2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
21. března 1913. Číslo 79.
4
article
ještě řečeno poslední slovo. Čtvrtá záležitost
ve příčině jednání úřadů černohorských vůči
rakouské lodi „škodra“, není ještě vyřízena
Příhoda parníku »škodra« v Medvě.
Z Peští, 20. března. (K. k. ub.) Na zá-
kladě autentických informací podává se
o přihodě s parníkem »Ungaro-Kroaty«
»škodra v Medvě toto vylíčení: parník
»Škodra«, jemuž velel kapitán Blasich, při-
byl do Medvy složiti náklad. Přístavní kapi-
tán a místní velitel mu to zakázali a žádali.
by jel před přístav a tam odtud ze sedmi
zakotvených řeckých dopravních lodí do-
pravil srbské mužstvo a válečný materiál
do přístavu. Blasich zdráhal se to učiniti,
vymlouvaje se, že k tomu nemá zmocnění
od ředitelství »Ungaro-Kroaty«. Přístavní
kapitán hrozil na to Blasichovi a chtěl ho
donutiti, aby žádosti jeho vyhověl; tu se
přibližil turecký křižák »Hamidije« a začal
bombardovati přístav. Tím byly čtyry řecké
lodi potopeny a čtyry těžce poškozeny.
»škodra« neutrpěla poškození, protože kot-
vila na příznivém místě. Když křižák »Ha-
midije« opět odplul, žádal přístavní kapitán
Blasicha, aby zachráníl svým mužstvem srb-
ské vojáky, padnuvší do vody. Blasich vy-
mlouval se, že záchranná práce je velmi
nebezpečná a žádost odmítl. Na to přišel
místní velitel a prohlásil, neuposlechnou-li
Blasich
Pešť
Blasich
UngaroKroata
5
article
Blasich s mužstvem »škodry«, že dáje
všecky postříleti. Hned na to dostavil se
černohorský četník na loď a drže revolver
donutil strojníka, aby zařídil loď na plnou
jízdu. Velitel »škodry« odebral se zatím do
přístavního kapitanátu a požádal za dovo-
lení, by směl odplouti do Rěky. Přístavní
kapitán dovolil, Blasich musil však napře
podepsati srbské prohlášení, že v Medvě
nebyl obtěžován a že se mu nestalo žádné
příkoří. Sotva bylo povolení k odplutí
»škodry« podepsáno, dostavil se místní veli-
tel, Černohorec, do přístavního kapitanátu
a vzal povolení k sobě. Nyní kapitán Bla-
sich neváhal a vrátil se na loď a plnou pa-
rou odplul z přístavu. O pronásledování ne-
mohlo býti ovšem řeči,, protože v Medvě
nekotvila ani jediná řecká vojenská lod
s kterou by bylo mohlo býti zahájeno
stíhání.
Blasich
Černohorec
6
article
Z Vídně, 20. března. Naproti dnešnín
zprávám téměř veškerých listů, které zveli-
čují aféru s parníkem „škodra“, s bombardo-
váním Skadru a „vražděním katolíků“, kon-
statuje večerní „Zeit“ na základě informace
ze spolehlivého pramene: V aféře u Medvy
neprávem zadrženého parníku uhersko-chor-
vatské společnosti nestal se dosud žádný roz-
hodující krok. Vyšetřování, zahájené rakou-
sko-uherskou vládou, není dosud skončeno
pokračuje se v něm. — Z této zprávy je zřej-
mo, že provádí se opět taková komedie, jaká
prováděla se v aféře Prochaskově. Není také
vyloučeno, že zrovna tak neslavně skončí, jak
skončila aféra Prochaskova. Snad bylo ně-
které ustanovení mezinárodního práva v pří-
padě parníku „škodra“ porušeno, ale jen
proto, aby zachráněny byly, jak zřej-
mo z úřadního vylíčení uherské korrespon-
denční kanceláře, životy 500—600 vojínů
To také doznává veřejně i nejštvavější tisk
který chtěl míti mezinárodní právo do posled
ní písmenky uhájeno, ač by tento byrokratický
výklad mezinárodního práva bylo zaplatilo
600 mužů životy. V tomto případě rakoušt
oficiosové o humanitě nechtějí věděti.
Prochaskův
Vídeň
Prochaskův
7
article
Jak Italie?
Z Říma, 20. března. Pověsti o nastávajíc
rakousko-italské námořní demonstra-
ci před Barem označují se za neodů-
vodněné.
Vídeňské zprávy, že střelba černohorsko-
srbská poškodila domy a kláštery rakouské
italské osady ve Skadru a způsobila smrt ně-
kolika osob, mezi nimi osmi italských klášter-
ních sester, pohnuly vládu, že odhodlala se k
přátelské domluvě v Cetyni a vy-
slovila naději, že při bombardován
Skadru brán bude ohled na oby-
vatele mě sta.
Účinek napětí v Paříži.
Z Paříže, 20. března. Zdejší listy komen-
tují z Vídně došlé zprávy o krisi mezi Černou
Horou a Rakouskem velmi nepříznivě. Také
na burse byl účinek krise patrným. Večerní
listy zaznamenávají zprávu, že Rakousko od-
poledne podalo v Cetyni ultimatum. Také
zprávy o námořní demonstraci jsou registro-
vány, leč s reservou. Oficielní kruhy ukazují
na to, že rakousko-ruské vyjednávání v zále-
žitosti Skadru bylo krajně konciliantní a bude
záhy skončeno
Skadr
Řím
Paříž
Vídeň
Černá Hora
Rakousko
Italia
8
article
Z pracovního výboru finanční
komise sněmovní.
Z pracovního výboru finanční
komise sněmovní.
Pracovní výbor čili užší komitét permanenin
finanční komise sněmu král. Českého slibil ko-
misi školské, že co možná rychle projedná, čeho
po stránce Iinanční třeba, aby mohla býti usku-
tečněna nová úprava učitelských platů. Proto měi
schůzi i včera, ač byl zelený čtvrtek, a proto bude
míti schůzi za týden zase.
Dříve než se projednal program schůze, byl
výboru předložen text ohražení pracovního vý-
boru finančního proti prohlášení vlády, že novou
pivní dávku zemskou připustí jen do konce roku
1917. Ohražení to, dílo zemského rady dra. Pi-
laře, bylo českými členy výboru uznáno výtečným
a skutečně kabinetním kusem finančně politické
práce. Zde jeho stručný obsah: kdyby zákono
pivní dávce zemské, obsahující inkamerační klau-
zuli, byl obmezen do konce r. 1917, tu by vláda
v případě inkamerace zemské dávky pivní byla
povinna dávati zemi české úděl, 4korunové dávee
se rovnající, jen do konce r. 1917. Kdyby tedy do
té doby nebyla zemská pivní dávka obnovena, po-
zbyla by země česká příjmu, plynoucího jí ze zda-
nění piva, i v případě inkamerace zemské dávky
plvní. Zánikem příjmu ze zdanění piva byla by
země vydána v šanc velikému finančnímu otřesu
a proto by nemohla převzíti nijaké větší trvalé
výdaje, ani by nemohla rozvinouti činnost, rozmě-
řenou na větší počet leti celé hospodářství zem-
ské mělo by ráz zatímnosti.
Časové obmezení zemské dávky pivní by ne-
příznivě účinkovalo na jednotlivé obory zemske
9
article
správy, zejména však na otázku úpravy učitel-
ských platů, jež by byla trvalá avšak bez trvale
úhrady.
Ministerstvo financí žádá časové obmezen
pivní dávky, mimo jiné profo, poněvadž takév
jiných zemích je pivní dávka časově obmezena
a poněvadž inkamerační doložka není dostatečnou
náhradou za časové obmezení pivní dávky. Avšal
zkušenosti z časového obmezení první zemské dáv-
ky pivníjsou takovou výstrahou pro budoucnost
že poukaz na jiné země nemůže býti rozhodujícím
Neboť zánikem první dávky pivní, jež inkamero-
vána nebyla, má země škodu dosud 42 mil. K, zá-
nikem pivní dávky r. 1909 vzníkla nynější tíseř
financí zemských, pří čemž však obyvatelstvo
vlastně dávku pivní platí, a to tím způsobem, že
ceny piva nebyly sníženy, ač pívní dávka zanikla
Se zřetelem na finanční poruchy, jež zemi če-
ské byly zánikem prvé dávky pivní způsobeny
sotva lze se nadíti, že by sněm přijal časové ob-
mezení dávky pivní, vládou žádaně, nemaje zá-
ruky, že by se r. 1918 neopakovalo s následky
zhoubnějšími to, co nastalo r. 1910.
10
article
Tvrdí-li vláda, že jí nestačí inkamerační do-
ložka, která nemůže nahraditi časové obmezen
pivní dávky, lze z toho souditi, že po r. 1917 chce
míti volné ruce v oboru zdanění piva. Ale toto
časové obmezení dávky pivní mělo by pro vládu
skutečný význam jen v případě, že by se králov.
ství českému mělo po roce 1917 dostati ze zdanění
piva — ať samostatnou dávkou z piva, neb údě-
lem po její inkameraci — měně než do té doby
při pivní dávce 4korunové. Ale takové zmenšen
zemského příjmu ze zdanění piva po roce 1917
je dle povahy věci vyloučenoj i kdyby v té době
byla uskutečněna státní reforma finanční, vládou
již pro rok 1909 ohlášená, musilo by pro králov-
ství a země býti zachováno aspoň tolik příjmů.
kolik mají dosud.
Prolo časové obmezení zemské pivní dávk
má pro vládu jen význam theoretický, pro celé
hospodářství zemské však má význam praktický
neboť by mohlo po r. 1917 způsobiti úplný rozvra
zemských financí, pročež pracovní výbor finančn
komise doufá, že vláda upustí od časového obme
zení zemské dávky pivní.
Tento elaborát byl přijat všemi hlasy pro
jedinému, proti hlasu německo-radikálního učítele
a zastance lepších platův učitelských, posl. Hüttra
Pak jednal výbor o požadavcích vlády na
změnu jednotlivých předpisů osnovy zákona o dan
ze zábav. Vládou žádané změny 68 1.—14. této
osnovy, změny většinou slohové, byly hladce vy-
řizeny. Rozsáhlá debata rozvinula se při § 15.
jejž komise loni přijala v ten smysl, že z výtěžku
daně dostane podnikatel zdanžné zábavy 10 proc.
nejvíce však 10 K, obec 40%%, země 50%% Vláda
na základě návrhu místodržitelstvím učiněného
žádá, by 10%, původně určených podnikateli zá-
bavy, se dostávalo pražskému fendu nemocnič-
nímu.
11
article
Zpravodaj dr. Preiss doporučil a navrhl, aby
zmíněných 10% bylo věnováno nemocničnímu
fondu, a to proto, že nemocnice je humanitní ústav
prvého řádu, a poněvadž 10%% daně ze zábavy je
částka, pro podnikatele zábavy buď bezvýznam-
ná neb aspoň nikoli nutná. Němci dr. Hackel
Hütter a z Čechů dr. Sobotka mluvili i hlasoval
proti návrhu zpravodaje dra. Preisse, návrh jeh
byl však přijat 4 proti 3 hlasům. Nyní můžem
očekávati štvanici, při níž se použije citlivosti živ
nostnictval
O včerejší schůzi, byla vydána tato officiáln
zpráva
Subkomitét permanentní komise finanční
konal dne 20. března o 3. hod. odpol. schůzi z
předsednictví posl. dra. Pazderky. Vládu za-
stupoval vicepresident zemského finančního ředi-
telství ryt. Tersch, zemský výbor rada z. v. dr
Pilař a tajemník z. v. dr. Maschek.
Předseda dává přečísti nejprve v minulé
schůzi usnesený protest proti vládou zamýšlenému
časovému omezení zemské dávky z piva.
Navržený text schválen většinou hlasů.
Na to pokračováno v probírání vládníe
vyjádření ku daním a dávkám dříve finanční
komisí usneseným.
Referent posl. dr. Preiss podává zprávu
zákoně o vybírání daně ze zábav, ve kterém při-
jaty většinou změny vládou žádané.
Příští schůze koná se ve čtvrtek dn
27. t. m. o 3. hod. odpol.
doktor
Preiss
Němec
Hackel Hütter
Čecho
Sobotka
Pazderka
Tersch
Maschek
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
žatecký okresní výbor proti českým podáním
u tamějšího soudu.
Žatecký okresní soud odmítl českou in-
tabulační žádost, rozhodnutím nejvyššího
soudu přinucen však žádost přijal a vyřídi
německy a také německy zápis v pozemko-
vých knihách vykonal. Okresní výbor ža-
tecký zaslal na to ministerstvu spravedinosti
předsednictvu vrch. zemského a předsed-
nictvu krajského soudu v Mostě, říšským
zemským poslancům zastupitelského okresu
žateckého usnesení o živém prý svém zne-
pokojení nad tímto případem a přes roz-
hodnutí nejv. soudu, jímž stížnosti
české strany na okresní soud žatecký dáno
za právo, nazývá její českou žádost za kni-
hovní zápis neoprávněnou a polemi-
suje i proti tomu, že český žadatel nebyl
spokojen s tím, že jeho žádost přijatá ovšem
až na rozkaz nejvyššího soudu, vyřízena
byla po německu a že proti tomu podal
stížnost, dosud ještě nevyřízenou. Okresni
výbor dovolává se německosti žateckého
okresu, jenž prý až dosud své čistě německé
úřadování proti každému státnímu a samo-
správnému vyššímu pokusu chránil a uhájil.
V přijetí české žádosti okresním soudem
po německu vyřízené, shledává okresn
výbor žatecký »eitelnou urážku německého
nacionálního citu a karakteru celého zastu-
pitelského okresu a pokus veškeré ně-
mecké obyvatelstvo na nejsvětějším
statku jeho, mateřském jazyce
uraziti.«
Zdržujeme se toho, označiti žateckou
neomalenost apříslušným přívlastkem, chorob-
nost nacionálního ústrojí pánů okr. výborů
mluví z každého slova jich usnesení o »urážcee
a »pokusu urážky« na nejdražším jich staiku.
Individuální jazykové právo na podání k okres-
nímu soudu v jazyku podatelově a na vyří-
zení v témž jazyku není naprosto závislým
na něči národnosti aneb cilech okresu, t
ie okres sebe ryzejí německý. Tvrditi pak
Most
14
article
že přijetí české žádosti tamějším okresním
soudem jest újmou nejdražšího statku žate-
ckých paličů, jichž mateřský jazy
německý jest přímo paškvilem
na kamerální němčinu úřadních
pisemností, vyzývá přímo k smíchu,
jehož se ovšem zdržíme, vzpomeneme-li na
kališnickou minulost Žatce a německo-kři-
žáckou krev Mišňáků, prolitou 1421 husit-
skými praotcí dnešních resolventů před bra-
nami Žatce a připomeneme-li si slavnou pa-
měť žateckého primatora Hožďálka ze Zá-
vořic, 1618 na Staroměstském rynku popra-
veného. Podržena vedle této slavné české
minulostí Žatecka, teprve v sedmnáctém sto-
letí zgermanisovaného, vypadá citovaná re-
soluce Žateckých jako pamílet ubožáků na
sebe samy.
Pamětihodno jest ovšem, že resoluce
okresního soudu jest nepochybně výsledkem
— odvolání se přednosty okresního soudu
z nálezu nejvyššího soudu k okresnímu vý-
boru, což sází revoltě tohoto slavného práv-
níka teprve náležitou korunuí
Žatec
Žatecko
15
article
Leglerův list k německému učitelstvu.
Zítřejší „Freie Schulzeitung“ přinese ve-
řejný list předsedy německého zemského
spolku učitelů k jeho členům, v němž pojed-
nává o úpravě učitelských platů, o pracích
stálé školní komise a zmíňuje se o dalších
osudech otázky samostatného projednáván
úpravy platů, o čemž prý veřejně nelze mlu-
víti v nynějším stadiu této záležitosti. Zají-
mavá jest zmínka Leglerova o zmařené okres-
ní úpravě učitelských platů. Soucit není žád-
ným dobrým podkladem pro rozumnou úpra-
vu platů — píše Legler. Přináší prý nejvýše
milodary, jako na příklad okresní příspěvky
a ty zanikly ještě dříve než světlo světa spa-
třily... Předseda německých učitelů doufá je-
nom v sílu a odhodláni a právo uči-
telů i naráží při tom na demonstrační stávku
učítelů, k jejímuž provedení okresní učitelsko
Vereiny zemskou ústřednu neustále vyzývají
O tom přípis praví:
Kdybychom již v nejbližší době potřebovali na-
ši organisaci, abychom se jí dovolávali ke spolu-
působení při „konečném útoku“, doulám
že žádný učitelský spolek neselže. B
da trvala dost dlouho, nyní se nám musí dostat-
pomoci a také dostane. Ještě nejsme u eíle; avšal
blížíme se mu znatelně a také ho dosáhnemě, jestli
že vydržíme až do konce věrně a jednotně, všech
no učitelstvo země české.
Leglerův
Frei Schulzeitung
B da
16
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 18. března 1913.
Morava
17
article
[Tišnovské a třebíčské hejtmanstv
Posledni soudeovská jmenování.)
Tišnov je jedno z nejčeštějších měst morav
ských, v celém okrese není skoro Němců. Tišnov
a okres mají samé pokrokové poslance. Město
zastupuje dr. Stránský, venkov na sněmu posl.
Balák, na říšské radě je posl. Filipínský. Pokro-
kové a lidové listy nedávno jásaly, že město do-
byla strana lidovopokroková. A přece přes t
troufala si vláda učiniti tam správcem c. k. okres.
hejtmanství německého místodržitelského sekre-
tářel To je mo no pouze u nás na Moravě, kde
většina delegace zemské i říšské je pokroková.
Zprávu o tomto jmenování časopisy naše denní
pominuly mlčením. Buď neznají věci anebo ne-
mohou se pustiti do politického náčelníka země.
Šetií ho, zase šetří. Nevíme ještě, jak přijme
Tišnov tento políček, jemu vyťatý správcem polí-
tického úřadu zemského, ale veřejnost nuše by
měla zvěděti, jak se poslanci za Tišnov a okree
ve věci této starali, aby se zabránilo jmenován
Němce do ryze českého okresu. Veřejnost naše
je zvědava právem, jak, ač-li se starali, nyní vy-
vodí z tohoto fakta důsledky. Mají-li orgány
lidovopokrokové dosti mísla pro špinění tišnov-
ských odpůrců dra. Stránského, na př. továrnika
Řezáče, snad nyní najdou řeč, aby se protí tako-
vému políčku také postavily a dr. Stránský snad
bude míti přiležitost, aby ve voličské schůzi
v Tišnově pověděl, co v této věci udělal. —
Nenáviděný dr. Bulín již lépe staral se o Třebíč
ač tam není ještě poslancem a zakročil, aby tam
nepřišel Němec. A také do Třebíče jmenován
byl Čech.
Němec
Stránský
Balák
Řezáč
doktor
Bulín
Čo
Tišnov
Morava
Třebíč
18
article
Mnoho zlé krve na Moravě vzbudilo poslední
soudcovské jmenování, kde povýšeni tří Němci
to dva na mista dosud Čechy obšazená a tituí
dán jednomu Čechovi, když druzí byli přeskočeni
Hlavní orgán strany lidovopokrokové dělá veliký
rámus po jmenování a ovšem při tom blje Mlado-
čechy a klerikály! Velice imperlinentně zatajuje
že většína delegace moravské na říšské radě
je pokroková, že většina tato má zodpověd
nost za věci moravské a že tedy ona se měla
předem starati, aby místa nebyla obsazena po
Hochenburgerovsku, nýbrž po právu a spravedl-
nosti. Který poslanec z této většiny pokrokové
delegace říšské z Moravy intervenoval ve věci
tohoto jmenováni? Komu to uložil tak zvaný
moravský sněm? Zdali pak pan dr. Stránský
p. prof. Masaryk učinili všechno, aby tomuto
škandálu zamezili? Zdali pak vůbec věděli o tomto
jmenování dříve nežli bylo hotovou události?
Tyto otázky si musíme dnes klásti — a po jich
zodpovídání pak pravé vinníky hledati a náležitě
souditi.
Němec
Čecho
doktor
Stránský
profesor
Masaryk
Morava
Čechy
19
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20
article
Terstští Slovincí a vlašská fakulta
Terstští Slovincí a vlašská fakulta
Orgán terstských Slovinců, „Edinost“
trpce si stěžoval, jak jsme před nějakým ča-
sem oznámili, že v rozpočtovém výboru posla-
necké sněmovny pro zřízení vlašské právni-
cké fakulty v Terstě hlasovali také češt
a dalmatští poslanci. Dalmatský posl. dr.
Tresič-Pavičič vyložil v zaderském
„Narodn. Listě“ důvody, které ho přiměly
aby hlasoval pro Tersť. Hlavními z nich jsou
že universitu pokládá za otázku kulturní
ne politickou, doufá, že po zřízení vlašské
fakulty bude v brzku rozřešena také otázk
university chorvatské v Záhřebě a slovinské
v Lublani, a mimo to vlašskou fakultu v Ter-
stě nepokládá za tak nebezpečnou pro Slovin-
ce, jak se soudí v Terstě. Naopak i vlašská
fakulta, na níž bude studovat mnoho Slovineů
a Chorvatů, může přispěti ke kulturnímu po-
sílení tamějších Slovanů.
doktor
Tresič
Pavičič
Chorvat
Záhřeb
Lublaň
Slovinsko
21
article
„Edinost“ odpovídá dru. Tresiči. Vyvrae
jeho názor, že vlašská fakulta není otázka po-
litická, poněvadž v Terstě a na Přímoří vů-
bec i každá národní škola je politicum, je
otázká moci, tím více tedy škola vysoká.O
významu fakulty v Terstě mohou správně roz-
bodnouti jen terstští Slovinci, stojící upro-
střed boje s Vlachy a jich názorem měli se
rozpočtovém výboru říditi také jiní slovanšt
poslanci. Terstským Slovincům je na př. sym-
patický leckterý požadavek Němců z Čech.
poněvadž souhlasí se zásadou národní au-
tonomie, která je důležitým programovým
bodem u Slovinců, a přece Slovinci nebudou
nikdy hlasovati proti Čechům. Proti kultur-
ním potřebám vlašského obyvatelstva Slovinci
nikdy nevystupovali a nebudou vystupovati
Jsou jen proti Terstu jako sídlu vlašské fa-
kulty a sice jen tak dlouho, dokud vzájemný
mi ústupky nedostane se jim rovnocenné ná-
hrady v oboru školství, která by vyvážila zisl
Vlachů a znemožnila, aby tohoto svého kul
turního úspěchu zneužívali v politickém boj
proti Slovincům.
Edinost
Němec
Čecho
Vlach
Čechy
Terst
22
article
Hr. Khuen a Désy.
Khuen
Désa
Hradec
23
article
Pešťské listy naduly návštěvu posl. De-
syho u hr. Khuena-Hédervára na velikou po-
litickou událost. Dle jedněch zpráv Désy na
vštívil Khuena, byv k němu pozván, dle jiných
Khuen přijal návštěvu Désyho, byv za to po-
žádán, a dle třetích návštěva byla zcela na
hodilá bez jakékoli přípravy. O obsahu roz-
mluvy obou těchto politických odpůrců nev
se však pranic určitého a proto jsou pouhými
kombinacemi pověsti, že hr. Khuen-Héderváry
převezme po dru. Lukácsi opět vedení mini-
sterstva, že se smíří s oposicí, rozpustí sněm
vypíše nové volby na základě starého voleb-
ního řádu a dá novým sněmem odhlasovat
novou volební reformu dle návrhů oposičních
Désy
Khuen
Héderváry
Lukács
24
article
Příští halíčský sněm.
Příští halíčský sněm.
Dle definitivně ujednané dohody mezi
Poláky a Malorusy příští haličský sněm má
míti 228 členů, z nichž 13 virilistů a 215 po-
slanců. Z vírilistů mají býti 4 Malorusové (3
bískupové a příští rektor maloruské univer
sity). Z poslanců má býti voleno 45 kurií vel-
kostatkářskou (1 Malorus), 8 kurií středních
statků (4 Malorusi), 44 kurií městskou dle
censu (5 Malorusů), 12 všeobecnou kuri
městskou (3 Malorusi), 5 obchodními komora-
mi, 2 řemeslnickými komorami, 99 kurií ven-
kovských obcí (45 Malorusů). Malorusům za
bezpečuje se tedy na sněmě 62 členů.
Polák
Malorus
Malorus
25
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Skader v úzkých.
26
article
Sběhové od skaderské posádky líčí v čer
nohorském táboře stav obleženého města ná-
sledovně:
V Skadru je hlad, jímž denně umírá 5—
osob. Vojáci dostávají na den 1/4 kila chleba
ječného neb ovesného, s otrubami, a kromě
toho hrstečku rýže nebo bobů. Maso se dává
jen jednou za týden, asi 1/4 kila na muže.
Dříví v pevnosti není a na topivo si lidé be-
rou dříví z rozbořených bombardováním do-
mů. Měšťanům se ještě krušněji žije, než vojá-
kům. Hasan Riza byl skutečně za-
vražděn, ale nesmí se o tom mluvit. Nyní
je velitelem skaderským Esat paša. Všeho
vojska je v Skadru na 20 táborů, z nichž 5—
je na Taraboši a 4 na Brdici. Velitelem na
Taraboši je Kiamil beg, dělostřelecký důstoj-
ník. Obležené vojsko ničeho neví o tom, že
válka pro Turecko zle skončila. Důstojníci
povzbuzují vojáky, aby jen vytrvali, že co
nejdřive přítrhnou vítězové a vysvobodí je
Když to příliš dlouho trvalo a vítězové nepří-
cházeli, vojsko začalo se domýšlet, že je kla-
máno. Z toho je veliké podráždění na veli-
telstvo.
Za to stav černohorské armády je vy
borný. Pověstem, že Skader nebude černo-
borským, nikdo nevěří. Také žádný Černo-
horec nevěří a neuvěří, že by se veliké Rusko
nezastalo Černé Hory před Evropou. Vši-
chni Černohorci jsou odhodláni
raději u Skadru do jednoho zahy-
nout, než se ho vzdát. Stalo by se
něco strašného, kdyby se Černo-
horci viděli od Ruska opuštěný-
mil Nedej bůh, aby do toho došlo!
(Z dopisu ruského důstojníka, jenž je do-
brovolníkem v černohorské armádě.)
Měšťan
Hasan Riza
Skader
Černohorec
Černo
bůh
Turecko
Rusko
Evropa
27
article
Z rusko-rakouské hranice.
V podolské dubernii na řece Zbruči stal se
následujíci případ. S rakouského břehu vjel do
řeky kočár hr. Grocholského, aby se koně napili
Koně zapadli do hlubiny a začali tonout i s ko-
čím. Na rakouském břehu stály stráže a zběhlo
se mnoho diváků, ale nikdo neskočil do řeky za-
chránit tonoucího kočího, jenž už se potopil. Tu
ruský voják na stráží, jmenem D. Fojnický —
vrhl se do rozvodněné řeky a obratně vzdoruje
vodě i krám, vytáhl na ruský břeh nešťastného
kočiho, jménem Barťuka.
Neohroženosť ruského vojína byla pochválena
jeho velitelstvem, jež jej kromě toho odporučilo
carovi k zvlášínímu vyznamenání.
Kona
D Fojnický
Barťuk
Zbruč
28
article
Proti hosudarstvenné dumě.
Strana pravých v hosudarstv enné dumě přišl
ku přesvědčení, že hrozny jsou kyselé. Před vol-
bami totiž kojila se nadějí na tak velké vítězství
že bude moci prostě zákono árnou cestou provést
změnu základních zákonů. Ale štěstěna pravým
nepřála v té míře, jako representantí státní moci.
a čtvrtá duma se ukázala konstitučnější, nej
duma třetí. Proto si usmyslili praví provést coup
d'état. Od zahájení čtvrté dumy starali se o to.
aby dumu zkompromitovali a způsobili její roz-
puštění. V pátek 14. března netrpělivý mluvčí
pravých, Puriškevič, vykřikl při zasedání: »Taková
duma musí být rozpuštěna, a čím dříve, tím lépel-
Puriškevič patří sice nepochybně do řad psycho-
pathologických zjevů, ale mluvívá za reakční
šlechtu a monarchisty a zám car mu věnoval svou
podobiznu. Dva dní po výkřiku Puriškevičově
jednala dumská Irakce pravých docela vážně: 1.
o nutnosti rozpustit dumu, 2. o nutnosti změny
volebního zákona a 3. o nutnosti nápravy ve
způsobu rozhodování ošázek v dumě většinou
hlasů. Hotový coup d'état, po čem tu praví za-
toužili. Ale státní převrat není tak snadný, to se
ukázalo v samé frakci pravých, kde řada řečníků
z duchovenstva a sedláků byla proti. Jeden po-
slanec kněz prohlásili »My děláme v dumě skan-
dály, nic jsme dosud nevykonali a už se staráme
o rozpuštění dumy.« Jiný baťuška řekl přímon
»Nám, duchovenstvu, třeba se spojit se sedláky.
29
article
Tehdy snad se podaří něco udělat.« Ale tato
slova zle rozčilila šlechtické členy strany mon-
archistů, kterým nejvíce záleží na státním pře-
vratu. Z jich řad proti řečníkovi duchovnímu za-
hřměl posl. Novíckiji »Vy si myslíte, že my šeech-
tici jsme již bezmocni a chcete hledat spojení se
sedlákyl Toho nebude. My vám ještě ukážeme,
že Hlechta je síla!« Tehdy promluvili sedláci, kteří
prohlásili, že vystoupí ze strany, jestliže nepře-
stane se nalehat na rozpuštění dumy. Rozhodný
odpor sedláků udělal silný dojem na vůdce strany
praví rádi hrají na demagogických motivecha
netroufají si popudit temnou sílu selskou. Vzpo-
mněli si honem, že rozpuštění dumy patří ku
prerogativám panovníkovým, že tedy nemají práva
o tom jednat a že jednatel dal na program otázku
rozpuštění omylem. Zdá se, že se připravuje zá-
kulisní agitace proti dumě: chtějí skandályji
zničit. Mezi poslanci oposíce a centra projevuje
se snaha podporovat co nejvíce předsedu dumy
Rodzjanka v boji s divokými mravy, zaváděným
do damy.
Rodzjanko
30
article
Sjezd sjednocených šlechticů.
Sjezd sjednocených šlechticů.
V Potrohradě právě se koná sjezd sjedno-
cených šlechticů ruských. Tento sjezd, opakující
se pravidelně každý rok, má velký význam pro
vnitřní politický život ruský. Na těchto sjezdech
orgonisuje se systematický boj ruské šlechty
proti reformám, které by jakkoli prospěly širokým
vrstvám obyvatelstva a tak poškodily zájmy pri-
vilegované šlechty. Třeba přiznat, že řada starších
požadavků šlechty, postavených proti ústavním
slibům manifestu ze 17. října 1905, byla postupně
uskutečněna. Sám Stolypin musil krok za kroken
ustupovat. Oktrojírka volebního práva z 3. června
1907, která dala mezi voliči ve voličských sborech
převahu šlechtě, vyšla také z podnětu těchto
sjezdů. Na letošním sjezdě se radili o doplňování
řad šlechtických a o zavedení tělesného trestu
v Rusku. Jmenovitě tento požadavek budí odpor
v ruské společnosti a v posledním čísle »Novéha
Vremene« píše proti němu i Stolypin, bratr za-
vražděného ministra presidenta, odůvodňuje ta
tím, že orgány veřejné správy v Rusku jsou vy-
chovány v příliš malé úctě k lidské důstojnosti
takže by tělesného trestu často zneužívaly. Poe
třeba doplňovat šlechtické řady jeví prý se proto,
že staré rody vymírají a mnoho jich přichází
o jmění. O této otázce mínění se rozeházelný
jedni vítali doplnění šlechtických řad svěžíml
živly, konservativnější se tomu bránili. Jistý
Krivcov při té příležitosti poukázal na nsl-
biřské« nebezpečí. Situace Sibíře, kde není
šlechtických velkostatků, je prý úžasna a povede
k tomu, že Sibíř stihne osud Severní Ameriky.
která také pro svou demokratisaci se odtrhla od
mateřské země.
Konilíkt mezi francouzskou sněmovnou
Stolypin
Novéh
Poe
Rusko
severní Amerika
Sibíř
32
article
Krise, způsobená zamítnutím sněmovnou přl-
jaté volební reformy ve francouzském senátě, je
velmi nebezpečná, i hrozí vážné vnitřní otřesy,
nepodaří-li se zjednati kompromis mezi stano-
viskem obou zákonodárných sborů, ježto na jiném
základě nemohla by se za nynějších okolností udr-
žeti žádná vláda.
V tomto smyslu se také již působí. Léon Bour-
geois, jenž se zdržel kritického hlasování v senátě
a byl ve středu přijat presidentem Polncaréem na
poradu, zastával důrazně mínění, že by se konilikt
mezi senátem a sněmovnou dal srovnati, kdyby se
nová vláda vážně přičinila, aby volební oprava
byla provedena výhradně za podpory ryze repu-
blikánských živlů v obou sněmovnách. V tomto
případě mohla by komise senátu o velkonocích
zkoumati některý z praktických zprostředkova-
cích návrhů, nejlépe návrh senátora Ribota, av
klidnějším okamžiku opět předstoupit před ple-
num senátu. Setrvají-li však stoupenci poměrného
zastoupení ve sněmovně na stanovisku svých vůd-
ců: „všechno nebo nic“, a spojí-li se s pravicí, pak
jsou následky nedozírné.
Ujišťuje se, že vývody Bourgeoisovy učinily na
presidenta silný dojem.
Třiletá vojenská služba ve Francii.
Léon
Ribot
Bourgeoisův
Francie
33
article
Zprávy ze všech krajů francouzských nasvěd-
čují, že agitační úsilí socialistických syndikátů
některých radikálů proti tříleté vojenské službě
nedovede nikterak oslabiti hnutí země ve prospěch
tohoto opatření národní obrany. Města a korpo-
race činí v tomto smyslu veřejné projevy, na všech
stranách hlásí se mladíci hromadně jako dobro-
volníci na tři léta a studentstvo různých ústavů
zasílá vládě nadšené přípisy pro tříletou službu k
obraně vlasti.
Socialističtí a protiarmádní agitátoří jsou na
veřejných schůzích obecenstvem umlčováni a vy-
pískáváni. Nejnověji byl vůdce socialistů Jaurés
na schůzi v Častres přijat voláním: „Do Berlinal
Dolů s Jaursem!“ Jeho vývody proti prodloužení
vojenské služby byly provázeny bouřlivým odpo-
rem a na konci schůze účastníci zapěli marseillaisu
Ozývaly se výkřiky: „Plijte na Jaurčsal Do Berlí-
nal“ a došlo i ke srážkám s jeho stoupenci.
V Joigny byli protiarmádní agitátoři Hervé
a Camélinat zice poměrně klidně vyslechnuti, ale
když došlo k hlasování a socialisté zvedlí ruce, po-
vstalo všechno ostalní obecenstvo a provolávalor
„Ať žije Franciel Ať žijí tři létal“ Asi pět set mla-
díků táhlo za odcházejícím Hervéem a posmívali
se mu, volajíce „Ať žijí tří létal
Proti profesoru Challayeovi, jenž podepsal
projev proti tříleté vojenské službě, provedli žáci
vyšších tříd lycea Hocheova ve Versaillu bouřlivé
demonstrace.
V celé francouzské veřejnosti jeví se nově pro-
buzený vlastenecký duch a je jisto, že země s ra-
dostí přinese těžkou oběť, která se na ní žádá
vzhledem na vnější nebezpečí.
Jaurés
Hervé
Challaye
Berlinal dol
Jaurs
34
article
K situaci.
K situaci.
(Pův. dopis „N. L.
Bělehrad, 18. března.
N L
Bělehrad
35
article
V těchto dnech večerní „Samouprava“ přinesla
pozoruhodný úvodník s nadpisem: „Před koncem
otázky o Skadru“, v němž poukazuje na blízké
rozhodnutí evropské diplomacie v tom smyslu,
že Skadar má připadnouti Albánii. „Neklamou-li
mnohé příznaky, o osudu Skadru bude rozhodnuto
dříve, než jej zteče chrabré srbsko-černohorské
vojsko.“ Orgán srbské vlády lituje tohoto rozhod-
nutí, ale vyslovuje obavu, že odpor Černé Hory
proti němu může se nadáti mnohem méně úspěchu
než tomu bylo před jistou dobou.
Článek „Samoupravy“ vzbudil rozruch v po-
litických kruzích. Neboť ať jakkoliv zaobalen jasně
praví že Srbsko nemůže podporovati Černou Horu
v odporu proti rozhodnutí evropské diplomacie,
Černá Hora toho Srbsku nemůže zazlívati, nebot
ono usloupilo již i ve vlastní věci, v otázce vý-
chodu na moře, před rozhodnutím téže instance,
aby zabránilo zostření mezinárodní sítuace. Svojl
spojeneckfou povinnost splnilo. Nejen že nabídlo
jí hned na počátku války pomoc gen. Živkoviče,
kteréž tehdy Černá Hora nepřijala, nýbrž spěchalo
i nyní na pomoc oblehatelům Skadru s novými
posilami po souši i po moři. Ale Evropa nemíní
ohlížeti se po všech těchto okolnostech, nýbrž
rozhodne o osudu Skadru bezohledně ve prospěch
Albánle.
Živkovič
Skadr
Skadar
Albánie
Srbsko
Černá Hora
Evropa
36
article
Otázka Skadru byla poslední hrází mezi
Rakouskem a Srbském. Vyjednávání, jež vedeno
mezi oběma vládami, mohlo míti pouze akademický
ráz, dokud Skader stál v cestě. Nebýti Skadru,
dávno bylo rozhodnuto o cestě m. p. Pašiče do
Vídně.
Projev „Samoupravy“ pro diplomatické síéry
není ostatně novinkou. Důvěrně diskutovalo se
o tétověci již několik týdnů. Neboť se vědělo, že
Skader tak brzy nepadne. Prvé nadějné zprávy
po znovuzahájení války byly jen unáhlenými před-
poklady jedním úspěchem rozohněného velitele.
Hovořil jsem dnes s jistým členem kabi«
netu o situačních vyhlídkách. Ministr další váe
lečné nebezpečí vídí sice nadobro zažehnáno, ale
za to neoddává se optimismu v příčině meritorného
řešení balkánských věcí. Myslí, že toto řešení bude
velmi öbtíž no.
Pokud se týče Rakousko-Uherska, my-
slí, že bude možnou dohoda tím spíše, když — jak
ujíšťuje srbský vyslanec na vídeňském dvoře — ve
Vídni jest odhodlání vyrovnati spory se Srbskem
po dobrém. Dnes jest vyjednávání v plném
proudu a vyslanci Jovanoviči zejména při po-
slední návštěvě v Bělehradě dáno mnoho vážných
Skader
Pašič
Samouprava
Jovanovič
Rakousko
Vídeň
RakouskoUhersko
Srbsko
Bělehrad