ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d212c20-7b21-11dc-b13d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 41, place 24, org 10, work 1
1 title
Telegrafické zprávy.
2 article
Z úřadního věsiníku. Z Vídně, 14. září. (C.-B.) Ministr kultu a vyučování jmenoval cvičného učitele na učitel- ském ústavě v Příbrami Erharda Plaňan- ského okresním (školním inspektorem pro české školy školského okresu slanského. Rozluka norsko-švédská. Z Karlstadu, 13. září. (C.-B.) Delegáti sešli se opět dnes odpoledne. Schůze trvala pouze hodinu. Dle sdělení norského tajemníka bude se konati schůze opět zejtra dopoledne. Z Kristianie, 13. září. (C.-B.) »Norsk Telegrambyro« oznamuje z Karlstadu: »Po dnešní odpolední schůzi měli švědští delegáti zvláštní poradu. Situace považuje se dosud za vážnou.
Erhard Vídeň Plaňany Karlstad Kristiania ský ústav v Příbram Norsk Telegrambyro
3 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Pověstná brožura, jež vyšla v Berlíně a v níž radilo se Německu, aby rozbilo Rakou- sko, sebralo země, jež druhdy náležely k ně- meckému bundu a pomohlo Maďarům na tro- skách říše této a na troskách malých slovan- ských států balkánských zříditi velkou Maďarii, je dosud předmětem tahanic v Pešti, jakse odtamtud oznamuje. Je známo, že všechny ma- ďarské strany, strana neodvislosti právě tak jako »nová strana« Banffova s velikým rozhořčením popíraly jakoukoli účast při sepsání této tisko- viny, jakkoli vyšlo na jevo, že při vydání této tiskoviny, jakých ostatně vydány již celé houfy, spolupůsobily osobnosti, vynikajícím politickým kruhům maďarským dosti blízké. Však nyní, jak známo, lapila pešťská policie jakéhosi pana Ziganya, jenž prý je žurnalistou a jenž bez mučení doznal, že brožuru u něho pan Banffy objednal, však honorář za ni nezaplatil. Baron
Maďar Banffův Ziganya Banff Baron Berlín Německo Pešť
4 article
Banffy ovšem prohlásil ve svém klubu, jenž za tím účelem schválně byl svolán, na čestné slovo, že neměl ani při sepsání ani při vydání zmíněné brožury nejmenšího podílu, že sice pana Ziganya zná a služeb jeho že tu i tam upotřebil, však o Zeisigově brožuře že mu není nic známo. A slovu takovému sluší věřiti. Přes to ale vyskytli se lidé, jimž ani kavalírské slovo v této věci pronesené neimponuje a již mají za to, že podnikavý vůdce strany, který, jak známo, ve volbě prostředků k dosažení určitého pohtického cíle není právě vybíravý, přece tak úplně nevinným v afféře není. Proč by se dal zmíněný pan Zigany jen tak pro nic za nic zavřít, neboť to přece jako žurnalista věděti musil, že jako autorovi konfiskované brožury pro vele- zrádu dobře se mu nepovede. Mohlo by se míti za to, že pán ten chtěl snad pouze s autorstvím svým renomovati, však policejním vyšetřováním a policejními domovními prohlídkami bylo zji- štěno, že rukopis brožury skutečně pochází o něho. Zjištěno ostatně též, že s rukopisy nale- zený lístek toho znění, že brožura vyjíti nemusí v jazyku maďarském, pochází skutečně o Banffa. Tomu na odpor se ovšem staví kavalír- ské slovo tohoto pána, ale jsou lidé, kteři nedají si vymluviti, že v politice pořád ještě účel světí prostředky a následkem toho dovo- lena v zápasech politických i všechna špatnost.
Ziganya Zigana
5 article
Je zajímavo, že již nyní ozývají se hlasy v Uhrách, že policie vyvedla svou horlivostí v pátrání po spisovateli tak zvané Zeisigovy brožury hloupost a že by dobře udělala, kdyby dále se do věci nepletla a nekompromitovala sebe a vynikající politické osobnosti, jejichž po- litická úloha dávno ještě není dohrána. — »Chauvinistická agitace školská«. Naše vývody o stavu žactva na veřejných německých ob. a měšť. školách v Praze, jimiž dostalo se »Bohemii« odpovědi na její perfidní stesk o české »chauvinistické agitaci školní«, zůstaly ovšem bez viditelného dojmu na kasiňácký orgán od sv. Anny. Nářek »Bohemie« platil hlavně do- mnělému snižování německé školy v Praze če- ským tiškem, vůči němuž prý pražské němectvo musí nejvýš pokrčiti rameny, neboť návštěvu německých škol českými dětmi prý sami Němei neradi vidí, poněvadž ji trpí vyučoväní dětí ně- meckých, zdržovaných dětmi českými, neschop- nými sledovati vyučování německým jazykem. »Bohemia«, nemá ani tušení, jak zdrcující kritiku pronesla o svém školství v Praze. Neboť tážeme se, jací jsou to paedagogové v čele německých škol a tříd v Praze, trpí-li ve svém žactvu sta- tisticky zjištěných 36 procent cizojazyčných dětí, kterýžto počet ve skutečnosti jistě činí a to při nejmenším procent čtyřicet?! Jaký vy- učovací výsledek musí zlořád ten v zápětí míti je očividno; u dětí českých, nemůže jinak, le
Zeisigův Anna Uhry Praha Praha če Bohemia
6 article
rovnati se nule, u německých dětí mlusí býti rovněž valně snížen, avšak i kdyby tyto po- slední jakž takž obstojně prospívaly, zzač stojí škola, jejíhož žactva nejméně 40 proc. neprospívá, zač stojí správa takového školství a jeho dozor, snášejí-li mlčky takový stav, buď předstírajíce domnělý anebo zastírajíce skutečný prospěch českoněmecké své školní mládeže? Kdyby bylo stínu počestnosti ve školní politice německého vedení v Praze, musilo by zakročíti proti zjiště- nému stavu věcí, pracovati v zájmu odstranění če- ských dětí z německých škol, neboť jestliže kde, te- dy především zde platiti má proslulá německá zása- da o »čistotném rozdělení« českého odd německého. Do jisté míry jest ovšem provedeno, nebot chytří Němci, než aby dali své děti trýznit ve škole zajisté víc než z pola naplněné cizojazyč- nými dětmi, raději mají je ve školách soukro- mých, nechť sebe dražších. Do veřejné chodl jen to německé dítě, které musí. A tak vzniklo v Praze další školské monstrum něme- cké, že vedle veřejných škol německých je stejně silné, podle »Bohemie« dokonce silnější soukromé obecné a měšťanské školství, což jest nejspolehlivější známkou churavého stavu, kterýž lze označiti touto diagnosou, pro své děti vydr- žují Němci v Praze z největší části školy sou- kromé, ku germanisačním účelům jejich, pro germanisaci, nejmírněji ceněno, tisíce českých dětí vydržuje jim veřejné školy — obec pražská. Závěr z toho všeho je ohromu- jící horrendum: V Brně a všech ostatních stavem obyvatelstva příbližných městech obec násilnými prostředky hubí školství české po- loviny svého obyvatelstva, boykotem rodičů,
Němec Praha Brno Bohemia
7 article
trýzněním dětí, dosazováním renegátů za správce a učitele, stěhováním uprostřed školního roku do místností německými školami opuštěných i jinými nesčetnými rafinovanými cestami vhání české děti do německé školy. Praha, jejíž če- ské školy jsou od německých dětí čisty, jejíž německé školy jsou hotové vzorné paláce školní, sama české děti do německé veřejné své školy dodává. A při tom věru neví český, upřímně český Pražan, zač se má víc stydět, zda za tu českou neobratnost, umožňující podobné poměry, anebo za to, že dýchá pražský vzduch společně s rodiči tisíce českých dětí v německých ško- lách! Než ptáme se, zůstane i letos jenom při pouhém resonování národního tisku, či bude konečně přikročeno k radikalnímu léčení hroz- ného pražského neduhu, kolem něhož chodíme lomíce rukama nad hlavou, bijíce se v prsa, zatím co se nám Němci smějí !? — Moravské smiřovačky. Junctim české university v Brně s ostatní — konkursní pod- statou moravského vyrovnání stále ještě není věcí vyřízenou a na rub i lie vyloženou, třeba že od týdnů jest předmětem prudkých rozho- vorů mezi oběma orgány smírčích stran mo- ravských, lidovým denníkem bývalého místo- předsedy klubu svobodomyslných poslanců dra- Stránského a »Tagesbotem«. Posl. d'Elvert hraje věrně roli Shylockovu a cituje sněmovní usne- sení, podle kteréhož universitní otázka česká odkázána stálému vyrovnacímu výboru v tom smyslu, že může býti řešena jenom současně s ostatními vyrovnacími předměty jako úpis, podle kteréhož za universitu má býti z českého těla vyříznuto kuriatní veto. Naproti tomu na- mítá se s české strany vyrovnací, že je sice s pravdou, že záležitost nových universit byla na německý návrh přikázána stálému výboru,
Pražan Němec Stránský Tagesbot Posl Elvert Shylockův Praha Junctim český univerzita v Brno
8 article
ale čeští poslanci se tenkráte co nejdůrazněji ohřadili proti německému výkladu o nerozlučné souvislosti universitní otázky s ostatními předlo- hami, jež stálému výboru byly přikázány. Trefně připomíná se dále se strany české, že nejen česká, ale i německá universita byly tedy smi- řovacímu výboru přikázány, ale že Němci přes to neuznávají junetimu pro německou universitu, žádajíce peticemi, resolucemi, hrozbami na vládě bezodkladné zřízení německé university v Brně, bez ohledu na českou. Posl. Gross ve své jihlav ské řeči dokonce prohlásil s veškerou nepokry- tostí, že Němci universitní otázku vyrovnacímu výboru přikázali jenom proto — aby ji v něm pohřbili, dodav k tomu výslovně, že Němei nikdy, nikde a za žádnou cenu nepřipusti zři- zení české university v Brně. »Podle toho«, tak resumuje brněnský denník drá. Stránského, »jsou smiřovačky zcela zbytečnými, jsou nej- odpornější komedii němečkou. Když není ceny, za kterou by Němci od nemístného a planého odporu upustili, pak netřeba se vůbec s nimi smlouvat. Lze se nám a českému lidu diviti, že vyrovnací akce jsme všichni násled- kem podvodného jednání Němců syti, že se nám úplně znechutila?« Něco jest skutečně
Němec Posl Gross Němei Stránský německý univerzita v Brno český univerzita v Brno
9 article
velmi podivuhodno na celé té, jak již jednou řečeno, hnusné a jak nejnověji tedy pověděno, nejodpornější komedii (jenom ně- mecké ?!). Stálé ujišťování z české strany, že jest komedie syta, že jest jí z míry protivna, dotazy k veřejnosti, nebylo-liž by spravedlivo, aby jí s české strany konec byl učiněn, a při tom hájení dra. Stránského proti »Tagesbotovu« nářku, že chce vyrovnací akci rozbíti. Jestliže něco bylo světu na zřejmý vlas dokázáno, tedy je to vyložený německý úmysl ošvindlovati ve smiřovačkách moravského prvorozence českého za talířek nejmizernější čočky o práva jeho při- rozené většiny a sebeurčení v budoucnosti. Smi- řovačky odsouzeny českou veřejností v Čechách, na Moravě, na táborech, sjezdech, voličstvem, poslanci, tiskem, náčelník českých zástupců ve smiřovačkách našel pro smiřovačky titul hnusu i největšího odporu, nejnověji vyložil německý strach před jich rozbitím — a přece se smiřo- vačky nerozbíjejí. Mohl by někdo zazlíti ze- jmena dru. Stránskému, který nerozpakoval se složiti místopředsednictví v klubu jenom pro dojmy, jakými přijato zrušení opavských poboček, kdyby učinil konec hnusné a nejodpornější komedii složením svého smiřovačkového poslání ve stálém výboru? Komedii, možnou jenom českým spolu- účinkováním? Junctim české university na Mo- ravě se změnou volebního řádu sněmovního jest něco tak protismyslného, že už zájem čistého lidského rozumu velí utratiti matku i s nestvů- rou, smiřovačky i s junctimem. Kdypak asi uslyší český svět refrén z Leoncavallovy známé opery, kterýž zní: »Finita la comedia!« také na konci posledního aktu moravské komedie?
Stránský Leoncavallův Čechy Morava
10 article
— Vyznamenání. Zastupitelstvo městyse Stálce v okresu táborském jmenovalo ve své schůzi dne 16. května t. r. jednomyslně pana dra. Hynka Langa, říšského poslance a mlynáře v Táboře, pro mnohé a velké jeho zásluhy, kterých sobě získal o městys ten, čestným měšťanem, Včerejšího dne dostavila se deputace městyse, sestávající z pánů Ant. Vaňka, statkáře a starosty, pak Josefa Šiffnera, mlynáře a člena obecního výboru, k dru. Langovi a odevzdala mu s přiměřeným projevem díků celého zastupitelstva čestný diplom —Úmrtí. V Karlíně zemřela dne 12. září t. r. paní Antonie Paulová, roz. Půlpanova. Tělesná schránka její bude dnes o 3. hod. odpol. v domě smutku v Karlíně č. 22 vykropena, do Jaroměře pře- vezena a v pátek dne 15. září 1905 o 3. hod. odpol. na tamějším hřbitově pochována. — V Lochovicích zemřel ve středu dne 13. září t. r. vysoce zasloužilý starosta města, praktický lékař pan MUDr. Jan Anto- nides v 75. roce svého života. Byl předsedou místní školní rady, obvodním a vrchním vojenským lékařem v. v., čestným měšťanem v Lochovicích, čestným čle- nem tělocvičné jednoty „Sokol“ v Lochovicích, čest- ným členem Vzájemně podpor. spolku v Cerhovicích, členem Umělecké besedy, protektorem Sboru dobro- volných hasičů v Lochovicích, zakládajícím členem Čtenářského spolku, ředitelem Raiffeisenky“ a členem mnoha jiných dobročinných a vlasteneckých spolků.
Hynk Lang Antonín Vaněk Šiffner Lang Paulová MUDr Jan Anta Tábor Karlín Jaroměř Lochovice Cerhovice obecní výbor Sokol
11 article
Vůbec působil MUDr. Antonides blahodárně jako lékař i občan a získal si v celém kraji zásluh trvalých. Pohřeb konati se bude v sobotu čne 16. září t. r. o 10. hodině dopol. z domu smutku do rodinné hrobky na hřbitov lochovický — Školské záležitosti ohce pražské. Městská rada pražská požádala ministerstvo vyučování o založení reálky v Libni. Po několika urgencích odpovědělo nyní ministerstvo, že by bylo ochotno vejíti v jednání, když obec pražská svým nákladem obstará zatímní místnosti pro novou reálku, která by otevřena byla školním rokem 1907-8 počínaje a to postupem a že později stavební místo pro novou stavbu bezplatně odevzdá. Školní odbor doporučil radě městské, aby se v jednání takové vstoupilo, tak aby tato nová střed- ni škola co nejdříve byla otevřena. — Další novou stavbou pro školy pražské bude nová školní bu- dova pro obecné a měšťanské školy u Malté zů, která bude postavena na místech nynější školy a bu- dovy „U sedmi čertů“. Okresní školní rada schválila stavební místo i plány a doporučila radě městské, aby vyslovila souhlas s přeložením měšťanské školy od sv. Tomáše do této nové budovy. Školní odbor v mi- nulé schůzi své po návrhu ob. st. p. ředitele Hanzla usnesl se, doporučiti radě městské, aby potřebný ná- klad 280.000 K vřaděn byl do rozpočtu a aby ke stavbě nanejvýš nutné bylo co nejdříve přikročeno. Při té
Antonides Tomáš Hanzl Libeň
12 article
příležitosti navrhl ob. st. pan Schrötter, aby sou- časně bylo jednáno o rozdělení této obecné a měšťanské školy, aniž by ovšem stavba byla odklá- dána. — Také nová budova pro chlapeckou školuu sv. Petra byla předmětem jednání v tech- nické komisi a školním odboru. Ke stavbě nabídnuto bylo několik stavebních míst, z nichž některá jednak pro přemrštěnou cenu, jednak pro svou polohu uznána technickou komisí za nevhodná. Při té příležitosti na- vrhl náměstek p. stav. Seifert, aby se konala smí- šená komise, sestávající ze zástupců rady městské; úřadů školních a zdravotních, a aby na místě vhodná stavební místa prohlědla. Návrhy odkázány městské radě. — Dále usnesl se školní odbor doporučit ote- vření tří nových kursů pro nevýřečné a to u sv. Jiljí pro I.—VI. čásť, ve škole na Letné pro VII. čásť a ve škole proti zámku v Libni pro VIII. čásť Prahy — Sleva na dani činžovní v Praze-Libni. Škody, způsobené krupobitím v úterý dne 12. t. m., jsou po- měrně nejznačnější v Praze-Libni. Není snad jediného domu, jehož okna by nebyla kroupami vytlučena, omítka poškozena a střechy porouchány. Skleněná pažení nebo kryty i šesti mm i silnější byly krou- pami zcela rozdrceny. Zejmena u libeňských velko- závodů (jako Českomoravské továrny“, Grabovy to- várny, tkalcovny firmy Bralří Ferutzové a i) způso-
Schrötter Petro Seifert svatý . Jiljí Grabův Letná Libeň Praha Zejmen Bralřit Ferutzová