ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cfff630-8fcb-11dd-a000-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 71, place 45, work 4, org 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROVNÍ LISTY.
3 masthead
21. března 1913. Číslo 79.
4 article
ještě řečeno poslední slovo. Čtvrtá záležitost ve příčině jednání úřadů černohorských vůči rakouské lodi „škodra“, není ještě vyřízena Příhoda parníku »škodra« v Medvě. Z Peští, 20. března. (K. k. ub.) Na zá- kladě autentických informací podává se o přihodě s parníkem »Ungaro-Kroaty« »škodra v Medvě toto vylíčení: parník »Škodra«, jemuž velel kapitán Blasich, při- byl do Medvy složiti náklad. Přístavní kapi- tán a místní velitel mu to zakázali a žádali. by jel před přístav a tam odtud ze sedmi zakotvených řeckých dopravních lodí do- pravil srbské mužstvo a válečný materiál do přístavu. Blasich zdráhal se to učiniti, vymlouvaje se, že k tomu nemá zmocnění od ředitelství »Ungaro-Kroaty«. Přístavní kapitán hrozil na to Blasichovi a chtěl ho donutiti, aby žádosti jeho vyhověl; tu se přibližil turecký křižák »Hamidije« a začal bombardovati přístav. Tím byly čtyry řecké lodi potopeny a čtyry těžce poškozeny. »škodra« neutrpěla poškození, protože kot- vila na příznivém místě. Když křižák »Ha- midije« opět odplul, žádal přístavní kapitán Blasicha, aby zachráníl svým mužstvem srb- ské vojáky, padnuvší do vody. Blasich vy- mlouval se, že záchranná práce je velmi nebezpečná a žádost odmítl. Na to přišel místní velitel a prohlásil, neuposlechnou-li
Blasich Pešť Blasich UngaroKroata
5 article
Blasich s mužstvem »škodry«, že dáje všecky postříleti. Hned na to dostavil se černohorský četník na loď a drže revolver donutil strojníka, aby zařídil loď na plnou jízdu. Velitel »škodry« odebral se zatím do přístavního kapitanátu a požádal za dovo- lení, by směl odplouti do Rěky. Přístavní kapitán dovolil, Blasich musil však napře podepsati srbské prohlášení, že v Medvě nebyl obtěžován a že se mu nestalo žádné příkoří. Sotva bylo povolení k odplutí »škodry« podepsáno, dostavil se místní veli- tel, Černohorec, do přístavního kapitanátu a vzal povolení k sobě. Nyní kapitán Bla- sich neváhal a vrátil se na loď a plnou pa- rou odplul z přístavu. O pronásledování ne- mohlo býti ovšem řeči,, protože v Medvě nekotvila ani jediná řecká vojenská lod s kterou by bylo mohlo býti zahájeno stíhání.
Blasich Černohorec
6 article
Z Vídně, 20. března. Naproti dnešnín zprávám téměř veškerých listů, které zveli- čují aféru s parníkem „škodra“, s bombardo- váním Skadru a „vražděním katolíků“, kon- statuje večerní „Zeit“ na základě informace ze spolehlivého pramene: V aféře u Medvy neprávem zadrženého parníku uhersko-chor- vatské společnosti nestal se dosud žádný roz- hodující krok. Vyšetřování, zahájené rakou- sko-uherskou vládou, není dosud skončeno pokračuje se v něm. — Z této zprávy je zřej- mo, že provádí se opět taková komedie, jaká prováděla se v aféře Prochaskově. Není také vyloučeno, že zrovna tak neslavně skončí, jak skončila aféra Prochaskova. Snad bylo ně- které ustanovení mezinárodního práva v pří- padě parníku „škodra“ porušeno, ale jen proto, aby zachráněny byly, jak zřej- mo z úřadního vylíčení uherské korrespon- denční kanceláře, životy 500—600 vojínů To také doznává veřejně i nejštvavější tisk který chtěl míti mezinárodní právo do posled ní písmenky uhájeno, ač by tento byrokratický výklad mezinárodního práva bylo zaplatilo 600 mužů životy. V tomto případě rakoušt oficiosové o humanitě nechtějí věděti.
Prochaskův Vídeň Prochaskův
7 article
Jak Italie? Z Říma, 20. března. Pověsti o nastávajíc rakousko-italské námořní demonstra- ci před Barem označují se za neodů- vodněné. Vídeňské zprávy, že střelba černohorsko- srbská poškodila domy a kláštery rakouské italské osady ve Skadru a způsobila smrt ně- kolika osob, mezi nimi osmi italských klášter- ních sester, pohnuly vládu, že odhodlala se k přátelské domluvě v Cetyni a vy- slovila naději, že při bombardován Skadru brán bude ohled na oby- vatele mě sta. Účinek napětí v Paříži. Z Paříže, 20. března. Zdejší listy komen- tují z Vídně došlé zprávy o krisi mezi Černou Horou a Rakouskem velmi nepříznivě. Také na burse byl účinek krise patrným. Večerní listy zaznamenávají zprávu, že Rakousko od- poledne podalo v Cetyni ultimatum. Také zprávy o námořní demonstraci jsou registro- vány, leč s reservou. Oficielní kruhy ukazují na to, že rakousko-ruské vyjednávání v zále- žitosti Skadru bylo krajně konciliantní a bude záhy skončeno
Skadr Řím Paříž Vídeň Černá Hora Rakousko Italia
8 article Z pracovního výboru finanční komise sněmovní.
Z pracovního výboru finanční komise sněmovní. Pracovní výbor čili užší komitét permanenin finanční komise sněmu král. Českého slibil ko- misi školské, že co možná rychle projedná, čeho po stránce Iinanční třeba, aby mohla býti usku- tečněna nová úprava učitelských platů. Proto měi schůzi i včera, ač byl zelený čtvrtek, a proto bude míti schůzi za týden zase. Dříve než se projednal program schůze, byl výboru předložen text ohražení pracovního vý- boru finančního proti prohlášení vlády, že novou pivní dávku zemskou připustí jen do konce roku 1917. Ohražení to, dílo zemského rady dra. Pi- laře, bylo českými členy výboru uznáno výtečným a skutečně kabinetním kusem finančně politické práce. Zde jeho stručný obsah: kdyby zákono pivní dávce zemské, obsahující inkamerační klau- zuli, byl obmezen do konce r. 1917, tu by vláda v případě inkamerace zemské dávky pivní byla povinna dávati zemi české úděl, 4korunové dávee se rovnající, jen do konce r. 1917. Kdyby tedy do té doby nebyla zemská pivní dávka obnovena, po- zbyla by země česká příjmu, plynoucího jí ze zda- nění piva, i v případě inkamerace zemské dávky plvní. Zánikem příjmu ze zdanění piva byla by země vydána v šanc velikému finančnímu otřesu a proto by nemohla převzíti nijaké větší trvalé výdaje, ani by nemohla rozvinouti činnost, rozmě- řenou na větší počet leti celé hospodářství zem- ské mělo by ráz zatímnosti. Časové obmezení zemské dávky pivní by ne- příznivě účinkovalo na jednotlivé obory zemske
9 article
správy, zejména však na otázku úpravy učitel- ských platů, jež by byla trvalá avšak bez trvale úhrady. Ministerstvo financí žádá časové obmezen pivní dávky, mimo jiné profo, poněvadž takév jiných zemích je pivní dávka časově obmezena a poněvadž inkamerační doložka není dostatečnou náhradou za časové obmezení pivní dávky. Avšal zkušenosti z časového obmezení první zemské dáv- ky pivníjsou takovou výstrahou pro budoucnost že poukaz na jiné země nemůže býti rozhodujícím Neboť zánikem první dávky pivní, jež inkamero- vána nebyla, má země škodu dosud 42 mil. K, zá- nikem pivní dávky r. 1909 vzníkla nynější tíseř financí zemských, pří čemž však obyvatelstvo vlastně dávku pivní platí, a to tím způsobem, že ceny piva nebyly sníženy, ač pívní dávka zanikla Se zřetelem na finanční poruchy, jež zemi če- ské byly zánikem prvé dávky pivní způsobeny sotva lze se nadíti, že by sněm přijal časové ob- mezení dávky pivní, vládou žádaně, nemaje zá- ruky, že by se r. 1918 neopakovalo s následky zhoubnějšími to, co nastalo r. 1910.
10 article
Tvrdí-li vláda, že jí nestačí inkamerační do- ložka, která nemůže nahraditi časové obmezen pivní dávky, lze z toho souditi, že po r. 1917 chce míti volné ruce v oboru zdanění piva. Ale toto časové obmezení dávky pivní mělo by pro vládu skutečný význam jen v případě, že by se králov. ství českému mělo po roce 1917 dostati ze zdanění piva — ať samostatnou dávkou z piva, neb údě- lem po její inkameraci — měně než do té doby při pivní dávce 4korunové. Ale takové zmenšen zemského příjmu ze zdanění piva po roce 1917 je dle povahy věci vyloučenoj i kdyby v té době byla uskutečněna státní reforma finanční, vládou již pro rok 1909 ohlášená, musilo by pro králov- ství a země býti zachováno aspoň tolik příjmů. kolik mají dosud. Prolo časové obmezení zemské pivní dávk má pro vládu jen význam theoretický, pro celé hospodářství zemské však má význam praktický neboť by mohlo po r. 1917 způsobiti úplný rozvra zemských financí, pročež pracovní výbor finančn komise doufá, že vláda upustí od časového obme zení zemské dávky pivní. Tento elaborát byl přijat všemi hlasy pro jedinému, proti hlasu německo-radikálního učítele a zastance lepších platův učitelských, posl. Hüttra Pak jednal výbor o požadavcích vlády na změnu jednotlivých předpisů osnovy zákona o dan ze zábav. Vládou žádané změny 68 1.—14. této osnovy, změny většinou slohové, byly hladce vy- řizeny. Rozsáhlá debata rozvinula se při § 15. jejž komise loni přijala v ten smysl, že z výtěžku daně dostane podnikatel zdanžné zábavy 10 proc. nejvíce však 10 K, obec 40%%, země 50%% Vláda na základě návrhu místodržitelstvím učiněného žádá, by 10%, původně určených podnikateli zá- bavy, se dostávalo pražskému fendu nemocnič- nímu.
11 article
Zpravodaj dr. Preiss doporučil a navrhl, aby zmíněných 10% bylo věnováno nemocničnímu fondu, a to proto, že nemocnice je humanitní ústav prvého řádu, a poněvadž 10%% daně ze zábavy je částka, pro podnikatele zábavy buď bezvýznam- ná neb aspoň nikoli nutná. Němci dr. Hackel Hütter a z Čechů dr. Sobotka mluvili i hlasoval proti návrhu zpravodaje dra. Preisse, návrh jeh byl však přijat 4 proti 3 hlasům. Nyní můžem očekávati štvanici, při níž se použije citlivosti živ nostnictval O včerejší schůzi, byla vydána tato officiáln zpráva Subkomitét permanentní komise finanční konal dne 20. března o 3. hod. odpol. schůzi z předsednictví posl. dra. Pazderky. Vládu za- stupoval vicepresident zemského finančního ředi- telství ryt. Tersch, zemský výbor rada z. v. dr Pilař a tajemník z. v. dr. Maschek. Předseda dává přečísti nejprve v minulé schůzi usnesený protest proti vládou zamýšlenému časovému omezení zemské dávky z piva. Navržený text schválen většinou hlasů. Na to pokračováno v probírání vládníe vyjádření ku daním a dávkám dříve finanční komisí usneseným. Referent posl. dr. Preiss podává zprávu zákoně o vybírání daně ze zábav, ve kterém při- jaty většinou změny vládou žádané. Příští schůze koná se ve čtvrtek dn 27. t. m. o 3. hod. odpol.
doktor Preiss Němec Hackel Hütter Čecho Sobotka Pazderka Tersch Maschek
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. žatecký okresní výbor proti českým podáním u tamějšího soudu. Žatecký okresní soud odmítl českou in- tabulační žádost, rozhodnutím nejvyššího soudu přinucen však žádost přijal a vyřídi německy a také německy zápis v pozemko- vých knihách vykonal. Okresní výbor ža- tecký zaslal na to ministerstvu spravedinosti předsednictvu vrch. zemského a předsed- nictvu krajského soudu v Mostě, říšským zemským poslancům zastupitelského okresu žateckého usnesení o živém prý svém zne- pokojení nad tímto případem a přes roz- hodnutí nejv. soudu, jímž stížnosti české strany na okresní soud žatecký dáno za právo, nazývá její českou žádost za kni- hovní zápis neoprávněnou a polemi- suje i proti tomu, že český žadatel nebyl spokojen s tím, že jeho žádost přijatá ovšem až na rozkaz nejvyššího soudu, vyřízena byla po německu a že proti tomu podal stížnost, dosud ještě nevyřízenou. Okresni výbor dovolává se německosti žateckého okresu, jenž prý až dosud své čistě německé úřadování proti každému státnímu a samo- správnému vyššímu pokusu chránil a uhájil. V přijetí české žádosti okresním soudem po německu vyřízené, shledává okresn výbor žatecký »eitelnou urážku německého nacionálního citu a karakteru celého zastu- pitelského okresu a pokus veškeré ně- mecké obyvatelstvo na nejsvětějším statku jeho, mateřském jazyce uraziti.« Zdržujeme se toho, označiti žateckou neomalenost apříslušným přívlastkem, chorob- nost nacionálního ústrojí pánů okr. výborů mluví z každého slova jich usnesení o »urážcee a »pokusu urážky« na nejdražším jich staiku. Individuální jazykové právo na podání k okres- nímu soudu v jazyku podatelově a na vyří- zení v témž jazyku není naprosto závislým na něči národnosti aneb cilech okresu, t ie okres sebe ryzejí německý. Tvrditi pak
Most
14 article
že přijetí české žádosti tamějším okresním soudem jest újmou nejdražšího statku žate- ckých paličů, jichž mateřský jazy německý jest přímo paškvilem na kamerální němčinu úřadních pisemností, vyzývá přímo k smíchu, jehož se ovšem zdržíme, vzpomeneme-li na kališnickou minulost Žatce a německo-kři- žáckou krev Mišňáků, prolitou 1421 husit- skými praotcí dnešních resolventů před bra- nami Žatce a připomeneme-li si slavnou pa- měť žateckého primatora Hožďálka ze Zá- vořic, 1618 na Staroměstském rynku popra- veného. Podržena vedle této slavné české minulostí Žatecka, teprve v sedmnáctém sto- letí zgermanisovaného, vypadá citovaná re- soluce Žateckých jako pamílet ubožáků na sebe samy. Pamětihodno jest ovšem, že resoluce okresního soudu jest nepochybně výsledkem — odvolání se přednosty okresního soudu z nálezu nejvyššího soudu k okresnímu vý- boru, což sází revoltě tohoto slavného práv- níka teprve náležitou korunuí
Žatec Žatecko
15 article
Leglerův list k německému učitelstvu. Zítřejší „Freie Schulzeitung“ přinese ve- řejný list předsedy německého zemského spolku učitelů k jeho členům, v němž pojed- nává o úpravě učitelských platů, o pracích stálé školní komise a zmíňuje se o dalších osudech otázky samostatného projednáván úpravy platů, o čemž prý veřejně nelze mlu- víti v nynějším stadiu této záležitosti. Zají- mavá jest zmínka Leglerova o zmařené okres- ní úpravě učitelských platů. Soucit není žád- ným dobrým podkladem pro rozumnou úpra- vu platů — píše Legler. Přináší prý nejvýše milodary, jako na příklad okresní příspěvky a ty zanikly ještě dříve než světlo světa spa- třily... Předseda německých učitelů doufá je- nom v sílu a odhodláni a právo uči- telů i naráží při tom na demonstrační stávku učítelů, k jejímuž provedení okresní učitelsko Vereiny zemskou ústřednu neustále vyzývají O tom přípis praví: Kdybychom již v nejbližší době potřebovali na- ši organisaci, abychom se jí dovolávali ke spolu- působení při „konečném útoku“, doulám že žádný učitelský spolek neselže. B da trvala dost dlouho, nyní se nám musí dostat- pomoci a také dostane. Ještě nejsme u eíle; avšal blížíme se mu znatelně a také ho dosáhnemě, jestli že vydržíme až do konce věrně a jednotně, všech no učitelstvo země české.
Leglerův Frei Schulzeitung B da
16 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 18. března 1913.
Morava
17 article
[Tišnovské a třebíčské hejtmanstv Posledni soudeovská jmenování.) Tišnov je jedno z nejčeštějších měst morav ských, v celém okrese není skoro Němců. Tišnov a okres mají samé pokrokové poslance. Město zastupuje dr. Stránský, venkov na sněmu posl. Balák, na říšské radě je posl. Filipínský. Pokro- kové a lidové listy nedávno jásaly, že město do- byla strana lidovopokroková. A přece přes t troufala si vláda učiniti tam správcem c. k. okres. hejtmanství německého místodržitelského sekre- tářel To je mo no pouze u nás na Moravě, kde většina delegace zemské i říšské je pokroková. Zprávu o tomto jmenování časopisy naše denní pominuly mlčením. Buď neznají věci anebo ne- mohou se pustiti do politického náčelníka země. Šetií ho, zase šetří. Nevíme ještě, jak přijme Tišnov tento políček, jemu vyťatý správcem polí- tického úřadu zemského, ale veřejnost nuše by měla zvěděti, jak se poslanci za Tišnov a okree ve věci této starali, aby se zabránilo jmenován Němce do ryze českého okresu. Veřejnost naše je zvědava právem, jak, ač-li se starali, nyní vy- vodí z tohoto fakta důsledky. Mají-li orgány lidovopokrokové dosti mísla pro špinění tišnov- ských odpůrců dra. Stránského, na př. továrnika Řezáče, snad nyní najdou řeč, aby se protí tako- vému políčku také postavily a dr. Stránský snad bude míti přiležitost, aby ve voličské schůzi v Tišnově pověděl, co v této věci udělal. — Nenáviděný dr. Bulín již lépe staral se o Třebíč ač tam není ještě poslancem a zakročil, aby tam nepřišel Němec. A také do Třebíče jmenován byl Čech.
Němec Stránský Balák Řezáč doktor Bulín Čo Tišnov Morava Třebíč
18 article
Mnoho zlé krve na Moravě vzbudilo poslední soudcovské jmenování, kde povýšeni tří Němci to dva na mista dosud Čechy obšazená a tituí dán jednomu Čechovi, když druzí byli přeskočeni Hlavní orgán strany lidovopokrokové dělá veliký rámus po jmenování a ovšem při tom blje Mlado- čechy a klerikály! Velice imperlinentně zatajuje že většína delegace moravské na říšské radě je pokroková, že většina tato má zodpověd nost za věci moravské a že tedy ona se měla předem starati, aby místa nebyla obsazena po Hochenburgerovsku, nýbrž po právu a spravedl- nosti. Který poslanec z této většiny pokrokové delegace říšské z Moravy intervenoval ve věci tohoto jmenováni? Komu to uložil tak zvaný moravský sněm? Zdali pak pan dr. Stránský p. prof. Masaryk učinili všechno, aby tomuto škandálu zamezili? Zdali pak vůbec věděli o tomto jmenování dříve nežli bylo hotovou události? Tyto otázky si musíme dnes klásti — a po jich zodpovídání pak pravé vinníky hledati a náležitě souditi.
Němec Čecho doktor Stránský profesor Masaryk Morava Čechy
19 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20 article Terstští Slovincí a vlašská fakulta
Terstští Slovincí a vlašská fakulta Orgán terstských Slovinců, „Edinost“ trpce si stěžoval, jak jsme před nějakým ča- sem oznámili, že v rozpočtovém výboru posla- necké sněmovny pro zřízení vlašské právni- cké fakulty v Terstě hlasovali také češt a dalmatští poslanci. Dalmatský posl. dr. Tresič-Pavičič vyložil v zaderském „Narodn. Listě“ důvody, které ho přiměly aby hlasoval pro Tersť. Hlavními z nich jsou že universitu pokládá za otázku kulturní ne politickou, doufá, že po zřízení vlašské fakulty bude v brzku rozřešena také otázk university chorvatské v Záhřebě a slovinské v Lublani, a mimo to vlašskou fakultu v Ter- stě nepokládá za tak nebezpečnou pro Slovin- ce, jak se soudí v Terstě. Naopak i vlašská fakulta, na níž bude studovat mnoho Slovineů a Chorvatů, může přispěti ke kulturnímu po- sílení tamějších Slovanů.
doktor Tresič Pavičič Chorvat Záhřeb Lublaň Slovinsko
21 article
„Edinost“ odpovídá dru. Tresiči. Vyvrae jeho názor, že vlašská fakulta není otázka po- litická, poněvadž v Terstě a na Přímoří vů- bec i každá národní škola je politicum, je otázká moci, tím více tedy škola vysoká.O významu fakulty v Terstě mohou správně roz- bodnouti jen terstští Slovinci, stojící upro- střed boje s Vlachy a jich názorem měli se rozpočtovém výboru říditi také jiní slovanšt poslanci. Terstským Slovincům je na př. sym- patický leckterý požadavek Němců z Čech. poněvadž souhlasí se zásadou národní au- tonomie, která je důležitým programovým bodem u Slovinců, a přece Slovinci nebudou nikdy hlasovati proti Čechům. Proti kultur- ním potřebám vlašského obyvatelstva Slovinci nikdy nevystupovali a nebudou vystupovati Jsou jen proti Terstu jako sídlu vlašské fa- kulty a sice jen tak dlouho, dokud vzájemný mi ústupky nedostane se jim rovnocenné ná- hrady v oboru školství, která by vyvážila zisl Vlachů a znemožnila, aby tohoto svého kul turního úspěchu zneužívali v politickém boj proti Slovincům.
Edinost Němec Čecho Vlach Čechy Terst
22 article
Hr. Khuen a Désy.
Khuen Désa Hradec
23 article
Pešťské listy naduly návštěvu posl. De- syho u hr. Khuena-Hédervára na velikou po- litickou událost. Dle jedněch zpráv Désy na vštívil Khuena, byv k němu pozván, dle jiných Khuen přijal návštěvu Désyho, byv za to po- žádán, a dle třetích návštěva byla zcela na hodilá bez jakékoli přípravy. O obsahu roz- mluvy obou těchto politických odpůrců nev se však pranic určitého a proto jsou pouhými kombinacemi pověsti, že hr. Khuen-Héderváry převezme po dru. Lukácsi opět vedení mini- sterstva, že se smíří s oposicí, rozpustí sněm vypíše nové volby na základě starého voleb- ního řádu a dá novým sněmem odhlasovat novou volební reformu dle návrhů oposičních
Désy Khuen Héderváry Lukács
24 article Příští halíčský sněm.
Příští halíčský sněm. Dle definitivně ujednané dohody mezi Poláky a Malorusy příští haličský sněm má míti 228 členů, z nichž 13 virilistů a 215 po- slanců. Z vírilistů mají býti 4 Malorusové (3 bískupové a příští rektor maloruské univer sity). Z poslanců má býti voleno 45 kurií vel- kostatkářskou (1 Malorus), 8 kurií středních statků (4 Malorusi), 44 kurií městskou dle censu (5 Malorusů), 12 všeobecnou kuri městskou (3 Malorusi), 5 obchodními komora- mi, 2 řemeslnickými komorami, 99 kurií ven- kovských obcí (45 Malorusů). Malorusům za bezpečuje se tedy na sněmě 62 členů.
Polák Malorus Malorus
25 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Skader v úzkých.
26 article
Sběhové od skaderské posádky líčí v čer nohorském táboře stav obleženého města ná- sledovně: V Skadru je hlad, jímž denně umírá 5— osob. Vojáci dostávají na den 1/4 kila chleba ječného neb ovesného, s otrubami, a kromě toho hrstečku rýže nebo bobů. Maso se dává jen jednou za týden, asi 1/4 kila na muže. Dříví v pevnosti není a na topivo si lidé be- rou dříví z rozbořených bombardováním do- mů. Měšťanům se ještě krušněji žije, než vojá- kům. Hasan Riza byl skutečně za- vražděn, ale nesmí se o tom mluvit. Nyní je velitelem skaderským Esat paša. Všeho vojska je v Skadru na 20 táborů, z nichž 5— je na Taraboši a 4 na Brdici. Velitelem na Taraboši je Kiamil beg, dělostřelecký důstoj- ník. Obležené vojsko ničeho neví o tom, že válka pro Turecko zle skončila. Důstojníci povzbuzují vojáky, aby jen vytrvali, že co nejdřive přítrhnou vítězové a vysvobodí je Když to příliš dlouho trvalo a vítězové nepří- cházeli, vojsko začalo se domýšlet, že je kla- máno. Z toho je veliké podráždění na veli- telstvo. Za to stav černohorské armády je vy borný. Pověstem, že Skader nebude černo- borským, nikdo nevěří. Také žádný Černo- horec nevěří a neuvěří, že by se veliké Rusko nezastalo Černé Hory před Evropou. Vši- chni Černohorci jsou odhodláni raději u Skadru do jednoho zahy- nout, než se ho vzdát. Stalo by se něco strašného, kdyby se Černo- horci viděli od Ruska opuštěný- mil Nedej bůh, aby do toho došlo! (Z dopisu ruského důstojníka, jenž je do- brovolníkem v černohorské armádě.)
Měšťan Hasan Riza Skader Černohorec Černo bůh Turecko Rusko Evropa
27 article
Z rusko-rakouské hranice. V podolské dubernii na řece Zbruči stal se následujíci případ. S rakouského břehu vjel do řeky kočár hr. Grocholského, aby se koně napili Koně zapadli do hlubiny a začali tonout i s ko- čím. Na rakouském břehu stály stráže a zběhlo se mnoho diváků, ale nikdo neskočil do řeky za- chránit tonoucího kočího, jenž už se potopil. Tu ruský voják na stráží, jmenem D. Fojnický — vrhl se do rozvodněné řeky a obratně vzdoruje vodě i krám, vytáhl na ruský břeh nešťastného kočiho, jménem Barťuka. Neohroženosť ruského vojína byla pochválena jeho velitelstvem, jež jej kromě toho odporučilo carovi k zvlášínímu vyznamenání.
Kona D Fojnický Barťuk Zbruč
28 article
Proti hosudarstvenné dumě. Strana pravých v hosudarstv enné dumě přišl ku přesvědčení, že hrozny jsou kyselé. Před vol- bami totiž kojila se nadějí na tak velké vítězství že bude moci prostě zákono árnou cestou provést změnu základních zákonů. Ale štěstěna pravým nepřála v té míře, jako representantí státní moci. a čtvrtá duma se ukázala konstitučnější, nej duma třetí. Proto si usmyslili praví provést coup d'état. Od zahájení čtvrté dumy starali se o to. aby dumu zkompromitovali a způsobili její roz- puštění. V pátek 14. března netrpělivý mluvčí pravých, Puriškevič, vykřikl při zasedání: »Taková duma musí být rozpuštěna, a čím dříve, tím lépel- Puriškevič patří sice nepochybně do řad psycho- pathologických zjevů, ale mluvívá za reakční šlechtu a monarchisty a zám car mu věnoval svou podobiznu. Dva dní po výkřiku Puriškevičově jednala dumská Irakce pravých docela vážně: 1. o nutnosti rozpustit dumu, 2. o nutnosti změny volebního zákona a 3. o nutnosti nápravy ve způsobu rozhodování ošázek v dumě většinou hlasů. Hotový coup d'état, po čem tu praví za- toužili. Ale státní převrat není tak snadný, to se ukázalo v samé frakci pravých, kde řada řečníků z duchovenstva a sedláků byla proti. Jeden po- slanec kněz prohlásili »My děláme v dumě skan- dály, nic jsme dosud nevykonali a už se staráme o rozpuštění dumy.« Jiný baťuška řekl přímon »Nám, duchovenstvu, třeba se spojit se sedláky.
29 article
Tehdy snad se podaří něco udělat.« Ale tato slova zle rozčilila šlechtické členy strany mon- archistů, kterým nejvíce záleží na státním pře- vratu. Z jich řad proti řečníkovi duchovnímu za- hřměl posl. Novíckiji »Vy si myslíte, že my šeech- tici jsme již bezmocni a chcete hledat spojení se sedlákyl Toho nebude. My vám ještě ukážeme, že Hlechta je síla!« Tehdy promluvili sedláci, kteří prohlásili, že vystoupí ze strany, jestliže nepře- stane se nalehat na rozpuštění dumy. Rozhodný odpor sedláků udělal silný dojem na vůdce strany praví rádi hrají na demagogických motivecha netroufají si popudit temnou sílu selskou. Vzpo- mněli si honem, že rozpuštění dumy patří ku prerogativám panovníkovým, že tedy nemají práva o tom jednat a že jednatel dal na program otázku rozpuštění omylem. Zdá se, že se připravuje zá- kulisní agitace proti dumě: chtějí skandályji zničit. Mezi poslanci oposíce a centra projevuje se snaha podporovat co nejvíce předsedu dumy Rodzjanka v boji s divokými mravy, zaváděným do damy.
Rodzjanko
30 article Sjezd sjednocených šlechticů.
Sjezd sjednocených šlechticů. V Potrohradě právě se koná sjezd sjedno- cených šlechticů ruských. Tento sjezd, opakující se pravidelně každý rok, má velký význam pro vnitřní politický život ruský. Na těchto sjezdech orgonisuje se systematický boj ruské šlechty proti reformám, které by jakkoli prospěly širokým vrstvám obyvatelstva a tak poškodily zájmy pri- vilegované šlechty. Třeba přiznat, že řada starších požadavků šlechty, postavených proti ústavním slibům manifestu ze 17. října 1905, byla postupně uskutečněna. Sám Stolypin musil krok za kroken ustupovat. Oktrojírka volebního práva z 3. června 1907, která dala mezi voliči ve voličských sborech převahu šlechtě, vyšla také z podnětu těchto sjezdů. Na letošním sjezdě se radili o doplňování řad šlechtických a o zavedení tělesného trestu v Rusku. Jmenovitě tento požadavek budí odpor v ruské společnosti a v posledním čísle »Novéha Vremene« píše proti němu i Stolypin, bratr za- vražděného ministra presidenta, odůvodňuje ta tím, že orgány veřejné správy v Rusku jsou vy- chovány v příliš malé úctě k lidské důstojnosti takže by tělesného trestu často zneužívaly. Poe třeba doplňovat šlechtické řady jeví prý se proto, že staré rody vymírají a mnoho jich přichází o jmění. O této otázce mínění se rozeházelný jedni vítali doplnění šlechtických řad svěžíml živly, konservativnější se tomu bránili. Jistý Krivcov při té příležitosti poukázal na nsl- biřské« nebezpečí. Situace Sibíře, kde není šlechtických velkostatků, je prý úžasna a povede k tomu, že Sibíř stihne osud Severní Ameriky. která také pro svou demokratisaci se odtrhla od mateřské země. Konilíkt mezi francouzskou sněmovnou
Stolypin Novéh Poe Rusko severní Amerika Sibíř
31 article
a senátem.
32 article
Krise, způsobená zamítnutím sněmovnou přl- jaté volební reformy ve francouzském senátě, je velmi nebezpečná, i hrozí vážné vnitřní otřesy, nepodaří-li se zjednati kompromis mezi stano- viskem obou zákonodárných sborů, ježto na jiném základě nemohla by se za nynějších okolností udr- žeti žádná vláda. V tomto smyslu se také již působí. Léon Bour- geois, jenž se zdržel kritického hlasování v senátě a byl ve středu přijat presidentem Polncaréem na poradu, zastával důrazně mínění, že by se konilikt mezi senátem a sněmovnou dal srovnati, kdyby se nová vláda vážně přičinila, aby volební oprava byla provedena výhradně za podpory ryze repu- blikánských živlů v obou sněmovnách. V tomto případě mohla by komise senátu o velkonocích zkoumati některý z praktických zprostředkova- cích návrhů, nejlépe návrh senátora Ribota, av klidnějším okamžiku opět předstoupit před ple- num senátu. Setrvají-li však stoupenci poměrného zastoupení ve sněmovně na stanovisku svých vůd- ců: „všechno nebo nic“, a spojí-li se s pravicí, pak jsou následky nedozírné. Ujišťuje se, že vývody Bourgeoisovy učinily na presidenta silný dojem. Třiletá vojenská služba ve Francii.
Léon Ribot Bourgeoisův Francie
33 article
Zprávy ze všech krajů francouzských nasvěd- čují, že agitační úsilí socialistických syndikátů některých radikálů proti tříleté vojenské službě nedovede nikterak oslabiti hnutí země ve prospěch tohoto opatření národní obrany. Města a korpo- race činí v tomto smyslu veřejné projevy, na všech stranách hlásí se mladíci hromadně jako dobro- volníci na tři léta a studentstvo různých ústavů zasílá vládě nadšené přípisy pro tříletou službu k obraně vlasti. Socialističtí a protiarmádní agitátoří jsou na veřejných schůzích obecenstvem umlčováni a vy- pískáváni. Nejnověji byl vůdce socialistů Jaurés na schůzi v Častres přijat voláním: „Do Berlinal Dolů s Jaursem!“ Jeho vývody proti prodloužení vojenské služby byly provázeny bouřlivým odpo- rem a na konci schůze účastníci zapěli marseillaisu Ozývaly se výkřiky: „Plijte na Jaurčsal Do Berlí- nal“ a došlo i ke srážkám s jeho stoupenci. V Joigny byli protiarmádní agitátoři Hervé a Camélinat zice poměrně klidně vyslechnuti, ale když došlo k hlasování a socialisté zvedlí ruce, po- vstalo všechno ostalní obecenstvo a provolávalor „Ať žije Franciel Ať žijí tři létal“ Asi pět set mla- díků táhlo za odcházejícím Hervéem a posmívali se mu, volajíce „Ať žijí tří létal Proti profesoru Challayeovi, jenž podepsal projev proti tříleté vojenské službě, provedli žáci vyšších tříd lycea Hocheova ve Versaillu bouřlivé demonstrace. V celé francouzské veřejnosti jeví se nově pro- buzený vlastenecký duch a je jisto, že země s ra- dostí přinese těžkou oběť, která se na ní žádá vzhledem na vnější nebezpečí.
Jaurés Hervé Challaye Berlinal dol Jaurs
34 article K situaci.
K situaci. (Pův. dopis „N. L. Bělehrad, 18. března.
N L Bělehrad
35 article
V těchto dnech večerní „Samouprava“ přinesla pozoruhodný úvodník s nadpisem: „Před koncem otázky o Skadru“, v němž poukazuje na blízké rozhodnutí evropské diplomacie v tom smyslu, že Skadar má připadnouti Albánii. „Neklamou-li mnohé příznaky, o osudu Skadru bude rozhodnuto dříve, než jej zteče chrabré srbsko-černohorské vojsko.“ Orgán srbské vlády lituje tohoto rozhod- nutí, ale vyslovuje obavu, že odpor Černé Hory proti němu může se nadáti mnohem méně úspěchu než tomu bylo před jistou dobou. Článek „Samoupravy“ vzbudil rozruch v po- litických kruzích. Neboť ať jakkoliv zaobalen jasně praví že Srbsko nemůže podporovati Černou Horu v odporu proti rozhodnutí evropské diplomacie, Černá Hora toho Srbsku nemůže zazlívati, nebot ono usloupilo již i ve vlastní věci, v otázce vý- chodu na moře, před rozhodnutím téže instance, aby zabránilo zostření mezinárodní sítuace. Svojl spojeneckfou povinnost splnilo. Nejen že nabídlo jí hned na počátku války pomoc gen. Živkoviče, kteréž tehdy Černá Hora nepřijala, nýbrž spěchalo i nyní na pomoc oblehatelům Skadru s novými posilami po souši i po moři. Ale Evropa nemíní ohlížeti se po všech těchto okolnostech, nýbrž rozhodne o osudu Skadru bezohledně ve prospěch Albánle.
Živkovič Skadr Skadar Albánie Srbsko Černá Hora Evropa
36 article
Otázka Skadru byla poslední hrází mezi Rakouskem a Srbském. Vyjednávání, jež vedeno mezi oběma vládami, mohlo míti pouze akademický ráz, dokud Skader stál v cestě. Nebýti Skadru, dávno bylo rozhodnuto o cestě m. p. Pašiče do Vídně. Projev „Samoupravy“ pro diplomatické síéry není ostatně novinkou. Důvěrně diskutovalo se o tétověci již několik týdnů. Neboť se vědělo, že Skader tak brzy nepadne. Prvé nadějné zprávy po znovuzahájení války byly jen unáhlenými před- poklady jedním úspěchem rozohněného velitele. Hovořil jsem dnes s jistým členem kabi« netu o situačních vyhlídkách. Ministr další váe lečné nebezpečí vídí sice nadobro zažehnáno, ale za to neoddává se optimismu v příčině meritorného řešení balkánských věcí. Myslí, že toto řešení bude velmi öbtíž no. Pokud se týče Rakousko-Uherska, my- slí, že bude možnou dohoda tím spíše, když — jak ujíšťuje srbský vyslanec na vídeňském dvoře — ve Vídni jest odhodlání vyrovnati spory se Srbskem po dobrém. Dnes jest vyjednávání v plném proudu a vyslanci Jovanoviči zejména při po- slední návštěvě v Bělehradě dáno mnoho vážných
Skader Pašič Samouprava Jovanovič Rakousko Vídeň RakouskoUhersko Srbsko Bělehrad