1
title
Telegrafické zprávy.
2
article
Z úřadního věsiníku.
Z Vídně, 14. září. (C.-B.) Ministr kultu a
vyučování jmenoval cvičného učitele na učitel-
ském ústavě v Příbrami Erharda Plaňan-
ského okresním (školním inspektorem pro
české školy školského okresu slanského.
Rozluka norsko-švédská.
Z Karlstadu, 13. září. (C.-B.) Delegáti sešli
se opět dnes odpoledne. Schůze trvala pouze
hodinu. Dle sdělení norského tajemníka bude se
konati schůze opět zejtra dopoledne.
Z Kristianie, 13. září. (C.-B.) »Norsk
Telegrambyro« oznamuje z Karlstadu: »Po
dnešní odpolední schůzi měli švědští delegáti
zvláštní poradu. Situace považuje se dosud za
vážnou.
Erhard
Vídeň
Plaňany
Karlstad
Kristiania
ský ústav v Příbram
Norsk Telegrambyro
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Pověstná brožura, jež vyšla v Berlíně
a v níž radilo se Německu, aby rozbilo Rakou-
sko, sebralo země, jež druhdy náležely k ně-
meckému bundu a pomohlo Maďarům na tro-
skách říše této a na troskách malých slovan-
ských států balkánských zříditi velkou Maďarii,
je dosud předmětem tahanic v Pešti, jakse
odtamtud oznamuje. Je známo, že všechny ma-
ďarské strany, strana neodvislosti právě tak jako
»nová strana« Banffova s velikým rozhořčením
popíraly jakoukoli účast při sepsání této tisko-
viny, jakkoli vyšlo na jevo, že při vydání této
tiskoviny, jakých ostatně vydány již celé houfy,
spolupůsobily osobnosti, vynikajícím politickým
kruhům maďarským dosti blízké. Však nyní, jak
známo, lapila pešťská policie jakéhosi pana
Ziganya, jenž prý je žurnalistou a jenž bez
mučení doznal, že brožuru u něho pan Banffy
objednal, však honorář za ni nezaplatil. Baron
Maďar
Banffův
Ziganya
Banff
Baron
Berlín
Německo
Pešť
4
article
Banffy ovšem prohlásil ve svém klubu, jenž za
tím účelem schválně byl svolán, na čestné
slovo, že neměl ani při sepsání ani při vydání
zmíněné brožury nejmenšího podílu, že sice
pana Ziganya zná a služeb jeho že tu i tam
upotřebil, však o Zeisigově brožuře že mu není
nic známo. A slovu takovému sluší věřiti. Přes
to ale vyskytli se lidé, jimž ani kavalírské slovo
v této věci pronesené neimponuje a již mají
za to, že podnikavý vůdce strany, který, jak
známo, ve volbě prostředků k dosažení určitého
pohtického cíle není právě vybíravý, přece tak
úplně nevinným v afféře není. Proč by se dal
zmíněný pan Zigany jen tak pro nic za nic zavřít,
neboť to přece jako žurnalista věděti musil, že
jako autorovi konfiskované brožury pro vele-
zrádu dobře se mu nepovede. Mohlo by se míti za
to, že pán ten chtěl snad pouze s autorstvím
svým renomovati, však policejním vyšetřováním
a policejními domovními prohlídkami bylo zji-
štěno, že rukopis brožury skutečně pochází o
něho. Zjištěno ostatně též, že s rukopisy nale-
zený lístek toho znění, že brožura vyjíti nemusí
v jazyku maďarském, pochází skutečně o
Banffa. Tomu na odpor se ovšem staví kavalír-
ské slovo tohoto pána, ale jsou lidé, kteři
nedají si vymluviti, že v politice pořád ještě
účel světí prostředky a následkem toho dovo-
lena v zápasech politických i všechna špatnost.
Ziganya
Zigana
5
article
Je zajímavo, že již nyní ozývají se hlasy
v Uhrách, že policie vyvedla svou horlivostí
v pátrání po spisovateli tak zvané Zeisigovy
brožury hloupost a že by dobře udělala, kdyby
dále se do věci nepletla a nekompromitovala
sebe a vynikající politické osobnosti, jejichž po-
litická úloha dávno ještě není dohrána.
— »Chauvinistická agitace školská«. Naše
vývody o stavu žactva na veřejných německých
ob. a měšť. školách v Praze, jimiž dostalo se
»Bohemii« odpovědi na její perfidní stesk o české
»chauvinistické agitaci školní«, zůstaly ovšem
bez viditelného dojmu na kasiňácký orgán od
sv. Anny. Nářek »Bohemie« platil hlavně do-
mnělému snižování německé školy v Praze če-
ským tiškem, vůči němuž prý pražské němectvo
musí nejvýš pokrčiti rameny, neboť návštěvu
německých škol českými dětmi prý sami Němei
neradi vidí, poněvadž ji trpí vyučoväní dětí ně-
meckých, zdržovaných dětmi českými, neschop-
nými sledovati vyučování německým jazykem.
»Bohemia«, nemá ani tušení, jak zdrcující kritiku
pronesla o svém školství v Praze. Neboť tážeme
se, jací jsou to paedagogové v čele německých
škol a tříd v Praze, trpí-li ve svém žactvu sta-
tisticky zjištěných 36 procent cizojazyčných dětí,
kterýžto počet ve skutečnosti jistě činí a to při
nejmenším procent čtyřicet?! Jaký vy-
učovací výsledek musí zlořád ten v zápětí míti
je očividno; u dětí českých, nemůže jinak, le
Zeisigův
Anna
Uhry
Praha
Praha če
Bohemia
6
article
rovnati se nule, u německých dětí mlusí býti
rovněž valně snížen, avšak i kdyby tyto po-
slední jakž takž obstojně prospívaly, zzač stojí
škola, jejíhož žactva nejméně 40 proc. neprospívá,
zač stojí správa takového školství a jeho dozor,
snášejí-li mlčky takový stav, buď předstírajíce
domnělý anebo zastírajíce skutečný prospěch
českoněmecké své školní mládeže? Kdyby bylo
stínu počestnosti ve školní politice německého
vedení v Praze, musilo by zakročíti proti zjiště-
nému stavu věcí, pracovati v zájmu odstranění če-
ských dětí z německých škol, neboť jestliže kde, te-
dy především zde platiti má proslulá německá zása-
da o »čistotném rozdělení« českého odd německého.
Do jisté míry jest ovšem provedeno, nebot
chytří Němci, než aby dali své děti trýznit ve
škole zajisté víc než z pola naplněné cizojazyč-
nými dětmi, raději mají je ve školách soukro-
mých, nechť sebe dražších. Do veřejné chodl
jen to německé dítě, které musí. A tak
vzniklo v Praze další školské monstrum něme-
cké, že vedle veřejných škol německých je
stejně silné, podle »Bohemie« dokonce silnější
soukromé obecné a měšťanské školství, což jest
nejspolehlivější známkou churavého stavu, kterýž
lze označiti touto diagnosou, pro své děti vydr-
žují Němci v Praze z největší části školy sou-
kromé, ku germanisačním účelům jejich, pro
germanisaci, nejmírněji ceněno, tisíce českých
dětí vydržuje jim veřejné školy — obec
pražská. Závěr z toho všeho je ohromu-
jící horrendum: V Brně a všech ostatních
stavem obyvatelstva příbližných městech obec
násilnými prostředky hubí školství české po-
loviny svého obyvatelstva, boykotem rodičů,
Němec
Praha
Brno
Bohemia
7
article
trýzněním dětí, dosazováním renegátů za správce
a učitele, stěhováním uprostřed školního roku
do místností německými školami opuštěných i
jinými nesčetnými rafinovanými cestami vhání
české děti do německé školy. Praha, jejíž če-
ské školy jsou od německých dětí čisty, jejíž
německé školy jsou hotové vzorné paláce školní,
sama české děti do německé veřejné své školy
dodává. A při tom věru neví český, upřímně
český Pražan, zač se má víc stydět, zda za tu
českou neobratnost, umožňující podobné poměry,
anebo za to, že dýchá pražský vzduch společně
s rodiči tisíce českých dětí v německých ško-
lách! Než ptáme se, zůstane i letos jenom při
pouhém resonování národního tisku, či bude
konečně přikročeno k radikalnímu léčení hroz-
ného pražského neduhu, kolem něhož chodíme
lomíce rukama nad hlavou, bijíce se v prsa,
zatím co se nám Němci smějí !?
— Moravské smiřovačky. Junctim české
university v Brně s ostatní — konkursní pod-
statou moravského vyrovnání stále ještě není
věcí vyřízenou a na rub i lie vyloženou, třeba
že od týdnů jest předmětem prudkých rozho-
vorů mezi oběma orgány smírčích stran mo-
ravských, lidovým denníkem bývalého místo-
předsedy klubu svobodomyslných poslanců dra-
Stránského a »Tagesbotem«. Posl. d'Elvert hraje
věrně roli Shylockovu a cituje sněmovní usne-
sení, podle kteréhož universitní otázka česká
odkázána stálému vyrovnacímu výboru v tom
smyslu, že může býti řešena jenom současně
s ostatními vyrovnacími předměty jako úpis,
podle kteréhož za universitu má býti z českého
těla vyříznuto kuriatní veto. Naproti tomu na-
mítá se s české strany vyrovnací, že je sice
s pravdou, že záležitost nových universit byla
na německý návrh přikázána stálému výboru,
Pražan
Němec
Stránský
Tagesbot
Posl
Elvert
Shylockův
Praha
Junctim český univerzita v Brno
8
article
ale čeští poslanci se tenkráte co nejdůrazněji
ohřadili proti německému výkladu o nerozlučné
souvislosti universitní otázky s ostatními předlo-
hami, jež stálému výboru byly přikázány. Trefně
připomíná se dále se strany české, že nejen
česká, ale i německá universita byly tedy smi-
řovacímu výboru přikázány, ale že Němci přes to
neuznávají junetimu pro německou universitu,
žádajíce peticemi, resolucemi, hrozbami na vládě
bezodkladné zřízení německé university v Brně,
bez ohledu na českou. Posl. Gross ve své jihlav
ské řeči dokonce prohlásil s veškerou nepokry-
tostí, že Němci universitní otázku vyrovnacímu
výboru přikázali jenom proto — aby ji v něm
pohřbili, dodav k tomu výslovně, že Němei
nikdy, nikde a za žádnou cenu nepřipusti zři-
zení české university v Brně. »Podle toho«, tak
resumuje brněnský denník drá. Stránského,
»jsou smiřovačky zcela zbytečnými, jsou nej-
odpornější komedii němečkou. Když
není ceny, za kterou by Němci od nemístného
a planého odporu upustili, pak netřeba se vůbec
s nimi smlouvat. Lze se nám a českému lidu
diviti, že vyrovnací akce jsme všichni násled-
kem podvodného jednání Němců syti, že se
nám úplně znechutila?« Něco jest skutečně
Němec
Posl
Gross
Němei
Stránský
německý univerzita v Brno
český univerzita v Brno
9
article
velmi podivuhodno na celé té, jak již
jednou řečeno, hnusné a jak nejnověji
tedy pověděno, nejodpornější komedii (jenom ně-
mecké ?!). Stálé ujišťování z české strany, že
jest komedie syta, že jest jí z míry protivna,
dotazy k veřejnosti, nebylo-liž by spravedlivo,
aby jí s české strany konec byl učiněn, a při
tom hájení dra. Stránského proti »Tagesbotovu«
nářku, že chce vyrovnací akci rozbíti. Jestliže
něco bylo světu na zřejmý vlas dokázáno, tedy
je to vyložený německý úmysl ošvindlovati ve
smiřovačkách moravského prvorozence českého
za talířek nejmizernější čočky o práva jeho při-
rozené většiny a sebeurčení v budoucnosti. Smi-
řovačky odsouzeny českou veřejností v Čechách,
na Moravě, na táborech, sjezdech, voličstvem,
poslanci, tiskem, náčelník českých zástupců ve
smiřovačkách našel pro smiřovačky titul hnusu
i největšího odporu, nejnověji vyložil německý
strach před jich rozbitím — a přece se smiřo-
vačky nerozbíjejí. Mohl by někdo zazlíti ze-
jmena dru. Stránskému, který nerozpakoval se
složiti místopředsednictví v klubu jenom pro dojmy,
jakými přijato zrušení opavských poboček, kdyby
učinil konec hnusné a nejodpornější komedii
složením svého smiřovačkového poslání ve stálém
výboru? Komedii, možnou jenom českým spolu-
účinkováním? Junctim české university na Mo-
ravě se změnou volebního řádu sněmovního jest
něco tak protismyslného, že už zájem čistého
lidského rozumu velí utratiti matku i s nestvů-
rou, smiřovačky i s junctimem. Kdypak asi
uslyší český svět refrén z Leoncavallovy známé
opery, kterýž zní: »Finita la comedia!« také
na konci posledního aktu moravské komedie?
Stránský
Leoncavallův
Čechy
Morava
10
article
— Vyznamenání. Zastupitelstvo městyse Stálce
v okresu táborském jmenovalo ve své schůzi dne 16.
května t. r. jednomyslně pana dra. Hynka Langa,
říšského poslance a mlynáře v Táboře, pro mnohé
a velké jeho zásluhy, kterých sobě získal o městys
ten, čestným měšťanem, Včerejšího dne dostavila se
deputace městyse, sestávající z pánů Ant. Vaňka,
statkáře a starosty, pak Josefa Šiffnera, mlynáře a
člena obecního výboru, k dru. Langovi a odevzdala
mu s přiměřeným projevem díků celého zastupitelstva
čestný diplom
—Úmrtí. V Karlíně zemřela dne 12. září t. r. paní
Antonie Paulová, roz. Půlpanova. Tělesná
schránka její bude dnes o 3. hod. odpol. v domě
smutku v Karlíně č. 22 vykropena, do Jaroměře pře-
vezena a v pátek dne 15. září 1905 o 3. hod. odpol.
na tamějším hřbitově pochována. — V Lochovicích
zemřel ve středu dne 13. září t. r. vysoce zasloužilý
starosta města, praktický lékař pan MUDr. Jan Anto-
nides v 75. roce svého života. Byl předsedou místní
školní rady, obvodním a vrchním vojenským lékařem
v. v., čestným měšťanem v Lochovicích, čestným čle-
nem tělocvičné jednoty „Sokol“ v Lochovicích, čest-
ným členem Vzájemně podpor. spolku v Cerhovicích,
členem Umělecké besedy, protektorem Sboru dobro-
volných hasičů v Lochovicích, zakládajícím členem
Čtenářského spolku, ředitelem Raiffeisenky“ a členem
mnoha jiných dobročinných a vlasteneckých spolků.
Hynk Lang
Antonín
Vaněk
Šiffner
Lang
Paulová
MUDr
Jan Anta
Tábor
Karlín
Jaroměř
Lochovice
Cerhovice
obecní výbor
Sokol
11
article
Vůbec působil MUDr. Antonides blahodárně jako lékař
i občan a získal si v celém kraji zásluh trvalých.
Pohřeb konati se bude v sobotu čne 16. září t. r. o 10.
hodině dopol. z domu smutku do rodinné hrobky na
hřbitov lochovický
— Školské záležitosti ohce pražské. Městská rada
pražská požádala ministerstvo vyučování o založení
reálky v Libni. Po několika urgencích odpovědělo
nyní ministerstvo, že by bylo ochotno vejíti v jednání,
když obec pražská svým nákladem obstará zatímní
místnosti pro novou reálku, která by otevřena byla
školním rokem 1907-8 počínaje a to postupem a že
později stavební místo pro novou stavbu bezplatně
odevzdá. Školní odbor doporučil radě městské, aby
se v jednání takové vstoupilo, tak aby tato nová střed-
ni škola co nejdříve byla otevřena. — Další novou
stavbou pro školy pražské bude nová školní bu-
dova pro obecné a měšťanské školy u Malté zů,
která bude postavena na místech nynější školy a bu-
dovy „U sedmi čertů“. Okresní školní rada schválila
stavební místo i plány a doporučila radě městské, aby
vyslovila souhlas s přeložením měšťanské školy od
sv. Tomáše do této nové budovy. Školní odbor v mi-
nulé schůzi své po návrhu ob. st. p. ředitele Hanzla
usnesl se, doporučiti radě městské, aby potřebný ná-
klad 280.000 K vřaděn byl do rozpočtu a aby ke stavbě
nanejvýš nutné bylo co nejdříve přikročeno. Při té
Antonides
Tomáš
Hanzl
Libeň
12
article
příležitosti navrhl ob. st. pan Schrötter, aby sou-
časně bylo jednáno o rozdělení této obecné a
měšťanské školy, aniž by ovšem stavba byla odklá-
dána. — Také nová budova pro chlapeckou
školuu sv. Petra byla předmětem jednání v tech-
nické komisi a školním odboru. Ke stavbě nabídnuto
bylo několik stavebních míst, z nichž některá jednak
pro přemrštěnou cenu, jednak pro svou polohu uznána
technickou komisí za nevhodná. Při té příležitosti na-
vrhl náměstek p. stav. Seifert, aby se konala smí-
šená komise, sestávající ze zástupců rady městské;
úřadů školních a zdravotních, a aby na místě vhodná
stavební místa prohlědla. Návrhy odkázány městské
radě. — Dále usnesl se školní odbor doporučit ote-
vření tří nových kursů pro nevýřečné a to u sv. Jiljí
pro I.—VI. čásť, ve škole na Letné pro VII. čásť a ve
škole proti zámku v Libni pro VIII. čásť Prahy
— Sleva na dani činžovní v Praze-Libni. Škody,
způsobené krupobitím v úterý dne 12. t. m., jsou po-
měrně nejznačnější v Praze-Libni. Není snad jediného
domu, jehož okna by nebyla kroupami vytlučena,
omítka poškozena a střechy porouchány. Skleněná
pažení nebo kryty i šesti mm i silnější byly krou-
pami zcela rozdrceny. Zejmena u libeňských velko-
závodů (jako Českomoravské továrny“, Grabovy to-
várny, tkalcovny firmy Bralří Ferutzové a i) způso-
Schrötter
Petro
Seifert
svatý . Jiljí
Grabův
Letná
Libeň
Praha
Zejmen
Bralřit Ferutzová