ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d1f16f0-8fcb-11dd-be66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 70, place 41, org 9, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
22. března 1913. Číslo 8o.
4 article
čí odbyt?
5 article
„České obchodní museum v Praze“ roze- slalo na odborné kruhy zahraničné oběžníl se žádostí za podporu jeho snah, oběžník ten- to byl přirozeně sepsán v jazyce francouz- ském, jakožto obvyklé mezinárodní řeči. Ně- které ústavy a korporace říšsko-německé vrátily tento oběžník z důvodů nacionálně- politických, jak vysvítá z přípisů, jimiž toto odmítnutí provázely a ještě více z uveřejnění těchto důvodů v německém tisku. „Bohemia“ dychtivě zaznamenává každý takový případ pod titulem: „Náležité odbytí“, jak to učinil také s přípisem svídnické obchodní komory Jak ze znění přípisu, v „Bohemii“ uveřejně- ného, vysvítá, pohoršila se obchodní komora svídnická nejvíce názvem, užitým v oběžníku „Musee de commerce tchéque“ i vytýká Českému obchodnímu museu, že ji není znám žádný speciální český obchod, nýbrž že zná jedině rakousko- uherský obchod, anebo obchod králov- ství Českého, Čechy i Němce objímají- cího.“ „Bohemia“, která mýtí ve svém textu titul království Českého, kde naň padne, otiskla tento pasus i s nenáviděným jinak královstvím Českým jakožto zasloužené po- učení, nehledíc na to, že je-li poučením, mohlo by se týkati v první řadě německého tisku a německých národohospodářských politiků, kteří rozdíl mezi českým a německým obcho- dem první vynalezli, politicky vykořistili, ce- lou prepotentní německo-nacionální posiciv Čechách na něm založili a český obchod pří- mo přinutili zaujati postavení, jehož částí jes také „České obchodní museum“ v Praze
Němec Praha Čechy Český obchodní muzeum Bohemia Musee jít commerka tchéque
6 article
Argumentu mohutnějšího, bohatšího něme- ckého obchodu a průmyslu slyšíme a čteme s německé strany při každé příležitosti. jedná-li se o oboustranné poměry politické a poplatnické, a nejen že z něho odvozují se všechna nadpráví, na něž Němcí v Čechách a zemském hospodářství činí nároky, ale jmé- nem jeho utlačují německé obchodní komory v Čechách zájmy svých českých voličstev šma- hem, jak předobře známo. Jménem jeho vede se s německé strany důrazná a dobře zorga- nisovaná agitace boykotu proti českému ob- chodu. Jestliže tedy zájmy českého a něme- ckého obchodu v Čechách na sebe narážej tříbením a tříděním národnostní provenience a konsumu, je to dílo především německé agi- tace, jejímž typickým představitelem jest — „Bohemia“. Německý protest protí volbám v Dubíkově Protest dubíkovských Němců proti obecním volbám v Dubíkově na Budějovicku, při nichž zvítězili Češl, byl okresním hejtmanstvím č.-budě- lovickým zamítnut. »Der čechoslavísche Socialdemokrat.« Ústřední orgán česko-slovanské sociální de- mokracie oznamuje veřejnosti první číslo něme- ckého druha v propagování zájmů sociálně-demo- kratických autonomistů. Nový německý orgán strany nazývá se »Der čechoslavische Socialde- mokrat« a podle úvodního článku jest určen z mluvčího strany k lnternucionale k obhájení auto- nomistického stanovíska, které se považuje v oněch kruzích ve shodě s centralisty za separatistické. K tomuto správnému informování mezinárodní ve- řejnosti sociálně-demokratické směřují všechny ostatní články nového časopisu, v němž otištěno je také memorandum strany, podané mezinárod- nímu socialistickému sekretariátu. »Der čechosla- visché Socialdemokratk bude vycházeti dvakráte měsíčně.
Němec Češl Čechy Budějovicko Němce Bohemia
7 article
Ze Slezska.
Slezsko
8 article
(Zemský sněm. — Dohoda s Poláky sociální demokracie.) Zemský sněm slezský sejde se bezprostředně po svátcích ke kratšímu zasedání. Ačkoliv čekají jej dosti četné úkoly, přece jen nelze říci, že by v zemi bylo patrného zájmu o nastávající kampai sněmovní. Zemský sněm ztrácí postupně sice, ale za to tím jistěji na svém významu, neboť stává se výhradně sněmem slezských Němců, pro jichž po- třeby má dokonalé porozumění, a ti jsou, jak zná- mo, menšinou slezského obyvatelstva. O úkolech těší se už, bude se jim vše líbit, budou tle- skat ... — Jakž by nel Sami se pohrnete, sam budete tleskat. Jenže požitek nebude proto přece — umělecký. — Jaký pak? — Jakýkoli. Výletní, zvláštnostní, sna požitek z novoty, z mimořádné události, ně- jaký společenský požitek třeba, náladnostní jaký chcetel Jen umělecký nebudel — Čert vezmi slovol Umělecký, neumě- lecký! Všecko má svůj čas, své místo. V zimě v Národním, vysoké umění! V létě, venku na palouku — jiná rozkoš! . .. — Jenže, obstarávat takovou po- stranní rozkoš! Je-li to úkol Národního? — Proč ne? Takový letní úkol . . — Totiž, je-li dost důstojný? . . . — Není nedůstojno, co je nutno.A jisto je, Národní v létě ven do šárky mu sí. — Aj, aj! Najednou? Kdopak poroučí? — Vrcholný princip, životná potřeb káže. Národní chce žít, jako jiná bytost.A život stojí penize. Národní potřebuje mnoho peněz. Nikdo mu je zadarmo nedá. Třeb je opatřit, vydělat . . — Za cenu své důstojnosti? — Za každou cenu. Napřed žít, pak teprv pomýšlet na důstojnost. Zákon každé živnosti. Káže-li živnost, umělec se musí stát i akrobatem . ..
Polák Němec Sam Aj
9 article
— Šeredná zásadal Kam se za ní po- děje vyšší snaha? — Zásada sem či tam. Národní samo na ni nepřipadlo. Svět to tak vymyslil. Novo- věký rozvoj to přinesl. Všecku idejnou snahu tak podřídil, zotročil. Všecka práce, i nej- vyšší a nejduchovnější je především živ- nost. Podléhá zákonům živnostenským. — A není spásy z té otročiny? — Zdá se, není. Leda, jediné — snad .. — Které? — Kdysi tak bývalo. Vyšší snaha uklá- dala člověku dvojí robotu. Jednu řemeslnou. k vůli výživě, druhou svobodnou, sváteční. pro potřebu nitra, čistou radost tvůrčí, lásku k věci . .. — Jemináčku! Návrat — k diletantismu — Což na jménu sejde! . ..
Nova
10 article
Ne, nel Tož raději živnostl A hezky střídati V zimě do Zlatého domu na operu a uměníl A v létě? Někam do Divoké Šárky, třeba na panáčkyl v nadcházejícím zasedání se mnoho nepíše, za to mnoho se připravuje potají. Ví se, že se bude pro- jednávati zemský rozpočet, nám krajně nepříznivý. že se má projednati zemský zdravotní zákon, o- tázka úpravy platů učitelských, dále jsou na po- řadu jednáni některé otázky rázu hospodářského Konečně pak se ví, že jest vroucím přáním Němeů využiti nynější rozháranosti mezi námi a Poláky k tomu, aby ve smyslu německých přání byl změ- něn školský zákon a zákon o volbě do obcí. Cel- kem nutno konstatovati, že jako zpravidla, fak tentokráte naše i polské postavení vůči sněmovní německé většině jest delensivní. Náš požadavek aby byl reformován volební řád na sněm, odsunuje se opětně, poněvadž Němci reformoval nechtějí Každá reforma nutně musí pro ně znamenat ústup z nynějších posic a odtud jejich snaha, každé re- formě se vyhnouti. My pak nemáme tolik vlivu abychom příslušnou předlohu na stůl zemských po- slanců vecpali.
Polák Němec
11 article
A není také divu. Poměr mezi námi a Poláky jest opětně napiatý až k prasknutí a vnitřní pomě- ry v českém táboře stále ještě nejsou takové, jako by býti měly. Mezi jednotlivými stranami politický- mi není nutné harmonie k velikým manifestacim. které jistě volání po reformě volebního řádu by podepřely. Zemští poslanci mohou se ve svém usi- lování podepříli nejvýže o novinářské prolevy. Jest patrno stále znatelněji, že se stala velká chyba. když se před několika lety zmařila reforma, kterou na německé většině vybojovali poslanci Hrubý Stratil. Tchdá, ačkoliv nepodařilo se docíliti pod- statného relativního zvýšení naší manďátové drža- vy, přece jen znamenala úprava volebního řádu pro nás mnoho a sice tím, že nám zahezpečovala jednoho člena v zemském výboru a pak zvyšovala značné absolutní počet našich i polských poslanců. dostatečný k zamezení přijetí tak nepříznivých předloh, o jakých jest řeč výše. To, co Hrubý
Polák Stratil
12 article
Stratil na Němcích vybojovali, bylo však nedosta- tečným pro naše radikály, a tak všechno k naší ve- liké škodě padlo. A to nejlepší přichází teprve ny- ní, a sice láteření na positivaí politiku. Tajemník p. Onderka onchdy napsal na ni do olomouckého „Pozora“ satiru, dle níž positivní politika a nikde jiný jest vinna tím, že nynější náš stav jest tal neutěšený atd. atd. Věru, člověk se musí divíti když čte ty úžasné výkony takového žurnalistické- ho radikála, který nemá toho nejmenšího smyslu pro skutečnost, tomu, jací lidé stojí v popředí na- šich bojů. Smířování s Poláky není k ničemu, smi- řování s Němci také není k ničemu a proto my — ač jsme slabí — musíme prosaditi úpravu ve- řejných věcí zcela dle našeho přání a když ne tedy pryč s posítivní politikou — to jest teno takové radikální „satiry“. člověk jejímu autoru se nediví, vždyť pro boha, papír snese ještě větší ne- horáznosti, ale musí se diviti, že redakce „Pozo- ra“, která až dosud vždycky měla smysl pro sku- tečné zájmy českého Slezska, něco podobného může vůbec uveřejniti.
Stratil Němec Onderka Polák Poza Slezsko
13 article
Ostatně dějí se i ještě větší skoky, ale ty člo- věk omluví neznalostí věcí. Když na př. „Časl napíše, že poslední smiřování Čechů s Poláky ve Slezsku dělo se bez účasti polské sociální demo- kracie a že nedávné školské boje jsou jenom dů- sledkem toho, tedy víme, s kým máme čest, p- něvadž vime, že polská sociální demokracic byla při posledních konferencích zastoupena býv. po- slancem drem. Kunickým. Stejně tak mají se věci. chce-li někdo dokazovat — že poslední obecní volby v Těšíně nasvědčují — polské dohodě Němci. Ale takověto věci páchají se se strany anonymních dopisovatelů, kterým se mnoho mus odpustit. Ale piší-li lidé, kteří jsou přímo expono- vání na našem nacionálním postupu a u nichž jejich povolání přímo vylučuje neinformovanost tak jak onehdy psal p. JUC. Onderka, pak ji opravdu přestává všechno.
Čecho Polák Kunický Němec Onderka Slezsko Těšín
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Případ „Skodry“.
Skodra RakouskoUhersko
15 article
Dle referátů kapitána a strojnika ob- chodního parníku „Skodry“, patřícího uher- ské paroplavební společností „Hungaro-Croa- ta“, zdá se býti správným, že velitel přístavu medvanského, Srb nebo Černohorec, přinulíl tuto loď, aby vykonala některé služby, k nim nebyla povinna, zejména aby dopravila na břeh s řeckých lodí několik set srbských vo- jáků a pomáhala při zachraňování jiných, moři tonoucích Srbů. První službu z při- nucení vykonala, druhé záchranné službě se vyhnula tím, že ujela. „Skodra“ dle doznánt kapitána neutrpěla nijaké škody kromě snad nějaké ztráty času. Vídeňský štvavý tisk prohlažuje případ „Skodry“ za bezohledné porušení mezi- národního práva. Ale i to je lež. Sám vídeňský „Zeit“ praví dnes v té věci: Nucené použití obchodních lodí neutrálních států k vo- jenským transportům za války nebo k jiným vojenským výkonům, jest opatření, zvané „jus angariae“, jehož oprávněnost. dle mezinárodního práva není dosud žád- nou mezinárodní dohodou upra- vena a jež se dle názorů předních znaleů mezinárodního práva dá ospravedlniti pouze v případech skutečného nebezpečí a je spo- jena s povinností, poskytnouti takové ob- chodní lodi náhradu. Na haagské konferenc jednalo se též o angarii, ale nedošlo k nijaké dohodě. Rakousko a některé jiné státy pro- hlásily angarii za nepřípustnou, ale Anglie jiné největší námořní státy odepřely vázati se v té věci jakýmkoli usnesením konference. Otázka je tedy nerozřešena. Angarie užila na př. i Německo za války r. 1870, kdyžu Duclairu použilo k dopravě některých an- glických obchodních korábů a nedalo jim za to ani dostatečné náhrady.
Srb Černohorec Srba Duclair Rakousko Anglie Německo HungaroCroa
16 article
Srbové v Medvě přinutili „Skodru“ k vy- konání pomocných služeb skutečně v době krajního nebezpečí, když turecký kři- žák „Hamidie“ zapálil řecké dopravní lodi srbskému vojsku, nacházejícímu se na lodích, hrozilo utonutí. Mezinárodní právo v Medvě tedy porušeno nebylo a uherská paroplavební společnost má pouze nárok na peněžitou ná- hradu za dopravu asi 600 srbských vojáků z řeckých parníků na břeh. Na „Skodru“u její velitele padá však hanba, že se vyhnul povinnosti, zachraňovat tonoucí vojáky ujeli z přistavu na širé moře. Polští národní demokraté proti volební opravě. Dr. Glsbiňski svolal stranu národně demokratickou na poradu na den 19. t. m. do Lvova, aby zaujala stanovisko k navržené opravě haličského zemského zřízení a voleb- ního řádu. Po několika řečech, v nichž odsu- zována navržená změna volebního řádu Jak nebezpečná polskému panství v Haliči a na- držující jednostranně Malorusům přijatá reso- luce, v níž se strana zavazuje: hlasovati ve sněmě proti navržené reformě a v případě po- třeby zmařiti ji odchodem ze sněmu, aby se sněm stal neschopným usnášeti se. Výtky národních demokratů Jsou ovšem plané a vycházejí z jich zásadního odporu proti rovnoprávnosti Malorusů v Haliči. Hroz- ba odchodem ze sněmu není také strašná R. 1908 bylo zvoleno do sněmu již jen de se národních demokratů a jich odchodem sněm by nepožbyl kompetence. Hrozba ta mohla by se státi nebezpečnou jen v tom případě, kdyby se k národním demokratům přídali četnější konservativci, kteří volební opravě nepřejí.
Srba doktor Glsbiňski Malorus Lvov Halič
17 article Skvělé finance dolnorakouské.
Skvělé finance dolnorakouské. Jest známo, že ze všech korunních zemí rakouských pouze Dolní Rakousy jsou aktiv- ní. Sněmovní rozpočtový výbor předložil prá- vě rozpočet na r. 1913, jenž vykazuje koru 66,743.959 potřeby, 66,758.418 K úhrady, tedy přebytek 14.459 K nehledě k novému podílu. který připadne Dolním Rakousům dle malého finančního plánu. Dolní Rakousy stojí si fi- nančně tak dobře, že mohou platy zemského maršálka a přísedicích zemského výboru, vy- žadující nyní 51.450 K, zvýšiti na 95.450 K.
Dolní Rakousy
18 title
Za hranicemi.
19 article Bitolie zůstane Srbům.
Bitolie zůstane Srbům. Známo, že Bitolie město šedesátitisícové kde Srbové dobyli největšího vítězství, měla podle úmluvy, před válkou uzavřené, připad- nouti Bulharům. Ale při tom se předpoklá- dalo, že Bulhaři si jí dobudou. Osud ji dal v ruce Srbům. Srbská vláda dosud jevila dost ochoty Bulharům ji vydat, ale vítězné vojsko srbské toho dopustiti nechce, ukazujíc, že by nebylo spravedlivo, aby jeho prolitá krev méně platila než bulharská. Ačkoli velko- bulharská strana se tomu protivila, aby do- bytá země byla mezí Bulharsko a Srbsko ji- nak rozdělena, než před válkou smluveno bulharská vláda, nemohouc bez odměny ne- chati velíké služby pomocného vojska srb- ského a také nemohouc neuznávati skvělých výkonů srbských vojsk na bojiští, konečně přistoupila na jiné rozdělení, podle něhož Srbové dostanou všechen pravý břeh řeky Vardaru a tedy i Veles, Prilep Marka krá- leviče, Bitolie, Ochrid, Resna aj. Obě vlády, srbská i bulharská, musily s přizpůsobiti smýšlení srbského voj- ska, a vláda srbská bude musiti s tímto či- nitelem počítat i v jiných otázkách. Zejména mladí důstojníci prohlašují, že za žádnou cenu nikomu nevydají hroby svých padlých druhů a raději volí, aby zde byli i hrobové jejich než aby se dostaly do cizích rukou. A nejvyšší velitelé schvalují toto vlastenecké smýšlení srbského vojska.
Srba Bulhar Veles Ochrid Bulharsko Srbsko Vardar
20 article
Za všechno srbské vojsko promluvil v bělehradském „Piemontě“ nejmladší major Vojen Popovič, populárně zvaný „vojvoda Vuk“, důstojník, který se ve válce nejvíc pro- slavil a stal se miláčkem nejen vší srbské armády, nýbrž i všeho národa. On byl ve vál- ce vůdcem pumařů, kteří se všude na ne- přítele vrhali s neslýchanou odvahou a pu- mami, ručně metanými, jej nejprve ohrozili. načež jej podali jiným druhům zbraně. „Voj- voda Vuk“, muž 30letý, v řečeném listě uve- řejnil otevřený list vládě, v němž ji zapřísahá, aby nikomu nepovolo- vala, a předpovídá jí, neučiní-li tak, že bude míti celou srbskou armád proti sobě. Pravi mezi jiným: Nám, jichž ušetřila Smrt, hroby našich dědů i našich druhů jsou tak posvátny, že bychom stokráte raději i sami se do nich položíli, než bychom dopustili, aby po osvobození od Turků staly se državou jiného státu, než srbského. Nemý- liž se srbská vláda ani kdo jiný, že se srbské
Popovič Vuka
21 article
vojsko dá oblomiti ukazováním na nutnost aby balkánský svaz byl zachování Chcete-l zachovati balkánský spolek, musíte býti spra- vedlivi i k srbskému národu, i k srbskému vojínu. Nechť si bude Don-Kichotem kdo chce, srbský vojín jim nebude! Podívejte se na mapu i vysvitne vám, co by bylo ze Srbů, kdyby byli obklíčeni od Albanie, Rakouska i od Bulharska, jež by si Srbů ani vážit ne- mohlo, kdyby mu jen tak zhola vydali, co svou krví vykoupili, a nebylo by jim za tu cenu získáno za věčného přítele. Proto vlá d srbská se neopovaž nám nařídit abychom vydali dobyté kraje, ne- boť v tom případě nejen neu po- slechneme, nýbrž i potrestáme j za zradu vlastil V Bělehradě se myslí, že vláda vojvodu Vuka za tento projev potrestá, ale tím jen rozmnoží jeho populárnost v armádě i ná- rodě, neboť všichni Srbové právě od něho neohroženého a šťastného vůdce předvoje pu- mařů, takového smělého slova očekávali.
Srba Albánie Rakousko Bulharsko Bělehrad Vuka
22 article
K tomu jest zapotřebí několik výstraž- ných slov s naší české strany. Pronun- ciamento »vojvody Vuka« prozrazuje silný sklon k praetorianství. Ale praetorianství by srbské věci víc uškodilo nežli všecko jiné, protože by znemožnilo klidnou a tvůrč činnost státnickou. Jestliže Bulhaři, jak Bělehradě prohlašují, už přistoupili na to. aby se Srbům dostalo všecko území na pra- vém břehu Vardaru, pak nemají. Srbové žádné příčiny k nespokojenosti a výčitkám Bulhaři, takto se Srby se srovnávající, pro- zrazují více politického smyslu a proziravo- sti, než junák »vojvoda Vuk«, a politikům nyní po válce náleží hlavní slovo, nikoli vo- jínům. Úkolem politiků srbských i bulhar- ských, úkolem obou vlád i panovníků bude balkánský spolek utvrditi, nebot jen on zabezpečí všem Balkáncům budoucnost Nedokáží-li toho a balkánský spolek sami rozbíjou, zmaří ovoce svých slavných vítěz- ství a nebudou po nějakém čase moci za- bránit, aby nad zemí, kde jsou »hroby je- jich padlých druhů«, nevládl někdo jiný. Srbům i Bulharům stejně nebezpečný.
Bulhar Srba Vuka Bělehrad Vardar
23 article Srbové o »Hamídíji«
Srbové o »Hamídíji« Když do Bělehradu stihly zprávy o »Hami- diji«, všichni měli za to, že účelem bombardování bylo potopiti parníky, převážející srbské vojsko ze Soluna pro Skader. Ale když další zprávy oznámily, že hlavní vojenské transporty jsou jii na místě a že jim »Hamidije« nemůže ublížit. všem se odlehčilo. Zdá ze, že přepad, provedený »Hamidijí«, bude Srbsku na veliký prospěch, a že snad hřmění jejích děl odzvonilo »samostatné Al- banii«. Celá škoda, způsobená »Hamidijí«, člní as půl mil. dinarů na statku a lidských životů ztra- ceno 40—50. Ale kdyby »Hamídie« byla připlula o několik hodin dřív, byla by přivodila katastrofu- neboť právě v tu dobu vyloďoval se XVII. pěší pluk, ten, který se proslavil u Kumanova a Bito- lie, zvláště pak u Prilipu, na Prisatu a na Mědě- ném Humně. Odstonala to řecká loď s nákladem spíže, jež utonula, a jiné dvě byly značně porou- chány u Medovy. Srbská horská dělostřelba od- pověděla »Hamidiji« ohněm a přinutila ji odplouti. »Hamidije« se více srbskému vojsku neukáže sice ji stihne to, co připravovala jemu (Z bělehradského dopisu »Srbské Rěči«.)
Srba Prilip Prisa Medův Bělehrad Hami Srbsko Kumanovo
24 article
O programu ruského ministra vnítra. Program ministra vnitra Maklakova, který jsme uveřejnili podle interviewu v denníku „Temps“. vyzval ovšem v ruském tisku mnoho kri- tických hlasů. Jmenovitě navrhovaná „předběžná“ censura jest všeobecně odsuzována. V „Novém Vremeni“ se proti tomu staví i Meňšikov. Nov omezení tisku je prý v protivě s paragrafem 79 ruských základních zákonů, který praví: „Každý může v mezích zákona vyjadřovat ústně nebo pí- semně svoje myšlenky a rozšiřoval je tiskem nebo jiným způsobem.“ Jestliže jiné přečiny občanů ne- podléhaií předchozí censuže, proč by měl ji pod- léhat právě tisk? „Russkaja Molva“ dokazuje, že posílat na censuru denník tři hodiny před vyjítím jest technickou nemožností V „Rěči“ Miljukov do- volává se na obranu svebody fisku i slavfanolilů jmenovitě J. S. Aksakova, který žádal, aby v zá- kladních zákonech byla vyslovena zásada „svo- body tištěného slova“ v rozměrech značnějších, než byla později určena zákony konstitučními. Ve vládní komisi Kobekově, která v r. 1905 měla vy- pracovat zákon o tisku, jak píše „Den“, velmi jas- ně pochopili, že nelze žádat zachování jisté lhůty mezi vytištěním a vyjítím novin, že by to zname- nalo zachovat předchozí censuru. Ovšem kdyby Rusové znali naše tiskové poměry, tak by viděli že při jich dosavadní tiskové nesvobodě jsou svo- bodnější nežli náž tisk. Otázka zabezpečení ruského duchovenstva. Okťabristé podali hosudarstvenné dumě návrk zákona o hmotném zabezpečení duchovenstva Navrhují, aby duchovenstvo dostávalo plat čá- stečně od státu jako odměnu za vedení matrik, částečně od obcí, ve kterých duchovní konají svůj úřad. Plným platem duchovního bylo by 2400 rublů (přes 5000 korun), diakona 1200 rublů a psalomščíka (žalmty) 600 rublů.
Maklakov Miljukov Aksakův Kobekův Rus Nový Vremit Russkij Molva
25 article
Nesplněné touhy.
26 article
Ruské církevní kruhy těšily se na nedávne jubileum Romanovců, očekávajíce, že při té pří- ležitosti bude obnoven ruský patriarchát. Všechno bylo pro to přípraveno, byly vypracovány zákony o právech patriarchy, bylo stanoveno, že bude patriarcha opět sidlit v Moskvě, dokonce přibyl n jubilejní slavnosti východní patriarcha jako kdys při prvém zřízení patriarchátu v Moskvě, z dale kého Počajeva byla k této slavnostní přiležitosti přivezena posvátná ikona, ale vládní kruhy pa- triarchátu nepovolily. Církevní kruhy mohly by usilovat o obnovení patriarchátu též ústavní zá- konodárnou cestou, nejen samodržavným akten panovníkovým, ale na té cestě sotva by dosáhly úspěchu. Zbývá tedy ještě jeden pokust usněstí se o patriarchátě na sboru arcibiskupů a usne- sení předložit schváleni panovníkovu. Ale ani tat cesta prý neslibuje mnoho. Naděje na obnovení patriarchátu pojí se hlavně ku přátelskému po- měru volyňského arcibiskupa Antonia se Sable- rem, vrchním prokurorem pravoslavné církve Arcibiskup Antonij se vždy připomína jako stálý kandidát na prestol přištího patriarchy ruského
Romanovec Antonius Antonij Moskva
27 article
Podle kanonických pravidel měl. by být patri- archa volen ve sboru pravoslavné církve ruské Ale církevních sborů posud není, poněvadž byly zároveň s patriarchátem zrušeny Petrem Velikým Arcibiskup Antonij sice dokazuje, že by patri- archa mohl být jmenován i před svoláním cirkev- ního sboru, ale patrně posud rozhodující kruhy pro své mínění nezískal; mínění Antoniovo zna- menalo by ovšem značné omezení svéprávnosti cirkve státii mocí Ale v jistých kruzích ruských přiliš mnoho si slibují od ruského »papežství.« V patriarchátě vidí vastně vělšinou ceslu k osvobození církve od státního dozoru v tísnivé fermě nynější vrchní prokuratury; proto by ne- dbali na počáteční nepříjemnost s nekanonickým státním jmenováním patriarchy, který by potom se stal zárukou hicrarchické neodvislosti. Patri- archát ve své idealní podobě jest výrazem cir- kevní samosprávy a vyvrcholením representativ- ního zřízení církevního; patriarcha dle té theorie není církevním náčelníkem čí vladařem, nýbrž jen prvým mezi bískupy, nemajícím práva nio důležitého podnikat bez souhlasu cirkevního sboru.
Antoniův Patri
28 article
Ale vládnoucí ruská hierarchie netouží po závis- losti patriarchově od církovního sboru, nýbrž jest ochotna ustoupit jeho jmenování státní moci přidělit mu takovou rozhodujíci moc proti pod- řizeným, jmenovitě nad budoucím církevním sborem, jakou asi má římský papež nad kon- cilemi. Hynoucí „víšňové sady“. Pouze jemnému uměleckému vkusu A. Če- chova podařilo se zachytit poslední záblesky staré šlechtické slávy ve „Vížňovém sadu“. Jak lehko- myslně ustupuje stará rodová šlechta dobývačnému kupci a jak melancholicky působí zánik „višňo- vých sadů“, plodů umělecké kultury, pod úder seker bezohledného praktsckého pokolení budou- nostil Ale v dnešním šlechtickém pokoleni ani těch Sajevských mnoho není, kteří jsou, ti přešli do pokrokové a kadetské strany. Ve vlastním před stavítelstvu ruské šlechty převládají lidé zdědě- ných panovačných instinktů, ne lidé jemné du- ševní kultury. To pozorovat i na jednání sjezdu sjednocené ruské šlechty. Proti požadavku obno- vení tělesného trestu, v němž většina přítomných viděla jedinou záchranu, vystoupila i část šlechticů poukazujíc na to, že podobné návrhy vlastně urá- žejí šlechtickou důstojnost. Dále sjezd se staral o to, jak by získal zase nějaký milodar pro hynoucí šlechtu, která prý mnoho trpí revolučním hnutím.
A če Vížňový sad východ sad
29 article
Patrně pomoc, kterou už po dlouhá desítiletí po- skytuje stát šlechlickými bankami, nestačí zachrá- nit nehospodářskou šlechtu. Založeny budou nové šlechtické pokladny vzájemné pomoci, k nimž ui dostali 10milionový fond. Ale všechny tyto umělé prostředky nemohou zastavit pozvolné klesání ruské šlechty. V někte- rých okresech počet šlechtických statkářů tal- klesl, že nemají ani lidí, aby obsadili patřiční samosprávné úřady. V Nikolajevském újezdě Samarské gubernii počet šlechticů za posledníeh 40 let klesl o 80 proc. Nešlechtičtí velkostatkáři převyšují šlechtické desetkrát. V Tulské guberni šlechticům r. 1871 patřilo 1,131.201 desjatin, r. 1912 jen 558.804 des. Hynou „višňové sady“, zanikají šlechtické rody, poněvadž šlechta přivykla jen požívat plodů cizí práce a sama si nemůže pomoci. Tam, kde nastupuje nový živel, mnohá stará někdy i dobrá instituce sice zanikne, ale kone konců přece jen nejdemokratičtější dubernie jsou nejpokročilejší. O kulturní práci takových demo- kratických zemstev, jako jsou v Permské. Volo- godské a Vjatské gubernii, dalo by se mnoho vy- kládat. Tam jsou místy na zemský náklad zřízen gymnasia na vesnicích, proto, aby selský student sice nabyl školního vzdělání jako každý jiný, ale při tom se neodtrhl od ruské půdy. Ruští sedláci a duma.
Hyna
30 article
Pokus krajní pravice ruské, způsobit převra proti dumě, se nepodařil. V samé straně pravých o to má hlavní zásluhu duchovenstvo a sedláci Pro pravici, stranu monarchistů klerikálního za- barvení, jest příznačný tento rozkol mezí aristo- kratickými a demokratickými živly. Řada selských poslanců chce již vystoupit ze strany pravých a za- ložit samostatnou frakci. Předseda selské skupin poslanecké. Sevsějev, pravil: „My musíme být na stráži, poněvadž si vážíme IV. dumy stejně, jako jsme si vážili třelí a jako si budeme vážit páte I šasté. My nebudeme pány situace, ale chceme pracoval ve prospěch Ruska.“ — Vjatský poslane z pravé strany, sedlák Tarasov, jde tak daleko proti svým stranníkům skandalistům, že by chtěl zakázat v dumě i potlesk, aby nic nerušilo vášnost jednání. — Jeden z poslanců kněz pravil: „Nás. představitele duchovenstva, dávno rozhořčují vý- stupy pravých. Naše nevole proti Puriškevičoví a jeho stoupencům roste. Ostýcháme se sedět nimi v jedné straně a patrně to dospěje tam, ž utvoříme samostatnou skupinu.“ Jak patrno, duma vžila se jmenovitě v lidových vrstvách, takže za hájený pochod proti ruskému parlameníu nebud asi mít úspěchu.
Tarasov Rusko
31 article
Okrádání Poláků v Prusku Pruská vláda provádí brutální zákon o vy- vlastňování polské půdy k účelům germanisačním takovým způsobem, že vyvlastňování stává se kon- fiskaci majetku bez nležitě náhrady. Tak stala se na příklad, že majitelům vyvlastněných velko- statků Koldrombu a Zlotniku byla přiřknuta ná- hrada o 100.000 a 120.000 marek menší, než cena, za niž je sami koupili Proti tomuto státnímu okrádání Poláků stav se i slušnější německý tisk a sama „Kreuzztg.“ vyslovila mínění, že pod cenu, nedávno skutečně vyplacenou, by bylo možno sestoupiti jen tehdy, kdyby zatím nastalo znehodnocení, jinak však, že má býti dána plná náhrada. Tato zásada, jak po- dotýká „Berl. Tageblatt“, měla by vlastně u kaž- dého stoupence právního státu býti samozřejmou, ale nacionální „Post“ je jiného mínění a dokazuje, že celý účel zákona by se stal illusorním, kdyby stát byl nucen nahraditi vyvlastněným majitelům plnou kupní cenu, kterou zaplatili, neboť pak prý by mohly polské banky získávati pozemky za ceny, které by vyvlastňovací koupi státem pře- dem vyloučily. „Berl. Tagebl.“ dovozuje, že není možno tako- výmto způsobem vésti boj za němeciví, ale ná- prava sotva bude zjednána Ve státě, kde se z ná- rodnosiních důvodů vyvlastňuje, může se z národ- nostních důvodů i okrádati. Morálně je to u skoro jedno.
Polák Berl Post
32 article
Ministerská kríse ve Francii. Tím, že ve čtvrteční schůzi sněmovny francouzské přešlo se k prostému jednacímu pořadu přes návrh resoluce, že sněmovna trvá na volební opravě se zastoupením menšín, objevila se možnost kompromisu v této otázce a usnadnílo se také řešení ministerské krise. Posavadní ministr spravedlnosti Barthou, jenž převzal úkol sestaviti nový kabinet, pro- hlásil žurnalistům, že president Poincaré schválil obě hlavní zásady jeho programu: za prvé hledati nutné dorozumění se senátem, jehož komise pro volební opravu souhlasí do jisté míry s ochranou menšin, za druhé pak provésti co nejdříve tříletou vojenskou službu dle návrhu, vypracovaného ministrem vojen- ství Etiennem.
Barthou Poincaré Francie
33 article
Louis Barthou, narozený v Oloron- Sainte-Marie (Basses Pyrénées), je vynikají- cím advokátem a poslancem od r. 1889. Byl již několikráte ministrem a sice veřejných prací v kabinetě Dupuyově (od května 1894 do ledna 1895), vnitra v kabinetě Mélineově (od dubna 1896 do června 1898), veřejných prací v kabinetech Sarrienově (od března do října 1906) a Clemenceauově (od října 1906 do čer- vence 1909), spravedlnosti v kabinetě Brian- dově (od července 1909 do listopadu 1910) iv posledním kabinetě Briandově od 21. ledna t. r. Známo je o něm, že se hlásí k radikálním socialistům. Z Paříže, 21. března. (K. k.) Bartho příjal učiněnou mu nabídku, aby sestavil ka- binet. Z Paříže, 21. března. [Agence Havas.) Viviani odmítl nabídnutý mu porteleuille ministra spravedlnosti, rovněž i Doumer- gue. Pichon přijme portefeuille ministra zahraničních záležitostí. Valná hromada delegátů Zem- ského ústřed. spolku jednot učitelských.
Barthou Clemenceauův Brian Briandův Havas Viviani Pichon Oloron SainteMarie Paříž Basses Pyrénée
34 article
Když před rokem vyagitována byla bouře proti řed. V. Rašínovi, bývalému starostovi Zemského ústř. spolku jednot učitelských, chopily se některé časopisy, jako „Čas“, Fru- marovy „Učit. Noviny“. „Právo Lidu“ a j. télo příležitosti, aby štvavým způsobem brojily proti předákům učitelské organisace. Vyslo- vily přímo podezření, že za starostování Raší- nova a Černého byly v učitelské organisací páchány pronevěry a obviňovaly přední funkcionáře zem. učit. spolku přímo z nepo- ctivosti. Žalno vzpomenouti, jak reakční kru- hy využily těchto štvanic, aby české učitel- stvo bylo potupeno a je známo, že jistá část takto zfanatisované veřejnosti odvozovalaz věci důsledky pro učitelstvo nepříznivé. V čele těch, kdo pod lákavým heslem „očisty s neuvěřitelnou, přímo chorobnou zuřivostí štvali proti správě ústř. spolku učit., byly pověstné Frumarovy „Uč. Noviny“, kde soptil známý V. Beneš z Vršovic a ovšem i „Čas“ který tuze rád očišťuje mimo svoje nejbližší okolí. Je význačno pro vznětlivost našeho veřejného života, že systematickému a rafi- novanému vydražďování řečeného tisku se podařilo nasíti tolik rozčilení, že byl řed.
V Rašín Černý Frumarův V Beneš Vršovice
35 article
Rašín na pospas rozbouřeného veřejného mí- nění z banky bez pense prostě propuštěna čelní funkcionáři ústř. spolku nařčení z krá- deže a vyzývání k odstupu. A hle, uplynul rok a všechny žalobya všechna trestní oznámení proti řed. Rašínovi musily býti odvolány, protože nebylo k nim důvodu, a správě ústředního spolku dostává se největšího zadostučinění, neboť veliká superrevisní komise, ve které vedle soudně ověřeného odborného re- visora zasedali učitelé navržení oposicí, po celoroční nejpodrobnější re- visi veškerého hospodářství ústř. spolkua všech jeho podniků prohlašuje, že „iunkcio- náři Z. Ú. S. zastávali úřad svůj ve prospěch organisace a není mož- no na základě ciferných dekladů, zjištěných superrevisí, vytýkati jim nepoctivost a nehospodár- nost. Výsledek této superrevise, s radostným jásotem valnou hromadou včera schválený dává správě ústř. spolku plné zadostučinění. Tak skončilo tažení proti organisaci če- ského učitelstva. Funkcionáři arci jsou nyní u veřejnosti zcela očištěni, ale nikdo již ne- nahradí škod, napáchaných Frumarovými „Učit. Novinami“, „Časem“ a spol. Nikdo ne- odčiní, že vůdci českého učitelstva byli právě v kritické době jednání o úpravu platů difa- mováni, a že rozvoj práce organisační silně byl zdržen rozeštvaností, nedůvěrou a obha- jobou. Případ je názorným příkladem, nejen co škody napáchají řemeslní štváči, ale jak nesprávno je podléhati ihned pobuřujícím do- jmům, nedůvěře, fanatické agitací a nedolo- ženým pomluvám, dokud nalsou fakta ne- zvratně zjištěna.
Rašín Frumarův