ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 6d10bf10-8fcb-11dd-856b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 60 celkem · entity: place 107, org 48, person 62, work 18
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
21. března 1913. Číslo 79.
4 article
tehu byl stav peněz nezměněný. Sazby za první bankovní akcepty 514 až 518/2s proc. Petrohrad. Obrat celkový byl dnes ne- patrný. Větší živostí vynikl obchod pouze v akcilch Mezinárodní banky a Severodonských drah. Ze živnostenské banky v Praze se nám sdělu- je, že na bílou sobotu dne 22. t. m. úřadováno bude ve všech odděleních banky pouze do 12. hod. polední. Pozemková banka v Praze upozorňuje, že z příčinou velikonočních svátků se v sobotu dne 22. března úřaduje pouzo do 12. hodiny po- lední. „Bohemia“, akciová banka v Praze, bude úřa- dovati na pokladnách na Velký pátek odpoledne pouze do 4 hod., na Bílou sobotu do 12. hod- polední. Občanská záložna v Kouřími konala dne 15 t. m. výroční valnou hromadu. Záložna ta ukou- čeným 49. rokem své působnosti soustředila u se- be do 1. ledna 1913 na 4883 vkladatelů s obnosem K 6.442.326.58 a 1961 dlužníků, u nichž má roz- půjčeny K 4.626.570.27, docílila v loni ročního obratu na K 17,042.899.20 a vykazuje čistého zisku po odečtení 5 proc. zúrokování závodních podílů všech podílníků, v obnosu K 30.764.36. Valná hro- mada usnesla se čistý zisk per K 30.764.36 po ná- vrhu výboru rozděliti taktot reservním fondům věnováno K 10.800.—, na remuneraci úřadnictvu K 3076.44, na doplnění inventáře K 1100— a zby- tek per K. 15.787.92 rozdělen ve 114 položkách dle jednomyslného usnesení valné hromady na různé národní a dobročinné účely.
Petrohrad Praha Kouří mezinárodní banka Severodonský dráha živnostenský banka pozemkový banka Bohemia akciový banka
5 article
Občanská záložna v Dejvicích. V poslední valné hromadě zvoleni byli do ředitelstva pp: Jin- dřich Frolík, maj, realit, František Samek, mistr zámečnický, Jan Šťastný, maj. domu, Schwara Karel, obecní pokladník v Dejvících, a Ladislav Vorel, učitel, Praha VII. Do výboru: Dr. František Trmal, obecní tajemník v Dejvicích a Lula Jan. obchodník v Lisolejích. Na ustavující schůzi zvo- len předsedou ředitelstva pan Jindřich Frolik a předsedou výboru dr. František Trm al. Z ústředních jatek kr. hl. m. Prahy. O Božím hodě velikonočním v neděli dne 23. března 1913 budou veškeré úřadovny v ústředních jatkách pražských, i tamní úřadovna c. k. potravní daně uzavřeny a po celý den zavedena bude jen nejnutnější služba zvěrolékařská. České obchodní museum pořádalo dne 18. t. m za součinnosti Českoslovanské obchodnické besedy a Obchodnického spolku „Merkur“ přednášku p. cís. rady Eugena Lederera, ředitele Úrazové pojišťovny dělnické pro král. České, na theme „O ochraně dělné v Rakousku“. Poslu- chači a napletím vyslechli podaný jim úplný pře- hled o celé obrovské materil ochrany dělnictv před nebezpečím, jež přinálí a sebou risiko práce a to i po stránce historického vývoje, i po stránce pragmatického proniknutí této důležité otázky způsobu jejího provedení. — Další přednáška Če- ského obchodního musea konati se bude ve středu dne 2. dubna t. r. rovněž o 8. hod. večer ve velké dvoraně Obchodnického spolku „Merkur“ v Praze V.. Mikulášská tř. č. 9. na thema „Co má vč- děti řádný obchodník o telegralu Přednášeti bude c. k. poštovní koncipista dr Otto Kučera.
Frolík Samek Šťastná Karel Vorel doktor Trmal Lula Jan Trm Lederer Posl Kučera Dejvice Praha Lisoleje Rakousko Jin
6 article
Rakousko-uherský obchod s Ruskem r. 1912 Obrat zboží mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem r. 1912 činil 1051/2 mil. rublů. Z toho připadá na vývoz Rakousko-Uherska do Ruska 73.4 mil. rubl a na dovoz zboží z Ruska do naší říše 32.1 mil rublů. Naše obchodní bilance vůčí Rusku vyka- zuje tudíž dle ruské statistiky zahraničního ob- chodu aktivum 41.3 mil. rublů. Nový severo-americký celní tarif. Jak se sdě- luje z Washingtonu, přijala demokratická rozpoč- tová komise v podstatě většinu tarifních sazel onoho demokratického zákona, proti němuž Ta položil své veto. Celní sazby na železo a ocel bu- dou podrženy v dosavadní výši. U několika před- mětů navrhuje rozpočtová komise osvobození o cla, resp, snížení cla. Tyto změny však týkalí a většinou předmětů, jejlchž vývoz z Rakousko-Uher ska není významný, naproti tomu prospějí zajiste velice Německu, jehož obchod s Amerikou jes?
Rusko Rakousko Uhersko Washington Uhry Německo Amerika
7 article
velmi značný. Rakousko-uherský vývoz do Spoje- ných států činil v r. 1912 asi 61 mil. K. Cla prostý bude dovoz surového a nezpracovaného dříví, su- rové bavlny, cukru a tiskového papíru. Nehledč k vývozu cukru, činí rakousko-uherský vývoz bstatních uvedených předmětů do Ameriky jen několik tisíc korun. Cukru vyvezeno bylo r. 1912 do Spojených států okrouhle za 21/2 mil. K. Sní- žení cla navrhuje se pro levné bavlněné a vlněné zboží. Náš vývoz bavlněného zboží činil asi 1.2 vývoz vlněného zboží 1.4 mil. K. Dále navrhuje se snížení cla na levné mýdlové a hrnčířské zboži na oleje, na porcelánové a kameninové zboží. Hra- čířského zboží bylo vyvezeno do. Ameriky za 1.5 porcelánového za 1.3 mil. K, mýdla za 11.000 K olejů za 38.000 K. Ovšem v těchto číslicích nen zahrnuto zboží, jež se vyváží z Rakousko-Uhersk. přes německé přístavy do Ameriky. Podraženy budou dosavadní celní sazby na tabák, cigarety šňupavý tabák, víno, lihoviny a jiné nápoje, dále na len, konopí, jutu, chemické výrobky a barv Clo na dovoz hedvábí a hedvábného zboží zů- štane přibližně stejné.
Amerika spojený stát Rakousko
8 article
O projektu říšské daně ze jmění v Německu začíná uveřejňovati řadu úvah ve „Voss. Ztg. proslulý národní hospodář mnichovský, prof. Luje Brentano. O projektu jmenované říšsko-něm daně, o němž lze pojednati zatím jen se všeobec- ného hlediska, praví B., že je sice pochopitel- ný a současně v nejvyšší miře povážli- vý. Pochopitelný: co zbývá říši něm. jiného, nežli pokus cestou daně ze jmění dospěti k řádnému finančnictví? Ochranářská celní politika stížila ži- vobytí nejširších vrstev lidu do té míry, že nelze ani na to mysliti, že by miliarda, kterou nové bran- né předlohy budou vyžadovati, mohla býti uhra- žena novými nepřímými daněmi. Prof. B. pak na základě nových dat za léta 1907—1911 vypočitává že pouze obllní cla na 4 hlavní druhy obilí zatížila německé konsumenty průměrně 1039.8 mil. marek ročně; z toho však plyne do pokladny státní pouze 133.5 mil. mk., kdežto přes 907 mil. mk. plyne do kapes vrstev, obili prodávajících, jež činí nejvýše 19% veškerého obyvatelstva v Německu. K tomuto zdražení přistupuje zdražení vyvolané cly železář- skými a jinými vysokými cly ochranářskými ve prospěch relativně několíka málo soukromníků.
Voss profesor Brentano Německo
9 article
Tak přetíženému poplatnictvu nelze ovšem zdražo- vatí dále živobytí ukládáním nových daní. Avšak řišská daň ze jmění, o jaké se nyní mluví, vyvo- lává nemenší pochybnosti. Je v nové době zcel bez příkladu, upomíná však na aucené půjčky, jaké byly vybírány v Prusku za válek Bedřicha Velkého a v letech 1809—1815, ve Fran- cii za prvé republiky, v Rakousku 1859 a 1866 pro tehdejší jeho Htalské provincie atd. Takovéto opa- třování úhradních prostředků bylo vždy pociťo- váno jako nesnesitelná nespravedli- vost. Neboť je zcela nemožno provéstí rozdě- lení daně na základě úplné spravedlnosti. B. uka- zuje pak k tomu, jak již dnes v Německu břeme- no daňové je nestejnoměrně rozvrženo a jak ze- jména jisté vrstvy zemědělců jsou daní důchodo- vou nedostatečně postiženy. (Hůř je tomu ovšem ještě v Rakousku. — Red.) Jedině, co tyto nespra- vedlivosti činí snesitelnými, je vždy ještě po- měrně nepatrný obnos daňový, který jedině má stihnouti důchod. Kdyby však tak nespravedlivé rozdělení daňové stalo se základem vybírání v el- kých obnosů, tedy stupňuje se tím vyvolaná ne- stelnost v zatížení až k nesnesitelností. Avšak kdyby se jmění a důchod každého daly na halít přesně zjistiti, zůstalo by rozdělení velkého ob- nosu daňového na jednotlivce dle tohoto měřít- ka přec jen nemístným. Neboť nedá se s každým
Velký Red Prusko Fran Rakousko Německo
10 article
Jměním, i když skýtá stejný důchod, stejně dispo- novati. Kapitál v zemědělství a velkých průmyslo- vých podnících uložený dále daleko méně rychle přeměniti v hotové peníze než kapitál komerční a tento opěl méně než kapitál, uložený v rentách. Kdyby se tudíž z každého důchodu vybírati měl přiměřený obnos, musila by řada poplatníků za hejtěžších podmínek vypůjčitl se u jiných a vydati se v nebezpečí rulnování se, kdežto jiní snadno mohli by požadovaný obnos složiti. Z toho důvodu také — a jedinou minimální výjimkou — nucené Jůjčky nikdy úplnš nebyly sehnány a dnes vše- obecné se takové vůjčky ve všech zemích odsu- zují. Jedinou výjimku dosud činil prof. Adoli Wagner, který se přimlouval za to, aby v do- bách míru byly organisovány nucené půjčky pro doby válečné. Za tím účelem doporoučel sestavení pečlivých katastrů jmění a důchodů, dle nichž by se potom půjčka rozvrhla. Proti tomu vyslo- vuje se však Brentano obdobnými důvody jako shora a je rozhodně pro půjčku dobrovol- nou. Je také spravedlivější, nese-li celek bře- meno z toho vycházející, nežli ukládá-li se dle ne- spravedlivého klíče jednotlivcům, aby je pouze oni nesli. Z halíčského trhu na surový petrolej. Od 15. t. m., kdy došlo k vyřízení březnových závazků, jest na trhu surového petroleje, jak se sděluje z Drohobyče, kl1d. Rafinerie chovají se zdrželivě a spekulace není dostí kapitálově zilná, aby uza- vírala nové obchody. Zachovají-li se rafmnerie i na- dála zdrželivě, není vyloučeno, že ceny značně klesnou. Dne 19. t. m. bylo nabízeno jen 50 cisteren za cenu 9 K 70 h na duben. Strana haussy však oferentu násilně zabránila provedení tohoto obchodu.
Adoli Wagner Brentano Drohobyč
11 article
Bílance amerického ocelářského trustu. Dn 19. t. m. uveřejněna byla roční bilance amerického ocelářského trustu. Ve všech odvětvích výrobních produkce velice stoupla. Těžba železné rudy stou- pla o 32.6 proc., koksu o 38 proc., surového že- leza o 32 proc., polotovarů o 31.4 proc. Průměrně stoupla výroba skoro o třetinu. Jest to dokladem veliké výkonnosti závodů a výtečné organisace. Počet dělníků stoupí poměrně méně než výroba totiž jen o 3000 dělníků čili jen o 1.4 proc. Vze- stup mzdy činil 17.3 proc. a připadá r. 1912 prů- měrně na jednoho dělníka 857 (r. 1911 740) dolarů. t. j. o 16 proc. více. Hrubý výtěžek stoupl para- lelně s dodávkami. Průměrný výtěžek za výrobu v roce 1912 byl menší než r. 1911, což souvisís tím, že během první poloviny r. 1912 dodávky byly ještě vyřizovány za velmi špatné ceny na zá- kadě starých vzávěrek. Průměrný výtěžek za tunu surového železa činil r. 1912 52.5 (r. 1911 57.24 dolaru a tudiž poněkud poklesl. Tím se též vy- světluje, proč ocelářský trust nevydělal podslatně více než r. 1911, ačkoliv zaměstnanost se značně zlepšila. Špatné ceny z počátku r. 1912 zračily se též ve výkazech za první dvě čtvrtletí. Od té doby nastalo zlepšení a rok 1912 skončil přece malým přírostkem oproti r. 1911.
Dn
12 article
Akc. společnost Triptis, továrna porculánu. vykazuje v bilanci za rok 1912 po odpisech pře- bytek 689.612 (697.544) marek, z něhož bude opět vyplácena 12 dividenda. Správní rok 1912 byl všeobecně uspokojivý. Jen rakouské pod- niky společnosti byly v listopadu a v prosinci ne- příznivě dotčeny balkánskými zmatky a s nimi souvisící hospodářskou depresí v Rakousku. Doufá se však, že brzké ujednání míru obchod znovu oži- ví. Německé oddělení bylo stále dobře zaměstná- Gelsenkirchenská báňská společnost bude z uplynulý rok platiti opět 10procentní divi- dendu. Výroční zpráva konstatuje, že odbytové poměry pro uhli byly velmi dobré. Rovněž koksár- ny společnosti byly úplně zaměstnávány. Co se týče vedlejších výrobků, jen obchod s čpavkem byl méně příznivý. Slévárny byly dostatečně zaměst- nány, zejména čilá byla výroba litých rour. Uvol- nění výrobků B v německém svazu ocelářském společnost nepoškodilo. Těžba uhli činila 9.526,.31 (8.899.740) t., výroba koksu 2.239.446 (2,016.247) t těžba rud 3,447.075 (2,686.742) t. Výroba surového železa stoupla na 1.487.683 (1,071.471) t., surové oceli na 795.497 (584.909) t., válcovaných výrobko na 634.492 (481.717) t. Odbyt uhlí činil 9,184.056 t (8,523.690 t.), koksu 2,332.546 (2,022.502) t., suro- vého železa 659.529 (513.997) t., tovarů a odpadků 971.114 (702.823) t.
Rakousko Triptis německý svaz ocelářský společnost
13 article
Báňské společnost „Híbernia“ vykazuje dle výroční zprávy za rok 1912 ze všech svých dol zisk 13.253.692 (r. 1911 10,616.118) marek. Di videnda na kmenové akcie zvýšena jest z na 1132%, kdežto na přednostní akcie platíse opět 41/2. Na nový účet převede se 142.895 (77.189) marek. Těžba uhli ve všech dolech spo- lečnosti stoupla r. 1912 na 5,345.917 [roku 1911 5.587.147) t. Výroba koksu, jež r. 1911 poněkud poklesla, v r. 1912 stoupla na 659.775 (587.234) Odbyt uhlí činil 5.180.067 (4,882.565) t., koksu 798.433 (607.439) t. Co se týče vyjednáván o obnovení uhelného syndikátu, zdů- razňuje zpráva, že bude asi ještě zdlouhavé a ve- lice obtížné. Německý svaz pro surové železo koná člen- skou schůzí dne 31. t. m., aby se v ní usnesl o prodejních cenách na druhé pololetí t. r. a o pro- dloužení svazu až do konce r. 1917 Německý Lloyd konal 19. t. m. valnou hro- madu, ve které gen. ředitel Heineken poda zprávu o obchodní situaci společnosti. Konstato- val, že příznivá situace minulého roku udržela se v prvních 3 měsících nynějšího správního roku. Dopravné udrželo se skoro vesměs na dosavadní výši. Vystěhovalectví značně stoupá, takže vy- hlídky jsou dobré. Pokud se týče neshod pla- vebního poolu a Canadían Pacífle prohlásil řed. Heineken, že se vyjednává o jejich odstranění způsobem, jenž by obě strany uspo- kojil. Vzhledem k tomu, že se ještě vyjednává upustil gen. ředitel zatím od blížších zpráv. Ná- vehy byly pak schváleny a dividenda stano- vena na 79.
Lloyd Heineken
14 article
Dopravní přijmy železníc v Německu činily v únoru t. r. za dopravu osob 52,410.766 ſoproti soudobí loňskému + 1.492.188) marek, za dopravu zboží 164.070.452 (+ 6,.805.341) marek. Jeví tudí přijmy další vzestup oproti r. 1912. Příjmy, připa- dající na 1 km, stouply u osobní dopravy o 1.9392 a u nákladní dopravy o 3.23 proc. Využitkování vodní sily v Bosně, Hercego- víně a na Černé Hoře. Vo vodohospodářském svazu rakouského průmyslu ve Vídní přednášel staveb inž. Raimund Janesch o aktuálních projektech k využitkování vodních sil v Bosně, Hercegovíně a Černé Hoře. Řečník konstatoval nejprve, že do- sud jest využitkování vodní aíly v Bosně a v ze- mích balkánských velmi zanedbáno. V Bosně exi- stuje větší zařízení na vodní sílu jen v Jajcích, jež patří Bosenské elektrářské společnosti, a Bihacu (městské). Chystá se však celá řada no- vých projektůr na Celjesnici k zásobování Sara- jeva (3800 HP). na Vrbasu u Banjaluky [4250 HP na Ramě (45.000 HP), na Neretvě dvě (u Jabla- nice a 30.000 HP a u Dolní Jablanice s 8000 HP). na Trebiničici u Trebinje (se 100.000 HP). Také na Černé Hoře připravují se dva projekty (3000 resp. 80.000 HP) Řečník vytkl malou podnika- vost rakouských finančních kruhů a vyslovil po- litování, že využitkování vodních sil ujímá se hlavně cizozemský kapitál. Bylo by žádoucno, aby aspoň některé z těchto projektů byly vybudovány rakouským kapitálem a rakouskými inženýry.v debatě, následující po přednášce, žádáno bylo brzké vybudování našeho vodního práva.
Ing Raimund Janesch Německo Boseň Hercego Černá hoře Vídeň Jajce Sara Neretva Dolní Jablanica svaz rakouský průmysl Vrbas u Banjaluka HP na Rama Trebiničice u Trebinje km HP
15 article
Kopřívové předivo. Již v dřívějších dobách byla v Německu známa výroba kopřivové ho vlákna. Tento maloprůmysl však zanikl po za- vedení bavlny. Teprve v novější době v jedné francouzské a v jedně německé továrně počalo se opět používati kopřiv k výrobě vlákna zv. ramle, z něhož dělaly se ramiové tkaniny, které úspěšně soutéžily a nejjemnějším Inem. Nedávno byl vy- nalezen nový způsob levné a vydatné výroby ko- přivových vláken, připouštějící dle názoru vyná- lezců výnosnou výrobu nejrůznějších tkanin. Ma- jitelé tohoto vynálezu zřídili továrnu v Gadelandu u Nového Münsteru. Jistý anglický syndikát vy- jednával již s majiteli továrny o získání výrobního způsobu pro Anglii a její osady s vyloučením Ka- nady. Po důkladné odborné zkoušce došlo k úmlu- vě na základě zaplacení asi 300.000 marek. Ně- mecký podník bude zařízen na denní výrobu 2000 kg preparovaných kopřivových vláken. Potřebný kapitál jest již k disposici. Později bude přípojena přádelna a tkalcovna a podnik bude proměněn v akciovou společnost. Konkurs uvalen byl obchodním soudem v Pra- ze na jmění pana Vladimíra Žďárského, maj. prot firmy „V. Žďárský“, závod kamenický v Žiž. kov5 (Olšany). Konk. komisař okr. soudce dr Vilém Valentin, zat, správce podstaly JUDr. Hy- nek Černý, advokát v Žižkově. Lhůty 29. března 24. a 30. Jubna.
Žďárský V Žďárský Vilém Valentin Černá Německo Ma Nový Münster Anglie Žižkov Konk kg
16 article Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský. Ze Zemské jednoty českých společenstev ko- lářů pro král. České v Praze. Místodržitelskou no- tou ze dne 8. t. m. bylo povoleno zřízení odbor- ného společenstva kolářů pro politický okres No- vý Bydžov, Ustavující valná hromada nově zříze- ného společenstva kolářů politického okresu ohru- dimského koná se v úterý dne 25. března t. r.v Chrudiml. Zemská ústředna pro péči o dorost živnosten- ský pro markr. Moravské v Brně konala v úterý dne 18. března výborovou schůzi, na níž vedle ob- vyklých záležitostí projednáváno 10%% snížení zemských subvencí pokračovacím školám, Přítomný přísedící zemského výboru p. posl. Pluhař referuje o této záležitosti, jež ve výborech živnostenských škol pokračovacích způ- sobila pochopitelné obavy. Pan reforent uvádí, že živnostenská rada ve své snaze vymaniti pokračo- vací školy z finanční tísně, navrhla zemskému vý- boru na rok 1913 pro všecky pokračovací školy zvýšeně subvence. Permanentní výbor nařídil všal 10procentni srážku z návrhu živnostenské rady. Jelikož srážka vypočtena ze zvýšené subvence, bu- de toto snížení oproti roku loňskému celkem malé Nutno však pamatovati na příští léta a dbáti o to aby še nešetřilo na školách vůbec, tím méně na školách pokračovacích. K referátu, jenž byl velmi zevrubný a přesnými daty doložen, podotýká p. konsulent Hatlák, že pro letošek nahradí živno- stenská rada snížení subvencí pokrač. školámz dotace maloživnostenské, Ježto však subvence po- kračovacím školám naprosto nedostačují, přijata byla petice, navržená p. uč. Schönem, a zaslána bude příslušným činitelům.
Pluhař Schön Praha vý Bydžov Brno výbor živnostenský škola pokračovací zp živnostenský rada
17 article
Manifestační sjezd místrů pekařských z Čech. Moravy a Slezska konati se bude v Praze dne 23. března (na Hod boží velikonoční). Svolán jest Zemskou jednotou společenstev pekařů s českou řečí jednací pro král. České, Svazem pekařůa pecnářů pro Moravu a Čechy v Prostějově a Vý- chodočeskou organisací mistrů pekařských v Hote Kutné. Na programu sjezdu jest protest prot navržené přodloze výminečného zá- kona pro pokařsiví, Referují starosta Zem- ské jednoty p. Jan Kotrba z Prahy a předseda Svazu p. Frant, Králik z Prostějova. Ko sjezdu pozvány byly české kluby poslanecké a úřady korporace, Sjezd koná se ve velkém sále Plodinové bursy o 2. hod. odpol. Svolavatelé vybízejí tím- to důtklivě všechny mistry pekařské, aby dle mož- nosti se důležitého sjezdu tohoto zúčastnili. Spo- lečenstva živnostenská, soustřeďující pekaře, necht vyšlou své zástupce, Živnosti pekařské hrozí v pří- padě přijetí navržené vládní předlohy výminečné- ho zákona pro pekařství značné nebezpečí existen- čního ohrožení, proto jest stavovskou povinností každého příslušníka pekařského stavu, aby protest- ního shromáždění dne 23. března se najisto a do- chvilně zúčastnil Z okresní pokladny nemocenské na Smichově Na Velký pátek úřaduje se od 8. hod. ranní do2 hod. odpol. Na Bílou sobotu od 8. hod. ráno do 12. hod. v poledno. O následující neděli a svátky vůbec so úřadovati nobude. Příště vyplácena bude podpora od 9 hod. ráno do 1 hod. odpol. Úřadní hodiny zůstávají nezměněny.
Čecho Kotrba František Králik Čechy Morava Slezsko Praha Prostějov Hot Kutná svaz p
18 article
K pracovním poměrům stavebního dělnictva v Praze. Z jihočeských obcí odjtždí na jaře sta a sta zedníků do rakouských zemí alpských, Bavora Falce. Nedostatek práce v těchto zemích a něme- ckonacionální agitace proti tomuto přilivu českého dělnictva sezonního měly za následek, že četní ně- mečtí podnikatolé odmítli letoz přijotí českých zedníků. Byvše takto ve svých hmotných zájmech postiženi, obrátili se čeští zedníci z některých obcí na jihočeském pomezí národnostním o pomoc k Národní jednotě pošumavské jakožto ochranitelce českého jihu. Jednota ochotně poskytla těmto děl- nikům informace o stavebním ruchu a poměrech stavebních v Praze, ponechavši jim samým navázá- ní styků pracovních. Časopiu „Stavebník“, orgán Ústředního svazu zedníků, v čísle svém ze dne 26. února vytýká Jednotě, že volá do Prahy stáv- kokaze, aby mařili mzdovou akci zedníků praž- ských. Článek ten vyplynul z pochybených před- pokladů o pohnutkách akce Jednoty a obsahuje nesprávnosti, odporující skutečnostem. Národní jednota pošumavská, stojíc mimo zájmové sléry politických i odborových orgjanisací, nemaří anii podporuje organisační počiny těchto činitelů a po- skytujíe někomu rady či pomoci, netáže se žadate- le po jeho politickém či organisačním příslušenství
Bavor Falc Praha
19 article
Tak sobě počínala i ve zmíněném případu jihoče- ských zedníků, v kterých jako v každém jiném příslušníku českého národa spatřuje především če- ského člověka, dožadujícího se její ochrany a př- spění. „živaostenského Věstniku“, úřadního orgánu ústavu pro zvelebování živnosti pražské obchodní komory, vyšlo právě číslo březnové s ob- vykle zajímavým obsahem. Úvodní článek věnován je zákonné úpravě pokračovacího školství živno- stonského v Šolnohradsku, která proveden zákonem z 25. srpna 1912. Prof. Němec dokončuje svůj referát o odborných výstavách posudkem mnichovské „Gewerbeschau“. Sekretář zemského výboru dr. Jos. Dvořák dokončuje své velmi instruktivní pojednání o péči země o záležitosti živnostenské. Následuje velmi aktuální článek se- kretáře zem, výb. dra. Vlad. Fáčka o svazov organisaci českých úvěrních družstev živnosten- ských v král. Českém, načež posl. dr. Schuster referuje o zkušenostech, nabytých s družstvy pro opatření strojů živnostníkům v král. Českém. Dále obsahuje číslo referát o činnosti Ústř. spolku živ- nostníků moravských v r. 1912, a obvyklé rubriky úřadní zprávy, hlídku patentní, hlídku literární atd. — Interesentům odborný, svého druhu jediný tento časopis co nejlépe doporučujeme; předplat- né pouze 4 K ročně.
Němec doktor Jos Dvořák Vlad Fáček Schuster obchodní komora organizace český
20 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Vídeňská bursa. Z Vídne, 20. března. (K. k.) Dodatečná bursa, Rakouské kreditky 628.25. uherské kreditky 820.50 anglobanka 337.—, bankovní jednota 514.50, uni- onka 597.—, banka pro země rakouské 515.50 státní dráha 701.—, lombardy 112.—, Škodovky 833.—, turecké tabákové 321.—, rýmavsko-mu- ráňské 717.50, alpinky 1054.50, květnová renta 83.10, uherská korunová renta 82.15, ruské —.— turecké losy 227.25, marky za hotové 118.42, marky na ultimo 118.27. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 20. března. (Telefgr. »Nár. Listů«. Dovisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. z K 199.35, 199.60, Bukurešt na krátké lh. —.— Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brusel na delší lhůty —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 118.3714. 118.571/4. Ně- —. Londýn šek mecko na delší lhůty —.— krátké lhůty, 100 lib. št. 242.10, 242.50, Londým na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol. Italle šek a krátké lhůty za 100 li 93.921/4, 94.10, Italie na delší lhůty —.—, — Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za 100 rb. 254.25, 254.75, Petrohrad delší lhůty —, —.—, Paříž delší lh. 95.821/2, 95.971/2. Curych a Basilej šek na krátké lhůty 95.471/2. 95.621/%. n delší lhůty —.— —.—, Švýcary šek a krátké hůty 95.47/4, 95.621/2, na delší lhůty —.—, —
Vídnout Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Londý K 199.35
21 article
Německé bursy. Z Berlína, 20. března. [K. k.) V 1 hod. 15 m Kreditky 201.75, stát. dráha —.—, lombardy 23.75 Smýšlení klidné. Z Eerlina, 20. března. (Závěr. kursy.) Amstero- dam krátkodobé 168.40, Londýn krátkodobé 20.43 Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodobé 84.30 Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papír. peníze 84.45 ruské papír. peníze 214.75, 3 německá půjčk 75.40, německo-rakouské doly 260.12, duchcovská uhlářská spol. 318.— Z Berlína, 20. března. (Dodat. bursa.) Kreditky 201.50, berlínská obchodní 166.87, darmštatská banka 122.37, německá banka 254.50, dískonto ko- manditní 179.87, drážďanská banka 154.—, národní banka 120.12, státní dráha —.—, lombardy 23.62. Baltimore 99.75, Kanada 226.25, Gofthard —.—
Berlín Eerlina Londýn Paříž Vídeň Baltimore Kanada darmštatský banka německý banka 254.50 drážďanský banka národní banka 120.12
22 article
Meridionátní dr.—..—, středomořská dráha —.— dráha Henri —.—, 3% říšská půjčka 75.40, ital- ská —.—, španělská —.—, turecké losy 155.25 uher. korunová renta 81.60, bochumské 212.12 Phönix 255.—, Lauřina huf 174.—, Consolidaee 324.87, gelsenkirchenské 191.—, harpenské 188.75 Hibernia —.—, Pakot hamb. 151.12, Hansa 312.— severo-německý Lloyd 120.12, dynam. trust 174.25 Smýšlení klidné. Z Franklurtu, 20. března. (Telegr. závěr. kursy. Kreditky 201.50, státní dráha 150.60, lombard 23.75, 4% rak. kony. renta květnová 82.45, 49 rak, konv. renta dubnová 85.45, 49% rak. zlatá renta 90.—, 4% uherská zlatá renta 85.30, 49% uherská kor. renta 81.40, 31425 půjčka Železných vrat 71.50. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 20. března. (K. k.) Večerní bursa. Úvěrní akcie 201.50, státní dráha 150.60, lombardy 23.90. Smýšlení klidně. Z Hamburku, 20. března. (Peněžní bursa.) 49 rak, stříbrná renta (leden-červenec) 84.60, 49% rak zlatá renta 90.60, 4% uherská zlatá renta 85.10. rak. kreditky p. u. 201.75, akcie rakouské státní dráhy —.—, lombardy 23.50, akcie německé paroplavební společnosti —.—, akcie společnosti »Kosmos« p. u. 199.90, Vídeň, vista 84.45, cena stříbra peníze 77.25, cena stříbra zboží 77.75. — Smýšlení mírné. Z Hamburku, 20. března. (Večerní bursa.) Kre- dítky —.—, klidné.
doktor Henri Lauřin Lloyd 120.12 Consolidaee Franklurt Frankfurt Hamburk Vídeň Hansa 312 Phönix 255 Hibernia
23 article
Pařížská bursa. Z Paříže, 20. března. 12 hod. Začáteční kursy. (Zpráva Živnostenské banky.) 20./III. 19./III. 745.— 745.— Petrobr. privátní banka . . . 438.— 484.— Brjanské železárny km. . .. Sosnovický uhlářské . . .. Baku. . . . . . . . . . .. 726.— 723.— Hartmana . . . . . . . .. Lena Gold . . . . . . . . . Lianozov . . . . . . . . . . 1214.— 1209.— Malcovské . . . . . . . . . Platina . . . . . . . . . . . 882.— 870.— Sosnovické železárny . . . . 776.— 774.— Taganrog. . . . . . . . . . 1155.— 1135.— Tulské patronky . . . . . . Z Paříže, 20. března. (Telegr. závěr. kursy. 3 renta 87.95, italská renta 95.75, rak. po- zemkový úvěrní ústav 1316, státní dráha —.— lombardy 119.—, cheky na Londýn 25.28, rakou- ská zlatá renta 91.95, uherská zlatá renta 87.— otomanská banka 638.—, tabáková režie 364.— ruské 1906 105.10, turecké losy 180.50, Rio Tint 1874.—, španělské exteriery 92.92, Randské báň- ské hodnoty —.—. Smýšlení pevné- Z Paříže, 20. března. (Závěr ečné kursy.] Randské báňské hodnoty 167.—
Hartman Leno Gold Paříž Bak Taganrog Londýn Rio Tinto Sosnovický železárna otomanský banka zpráva živnostenský banka km
24 article Londýnská bursa
Londýnská bursa Z Londýna, 20. března. (K. k.) Peněžní bursa. Konsoly 736/.. Rupie 63.37, 42% japonská renta 84.50, 5 japonská renta z r. 1907 93.75, Ri Tinto 73.87, Anaconda 7.37. Kanada Pacific 229.50 Union Pacifie 151.87, diskonto 41/,. 59% činsk půjčka z roku 1905 —.—, Steel 61.12, Randské páňské hodnoty 6.56. Smýšlení klidné.
Londýn Ri Tinto 73.87 Kanada Pacifik 229.50 Union Pacifie 151.87 Steel 61.12
25 article Pražská bursa
Pražská bursa V Praze, 20. března. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy čes. hyp. banky 59 Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 495 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4 Zástavní listy čes. hyp. banky 3 1/29 Zákl. úpisy čes. zem. banky 49 Kom, dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4 Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 4 Mel. úp. čes, zem. banky (v K) 492 Žel. úpisy čes. zemské banky 49 Zákl. dlužní úpisy bukovin- ské zemské banky . . . . 4 % Dlužní úpisy Živnost. banky 41/2 9 Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . 49 Zást. listy Hyp. ústavu Měst- ské spořitelny pražské . . 4 Zást. listy mor. hyp. banky 5 Zást. listy mor. hyp. banky 4 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49 Žel. úpisy mor. zeměd. banky 495 Zást. listy I. mor. spořitelny 41/4 Zást. listy I. mor. spořitelny 425 Zást. listy hal. zemské banky 41%9 Zást. listy hal. zemské banky 4 Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 4 Železnič. úp. hal. zem. banky 4 Zást. listy Hal, aker hyp. banky 41/2 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 49e Zást. listy Rak.-uherské banky 49 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 19 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/2 Zást. listy Rak. hyp. banky 4 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 4 1/2 Únorová společ. renta (v pap.] 4.29 Dubnová spol. renta (ve stř.] 4.2 Květnová spol. renta (v pap.] 49 Červencová spol. renta (ve stř.) 425 Rakouská zlatá renta . . . 49% korunová renta . 4 investiční renta . . 31/2
Mel Hal Praha 5 Zást město 4 Zást Hal Zást
26 article
Česká banka Unlon . . . . .. Česká banka . . . . . . . . a Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . .. Hospodářská úvěrní banka . .. Chorvatská zemská banka . . . Jadranská banka . . . . . .. Lublaňská úvěrní banka . . . . . Úvěrná banka úč. spol. v Růžom- berku (Rószahegy) . . . . .. Moravská agrární a prům. banka. Pozemková banka . . . . . .. Pražská úvěrní banka . . . .. První čes. akc, pojišťovna na žlvot První pražská zastavárna . . .. Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. .. Živnostenská banka . . . . . Haličská akc. hypoteční banka .. Rakousko-uherská banka . . .. Buštěhradská dráha (lit. A) . .. Buštěhradská dráha flit. B) . .. Pražská paropl. po Vltavě a Labl, Kolínská továrna chemická . . . Alpinská montanní společnost . Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cementárna . . . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Čes. Budělovicích, El.-tech. akc, spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . .. Daňkova strojírna . . . . . .. Poldina huť . . . . . . . .. Pražská železářská společnost .. Rustonova strojírna . . . . . Pražské papírny, akc. spol. . . s Chorvatská cukerní . . . . . Škodovy závody . . . . . .. První česká továrna orlent. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamot..
Rószahegy El Kolben Daňkův Rustonův Škodův Růžom Hradec Královský Rakousko Vltava Modřany Zápy Český banka Unlon Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka zemský banka jadranský banka pozemkový banka úvěrní ústav živnostenský banka hypoteční banka uherský banka Poldin huť
28 article Plodínová bursa.
Plodínová bursa. V Praze, 20. března. Obilí, Znamená se za 50 kg transito: pře aice 76—81 K 9.90, 10.90, velkozrnná 6.75 19.— vadná 8.20, 8.50, žito 71—74 kg 3.85, 9.15 vlhké 8.40, 8.50, ječmen výběr 8.85, 9.— I. jakosti 8.30, 8.40, střední 8.—, 8.10, merkantilní 7.70, 7.85; oves výběr 9.—, 9.15, prima 8.60 8.65, merkantilní 1912 8.30, 8.35, vadný 7.80, 8.— kukuřice cinquantin 1912 11.—, 11.25, kukuřice cizozemská 10.—, 10.10, kukuřice 1912 8.70, 8.75. víkev česká 10.—, 10.25, haličská 0.—, uherská —.— pohanka —.—; proso —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k vaření K 13.50, 15.—, ke krmení —.—, —- boby 11.—, 11.50, hrách Viktoria 14.—, 17.— k vaření žlutý 12.—, 13.50, k vaření zelený 12.— 17.—, ke krmení 10.50, 12.—, čočka 1912 18.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1912 34.50, 35.50, ruský 1912 —.—, —.—, kmín holandský 37.—, 38.—, kmín haličský —.—, — lněná semena uherská —.—, —.—, konopná se- mena uherská 13.—, 14.—, haličská 13.—, 14.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky česká 1912 14.—, 24.—, švestky české 1910 —.— merkantilníbosenské —.—.—.—, bosenské 110/120 —.— —.—, 95/100 —.—, —.—, 80/.85 —.— 70/75 —.—, —.—, třešně —.—, —.—, víšně —.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—
Praha Viktoria 14 kg
29 article
Jetelová semena 50 kgi červený 1912 85.—. 100.—, červený kokotice prostý 1911 110.—, 138.— bílý 1912 75.—, 125.—, švédský 1912 80.—, 108.— úročníe 73.—, 92.—, thymotée 25.—, 32.—, ružák 25.—, 30.—, vojtěška uherská kokotice prostá 75.—, 83.—, vojtéška česká kokotice prostá —.— vojtěška francouzská 90.—, 95.— Víčenec (ligrus) jednosečný 22.—, 25.—, dvol- sečný 22.—, 26.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transitor seno lisované 5.50, 5.80, cizí 5.—, 5.25, sláma cep mlácená 3.60, 3.95, ke stlaní 2.60, 2.85, krmná sláma 2.85, 3.10.- Slad po 50 kg: Ia 14.75, 15.—, Ila 14.—, 14.25. Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 4.50. Sušená čekanka 50 kg promptní 9.—, 9.25. Škrob po 100 kg transitot pšeničný —. — —.—, rýžový —.—, —.—, vlhký bramborový škrob bramborový L. jakosti 29.25, 29.75, nej- jemnější 30.25, 30.75, nejjemnější škrobová moučka
Slad Ilo kgi Víčenec kg
31 article Obílí
Obílí Z Vídně, 20. března. [Telf, zpráva „ Nár. Listů“. Plodinová bursa. Přerušení obchodu, která nastává velkonočními svátky, je již na burse citelno. Ač zahraniční trhy a také Pešť oznámily malé zlepšení kursů, došlo na zdejším trhu jen sporadicky a to velmi nesnadno k uzávěrkám na vagony. Poněvadž vlastníci nabízeli zdrželivě, musili reflektanti povolit za pšenici a žito ne- změněné ceny. K nákupu místním konsumem obchodem došlo jen v případě nejnutnější poa třeby. Z pícnin není v kukuřici téměř žádného obchodu, poněvadž ceny, jež požadovány jsou z uherský produkt, jsou příliš vysoké. Oves má váhavý odbyt za dosavadních cen. Uherský pro- dukt je z uzávěrek téměř vyloučen. Znamenaly: pšenice tisská stará —.—, — nová 11.95, 12.40, banátská nová —.—, —.—, pše- nice zjižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.— —.—, nová 11.—, 11.45, dolnorak. —.—, pšee nice z Morav. pole n. 10.10, 10.55, pšenice ruská — Žito šutler —.—.—, rumunská — —, nové slovácké 9.50, 9.70, žito z okolí
Vídeň Pešť Morava
32 article
Pešti 9.65, 9.85, žito z již. dráhy 9.45, 9.70. žito rakouské 9.20, 9.50, žito české 9.35, 9.60. Ječmen novýt moravský ze stanice 8.—, 9.— rakouský ze stanice 8.—, 8.50, ječmen slovácký 8.—, 9.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uhers ský ze stanice —.—. —.—, sev.-uherský 7.80, 9.— tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.40, 8.15, ke krmení 7.40, 8.15. Kukuřice uher. stará 10.15, 10.35, kukuřice uh. nová 7.80, 8.05, cinquantin. st. —.— —.—, nová 9.90, 10.40, kukuřice laplatská 0.— 0.—.— Oves uherský špatný starý 9.65, 10.10, oves vybíraný n. 10.05, 10.95, oves český, mo- ravský a dolnorak. 9.20, 9.75. Řepka nová —.—. —, uher. nová —.— Z Berlina, 20. března. (K. k.) Závěr. Pšenice na květen 210.50, na červenec 212.75, Smýšlení pevné. — Žito na květen 171.50, na červeneo 173.75. Smýšlení pevné. Oves na květen 166.25. na červenec 168.50. Smýšlení pevné. Kukuřice na květen —.—, na červenec —.—, Smýšlení klidné. Počasít proměnlivo. Z Hamburku, 20. března. (K.k.) Pšenice hol- štýnská klidná, 176.—, 199.—, žito meklenburské klidné, 160.—, 169.—, žito ruské bez záznamu. Počasíí krásně. Z Pařiže, 20. března.(K. k.) (Závěrek.) Ovee pevný, na březen 21.05, na na duben 21.30, na květen-srpen 21.20, na červenec-srpen 20.75. — Žito klidně, na březen 20.25, na duben 20.50, na květen-srpen 20.50, na červenec-srpen 20.50.— Pšenice pevná, na březen 28.40, na duben 28.— na květen-srpen 27.75, na červenec-srpen 27.45 Mouka stálá, na březen 38.90, na duben 37.85 na květen-arpen 37.45, na červenec-srpen 37.25. Počasít zamračeno.
Ječmen Řepka Pešť Berlín Hamburk Pařiže
47 article
85.50 V Praze, 20. března. Záznamy pražské p lo- dinové bursyt Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.— 34.—, č. 2 31.50, 32.50, č. 3 30.50, 31.—, č. 4.29.— 30.—, č. 5 28.50, 29.50, č. 6 27.50, 28.50, č. 7 25.50, 26.50, čís. 8 20.—, 21.—, O/P 31.50, 32.—. Žitná mouka čís. 0 28.50, 29.—, č. 0/1. 28.—, 28.50, č.l. 27.—, 27.50, č. II. (jednomletá) 26.—, 26.50, č. III. 23.—, 23.50, č. IV. (krmná) 20.—, 20.50, pšeničné otruby jemné 13.80, 14.—, pšeníčné otruby hrubé 14.— 14.25, otruby žitné 14.25, 14.50, krupice 100kg 35.—, 35.50, prach 15.50, 16.—, tluč —.—, — kroupyt čís. 3/0 49.50, 50.50, čís. 2/0 48.50, 49.50. čís. 0 47.50, 48.50, čís, 1 45.50, 47.—, čís. 2 44.50. 45.50, čís. 3. 43.50, 44.50, čís. 4 41.50, 42.50, čís. 5 40.50, 41.50, čís. 7 33.—, 34.—, čís. 8 31.—, 32.— čís. 9 29.—, 30.—, čís. 10 27.—, 28.—, zlom 29.—
Praha č . II kg
51 article
V Praze, 20. března. [„Prager Zuckerm. ) Bílé zbožíi stálé; základní cena K 76.— z rafinerie zůstává nezměněna Pilét Tersti klidné. Pohotové centrifugálníK 29.— až K 29.871/2: na květen-srpen K 30.— at Granulated: klidný; first marks pohot. 12.21/2 obchodováno, na květen-srpen 12.254 kupci. na listopad-prosinec 12.01/, prodavači. 5 hod. Klidné. Franko Ústi n. Lab. poho- tové K 22.50, na říjen-prosinec K 22.85 peníze. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Surovina. L. výrobek basis 88 proc. rend. za 100 kg pohotového zboží k dodáni z Ústí nad L ze staníce K —.—, —.—, z Ústí n. L. přístaviště 22.50, 22.70, z Prahy 21.95, 22.15, z Prahy-Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína 21.95, 22.15. z Pardubic 21.90, 22.10, z Kralup 21..90, 22.10, Dodávky na lhůtyt z Ústí n. L. přistaviště na na říjen-prosinec r. 1913 22.85, 23.05. Zadní výe robek z Ústí nad Lab. 82% basis —.—, —.— —. B. Cukr pro konsum za basis 88°/2 — 100 kg: pohotové zboží: rafinádal. 77.85, 73.35 rafináda I. čístá váha 80.35, 80.85, pilé centrit. —, granulated v pytlích z Ústí nad Lab. nezdaněné 30.65, 30.95, rafináda konkasé v dvoji- tých pytlech 1. o. b. Hamburk 31.50, 31.75, cukr kostkový v bednách I. netto 81.35, 81.85, c ukrová moučka v bedn. 1. —.—, —.—, cukrová moučka v malých pytlích 80.35, 80.85, centrilugální pilé transito k dodání z Terstu- —. krysta- lový cukr zdaněný 75.35, 75.85. Dodávky na lhůty rafináda I. an březen 77.85, 78.35, dtto čístá váha 80.35, 80.85. 416.— 428 — 660.—
Prager Zuckerm B Cukr Praha Franca Karlín Kolín Pardubice Kralupy Ústí nad Laba Hamburk Terst kg