1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 22. března 1913.
Praha
4
article
Na rannlavačerní listy
přodplácí nn
V Praza v administraci
na měsíc. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškout
na měslo. . . . . . 2 K M4h
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fillálkáchi
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštoni
na měslo. . . . . .
na čtvrt fsta : . . . 9 K 60
s dvolí zásllkou
na měsle.
n tvriota : . . K S
5
article
Nejnovější poplach.
Nejnovější poplach.
Za nynější války balkánské vyskytlo
ze již tak mnoho více méně ostrých roz-
porů, že ani nynější kampaň vídeňského
časopisectva proti Černé Hoře by nevzbu-
zovala zvláštního překvapení, kdyby při
tom neupadalo opět do tónu, kterýž teprv
před nedávnem těžce před veškerou my-
slící veřejností evropskou pošramotil schop-
nosti funkcionáře, jemuž domnívalo se po-
máhati. Obáváme se, že ani tenkráte bo-
jovně naladěnému tisku vídeňskému nepo-
vede se lépe, čehož netřeba litovati, ale
horší jest, že podle povahy onoho tisku a
zkušeností s ním nabytých posuzuje se i to,
co se nazývá rakousko-uherskou zahra-
niční politikou, i ti, kdož politiku tuto
řídí a jsou za ni zodpovědni, protože ci-
zina vždy tuší za tiskem v podobných zá-
ležitostech jejich informace, zejména je-li
to tisk sídelního hlavního města, kterýž
ze nad to tváří jakoby mluvil za celou.
mnohonárodní monarchii, ba časem ihned
za celý trojspolek!
Nechápeme ostatně, proč se za této
války ihned s každým nedorozuměním vy-
bíhá na trh a bije se na poplach, jakoby
stůj co stůj musil býti stále po ruce nějaký
kámen úrazu.
Nejprve znepokojováno bylo veřejné
mínění otázkou přístavu Srbska k pobřeží
Adriatického moře; sotva že tato záležitos
jakž takž se utišila, vynořil se pověstný
případ Prochaskův; když ukázalo se, že
podobné věci hladčeji se vyřizují za klidné
nálady, kde se vzaly tu se vzaly — nároky
rumunské na odškodněnou proti Bulha-
rům a třeba že dosud nejsou vyřízeny
přibyl nyní nový spor s Černou Horou.
Srbsko
Prochaskův
6
article
Podivno! V Londýně účinkuje konfe-
rence vyslanců šesti velmocí, trojspolkua
trojdohody; pracují bez oddechu o přípra-
vách k míru, ale jakmile na balkánském
bojišti nadešla anebo jen nadchází nějaká
změna v postavení válčících stran, oka-
mžitě se vynoří nějaký nový případ sporu.
kterým se má předejíti porušení rovno-
váhy sil.
Tentokráte ohrožují rovnováhu si
Černohorci tím, že chtějí buď jak buď do-
býti Skadru, jejž pokládají pro svůj zdárný
rozvoj za nezbytný. Ale Skader vyhlédnut
byl pro budoucí Albanii, o jejíž utvoření
se zásadně dohodla a usnesla konference
velevyslanců v Londýně. Tento nejvyšši
evropský areopág ovšem jako celek ne-
trvá zvláště přesně na svém, a tu nezbývá.
než aby zvláště interesované moci samy se
o to postaraly, by se uskutečnily jejich zá-
měry, pokud jsou v zásadním usnesení ob-
saženy, Samostatnou Albanii zastávají, jak
se praví, hlavně trojspolkové moci, Řa-
kousko-Uhersko a Italie, ač tato poslední
to dosud přiliš nezdůrazňovala.
Rakousko-Uhersko nerado by vidělo
aby se Skadar dostal do moci Černohorců
dříve, než bude Albánsko co do svých
hranic přesně ohraničeno; ježto pak spo-
Jená obléhací vojska černohorská a srbská
usilí o dobytí Skadru v poslední době velmi
vydatně stupňovala, uznalo za vhodné způ-
sobem diplomatickým o tom promluviti
bezprostředně s Černou Horou.
Rakousko-Uhersko, jak známo, od let
si vedlo jako protektor a ochránce albán-
ských katolíků, a jako takový ovšem sto-
povalo všecky události, jež se zběhly za
Černohorec
Skader
Londýn
Albánie
Rakousko
Uhersko
Skadar
ŘkouskýUhersko
Italia
7
article
poslední války na území albánském. Zj-
stilo se prý, že byli Albánci násilně nuceni
přidati se k řecké východní církvi, že fran-
tiškán páter Palič byl při tom v Dakové
ubit; (Daková jest také jedno ze sporných
míst) dále že za nedávného bombardování
válečnou tureckou lodí černohorské po-
břežní úřady chtěly donutiti rakousko-
uherský parník „škodru“, aby pomáhal za-
chraňovati tonoucí vojíny srbské, konečně
pak že bombardování pevnosti Skadru
vojskem spojenců se děje málo humanně,
tak že při tom trpí i soukromý i zahra-
niční majetek. Tyto všecky a podobné u-
dálosti posloužily za základ bezprostřed-
ního zakročení diplomatického u vlády
černohorské, a za průvod této intervence
slouží právě ona neslýchaná štvanice ví-
deňského tisku, jakoby Rakousko-Uhersko
mělo zapotřebí tohoto zbytečného popla-
chu, aby sesílilo dojem svých díplomati-
ckých kroků.
Netřeba ani zvláště připomínati, že
odpověď Černé Hory vyzi la různě, dle
toho, jak výtky učiněné shledala podstat-
nými čili nic. Tak co se týče bombardování
Skadru, vyslovila vláda černohorská poli-
tování, že v městě způsobeno tolik ško
a král dal prohlásiti, že se postará, aby s
budoucně střílelo pouze na opevnění. Za to
odmítl z důvodů vojenských požadavek.
aby občanstvo mohlo vyjíti z oblehané
pevnosti.
Albánec
Palič
Rakousko
Uhersko
8
article
Pokud se týká náboženských třenic
Dakové, nepřijala Černá Hora návrh, aby
do vyšetřující komise byl přibrán rakou-
sko-uherský konsul, protože se to ne-
srovnává s její svrchovaností. Ve příčině
parníku „Škodry“ nemohla pro krátkost
času odpověď ještě dojíti.
Z daných odpovědí jest zřejmo, že
Černá Hora se nevyhýbá odpovědnosti, tak-
že v diplomatickém jednání se bude dále
pokračovati; mluviti však o ultimátu —
jest na ten čas spíše ukvapením. Rovněž
se rozhodně popírá, že by Italie chystala
ultimatum Černé Hoře. Pokud se týká pří-
padů násilného zakročení, jde zpravidla
obranu spojeneckých vojínů proti zákeřným
útokům. Jinak přinesli spojencí všude vdl-
nost, rovnost a spravedlnost.
Zaznamenati sluší, že se výslovně z
kruhů diplomatických prohlašuje, že míro-
vé jednání zástupců velmocí v Londýně
rychle pokračuje a spěje ke konci, takže
nynější černohorskou episodou nijak se ne-
pozdrží. Akci mírovou se rozhodne pouze
mezi spojenci a Tureckem, kdežto všecky
otázky, vybočující z tohoto rámce, vyhra-
ženy budou dalším poradám velmocí. Dle
všeho potrvá likvidace všeho balkánského
materiálu, včetně s přihodami, jako jest
poplach pro chování Černé Hory, hodně
dlouho, a objeví se ve formách nejrozmani-
tějších, nevylučujíc aní — spory nábožen-
ské! —
Černá hoře
Londýn
Turecko
Černá Hora
Italia
9
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Prostředkovací akce velmocí a naděje v ní
Balkán
11
article
Čm. Ze Sofije, 21. března. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Zítra očekává se vyjádře-
ní velmocí o jejích stanoviskuv
otázce míru. Diplomatické kruhy očeká-
vají, že tentokráte spojenci nedají se upomí-
nat o odpověď jako posledně a dají ji co nej-
dříve. Zde jsou k tomu ochotní, rozumi se, ve
smyslu kladném. Ví se způsobem neúřadním,
že velmocljsou ochotny přiřknou-
t! Bulharsků pohranlční čáru.
která, vycházejíc od Mldle na
Čerhém moři, skončí východně o
ústí Marico, takže Bulharům zůstanel
levýbřehtétořekyipruhzemějiž-
ně dráhy Dimotika a Lule Burgae
potřebný k její ochraně. Nezdrží-li
se nová odpověď spojenců žáse někde, může
pokládati se za jisto, že nejpozději počátkem
přištího měsíce začne nové jednání o mír, kte-
ré tenkráte bude skoncováno v několika
dnech.
Bulhar
Sofijá
Mldle
Čerhý
12
article
Dr. Danev.
Dr. Danev.
Ze Solijo, 21. března. (K. k.) Předsed
sobrání dr. Danev odjel do Petrohradu.
doktor
Danev
Solijo
Petrohrad
13
article
Pokusy o dohodu tureckých stran. — Izmaí
paša.
Pokusy o dohodu tureckých stran. — Izmaí
paša.
Z Cařihradu, 20. března. (K. k.) Mladotu-
recký výbor snaží se prý dorozuměti s dů-
stojnickou ligou i s oposiční stranou liberální
dohody. Vůdce strany liberální dohody gen
Izmall paša, který byl zatčen, byl přede-
včírem propuštěn na svobodu. Zatím se po-
malu pokračuje ve vyšetřování osob, které
byly zatčeny pro spiknutí.
paša
Mladota
Izmall
Cařihrad
14
article
Na čataldžském postavení.
Na čataldžském postavení.
Ze Sofije, 21. března. (K. k.) Včerejší den
na celém čataldžském postavení měl
celkem klidný průběh. Pokusy, které Turci tu
a tam podnikli, aby postoupili ku předu, byly
ihned odraženy. Turci utrpělí ve-
liké ztráty.
Na Gallipoli a před Drinopol
jest stále klid.
Drinopol.
Z Petrohradu, 21. března. Dle zpráv ze
spolehlivého pramene lze prý se připraviti
ještě na několik dní odporu posádky drino-
polské.
Obecný útok na Skader.
Z Baru, 21. března. (Zvl. tel. „Nár. L.
Jest jisto, že zítra nebo v neděli bude pod-
níknut obecný útok na Skader, o jehož úspě-
chu nemůže býtí pochyby.
Turek
Sofijá
Turec
Gallipoli
Drinopol
Petrohrad
15
article
Turecké raporty.
Turecké raporty.
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) V Dr
nopoli naše dělostřelectvo střílelo včera
na nepřátelskou západní a jižní frontu.
U Bulajru zahájilo naše dělostřelectv
palbu na oddíl nepřálejslého levého křídl
Nepřítel ustoupil ze zákopů.
Včera křižovaly nepřátelské minono-
sky mimo Dardanely.
Na čataldžském postavení bylo vče
ra klidno.
Italské přípravy k nalodění vojska.
Z Milána, 21. března. Z Neapole bylo
sem koncentrováno 12.000 mužů k nalodění
První námořní divise přibyla do Messiny
očekává dalších rozkazů. Veškeří námořn
důstojníci a vojíni, kteří dostali dovolenou na
svátky, byli povolání telegraficky zpět.
Albánští vypovězencí z Turecka.
Z Cařihradu, 21. března. (K. k.) Tři albán-
ští notáblové: býv. zatímný guverner kosov-
ský Fejzí bej, advokát Čako a býv. poli-
cejní ředitel bitoljský Halil dostali vypoví-
dací rozkaz a odjeli do Albanie.
(Víz poslední zprávy.)
Čaka
Cařihrad
Dardanely
Milán
Neapol
Messina
Turecko
Albánie
16
article
Mezinárodní kongres pro tě
lesnou výchovu v Paříži
ve dnech 17.—20. března 1913.
V Panizi, 17. března 1913.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
Mozinárodní kongres pro tělesnou výchovu
pořádaný lékařskou fakultou pařížskou, shromá-
ždil přes 1800 zástupců kulturních států a národů
ze všech dílů světa, nečítaje v to asi 1200 cvi-
čenců, mužů, žen i dětí, jež mají předvésti a pro-
pagovati nejrůznější typy tělesné výchovy. Ne-
menší zájem možno pozorovati i ve veřejnosti
francouzské. Časopisy několik dnů před kongre-
sem denně přinášely dlouhé zprávy o programu
důležitosti kongresu, jenž má za účel řešiti ve-
škeré otázky, vztahující se k tělesné výchově,
vyobrazení a posudky o různých soustavách
směrech v těloovíku. Účast Čechů na kongresu
konstatovaly dnes téměř všechny listy pařížské
Ze sokolských kruhů jsou zde: dr. Scheiner, Klen
ka, Očenášek a jiní.
Čecho
doktor
Scheiner
Očenášek
Paříž
kongres
17
article
Kongres zahájen byl dnes ve velkém sál
amíiteatru Sorbony presidentem kongresu, prof
Gübertem, za přítomnosti asi 3000 osob. Přítomný
president republiky M. R. Poincaré nadšeně by
zdraven. Po slavnostních proslovech zástupců jed
notlivých států odebrali se přítomní do odborné
výstavy, umístěné v lékařské fakultě a připažené
a stanovitě zakryté Rue de 1'Ecole de Medecine
President republiky výstavu zahájil v sále, zdo-
beném gobeliny, antikami a plastákami Rodinový
mi, krátkým proslovem. Na výstavě jest také če-
ské oddělení, v němž najdeme vyobrazení prost-
ných z posledního sletu všesokolského, podobízny
zakladatelů Sokolstva, vyobrazení vzorných tě
cvičenců, skupinu obrazů z her české mládeže
český skauting v obrazech. České oddělení těšilo
se po celý den živé pozornosti návštěvníků
obrazy našich junáků záhy objevili skauti fran-
couzští, kteří svými malebnými obleky, pořízeným
přesně dle anglických, oživovali odpoledne vý-
stavu.
Sorbon
kongres
Gübert
Poincaré
Rodinová
lékařský fakulta
Rue jít 1
Ecol jít Medecine
18
article
Po zahájení výstavy sestoupily se ke svým
pracím jednotlivé sekce. První z vědeckých seke
jest zřízena pro fyslologii tělesných ovičení a jedn
o měřítkách vytrvalosti a kriteriu cvícení, o sná-
šení zimy, o tlaku krevním při cvičení, jak se růz
né typy lidské přizpůsobují různým cvikům tě
lesným, o výživě při tělesných cvičeních, srovná
vací výchově tělesné lidí a zvířat, o nutnosti za
vedení stejných měřítek pro kontrolu tělesné vý
chovy a o úkolech fotografie a radiografie pro
kontnolu tělesné výchovy.
Druhá sekce jedná o lečení pohybem (cinesi-
therapie) při výchově tělesně nevyvínutých,
různých methodách evíčení dechových a vlivu
tělocviku na vzrůst, na funkci svafovou a při va-
dách srdečních
Třetí sekci (paedagogické) předloženy otá
ky: čas, připadající na tělocvik, hry a ruční práce
při vyučování na školách obecných a středních
závody žáků, jaký má být školský tělocvik, vý-
chova učitelů tělocviku, zodpovědnost za úraz ve
škole.
Čtvrtá sekce zřízena pro otázky, týkající s
průpravy ke službě vojenské, tělocviku vojenské-
ho, jízdy, střelby a sportů upolnických.
Pátá sekce vyhražena sportu, athletice
hrám. Zajímavější debata rozvinula se tu o po-
měru sportu k tělocviku a různých názorech na
box.
Šestá sekce jedná o turistice, alpinisiu
aeronautice, plachtování a veslování, sedmá sekce
věnována tělesné výchově ženy a zabývá se otáz-
kou účasti žen na výhodách tělesné výchovy, ruč-
V drobném prodejie
rahní číslo o sobě . . za sh
vočarní . . . . . . . za 1 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večorní . . . . . . . . oh
lnseráty
plutí se hotově napřed-
Předplacení a insorty přijima
administrace v Marianské ul., p.
Tam nacházejí se táž
rodakce, tlakárna a axpedine
„Národních Listů“
Rukoplay se nevraceil
19
article
ních pracích, gymnastice rytmické, vlivu sportu
na ústrojí ženy a jak zvýšiti zdatnost ragy lidské
tělesnou výchovou matky.
Největší zájem jeví se o zítřejší přednášku
profesora Pinarda: „O budoucnosti racy“, adreso-
vanou mladým lidem, na niž listy zdejší zvlást
upozorňují.
O nejzajímavější části kongresu — prakti-
ekých ukázkách jednotlivých směrů tělesné vý-
chovy — podáme ještě zprávu podrobnou.
Pinarda
20
article
Ant. B. Svojsík.
B Svojsík
21
article
nr. Z Paříže, 21. března. (Zvl. tel. „Nár.
Listů“.) Kongres pro tělesnou výchovu čítá
2200 účastníků. Úspěchu dobyli Hebert Deme-
ny, škola joinvillská, Dánové a Švédsko. Če-
chy jsou zastoupeny Scheinerem, Klenkou a
Svojsíkem. Vědecké spracování tělesné vý-
chovy universitou pařížskou vyniká veledů-
kladnými pracemi.
Hebert
Dán
Scheiner
Klenka
Svojsík
Paříž
Švédsko
22
title
Politický přehled.
23
article
Země české,
Země české,
Jmenování auskultantů a radíkální proudy.
Že poslední jmenování auskultantů je
úmyslným činem, naměřeným proti vyrovnání
v Čechách a jedině dalším odstavcem v proti-
vyrovnací intrice Schreinerovy machy, a že
Hochenburger a Wessely jsou tohoto rafino-
vaného útoku proti dohodě v Čechách pou-
hými vykonavateli, jest vidno z radikálních
mlýnů, jimž nahnáno tímto zpupným činem
vody. Kdyby ani nebylo vydražďující před-
běžné publikace v „Bohemii“, tuto souvislost
jasně ilustrující a prozrazující nedočkavost
strůjců pochlubiti se novou vymožeností ně-
meckému publiku, účinek jmenování na radi-
kální tisk český, správně předvídaný, prozra-
zuje úmysl. Dnes všemi silami tříská tisk ten-
to do českých stran ve vyrovnání stojících
a plní tak nejdůležitější předpoklad spekulace
Volksratu a jeho družiny poslanecké, která
v důsledcích a podmínkách dohody vidí jasně
přítrž především píklům vedlejší vlády v Če-
chách a její ústředny ve Volksratu, ku pro-
středkování míst německým aspírantům ve
službě justiční, a z toho důvodu ukládá o kaž-
dou možnost sblížení zástupců obou národ-
nosti, obrat ve vyrovnání věštícího. Jak ře-
čeno, úsilí německého zákulisí vypaluje pod-
kopy vyrovnání před každou novou jeho eta-
pou, aby udrželo při justičním vesle ryt.
Schreinerův
Hochenburger
Wessel
Čechy
Bohemia
24
article
Hochenburgera, jehož nesesaditelnost má
stejné trvání s dosavadními zmary dohody,
jak jim na tom záleží, tomu nasvědčuje i
jednosvorné ujištění nejkrutější oposice ce-
lého německého souručenství, kdyby se měl
Hochenburger státi obětí svého nejnovějšího
činu. Naší radíkálové v naprostém neporoz-
umění německého podnětu otiskují své proti-
vyrovnací výbuchy snad proto, aby defini-
tivným ztroskotáním vyrovnání zjednalí spra-
vedlnost českým právním praktikantům? Kdy-
by domyslili návětí těchto svých závěrů ze-
vrubně, musili by zajisté přijíti k názoru, že
je-li hromadění protičeských bezpráví justiční
správou v poslední době ve jmenování soud-
ních úřadníků vykořisťováním moci v před-
tuše, že uspořádáním poměrů v Čechách do-
jíti se musí ke konci moci té a jejích zlořádů.
definitivní rozbití dohody v Čechách bylo by
jenom prodloužením a upevněním éry Hochen-
burgerovy a Wesselého na dobu potom nedo-
zírnou.
Čechy
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Jaro.) Teploměr vystoupil na 15° C.
slunce zasvítilo mi v skleněném popelníčku
na stole tak zářivě jako v letních dnech, otevře-
ným oknem jasní se nad začazenými, vlhkými
střechami pruh bledě modrého nebe, a na
ulici sluneční jas vyvolal křiklavou zábavu
drobotiny, hrající horlivě sklenčnými kulička-
mi, a roztáčející červenou káču provázkovým
bičíkem. Bývala léta, kdy první zavanutí svě-
žího jarního větru rozjasňovalo mi duši stejně
jako těm malým křiklounům, kteří teď perou
se tam dole o pestré fazole a ruší mne svým
dováděním v práci. Nestalo se nikdy nic po-
divuhodného ani zvláštního v takový den.
kdy hoši, vybíhající na ulici, náhle pociťují.
že budí se jaro. A to jaro nepřineslo také
rázem žádné zázračné, neslýchané radosti: ale
ty denní drobné příhody, ta tisícerá důležitá
zaměstnání a plány, jež nutí zanedbávat úlo-
hy a myslit ve škole spíš na bzukot první
mouchy na okně než na počty, nabývají do-
cela jiného nového, svěžího rázu. Je pojednou
tak zvlášť sladko pomyslit, že odpoledne pod
nějakou záminkou vyběhneme do Strahov-
ských lesů, podívat se, rostou-li již první sně-
ženky a bledule. Klouzali jsme se ještě před
nedávnem na rozbředlém ledu na Holotině a
nezpozorovali pranic zvláštního v přírodě, na
širých polích, plných blátivé ornice, smísené
se sněhem, na holých vrbách u potoka, trčí-
cích roztřepanými košťaty nad svadle zele-
nou, slehlou travou, a v zamrzlém rákosí ba-
žiny pod cihelnou, zaplavenou loužemi špi-
navé vody. Až najednou vzpomínka na křehké
Strahov
26
article
zvonečky buclatých bledulí a štíhlých sněže-
nek podivně rozjasnila mysl, probudila v ní
jarní náladu. Zásoba soleného chleba s kou-
skem uzeniny a valašskou kudlou skrývá se
již v kapse, a za tyčkovým plotem. Na zá-
hradí hvízdá již kamarád umluvený signál. Je
lak teplo, jakoby země již týdny byla sluncem
rozehřáta, tak jasno, jakoby se otevřel celý
kraj, a od spchy Jana Nepomuckého na kopci
za poslední chalupou vídět rovinu až ke Stra-
hovským lesům jako na dlani. Jaká rozkoš
z první jarní výpravy, samostatné, a ovšem
tajné, podniknuté s rozechvěným srdcem
z městečka do těch končin, jež nám dětem
jsou docela cízí a nové, když se do nich po-
prvé odvažujeme sami. Je stará tradice ve
škole, dědící se z třídy na třídu, že tam
hlubokých lesích jsou luka, pokrytá z jara tl-
síci a tisíci bílými zvonky — a jaká bývala
naše závist, když se před rokem objevili ve
škole starší kamarádi s hrstmi tenkých, světle
zelených lodyh a pomačkaných kvítků. Sil-
nice je pustá, po suchých švestkách čiřikají
vrabci, bláto lepí se na botky a ostrý větřík
provívá kabátky zapiaté přes vlněný šál, Ale
slunce svítí, naběhlý potok hrčí bystrou vo-
dou, tráva je zelenější a svěžejší na čerstvě
potrhaných březích — jak vesele se to kluše
stále blíž k černému pruhu smrčin na obzorul
Není to blízko ,poklus unavuje, a stále nie
než ledové škraloupy na hrudách, drobounké
lístečky ozimu, rašící z ornice, a žluté,
krvavé proutí nízkých vrbin podél potoka.
Nepomucký
27
article
Nadšení hasne, ale zkušenější kamarád za-
hýbá přes pruhy měkkého, zvlhlého sněhu
do úvozu, zarostlého suchými šipky, drápeme
se po mokrých úbočích mezi jalovcem k prv-
ním smrčinám, a pak lesním houštím do skry-
tého úvalu. Červené ruce jsou již skřehlé od
sněhu, botky vybrouzdané v blátě a šaty pro-
máčené od vlhkých větví, ale konečně jsme
na lesní louce, tenkým průhledným ledemje
vidět sežloutlý trávník, mezi zubatými okraji
nadzdvižených ker zurčí potůčky vody, až
v hloubí údolí nad sněhem řádka něžných
hlaviček, vyzírajících mezi zelenými proužky
chvějí se na tenkých lodyhách — sněženky.
Dodnes nevím, proč jsem pociťoval takovou
bezmeznou rozkoš z těch drobných korunek,
vypučelých z tajícího sněhu, ale dodnes je
vidím tak jasně do nejmenších drobností, tři
bílé, tuhé lalůčky, skloněné nad sníh, mezi
nimi nažloutlou zubatou korunku, mdlou ze-
leň listků, vyhnutých od bledého stonku,
nahnědlou cibulku se svazečkem kořínků, již
jsem pracně dobyl stuhlými prsty z blátivé
země. Nelze se nasytit pohledu na ně je jicl
stále víc na výsluní stráně, dál v údolí nastu-
pují za ně chumáče bledulí se žlutými cípky
na baňatých hlavičkách, a tam, kde potol
se ztrácí do houští, třesou se na šedých lísko-
vých prutech dlouhé jehnědy, vytřásající zla-
tý prach na fialově rudé pupence droboulin-
kých samičích kvítků, posazených na hrbol-
cích proutků. Hoch z pohádky, když se ocitl
v rajské zahradě královny Sibylly, nemohl mí
více čisté radosti ve svém srdci než my dva
hoši, sedící na svých čepicích v keři ,pokry-
tém plstnatými pupenci kočiček, s krajícem
v ruce a svazečky jarních květů v šátku na
klíně. Svět se proměnil a malý ptáček, po-
skakující na větvích smrku, nebyl by se nám
zdál o nic vzácnější a podivnější, kdyby byl
měl peří duhových barev a zlatý zobáček
královna Sibylla
28
article
Kolikrát později v životě pocítil jsem sladký
ohlas té nálady, ve vzácných chvílích velké
radosti, která však nikdy již nebyla tak pro-
stá a svěží jako v to slunné odpoledne, v té
krátké chvíli, nekalené vzpomínkou, jak skon-
čí naše výprava. Když se večer dva promrzlí
zablácení a promočení chlapci doklopýtal
tmavými uličkami domů a třesoucí rukou otví-
rali dveře do teplé kuchyně, kde čekala zne-
pokojená maminka, zbyl v jejich bázlivých
očích sotva stín té prožité rozkoše; ale ty
tehdejší úzkosti jsou již dávno zapomenuty
a zůstává jen zářivá vzpomínka, vracející se
dodnes s prvním rozpukem jara. A za ní jdou
jiné, všechny rozkošné, na Nedošínskou lou-
ku, plnou žlutých petrklíčů — jak zářily a vo-
něly ty chomáčky nazelenalých, zlatých ka-
líšků — na hnědě rudé, tvrdé a chlupaté kvě-
ty kopytníků, vonících jedovatou vůní z lesk
lých listů pod shnilým listím ve smrčinách,
na světle modré hvězdice anemonek, bílá
kvítka sasanek na kývavých stoncích s roz-
peřenými listy — kde jsou ty dojmy, jimižs
opojovala dětská dušel
Vyvolávám je s tesknou radostí ve vzpo-
mínkách, sedě u stolu, na němž rozkvétají ve
skleněném stvolu šírokými, křehkými lupeny
barevné květy čemeřice, ale marně je hledám
na jarních procházkách, kdy stejně svítí slunce
jako tehdy, stejně vyhlížejí zpod tříště ledo-
vých jehlic sněžné korunky a na lískoví se
třesou zlaté jehnědy. A jak již bývá těžko
člověku přiznati si svoji bědu, myslím si ra-
ději, že se opravdu opět změnil svět a že nen
již smyslu pro ty naivní, krásné dojmy mého
dětství. Je mi těsno a teskno, ale nestýská
29
article
se mi po výletu do pohádkového údolí mla-
dosti: cítím chladný severní vítr, ženoucí se
přes pláň, lesík je špinavý a pustý, vodav
potoce kalná, blátivé cesty neupraveny, ta
hrstka bledých kvítků, rozhozená po holé ze-
mi, nemá pro mne barev, a jejich neznatelná
téměř vůně neopojuje smysly. Vzpomínám
jak v zahradě Borghese stojí štíhlé pinie s ko-
šatými korunami a vavřínová houští na Pala-
tinu mezi obrovskými aloemi hřejí se v jižním
slunci, jak v Grasse rozkvétají nekonečná
pole narcissů, fialek mezí stříbrnými olivami
nádherou duhových barev, jak v Pau pod ře-
tězem Pyrenejí nekonečná rovina, plná hájů
a zámečků dýše na plno novým jarem, jak
v Biarritzi modré moře bije do rozervaných
skal a na Champs Elysées pod korunami pla-
tanů, rašících svěžími pupenci proudí příval
lidstva a šumí tisíce vozů do Bois de Bou-
logne. — Spěšný ruch na nádraží a zápach
lokomotivy uklidňují nervy a konečně v že-
lezničním vagoně na otřelých sedadlech, otřá-
saných prudkým letem vlaku, jakoby se vra-
cely nejasnou ozvěnou půvabné nálady dět-
ství, konejšící znepokojivou duši radostným
očekáváním nových dojmů z probouzejícího
se jara, jež odjíždím hledat v slibné dálce.
Najdu je tam, kam mne unáší vlak českou ro-
vinou, posetou malými domky a řídkými lesí-
ky? Na lukách mezi rybníky hrají si děti, sta-
ví hráze v malých stružkách a pobíhají podé
vlaku s hrstmi sněženek. Znám každou mez
tam za Rožmberským rybníkem, odkud při-
běhly, kde i já běhával — proč nelze se vrá-
tit radějí k nim a s nimí se rozběhnout k po
toku do údolí, jež mi mízí v rychlém letu na
zpět za vlakem, utíkajícím z kraje svého dět
ství k teplému jihu.
Borghese
Palo
Champs
Bois jít Bo
Najd
30
article
Z divadla.
Z divadla.
(Na vzduch.) Až luh se zazelená a
slunko se rozhřeje, hodlá také Národní di-
vadlo rozletět se ven pod širé nebe. Pěkný
záměr! Ale má důvody proti sobě.
— Proč ne pod širé nebe? Přeje-li po-
hoda, i divadlu je volněji venku, v přírodě,
než v těsnu sině.
— Divadlu, jistě! Jen Národnímu sotval
— Vrtochy!
— Národní, ústav umělecký. Všecko
umění přece je vázáno na své podmínky.
— Jakéž podmínky! Umění zůstává umě-
ním za všech podmínek. Prodaná nevěsta
v šárce nebo ve Zlatém domě! Vždycky.
prvořádné dílol
— Dílo, možná! Však dojem díla tua
tam? Jaký rozdíl! Všechna moc umění, vý-
znam a kouzlo jeho, všecko jen v dojmu.
Pěkný obrázek vám visí nad psacím stolkem.
Umělecké dílo! Pověste je někam na věž,
co zbude? Skvrna bez formy a výrazu. Jiné
podmínky, jiný dojem. Divadelní hra, souhrn
dojmů zrakových, sluchových. Prodaná v Ná-
rodním? Skvostné představení. Venku v pří-
rodě? Shluk dojmů, nevíte ještě jakých. Kdo
ví, jak rozladěných, přerývaných, nezkázně-
ných! . ..
— Nevídáno! Možno dojmy zkáznit, při-
způsobit . ..
— Přestudovat? Novým podmínkám pře-
měřit? Starou souhru roztřást, novou nacvi-
čit? A po čase, s roztřeseným souborem se
vrátit zase — pod střechu? Pěkná speku-
lace, posadit své umění mezi — dvě židle.
A kdo praví, že výkonné síly, vyškolené pro
zavřenou místnost, dovedou se vpravit do
okolností na volném vzduchu? A kdo praví,
že se tam vůbec hodí i skladba vypočtená pro
určitou míru vídu a sluchu mezí stěnami?
Námitek bez koncel
— A kdyby námitek bylo sebe víc! Pro-
daná v Divoké Šárce přece budel Projekt e
příliš vábný. Tisíce lidiček se tam dostaví
Skvrna
Ná
Šárka
zlatý dům