ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4f041f80-8f0d-11dd-81a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 41, person 66, org 6, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 21. března 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 79.
4 article
Ha ranni a večerní liety předplácí se v Praze v administrae na rteta : . : : 8 K = s dvojí doná ško na rliota: . : : ? k 6n ve filiálkách na měslo.. . . 2 K N0 měsle. Poštou! i: : : : k dvojí zisnlk : ei Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article K vůli Albanii ...
K vůli Albanii ... Po krátkém uklidnění opět trudné chvíle rozčilující nejistoty. Neblahá otázka albánská hrozí zjítřiti vášně a nalíti toky petroleje do ohně balkánského. Bombardování Skadru těžkými oble- hacími děly srbskými rozčililo Víden i Berlin nade vše pomýšlení. Považovalit diplomaté rakousko-němečtí za jisté, že Černohorci upustí od dobýván Skadru, jakmile se jim s veškerým dů- razem ohlásí, že v radě mocností evrop- ských jest o budoucnosti Skadru již defini- tivně rozhodnuto tak, že stůj co stůj, ať dobytý či nedobytý, případne příštímu státu albánskému a nikdy Černé Hoře. Mi- nulé neděle oznamoval to německý říšský kancléř důtklivou notou svého orgánu
Černohorec Albánie Berlín Černá hoře
6 article
„Norddeutsche Allgem. Ztg.“ králi Niko- lovi, aby darmo neplýtval životy svých u- datných vojínů, že mu sebe slavnější do- bytí Skadru nebude nic platno. Než černo- horský král německé té výstrahy naprosto nedbal, nýbrž řídíl se toliko životní po- třebou své vlasti a svého chrabrého ná- roda, jehož klid a rozvoj byl by trvale ohrožován, kdyby tato důležitá pevnost na samých hranicích Černé Hory byla v ru- kou takých zapřísáhlých nepřátel a škůd- ců Slovanů, jakými jsou Arnauti albánští, budoucně státně zorganisovaných a uměle posilňovaných. A tak tedy obrátil se o po- moc k národu srbskému a když tersto bra- trsky věrně s ní přichvátal, udeřil na Ska- dar novou odvahou a silou. Dnes prý na 80.000 bojovníků srbsko-černohorských se- vřelo Skadar železným kruhem svým a střelba těžkých obléhacích děl srbských prý vydává Jest samozřejmo, že z takto obklíče- né pevnosti nemohou proniknouti žádné zprávy v šírý svět. Než ejhle! Pojednou jsou vídeňské listy plných zpráv, kterak prý srbskými střelami pobořeny domy ra- kouských příslušníků, rakouský konsulát rakouský strotčinec, biskupství a fran- tiškánský klášter, tak že prý arcibiskup musel se utéci do kostela, kdež tráví na modlitbách se svými zoufalými ovečkami.
Skadar Norddeutsche Allg Slovan král Niko bojovník srbský
7 article
Marně prý se konsulové, rakouský, ja- ko italský, dožadovali na krutých oblehate- lích slitování, aby bezbranné občanské obyvatelstvo Skadru mohlo zkáze vydané město opustit. Zatvrzelý král černohorský nechce jim té milosti dopřáti. A zatím byl král černohorský již před týdny ochoten svoliti k volnému odchodu všech cizích příslušníků z pevnosti, jen když konsulové podají jejich seznam o- sobní. Druhá stížnost rozčileného vídeňské- ho tisku týká se Srbů v Djakově, že prý hrozbami a násilím přinucují celé vesnice katolických Albánců ku přestoupení na víru pravoslavnou, vyhrožujíce jim jinal smrtí; ano prý také již zastřelili jednoho katolického kněze Albánců. Bylo by to poprvé v dějinách srbského národa, kde by jevil po- dobného ducha fanatismu pobělohorských jesuitů a španělských pustošitelů Čech Nikdo tomu nevěří, kdo zná duši srbského A nyní přišla třetí, Vídeň pobuřující událost: Rakousko-uherský obchodní par- ník „škodra“ přistál v černohorském přísta lidu.
Srba Albánec Čechy Vídeň Rakousko
8 article
vu Medvě zvláštní nehodou zrovna dne 13. t. m. ve chvíli, když před přísta- vem tím stanulo šest dopravních lodí řeckých, přivážejících ze Soluna mnoho set srbských vojínů Černohorcům před Skadrem ku pomoci. Pro mělkost přístavu nemohly se při- blížiti ku břehu — když v tom se objevil na obzoru velký válečný křižák turecký za krátko spustil ostrou palbu na uváznuv- ší lodi řecké. Strachujíce se o životy svých srbských bratří, přiměli prý nyní Černo- horci kapitána přistavšího zatím parníku uherského k tomu, aby ohroženým lodím řeckým byl při chvatném vyloďování voj- ska srbského svými čluny nápomocen.
Černohorec Černo
9 article
Chtě nechtě musil prý se kapitán uher- ský povelu Černohorců podrobit a. tak prý skutečně převezl asi 500—600 vojínů srbských z rejdy do přístavu. Zatím tu- recký křižák Hamidie zapálil dvě řecké lo- di, jichž mužstvo vrhalo se do moře, aby plováním se spasilo. Tu opětně Černo- horci nalehali na kapítána uherské lodi, aby tonoucím přispěl ku pomoci, čehož on jim však odepřel, poněvadž se mu vlastní lodníci byli před kulobitím tureckým roz- utekli do úkrytu na pobřeží. — Tak líčí událost sám předseda uhersko-chorvatské společnosti plavební Zikmund Copajičz Rěky v dnešní „N. Fr. Pr.“. Ale i z toho vídeňský tisk učinil krutý přehmat Čer- nohorců, ba hotový nepřátelský atentát na uhersko-rakouskou obchodní loď, dovolá- vaje se ryčně dokonalého zadostučinění se strany Černé Hory. A vskutku oznamuje již dnešní offi- ciosní „Fremdenblatt“ v čele listu, že r a- kousko-uherský jednatel na Cetyni obdrželrozkaz, aby vlá- dě černohorské domluvil jak k vůli případům v Dakové, tak i v pří- stavě v Medvě (San Giovani di Medua) a především k vůli bombardo- vání Škadru. — Kdyby šlo po vůli ví- deňského tisku, byla by ta domluva musila vyznít hodně rázně. Nevíme, jak vskutku zněla, ale litovati jest, že k ní došlo vůbec.
Černohorec Hamidie Černo Copajičz Francie Černá Hora Daková Medv San Giovani di Medua
10 article
Neboť rozum kázal, aby se dřív o všech třech případech vyšetřila a zjistila klidně pravda, nežli se diplomaticky zakročí s verbálními domluvami. Ale ta- kový jest již vídeňský mrav: Napře dse strhne poplach až se zděsí světa pak teprv začne vyšetřovat, až se nápo- sled vyšetří, že šlo o vymyšlené pomluvy a lži, zkrátka, že skutek utek jako ten prizrenský konsul Prochaska, který ted ujíždí na odpočinek do Brasilie. Vždyť vládne a pěstuje se zúmyslně omyl i v samém jádru sporu černohorsko- rakouského. Není totiž pravdou, jak se stá- le tvrdilo, že by veškeré mocnosti byly již jednomyslně se na tom usťa- novily, že Skader děj se co děj musí připadnouti budoucímu Albánsku. Dnes vídeňská „Neue Freie Presse“ už ví, že tomu tak není, pročež střílí ze všech kusů zlostně do Ruska, že se do- sudhalív mlhavý závoj a nepři- zná co do Skadru barvu. Proti vů- li Ruska prý by najisto starý král černo- horský nedobýval Skadru a také Srbové by mu nechvátali ku pomoci, kdyby vě- děli, že to nebude nic platno. — Vídeňský tisk zvěděl to z pešťského vládního „Lloy- du“, který již den před tím (18. března) „z r ůzných přesně inlormova- ných míst byl souhlasně utvr- zen o skutku, že podnes ještě mocnosti evropské stran Ska-
Prochaska Srba Brasilia Rusko Neue Frei Presse
11 article NÍLI
NÍLI dru neučinily žádných závaz- ných usnesení Za těchto okolností má pravdu „Zeit“ když varuje diplomacii rakouskou, aby se k vůli Skadru tak nezadýchala. nýbrž vzala si příklad z Italie, které ta- ké záleží na Albanii. Hanba německého tisku. Myslili jsme, že vídeňské a německé zpra- vodajství po zkušenostech, nabytých za aféry konsula Prochasky, obrátí a bude se spravo- vati naučením, že i o tisku platí přísloví: s po- ctivostí a pravdou nejdál dojdeš. Myslili jsme, že je vyloučena možnost, aby vídeňské a ně- mecké zpravodajství ještě po lekcích, kterého se mu po prizrenském skandálu dostalo ode všeho čestného tisku světa, ještě kdy a proti komu pokračovalo ošuntělými již manevry. kterých zbraněmi jsou lež, utrhání, kleveta a sočení, a účelem, za kterým ty zbraně ta- seny, očernění a hyzdění odpůrce, aby se o něho odvrátily sympatie obecenstva a jinak aby byl podkopán jeho úvěr a on poškozen i materiálně. Ale poslední dnové nás přesvědčili, že vídeňské a německé zpravodajství je nepo- lepšítelné. Ono patrně již nedovede se změnit a napravit, neboť prolhanost stala se základ- nou črtou jeho charakteru. Soustava lží se jim tolikrát osvědčila v boji proti nám če- chům, že svedeni tím úspěchem pozbyli způ- sobilosti bojovati proti kterémukoli odpůrci poctivostí a pravdou. Vídeňské a německé zpravodajství štve nyní usilovně proti Černé Hoře a Srbsku k vůli Albanii. Pánům se nelíbí, že srbský ná- rod. spojený v táboře pod Skadrem, není ochoten na jich komando obětovati velkou část své dědoviny a nad to ovoce svých ve- likých vítězství, aby tím zvětšeno a sesíleno bylo obmýšlené albánské knížectví, jehož úko- lem bude věčně Srby znepokojovati a pře- kážeti.
Srba Albánie Prochaska Srbsko
12 article
Srbům a Černohorcům nikdo neupře prá- va, aby se bránili proti uskutečnění těchto obmyslů a odvrátili od sebe nebezpečí albán- ského státu hned v zárodku a to tím spíše že příští Albanie, dojde-li přece na její zbudo- vání, vždycky bude nástrojem v rukou těch, které ji utvořily. Pokud zbraně, kterými Srbo- vé a Černohorci hájí svou věc, jsou čestné, nikdo čestně myslící neodepře jim sympati a nemusí to právě býti Slovan. Ty sympatíe budou ještě větší, pokud půjde o Černou Ho- ru samotnou, neboť junácká ta zemička pod- stupuje zápas na život a na smrt. Kdokoli ví něco o jejich nerovných a vždycky junáckých bojích s Tureckem, musí ji přát, aby i ona z tu- reckého dědictví získala aspoň tolik, co jestjí třeba, aby si zjednala lepší podminky státního bytu a hospodářského rozvoje. Vídeňské a německé zpravodajství, pro- lhané a podlé, nikdy nepochopí, že naproti junácké Černé Hoře dlužno i nepřiteli jen ju- nácky vystupovati. Naproti ní nesmí být jed- náno podle mízerné zásady vúčel posvěcuje prostředky“ a mysliti si, čím padoušštější jsou prostředky, tím cennějším stává se účel. Ví- deňské a něm. zpravodajství odnese si světo- vější blamáž, než si odneslo z aféry Procha- skovy, bude-li stejné methody uživati k za- puzení Černohorců od hradeb skaderských. Bombardování kalem a smradem neustoupí Černohorci, nedají se odvrátit od svého cílel Cokoli vídeňské a německé zpravodaj- ství v posledních několika dnech dalo do oběhu o Černé Hoře a Srbsku, všecko se uká- zalo čirou a nehoráznou lží. O Srbech rozši- řovali, že v dobytých krajích Starého Srbska povraždili 600 Albanců a ukázala se pravda. že Srbové jako na počátku, tak i nyní získá- vají pro sebe Albance prostředky kulturnými- veřejným pořádkem a spravedlivým soudem.
Srba Černohorec Černá Albánie Turecko Srbsko Albanec
13 article Obého Albanci nejvíce postrádali a protos
Obého Albanci nejvíce postrádali a protos rádi poddávají Srbům, aby jim bylí učiteli vzdělavateli. Od Srbů v té příčině Alban očekávají víc, než od „samostatné Albanie proti jejímuž utvoření už třem protesty se ohradili. Za nejdivočejší albanské kmeny platí Lju ma a Dibra. O nich vídeňské a německé zpra- vodajství oznámilo, že se proti Srbům vzbou- řily. Opět čicá lež! Z toho možno logicky uza- vříti: když ani Ljuma a Dibra se proti Šrbům nevzbouřily, jak by se administrativná a kul- turná činnost jejich osvědčila teprve u kme- nů méně divokých a barbarskýchl O Černohorcích vídeňské a německé zpravodajství vylhalo, že u Medovy ohrozili rakouský parník a v Skadru že schválně bom- bardovali „evropskou“ část města s katoli- ckým chrámem a cizími konsuláty. Prvá lež už zjištěna a ke druhé třeba připamatovati, že Černá Hora cizincům ve Skadru zavřeným ještě tyto dni dala možnost odejíti a žádá jen, aby jí konsulové dalí jejich seznam. T přece jest jednání nejen správné, nýbrž i sho- vívavél
Albanec Srba Ljuma Dibr Šrb Medův Albánie T přece
14 article
Novými lžemi svými vídeňské a německé zpravodajství podalo důkaz, že se napravit ani nehodlá, ani nemůže. Nyní jest na pocti- vém a zvláště slovanském tisku i obecenstvu aby se zařídily podle toho. Zprávy vídeňské- ho a německého zpravodajství přijímejte vždy- cky s nedůvěrou, v těch pak věcech, které jsou jeho vybranými objekty, mějte z předu přesvědčení, že všeliké poplašné noviny je- jích jsou tendenčně vymyšleny, anebo aspoř zkrouceny. Slovanské obecenstvo musí se úplně vymaniti z vlivu vídeňského a něme- ckého zpravodajství, totě nejen v jeho zájmu národním, nýbrž i v zájmu pravdy a veřejné mravnosti i poctivosti. Slovanským novinářům nedána možnost aby škodlivý účin prolhaného zpravodajství vídeňského a německého paralysovali vlastní tiskovou kanceláří,, která by sloužila pouze pravdě. Není tedy jiné obrany proti tomu ti- skovému jedu, než nedatí mu přístupu do svého organismu.
15 title
Válka na Balkáně.
Balkán
16 article Boje u Čataldže.
Boje u Čataldže. Ze Sořije, 20. března. (»Ag: tel. bulg.e U Čataldže postouplla včera ture- cká divize s dělostřelectvem proti levému křídlu bulharskému, byla však s velikými ztrátami odra- žena. Druhá turecká divize táhl proti středu a přiblížila se až na 400 kroků k bulharským zákopům. Bulhaři však podnikli protiútok a zahn ai ji na útěk. Turci zanechali n bojišti 500 mrtvých a raněný ch. K večeru pokusil se nepřítel se šesti prapory o útok na nejkrajnější levé křídlo Bulharů. Střel b naší pěchoty a dělostřelectva zabráníla však nepříteli se pří- blížiti a donutila jej dáti se na ústup. Následkem strašné porážky, kterou ne- přítel včera utrpěl na levém křídle, ne- pokusil se včera na tomto místě o žád ný Pohyb. Turecký zdravotní sbor sbírá mrtvoly Turků v předvčerejším boji padlých. Bombardování Skadru. Zo Sarajeva, 20. března. „Srpska Riječ“ oznamuje z Cetyně, že srb- ská těžká oblehací děla zahájila střelbu na Skader. Účinek střelby je děsný. Skader je v plamenech. 80.000 srbského vojska pod vele-
Bulhar Turek Sořijá Čataldža zo Sarajevo Srpsko Riječ
17 article
V drobném prodejíi ranní čialo o spbě . . za le Ve nliárkách na venkově ranní čislo . . . . . rečern inscráty plati se hotové napřed. opiafot r ln Tam nachánojí se (ee redakce tlskárna, k , pxpodice Rakopiny se nevrane
18 article
ním krále Mikuláše připravuje se k hromadnému útoku na Skader. Jeho pád dlužno očekávati co nej- dříve. Bělehradské návštěvy bulharského vyslance. Slk. Z Bělehradu, 20. března: (Zvl. tel. »Nár. L«.) Bulharský vyslanec Tošev na- vštívil m.-p. Pašiče a zdržel se u něho delší dobu. Před tím navštívil ruského vy- slance Hartwiga. V politických kruzích domnívají se, že přijel ze Sofije s určitými příkazy v přičině sporů bulharsko-srbských. Srbská skupštína. — Příročí prodlouženo na čtvrt leta. Slk. Z Bělehradu, 20. března. (Zvl. tel. »Nár. L.«) V poslaneckých kruzích ujišťují, že vláda jesť odhodlána svolati národní skupštinu v I. polovici dubna. Včera usneseno prodloužiti mora t o- rium na další tři měsíce, ale zároveň po- ukázána příslušná mínisterstva vypracovat návrh na jeho likvidaci. »Köln. Ztg.« o sítuací. M. Z Kolína n. R., 20. března. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Berlínský zpravodaj »Köla. Ztgu.« oznamuje k situaci, že naděje v brzké uzavření míru nezmenšila se pessímistickými zprávami posledních dnů, neboť je zjevno. že válčící strany jsou unaveny spíše finanč- ními než vojenskými svízely. Myslí se, že hotová již nota velmocí, která — dostanou-li všichni balkánšti vyslanci své instrukce — může být ihned doručena, bude balkánskými státy přijata, nabídnou-li se lím finanční výhody. Ve finanění otázce spočívá ostatně nejmocnější podnět ku povolností balkán- ských spojeneů. Poselství gen. Dímitrijeva ruskému caru. Z Berlína, 20. března. (Zvl. telg. »Nár. Listů«.) Dle petrohradského telegramu »Voss. Ztg.« gen. Dimitrijev přinesl sem důležité psaní od krále bulharského. Vůči žurnalistům však choval se velmi zdrželivě. (Viz poslední zprávy.)
Mikuláš Tošev Pašič Hartwig Köln Voss Dimitrijev Bělehrad Kolín Berlín
19 title
Napjetí mezi. Rakousko -Uher- skem a Černou Horou.
Rakousko Uhry Černá Hora
20 article Rakouské rozklady na Cetyni
Rakouské rozklady na Cetyni Z Vídně, 20. března. (»Fremdenblatt «)e Rakousko-uherský diplomatický jednatel na Cetyni dostal rozkaz, aby u černohorské vlády učinil rozklady pro událo sti v Dakové a pro bombardování Skadru. Z Vídně, 20. března. (K. k.) Ve příčině dífferencí mezi Rakousko-Uherskem a Černou Horou konstatuje „W. Al1g. Ztg.“, že při rozkladu rakousko-uherského diplomatického zástupce v Cetyni o svobodném odchodu ob- čanského obyvatelstva ve Skadru Rakousko- Uhersko zastupuje ideje humanity, aby bylo zamezeno zbytečné krveprolévání, a hrůzy války byly dle možnosti zmenšeny. Takév záležitosti snah černohorských úřadů v Al- bánsku, přiměti katolíky a mohamedány nási- lím ku přestoupení na řecko-východní víru, řídí se monarchie stanoviskem tolerance a humanity. Dalšt rozklad vlády rakousko- uherské byl učiněn pro zavraždění františkán- ského kněze Paliče v Dakové, při čemž vláda černohorská sice vyslovila ochotu dovoliti arcibiskupu prizrenskému, aby vykonal kano- nické šetření, avšak účast rakousko-uher- ského místokonsula při šetření zamítla s odů- vodněním, že by byla v odporu se suverennímí právy Černé Hory, protože zmíněná dálost se stala na území černohorském. List soudí, že tímto rozhodnutím černohorské vlády nebylo
Vídeň Rakousko RakouskoUhersko Alo Daková Černá Hora
21 title
FEUILLETON.
22 article Básně Václava Bolemíra Nebeského.
Básně Václava Bolemíra Nebeského. Bylo lze očekávati, že jakmile uplyne třicetiletá lhůta od smrti spisovatelovy a tím vyprší právo autorské, dostane se nám také zde nového vydání jeho životního díla. čilá „Světová knihovna“ pospíšila sia vydala všecky Nebeského „Básně“ “. A (zů- stavujíce rozbor vydání hlídce literární) řek- něme hned aspoň tolik, že je vydala mnohem šťastněji nežli nedávný výbor z Jablonského: pečlivě revidovaný text postupem vývojovým * nutným doprovodem bibliografickým a lite- rárním. Nebeský nepsal veršů dlouho; sotva šest let, asi jako u Langra, trvá jeho původní tvo- řivost básnická. Ale ukázky ty jsou zajímavé pro autora i dobu jeho Přítel Tyl, jenž nadání Václava Nebeské- ho tuze si vážil, od r. 1838 ve „Květech“ oti- skoval jeho lyrické verše. Po krátkém milost- ném blahu, které mluví z těchto prvotin, pro- niká je již melancholie zklamaného, hledajíc náhradu v přírodě a v úvahách o duchu a vý- voji člověčenstva. Kam Nebeský mířil, jasně ukazuje zlomek z pozůstalosti jeho, nadepsaný „Bard“. Bás- nikova duše obrací se k mužům v minulosti národů, kteří v žáru hranic pěli Bohu chválu, ku průkopníkům lidstva a lidství, kteří na svých plecích nesli všecko břímě svých sto- letí; k těm, kteří krví svou zúrodnili příšt vývoj člověčenstva; k těm, kdo věřili a věří, že opravdu se blíží vykoupení a omlazení Václav Bolemir Nebeský: Básn ě. Vyda Risger. (Světové knihovny č. 1066 — 6n. Nli j or v Prare 191
Václav Bolemíra Nebeský Langer Tyl Bard bůh Bolemir Vyda Risger
23 article
národů. To už byla hlasitá zvěst rodícího se roku 1848. A není potřebí podrobných paralel, aby- chom poznali, že z „Barda“ mluví milovaný Lenau, jako v jiných motivech Nebeského také Byron a Heine, Hugo a Goethe romantik zůstavili stopy znatelné. Nejvíce souvíslosti s tehdejším světem myšlenkovým projevila však obšírnější lyri- cko-epická báseň Nebeského, předčasný zá- věr jeho poetického díla. Jsou to „Proti- chůdci“, v drobné knížce v Praze vyšl r. 1844. Nebeský zde ústy několika csob především postavou Ahasverovou, promluvi za novověkého typického rozhárance. Je povědomo, že vedle titanského zjev Promethcova a Faustova věčný žid Ahasver nejvíce vábil novou poesii, zejména něme- ckou. Nebeskému blízkou. Ahasver je po- stava vděčná. Tradice praví, že umdleného Krista, vedeného na kříž, zapudil od svého prahu a proto je odsouzen k věčnému puto- vání bez cíle a klidu. Vidí vznikati a zanikati staletí s veškerým světem myšlenkovým, pro- žívá krvavé zápasy, duševní muka a nicotu všeho snažení lidského, a přece nemůže se dočkati dobrodiní, jehož je dopřáno každému živoucímu organismu: klidu smrti. V postavě Ahasverově novověká negace a skepse filo- sofická našla pro poesii podklad velmi vítaný. Z Němců již na sklonku věku XVIII. s motivu toho zmocnil Schubart; později vedle jiných Lenau, Zedlitz, Auerbach a zejména Julius Mosen, jenž r. 1838 v postavě Ahasve- rově jako v rámci zachytil kulturní vývoj li- stva a věčně bloudícího, ale zároveň neúmor- ně postupujícího ducha lidského. Také Nebeského „Protichůdci“, jinak my- šlenkou, z niž vyrůstají, dosti temní, jsou pře- syceni líčením výjevů z přírody i vývoje dě- jinného a rellexemi o základních záhadách
Lenau Nebeský Byron Hein Hugo Goethe Ahasverův Faustův Ahasver Krist Schubart Zedlitz Auerbach Julius Mosen Praha
24 article
pohádky světové; vlastního, reálního děje také v nich je poskrovnu. V první části vynoří se osamělý jezdec za temné noci pronásledovaný smečkou vlků Básník je ve svém živlu děsu a hrůzy, pusto- ty a smutku, a zrovna se utápí v odbočujících obrazech a přirovnáních, takže vyrozumíváme jen napolo, že štvaný muž je osoba upřímně věřící a zbožná, že v zoufalém zápase mysl na ženu a dítě, a že hrozí se bídné smrti pro nicotu oběti, poněvadž paže své posvětil boj za domovinu. Z kritické situace zápasícího muže vyprostí Ahasver, omšená, obrovitá po- stava, pokrytá plísní věků, před nímž divoká zvěř zděšeně prchá. Opět básník hojnými od- bočkami kreslí osudy věčného žida: marně hledal vysvobození z tíhy životní v plamenech hořícího Jerusalema, v klesajícím Římě, ve vřavě bitevní, mezi rozzuřenými lvy a vztek- lými hyenami, ve vlnách niagarských, v ho- řících pralesích, v horkém písku Sahary, v věčném ledu na točnách a v jícnech sopečných — do dna jest mu vyčerpati kletbu reálníh života, poněvadž nepochopil ideálního sebe- obětování Kristova pro blaho veškerého člo- věčenstva.
Ahasver Kristův Jeruzalém Řím
25 article
Tento jezdec a Ahasver je první dvojiee protichůdcův Touž dobou jiný jezdec se ubírá temným lesem, muž jiné povahy, v jiném rozpolože- ní mysli, za jiným cílem. Je to bujný krasavec motýl poletující od květiny ke květině, opáje- jící se rozkoší dívčích ramen, proudy vína. bujnou hudbou a zpěvem a bakchantickým tancem, odvážným lovem, břítkým šermem dobrodružným bojem, nepřítel modlení omrti, prototyp Dona Juana. Jéde k černo- kněžníku pro nápoj věčného života — a tam jej cestou stihne Morní panna, příšerná by- tost, na jejíž pouhý pokyn šátkem krvavým vosníce a města mění se ve hřbitovy. V smrtí- cím objetí s touto pannou nastává jezdci ší- lený úprk. Marně opět Ahasver vrhá se jív náruč, o n neumírá. Za to prst morové panny dotýká se zbožných klášterů a bílých dvorů tichých vísek a panských zámků, hynou plné kostely nábožných duší, mlkne jásavý cymbál výškajících svatebčanův — a bujný jezdec náručí morové panny choulí se již jen jako zlomený stín.
Ahasver Juan
26 article
Básník na episody, které daleko vybí hají z rámce osnovy, znovu vyplýtval všecky své barvy, ale celku tím jasnosti nepřidal. Zdá se, že první jezdec idealista a druhý je- zdec požitkář představují mu druhou dvojici protichůdcův. Třetí oddíl básně, závěr, začíná obraz těžké nálady podzimní, melancholická touha zlomené duše lidské po věčném klidu a mlče- ní. S tou touhou v srdci opět se zjeví Ahasver. Prožitá staletí znovu táhnou ve vzpomínkách před jeho zrakem: stará říše Hebrejů, rozptý- lených po všem světě: smavá Hellas se svým ztělesněným ideálem krásy; světovládný Řím césarů; mučednické počátky rodícího se kře- sťanstvíi svět rytířský s výpravami křížový- mí — atd., atd., až do přítomností. Než Ahasver vidi toliko vnější zjevy: hlubšíh smyslu a podstaty jejich vnitřní, která je vše- cky svazuje v celek, nechápe. Jen po koneč- ném klidu prahne a touží. A toho posléze se mu dostává. Morní panna totiž k nohám věčného žida pustí vysíleného, umořeného mládence, jenž spoutati chtěl celý svět, a oba mužové hledí si v tvář. Ahasver: nezkrocená negace. Do Juan: nezkrotný chtíč — zde jsou zmožení pokořeni. A poněvadž se pokořili, oproštěli. zdětštěli, klesnou si v náruč a z dopuštění božího umírají Třetí oddil básně má tedy třetí dvojicí protichůdeův: druhého jezdce a Ahasvera.
Ahasver Juan Řím
27 article
Nebudeme zde rozbírati a ukazovati, ko- lik v „Protichůdcích“ Nebeský čerpal z no- vějších básníků, hlavně německých, a kterak užil Mickiewiczova „Wallenroda“; jak vyma- loval svůj rodný kraj; kterak do osnovy vsu- nul několik genrových obrázků z tehdejšího života atd. Stačiž zde již jen poznatek dvojí. Předně, že Nebeský po Máchovi u nás první se pokusil o báseň vyššího slohu, kde vyslovuje nesmiřitelný spor několikerých ná- zorů světových v rámci látky celkem náhod- né. Zde ovšem, ať báseň posuzujeme sebe bla- hovolněji, je Achillova pata Nebeského sklad- by. Myšlenkově Ahasver jeho se nerovná po- dobným hlubokým postavám v literaturách ji- ných. Snad básník chtěl v něm ztělesniti zpá- tečnický odpor starého světa proti pokroko- vým ideám Ježíše Krista, mluvčího a obhájce vyděděných zástupův, a zároveň nechápavost povrchního pozorovatele, který v dějinách lid- stva spatřuje pouze náhodnou směs událostí bez velikého plánu světového umu, bez har- monie všehomíra. Snad v prvním jezdci chtěí představiti bojovníka za ideální statky člově- čenstva a v druhém zavrhnouti pouhý poži- tek hmoty. Opakujeme: s nad. Neboť jasné to není; na takový úkol nestačovala skladate- lova síla básnická. Nicméně pokus jeho tehdy byl moderní, ukazoval do budoucnosti, a če- ský verš později nejednou se vrátil k thematu Nebeského samostatněji a šťastněji. A za druhě: náladová malba přírodnía barvité fresky a reflexe z dějinného vývoje lidstva, jak je Nebeský v „Protichůdcích“ roz- vádí po Byronovi, Lenauovi, Anastasíovi Grü- novi a jiných a jedním směrem i po Máchovi, staly se trvalým inventářem nové poesie naší, který v rozličných obměnách náleží k jejím nejvděčnějším prostředkům výrazovým
Mickiewiczův Wallenrod Nebeský Mácha achillův Krist Byron Lenau Anastasí Grü