2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Posl. Hyrš a spol. podali návrh na pořízení zá-
kona o zřízení zemské pojišťovny pro král. české.
Poslanec dr. Ladislav Dvořák a spol. podali ná-
vrh. týkající se nedostalečného svolávání sněmu král
českého. Návrh zní:
Slavný sněme račiž se usněsti: Sněm království
českého přihlížeje k tomu, že nesvolání jeho ku pravi-
delné ústavní činností stalo se v poslední době pra-
vidlem, resp. že zasedání jeho bývá vyměřena dob
úkolům a povinnostem jeho nedostatečná, ačkoli sněm
král. českého i dle ústavy platné jest vedle říšské rady
ústavním činitelem nejméně rovnoprávným a rovno-
mocným, přihlížeje dále k tomu, že tímto neůstavním
postupem dokonce i řádné projednání a vyřízení roz-
počtu zemského a jiných předůležitých a naléhavých
záležitostí se znemožňuje, že v tom směru opatřen
povahy absolutistické se činí a dávky zemské způso-
bem platným právem neodůvodněným beze svolen
sněmu, nařízením císařským, se poplatnictvu ukládaj
a na základě jeho se vybírají, usnáší se: I. c. k. vláda
se vyzývá, aby, pamětliva jsouc předpisů zemského
zřízení, způsobila, aby sněmu království českého ka-
ždého roku byla poskytnuta dostalečná doba k řádné
a pravidelné ústavní činnosti. II. Sněm království če-
ského prolestuje proti tomu, aby bez svolení jeho tak
důležité ústavní úkony, jako jest vybírání dávek zem-
ských, se prováděly. Ve formálním směru navrhujeme.
aby tento návrh přikázán byl zvláštní komisi, kterou
navrhovalel označí sám při prvém čtení.
Poslanci dr. Eppingar, dr. Bachmann a soudr. po-
dali návrh, jímž vláda se vyzývá, aby zrušila obsazen
kanovnického místa, spojeného s německým kázáním
při metropolitní kapitule, českým uchazečem (drem.
Posl
Hyrš
doktor
Dvořák
Eppingar
Bachmann
I . c
6
article
A. Schustrem), jako nepřiměřené jak co do původu
tak co do práva a správnosti poměrů, jež jsou slož-
kami úvahy, a aby veledůstojně metropolitní kapitule
uložila novou volbu a to kandidáta německé národ-
nosti a aby péči měla o to, aby napříště při volbách
kapitulních bylo se vyvarováno porušení stejného
nároku obou národností na místa kanovníků. Návrh
má býti přikázán zvláštní 21členné komisi.
Poslanci Grössl a spol., Komárek a spol. a Zá-
zverka a spol. podali návrh na podporu krajin živel-
ními nehodami postižených, posl. Trautzl a spol. návrh
na stavbu spojovacích silnie.
Posl. dr. Bachmaní a spol. (něm. pokr.) podal
na místodržitele dotaz o doplnění pražské metropolitn
kapituly, jež ode dávna děje se tak, že se má střídave
vyhovovati potřebě českého a německého kázání, ž
ledy za členy volí se nebo jsou jmenováni kanovníky
Čechové i Němci, a že tedy kapitula skládá se zet
Čechů a 6 Němců. Tato zásada byla posledními kapi-
tulními volbami porušena,
Nyní, kdy tam již sedm Čechů a pět Němců za
sedá, byl opět zvolen Čech. Němci byli tedy opěl po-
škozeni ve své drlavě na místě tak důležitém, aniž
použili nejzazších pomůcek zákonných. Vláda must
hleděti k tomu, jak utrpěla by důvěra Němců v právní
jistotu, jest-li že i při volbách církevních by národní
vášně vykonávaly svůj vliv a proto táží se tazatelé
místodržitele, jeli mu zmíněná volební záležitost
známa a co míní učiniti, by dr. Schuster byl své dů-
stojnosti zbaven, tak aby opomíjení Němců bylo na-
praveno?
A Schustr
Grössl
Komárek
Posl
doktor
Bachmaný
Čecho
Němec
Čo
Schuster
Němec
7
article
Poslanci dr. Ladislav Dvořák a spol. podali na
místodržitele tento dolaza
Přípisem německým ze dne 12. srpna 1903
č. 31147 tázalo se c. k. okresní hejtmanství v Ústí
nad Labem starostenského úřadu ve Smečně, zda Jan
Mistola (správně Mistoles) do Smečna přísluší a žádal
za podání zprávy o tom. Akt tento vrátil starosten-
ský úřad smečenský c. k. okresnímu hejtmanství
v Ústi nad Labem přípisem ze dne 18. srpna 1903
č. 1170 s upozorněním, že úřadní řeč jednací obce
smečenské je česká.
doktor
Dvořák
Mistola
Ústí nad Labe
Smečno
ústit nad Labe
8
article
C. k. okr. hejtmanství v Ústí n. L. dopsalo po-
tom némeckým přípisem ze dne 30. srpna 1908 čís
32.570 c. k. okresnímu hejimanství ve Slaném, žá-
dajíc za sdělení, zda Jan Mistola do Smečna příslušíi
tento přípis německý byl zaslán obci smečenské
okresním hejtmanstvím ve Slaném ku přímému vy-
řízení. Způsob, jakým c. k. okresní hejtmanstvív
Ústí n. L. vyhnulo se povinnosti, dopsati české obci
v jazyku českém, rozrušil mysl obyvatelstva ve
Smečně, jak přípisy odtud náš došlé ukazují. Dovo-
lujeme si činití dotaz: I. hodlá Vaše Excellence c. k
okresnímu hejímanství v Ustí n. L. vytknouti, že
porušilo jeho uvedeným poslupem svou úřadní po-
vinnost, jednajíc proti imperativnímu předpisu paří-
zení Stremayrovu, že stální úřady mají s obcl jed-
nati řeč její jednací. II. Hodlá Vaše Excellence
podřízeným úřadům politickým naříditi, by obcím
českým nesasílaly indorsátními výměry německé pří-
pisy státních úřadů ku vyřízení, nýbrž aby obcív
řečí její jednací sdělily celý doslovný meritorní ob-
sah německého úřadního přípisu rekvisičního.
Posl. Kaftan, Maštálka a spol. učinili na místo-
držitele tento dotaz v záležitosti regulace řek a toků
českých
Dne 16. února t. r. schválen byl zákony na
klerém usnesl se sněm království českého v XXII
sezeí výročního zasedání dne 29. července 1902
dle kteréhož má provedena býti úprava staveb říč
ných, které tvoří jednu síť vodní s kanalisovanými
řekami.
Mistola
Posl
Kaftan
Maštálek
Smečno
Slaný
9
article
Dle tohoto zákona musí nejpozději v roce 1904
býlí přikročeno ku pracím úpravným a sice dle ge-
nerálního programu, schváleného komisi ve smyslu
§ 12. zákona ustanovenou a ministerstvem vnitra
které se má dohodnouti s ostatními účastněnými mi
nisterstvy.
Komise zřízená má usnášeti se v první řadě
na jednacím řádu, který schvaluje ministerstv
vnitra, a má pracovní program pro každý rok býti
v čas připraven a usnesen.
Dle zpráv tu a tam na veřejnost pronikajících
stalo se sice dohodnutí mezi c. k. místodržitelstvím
a zemským výborem království českého stran sesta-
vení generálního programu, avšak program ten ne-
byl předložen dosud komisi regulační, která do té doby
nebyla ustavena; také nebyl dosud schválen jednací
lád ani pracovní program pro rok 1904 a nebylo stran
programu generálního docileno dosud dohodnutí s mi-
nisterstvem vnitra a ostalními ministerstvy
Přípravy ty vyžadovati budou značné doby a
chováme obavy, že průtahy způsobeny by mohly býti
odklady se započetím prací regulačních v r. 1904.
Obyvatelstvo na vyjmenovaných zákonem tocích
s netrpělivostí očekává započetí s pracemi, které vedle
dožadovaných úprav mají spoustám nezaměstnaného
lidu přinéstí práci a výživu.
Zůčastněné kruhy s největší nedočkavostí vyža-
dují toho, aby konečně přikročeno bylo ku provádění
podniků, o kterých po dlouhá deseliletí se jedná a při
nichž z největšího dílu vše jest ke stavbě připraveno.
Bylo by bývalo žádoucno, aby již v přítomné době
práce přípravné byly tak pokročily, by mohlo se při-
kročili k zadání staveb a ku provádění v zimní periodě
roku 1904 již také z toho důvodu, aby se zabránilo
pokud možná stěhování se dělného lidu z královstvi,
následkem nedostatku výživy.
království český stran sesta
10
article
Trpce neseme, že za tohoto stavu věcí ještě ko-
mise regulační nebyla ustanovena a vidíme potřebu
naléhati s největším důrazem na urychlení veškerých
pípravných prací a na zřízení komise regulační, oče-
káváme při tom s naprostou určitostí, že zúčastně-
nými ministerstvy budou do této komise povolány
osoby, poměrů i jazyků v zemi panujicích znaléa
v království bydlící.
Z těchto důvodů činíme dotaz:
Jest V. E. ochotna podati zprávu o generálním
programu úprav říčných a působili k tomu, aby
s největším urychlením program ten na jisto byl po-
staven, tak aby pracemi na tocích zákonem vyjme-
novaných v r. 1904 počiti se mohlo?“
11
article
Posl. dr. Šamának a spol. podali tento dotaz místo-
držiteli: Jest již bezpočtukrát dokázanou skutečností
že české veřejné školy obecné v mistech převahou
německýčh velmi těžce zápasiti musí o své bytí.
kdežto minoritním školám německým ve městech
českých znamenitě se daří. Nejlepším dokladem tohoto
posledního našeho tvrzení dle poslední tiskem vydané
zprávy c. k. zemské školní rady o stavu školství čer-
paného, jest, že na německých školách pražských prů-
měrný počet žáků na jednu třídu připadajících je menší.
než na německých školách v Liberci. Stará se tudíž
česká obec pražská o školství německé lépe a svědo-
mitěji než sám Liberec o své školství německé. Také
jisto jest, že německému školství vůbec a minoritnímu
pak zvláště úřadové školní mnohem více péče a za-
stání věnují, než školství českému. Kdežlo úřadové
školní z vlastního popudu sebe nepatrnější závady
při minoritních školách německých s největší rych-
losti odstraňují, nechávají bez povšimnutí četná pro-
následování a mnohé nedostatky českých škol men-
šinových. Tu ponechává se rodičům, aby cestou žá-
dostí a petic domáhali se nápravy, začež ubozí —
jak četně případy v Liberci dokazují — vydáni bývaj
na pospas proskripci v německých listech. Ke všemu
tuto uvedenému dokladem jsou poměry na čtyřtřídní
české veřejné škole obecné v Liberci. II. třída této
školy v posledním pětiletí vykazuje průměrně 101.2
dětí. Počet žáků jejích v posledních letech značně pře-
vyšuje průměr, neboť dosáhl v minulém školním roce
čísla 108, v tomto školním roce pak čísla 123. Rovněž
přeplněna jest třetí třída této školy, majíc 90 žáků.
Posl
doktor
Šamának
Liberec
12
article
Počíláli se dle § 5. ministerského nařízení ze
dne 12. března 1888 z. z. čís. 40 na jednoho žáka
úhrnná prostora vzduchová 3.8 kub. m, jest ve
II. třídě místo pro 78 dětí a ve III. pro 74 dětí;
zatím však tou dobou v pravém slova smyslu na-
mačkáno jest a vyučováno býti má v oné třídě 123
a v této 90 dětí. Rodičové, kteří děti do české ve-
řejné školy v Liberci posflají, podali roku předešlého
žádost, aby při II. třídě řečené školy zřízena byla
pobočka, po případě aby škole vykázány byly míst-
nosti, které pojmouti by byly s to počet žákůji
navštěvujících. Ač v žádosti své poukazovali, že
dítky tam v krátkých lavicích musí seděti po 6 až
po 7, stlačeny jsou jako slanečci v sudech, nemohou
tam řádn ě seděti ani státi, psáti neb kresliti tím
méně, nemají tam dostatek vzduchu vůbec, čistého
pak zvláště ne, čímž rozšiřování nemocí mezi nimi
dvéře jsou otevřeny — vše to nic platno nebylo.
C. k. okresní školní rada pro město Liberec zřízení
parallelky nedoporučila a městské zastupitelstvo ode
přelo na ni potřebný náklad.
Liberec
13
article
Zemská školní rada z těchto příčin a pak také
z důvodu, že škola měla celkem 301 dítě a ne 320
rovněž pobočku zříditi nepovolila, avšak rozhodnutím
svým ze dne 26. června 1903 uznala, že učebna
II. tř. řečené školy pro umístění školních dítek, do
třídy té zapsaných, nikterak nepostačuje a uložila
c. k. okr. školní radě, aby k tomu působila, by
II. třídě co nejdříve vykázána byla učebna s dosta
tečným prostorem. Nepostačovala-li učebna ta v mi
nulém roce škol. pro 108 dítek, postačuje v tomto
škol. rose pro 123 dětí tím méně. C. k. okr. školní
rada pro město Libercc, ač se na prstech vypočítati
dalo předem, že v tomto školním roce ve II. třídě
české školy bude nahoře zmíněný počet žáků, ne
učinila zeela ničeho, aby zmíněnému nařízení zem
školní rady opatřením větší místnosti vyhověla a tal
předešla tělesnému i duševnímu mrzačení če
ských dětí.
Orgán městské rady liberecké »Deutsche Volks
zeitung“ v čísle ze dne 18. května 1903 uveřejni
jména všech rodičů, kteří podepsali v minulém škol
ním roce žádost o pobočku při II. tř. jmenovane
školy a vyzval německé obyvatelstvo, aby k těm
rodičům se zachovalo tak, by nucení byli odstěho
vati se tam, kde by děti své nerušeně do českýcl
škol posílati mohli. Poněvadž tato žádost byla je
dině v rukou zemské školní rady a okr. školní rady
liberecké, nemůže byti pochyby o tom, že jména
rodičů zmíněných štváčskému listu dala k disposici
Také jmenovaný časopis po začátku školního roku
přinášívá seznam rodičů, kteří děti své do česko
školy postlají. I tu jest jisto, že dostává zprávy bud
od c. k. okresní školní rady nebo od městského ber-
ního úřadu.
Libercce
Deutsche Volk
14
article
Vzhledem k uvedenému dovolují si podepsan
tázati se: 1. Jsou tyto žalostné poměry při české ve
řejné škole obecné v Liberci známy? 2. Jest Vaše
Excellence ochotna, rozhodně k tomu působiti, aby
zejmena při II. třídě této školy zřízena byla míst-
nost s dostatečným prostorem? 3. Jest Vaše Excellence
ochotna postarati se o to, aby čeští rodičové nebyli
v německých listech proskribováni a potom pronásle-
dováni za to, že děti své do české školy posílají nebo
často nuceni jsou žádati, aby odstraněny byly křiklavé
nedostatky jejich školy?
Tím byla všecka látka sezení vyřízena.
Příští sezení bude se konati ve čtvrtek dne 1. Hijna
Na jednacím pořadu jest mimo jiné;
První čtení netištěného návrhu posl. Niklfelda
o poskýtnutí podpor obyvatelstvu v okresích postiže
ných krupobitím v červenci t. r.
První čtení netištěného návrhu posl. Maštálky
o provedení zemského pojišťování proti živelním po-
hromám.
První čtení netištěného návrhu posl. dra. Schalk
na zmírnění nouze, nastalé živelními pohromami
v okresích chebském, západních a v severozápadních
Čechách a obvodu německého chmelařsství.
Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru o reorganisaci učitelských sil p
pomologickém ústavu v Troji ald.
Schůze byla skončena ve 3 hod. 13 min. odpol.
Maštálek
Liberec
Čechy
Trója
15
article
Klub zemských poslanců české strany agrárn
měl včera před sezením sněmu za předsednictv
posl. Kubra schůzi, v níž bylo usneseno podati ná
vrhy na pomoc krajům živelnimi pohromami stiže
ným a na zřízení zemského pojišťování společně
klubem sněmovních poslaneů národní strany svobo-
domyslné. Po delší debatě zvoleni byli za referenty
o návrhu na zavedení povinného pojišťování posi
Hyrš a Stančk.
Ve včerejším sezení sněmu rozdána byla zpráv
zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1903.
Spotřeba činí 54.066.561 K, vlastní úhrada 4,138.729 K.
tedy schodek 49,927.832 K, Z tohoto schodku jest
5,127.763 K hraženo údělem z osobní daně z příjmů
(1,441.434 K) a z výnosu dávky kořalečné (3,686.329
K). Na úhradu zbytku schodku 44.800.069 K navrhuje
zemský výbor vybírání 55 h přirážky ke každé koruně
přímých daní, jež vynese 38,680.217 K; zbývající
schodek 6,119.852 K má býti uhražen povolenou jž
zemskou půjčkou 6,000.000 korun.
Kubr
Hyrš
Stančk
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. září. (Nový branný zá-
kon) Vídeňské úřadní noviny uveřejňují nový
branný zákon, schválený na základě usnesení
obou sněmoven říšské rady dne 28. září. Zákon
obsahuje dva paragrafy, z nichž prvý zní: Vláda
se zmoeňuje, aby z kontingentu novobranců pro
vojsko a vojenské loďstvo, jehož odvod byl po-
volen zákonem ze dne 26. února t. r., dala
zařaditi 59 024 nováčky. V § 2. se praví, že
zákon ten nabývá ihned platnosti a provedením
se pověřuje ministr zemské obrany v doroz-
umění s ministrem vojenství.
V Praze, 29. záři. (V uherské krisi)
vídeňskou cestou hr. Khuena, která byla pro
Pešť překvapením, nenastala žádná změna. Dle
»Pester Lloydu« účelem slyšení hr. Khuena
bylo, zpraviti panovníka o nejnovějších fásích
politické situace a o tom, jaké jsou vyhlídky n
rozřešení. Slyšení to nebude prý na samo řešení
krise míti nijakého vlivu, poněvadž žádný moment
akce, k tomu směřující, nevykrystalisoval se ještě
tak, aby mohl býti předmětem nejvyšší sankce.
Vláda vyčkává výsledku porad liberálního klubu
a sněmovní schůze, svolané na popud košutoveů.
»Budap. Tagbl.« píše v pondělníku: »Pol-
tický stav se za neděle nezměnil nikterak. Nový
kabinet dosud utvořen není a máme
za to, že nebude hotov před koncem tohoto
týdne. S jeho sestavením vyčkává se patrně, až
devitičlenný výbor liberální strany ukonči své
práce«.
Dnešní málo šťastné vystoupení hr. Khuena-
Hédervára v poslanecké sněmovně situaci v Uhrách
spíše zhoršilo než zlepšilo, poněvadž nevyhovělo
ani straně liberální.
Velká porážka hr. Khuena.
Z Pešti, 29. záři. (Sněmovní schů z e.)
Dnešní schůze uherské sněmovny přilákala opět
množství posluchučstva na galerie, sněmovna
však byla navštivena poměrně slabě. Předseda
hr. Apponyi, zahájiv v 11 hodin schůzi,
volal k pořádku posl. Desid. Perezela, hr.
Khuen
Lloyd
Pol
Apponyi
Perezel
Praha
Pešť
Uhry
úřadní novina
17
article
Theod. Andrasse, Štěp. Rakovszkého
a Gejzu Kubína pro výkřiky, učiněné v mi-
nulé schůzi proti posl. Lengyelovi a Ba-
rabaši. Ke slovu se přihlásil posl. Barabaš,
aby se omluvil stran výroku týkajícího se pa-
novníka.
Posl. Barabaš prosí, aby směl svůj
výkřik z poslední schůze opraviti v ten smysl.
jak chtěl učiniti již v minulé schůzi. Jest tím
povinen nejen sněmovně a své straně, nýbrž
i sobě, aby prohlásil, že jeho zvolání: »Ne-
věříme královskému slovu!« vy-
klouzlo mu z úst v okamžiku rozčilení, ačkoli
chtěl vlastně říci: »Nevěříme, že by to
byla slova králova.« Toto znění jest
tím oprávněnější, poněvadž prohlášení dra
Körbra v rakouské sněmovně učiněno jménem
královým právě tak, jako prohlášení Khuenovo
ve sněmovoé uherské. Proto musil míti za to,
že hr. Khuen nesděluje slova králova. Prohla-
šuje to zcela upřímně a je tím povinen pravdě
i své straně, proti níž jeho bezděčný lapsus
linguse byl vykořištěn. Ačkoliv se mu za ten
výrok dostalo už nejpřisnějšího pokárání, jež
sněmovna připouští, opravuje ochotně tento
lapsus a prosí, aby byl pokládán za nevyko-
naný, poněvadž jako každý Maďar jest toho
dalek, aby chtěl uráželi posvátnou osobu krá-
lovu. (Pochvala.)
Předsed a bere toto prohlášení s potě-
šením na vědomí a proto dá v protokole po-
znamenati, že pozbývá oprávněnosti důtka,
kterou v minulé schůzi udělil poslanci Ba-
rabaši.
Posl. Kubinyi odvolává svůj výkřil
proti Barabaší a podobně též poslanec Ra-
kovszky.
Předseda sděluje, že immunitní výbor
vyřídil věc posl. Lengyela a podá oni
zprávu v nejbližší řádné schůzi, načež se
přistupuje k jednacímu pořadu.
Andrass
Štěp
Kubín
Lengyel
Barabaš
Posl
Körbr
Prohl
Maďar
Ra
18
article
Posl. Bakonyi ze strany neodvislos
mluví proli dosluhování vojáků tře-
tího ročníku. V Uhrách zavládl již absolu-
tism. Nařízení ministra vojenství jest proti
zákonně. Činí návrh, aby se nařízení ono pro
hlásilo za protizákonné a vláda se vyzvala, by
1. října propustila na trvalou dovolenou vojáky
třetiho ročníku, nedovolila zařadění jednoročníeh
dobrovolníků a zakázala, aby se přijímali do
vojenské služby dobrovolně se hlásící.
Druhý řečník ze strany neodvislosti Frant
Krasnay mluví proti dru. Körbrovi.
Musí prý se co nejenergičtěji ohraditi proti tomu,
aby dr. Körber činil útoky na uherskou ústavu.
Dr. Körber prostě popřel suverenní vykonáván
uherské ústavy a vystoupil s theoril, že Uhry
nemohou ve věcech vojenských ničeho podnik-
nouti bez svolení Rakouska. Text o vojenských
otázkách v uherských zákonech vyrovnaeleh
z r. 1867 zní jinak než text rakouský, ale
dr. Körber vykládá poměr Rakouska k Uhrám
dle textu rakouského. Dr. Körber viní Uhry,
že zasahují do panovnických práv mocnářových,
což nikdo v Uhrách číniti nechce. Rakousko
jest proti Uhrám cizína a nemá práva vměšovati
se do vnitřních věcí uherských.
Posl. Eötvös, . ze strany neodvislosti
nemá důvěry ani re většinu, ani ve vládu,
a proto schvaluje, 39 národ nechce dáti ani
krejearu daní. Rakouské zakonodárství si počíná
tak, jako by mělo právo dávati zákony celé riši
a uherský říšský sně a byl pouze zastupitelstvem
jedné provincie. Je to následek toho, že uherské
řídící kruhy dovolily, aby v Rakousku vzrostlo
vědumí moci. Poněvadž vládní strana v Uhrách
je bezmocna, musí se opposice zastati zájmů
uherských.
Posl
Krasnay
doktor
Körber
Uher
Eötvös
Uhry
Rakousko
19
article
Hrabě Jul. Andrássy prohlašuje, že
chlopský armádní rozkaz vzbudil v celé zemi
podivení. Liberální strana měla úmysl učin i
v té věci ve sněmovně zvláštní prohlášení, ale
z výpovědí hr. Khuena, jenž byl k tomu
zmocněn korunou, se přesvědčila, že armádní
rozkaz neměl nikterak za účel uraziti uherskou
ústavu. (Hlasy na levici: Fakta mluví jinak
Předkládá pak sněmovně známou resoluci libe
rálního klubu. (Odpor na levici.)
Posl. Polonyi: To jest soukromý názor
liberálního klubu. O tom nebudeme jednati.
Předseda: Tento návrh bude vytištěr
tak, jako návrh Bakonyův a bude svým časem
dán na jednací pořad.
Slova se uchopil m. p. hr. Khuen, aby
replikoval na některé výroky předešlých řečníků
Hájí dra. Körbra a pravi, že tento nechtě
dojista řici nie jiného, než že chce vliv na
vojenské otázky, jenž mu přísluší dle vyrovna-
cích zákonů, uplatniti právě tak, jako by to
v podobném případě učinil také on, hr. Khuen.
Sám ostatně o vojenských otázkách s drem.
Körbrem nikdy prý nevyjednával.
Prohlášení hr. Khuena zarazilo na pravici
neméně, než na levici. Hr. Apponyi opustil
předsednické křeslo a odebral se do kuloárů,
kde ve skupině liberálních poslanců projevil
svou nelibost nad prohlášením ministerského
předsedy. Posl. Košut učinil náv rh,
aby se o prohlášení hr. Khuena
zahájila rozprava a sněmovna byla
za tím účelem svolána ke schůz
na zejtřek. Tento návrh přija
celou sněmovnou proti hlasům ministno
a asi osmi členů liberální strany. Hlaso ván
toto pokládá se za velikou po-
rážku vlády, která tu byla pora žena vlastně
dřive, než se ustavila. Za velikého rozčilení
schůze uzavřena.
Jula
Andrássy
Khuen
Posl
Bakonyův
Apponyi
Košut
Hradec
20
article
Závěrečné scény ve sněmovně, o nichž
zde se zmiňujeme, líčí nám telefonická zpráva
zevrubněji ještě takto:
Z Vídně, 29. září. (Telef. zpr. »Nár. L )
Porážky, jaké utrpěl dnes hr. Khuen Héderváry
v poslanecké sněmovně, kde hrál ex offo advo-
káta dru. Körbrovi, není pamětníka v uherském
parlamentě. Když skončil obranu chefa cislaj-
tánské vlády, povstal v celé sněmovně vše
obecný nepokoj. Nejen poslanci opposiční, také
vládní volali na něj, by výklady dra. Körbra,
učiněné 23. září t. r., odmitl. Posl. Zboray
volal: »Kuráž, ministerský předsedo, nebojtese
Körbra!« Posl. Ivanka (z vládní strany)-
»Neříkejte nám, co si dr. Körber myslel, nýbrž
odmitněte jeho výklady! Vždyť přece vládní
strana přijala usnesení zamítavé.« Posl. Hock
»Nehajte Körbra, nýbrž řežte do něho!« Posl.
Barta: »Nepotřebujeme nikoho, aby zde
hájil rakouské názory-
Ministerský předseda: Myslím,
že jsem zde zabránil názoru, jako bych strpěl
nějaký nájezd na uherskou ústavu. (Velký hluk
a odpor na krajní levici. Hlasy: Odmítněte slova
dra. Körbra, jinak vás tu nepotřebujeme.
Posl. Kubinyi: Počkejte chvíli,
předseda ministerstva domlu i, také nás jeho
prohlášení neuspokojuje. (Velký hluk a pochvala
na krajní levici.)
Hr. Khuen: Nemohu tedy přijati žádnou
interpretaci, která by odporovala ústavě uherské.
Jedná-li se o výklad zákona, tož jest kompe-
tentní po té stránce jen legislativa uherská,
říšský sněm a koruna. Mohu jen opakovati.
že jsem s rakouským předsedou ministerstva
nevešel v žádné styky ve věcech vojenských
že jsem s ním také o nich nejednal.
Khuen Héderváry
Posl
Körbr
Ivanka
doktor
Körber
Hock
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
Bart
21
article
Když hr. Khuen taklo domluvil, povatal na
krajní levici ohromný lomoz, křičeno: To jest
pěkné prohlášení, vy jsle jej ospravedlňo val-
Vládní strana se přece usnesla, že se mají Kör
brovy nájezdy odmitnouti!«
Také členové vládní strany netajili se, že
výroky předsedy ministerstva jich neuspokojily.
Chodili od skupiny ke skupině a projevoval
svoji nevoli. President hr. Apponyi sešel s prae-
sidia, kde pozorně poslouchal a odevzdal před-
sednictví svému náměstkovi Danielovi. Za řeč
posl. dra. Pichlera vyjednával s krajní opposicí
Zazlivalo se mu z ministerských lavie, že ujav
se polom opět praesidia, připustil hlasovánío
návrhu Košutově, by se zejtra konala schůze
ad hoc k rozpravě o dnešní řeči Khuenově
Tento návrh vůdce krajní opposice byl, jak již
sděleno, přijat zdreující většinou. Nevylíčitelné
rozčilení nastalo, když hr. Apponyi prohlásil
návrh Košutův přijatým. Krajní levice volala:
Vláda nemá žádné většiny, vlád
jest poražena. Toho tu ještě ne-
bylo, aby uherská vláda zůstala
v uherském parlamentu v menši ně
Hr. Khuen jest mrtev! Jest mrtev
Mrtevl Mrtev!«
V kuloárech sensační události ty všelijak
vykládány. Věří se všeobeeně, že věci ty ne
zůstanou bez následků. Ujišťuje se, že návrk
Košutův byl podán na přimou prosbu hr. Appo
nyla. Ten příšed do kuloárů k opposičním. po
slancům, volal hněvivě: »Státoprávní nevědo
most ministerského předsedy jest skandálem
Musí býti svolána konference strany a zejtra
musí se konati schůze sněmu.«
Posl. Tóth odebral se potom k přání br
Apponyia ke Košutovi, a žádal ho, by poda
formální návrh.
Všechny strany jsou svolány k poradám
Khuen
Daniel
Pichler
Košutův
Mrtevl
Appa
Posl
Tóth
Apponyia
Košut
Hradec
22
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 29. září.
Sjezd národně-liberální strany pruské
v Hannoveru.
Psoudoliberální tato strana pruská, kteráž
opělovně, jakmile pokyn k tomu s hůry byl dán.
přes všechna hesla svá zadala zájmy lidovéa
svobody občanské, konala v Hannoveru sjezd
vzhledem na listopadové volby do pruského
sněmu. Usnesla se nevcházeti ve volební spolek
se sociální demokracií, zároveň ale pracovati
k tomu, aby koatice zpátečnických živlů, »stře
du« a »konservativeů«, nezůstala na dobro ví
těznou Sjezd měl kromě toho i zmužilost vy-
sloviti se proti pokusům o zeírkevnění školy,
prozalím však projevil zmužilost tu jen —
v resoluci. Přes mužná slova na sjezdu sotva
se národní liberálové i za přištích voleb pru-
ských uchrání ztrát, zvláště když boj povedou
na obě fronty.
Minisirpresident francouzský Combes
odjel přece, jak teprve dnes telegrafieky sdě-
leno, do Madridu. Nelibost Španělů od cesty
ho tedy přece neodvrátila, jak původně bylo
z Madridu hlášeno, ale měla přece jen vliv nu
jeho rozhodnutí: pan Combes odebral se do
Madridu zcela po tichu, na zapřenou . ..
Soud nad listem Balfourovým.
»Daily News« rozepsaly se včera o listu,
kterým předseda ministerské rady anglické
Balfour konejšil arcibiskupa canterburského,
znepokojeného ukrutnostmi tureckými v Make-
donii. »Daily Newsa zovou list Bal
fourův hanbou pro Anglii, Bal-
foura mluvčím dáblovým a obháj
cem vrahů. Vytýkají mu, že si počíná jako
by se teprve ze sna probudil. Na neštěstí list
tento nemá v Anglii již tolik půdy, jako v době,
kdy Gladstone ohnivě v něm volal svět do
boje proti turecké nelidakosti.
Španěl
Combes
Balfourová
Gladstone
Praha
Hannover
Madrid
Anglie
ministerský rada anglický Balfour
Daily Newsa
Bala
23
article
Poláci a volby pruské.
V Katovicích v Pruském Slezsku uzavřen
byl včera volební spolek mezi radikální stranou
polskou a mezi frakcl Poláků, blízkou katolické
straně německé, »středu«.
K sporně záležitosti konžské.
Spory mezi Belgií a Anglií, kteráž si osvo-
jovala pro některé nesprávnosti úřadníků v konž
ském státě zasahovati do jeho vnitřních záleži-
tostí a také nároky na pobraničné území činila.
vyvolaly ostrou odezvu v hlavním městě Belgie.
jejíž král jest zároveň panovníkem státu konž-
ského. V Brusselu pořádán protestní tábor proti
Anglii, jehož zúčastnilo se 192 spolků vyslou-
žilých vojáků, četní aktivní důstojníci a ob-
čanská garda. Do flámského divadla, kdež se
sehůze konala, vpouštění jen » spolehliví« lidé,
ano i novinářům podána o průběhu její jen
bezbarvá zpráva, poněvadž pořadatelé obávali
se, pro účast aktivních generálů a ostatních dů-
stojníků, politických nepřijemností.
Proslýchá se však, že někteří řečníci na
schůzi vytýkali Anglii ostře, že počiná si na
Kongu jako v Transvaalu a že chce na konec
i k dobytí země přikročiti. Jiný řečník děl, že
Anglie neuskuteční plánův těch, poněvadž po-
tomci hrdinů belgických nedají si uloupiti práv
svých v državě africké. »Kdyby John Bull« —
končil řečník — »chtěl sáhnouti na právo naše,
spojí se proti němu Flámové i Valloni. Plu-
kovník Van Gele vyžádal si od přítomných pří-
sahu na 192 praporů, v shromáždění vztýče-
ných, že aktivní i neaktivní vojáci na první
zavolání krále pospíší si, aby hájili proti Anglii
práv země svojí.
Polák
Kong
John Bulla
Pla
Gel
Katovice
pruský Slezsko
Belgie
Anglie
Brusel
Transvaal
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlameniní komise klubu sněmovních
poslanců národní strany svobodomyslné konala
schůzi včera o 8. hodině ranní v budově sně-
movní. Na schůzi bylo usneseno navrhnouti
klubu podání celé řady interpellací, potom uči-
něno usnesení o postupu při jednacím pořadu,
sestaven návrh pracovního programu, který usne-
seno předložiti klubu ke schválení a pak také
ostatním stranám sněmovny.
— Klub sněmovních poslanců národni
strany svobedomyslné má schůzi ve čtvrtek
1. října o 9. hodině dopoledne v klubovní míst-
nosti své v budově sněmovní, pak v týž den
1. října o 7. hodině večer v místnosti klubu ná-
rodní strany svobodomyslné.
— Klub sněmovních poslanců národni
strany svobodomyslné konal včera od půl 10. hod.
dopolední za předsednictví posl. dra. Pacákaa
posl. dra. Blažka schůzi ve své klubovní míst-
nosti v budově sněmovní. Uvítav přítomné před-
ložil předseda dr. Pacák návrhy parlamentni
komise klubu ku projednání. Bylo pak usneseno
1. podati návrh, aby krajům živelními pohro-
mami postiženým udělena byla z peněz zem-
ských přiměřená podpora, jakož i aby vláda
byla vyzvána, by obnos na úlevu nouze v král.
českém dříve stanovený zvýšila. 2. podati návrh
na zavedení povinného pojišťování zemského
proti škodám živelním. Oba tyto návrhy usne-
seno podati klubem sněmovních poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné a klubem zemských
poslanců české strany agrární společně. Při tom
usneseno žádati, by oba tyto návrhy dány byly
na pořad již příští schůze, na den 1. října
určené, a aby projednány byly s největším
urychlením, jaké jednací řád připouští. Dále
usneseno bylo žádati, by projednání adresního
návrhu posl. dra. Herolda dáno bylo na jednací
pořad některé z nejbližších schůzí sněmu.
Blažek
doktor
Pacák
Herold dát
národní strana
25
article
Pak usneseno předložiti sněmu návrh, obsahu-
jící projev sněmu proti obmezování a zatlačování
sněmu zemského nedostatečným jeho svoláváním
a proti vydávání zatímných rozpočtů zemských
bez usnesení sněmu císařskou indemnitou; vy-
pracováním návrhu tohofo pověřen byl posl.
dr. Lad. Dvořák. Na to sehváleny byly inter-
pellace poslanců Kaftana a Maštálky, týkající
se regulace řek a toků českých, dotaz poslance
dra. Šamánka o žalostných poměrech při české
škole v Liberci, jakož i dotaz posl. dra. Lad.
Dvořáka o nešetření jazýkové rovnoprávnost
c. k. okresním hejímanstvím v Ústí n. L. N
poslance E. Špiadlera vznesen byl úkol vypra-
covati interpellaci dle stížností Čechů podmo
kelských a děčínských; posl. dr. Čelakovský
pověřen byl sepsáním dotazu, proč návrhu o ško-
lách menšin, na němž se byl sněm usnesl, nedo-
stalo se ústavního schválení. Na konec projednán
byl návrh pracovního programu pro nynější zase-
dání sněmu parlamentní komisí takto sestavený;
1. projednání návrhu posl. dra. Herolda o adres
sněmu; 2. projednání návrhů na poskytnuu
pomoci krajům postiženým živelními pohro-
mami; 3. projednání návrhu o zavedení povin-
ného pojišťování proti škodám živelním; 4. pro-
jednání rozpočtu zemského na r. 1903; 5 pro-
jednání předlohy o splavnění Vltavy uvnit
města Prahy; 6. projednání předlohy o splav-
nění a regulaci Labe od Mělníka do Jaroměře;
7. projednání návrhu, který se týká projevu
sněmu o nesvolávání sněmu zemského a schva-
lování zatímných rozpočtů zemských císařskou
indemnitou; 8. projednání zákona zemského
o závazných společenstvech rolniekých; 9. pre-
jednání nutných železničních projektů; 10. pro-
jednání nutných melioračních projektů; 11. pro-
jednání návrhů na náhradu obeím král. hl. města
doktor
Lada
Dvořák
Kaftan
Maštálek
Šamánek
E Špiadler
Čecho
Čelakovský
Herold
Liberec
Vltava
Praha
Mělník
Jaroměř
26
article
Prahy, Liberce a Hradce Králové za vydržování
samostatných okresů školních; 12. projednání ná-
vrhu na opravu § 46. stanov Hypoleční banky;
13. projednání návrhu na rozšíření akce malo-
živnostenské; 14. projednání návrhu na dopl
nění statutu zemských škol řemeslnických; 15.
projednání návrhu na změnu volebního řádu do
obcí, pokud se týká volebního práva čestných
měšťanů a volby plnými mocmi; 16. projed-
nání návrhu, týkajícího se škol menšinových
v král. českém; 17. projednání návrhu o úpravě
poměrů samosprávných úřadníků; 18. projed-
nání návrhu na úpravu disciplinárního řádu uči-
telského; 19. projednání návrhu na změnu sta-
vebního řádu pro král. hl. město Prahu a měst
okolní; 20. projednání návrhu, týkajícího se
posloupnosti selské; 21. projednání návrhu
sanaci a úpravě financí zemských; 22. projed-
nání návrhu na zřízení zemědělského odboru při
české technice v Praze; 23. projednání návrhu
na provedení úplné rovnoprávnosti v královstrí
českém. Po probrání tohoto programu byl
usnešeno pojednati o něm se všemi stranami
sněmovny a po ukončení jednání toho deflnitivně
jej stanoviti.
Praha
Liberec
Hradec Králové
Hypoleční banka
27
article
— Resignace dra. Herolda na říšský mandát
poslanecký z příčin, jež jsme v nedělním čísle
vylíčili, působila mocným dojmem na vážné
kruhy politické a hlavně ovšem na voličstn
českých měst, jež dr. Herold dosud na říšské
radě zastupoval. Předseda poslaneckého klubu
dr. Pacák zaslal hned k usnesení klubu do
Prahy telegram, kterým žádá dra. Herolda, aby
svou resignaci odvolal. Starosta okresu čáslav-
ského p. dr. Zimmer telegrafoval doslovněi
„V nynější kritické době, kdy každý musí stáli
na stráži, nemůže národ osvědčených sil Vašich
postrádati. Žádám Vás proto, abyste resignaei
svoji odvolal.“ Podobně z usnesení měsíské
rady starosta města Čáslavi p. Frant. Fialaa
starosta města Brandýsa n. L. V. Kohout. Pan
dr. Věšín za politický spolek učinil tento projer;
„Uznávajíce oprávněnost Vašeho roztrpčení pro-
síme přece s důvěrou, abyste na resignaci ne-
trval, neboť jednak čin nesvědomitý odsouzen,
dílem vyvážen, jednak průtah předem jistého
volebního projevu zdržel by Vás dočasně mimo
parlament na škodu věci české.“ Také časopisy
obírají se příčinami resignace dra. Herolda.
Ovšem setkáváme se namnoze s názory, ba i
určitými tvrzeními, jež nesrovnávají se s pravdou
a zasluhují, aby na pravou míru byly uvedeny.
Tak posl. Klofáč snaží se ve staročeské žurna-
listice odvaliti vinu od sebe a své strany a mimo
jiné směle tvrdí, že „v tak kritické situaci pan
dr. Herold byl ve Vídni jen první, bezvýznamný
den“. Naproti tomu budiž konstatováno, že dr.
Herold přijel do Vídně již v pondělí 21. září, že
ve dnech 23., 24. a 25. záři zúčastnil se všech
úmorných porad klubovních a všeho jednání
parlamentního a že odjel do Prahy teprve v pátel
Herold
doktor
Pacák
Zimmer
František
L V Kohout
Věšín
Klofáč
Praha
Čáslav
Brandýs
Vídeň