2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
22. března 1913. Číslo 8o.
5
article
„České obchodní museum v Praze“ roze-
slalo na odborné kruhy zahraničné oběžníl
se žádostí za podporu jeho snah, oběžník ten-
to byl přirozeně sepsán v jazyce francouz-
ském, jakožto obvyklé mezinárodní řeči. Ně-
které ústavy a korporace říšsko-německé
vrátily tento oběžník z důvodů nacionálně-
politických, jak vysvítá z přípisů, jimiž toto
odmítnutí provázely a ještě více z uveřejnění
těchto důvodů v německém tisku. „Bohemia“
dychtivě zaznamenává každý takový případ
pod titulem: „Náležité odbytí“, jak to učinil
také s přípisem svídnické obchodní komory
Jak ze znění přípisu, v „Bohemii“ uveřejně-
ného, vysvítá, pohoršila se obchodní komora
svídnická nejvíce názvem, užitým v oběžníku
„Musee de commerce tchéque“
i vytýká Českému obchodnímu museu, že ji
není znám žádný speciální český
obchod, nýbrž že zná jedině rakousko-
uherský obchod, anebo obchod králov-
ství Českého, Čechy i Němce objímají-
cího.“ „Bohemia“, která mýtí ve svém textu
titul království Českého, kde naň padne,
otiskla tento pasus i s nenáviděným jinak
královstvím Českým jakožto zasloužené po-
učení, nehledíc na to, že je-li poučením, mohlo
by se týkati v první řadě německého tisku
a německých národohospodářských politiků,
kteří rozdíl mezi českým a německým obcho-
dem první vynalezli, politicky vykořistili, ce-
lou prepotentní německo-nacionální posiciv
Čechách na něm založili a český obchod pří-
mo přinutili zaujati postavení, jehož částí jes
také „České obchodní museum“ v Praze
Němec
Praha
Čechy
Český obchodní muzeum
Bohemia
Musee jít commerka tchéque
6
article
Argumentu mohutnějšího, bohatšího něme-
ckého obchodu a průmyslu slyšíme a čteme
s německé strany při každé příležitosti.
jedná-li se o oboustranné poměry politické
a poplatnické, a nejen že z něho odvozují se
všechna nadpráví, na něž Němcí v Čechách
a zemském hospodářství činí nároky, ale jmé-
nem jeho utlačují německé obchodní komory
v Čechách zájmy svých českých voličstev šma-
hem, jak předobře známo. Jménem jeho vede
se s německé strany důrazná a dobře zorga-
nisovaná agitace boykotu proti českému ob-
chodu. Jestliže tedy zájmy českého a něme-
ckého obchodu v Čechách na sebe narážej
tříbením a tříděním národnostní provenience
a konsumu, je to dílo především německé agi-
tace, jejímž typickým představitelem jest —
„Bohemia“.
Německý protest protí volbám v Dubíkově
Protest dubíkovských Němců proti obecním
volbám v Dubíkově na Budějovicku, při nichž
zvítězili Češl, byl okresním hejtmanstvím č.-budě-
lovickým zamítnut.
»Der čechoslavísche Socialdemokrat.«
Ústřední orgán česko-slovanské sociální de-
mokracie oznamuje veřejnosti první číslo něme-
ckého druha v propagování zájmů sociálně-demo-
kratických autonomistů. Nový německý orgán
strany nazývá se »Der čechoslavische Socialde-
mokrat« a podle úvodního článku jest určen z
mluvčího strany k lnternucionale k obhájení auto-
nomistického stanovíska, které se považuje v oněch
kruzích ve shodě s centralisty za separatistické.
K tomuto správnému informování mezinárodní ve-
řejnosti sociálně-demokratické směřují všechny
ostatní články nového časopisu, v němž otištěno
je také memorandum strany, podané mezinárod-
nímu socialistickému sekretariátu. »Der čechosla-
visché Socialdemokratk bude vycházeti dvakráte
měsíčně.
Němec
Češl
Čechy
Budějovicko
Němce
Bohemia
7
article
Ze Slezska.
Slezsko
8
article
(Zemský sněm. — Dohoda s Poláky
sociální demokracie.)
Zemský sněm slezský sejde se bezprostředně
po svátcích ke kratšímu zasedání. Ačkoliv čekají
jej dosti četné úkoly, přece jen nelze říci, že by
v zemi bylo patrného zájmu o nastávající kampai
sněmovní. Zemský sněm ztrácí postupně sice, ale
za to tím jistěji na svém významu, neboť stává se
výhradně sněmem slezských Němců, pro jichž po-
třeby má dokonalé porozumění, a ti jsou, jak zná-
mo, menšinou slezského obyvatelstva. O úkolech
těší se už, bude se jim vše líbit, budou tle-
skat ...
— Jakž by nel Sami se pohrnete, sam
budete tleskat. Jenže požitek nebude proto
přece — umělecký.
— Jaký pak?
— Jakýkoli. Výletní, zvláštnostní, sna
požitek z novoty, z mimořádné události, ně-
jaký společenský požitek třeba, náladnostní
jaký chcetel Jen umělecký nebudel
— Čert vezmi slovol Umělecký, neumě-
lecký! Všecko má svůj čas, své místo. V zimě
v Národním, vysoké umění! V létě, venku
na palouku — jiná rozkoš! . ..
— Jenže, obstarávat takovou po-
stranní rozkoš! Je-li to úkol Národního?
— Proč ne? Takový letní úkol . .
— Totiž, je-li dost důstojný? . . .
— Není nedůstojno, co je nutno.A
jisto je, Národní v létě ven do šárky mu sí.
— Aj, aj! Najednou? Kdopak poroučí?
— Vrcholný princip, životná potřeb
káže. Národní chce žít, jako jiná bytost.A
život stojí penize. Národní potřebuje mnoho
peněz. Nikdo mu je zadarmo nedá. Třeb
je opatřit, vydělat . .
— Za cenu své důstojnosti?
— Za každou cenu. Napřed žít, pak
teprv pomýšlet na důstojnost. Zákon každé
živnosti. Káže-li živnost, umělec se musí
stát i akrobatem . ..
Polák
Němec
Sam
Aj
9
article
— Šeredná zásadal Kam se za ní po-
děje vyšší snaha?
— Zásada sem či tam. Národní samo
na ni nepřipadlo. Svět to tak vymyslil. Novo-
věký rozvoj to přinesl. Všecku idejnou snahu
tak podřídil, zotročil. Všecka práce, i nej-
vyšší a nejduchovnější je především živ-
nost. Podléhá zákonům živnostenským.
— A není spásy z té otročiny?
— Zdá se, není. Leda, jediné — snad ..
— Které?
— Kdysi tak bývalo. Vyšší snaha uklá-
dala člověku dvojí robotu. Jednu řemeslnou.
k vůli výživě, druhou svobodnou, sváteční.
pro potřebu nitra, čistou radost tvůrčí, lásku
k věci . ..
— Jemináčku! Návrat — k diletantismu
— Což na jménu sejde! . ..
Nova
10
article
Ne, nel Tož raději živnostl A hezky
střídati V zimě do Zlatého domu na operu
a uměníl A v létě? Někam do Divoké
Šárky, třeba na panáčkyl
v nadcházejícím zasedání se mnoho nepíše, za to
mnoho se připravuje potají. Ví se, že se bude pro-
jednávati zemský rozpočet, nám krajně nepříznivý.
že se má projednati zemský zdravotní zákon, o-
tázka úpravy platů učitelských, dále jsou na po-
řadu jednáni některé otázky rázu hospodářského
Konečně pak se ví, že jest vroucím přáním Němeů
využiti nynější rozháranosti mezi námi a Poláky
k tomu, aby ve smyslu německých přání byl změ-
něn školský zákon a zákon o volbě do obcí. Cel-
kem nutno konstatovati, že jako zpravidla, fak
tentokráte naše i polské postavení vůči sněmovní
německé většině jest delensivní. Náš požadavek
aby byl reformován volební řád na sněm, odsunuje
se opětně, poněvadž Němci reformoval nechtějí
Každá reforma nutně musí pro ně znamenat ústup
z nynějších posic a odtud jejich snaha, každé re-
formě se vyhnouti. My pak nemáme tolik vlivu
abychom příslušnou předlohu na stůl zemských po-
slanců vecpali.
Polák
Němec
11
article
A není také divu. Poměr mezi námi a Poláky
jest opětně napiatý až k prasknutí a vnitřní pomě-
ry v českém táboře stále ještě nejsou takové, jako
by býti měly. Mezi jednotlivými stranami politický-
mi není nutné harmonie k velikým manifestacim.
které jistě volání po reformě volebního řádu by
podepřely. Zemští poslanci mohou se ve svém usi-
lování podepříli nejvýže o novinářské prolevy. Jest
patrno stále znatelněji, že se stala velká chyba.
když se před několika lety zmařila reforma, kterou
na německé většině vybojovali poslanci Hrubý
Stratil. Tchdá, ačkoliv nepodařilo se docíliti pod-
statného relativního zvýšení naší manďátové drža-
vy, přece jen znamenala úprava volebního řádu
pro nás mnoho a sice tím, že nám zahezpečovala
jednoho člena v zemském výboru a pak zvyšovala
značné absolutní počet našich i polských poslanců.
dostatečný k zamezení přijetí tak nepříznivých
předloh, o jakých jest řeč výše. To, co Hrubý
Polák
Stratil
12
article
Stratil na Němcích vybojovali, bylo však nedosta-
tečným pro naše radikály, a tak všechno k naší ve-
liké škodě padlo. A to nejlepší přichází teprve ny-
ní, a sice láteření na positivaí politiku. Tajemník
p. Onderka onchdy napsal na ni do olomouckého
„Pozora“ satiru, dle níž positivní politika a nikde
jiný jest vinna tím, že nynější náš stav jest tal
neutěšený atd. atd. Věru, člověk se musí divíti
když čte ty úžasné výkony takového žurnalistické-
ho radikála, který nemá toho nejmenšího smyslu
pro skutečnost, tomu, jací lidé stojí v popředí na-
šich bojů. Smířování s Poláky není k ničemu, smi-
řování s Němci také není k ničemu a proto my
— ač jsme slabí — musíme prosaditi úpravu ve-
řejných věcí zcela dle našeho přání a když ne
tedy pryč s posítivní politikou — to jest teno
takové radikální „satiry“. člověk jejímu autoru se
nediví, vždyť pro boha, papír snese ještě větší ne-
horáznosti, ale musí se diviti, že redakce „Pozo-
ra“, která až dosud vždycky měla smysl pro sku-
tečné zájmy českého Slezska, něco podobného
může vůbec uveřejniti.
Stratil
Němec
Onderka
Polák
Poza
Slezsko
13
article
Ostatně dějí se i ještě větší skoky, ale ty člo-
věk omluví neznalostí věcí. Když na př. „Časl
napíše, že poslední smiřování Čechů s Poláky ve
Slezsku dělo se bez účasti polské sociální demo-
kracie a že nedávné školské boje jsou jenom dů-
sledkem toho, tedy víme, s kým máme čest, p-
něvadž vime, že polská sociální demokracic byla
při posledních konferencích zastoupena býv. po-
slancem drem. Kunickým. Stejně tak mají se věci.
chce-li někdo dokazovat — že poslední obecní
volby v Těšíně nasvědčují — polské dohodě
Němci. Ale takověto věci páchají se se strany
anonymních dopisovatelů, kterým se mnoho mus
odpustit. Ale piší-li lidé, kteří jsou přímo expono-
vání na našem nacionálním postupu a u nichž
jejich povolání přímo vylučuje neinformovanost
tak jak onehdy psal p. JUC. Onderka, pak ji
opravdu přestává všechno.
Čecho
Polák
Kunický
Němec
Onderka
Slezsko
Těšín
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Případ „Skodry“.
Skodra
RakouskoUhersko
15
article
Dle referátů kapitána a strojnika ob-
chodního parníku „Skodry“, patřícího uher-
ské paroplavební společností „Hungaro-Croa-
ta“, zdá se býti správným, že velitel přístavu
medvanského, Srb nebo Černohorec, přinulíl
tuto loď, aby vykonala některé služby, k nim
nebyla povinna, zejména aby dopravila na
břeh s řeckých lodí několik set srbských vo-
jáků a pomáhala při zachraňování jiných,
moři tonoucích Srbů. První službu z při-
nucení vykonala, druhé záchranné službě se
vyhnula tím, že ujela. „Skodra“ dle doznánt
kapitána neutrpěla nijaké škody kromě snad
nějaké ztráty času.
Vídeňský štvavý tisk prohlažuje případ
„Skodry“ za bezohledné porušení mezi-
národního práva. Ale i to je lež. Sám
vídeňský „Zeit“ praví dnes v té věci: Nucené
použití obchodních lodí neutrálních států k vo-
jenským transportům za války nebo k jiným
vojenským výkonům, jest opatření, zvané
„jus angariae“, jehož oprávněnost. dle
mezinárodního práva není dosud žád-
nou mezinárodní dohodou upra-
vena a jež se dle názorů předních znaleů
mezinárodního práva dá ospravedlniti pouze
v případech skutečného nebezpečí a je spo-
jena s povinností, poskytnouti takové ob-
chodní lodi náhradu. Na haagské konferenc
jednalo se též o angarii, ale nedošlo k nijaké
dohodě. Rakousko a některé jiné státy pro-
hlásily angarii za nepřípustnou, ale Anglie
jiné největší námořní státy odepřely vázati se
v té věci jakýmkoli usnesením konference.
Otázka je tedy nerozřešena. Angarie užila
na př. i Německo za války r. 1870, kdyžu
Duclairu použilo k dopravě některých an-
glických obchodních korábů a nedalo jim za
to ani dostatečné náhrady.
Srb
Černohorec
Srba
Duclair
Rakousko
Anglie
Německo
HungaroCroa
16
article
Srbové v Medvě přinutili „Skodru“ k vy-
konání pomocných služeb skutečně v době
krajního nebezpečí, když turecký kři-
žák „Hamidie“ zapálil řecké dopravní lodi
srbskému vojsku, nacházejícímu se na lodích,
hrozilo utonutí. Mezinárodní právo v Medvě
tedy porušeno nebylo a uherská paroplavební
společnost má pouze nárok na peněžitou ná-
hradu za dopravu asi 600 srbských vojáků
z řeckých parníků na břeh. Na „Skodru“u
její velitele padá však hanba, že se vyhnul
povinnosti, zachraňovat tonoucí vojáky
ujeli z přistavu na širé moře.
Polští národní demokraté proti volební
opravě.
Dr. Glsbiňski svolal stranu národně
demokratickou na poradu na den 19. t. m. do
Lvova, aby zaujala stanovisko k navržené
opravě haličského zemského zřízení a voleb-
ního řádu. Po několika řečech, v nichž odsu-
zována navržená změna volebního řádu Jak
nebezpečná polskému panství v Haliči a na-
držující jednostranně Malorusům přijatá reso-
luce, v níž se strana zavazuje: hlasovati ve
sněmě proti navržené reformě a v případě po-
třeby zmařiti ji odchodem ze sněmu, aby se
sněm stal neschopným usnášeti se.
Výtky národních demokratů Jsou ovšem
plané a vycházejí z jich zásadního odporu
proti rovnoprávnosti Malorusů v Haliči. Hroz-
ba odchodem ze sněmu není také strašná
R. 1908 bylo zvoleno do sněmu již jen de se
národních demokratů a jich odchodem sněm
by nepožbyl kompetence. Hrozba ta mohla
by se státi nebezpečnou jen v tom případě,
kdyby se k národním demokratům přídali
četnější konservativci, kteří volební opravě
nepřejí.
Srba
doktor
Glsbiňski
Malorus
Lvov
Halič
17
article
Skvělé finance dolnorakouské.
Skvělé finance dolnorakouské.
Jest známo, že ze všech korunních zemí
rakouských pouze Dolní Rakousy jsou aktiv-
ní. Sněmovní rozpočtový výbor předložil prá-
vě rozpočet na r. 1913, jenž vykazuje koru
66,743.959 potřeby, 66,758.418 K úhrady, tedy
přebytek 14.459 K nehledě k novému podílu.
který připadne Dolním Rakousům dle malého
finančního plánu. Dolní Rakousy stojí si fi-
nančně tak dobře, že mohou platy zemského
maršálka a přísedicích zemského výboru, vy-
žadující nyní 51.450 K, zvýšiti na 95.450 K.
Dolní Rakousy
19
article
Bitolie zůstane Srbům.
Bitolie zůstane Srbům.
Známo, že Bitolie město šedesátitisícové
kde Srbové dobyli největšího vítězství, měla
podle úmluvy, před válkou uzavřené, připad-
nouti Bulharům. Ale při tom se předpoklá-
dalo, že Bulhaři si jí dobudou. Osud ji dal
v ruce Srbům. Srbská vláda dosud jevila dost
ochoty Bulharům ji vydat, ale vítězné vojsko
srbské toho dopustiti nechce, ukazujíc, že by
nebylo spravedlivo, aby jeho prolitá krev
méně platila než bulharská. Ačkoli velko-
bulharská strana se tomu protivila, aby do-
bytá země byla mezí Bulharsko a Srbsko ji-
nak rozdělena, než před válkou smluveno
bulharská vláda, nemohouc bez odměny ne-
chati velíké služby pomocného vojska srb-
ského a také nemohouc neuznávati skvělých
výkonů srbských vojsk na bojiští, konečně
přistoupila na jiné rozdělení, podle něhož
Srbové dostanou všechen pravý břeh řeky
Vardaru a tedy i Veles, Prilep Marka krá-
leviče, Bitolie, Ochrid, Resna aj.
Obě vlády, srbská i bulharská, musily s
přizpůsobiti smýšlení srbského voj-
ska, a vláda srbská bude musiti s tímto či-
nitelem počítat i v jiných otázkách. Zejména
mladí důstojníci prohlašují, že za žádnou cenu
nikomu nevydají hroby svých padlých druhů
a raději volí, aby zde byli i hrobové jejich
než aby se dostaly do cizích rukou. A nejvyšší
velitelé schvalují toto vlastenecké smýšlení
srbského vojska.
Srba
Bulhar
Veles
Ochrid
Bulharsko
Srbsko
Vardar
20
article
Za všechno srbské vojsko promluvil v
bělehradském „Piemontě“ nejmladší major
Vojen Popovič, populárně zvaný „vojvoda
Vuk“, důstojník, který se ve válce nejvíc pro-
slavil a stal se miláčkem nejen vší srbské
armády, nýbrž i všeho národa. On byl ve vál-
ce vůdcem pumařů, kteří se všude na ne-
přítele vrhali s neslýchanou odvahou a pu-
mami, ručně metanými, jej nejprve ohrozili.
načež jej podali jiným druhům zbraně. „Voj-
voda Vuk“, muž 30letý, v řečeném listě uve-
řejnil otevřený list vládě, v němž ji
zapřísahá, aby nikomu nepovolo-
vala, a předpovídá jí, neučiní-li tak, že
bude míti celou srbskou armád
proti sobě. Pravi mezi jiným: Nám, jichž
ušetřila Smrt, hroby našich dědů i našich
druhů jsou tak posvátny, že bychom stokráte
raději i sami se do nich položíli, než bychom
dopustili, aby po osvobození od Turků staly
se državou jiného státu, než srbského. Nemý-
liž se srbská vláda ani kdo jiný, že se srbské
Popovič
Vuka
21
article
vojsko dá oblomiti ukazováním na nutnost
aby balkánský svaz byl zachování Chcete-l
zachovati balkánský spolek, musíte býti spra-
vedlivi i k srbskému národu, i k srbskému
vojínu. Nechť si bude Don-Kichotem kdo
chce, srbský vojín jim nebude! Podívejte se
na mapu i vysvitne vám, co by bylo ze Srbů,
kdyby byli obklíčeni od Albanie, Rakouska
i od Bulharska, jež by si Srbů ani vážit ne-
mohlo, kdyby mu jen tak zhola vydali, co
svou krví vykoupili, a nebylo by jim za tu cenu
získáno za věčného přítele. Proto vlá d
srbská se neopovaž nám nařídit
abychom vydali dobyté kraje, ne-
boť v tom případě nejen neu po-
slechneme, nýbrž i potrestáme j
za zradu vlastil
V Bělehradě se myslí, že vláda vojvodu
Vuka za tento projev potrestá, ale tím jen
rozmnoží jeho populárnost v armádě i ná-
rodě, neboť všichni Srbové právě od něho
neohroženého a šťastného vůdce předvoje pu-
mařů, takového smělého slova očekávali.
Srba
Albánie
Rakousko
Bulharsko
Bělehrad
Vuka
22
article
K tomu jest zapotřebí několik výstraž-
ných slov s naší české strany. Pronun-
ciamento »vojvody Vuka« prozrazuje silný
sklon k praetorianství. Ale praetorianství
by srbské věci víc uškodilo nežli všecko
jiné, protože by znemožnilo klidnou a tvůrč
činnost státnickou. Jestliže Bulhaři, jak
Bělehradě prohlašují, už přistoupili na to.
aby se Srbům dostalo všecko území na pra-
vém břehu Vardaru, pak nemají. Srbové
žádné příčiny k nespokojenosti a výčitkám
Bulhaři, takto se Srby se srovnávající, pro-
zrazují více politického smyslu a proziravo-
sti, než junák »vojvoda Vuk«, a politikům
nyní po válce náleží hlavní slovo, nikoli vo-
jínům. Úkolem politiků srbských i bulhar-
ských, úkolem obou vlád i panovníků bude
balkánský spolek utvrditi, nebot
jen on zabezpečí všem Balkáncům budoucnost
Nedokáží-li toho a balkánský spolek sami
rozbíjou, zmaří ovoce svých slavných vítěz-
ství a nebudou po nějakém čase moci za-
bránit, aby nad zemí, kde jsou »hroby je-
jich padlých druhů«, nevládl někdo jiný.
Srbům i Bulharům stejně nebezpečný.
Bulhar
Srba
Vuka
Bělehrad
Vardar
23
article
Srbové o »Hamídíji«
Srbové o »Hamídíji«
Když do Bělehradu stihly zprávy o »Hami-
diji«, všichni měli za to, že účelem bombardování
bylo potopiti parníky, převážející srbské vojsko
ze Soluna pro Skader. Ale když další zprávy
oznámily, že hlavní vojenské transporty jsou jii
na místě a že jim »Hamidije« nemůže ublížit.
všem se odlehčilo. Zdá ze, že přepad, provedený
»Hamidijí«, bude Srbsku na veliký prospěch, a že
snad hřmění jejích děl odzvonilo »samostatné Al-
banii«. Celá škoda, způsobená »Hamidijí«, člní as
půl mil. dinarů na statku a lidských životů ztra-
ceno 40—50. Ale kdyby »Hamídie« byla připlula
o několik hodin dřív, byla by přivodila katastrofu-
neboť právě v tu dobu vyloďoval se XVII. pěší
pluk, ten, který se proslavil u Kumanova a Bito-
lie, zvláště pak u Prilipu, na Prisatu a na Mědě-
ném Humně. Odstonala to řecká loď s nákladem
spíže, jež utonula, a jiné dvě byly značně porou-
chány u Medovy. Srbská horská dělostřelba od-
pověděla »Hamidiji« ohněm a přinutila ji odplouti.
»Hamidije« se více srbskému vojsku neukáže
sice ji stihne to, co připravovala jemu
(Z bělehradského dopisu »Srbské Rěči«.)
Srba
Prilip
Prisa
Medův
Bělehrad
Hami
Srbsko
Kumanovo
24
article
O programu ruského ministra vnítra.
Program ministra vnitra Maklakova, který
jsme uveřejnili podle interviewu v denníku
„Temps“. vyzval ovšem v ruském tisku mnoho kri-
tických hlasů. Jmenovitě navrhovaná „předběžná“
censura jest všeobecně odsuzována. V „Novém
Vremeni“ se proti tomu staví i Meňšikov. Nov
omezení tisku je prý v protivě s paragrafem 79
ruských základních zákonů, který praví: „Každý
může v mezích zákona vyjadřovat ústně nebo pí-
semně svoje myšlenky a rozšiřoval je tiskem nebo
jiným způsobem.“ Jestliže jiné přečiny občanů ne-
podléhaií předchozí censuže, proč by měl ji pod-
léhat právě tisk? „Russkaja Molva“ dokazuje, že
posílat na censuru denník tři hodiny před vyjítím
jest technickou nemožností V „Rěči“ Miljukov do-
volává se na obranu svebody fisku i slavfanolilů
jmenovitě J. S. Aksakova, který žádal, aby v zá-
kladních zákonech byla vyslovena zásada „svo-
body tištěného slova“ v rozměrech značnějších,
než byla později určena zákony konstitučními. Ve
vládní komisi Kobekově, která v r. 1905 měla vy-
pracovat zákon o tisku, jak píše „Den“, velmi jas-
ně pochopili, že nelze žádat zachování jisté lhůty
mezi vytištěním a vyjítím novin, že by to zname-
nalo zachovat předchozí censuru. Ovšem kdyby
Rusové znali naše tiskové poměry, tak by viděli
že při jich dosavadní tiskové nesvobodě jsou svo-
bodnější nežli náž tisk.
Otázka zabezpečení ruského duchovenstva.
Okťabristé podali hosudarstvenné dumě návrk
zákona o hmotném zabezpečení duchovenstva
Navrhují, aby duchovenstvo dostávalo plat čá-
stečně od státu jako odměnu za vedení matrik,
částečně od obcí, ve kterých duchovní konají
svůj úřad. Plným platem duchovního bylo by
2400 rublů (přes 5000 korun), diakona 1200 rublů
a psalomščíka (žalmty) 600 rublů.
Maklakov
Miljukov
Aksakův
Kobekův
Rus
Nový Vremit
Russkij Molva
25
article
Nesplněné touhy.
26
article
Ruské církevní kruhy těšily se na nedávne
jubileum Romanovců, očekávajíce, že při té pří-
ležitosti bude obnoven ruský patriarchát. Všechno
bylo pro to přípraveno, byly vypracovány zákony
o právech patriarchy, bylo stanoveno, že bude
patriarcha opět sidlit v Moskvě, dokonce přibyl n
jubilejní slavnosti východní patriarcha jako kdys
při prvém zřízení patriarchátu v Moskvě, z dale
kého Počajeva byla k této slavnostní přiležitosti
přivezena posvátná ikona, ale vládní kruhy pa-
triarchátu nepovolily. Církevní kruhy mohly by
usilovat o obnovení patriarchátu též ústavní zá-
konodárnou cestou, nejen samodržavným akten
panovníkovým, ale na té cestě sotva by dosáhly
úspěchu. Zbývá tedy ještě jeden pokust usněstí
se o patriarchátě na sboru arcibiskupů a usne-
sení předložit schváleni panovníkovu. Ale ani tat
cesta prý neslibuje mnoho. Naděje na obnovení
patriarchátu pojí se hlavně ku přátelskému po-
měru volyňského arcibiskupa Antonia se Sable-
rem, vrchním prokurorem pravoslavné církve
Arcibiskup Antonij se vždy připomína jako stálý
kandidát na prestol přištího patriarchy ruského
Romanovec
Antonius
Antonij
Moskva
27
article
Podle kanonických pravidel měl. by být patri-
archa volen ve sboru pravoslavné církve ruské
Ale církevních sborů posud není, poněvadž byly
zároveň s patriarchátem zrušeny Petrem Velikým
Arcibiskup Antonij sice dokazuje, že by patri-
archa mohl být jmenován i před svoláním cirkev-
ního sboru, ale patrně posud rozhodující kruhy
pro své mínění nezískal; mínění Antoniovo zna-
menalo by ovšem značné omezení svéprávnosti
cirkve státii mocí Ale v jistých kruzích ruských
přiliš mnoho si slibují od ruského »papežství.«
V patriarchátě vidí vastně vělšinou ceslu
k osvobození církve od státního dozoru v tísnivé
fermě nynější vrchní prokuratury; proto by ne-
dbali na počáteční nepříjemnost s nekanonickým
státním jmenováním patriarchy, který by potom
se stal zárukou hicrarchické neodvislosti. Patri-
archát ve své idealní podobě jest výrazem cir-
kevní samosprávy a vyvrcholením representativ-
ního zřízení církevního; patriarcha dle té theorie
není církevním náčelníkem čí vladařem, nýbrž
jen prvým mezi bískupy, nemajícím práva nio
důležitého podnikat bez souhlasu cirkevního sboru.
Antoniův
Patri
28
article
Ale vládnoucí ruská hierarchie netouží po závis-
losti patriarchově od církovního sboru, nýbrž jest
ochotna ustoupit jeho jmenování státní moci
přidělit mu takovou rozhodujíci moc proti pod-
řizeným, jmenovitě nad budoucím církevním
sborem, jakou asi má římský papež nad kon-
cilemi.
Hynoucí „víšňové sady“.
Pouze jemnému uměleckému vkusu A. Če-
chova podařilo se zachytit poslední záblesky staré
šlechtické slávy ve „Vížňovém sadu“. Jak lehko-
myslně ustupuje stará rodová šlechta dobývačnému
kupci a jak melancholicky působí zánik „višňo-
vých sadů“, plodů umělecké kultury, pod úder
seker bezohledného praktsckého pokolení budou-
nostil Ale v dnešním šlechtickém pokoleni ani těch
Sajevských mnoho není, kteří jsou, ti přešli do
pokrokové a kadetské strany. Ve vlastním před
stavítelstvu ruské šlechty převládají lidé zdědě-
ných panovačných instinktů, ne lidé jemné du-
ševní kultury. To pozorovat i na jednání sjezdu
sjednocené ruské šlechty. Proti požadavku obno-
vení tělesného trestu, v němž většina přítomných
viděla jedinou záchranu, vystoupila i část šlechticů
poukazujíc na to, že podobné návrhy vlastně urá-
žejí šlechtickou důstojnost. Dále sjezd se staral
o to, jak by získal zase nějaký milodar pro hynoucí
šlechtu, která prý mnoho trpí revolučním hnutím.
A če
Vížňový sad
východ sad
29
article
Patrně pomoc, kterou už po dlouhá desítiletí po-
skytuje stát šlechlickými bankami, nestačí zachrá-
nit nehospodářskou šlechtu. Založeny budou nové
šlechtické pokladny vzájemné pomoci, k nimž ui
dostali 10milionový fond.
Ale všechny tyto umělé prostředky nemohou
zastavit pozvolné klesání ruské šlechty. V někte-
rých okresech počet šlechtických statkářů tal-
klesl, že nemají ani lidí, aby obsadili patřiční
samosprávné úřady. V Nikolajevském újezdě
Samarské gubernii počet šlechticů za posledníeh
40 let klesl o 80 proc. Nešlechtičtí velkostatkáři
převyšují šlechtické desetkrát. V Tulské guberni
šlechticům r. 1871 patřilo 1,131.201 desjatin, r. 1912
jen 558.804 des. Hynou „višňové sady“, zanikají
šlechtické rody, poněvadž šlechta přivykla jen
požívat plodů cizí práce a sama si nemůže pomoci.
Tam, kde nastupuje nový živel, mnohá stará
někdy i dobrá instituce sice zanikne, ale kone
konců přece jen nejdemokratičtější dubernie jsou
nejpokročilejší. O kulturní práci takových demo-
kratických zemstev, jako jsou v Permské. Volo-
godské a Vjatské gubernii, dalo by se mnoho vy-
kládat. Tam jsou místy na zemský náklad zřízen
gymnasia na vesnicích, proto, aby selský student
sice nabyl školního vzdělání jako každý jiný, ale
při tom se neodtrhl od ruské půdy.
Ruští sedláci a duma.
Hyna
30
article
Pokus krajní pravice ruské, způsobit převra
proti dumě, se nepodařil. V samé straně pravých
o to má hlavní zásluhu duchovenstvo a sedláci
Pro pravici, stranu monarchistů klerikálního za-
barvení, jest příznačný tento rozkol mezí aristo-
kratickými a demokratickými živly. Řada selských
poslanců chce již vystoupit ze strany pravých a za-
ložit samostatnou frakci. Předseda selské skupin
poslanecké. Sevsějev, pravil: „My musíme být na
stráži, poněvadž si vážíme IV. dumy stejně, jako
jsme si vážili třelí a jako si budeme vážit páte
I šasté. My nebudeme pány situace, ale chceme
pracoval ve prospěch Ruska.“ — Vjatský poslane
z pravé strany, sedlák Tarasov, jde tak daleko
proti svým stranníkům skandalistům, že by chtěl
zakázat v dumě i potlesk, aby nic nerušilo vášnost
jednání. — Jeden z poslanců kněz pravil: „Nás.
představitele duchovenstva, dávno rozhořčují vý-
stupy pravých. Naše nevole proti Puriškevičoví
a jeho stoupencům roste. Ostýcháme se sedět
nimi v jedné straně a patrně to dospěje tam, ž
utvoříme samostatnou skupinu.“ Jak patrno, duma
vžila se jmenovitě v lidových vrstvách, takže za
hájený pochod proti ruskému parlameníu nebud
asi mít úspěchu.
Tarasov
Rusko
31
article
Okrádání Poláků v Prusku
Pruská vláda provádí brutální zákon o vy-
vlastňování polské půdy k účelům germanisačním
takovým způsobem, že vyvlastňování stává se kon-
fiskaci majetku bez nležitě náhrady. Tak stala
se na příklad, že majitelům vyvlastněných velko-
statků Koldrombu a Zlotniku byla přiřknuta ná-
hrada o 100.000 a 120.000 marek menší, než cena,
za niž je sami koupili
Proti tomuto státnímu okrádání Poláků stav
se i slušnější německý tisk a sama „Kreuzztg.“
vyslovila mínění, že pod cenu, nedávno skutečně
vyplacenou, by bylo možno sestoupiti jen tehdy,
kdyby zatím nastalo znehodnocení, jinak však, že
má býti dána plná náhrada. Tato zásada, jak po-
dotýká „Berl. Tageblatt“, měla by vlastně u kaž-
dého stoupence právního státu býti samozřejmou,
ale nacionální „Post“ je jiného mínění a dokazuje,
že celý účel zákona by se stal illusorním, kdyby
stát byl nucen nahraditi vyvlastněným majitelům
plnou kupní cenu, kterou zaplatili, neboť pak prý
by mohly polské banky získávati pozemky za
ceny, které by vyvlastňovací koupi státem pře-
dem vyloučily.
„Berl. Tagebl.“ dovozuje, že není možno tako-
výmto způsobem vésti boj za němeciví, ale ná-
prava sotva bude zjednána Ve státě, kde se z ná-
rodnosiních důvodů vyvlastňuje, může se z národ-
nostních důvodů i okrádati. Morálně je to u
skoro jedno.
Polák
Berl
Post
32
article
Ministerská kríse ve Francii.
Tím, že ve čtvrteční schůzi sněmovny
francouzské přešlo se k prostému jednacímu
pořadu přes návrh resoluce, že sněmovna trvá
na volební opravě se zastoupením menšín,
objevila se možnost kompromisu v této otázce
a usnadnílo se také řešení ministerské krise.
Posavadní ministr spravedlnosti Barthou,
jenž převzal úkol sestaviti nový kabinet, pro-
hlásil žurnalistům, že president Poincaré
schválil obě hlavní zásady jeho programu: za
prvé hledati nutné dorozumění se senátem,
jehož komise pro volební opravu souhlasí do
jisté míry s ochranou menšin, za druhé pak
provésti co nejdříve tříletou vojenskou službu
dle návrhu, vypracovaného ministrem vojen-
ství Etiennem.
Barthou
Poincaré
Francie
33
article
Louis Barthou, narozený v Oloron-
Sainte-Marie (Basses Pyrénées), je vynikají-
cím advokátem a poslancem od r. 1889. Byl
již několikráte ministrem a sice veřejných
prací v kabinetě Dupuyově (od května 1894 do
ledna 1895), vnitra v kabinetě Mélineově (od
dubna 1896 do června 1898), veřejných prací
v kabinetech Sarrienově (od března do října
1906) a Clemenceauově (od října 1906 do čer-
vence 1909), spravedlnosti v kabinetě Brian-
dově (od července 1909 do listopadu 1910) iv
posledním kabinetě Briandově od 21. ledna
t. r. Známo je o něm, že se hlásí k radikálním
socialistům.
Z Paříže, 21. března. (K. k.) Bartho
příjal učiněnou mu nabídku, aby sestavil ka-
binet.
Z Paříže, 21. března. [Agence Havas.)
Viviani odmítl nabídnutý mu porteleuille
ministra spravedlnosti, rovněž i Doumer-
gue. Pichon přijme portefeuille ministra
zahraničních záležitostí.
Valná hromada delegátů Zem-
ského ústřed. spolku jednot
učitelských.
Barthou
Clemenceauův
Brian
Briandův
Havas
Viviani
Pichon
Oloron
SainteMarie
Paříž
Basses Pyrénée
34
article
Když před rokem vyagitována byla bouře
proti řed. V. Rašínovi, bývalému starostovi
Zemského ústř. spolku jednot učitelských,
chopily se některé časopisy, jako „Čas“, Fru-
marovy „Učit. Noviny“. „Právo Lidu“ a j. télo
příležitosti, aby štvavým způsobem brojily
proti předákům učitelské organisace. Vyslo-
vily přímo podezření, že za starostování Raší-
nova a Černého byly v učitelské organisací
páchány pronevěry a obviňovaly přední
funkcionáře zem. učit. spolku přímo z nepo-
ctivosti. Žalno vzpomenouti, jak reakční kru-
hy využily těchto štvanic, aby české učitel-
stvo bylo potupeno a je známo, že jistá část
takto zfanatisované veřejnosti odvozovalaz
věci důsledky pro učitelstvo nepříznivé. V
čele těch, kdo pod lákavým heslem „očisty
s neuvěřitelnou, přímo chorobnou zuřivostí
štvali proti správě ústř. spolku učit., byly
pověstné Frumarovy „Uč. Noviny“, kde soptil
známý V. Beneš z Vršovic a ovšem i „Čas“
který tuze rád očišťuje mimo svoje nejbližší
okolí. Je význačno pro vznětlivost našeho
veřejného života, že systematickému a rafi-
novanému vydražďování řečeného tisku se
podařilo nasíti tolik rozčilení, že byl řed.
V Rašín
Černý
Frumarův
V Beneš
Vršovice
35
article
Rašín na pospas rozbouřeného veřejného mí-
nění z banky bez pense prostě propuštěna
čelní funkcionáři ústř. spolku nařčení z krá-
deže a vyzývání k odstupu.
A hle, uplynul rok a všechny žalobya
všechna trestní oznámení proti řed. Rašínovi
musily býti odvolány, protože nebylo k nim
důvodu, a správě ústředního spolku dostává
se největšího zadostučinění, neboť veliká
superrevisní komise, ve které vedle
soudně ověřeného odborného re-
visora zasedali učitelé navržení
oposicí, po celoroční nejpodrobnější re-
visi veškerého hospodářství ústř. spolkua
všech jeho podniků prohlašuje, že „iunkcio-
náři Z. Ú. S. zastávali úřad svůj ve
prospěch organisace a není mož-
no na základě ciferných dekladů,
zjištěných superrevisí, vytýkati
jim nepoctivost a nehospodár-
nost.
Výsledek této superrevise, s radostným
jásotem valnou hromadou včera schválený
dává správě ústř. spolku plné zadostučinění.
Tak skončilo tažení proti organisaci če-
ského učitelstva. Funkcionáři arci jsou nyní
u veřejnosti zcela očištěni, ale nikdo již ne-
nahradí škod, napáchaných Frumarovými
„Učit. Novinami“, „Časem“ a spol. Nikdo ne-
odčiní, že vůdci českého učitelstva byli právě
v kritické době jednání o úpravu platů difa-
mováni, a že rozvoj práce organisační silně
byl zdržen rozeštvaností, nedůvěrou a obha-
jobou. Případ je názorným příkladem, nejen
co škody napáchají řemeslní štváči, ale jak
nesprávno je podléhati ihned pobuřujícím do-
jmům, nedůvěře, fanatické agitací a nedolo-
ženým pomluvám, dokud nalsou fakta ne-
zvratně zjištěna.
Rašín
Frumarův