . . . . 3,215.937 + 9.368 Hotovost ve stříbře . . . 612.189+ 2.916 Portefeuille hl. banky a filiál. 1,628.506 — 45.302 Oběh bankovek . . . . . 5,642.759 — 34.686 Běžný účet soukromníků . . 609.485 + 45.413 Účet státního pokladu . . 184.951 — 3.325 Úhrnné zálohy . . . . . . 726.927 — 2.749 Výnos úroků a diskontu . . 20.537 + 1.174 Poměr hotovosti k oběhu bankovek 67.84 proc.
Cařihrad Lvov Jáma Paříž
13 article
Vinné sklepy českých hostínských, akc. společnost na Král. Vinohradech. Ve včerejší schůzi správní rady byla předložena bilance za r. 1912, jež vykazujer Aktiv a: Pokladna 8635 K 13 h, zásoby vína 484.382 K 28 h, zá- soby lihovin 37.277 K 26 h, zásoby octa 455 K 44 h, sklepní nádoby 42.500, transportní nádoby 3500 K, zařízení a nábytek 19.000 K potahy 7200 K, kauce 1477 K 08 h, cenné pa- píry 500.—, dlužníci 228.228 K 18 h, úroky 20 K, správní náklad zásoby 9895 K 79 h; na- proti tomu pasiva: Akc. kapitál 600.000. základní reservní fond 60.000, ztrátový reser- vní fond 46.125 K 46 h, podpůrný fond 5200 věřitelé 60.760 K 77 h, nevyvdvižená divíden- da 2515 K 14 h, směnky 61.000, čis tý zisk 48.969 K 79 h. Na amortisacích ode- psáno 29.560 K 02 h, i navrženo doporučití valné hromadě k výplatě 61/4 dividendu [stejnou jako v roce minulém) v obnosu 39.000 korun, přiděliti ztrátovému fondu dále 2448 K 45 h. vyplatit tantiemu správní radě 4504 K 26 h, revisorům odměnu 1126 K 06 a zůstatek 1891 K 02 převést na nový účet. Závod do- cílil v roce minulém opětně značně vyššího odbytu zboží. Bílancování pasivních kursových rozdílů.
Král
14 article
„Spořitelní Obzor“ píše: Mnohé spoři- telny, přihližejíce k lednovému výnosu vlády domnívají se, že musí nakoupiti rent ve smyslu výnosu, a dostávajíce nabídky bank. přijímají je, ev. prodávajíce jiné, a to naše domácí papíry, anebo aspoň je vyměňujíce za renty. Upozorňujeme, že postup tento není správným. Výnos vlády uznán byl všeobecně za nepřijatelný a za odporující re- gulativu. Sama vláda ústy ministra prohlásila, že na přesném dodržení výnosu netrvá. Vše- chny Svazy spořitelní žádají za zrušení vý- nosu, ev. za změnu jeho. Není tudíž třeba. aby spořitelny se ukvapovaly a své papíry. které mají ve vlastnictví, prodávaly, aby na- koupily rent, ev. vyměňovaly je za renty. Rovněž při bilancování pasivních kursových rozdílů nutno, aby uvažovaly, který způsob řešení je nejvhodnější též z ohledů daňových. Mnohé spořítelny ztráty kursové odpisuájí ze zisku.
15 article
Hospodářské důsledky rakouské politiky vůči Srbsku. „Budap. Hirlap“ se dovídá z Bělehradu, že bankovní firma Andrevícs a spol. v Běle- hradě žádala srbskou vládu o povoleni ke zříze- ní filiálek v Monastýru a Skoplji, povolení to však jí nebylo uděleno. Zmíněný list se domnívá. že odepření to jest v souvislosti s okolnosti, že řečená bělehradská banka jest v úzkých stycích s Peštskou komerční bankou a vídeňskou Bankou pro země rakouské. Zemská banka království Českého počne vy- pláceti dubnový kupon čís. 46 avých 49 základních úpisů ve zlaté měně a kupon č. 10. svých 4% základních úpisů v korunové měně beze všísrážky, počinajic dnem 28. března 1913 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchoď a průrysl, u C. k. prim. všeob. rak. ústava pro úvěr pozemkový, u Anglo-Rakouské banky,u banky Uniom, u Vídeňské bankovní jednoty,u C. k. priv. Allg. Verkehrsbank, u Akciové smě- nární společnosti „Merkur“, u tamních filiálek Živmostenské banky, Ústřední banky českých spo- řítelen a České průmyslové banky.
Skoplja Srbsko Bělehrad Běla Praha Vídeň Andrevícs komerční banka vídeňský banka zemský banka Živmostenský banka Český průmyslový banka
16 article
Česká průmyslová banka bude dnes na po- kladnách úřadovati pro strany pouze do 12. hod. polední. Česká záložna v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, konala 12. t. m. svou Ix- řádnou valnou hromadu za předsednictví starosty pana Ant. Frice, Dle přednesených zpráv prospe- rovala záložna r. 1912 přes veškeré nepříznivé po- méry v peněžním světě dobře, neb členstva přibylo a tak vykazuje záložna 520 členů a 1032 podílyv obnosu 51.650 K. Dále reservní fondy stouply do výše 58.140,92 K. Vklady obnášejí K 5744.125.83 a veškeré půjčky obnášejí K 442.277.98. Pokladniční obrat činil K 4,228.970.73. Po schválení výročních účtů příkročeno ke změně stanov, která byla jed- nomyslně schválena. Na konec vykonány volby, při kterých byli zvoleni: za ředitele p. arch. Ant. Frie. jeho náměstka Boh. Šubrt, za pokladníka B. Ple- cháček, za účetního Jiří Volavka, za tajemníka Ka- rel Malý a za člena ředitelstva p. Josef Šach.
Antonín Fric Šubrt Jiří Josef šach Praha Ka Český průmyslový banka
17 article
Petrohradská bursa. Mezinárodní politika vchází do stadia nové nejasnosti. Ač na jedné straně zdá se, že k míru balkánské- mu již brzo dojde, přece byla bursa zne- pokojena otázkou Skadru. Spekulativní kruhy dlou- hým čekáním zmalátněly a proto v papírech dřív favorisovaných objevilo se zboží, v celku zachovala bursa rovnováhu a kursy jen mírně zlevnily. Zprá- vy z dálného východu nezní taktéž příliš důvěřívě a poměr rusko-čínský jest stále nejistý. Zdá se že petrohradská bursa bude ještě delší dobu zá- vislou na dočasném stavu mezinárodní politiky. Bankovní papíry uhájily přibližně své do- savadní kursy a pevnější směr vykazovaly jen akcie mezinárodní banky, které kolísaly mezi 529.— 533.— a pak akcie azovsko-donské banky, které se vzpružily o 4 r. na 614.—. Akcie sibířské banky stouply na 615.— a zlevnily posléze vlivem domá- cích realisací na 610.—. V bankách zemelných ko- nal se jen nepatrný obchod. Vilenské znamenaly po srážce 20 r. 576.—, donské se zlepšily o 3 r. na 636.—, kyjevské znamenaly 700.— a moskevské ustoupily o 8 r. na 790.—, Z pojíšťoven placeno za transportní 112.— a 113.—, za první 1500. — a za nuskou 112.— až 114.—. Z papírů dopravních těšily se dráhy dosti dobré poptávce a hlavně akcie severodoněcké dráhy byly favorisovány na příznivé výkazy, a kurs stoupl o 8 r. na 315.—, Za rybinské placeno 272.— až 275.—, za jihovýchodní kolem 267.—, za voronežské 746.— až 720.— a za rostov- ské 2685.— a 2665.—. Na trhu hodnot průmyslo- vých obchod váznul. Papíry naftové trpěly nejen pařížskými, ale i místními realisacemi, poněvadž spekulace hleděla si zajistiti dosavadní zisk. Baku klesly o 20 r. na 680.—, Nobelova nafta ustoupila o 9 r. na 871.—, podíly placeny po 165.— ai
Nobelův Bak donský banka
18 article
164.50, Mantašev zlevnily o 10 r. na 705.— a Lia- nozov o 4 r. na 303.50. Že železáren zlevnily o ně- kolik rublů metaličeské, nikopolské, putilovské malcovské, hartmanské a Bonhey, kdežto Taganro stouply přechodně o 7 r. na 298.— Petrohradská diskontní banka rozdíleti bue z čistého zisku, za r. 1912 docíleného, per 3,142.253 rublů (za r. 1911: 2,275.990 rub.) opětně 12pro divideadu. Sarajevská městská půjčka. Obecní rada sara- jevská přijala nabídku Rakousko-bosenskě banky na poskytnutí zálohy 500.000 K. Bank poskytla městu Sarajevu již loni zálohu 1.8 mil. K Obmezení železničních investic také v Rakou- sku? Jak jsme již oznámili, pomýšlí se v Uhrách snížiti investice na státních drahách se 157 na 70— 80 mil. K. „N. Fr. Presse“ dodává k tonu, že jest otázkou, nebude-lí nutnotéž v Rakousku zmírniti tempo investic, ježto k úhradě nároků vojenské správy jest potřebí značných ob- nosů, jež přirozeně v době, kdy byl rozpočet vy- pracován, nebylo možno předvídati. Pokladních hotovostí používá se většinou k zálohám na vo- jenské potřeby a nově požadované úvěry nepostač na jedné straně uhraditi mimořádné vojenské po- třeby a na druhé straně v plném rozsahu též in- vestice. Proto nutno prý inveslice obmeziti až d opětného naplnění pokladen.
K Bank Rakousko Sarajevo Uhry
19 article
Haličská těžba surového petroleje. „Slowo Pol- skie“ uveřejnilo článek tajemníka Haličské petrole- jové společnosti ve Lvově, dra. Bartoszewi- cze o halíčské těžbě surového petroleje r. 1912. dle něhož činila 118.700 cisteren. t. j. o 27.473 cisterny méně než r. 1911. Tustanovická boryslavská těžba byla vydatnější než v jiných krajinách: činilať 102.694 cisteren, t. j. přes 869 veškeré haličské těžby surového petroleje. Ostat- ní jámy poskytly asi 16%. Pokles celkové produkoe způsoben byl skoro výlučně poklesem těžby v TTu- stanovicích, kde bylo vytěženo o 14.898 cisteren méně než r. 1911. V Boryslavi vytěženo bylo 2682 cisterny a ve všech ostatních dolech jen o 271 cisternu méně než r. 1911. Schodnica vytěžila 3217 (r. 1911 3496) cisteren. Naproti tomu těžba v
Lvov Tt Slowo Polo
20 article
Bytkově stoupla z 2968 na 3110 cisteren. R. 1912 bylo v Haliči 45 míst, ve kterých byl dobýván suro- vý petrolej, avšak jen v 7 místech činila těžba přes 1000 cisteren. Potřeba surového petroleje či- nila 178.978 cisteren a byla tudiž o více než 60.000 cisteren větší než těžba. Tento rozdil byl uhrazen z nashromážděných zásob, což vedlo ke zvýšení cen, jež stouply o více než 100 proc. Na počátku roku 1912 činila cena něco přes 4 K. na konci roku přes 10 K Akc, spol. továrny na železné zboží v Šoproni- štyrském Hradci konala 19. t. m. valnou hromadu. jež se usnesla z čistého zisku 595.082 K vypláceti 13procentaí dividendu a na nový účet převéstí 41.548 K. Svaz polských průmyslníků keramických Krakově konal ve dnech 16, a 17. t. m. valné shro- máždění za neobyčejně četné účasti. Se zvláštním zájmem setkala se uspořádaná anketa o odbyto- vých poměrech závodů na tašky na střechy. O po- něrech v průmyslu kachlových kamen referoval poutavě inž. K. Z. Ciesjelski, o čízení dodávkovém ředitel Grodzickí a dr. Merz. Svaz vyslovil dále naléhavý požadavek, aby co nejdřive uskutečněno bylo usnesení sněmu z r. 1911, dle něhož ve Lvově má býti zřízena odborná dkola pro kera- miku. Na pořadu byly dále ještě četné otázky z výrobní techniky průmyslu keramického.
doktor Merz Halič Šoproň Hradec Krakov Lvov Grodzickí
21 article
Zákonná úprava kartelů v Rusku. Ruské míni- sterstvo obchodu vypracovalo osnovu zákona o syndikátech. V Rusku exisiuje 60 ež 70 syn- dakátů ve formě akciových společnosté, jež na ve- nek provozují obchody na vlastní účet neb komi- sionářsky. Ježto zákonem syndíkáty nejsou uzná- ny, v praxi nelze věak jich postrádalí, byly úřady nuceny je trpěti, aniž mohly kontrolovati jejich činnost. O nutnosti kontroly přesvědčilo ruskou vládu zejména jednání jihoruského uhelného syn- dikátu „Produgolí“, jenž vyháněl ceny bezohledně do výše. Ruský železářský syndikát „Prodameta“ první počal předkládati veřejnosti data. Uznává se činnost měďařského syndikátu „Medj“, jenž má zásluhy o povznesení ruské produkce mědi. Úspěš- ná byla též činnost ruského syndikátu pro drát „Provoloka“. Krály bezohledností jsou ruští pe- trolejářští průmysslníci, jejichž syndikát jest tajný Právě zde jest patrna nutnoot legalisování syndí- kátů a trestnosti organisnce tajných syadikátů.
Prodamet Rusko
22 article
Vynikající bankéř německý Artur Fischel,. společník bankovmí firmy berlinské Mendelssohn Co., zemřel dne 20. t. m. v Berlíně ve vělul 56 let. Narodil se jako syn Rakušana v Anglit, v Londýně prodělal začátky svého bankovního po- volání, načež po nělolik let působil ve Vídnív Rak, úvěrním ústavu. Před 25 lety (1888] vstoupil nejprve jako prokurista do berlínské firmy Men- delssohnovy, u níž se stal pozdějí spolumajitelem. Fischel proslul jako znamenitý odborník, zejména v oboru mezinárodního fiancování, vynikající by- la jeho součinnost při ruských transakcích státně- finančních. Velké vážnosti těšily se též jeho úsud- ky a podněty v oboru měny a trhu zlata t v ně- kterých otázkách právních, na př. ve velké anketě bankovmí v Německu a na mesinárodní konferenci směnečně-právní. Zúčastnil se též organisnčních prací při zřízení státní banky marocké. Fischel zasedal též ve správní radě Rak. úvěrního ústavu. Protestní schůze proti kožnímu kartelu svo- lána byla do vídeňské nové radnice na den 31. t. m. všemi rozhodujícími korporacemi rakouských živnostenských a průmyslových odvětví, kůže zpracovávajících. Zástupce vyšlou Zemské svazy obuvníků v Rakousku, jakož i Spolek českýcha moravských továrníků obuvi.
Fischel Rakušan Berlín Londýn Německo Rakousko berlinský Mendelssohn Company Menadelssohnův státní banka
23 title
Inž. Kopista Dubský, spol. s r. o, Nusle u Prahy.
Kopista Dubská Nusle Praha
24 article
největší závod Rakouska- Uherska. Telefon 3840.
RakouskoUhersko
25 article
Konilikt paroplavebních společnosti. Ježto mezi Cinadian Pacific a Austro-Amerikanou ne- bylo dosud dosaženo dohody, byl konkurenční boj obou společností o dopravu v Terstu do Kanady zatím zahájen. Asi v polovici března vyplul první pamik Austro-Amerikany a dne 20. t. m. první parník společnosti Canadisn Pacifie z Terstu do Kanady. Obě společnosti značně snížily jizdné. Jak již bylo osnámeno, vyjednává se o dohodu mezi severoatlantickým plavebním poolem a Ca- nadian Pacifc, šeč porady prý potrvají ještě ně- kolik týdnů, ježto nutno upraviti ještě celou řadu důležitých otázek. Vyjednávání vede se nyní v Terstu mezi společností Canadian Pacific a Austro- Amerikanou a bude v něm rozhodně pokračováno. Opatření ke zmírnění dopravních nesnází n košicko-bohumínské dráze. Jménem dolů ostrav- ského revíru podal cis. rada Fürst, prokurista fir- my Bratří Gutmannové, ministru železnic svob. p.
Fürst Gutmann Cinadian Pacifik Terst Kanada Ca Canadisn Pacifie Canadian Pacifik
26 article
Forsterovi a ministru obchodu dru. šl. Schu- sterovi pamětní spis, ve kterém se navrhuje aby vzhledem k dopravním nesnázím na košicko- bohuminské dráze byla doprava kontingentována a rakouské a hornoslezské uhlí dopravováno bylo stejnoměrně na základě určitého procenta. Takové opatření jest nutné, ježto vybudování košicko- bohumínské dráhy bude vyžadovati několika let. do té doby nutno učiniti aspoň opatření ke zmírnění zmíněných citelných poruch dopravních. Z amerického trhu železářského sděluje „Iro Monger“: Obchod na trhu surového žele- za jest trvale těžkopádný. Ceny ochably, ačkoliv se očekává brzké obnovení koupěchtivosti. Po- ptávka po kujném železe poněkud oživla Tendence jižního slévárenského železa jest slabá. Poptávka po hotovém zboží vzrů- stá. Rovněž poptávka po mostní a stavebn oceli jest živější. Obchod s paličkami jest čilý. Západní spotřebitelé uhnažují svou potřebu ve východních státech; též Kanada kupovala. O- chod s tyčemi se zlepšil a tendence jest o po- znání pevnější. Ceny hotového železa a oceli bylo možno všeobecně plně uhájití.
Forster doktor Monger Kanada
27 article
Prodloužení mezinárodní konvence pro plyno- vé roury. Mezinárodní konvence pro plynové a kotlové roury byla nyní prodloužena až do polovice r. 1913. Německá tuzemská konvence upevněna byla tím, že na místo nynější 24hodinové lhůty stanovena byla měsíční výpovědní lhůta. Obcho s rourami pro velikou, zdrželivost spotřebitelů jest klidný Závody s motorovými pluhy roku 1913, pořá- duné Ústřední hospodářskou společností pro král České. Druhá schůze komitétu pro uspořádání zá- vdění motorových pluhů, ve kterém za předsed- nictví J. J. JUDra. Bedřicha knížete Schwarzen- berga zasedají pánově: dvorní rada Ivan Arh, do české techniky dr. Jos. Anderle, profesoři hospo- dářské akademie v Táboře: inž. Josef Černý a dr Karel Holý, president českého odboru zemědělské rady Adolf Prokůpek a hospodářský rada kapituly sv. Víta Josef Srb, konala se dne 1. března t. r a bylo usneseno, aby závodění motorových pluhů provedlo se na některém dvoře c. k. velkostatku
JUDr Bedřich Schwardit Arh doktor Jos Anderle Ing Černá Holá Prokůpek svatý . Vít Josef Srb Tábor dářský akademie český odbor zemědělský rada
28 article
Tachlovice v době mezi 1. a 15. září 1913 a bližší určení doby dvou dnů, po které bude se zá- vodění konati, jakož i příslušné propracování zá- vodních detailů a administrativy závodění bylo při- kázáno užší komisi, do které zvoleni byli pp.: Iva Arh, hosp. rada Josef Srb a doc. dr. Anderle, kte- řížto pánové se vzácnou ochotou podjali se ulože- ných praci. O hospodářské výstavě v Praze, v květ- nu pořádané, chystá se příslušná propagační akce k upozornění zemědělských kruhů na tuto konku- renci. O velkém zájmu o toto závodění svědčí nej- lépe mnoho dolazů různých strojnických firem, které již nyní slibují svoji účast, a závodění toto stane se zajisté vítaným a poučným podnikem Ústř. hospodářské společnosti pro naše kruhy zeměděl- ské i strojního průmyslu. Podnik tento bude v r 1914 míti svoje pokračování v některé krajině zá- padních nebo jižních Čech.
Arh Josef Srb docent doktor Anderle Tachlovice Praha Čechy
29 article
Trhy. Příští výroční trh pouze na dobytek ko- nati se bude v Lysé nad L. ve středu dne 26. března t. r. Konkursy. Na firmu Šupich a Hersch- mann. mech. tkalcovna, šlichtovna, úpravna a to- várna dřevité vlny v Malé Čermé u Hradce Králové, která koncem ledna t. r. ohlásila insol- venci, uvalen byl nyní konkursí pasiva činí úhrnem 1820.000 K a připadá z nich okrouhle 1 mil. K na dluhy hypoteční. 400.000 K na dluhy za zboží 420.000 K na závazky bankovní: firma nabizela vyrovnací kvotu 30%, kterou však nemohla do- držeti. Tkalcovna má 500 stavů. — Vídeňský obch. soud uvalil konkurs na oděvní konfekční firmu Rebner Pick ve Vídni II., Obere Donau- strasse 91: pasíva činí 250.000 K, aktiva jsou jen nepatrná, poněvadž i pohledávky jsou postoupeny. Týž soud uvalil konkurs na krejčovskou fírmu Kladiva 8 Brayer ve Vídni I., Habsburger- gasse 5, a její společníky Josefa Kladivu, IX., Müll- nergasse 9, a ZZikmunda Brayera, II., Praterstr. 51.
Kladiva Lysá nad L Hradec Králové Vídeň Dunaj Habsburger Šupich Hersch Rebner Pick ZZikmunda Brayer II Kladiva 8 Brayer
30 article Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský. Zemská jednota společenstev řezníků a uze- nářů v král. Českém oznamuje, že následkem svátků velikonočních »Řezníeko-uzenářské Noviny« vyjdou až dne 2. dubna ve zvětšeném objemu. Členové společenstev, kteři noviny nedo- stávají, se vyzývají, aby udali přesné adresy, by jim list správně celoročně z darm a zasílán býti mohl. Z nemocenské pokladny pomocníků při spo- lečenstvu kožešníků v Praze. P. T. živnostníkům se oznamuje, že vybírání příspěvků koná se ve středu 26. března od 7. do 9. hod. večerní ve spolkové místnosti. Trhy peněžní Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 21. března. (Zpráva Živnost. banky.) 21. III. 20. III. 500.— 500.— Diskontní banka . . . . . . . 502.—ex 533.— Mezinárodní banka . . . . . 354.— 353.— Průmyslová banka . . . . . . 135.— 136.— Sormovo . . . . . . . . . . 327.— 331.— Metall . . . . . . . . . . . 182.— 182.— Kolomna . . . . . . . . . . 159.— 160.— Putilov . . . . . . . . . . . 300.— 303.— Nikopol. (kmenové) . . . . . 455.— 456.— Malcov . . . . . . . . . .. 314.— 315.— Doněc-Jurjev . . . . . . . . 341.— 342.— Lessner . . . . . . . . . . . 268.— 271.— Baltické vagonky . . . . .. 690.— 685.— Lena . . . . . . . . . . . . 324.— 315.— Severo-doněcká dráha . . . . 198.— 199.— Sulinské závody . . . . . . . 683.— Baku . . . . . . . . . . . . 2410.— 2400.— Kaspické . . . . . . . . . . 215.— 214.— Parviajnen. . . . . . . . . . 437.— 446.— Asserin . . . . . . . . . . . 238.— 238.— Baranovský . . . . . . . . . 177.— 177.— Severní sklářské . . . . . . . 198.— Nobless . . . . . . . . . . .
Sormův Putilov Malcov Lessner Leno Parviajnen Asserin Baranovskij Praha Petrohrad Kolomna Nikopol Doněce Jurjevo Bak diskontní banka mezinárodní banka průmyslový banka uzenářský novina
31 article MOElCHANDON
MOElCHANDON Ohýbání skla nejtěžáích tvarů i největších rozměrů. Večkeré rozpočty vyřizují se zdarma. Tržní zprávy z venkova. Z Domažlic, 20. března. (Pův. zpr.) 100 k pšenice K 18.50, —.—, žita 16.50, —.—, ječ mene —.—, —.—, ovsa 16.—, 16.50, 1 kg másle 2.86, kopa vajec 4.—, brambory pytel 0.—.
Domažlice kg
33 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na sobotu, 22. března. Den od začátku roku 81. do konce roku 285. Východ slunce o 6. h. 3 m ráno, západ slunce o 6.hod. 16 m. več. — Výcho měsíce o 6. hod. 33 min. več., západ měsícy o 6. hod. — min. v noci. Katolíků svátky: Bílá sobota. Evangelíků: Jiř. Poděbrad. Pravoslavných (9. březnal: 40 muč. v S. Židů: Cavi Sabb. Záchor- teornogická poorování na ratiledné na Petříné. 325 metrů nad mořem. Dne 20. a 21. března. 9 h. več. 7 h. r. 2 h. odp. Tlakoměr . 730-2 729 5 733.3 Teploměr C, ci- 6.2 8.2 + 13. Vlhko . . 86 89 pod zamra- čeno mrakem Jz Jz
Poděbrady Cav Sabb + 13
41 article
Divadla. = Dnes. = Král. české zemské divadlo v Praze, Národní divadlo, V noremní den 22. března se nehraje. Městské divadlo Král. 1Vinohradů Na Bilou sobotu se nehraje. Biograf Lucerna. Dnes na Bilou sobotu zavřeno Od 23. do 27. března „SATAN“. Tragedle člověku Předvedení trvá téměř 2 hodiny. — Sesilený orchostr Obyčejné ceny. Předprodejní sníženky platny- Kabaret Lucerna. 1/29.—1/212. Na Bílou sobotu zavřeno. Od neděle dne 23. t. m. JEAN PAU L Gerda Sleg. - Prolog. - „Lekce“, veselá soéna. „Taneční bodina“. - Slovácké tance. - Nové pražské písně od Rud. Vašaty. — POSLEDNÍ PROGRAM V SAISONE 1912-13
Král Jean Sleg Vašata Praha divadlo národní divadlo městský divadlo Královský . 1 vinohrad PAU L Gerd