1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 30. září 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před, lácí se
v Praze v administraci
nš
na tvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškou
a měs
s dtnt leta. . : . 7 K 60
ve 6lialkách 2K 90 h
na měee
Poštou
a mnösít
i. . : 9 k o
s dvojí zázilkou
na něeí
nnla: . : : K a
Praha
5
article
Politický projev Fr. Košuta.
Politický projev Fr. Košuta.
Mezi nejnovějšími událostmi, jež týkaj
se zápasu Pešti s Vídni, jest projev, jejž učinil
předvčírem František Košut, předseda strany
neodvislosti, právě den před valným sjezdem
této strany. Uveřejnili jsme ve včerejším čísle
svém dle telegramu, došlého nás z Pešti, kra-
tičkou zprávu o „překvapujícím“ projevu Košu-
tově zároveň s krátkou zmínkou, jaký účinel
tento projev v politických kruzích uherských
především ve straně neodvislosti, dle vší podob-
nosti pravdě vzbudí.
Není možno mluviti o „překvapení“, jež Fr
Košut svým pondělním veřejným projevem byl
způsobil, správně a bezpečně toliko na základ
velmi kusého výňatku, rozeslaného z Pest
v první chvíli po jeho uveřejnění. Jest nezbytno,
znáti aspoň hlavní podstatný obsal
tohoto dokumentu, vysoce důležitého nejen pro
další rozvoj otázky uherské, ale i pro dějiny
dalšího poměru mezi oběma polovinami říše. Kla
deme tu tedy zevrubné, skorem úplné znění
Vyjádřilt se Fr. Košut ve článku, nade
psaném „Našim stoupencům“ a uveřejněném
časopise „Egyétértés“ takto:
„Položení mě jest lakové, že nejvyšší odp
vědnost spočívá na mně, ať události se vyvinuj
s mým vlivem nebo bez něho. Milliony národa dů-
věřovaly mě dobré vůli a prozíravosti. A bych
mlčel, věří přece, že všechno se děje ve srozumění
se mnou, pod mým vedením. Tak tomu opravdu
jest: ve velikém boji národním, jenž trvá už celý
rok, ačkoliv rada má nepronikla ve
všem, přece vždy měl jsem pravdu. Ale
aby tomu mohlo býti tak i napříště a abychj
mohl zůstati v čele bojovného sboru, žádal bych
v nynějších těžkých časích, nikoliv z neskromnosti,
ale z vlastenectví, aby k platnosti přišei
onen směr, jejž já a mnoho starých a osvěd-
čených vlastenců ve straně pokládáme za správný.
Košut
Koša
Francie
Pešť
Vídeň
6
article
Prohlašuji to před veřejností, poněvadž události se
dějí před veřejností, a divadlo, jež odehrává se na
jevišti národa, může státi se vážným drama-
tem. Přesvědčení mě rozhodně, nezviklané jest.
že národu v nynější těžké době nevyhnutelně jest
potřebí klidu, chladné krve a rozváž-
nosti. Opak škodí věci národa a vydává bu-
doucnost její v pochybnost, což nikdy se ne-
stane smým svolení m. Národ nemůže vzdáti
se práv svého jazyka — když tato otázka
už dostala se do proudu. O tom není lze dnes de-
batovat, bylo-li dobré soustředili veřejného ducha
právě v oné národní vymoženosti, která vzbuzuje
nejsilnější odpor koruny. Však když tiché trpění
faktických poměrův po 36 lot neznamenalo, že ná-
rod práva svého se vzdal ani že koruna to právo
stlumila: znamenalo by nyní, když otázka byla nad-
hozena, kdyby národ povolil, že svěho
práva se v zdává: — však práva k maďarskému
dzyku nikdo nesmí a nemůže se zříci. Zákony
z r. 1867 oloupily národ o všechny hmotné síly
jeho; — soubor hmotných sil jest složen v rukách
koruny; proto nemůžeme doufati, že bychom se
dostali k cíli s požadavky, jež musejí opírati se
o sílu. Můžeme nadíti se, že toho dosáhneme jen
přesvědčováním a odporem, jež před mocí
podají důkaz, že cit národní jest hluboký a nevy-
hladitelný a že spokojenost a klid — hlavní pod-
pory trůnův a státův — nejsou možny v národě
silně nespokojeném a hluboce uraženém. Jinými
slovy, budiž heslem: trpný odpor, spojený
s nepodmíněným klidem a s naprostou chlad-
nokrevností. Musíme přesvědčiti panovníka,
co národ chce, že se netýká jeho suverenních práv
Však to provedeme jen, budeme-li se s tře žiti
s největší pečlivostí, abychom ničím nedali na jevo
národní roztrpčení proti němu. Jen tk
mohu vzíti na sebe odpovědnost. Bůh MBy lastenect
řidiž kroky naše!“ —
jítbatovat
8
article
Obšírný tento výňatek z pondělního pro-
jevu Košutova zajisté uvede hlas o „překva-
pení“ na pravou míru. Telegram, jenž nás před-
včírem došel z Pešti, jest tu v části velmi pod-
statné doplněn a v některých bodech opra-
ven. Jak nyní prohlášení Košutovo známe
předseda strany neodvislosti z jazykového pro-
gramu svého, jejž v otázce vojenské od něho
byl už přijal za svůj celý národ maďarský, ne-
slevuje ani vlas; jako až do minulého pondělka
i po něm pevně stojí na všech požadavcích, jež
odvozuje i pro správu vojenskou za° Litavou
z práva maďarštiny. Ve věei zůstává neob-
lomný; toliko ve formě, jakouž doufá zže ná-
rod maďarský ku provedení práva svého jazyka
ve vojsku se dostane, radí k něčemu jinému, než
k čemu posavadní rozvoj otázky uherské na po-
hled se chýlil. Klid, chladná krev, roz-
vážlivost v provádění trpného od-
poru; ani nejslabší znaminko ná-
rodní roztrpčenosti proti panov-
níkovi, ale nepovolnost v oprávně-
ných požadavcích: tuto cestu František
Košut doporučuje národu maďarskému jakožto
jedině správnou a také jedině možnou, chce-l
prý dostati se ke svému cíli a chce-li zároveň,
aby on, Košut, i nadále vzal na sebe odpověd-
nost za provádění boje.
Košutův
Košut
Pešť
Litava
9
article
Zvláštní důležitost mají do sebe tři výroky
Košutovy. Předně: tím, poněvadž národ maďar-
ský po 36 let se nedomáhal práv svého jazyka
ve správě vojenské a panství němčiny v této
správě mlčky trpěl, že svých práv v ní se
nevzdal; ale teď že už povolit v nich
nesmí, jakmile otázka se dostala na přetřes
a jest předmětem sporu. Za druhé: že národ
maďarský nemá hmotné moci, aby se do-
máhal práv svých násilím, že totiž nemůže od-
vážiti se revoluce. Za třetí:že spokoje-
nost a klid — hlavní podpory trůnůva
státův — jsou naprosto nemožny v národě, silně
nespokojeném a hluboce uraženém. —
Patrno, že František Košut učinil politické
vyznání své veřejně s úmyslem, aby bylo
nezkaleně známo i mimo členstvo strany neod
vislosti, a že je učinil den před poradou
této strany, aby členové její sešli se už s ustále-
ným dojmem a s pevným odhodláním, jak nadále
zachovají se ku posavadnímu vůdci svému
Stanovisko, jež Košut zaujal svým ponděl-
ním projevem v nejpalčivější části otázky ma-
ďarské, radě k trpnému odporu, pro-
váděnému s bezpodmínečným klidem a s na-
prostou chladností krve, zcela jistě zahájilo
novou situaci ve straně neodvislosti, a vybídlo
i stranu vládní, aby konečně se odhodlala k ně-
jaké činnosti.
Košutův
Košut
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Pisateli tohoto úvodu udělil minulý pátek pan
šlechtic dr. Berger následující radu:
»Zařiďte se zde po domácku, opatřte s
zejmena zde byt, neb ujišťuji vás, že doku
nebude parlamenině vyřízena předloha o rekru-
tech, říšská rada domů nepůjde.«
To byla pěkná vyhlídka.
»A což český sněm?« tázal jsem se.
»Bude odročen jako ostatní. Mám paten
odročovací již v kapse.«
V pátek ho v kapse sice ještě neměl, ale
v sobotu. Osud našeho domácího parlamentu
visel tedy ve vzduchu na tenounké nitce. Jen
malý otřes ještě ve Vídni a bylo by bývalo po
něm tentokráte dřív, než uzřel denního světla.
Několik rozpočtů, nekonečná řada věcí důleži-
tých a nalehavých, souvisících těsně s hospo-
dářstvím zemským a dotýkajících se bezpro-
středně blaha obyvatelstva, málem byla by
opět bývala odročena bůh ví na jakou dobu.
A za všechno to byli bychom bývali díkem
povinni »moudré a vlastenecké politice« našich
pod různou etiketou vystupujících radikálů
Sněm zachráněn tentokrát a bude snad
zasedati déle, než se dalo očekávat. Však ne-
dejme se klamati, zejmena se nedomnívejme, že
tím jsme dru. Körbrovi díkem povinni. Nikoli.
Za letošní zasedání máme výhradně co děkovati
madarské opposici a nikomu jiněmu.
Kdyby té nebylo aneb kdyby nebyla obstruo-
vala zákon o rekrujech, nebylo by dnes po
sněmích ani památky. Byli by nás několik neděl
už »lámali«. Jen událostem v Uhrách máme c
děkovat, že sněm byl svolán a že mu »snad-
bude poskytnut dostatečný čas k vyřízení aspoň
věci nejnutnějších . ..
doktor
Berger
Vídeň
Uhry
11
article
Byla by to osudná mýlka, domnívati se, že
pan dr. Körber je přitelem snémů a samosprávy
vůbec, naopak kdyby mohl, s největším gustem
by i ty poslední její zvadlé listy ze zmírajícího
strómku státoprávních našich upomínek otrhal.
To se nesmí stát, naopak je nezbytně
nutno a nalehavou potřebou, aby ze samého
sněmu vyšel popud v zájmu našich zemských
zastupitelstev a činitelův autonomních, nebot
čím dál tím více mizí jejich význam i jejieh
moc a kompelence, ba mnozí sněmové sami
v centralistickém nadšení a z nepřátelství k auto-
nomistickému principu vzdávají se důležitých
částí své práce.
Nejsou sice sněmové nynější těmi, o něz
veden zápas náš, však v nedostatku oněch pra-
vých, jež zastupovaly zájmy českého státu, hajme
zákonodárných sborů těch, jež nám byly jako
nepatrná splátka na velikou pohledávku naši
uštědřeny. Již před týdnem zmínili jsme se
o tom, že by bylo zapotřebí, aby poslanci sně-
movní sestrčili hlavy a hned z předu sestavil
si pracovní program, by nebyli odkázáni jak
vždy dosud na hubenou stravu páně mar
šálkovu, který sestavuje diner pro sněm dle na-
řízení vládních, nýbrž aby energicky toho se
domáhali, aby se jim dostalo pokrmu ze záživné
české kuchyně. S potěšením vítáme též, že
na jednací pořad dána bude opět adresa králi.
doktor
Körber
12
article
Jest nejvyšší čas, aby národ náš jako dějinný
representant českých zemí opět se ozval a žá-
dal, aby vráceno mu bylo, co mu bylo odňato
Zdá se nám též, že by bylo velice na čase
aby zároveň byl revidován poměr náš k velko-
statkářům, jak svědčí řeč, kterou měl člen tét
skupiny ve vídeňském rajehsrátě hrabě Serenyi.
Zejmena bychom rádi zvěděli, jak si před-
stavují tito páni tu tak zvanou »jednotu
řiše na venek i uvnitř. Tak, jako to činil pan
hrabě Serenyi za hlučného potlesku svých věr-
ných, my si aspoň »jednotu« tu nepředsťavu-
jeme. Jisté jméno, co ale znamená, neb co by
sí asi odpůrci naši přáli, aby znamenalo? Ni
než: centralisace. Je síce pravda, že pojmy ty
se nekryjí zůplna, ale dá se jimi velmi obratně
manipulovati a nechtěli bychom, aby se to dělo
na účet našeho státoprávního přesvědčení. Dále
bychom si přáli — a zajisté že také v tom
souhlasiti bude s námi česká veřejnost — aby
vyřízeny byly všechny ty otázky, které jako
bludně, nevykoupené duše potulují se od let již
v přišerných prostorách zemského domu,či
vlastně »zemských domů« a týkají se zvláště
důležitých otázek hospodářských. Že musí býti
letos vyřízena na prospěch poškozených leloš-
ními kalastrofami velká akce podpůrná, rozumí
se samo sebou. Ostatně musí zbýti zemskému
sněmu i dosti času ku přetřesu některých zvlášt
důležitých otázek národních a jazykových.
Serenyi
13
article
Při dobrém rozdělení materiálu a při nále-
žité ekonomii časové dá se za šest neděl mnoho
vykonati.
Ve schůzi samé referovali členové komise
petiční o došlých peticích. Při jedné z nieh
ujal se slova posl, dr. Čelakovský, aby
poukázal ku přílišnostem, jež se dějí v obcích
venkovských při provádění předpisů zdravotních.
Právem poukázal k chikanování obcí k vůli do-
bytčím trhům, jež z důvodů hygienických všude
mají býti za městem a nikoli v ulicích a na
náměstích. Kde je to věc možná, nepřesahuje
finanční síly obce a nepoškozuje existenci oby-
vatelstva — nechť se tak stane, však generali-
sovati se nařízení nedá. Ve mnohých obcích by
tím zničena byla polovina živnostníků a nám
Pzdá se, že zvrácené je zákonodárství, zvrácená
správa, jež k vůli tomu, aby člověk zdravě žil,
odejme mu prostředků, aby vůbec žil. — Něme
uvedli se drzou interpellací stran volby kanov-
níků při kapitole hradčanské. Ti, kteří, kde
mohou, odevšad Čechy vyhazují a jejichž nej-
spásnějším arkánem je — národně dělit, pojednou
přišli na jinou chuť a na Hradčanech chtěj
prebend užívat — společně. Nežádají nic jiného
než aby vláda právoplatně vykonanou volbu zru
šila a nařídila kapitole, aby zvolila Němce. A aby
to vymohli, hrozí nejkrajnějšími prostředky. Ve
říme, že by to byla pro Němce radost v Če
chách žít, kdyby Čechové voliti musili vždy tak
aby se to pánům druhého jazyka libilo.
doktor
Čelakovský
Nout
Němec
Čecho
Čechy
Hradčany
14
title
V Praze, 29. září.
Praha
15
article
Nejvyšší maržálek zemský zahájil schůzi o 11.
Nejvyšší maržálek zemský zahájil schůzi o 11.
30 min.
U vládního stolu: místodržitel král. českého h
Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Petic podáno bylo 110, mezi nimi 49 petic růz
ných obcí za zřízení projektovaného zem. ústavu pro
choromyslné a města Jindř. Hradce (podány posl
Holčem, Houzou a Staňkem), petice výboru Česko
společnosti pro veřejné zdravotnictví v Praze za sub-
venci (podána drem. Pinkasem), 27 petic za zřízen
dráhy ze Sedlčan do Březnice (podány posl. Vojtou
a Kalinou), petice okr. výboru a Hosp. spolku v Trho-
vých Svinech za zřízení zimní hosp. školy v Trhových
Svinech (podána posl. Holanským), petice obce králo-
dvorské za podporu na vydržování sirotčince a z
ponechání subvence pro gymnasium (podány drem.
Slámbu), petice okr. výboru v Hoře Kutné za změnu
§ 17. řádu policie silniční, dále petice na úlevu nouze
(podané drem. Fiedlerem) ald.
Coudenhove
Staněk
Pinkas
Vojta
Kalina
Fiedler
Jindřichův
Hradec
Praha
Sedlčany
Březnice
Trvýchod Sviny
trhový Sviny
Kutná
Česko společnost
16
article
Nejvyšší maršálek zemský: Slavný sněme! Jes
mou truchlivou povinností, bych slavněmu sněmu
sdělil dva bolestné případy, které nastaly úmrtím dvou
pánů členů našeho sněmu. (Pokračuje německy)
Pan poslanec hr. Hartig zemřel 21. srpna t. r., tín
povolán byl na věčnost šlechetný a zasloužilý muž
Ač v živolě veřejném neměl roli dalekosáhlou a vy
nikající, působil přecé záslužně v okrsku ne nepatr
ném. Všichni, kdož jej znali, jsou bolestně dotčeni
že zemřel jím muž v plné síle života. Budiž mu za
chována věrná památka. (Česky): Dne 22. září došla
nás truchlivá zvěst, že Alfons hrabě Paar v Lublani
tedy vzdálen od své vlasti, byl na věčnost povolán
Zemřel v mladém věku, a zajisté vy všichni, pánové
se mnou souhlasite, pravím-li, že každý, koho došl
zpráva o jeho sputj, byl dojat neobyčejně zprávou toute
o smrti našeho kollegy. Mohli jsme všichni očekávati
že tento mladý svěží muž prokáže své vlasti ješt
mnoho dobrých služeb. Bohužel byl však na věčnos
povolán a my všichni truchlíme nad jeho hrobem
Slavný sněm již se svých křesel povstal a mám za to
že to mohu považovali za souhlas, by soustrasti nae
úmrtím obou jmenovaných pánů byl dán výraz v pro
tokolu dnešního sezení.
Hartig
Alfons
Paar
Česky
Lublaň
17
article
Nejvyšší maršálek zensský sdělil pak, že složil
mandáty z kurie velkostatků posl. baron Nádhern
z Borotina, z kurie městské a? vst průmyslových posl
Karela a pak z kurte obcři)enkovškých posi. HIo
leka a posl. Udržal. Rekť brem magnifikem česke
university Karlo-Ferdinandovy v Praze zvolen na
příští rok studijní prof. dr. Čeněk Strouha l, kterýt
bude po dobu svého úřadu zi, edati jako virilista v
sněmu království českého.
Nejvyšší maršálek zemský prohlási
pak, že sněm jest způsobilý platně se usnášeti
Došly žádosti od soudů sněmovny za povolen
ke stíhání poslanců Borjana, Chaloupky, dra
Baxy, Anýže, dra. Knolla, Steina a Ho
lanského. Žádosti ty byly přikázány výboru legi
timačnímu
Od svých žádostí za svolení ke siíhání poslaneu
sněmu království českého upustily: okresní soud po-
stoloprtský v záležilosti poslance Trautzla, okresn
soud trutnovský v záležitosti posl. Kaspera a okresn
scud liberecký v záležitosti posl. Leglera.
Nádhern
Karela
Udržal
profesor
doktor
Čeněk strouha
Borjan
Chaloupek
Baxa
Anýž
Knoll
Stein
Trautzl
Kasper
Praha
univerzita KarlaFerdinandov
Borotina
18
article
Posl. dr. Pražák předložil lékařské vysvědčen
že následkem své nemoci musí v zimních měsícíet
dlíti v teplejších krajích, že se tudíž nemůže zúčastnit
letošního zasedání sněmovního. Posl. Weinric
nemůže se zůčastniti jednání sněmovního pro chura-
vost. Posl. dr. Tschan omluvil se pro dnešní sezení
Posl. dru. Bareutrovi povolena byla čtyřneděln
dovolená
Slib vykonali: králověhradecký Biskup dr. Dou
brava a rektor české university Karlo-Ferdinandov
prof. dr. Strouhal
Na to přešlo se k jednacímu pořadu
Prvním předmětem byly zprávy o volbách
Po návrhu zpravodaje člena zemského výboru dra
Škardy byly schváleny volby poslanců: Bohumil
Slováka za venkovské obce okresu černokostele-
ckého a českobrodského a Petra F. Krejčího za
obchodní a živnostenskou komoru v Praze
Druhým předmětem jednacího pořadu byl třet
seznam zpráv komisí o peticích.
Posl
doktor
Pražák
Tschan
profesor
Strouhal
Škarda
Bohumil Slovák
Petro
Praha
český univerzita KarlaFerdinandov
živnostenský komora
19
article
Zpravodaj posl. Mayer podal zprávu komise pe
záležitosti zemědělské, jíž zemský výbor se vyzývá-
by podal novou osnovu zákona zemského o rybářství
Zpravodaj posl. MUDr. Jan Dvořák referoval
petici lékařské komory pro král české za udělení vý
služného obvodním a obecním lékařům i zaopatřova
cích požitků jich rodinám. Návrh zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Zemskému výboru se opělně a důrazně ukládá
aby vyslechnuv se vším urychlením okresní výbory
předložil v nejblíže příštím zasedání sněmu osnov
zákona, kterým se obecním a obvodním lékařům nárol
na výslužné a jich vdovám i sirotkům nárok na platy
zaopatřovací zabezpečuje
II. Zemskému výboru se opětně ukládá, ab
kromě toho provedl revisi a opravu zákona zdravol
ního ze dne 23. února 1888 č. 9. z. z., vyslyšev vt
příčině dříve okresní výbory
Na to podali zpravodajové posl. Posseli, hr
Chotek a dr, Zimmer zprávy o peticích rázu osobníh
a podpůrného-
Zpravodaj posl. Dostál (na místě posl. dra. Brzo-
ráda, který jest nemocen) podal zprávu o petici obec
ního zastupitelstva v Kralupech-Lobči za zřízení okres
ního soudu tamtéž v ten smysl, že zemskému výbor
se ukládá, aby o petici obecního zastupitelstva v Kra
lupech-Lobči za zřízení okresního soudu v Kralu-
pech náležité šetření zahájil a o výsledku jeho sněmu
zprávu podal
Stejně vyřízena byla petice obecního zastupitelstv
v Petrovicích.
Mayer
MUDr
Dvořák
Possel
Chotek
Zimmer
Dostál
Kralupy
Lobeč
Petrovice
lékařský komora
okresní soud v Kral
20
article
Všechny tyto zprávy a návrhy byl bez debaly
schváleny
Následkem tiskových chyb obsažených ve 4. se
znamu zpráv o peticích vzal nejvyšší maršálek zemský
tento seznam o pelicích z jednacího pořadu
Čtvrtým předmětem jednacího pořadu byl pát
seznam zpráv komisí o peticích
Posl. Posselt referoval o petici měst. obce semil-
ské o osvobození novostaveb od přirážek obecních,
navrhl vyřízení stejné jako v případech dřívějších
Stejný návrh učinil týž zpravodaj o petici obecníh
úřadu v Malých Hleďsebích za vyloučení ze soudního
okresu v Kynžvartě a připojení k okresu v Marianských
Lázních. Týž zpravodaj referoval o peticích městských
zastupitelstev v Toužimi a Bečově, týkajících se zří-
zení okr. soudu a okr. zastupitelstva v Toužimi. Na-
vrhl, aby zemský výbor žádost vyšetřil a podal návrh
přihlédaje k protestu města Bečova
Posl
Posselt
Malá Hleďsebe
Kynžvart
Toužim
Bečov
21
article
Zpravodaj posl. Dostál referoval o peticích podíl-
níků okr. hospodářské záložny v Nové Bystřici z
povolení k rozdělení a upotřebení jmění reservního
fondu télo záložny; navrhl, aby zemký výbor vy-
šetřil poměry a jeho úřad dohlédací ve vlastní působ-
nosti potřebné úlevy, lýkající se správy jmění této
záložny pokud možno v úvahu vzal a povolil, „po-
tahmo“ na provádění formálních ustanovení zákona ve
směru uvedeném netrval (!) a podobné jednání vý-
boru okresnímu v Nové Bystřici doporučil ( D).
Zpravodaj MUDr. Jan Dvořák podal zprávu o pe-
licích ředitelstev a zpráv všeobecných veřejných ne-
mocnic za provedení časových reforem v těchto ústa-
vech a podal návrh, jimž zemskému výboru se ukládá.
aby svolal anketu odborníků a znalců, vykonal v řeče-
ném směru na základě podnětů ankety šetření a po-
třebné návrhy podal.
Na odůvodnění návrhu komise pravil posl. dr
Dvořák, že naše nemocnice representují pro království
české velký kapitál, ze kterého může obyvatelstvo
poplatnictvo velmi hojné hřivny těžiti, jen když ústav
tyto budou vyhovovati úkolu svému a budou postaveny
na výši doby. Nynější jich vývoj jest utěšený: násled-
kem velkých pokroků moderního lékafství ocili se či-
nitelé těchto nemocnic docela v jiném poměru k ne-
mocnicím, nežli tomu bylo v dobách dřívějších.
Dostál
MUDr
Dvořák
Nová Bystřice
22
article
Vzrostly zejmena povinnosti lékařů, ale práva zůstal
tatáž. Tak nemocniční lékaři právem si stěžují na ne-
obyčejné přetížení, aniž mají postaráno dokonale o
svoji existenci. Nemocniční lékař může býti velkým
dobrodincem kraje, když se může věnovati zcela své-
mu povolání; jinak však jest tomu, když jest nucen
k vůli své výživě provozovali soukromou praxi. Nor-
malie pro nemocnice z r. 1886 a 1897 nestojí na sta
nevisku moderním, že totiž by měly býti nemocnice
roztlíděny na nemocnice rovnající se klinikám a ne
mocnice menší, jichž lékařům by se dovolovala také
praxe soukromá. Zemskému fondu by se ulehčilo
kdyby zřízením dokonalých nemocnic po krajích
omezen byl velký kontingent nemocných v c. k. vše-
obecně nemocnici v Praze. Okresy však jsou přetížemy
břemeny na úpravy a opravy nemocnic jimi postave
ných, tak že důvodným je požadavek, aby se stano-
vil jistý průměrný percentuální příplatek těch okresů,
které podobných břemen nemají
Správa všeobecné nemocnice v Praze je příliš
centralistická; vrchní správě její měla však býti dána
větší moc, aby se odstranily nepřístojnosti při vy
mahání poplatků. Zemským výborem měl býti také
zorganisován dozor, který dosud je vykonáván jen
politickými úřady a v menších okresích nemocnice
měly by býti proměněny v chorobince, kde by mohli
nemocní chronickou nemocí stižení za mírný poplatek
(asi 26 kr.) býti přechováváni; tím by zemský fond
získal. Nemocnice král. českého jak německé taki
české uznávají potřebu těchto reforem a následkem
loho lze se nadíti, že zemský výbor vezme v úvahu
všechny motivy petic v této záležitosti podaných,a
že do příštího zasedání podá zprávu takovou, na zá-
kladě které by bylo možno přistoupiti k meritornímu
řešení.
Praha
všeobecný nemocnice
23
article
Zpravodaj posl. A. Mayer navrhl, aby zemský vý-
bor o pelici hospodářského spolku v Kasejovicích za
rozmnožení technických sil při technické kancelár
zemědělské rady uvažovál a konal šetření.
Zpravodaj MUDr. A. Seidl referoval o petici před
stavenstva města Čáslavi o povolení vybírání dávky
nápojové na dobu 12 let a navrhl, aby pelice předán
byla zemskému výboru, aby o ní podal zprávu a p
případě předložil návrh příslušného zákona do příštiho
zasedání sněmu.
Posl. hr. Chotek referoval na místě nepřítomnéhe
zástupce venkovských obcí píseckých o petici spolku
architektů a inženýrů z r. 1901 za nutnou reformu
kulturně-technické služby a navrhl, aby zemský vý-
bor konal v této záležitosti náležité šetření, vyžáda
si dobré zdání zemědělské rady a sněmu předloži
zprávu o výsledku tohoto šetření
Všechny tyto návrhy pyly bez debaty přijaty.
Zpravodaj posl. Hyrš podal zprávu o petici měst
ské rady v Kumžáku za povolení k odbývání trhů n
dobytek na náměstí městečka, a navrhl:
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. C. k. vláda se vyzývá, aby městu Kumžák
povolila odbývání trhů na náměstí městečka Kuin
žáku.
2 C. k. vláda se vyzývá, aby těm tržním místům
která až dosud ve smyslu zákona svá tržiště za svů
obvod nepřeložila a klerá tak z dokázatelných důvod
ných příčin učiniti nemohou, po vyšetření a uvážen
těch kterých závažných okolností dovolila konání Irhů
na tržištích dosavadních.
A Mayer
MUDr
A Seidl
Posl
Chotek
Hyrš
Kumžák
Kasejovice
Čáslav
Kumžák
spolek architekt
24
article
Posl. prof. dr. Čelakovský poukázal na to, ž
jest Uřeba, aby bylo vyhověno námiíkám obcí pro
nařízení zdravolních orgánů o překládání trhů z ob-
vodu obce. Orgány zdravotní nešelří míry, která jes
dána okolnostmi a časlo zasahují do obecní autono-
mie. Obce zajisté samy mají tolik uznání, aby v télo
věci učinily, čeho je nutně v zájmu zdravotním třeba
Vidíme, že následky překládání trhů jsou zcela jiné než
jakých má býti dosaženo. Obyvatelé stěhují se z měsí
k vůli trhům do předměstí. Státní orgány mezi důvody
uvádějí také ten, že z ohledu národohospodářského
je třeba, aby menší trhy zmizely a na jich místo aby
naslupovala velká tržební střediska ku podporování
vývozu. Tato změna by však znamenala velkou škodu
pro naše malorolníky, kteří byli by nucení s do-
bytkem mnoho mil cesty konati a ještě nemohli bys
odvážiti konkurence s velkorolníky a velkoobchod-
níky s dobytkem. Řečník přizpůsobil se na kone
s návrhem zemědělské komise, kterým se vláda vy-
zývá, aby se městu Kumžáku povolilo konání trhů n
náměslí a aby povoleno bylo městům, která dosu
ve smyslu zákona svá tržiště z obvodu města nepře-
ložila a z důvodů věcných tak učiniti nemohla, po
vyšetření všech okolností konání trhů na místě do-
savadním.
Posl. dr. Schreiner (něm. pokr.) dovozoval, ž
přeložení trhů na dobytek za město způsobilo v men-
ších městech nevoli, ježto, zvláště v městečkách
německých, nebylo k tomu příčiny a pravil na konec
že v zájmu německého obyvatelstva bude hlasovati
pro návrh zpravodajův
Posl. dr. Nietuche (něm. pokr.) pravil, že v ně
meckých okresích se se vší energii naléhá na přeloženi
trhů za město, kdežto obce v „českém jazykovém úze
mí“ jsou mnohem zdrželivější.
Posl
profesor
doktor
Čelakovský
Kumžák
Schreiner
Nietuch
25
article
Místodržitel hr. Coudenhova (česky): Musíms
omeziti jen na některé poznámky a nejprve vyslovii
upřímné politování, že při takovém předmětu do pora
ve výboru nebyla pozvána vláda, poněvadž tam by
byla bývala možnost vysvětliti a sděliti všechny dů
vody, ze kterých byly takové výnosy vydány. Ted
jest mně těžko hned odpověděti na podrobnosti, které
uvedi pan řečník přede mnou, p. dr. Čelakovský. Po-
ukazuje-li on na to, že je porušením samosprávy, když
se touto otázkou zabývá vláda, mohu jenom na lo dáti
odpověď, že naše kompetence je stanovena v první řadě
živnostenským řádem a kromě toho zákonem o na
kažlivých nemocech zvířecích.
Německy pokračuje pravil místodržitel, že jak
on, tak řečníci před ním stojí vlastně na témže sta
novisku, a že se asi jedná o přehlédnutí co do pro
středků, nikoli o zanedbávání zájmů malorolníků.
Vládní kruhy považují za neprospěšno pro ně, ko
nají-li se trhy uvniti města, poněvadž by nebylo
možno zameziti nákazu dobytka, konají li se trhy na
místech uzavřených.
Státní správa musí spolehnouti na úsudek od
borníků, t. j. zvěrolékařských orgánů, jež trvají na
lom, že uvnitř obcí nelze udržeti takový pořádek,
jakého je třeba k vůli zamezení nákazy. Největšt
autority v tomto oboru pokládají za jisto, že není
možno na náměstí provésti tak přesnou prohlídku
dobytka, jaké je třeba.
Nařízení o přeložení trhů za město neděje s
bezodhledně vzhledem k tomu, že by se tak mělo
V úrobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vlpoledni
. . . za 2h
Ve filialkách na venkorěi
ranní čtsle. . . . .
od polední
Inserát
platí ne hotově rapře
Přodplacení a inserty přijímá zdmlni-
stracs v Mlarisaské ulicí č. 3.
Tam nschízejí se též radske
tiskárnn a expedice „Národnich L.istů“
Bukopisy se nerrae ji
Coudenhove
Ted
doktor
Čelakovský
Německo
Mlarisaský ulice
26
article
státi hned. Potíže s tím spojené jsou vládě známy.
Víme, že je poškozena nejen obec, nýbrž také živ-
nosti; jedná se však také o zájem rolníků, který
těžce je poškozen, poukazuje-li se v zahraničí
stále na to, že u nás není dosud pro-
veden pořádek jaký má býti a když s
tím poškozuje vývoz dobyt ka
Již 11 let dala správa zeměpanská lhůty ku
prodloužení prováděcích opatření, jež v řadě obcí
mají jen menší význam. »Pro mne,« pravíl místo-
držitel, smá se věc takto: Jestliže jsme řadu obcí
škodlivými opatřeními přiměli k tomu, aby škodli-
vým výzvám trhů na dobytek se týkajícím, vyho-
věly, máme nyní povinnost naléhati na to, aby se
tak stalo všude, neboť jinak byli bychom vůči těm
obcím, proti nimž jsme z veřejných ohledů vystou-
pili, nespravedlivými, ukládajíce jim břemena a na
druhé straně uvažujíce výbody, když by v jiných
obcích potrvaly poměry, které celku nejsou na
prospěch.
Řečník pravil na konec, že také budoucně bude
pečovati o to, aby se stálým zřením na zájmy ve-
řejné hledělo se také na zájmy zúčastněných obcí,
jak jen bude možno.
Posl. prof. dr. Čelakovský: Velectění pánové
Račte býti ubezpečeni, že nebyl bych se pustil do
této záležitosti, která jest přece dosti vzdálena mému
celému konání, kdybých nebyl nabyl přesvědčení
z aktu, který mi byl předložen, o tom, že skutečně
v této záležitosti se míra nedodržuje, že se tu k vůli
šabloně jde přiliš daleko. Vychází se totiž ze šablo-
novitého důvodu, že když se donutila jedna obec
že se musí již k vůli důslednosti k témuž opatření
donutiti ještě 600 obcí, ježto by jinak tím byla by
dotčena autorita úřadů. Avšak již tím jest dotknuta
autorita politických úřadů, když 600 obcí proti zmí-
něnému nařízení remonstruje, a správa veřejná ne-
udá důvodu, proč na dále na svém stanovisku slojí.
Posl
profesor
doktor
Čelakovský
27
article
Pan místodržitel mne vyzval, abych jmenoval obce,
odkud takové stížnosti pocházejí; ale já jsem přece
řekl, že pocházejí z kruhů mých voličů a to jsou
některá menší měsla jako: Skuč a Hlinsko. Skuě
na příklad má svůj tržní řád od Ferdinanda V. Tako-
véto privilegium, které bylo zákonem, nemůže býti
zajisté vládním nařízením měněno, neboť císař v r.
1849 prohlásil, že všecka privilegia mají na dále zu-
stati v platnosti. Takové privilegium obce stálo mnoho
peněz, mnoho cest — nechci zrovna říci podmazání
— než bylo ho dosaženo, a nyní okr. hejtmanství,
aby mělo právo něco naříditi, hrozí, kdyby nebylo
nařízení toto splněno, že bude privilegium odňato.
Řečník pravil pak vůči dru. Schreinerovi a dru.
Nitscheovi, že z jejich řeči plyne zásadní souhlas
s návrhem komise. Nevidíme jinou možnost, než
ujmouti se slova v celém sněmu. Posavadní naše
jednání vykládá se nám ve zlé jak v našem občan-
stvu, tak i nahoře — že prý jsme obojakými —a
proto volíme tuto cestu: mluviti ve sněmě, kde máme
svobodné slovo. (Výborně!)
Posl. dr. Nilsche pravil, že místodržitel vyzval
řečníky, aby jmenovali města, o něž se jedná. Řečník
tedy jmenuje město Kaplici, jež se vzpírala přeložení
trhu. Byl zde snad směrodatným fakt, že Kaplice
chovala se vždy dobře německy ? Řečník nechce toho
rozhodovati.
Na to byl návrh zpravodajův přijat.
Schreiner
Posl
doktor
Nilsch
Hlinsko
Kaplice
28
article
Tim byl jednací pořad vyřízen
Poslanci Bohumil Novák a Petr F. Krejčí.
jichž volby byly právě verifikovány, složili v ruce
nejvyššího maršálka slib. Slib skládali také sně-
movní aktuáři dr. Strejček a dr. Pokorný.
Nejv. maršálek zemský sdělil, že z posledního
zasedání sněmovního zůstala nevyřízena celá řada
návrhů, týkajících se udělení podpor pro postižené
živelními pohromami v r. 1902. Návrhy ty přiká-
zány byly bez prvého člení komisím.
Posl. Niklfeld atd., Kubr atd. a spol. podal
návrh na neodkladné udělení podpory
zemské i státní obyvatelstvu v kra
jích postižených krupobitím v Čer-
venci letošního roku.
Posl. dr. Schalk (Všeněmec) podal návrh n
udělení zemské podpory těm, kteří na Chebsku atd
postiženi byli živelními pohromami.
Poslanci dr. Fiedler, Maštalka, dr. Pacák, Kubr,
Prášek a spol. podali návrh na zavedení zemského
pojišťování proti nehodám živelním. Návrh znii
Krupobitím, kterým postiženy byly v letníc
měsících roku letošního žírné kraje českého králov-
ství, i škodami rozsáhlými, kterými překvapováno
jest stále království české, ukazuje se čím dále tím
ostřejí potřeba, aby provedena byla po příkladu
zemí sousedních soustavná organisace pojišťování
proti živelním nehodám a aby bylo pečováno o to,
aby pojišťování proti živelním nehodám bylo rozší-
řeno měrou co možná nejrozsáhlejší.
Novák
doktor
Strejček
Pokorná
Posl
Kubr
Schalk
Fiedler
Maštalka
Pacák
Prášek
Čer
Chebsko
29
article
Nelze očekávali, že říšské zákonodárství v době
nejbliže příští otázku pojišťování proti živeluím ne-
hudám vůbec bude řešiti
Chováme pak obavy, že i kdyby řešení olázky
pojišťovací pro celou říši mělo se sláti skutkem, že
při různosti jednotlivých království a zemí na říšské
radě zastoupených nedálo by se v úplném souhlasu
s polřebami království českého
Jsme přesvědčeni, že polřebám pokročilých krajů
království českého nejlépe by odpovídala rozsáhlá
decentralisace pojišťování, při němž by však škody
živelní byly neseny všemi účastníky celého království.
Vzhledem k naléhavé potřebě žádáme:
Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Budiž proveden
návrh poslance Heřmana Jandy a soudruhů ze dne
30. prosince 1901 a budiž zvolena v nejblíže příští
schůzi komise, sestávající z 18 členů, ku projednání
úpravy pojišťování proti nehodám živelním. 2. Budiž
uloženo zvolené komisi, aby průběhem nynějšího
zasedání sněmovního shodla se, berouc v úvahu návrhy
dříve podané, o zásadách, na kterých vybudovati se
má pojišťování proti živelním nehodám v království
českém, v první řadě proti krupobití a ohni
Posl. Niesig a spol. podali návrh na udělení pod-
pory obyvatelstvu okresů haidského, českolipského
a cvikovského, živelními nehodami postižených.
Heřman Janda
Posl
30
article
Posl. Fr. Hovorka a spol. podali návrh na udělení
podpory obcím východní části země, živelními pohro-
mami zacháveným a to obcím, Pěčínu, Žampachu,
Hlavnu, Rotneku, Sobkovicím a Nekoři v okrese žam-
bereckém. V návrhu se praví, že dne 2. června t. r.
byla postižena obec Pěčín strašnou průtrží mračen;
úřadně vyšetřená škoda obnáší tam 11.697 K. Oben
je chudá a několikráte již byla živelní pohromou po-
škozena. — Dne 11. června postiženy byly obce Žam-
pach, Hlavno a Rotnek hrozným krupobitím, jež dle
úřadního šetření způsobilo v prvních dvou obcích
škodu 15.206 K, v Rotneku přes 20.000 K. — Dne
21. července byly průtrží mračen postiženy obce Sob-
kovice a Nekoř; škoda průtrží způsobená obnáší přes
12.000 K. Obce jsou nemajetné, jich občanstvo uvr-
ženo letošními živelními pohromami do veliké nouze.
Z těchto důvodů činí se návrh, aby obcím těm
byla z peněz zemských poskytnuta přiměřená pod-
Posl. Hovorka a spol. podali dále návrh na uděle
zemské podpory obcím Ústí n. Orl., Velké Retově,
Malé ftetové, Přivrati, Hnátnici, Lanšperku, Dol. Do-
brouči, Dlouhé Třebové. Kerharticím, Hylvátům, Čer-
nému Výru, Oldřichovicím, Dol. Lipchavě a Střední
Lipchavě v hejtmanství lanškrounském. Škody byly
částkou 1,150.500 K úřadně vyšetřeny.
Poslanci Nowack a spol., Hofmann a spol., Pesch-
ka a spol., Pacher a spol. Schreiter a spol., dr. Zdenk
Schtickor a spol. a Feiorteil a spol. podali návrhy té-
hož druhu.
Poslanec Blahovec a spol. podali návrh na udě-
lení vydatné podpory zemské obcím okresu strako-
nického a volyňského, živelní katastrofou zachváce-
ným. Podobný návrh podal posl. Chaloupka a spol.
pora.
Posl
František
Hovorka
Hlavna
K Oben
Nowack
Hofmann
Pesch
Pacher
doktor
Zdenk Schtickor
Blahovec
Chaloupek
Pěčín
Žampach
Rotnek
Sobkovice
Nekoř
Orlický
Velká Retův
Hnátnice
Lanšperk
Dolo
Dlouhý Třebová
Kerhartice
Hylváty
Čer
Oldřichovice
Přivrat