1
masthead
30, září 1903. Číslo 266.
4
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 29. září. (Zvl. tlyr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 18.000 -
Platila: pšenice tisská 79 kg K 7.75, 78
kg K 7.60, 77 kg K 7.50, stolno bělehradská
77 kg K 7 574, peštská 82 kg K 7 8214, 79
kg K 7.70, vrbasská 77.5 kg K 7.79, banátská
77 kg K 7.45 na čtvrt leta; žito K 6.12
až 6.17; kukuřice K 6.15; oves K 5.47
až 5 60.
Termínový obchod byl zprvu klidný
později zvláště s pšenicí na říjen a žitem vze-
stupný, vzdor mdlé cizině.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 752, na duben K 7.68, žito na říjen
621, na duben K 6.47, oves na říjen K 5.34.
na duben 5 63, kukuřice na řijen 1903 K 6.06.
na květen 1904 K 5.28; řepka na srpen
K 11.80.
Plodinový trh byl bez odbytu a
změny.
Počasí pěkné.
Z Frankfartu, 29. září. (C. B.) »Frank
furter Ztg.« oznamuje z Nového Yorku: Bylo
usneseno dosaditi pro Lake superior Company
správce konkursní podstaty. Zatím uspořádal
dělníci, jimž společnost dluhuje 200.000 dollarů
na mzdě, výtržnosti. Byly vytlučeny četné tabule
v oknech, výklady se zbraněmi vydrancovány
vypáleny čelné rány, takže musilo býti povoláno
vojsko. Později dobyli dělníci útokem účtáren
skou budovu a vše tam rozbili.
Z Nového Yorku, 29. září. („Frankf. Ztg.“
Pennsylvanské železárny hodlají
omeziti výrobu o 20% a snížiti mzdu o 10%
Z Nového Yorku, 29. září. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinevá a peněžní
bursa Smýšlení na dnešní pledinové
burse bylo stálé. Znamenaly: Pše
nice na září 85.—, na prosinec 835/
kukuřice na září 53 25, cukr (Fair
Ref. Muscovados) 33/s, bavlna 13.—
— Závěrečné smýšlení na peněžními
trhu pevné.
Platil
Frank
Pešť
Frankfart
Nový York
kg
8214
5
article
Nouzový tarif prodloužen.
Z Vídně, 29. září. (C B.) Včera ko
nala se v ministerstvu železnic se zástupci
soukromých drah porada, v níž usneseno
prodloužiti platnost nouzového tarifu pro
Čechy přes 30. t. m. až do 30. června
1904. Mohou ho používati také hospodářská
společenstva a pod. spolky v krajích, kde
nouze panuje.
Petrolejový kartel.
Z Vídně, 29. září. Také dnes nebylo docí-
leno dohody ve příčině kartelu potrolejového.
Podařil se sice arrangement s rafinárnou ve
Ršavě a očekává se, že také jiní dissidenti při-
stoupí k dohodě kontingentační, avšak rafinerie
terstská nebyla na dnešní schůzi vůbec zastou-
pena a nechce také dáti žádného prohlášení. Zá
stupcové jednotlivých společenstev vyjádřili se
že musí teprve jednati se správami podniků, nežl
zaujmou definitivní stanovisko. Nejspíše bude
termín 1. října prodloužen. Dvě malé rafinerie
uherské a jedna haličská dělají ještě obtíže. Pře
to se věří, že bude docíleno konečné dohody
(Viz o tom též zprávu v dnešní rubrice hospodář
ské. Pozn. red.)
Obchodní smlouva švýcarsko-
německá.
Z Bernu, 29. září. (C.-B.) Úřadně ozna
mují, že 9. října začne se vyjednávati obchodní
smlouva s Německem. Švýcarskými plnomocníky
jsou berlínský vyslanec Roth a národní radovo
Künzli a Frey. Vyjednávání konati se bude
v Berlině.
Roth
Künznout
Vídeň
Čechy
Bern
Německo
Berlín
Frey
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nucená společenstva zemědělská.
III.
Z bodů, které způsobily největší debatu a sna
také nejpodrážděnější, sluší na prvém místě uvést
otázku členstv í. Dle rámcového zákona říšského
ponecháno zákonodárným sborům zemským rozhod-
nouti, které pozemky zakládají právo členské v zájmo-
vém společenstvu zemědělském resp. mají-li dosaho-
vati určitého minima míry plošné nebo výnosu. Osno-
va, vypracovaná zemědělskou radou stanoví všeobecně
že podmínkou příslušnosti ke společenstvu jesl
vlastnictví pozemků hospodářskýcha
lesních, které podrobeny jsou dani po-
zemkově a dosahují jisté minimální
hranice rozlohy a čistého katastrál-
ního výnosu. Sloučila tedy osnova alter-
nativní podmíny zákona říšského, činíc základem
příslušnosti minimum výměry i katastrálního čistého
výnosu. Stanoviti číselně tuto mínimální hranici při-
náleží místodržitelství k návrhu zemědělské rady v do-
hodě s výborem zemským. Pro prvé období
polud, pokud jinak nebude stanoveno, činí toto mi-
nimum výměra alespoň jednoho hektaru a při tom
čistý katastrální výnos alespoň 40 K. Výminečně
může tato hranice býti pro jednotlivé okre sy
snížena. Osnova neřeší tedy otázků definitivně,
nýbrž jen pro prvé období, jen na zkoušku.
7
article
Proti tomuto minimu ozval se odpor (A. Hubka)
Ukazuje se, že hranice tato jest příliš nízkou a že
se z členství vylučují živly zemědělské nejslabší, které
podpory nejvíce potřebují. Mám za to, že k hojnost
námitek v tom směru (pan Hubka není sám), při-
spěla značně nevyjasněnost pojmů. Již v předešlých
žláncích kladl jsem důraz na stavovský, zájmo-
vý ráz organisace. Dle jasného znění zákona říš-
ského a dle osnovy jde o utvoření společenstev
zájmových (německy: Berul s genossenschaften)
tedy společenstev, která mají sloužiti speciálním zá-
jmům zemědělců t. j. hospodářsky činných
jednotlivců, jichž jest zemědělství pra-
menem výživy vlastní i rodiny. Řemeslník.
který má kus pole, není proto zemědělcem, jako jím
není dělník, který má ve vsi chalupu s kusem pole
Těžisko jeho výdělečné práce loží jinde než v polním
hospodářství. Také by nemohla sloužiti nová společen-
stva plně zájmům zemědělským, kdyby v nich dostaly
značný podíl na vlivu živly, které existeněně se země-
dělskou výrobou spjaty nejsou (podotýkám výslovně,
že olázky zemědělského dělnictva se z de ještě nedo-
týkám). Dle toho tedy ponecháno zemským legislacím
speciálně stanovili mez, od které počíná přísluš-
nost ke stavu zemědělskému, čili jinými
slovy zodpověděti olázku, koho možno považovati
za zemědělce.
Věc není tak snadnou, jak se na prvý pohled zdá.
Nevzpomínám zd. obuíží, které se své doby vyskytly
při definici pojmu selského statku střední velikosti.
nomíjím zákonodárných pokusů tyrolských, poněvadz
A Hubka
Hubka
8
article
šlo o otázky části zemědělského stavu, nikoli ale
o jeho delinování jako souhrnu. Ale jest řada jiných
momentů, které nás uvedou k zodpovědění otázky
Když pracováno v Německu na zákonu o země-
dělských komorách, jako representantkách stavu.
konstatováno výslovně, že nelze za zemědělce pova-
žovati všechny ty, kdož obdělávají nějaký kousek
pole, nýbrž učiněno podmínkou práva volebního do
komor, aby zemědělci bylo obdělávání půdy zdrojem
existeněním, při čemž vyhraženo stanovám těch kte-
rých komor určiti spodní hranici přislušnosti k stavu
zemědělskému. Komorám byl při tom vodítkem mini-
mání čistý výnos. Dle různosti poměrů (neboť je pa-
trno, že pojem zemědělce v plném slova smyslu jest
dle podmínek živobytních i výnosových a j. těch kte-
rých krajů různý) stanovena jeho spodní hranice t j
hranice, od které počíná právo volební do komory
různě. Pro východní Prusko stanoveno minimum vý-
nosové 30 dol. (1 dol. = 3 marky), pro západní Prusy
25 dol., Pomořany 20 dol., Braniborsko 35 dol., Po-
znaňsko 40 dol., Slezsko 35 dol., Sasko 30 dol. ap
Německo
Prusko
zákon o země
Braniborsko 35 dol
Slezsko 35 dol
9
article
Pod 20 dol. nešlo se ani v jediném obvodu. Výslovně
poukazováno na to, že jsou podstatné rozpory mezi
obdělavatelem pole, který z něho neprodá ani zrna.
vyráběje jen pro sebe a získávaje hotových peněz
jiným způsobem (dělník, živnostník a p.) a mezi země-
dělcem, který nucen za úhradou ostalních potřeb obil
prodávati, který tedy v rámci peněžního hospodářství
dnešního žije a platí daně jen a jen ze zemědělské
produkce. Teprve tedy u výměry, kde počíná možnos
prodávati obilí, jest plná spojitost s potřebami (celně-
politickými, prodejovými, nákupními ald.) zeměděl-
stva národa vůbec. Jako minimální hranice uvedeny
zde 2 ha (Conrad). Do zákona ovšem — a správně —
přijata jen uvedená mez výnosová. Jak patrno, řešen
v Německu otázka ještě přísněji než u nás a řešen
nota bene v předpokladu, že dojde se časem k po
vinným zájmovým družstvům, jako základu zeměděl-
ských komor.
Že v Německu sáhnuto k výnosu, jako momentu
rozhodnému pro členství, mělo svoji dobrou příčinu
Kdyby se byla stala rozhodnou míra plošná, dospělo
by se k značným rozporům: 2 ha půdy prvé jakosti
a 2 ha špalné půdy písčité jsou jednotky až příliš
rozdílné. Výnot jest v tomto směru jednotkou mnohem
spolehlivější, ač i zde je differcnciace nutnou. Proto
stanoveno minimum výnosové pro různě kraje
různě.
Německo
ha
10
article
Tuto nutnou diferenciaci i co do výnosu správně
proto také vystihl ve své knize „O předpisu pozem-
kové daně na Moravě“ p. dr. Roháček. I jemu jest
katastrální výnos resp. jeho ekvivalent, pozemková
daň, měřítkem příslušnosti k zemědělství. Při sta-
novení spodní hranice postupuje však dr. Roháček
odlišně než česká předloha. Vychází při tom z pojnu
sedláka (tedy zemědělce v plném slova smyslu, jak
shora uvedeno), jak se v životě a v jednotlivých kra-
jích vyvinul. V tom směru podává jeho cenná mono-
grafie velmi pěkný přehled vývojový a bohatý ma-
teriál statistický, jehož bohužel v Čechách nemá mo
(nedávná anketa v tom směru nepraví ničeho). Vzhle-
dem na různost životních poměrů lidu selského na
Moravě, jakož i vzhledem na různost výnosnosti půdní,
dovozuje, že nelze stanoviti všeobecně zadní meze
příslušnosti k zemědělském stavu, nýbrž je nutno
i zde vzíti zření k zvláštnostem těch kterých obvodů.
Stanoviv rozhraní mezi rolníky v plném slova smyslu
a mezi chalupníky v těch kterých okresích, dospívá
dr. Roháček k návrhu, aby v té příčině rozděleno bylo
markrabslví na Uři oblastí, z nichž v prvé stává se
členem společenstva každý vlastník pozemku (resp. po-
živatel), jenž platí nejméně 21 K pozemkové daně, ve
druhé, jenž platí nejméně 11 K a ve třelí 5 K po-
zemkové daně, čili převedeno na katastrální výnos,
v oblasti s minimálním kat. výnosem: 92.4, 48.4a
22.— K. Obvyklého v tom kterém obvodu pojmu se-
dláka přidržuje se dr. Roháček prolo, poněvadž nutno
bráti zření k individuálním poměrům a potřebám ob-
vodu. Ale i při tom jest mu existenění spjet
se zemědělskou výrobou východiskem.
doktor
Roháček
Morava
Čechy
11
article
Jak tedy patrno, a jak také z účelu a poslánt
zákona sama plyne, vytryskla jinak sympatická slova
o chudých chalupnících z neuvědomění si pojmu
„zájmových zemědělských“ společenstev a cíle zá-
kona. Má-li býti utvořena zájmová zeměděl
ská organisace, pak mají a mohou v ní miti
místo jen a jen zemědělci t. j. ti, jichž zdrojem vý-
dělečným jest zemědělská výroba na vlastní nebo
pachtované nebo užívané půdě. Snad zdá se tvrdou
tato definice, ale jest logicky nutnou.
Byla-li všeobecná mez české osnovy
(vlastnictví 1 ha půdy a 40 K minimálního kat. vý-
nosu) správně volena, jest ovšem jinou otázkou. Již
moment, že měřítko kombinováno z alternativ zákona
říšského, jasně ukazuje, že si nebyli původci osnovy
plně jisti, vystihnou-lí správně dané poměry. Srovná-
me-li mez minimální s návrhy p. dra. Roháčka, se
znáváme, že minimální mez, stanovená českou před-
lohou, je nižší pokud jde o kraje bohaté a střední vý
nosnosti, že však jest značně přísnější, pokud jde
o kraje chudší. Právě proto také, aby v krajích s do-
brou půdou a vysokým výnosem nedostaly se do spo
lečenstev živly vlastně nezemědělské, stanovena men
1 ha. Byli si tedy i původci české osnovy vědomi nut
nosti diferenciace, nehledě ani k ustanovení, že možno
výjimečně pro některé okresy (tedy chudší) hraniei
spodní snížiti. Z toho, co předesláno a co také plyne
z analogie německé, patrno, že bude nutno
při stanovení spodní meze rozlišovat
dle zvláštních potřeb krajů a obla stí.
ovšem při pevném hájení zásady, že do zájmových
společenstev zemědělských přísluší jen a jen země-
dělci v plném slova smyslu. Jen tak bude zaručena
jich nerušená funkce a jen tak nestanou se místy po-
litických a jiných zápasů, jako je vůbec chybnoa
škodlivo instituce společenstev s politického hledisk
posuzovati.
Roháček
ha
12
article
K jakým koncům vedlo by připuštění všech, kdo
mají kus půdy do společenstev, patrno nejlépe z ně-
kolika dat. V okresu horšovotýnském jest cel-
kem 4242 poplatníků pozemkových, platících úhrnem
114.496 K 64 h daně pozemkové. Z těch má však
jen 1983 vlastnictví půdního nad 1 ha, čili jinými
slovy: v tomto společenstvu měli by skuteční země-
dělci citelnou menšinu. Stejným jest poměr tento n
Soběslavsku: z 4310 polatníků pozemkové daně
(ührnem 75.150 K 66 h) má jen 1976 vlastníků půdy
nad 1 ha; těchto 1976 vlastníků platí však 71.702K
95 h daně. V okresu velvarském jest celkem všech
poplatníků pozemkové daně 4124 (úhrnná daň 180.985
K 70 h), z nichž má ale jen 1613 nad 1 ha půdy
tito platí ale 176.125 K 19 h daně pozemnkové. Ji2
tato čísla ukazují jasně, že nutno stanovi ti ml-
nímální hranici a že nemožno otevříti spole-
čenstva všem vlastníkům půdy bez rozdílu. V čem ale
spočívá nedostalek české osnovy, to je dle mého ná-
zoru nedostatek diferenciace spodní
hranice dle zvláštních potřeb krajea
obvodu. Autoři zákona uvědomili si toho, leč ne-
majíce dosti statistického materiálu po ruce, pone-
chali moment tento budoucnosti, spokojivše se Úpravou
ha
13
article
pro prvě období (6 le0). Během něho má býti budo-
váno dále. Nelze popříti, že by bylo bývalo lépe
alespoň příbližně řešiti olázku tuto pro prvé období,
ač svědčí o objektivnosti, že ponechána možnost bu-
doucí reformy. Aby byla tato reforma tím více umož-
něna, doporučovalo by se snad, aby pro budoucn
bylo možno spokojiti se případně jen s výmě-
rou spodní hranice dle výnosu. V tom
směru stačilo by snad v osnově k prvé větě § 8. do-
dali: „při úpravě příslušenství členského pro dalš
období bude lze stanovili minimální hranici případně
jen dle čistého katastrálního výnosu.
Snaha rychle uvésti instituci v život působila zd
tedy na úkor propracovanosti. Základní zásada, že spo-
lečenstva mají sloužili jen stavu a že jen zemědělec m
býti v ně pojat, ovšem správně pochopena a vyjádřena
O lidovosti nebo nelidovosti předlohy v tomto
směru ovšem nelze mluviti. Nejde přece o nějakou
všeobecnou instituci politickou, ale o zájmová ze
mědělská společenstva
14
article
Z pražského tEu obilního. Při slabé návštěvě
postrádal obchod na včerejší naší burse veškeré čilosti.
Činnost obmezovala se většinou na obchod s ječme-
nem, kdežto obchod s pšenicí a s žitem vyvíjel se jen
oblížně. Mlýny jevily sice pro pšenici lepší koupěchti-
vost, ale ceny tím nezískaly. Z Prahy byla placena
K 7.85—8.30. O žitě se smýšlení nezlepšilo, obchod
byl poněkud lepší, poněvadž se na trh opěl dostavili
kupci ze severních Čech, ale mnoho nekoupili. Z Prahy
bylo placeno K 6.90—7.25, jinak bylo prodáváno z
Benešova za K 6.76—6.95, z Votic za K 6.75, z Vlaši-
mi za K 6.60—6.70, z Kolína za K 6.80, ze Sedlčan
za K 6.60 a z Mělníka za K 7.05. Pro ječmen bylo smý-
šlení příznivé, poslední ceny bylo lze snadno docíliti
a tu i tam o 5—10 h podražily. Vývozní obchod jest
velice čilý. Poněvadž se i levnější ječmeny české dobře
hodí ke sladování, jsou také ony pro vývoz hledány.
Z Prahy byl placen K 6.90—8.20. Jinak byl prodáván
z Král. Hradce za K 6.80, z Hořic za K 6.60, z Jičína
za K 6.60—6.70, z Heřmanova Městce za K 6.65, z Pře-
louče za K 6.55, z Uherska za K 6.55, z Čáslavi za
K 6.75, z Chrastu za K 6.45, z Uhlířských Janovic
za K 6.60, z Ostroměře za K 6.95, z Vrutice za K 7.10
až K 7.35, z Mělníka za K 7.25—7.55, z Hory Kutné
za K 7.50—7.75, z Peček za K 7.40, z Kolína z
K 7.00—7.50, z Jenče za K 7.15, z Čes. Drodu z
K 7.15—7.60, z Nymburka za K 7.00—7.25, z Lyse
za K 7.00 až K 7.40, z Doubravice za
7.60, z Uhřiněvsi za K 7.15, z Radotína za K 7.35.
Vlach
Král
Praha
Čechy
Benešov
Votice
Kolín
K 6.80
Sedlčany
Mělník
Hradec
Hořice
Jičín
Heřmanův Městec
Čáslav
Chrast
uhlířský Janovice
K 6.60
Ostroměř
Vrutice
Kutná
Pečky
Jeneč
Nymburk
Doubravice
Uhřiněves
Radotín
K 6.60
K 6.65
Kolín z K
15
article
Obraty s ovsem byly skrovné, poslední ceny zů-
staly plně upevněny. Rychlík byl hledán na vývoz.
Z Prahy znamenal K 6.10—6.45. V cizí kukuřici došlo
k některým obratům na dodání z Ústí. Laplata zna-
menala K 6.65, oděsská K 6.90. Řepka zna-
menala nezměněně K 11.20—11.40 z Prahy, z Kolína
nebo z Mělníka. Ceny máku klesly opětně o 25 h.
Z Prahy znamenal K 23.75—25.00. Nabídka Jerveného
jelele byla při mdlém smýšlení silnější a ceny o 2 K
klesly. Znamenal K 49—58. Ceny bílého jetele byly
naproti tomu upevněny a snadno k docílení K 60—80
za 50 kg.
Spojené rakouské továrny fezů. Na valně schůzi
akciové společnosti rakouských fezáren usneseno.
platiti z čistého zisku 750.858 K 92% dividendu t.j.
36 K na akcii.
Rychlík
Řepka
Praha
Ústí
Kolín
Mělník
kg
16
article
Ochrana dobytka hovězího proli tuberkulose v —
Němeoku. Z Berlína dochází pro hospodářskou a spe-
ciálně zemědělskou správu Německa velice zajímavá
zpráva. Není tomu dávno, co přednášel professo
Behring v Kasselu o otázce imunisovati hovězí do
bytek proti nebezpečí perlovky, uváděje pří tom spe
ciální návrhy. Minulo několik dnů a již vyjednává
ministerský ředitel Althoff s Behringem o podmín
kách, za kterých by postoupil svou metodu pruskému
státu. Stát provedí by pak patrně očkování sám
na svůj náklad. V Bádensku se již proti perlovce
pilně očkuje, za pomoci státu.
Z Evespoolského bavlnářského trhn se oznamuje
Trh byl v tomto těmdni ovládán úpadky z týdne mi
nulého. Mimo to působily ještě neblaze zvýšené pří-
vozy americké baviny a hojné nabídky z jižních států.
zatím co současně nezůstalo bez vlivu klesání cen
v Americe. Důsledkem toho bylo klesnutí zboží na
září-řijen o 38 až 39 bodů, na říjen-listopad o 28 bodů
a o 21 až 23 bodů na ostatní měsíce. Nicméně se však
zdá, že ceny dosáhly již nejnižší úrovně a není ne-
doslatek známek zlepšeni, zvláště potud, že dnešní
levné ceny způsobí živější obchod v Manchestru, če-
hož výsledkem bude ovšem čilejší poptávka po suro-
vině. V dané chvíli zabraňují malé zásoby živějšímu
obchodu se zbožím, leč přadláci zkupují veškeru vidi-
telnou surovinu a snaží se, aby co možno nejdříve
pracovali opět po celou dobu“. Zprávy sklizňové jsou
celkem příznivy, vyjímaje z Texasu, kde je sklizeň
opozděna a kde úroda utrpěla hmyzem. Dle zpráv
dosavadních postačí výnos úplně k úhradě spotřeby.
Zprávy z Indie jsou rovněž uspokojivy, nikoli však
z Egypla, odkud docházely původně růžové zvěsti.
Behring
Berlín
Německo
Kassel
Bádensko
Manchestr
Texas
Indie
cena v amerika
17
article
Poslední odhady udávají výsledek sklizně 6,500.000
cantaxy. Dřívější odhady mluvily o 7 mill. cant.
Místní obchod byl klidný. Znamenána: americká ba-
vlna o 38—42 body níže, brasilská o 36 a smocth
peruanská o 34 b. níže. Egyptská fair klesla o /e.
ostatní druhy o 7/a d., broach a tinnevelly ztratily
14 d., ostatní východoindické druhy nezměněny. Do-
voz činil 20.810 bal. (7439 amerických). Obrat místní
dosáhl 26.400 bal., zásoba místní činí 159.950 (oni
269.900). V dopravě nalézá se americké bavlny do
Liverpoolu 37.000 (loni 117.000). Veškeré viditelné
zásoby odhadují se 838.000 (loni 1.460.000) bal.
Z uhelné pánve ostravské se oznamuje: Se-
stoupil se zde smírčí soud, kterému předsedá rada
zemského soudu Kazda a který jedná o požadaveích
horníků z dolu Eleonořina. Co se týče hlavního po-
žadavku, zvýšení mzdy, vyloženo delegátům děl-
niciva, že jich informace jsou nesprávny, což tito
protokolárně doznali. Co se lýče požadavků odměny
za určitě práce, projevili zástupcí dolu značnou
ochotu a splnili většinu drobnějších přání. Ovšem co
do hlavní věci mzdy jednoty docí eno nebylo. Smírčí
soud bude fungovati po delší dobu, protože dělníci
z jiných dolů (11) ohlašují své požadavky, dovoláva-
jíce se rochodnutí. Tím jest ovšem siluace podstatně
zhoršena.
K otázce petrolejového karlelu. V jednání o pe-
trolejovém kartelu se úsilně pokračuje. Dosud není
docíleno dohody o rozvrhu kontingentním, zvláštěs
uherskými raffineriemi. Jednu chvili již se zdálo, že
následkem bezvýslednosti vyjednávání s jednou
uherskou raffinerií bude vůbec jednání přerváno.
Kazda
Eleonořin
Liverpool
18
article
Později však bylo válečné smýšlení opět vystřídáno
dalším vyjednáváním. S terstskou raffinerií dosu
jednání zahájeno nebylo, Ježto však kartelní komitét
akční stojí na stanovisku, že nutno, aby v karlelu
byly zastoupeny všechny raffinerie, bude okamžitě.
jakmile bude dosaženo dohody s českými a uher-
skými raffineriemi, zahájeno s ní vyjednávání. Potom
dojde i na malé haličské raffinerie. Jak se oznamuje,
byly překážky vadící dohodě s raffinerií ve Ršavě
odklizeny.
Různé zprávy. Nový poboční záv o
rakousko uherské banky v Bílině za-
hájí svou působnost 5. října t. r. — Jak se z Ber-
lína z kruhů bursovních oznamuje, vypověděla prý
jedna z předních firem německého karte lu
jemných plechů, Wolí, Retler a Jacobi své z-
vazky ke kartelu. — Veškeré londýnské listy obírají
se kursovním poklesem anglických
konsolů, které dosáhly nejnižšího záznamu odr
1861. Situace bursy londýnské a novoyorské jest
předmětem živých úvah. Situace novoyorská posu-
zuje se velmi pessimistně.
Jednota průmyslníků v Praza a okolí, odbor sva-
zu rakouských průmyslníků. V poslední výborove
schůzi za předsednictví p. inženýra Emila Kolben
předložena byla zpráva o agendě za dobu lelních mě-
siců. Došlo 21 přihlášení nových členů, čímž počet
členstva zvýšil se na 116 firem. Dekretem ze dne
28. srpna 1903 poštovního a telegrafního ředitelství
bylo vyřízeno podání, kterým jednota zasadila seo
zlepšení telelonní dopravy mezi Prah ou
a Peští. Poštovní a telegrafní ředitelství sděluje
že nyní nelze vybudování přímé meziměstské telefo-
nické linie mezi Prahou a Peští v úvahu vzíti. Pakli
by se však poměry tak změnily, že by se mohlo při-
kročiti ke zřízení takového spojení neopomene po-
štovní a telegrafní ředitelství proti zaplacení 309
příspěvku k nákladům mezimöstského vedení dalit
Jacobi
Kolben
Došla
Bílina
Praza
Praha
Pešť
uherský banka
19
article
jednání zahájiti. Dekret zavdal příčinu k rokování
o nedostatcích v oboru telefonních záležitostí, jí
se zúčastnili četní přítomní. Okolnost, že toho času
připadá na jeden všední den průměrně pět rozmluv
mezi Prahou a Peští vysvětluje se tím, že zjednání
spojení přes Vídeň příliš dlouhou dobu vyžaduje.
Přístroje v meziměstském telefonním spojení užívané
ukázaly se mimo to již opětně tak málo k odporu
způsobilé, že jsou rozhovory jen s velkou námahou
srozumitelny anebo jsou vůbec nesrozumitelny. Rych-
lejší spojení, jakož i opatření lepších přístrojů měly
by za následek větší počet telefonních rozmluv a větí
výnosnost linií. Usneseno podati poštovnímu a telegraí-
nímu ředitelství spis v příčině nedostatků telefonních
K požádání zdejší obchodní a živnostenské komory
bylo podáno dobrozdání o otázce, zda též cen-
níky a katalogy spadají pod ochranu zákona
autorského. Výbor zabýval se dále dotazníkem,
zaslaným ústředním výborem „Svazu rakouských prů-
myslníků“ v příčině eventuální celní rozluky
s Uhrami. Bylo usneseno vyzvati členstvo, by ze-
vrubně zodpovědělo kladené otázky a aby zvláště
věnovalo plnou pozornost otázce, jež vztahuje se na
přípravy k celní rozluce, na prostředky, jak škoda,
s rozlukou spojená, by měla býti odvrácena. Až pří-
slušný maleriál bude pohromadě bude se výbor v širší
výborové schůzi zabývati otázkou celní rozlukys
Praha
Pešť
Vídeň
Uhry
živnostenský komora
svaz rakouský pr
20
article
Uhrami. Od pojišťovací jednoty rakou-
ských průmyslníků došlá výkazní zpráva
byla vzata k vědomí a plně oceněna činnost jmenované
jednoty, řídící se jen prospěchem rakouských prů-
myslníků
Turčanská celluloska. Mimořádná valná hromad
továrny na cellulosu účastinné spoločnosti v Turč. sv
Martine, na 26. září 1903 svolaná, konána nebyla
ježto nebylo zastoupeno 3% akcií k usnešení o likvi.
daci polřebných. Nová valná hromada bude dne 31
října t. r., což se zvláštními cirkuláři akcionářům
oznamuje.
Martinus
Uhry
21
article
Insolvence. Ednard Wítt, neprot. obchodník
Brně. Frant. Tomášek, krejčí v Pardubicích. Morie
Robitschek, obchodník ve Vídni V. Bratři Kukavi
čové, prot. firma ve sv. Markétě. Ruppert a Berg
mann, prot. firma ve Vídni VII.
Trhy peněžní.
V Praze, 29. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném trbu jednány na dnešní burse akcie
Hospodářské úvěrní banky za K 318.50. Dále po
dáváno za: akcie Živnostenské banky K 250.50
české banky »Union« K 243.50, akcie strojírny Daň
kovy K 358.—, akcie Zajišťovací banky K 192.—
Ake. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolfně
K 325.— peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Orficiální záznamy zněji
František
Tomášek
Robitschek
Kukav
svatý . Markéta
Ruppert
Berg
Ake
Brno
Pardubice
Moria
Vídeň
Praha
Ednard Wítt
hospodářský úvěrní banka
živnostenský banka
český banka
22
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . ..
» » Teplice r. 1887
» , Smíchova r. 1888.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Buštěhradská dráha .
dto.
„ 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. . . . . . ..
Česká montanní Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka.
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi. . . . . .
Akc. tov. na um. hnojíva v Kollně
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston).
První českomorav. ťov. na stroje
I. čes. akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoládu . .
Z Vídně, 29. září. (Závěrečné úřadn
kursy.)
10025 Ivovskočernovická 578.—
Únorová renta.
99.80 spol.st. dr. rak. uh. 646.75
květnová
99 70 jižní dráha . . 79.50
červenc. »
100 30 štyrsko hr.-köfi. . —.—
říjnová ,
119.50 severní dráha . 5390.—
rakouská » zlatá
rak. severozáp. dr. 427.—
„ kor.
99 80
pardubická dráha —.—
117.75
uherská » zlatá
polabská dráha . 417.—
„ kor.
97 45
91.30
česká sev. dráha
Daněk
Ruston
doktor
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Vltava
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomplní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
23
article
rak. invest. renta
2280.—
88 60
buštěhradská A .
uher. » ,
965.—
49% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č. .
duchcov.« podmok.
31/2% zást. 1. Hyp.
ústecko-tepl. dr.-
banky král č. .
862.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
642.—
rakouský Lloyd .
Zem. banky kr.č.
352.—
turecká tabák. rež.
4% žel. dl. úpisy
349.—
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
233.—
Rudolfova huť .
státní losy 1854
361.50
„ 1860
alpská montan. sp.
454.—
po 500 zl. . .
rým.-muráň. spol.
po 100 zl. . .
Poldina huť .
1670.—
státní losy 1864
praž. želez. sp..
1065.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
352.—
vídeň. l. komun.
doktor
Lloyd
Poldin
Rudolfův huť
24
article
Daněk . . . .
153.70
západočeská ubl.
tisské losy . ..
severočeská ubl.
turecké losy . .
120 75
645.—
mostecká uhl. sp.
rak.uh. banka.
1572.—
147.—
rak. úvěrní ústav
643.75
vídeň. stavební sp
717 —
271.—
b. anglo-rakouská
Schodnica . . .
vídeňská unionka
peštská vagonka.
512 —
117 .42
b. pro země rak.
408.50
devisa německá.
94 9
„ pařížská
uh. úvěrní banka
709 50
94 9
bank. jednota ..
» curyšská
469 40
„ londýnská 239 2
r. úst. pro úv. poz
916 —
19.03
—.— dvacelifrank
česká b. Union
—.— marka papírová . 117.40
Živnost. banka
253. 25
roln. úvěr, banka 317.50l rubl
Eskontní sazby 31/14—4 proc.
Na Londýn a Nový York bylo smýšlení zdrželivé
při kursech upevněných. Konec na pešťské prodeje
zlabši.
x. Z Vídně, 29. září. (Tlfgr. »N. L.«) Denní bursa.
Chabé smýšlení dnes způsobeno bylo zvláště ne-
příznivými záznamy zahraničními. V prvé polovin
obchodu byly to zejmena zprávy novoyorské z trhu
železářského a zpráva o úpadku anglických konsolů.
Protože také situace v Uhrách posuzována pessi-
mističtěji, jevilo se smýšlení veskrze nevlídné, kterým
postiženy byly veškery hlavní papíry, nejvíce pak
obě kreditky, jakož i alpinky. O polednách byl ob-
chod klidný a smýšlení poněkd lepší na dobré
pevné záznamy berlínské. Protože však z Berlína
oznámen opětně úpadek 1% na trhu báňském, zaho-
stilo se také zde smýšlení chabé a původní zisk
přišel částečně na zmar. Konec byl mdlý v obchodě
i ve smýšlení. Na trhu bankovním zůstaly na niž-
ších kursech kreditky, bodenkreditky a unionky,
z papírů dopravních akcie státní dráhy, jižní a spo-
lečnosti Adrie. Naproti tomu zlepšily se akcie dráhy
Daněk
Adrie
Londýn
Nová York
Vídeň
Uhry
Berlín
25
article
100 10
93.20
99 75
90 .60
170.—
152.—
182.—
246.—
442 —
485.—
26
article
polabské a llovdovky. Ze železářských stlačeny dnen
na nižší kursy alpinky. Haličsko-karpatské dosáhly
zisku, Schodnica značně prodávána. Na trhu rento-
vém bylo smýšlení celkem pevné, uherská korunová
získala drobnými úhradnými koupěmi. Devisy a va-
luty pevny. Na eskomptním trhu stav peněz nezmě-
něn: 31/1s až 31/2 proe.
K. Z Vídně, 29. září. (Telfgem »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 642 25 (po —.—)
uherské kreditky 710.—, angiobanka 271.50, bankovní
jednota 469.75, unionka 512.50, länderbanka 408.—,
státní dráha 646 —, jižní dráha 80.—, polabská dr.
418.—, severozápadní dráha 428.—, turecké tabákové
353.—, rýmavsko muráňské 455 —, alpinky 361.50,
květnová renta 99.80, uherská korunová 97 45,
turecké losy 121.—, marky za hotové 117 40, na
ultimo 117.43. Smýšlení chabé
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 193. 05,
198 20. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo žek a
krátké lh. za 100 mk. 117.321/2, 117 521/2, Německo na
delší lhůty 117.35, 117.65. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 221/2, 239.421/2, Londýn na delši lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Ilalie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.07 1/1,
95 221/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 94 95, 95 10, Paříž delší lh.
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Petrohrada ruský město šek
27
article
.— —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
94.85, 95.—, delší lhůty —..-, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 94.85, 95.—, na delší lhůty —.—
Berlínská bursa, 29. září. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Nižší záznamy novoyorské způsobily
chabost akcií kanadských a chabější smýšlení ve
Vídni mělo nepříznivý vliv na kreditky. Italské dráhy
slabší na oblášenou stávku dělníků žele zničních.
Jinak byla bursa spíše pevná, zvláště hodnoty báňské
na včerejší průběh bursy essenské a na prodloužení
syndikátu plynového, dále plavební akcie na sděleni
o značně vyšším vývozu do Ameriky. Mimo to byly
petrohradské mezinárodní papíry dražší na pevnost
Petrohradu. Gotthardské stoupaly. Jinak byla burs
následkem opětného klesnutí konsolů londýnských
zdrželivá.
Soukromý dlskont 334 procent.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 202 20, 202.—. Diskonto
185.50, 186.50, Německá banka 212.37, 212.50, Ob-
chodní společnost 152.10, 153.10, Drážďanská banka
—.—, 146.10. Španělské exterieury —
Bochumské ocel. 178.75, 178.75, Lauřina huť 224.62,
224.35, Dortmund. Union lit. C. 81.25, 81.25, Han-
penská uhl. spol. 183.—, 184.40, Gelsenkirchienská
uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 183.90, 184.—
Consolidace 405.50, 405 75, Severoněmecký Llovd
101.80, 102.25, Packet 104.20, 104.10, Kanada —.
Curych
Basilej
Vídeň
Amerika
Petrohrad
Lauřin huť 224.62
Dortmund
Hibernia
Kanada
německý banka
Ob
152.10
drážďanský banka
Packet 104.20
28
article
—.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 132 40,
132.50.
Z kasovních papírů: Concordla 315.—, Esch-
weilské 223 75, Gelsweidské 153.25, Hochdahl 159.—
Katovické 209 50, Wilhelm 224.50, Phönix 145.50,
Rh. Stahl 164.—, Schalker Gr. 425.75, Westfalia
131.—, Orenstein 145 50, Rh. Metall 69.—, Hasper
172.10, Donnersmark 227.40, Huldschinský 110.10,
Vulcan 206.10, Bismark 223.—, Caro 108.—, Hoesch
166.—, Georg Marie —.—, Königsb. —.—, Nord-
stern 257.—.
Z Berlina, 29. září. (C.-B.) Kreditky 203.—, státnt
dráha 138.90, jižní dráha 16.10, diskonto 186.50.
německá banka 212..60, obchodní b. 153.10, dráž-
ďanská b. 146.—, darmštadtská banka 136.10, ná-
rodní banka 118.20, dráha Henri 106.10, Transvaal
—.—, Kanada 118.70, Gotthard. 192.10. Lloyd 102.20
Packet 104 10. — Ža hotové: Lauřina huť 224.40
dortmundské —.—, bochumské 179.—, gelsenkir-
chenské 194.60, Hibernia 184.—, harpenské 184.10
Consolidace 405.70. Smýšlení upevněné.
Z Berlina, 29. září. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 202.50, státní dráha 138 90, lombardy 16.25.
Esch
Wilhelm 224.50
Stahl
Cara 108
Georg
Marie
Henri 106.10
Lloyd
102.20
Transvaal
Hasper
Vulcan 206.10
Nord
Berlín
Kanada
Gotthard . 192.10
ža
Schalker Gr . 425.75
Westfalia 131
Bismark 223
darmštadtský banka
rodný banka
Lauřin huť 224.40
Hibernia 184
Concordl 315
Hochdahl 159
katovický 209 50
Phönix 145.50
Orenstein 145 50
Huldschinský 110.10
Hoesch 166
Packet 104 10
Consolidace 405.70
29
article
Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 29. září. (Tel. závěrečné kursy. )
Úvěrní akcie 202 30, akcie společnosti státní dráhy
13870, lombardy 16.40, papírová renta 100.40, stří-
brná renta 100.40, zlatá renta 101.60, uherská zlatá
renta 99.30, uh. korunová renta 97.60, 4% rak.
korun. renta 100.10. Smýšlení slabě.
Z Frankfurtu, 29. září. (Dodateč. bursa.) Úvěrní
akcie 202.40, státní dráha 138.70, lombardy 16.40.
Z Paříže, 29. září. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 96.40, 31/2% půjčka —.—,
Z Paříže, 29. září. (Telegraf. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 96.37
3 /sproc. renta —.—, italská renta 102 90, rakouský
pozemkový ůvěrní ústav 1278. státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.20, rakou-
ská zlatá renta 103.45, uherská zlatá renta 100.55.
otomanská banka 582.—, tabáková režie 383 —, tu-
recké losy 127.75. Smýšlení mdlé.
penín
Frankfurt
Paříž
Londýn
40
article
1680
Pražská plodinová bursa, 29. září.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šeníce
česká 1903 77—82 kg K 7.85, 8 30, uherska 1903 —
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, Ú. —
vadné jakosti 740, 7.50; žito české 1903 jakosti
73—76 kg 6.90, 7.25, české 1903 00—00 kg 0.— at
0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 790, 8.10, první jakost
7 40, 7.50, střední 7.15, 7.20, merkantilní 6.90, 7.—,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 6 40, 6.45, prima 1903 6.15, 6.20, merkantilní
6.—, 6.05, k setí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —. 0.—
kukuřice uher. 1902 0.—, 0.—, cizozem. 7 20. 7 25,
cinquant. 1902 K 8.20. 8.30; vikev česká 7.30, 7 40,
haličská 7.—, 7 25, uher. K 0.—, 0.——, pohanka
0 —, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg fransito: pše-
ničná mouka č. 0 K 28.—, 29 —, č. 1 27.—, 28.—
č. 2 25 50, 26.—, č. 3 23.50, 24 —, č. 4 22.51, 23.—,
č. 5 21.—, —.—, č. 6 19.—, —.—, č. 7 17.—, —.—,
č. 8 14.40, —.—. Žilná mouka č. I. 22.—, —.—, č. Il
21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.60, hrubé 10 50,
10.60, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 28.—, 29.—
prach 11 40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
39.—, čís. 3/0 39.— čís. 20 39.—, čís. U 38.—, čls.1
36.50, čís. 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32.—, čís.
29 50, čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís.
plodinový burza
kg
32
41
article
9A —.—, zlom 20.—, 21.—
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimn
suchá 1902 —.—,—.—, zimní suchá 1903 11.40, 11.50,
zímní mokrá 1903 11.—, 11.10, mak modrý český
23.50, 25 25, modrý ruský —.—. —.—, kmín český
—.—, holandský 26.50, 27 50, jetel bílý 60.—, 80.—
žervený 49.—, 58.—, růžák 16.—, 19.—, konopni
semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—,
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrua)
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: lazole k va-
ření K 12.—, 14.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žluty
10 25, 11.25, k vaření zelený 11.50, 1275, ke krmeni
0 —, —.—, čočka 1903 12 75, 17.—
Sušené ovone. Ceny za 50 kg: Švestky české
K —.—, —.—, bosenské 110/120, 80/85 —.—
srbské —.—, —.—, višně 41.50, 46.—, třešně —.—,
— hrušky 19.—, 26.—, křížaly 11.75, 13.50.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transilo: seno li-
sované K 3.—, 3.30, nelisované 3.—, 3.30, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.70, 1.80, ke krmení 1.50,
1.60, ke stlaní 1.50, 1.60, cizí 0.—, 0.—.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
74.50, 75.50, sadlo amer.
—.—, Iůj —.—, —. —
215.—
220.—
ObIli.
M. Z Vídně, 29. září. (Telefgr. »Nár. Listů«.y
Plodinová bursa. Pevné smýšlení za po-
slední doby nebylo dnes podstatně zvráceno, ale
jevila se poněkud povolnost. Velká potřeba pšenicn
nemusila býti dnes hražena, avšak zboží, také lepší
jakosti, bylo lze dostati při cenách poněkud pevněj-
ších. Žita šla tíže na odbyt, ale také v nich, jako
v pšenici nebylo nabídky naléhavé, jelikož prodavači
viděli marnost svého úsilí předem a zdržovali prote
své nabídky, aby nezpůsobili zlevnění cen. Pra
ječmen lepší jakosti jevvil se také dnes zájem kon-
sumu, pro zboží méně dobré jakosti však byla po.
Vídeň
Švestka český K
kg
Viktoria