1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 21. března 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní liety
předplácí se
v Praze v administrae
na rteta : . : : 8 K =
s dvojí doná ško
na rliota: . : : ? k 6n
ve filiálkách
na měslo.. . . 2 K N0
měsle. Poštou!
i: : : : k
dvojí zisnlk
: ei
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
K vůli Albanii ...
K vůli Albanii ...
Po krátkém uklidnění opět trudné
chvíle rozčilující nejistoty. Neblahá otázka
albánská hrozí zjítřiti vášně a nalíti toky
petroleje do ohně balkánského.
Bombardování Skadru těžkými oble-
hacími děly srbskými rozčililo Víden
i Berlin nade vše pomýšlení. Považovalit
diplomaté rakousko-němečtí za jisté, že
Černohorci upustí od dobýván
Skadru, jakmile se jim s veškerým dů-
razem ohlásí, že v radě mocností evrop-
ských jest o budoucnosti Skadru již defini-
tivně rozhodnuto tak, že stůj co stůj,
ať dobytý či nedobytý, případne příštímu
státu albánskému a nikdy Černé Hoře. Mi-
nulé neděle oznamoval to německý říšský
kancléř důtklivou notou svého orgánu
Černohorec
Albánie
Berlín
Černá hoře
6
article
„Norddeutsche Allgem. Ztg.“ králi Niko-
lovi, aby darmo neplýtval životy svých u-
datných vojínů, že mu sebe slavnější do-
bytí Skadru nebude nic platno. Než černo-
horský král německé té výstrahy naprosto
nedbal, nýbrž řídíl se toliko životní po-
třebou své vlasti a svého chrabrého ná-
roda, jehož klid a rozvoj byl by trvale
ohrožován, kdyby tato důležitá pevnost na
samých hranicích Černé Hory byla v ru-
kou takých zapřísáhlých nepřátel a škůd-
ců Slovanů, jakými jsou Arnauti albánští,
budoucně státně zorganisovaných a uměle
posilňovaných. A tak tedy obrátil se o po-
moc k národu srbskému a když tersto bra-
trsky věrně s ní přichvátal, udeřil na Ska-
dar novou odvahou a silou. Dnes prý na
80.000 bojovníků srbsko-černohorských se-
vřelo Skadar železným kruhem svým a
střelba těžkých obléhacích děl srbských
prý vydává
Jest samozřejmo, že z takto obklíče-
né pevnosti nemohou proniknouti žádné
zprávy v šírý svět. Než ejhle! Pojednou
jsou vídeňské listy plných zpráv, kterak
prý srbskými střelami pobořeny domy ra-
kouských příslušníků, rakouský konsulát
rakouský strotčinec, biskupství a fran-
tiškánský klášter, tak že prý arcibiskup
musel se utéci do kostela, kdež tráví na
modlitbách se svými zoufalými ovečkami.
Skadar
Norddeutsche Allg
Slovan
král Niko
bojovník srbský
7
article
Marně prý se konsulové, rakouský, ja-
ko italský, dožadovali na krutých oblehate-
lích slitování, aby bezbranné občanské
obyvatelstvo Skadru mohlo zkáze vydané
město opustit. Zatvrzelý král černohorský
nechce jim té milosti dopřáti.
A zatím byl král černohorský již před
týdny ochoten svoliti k volnému odchodu
všech cizích příslušníků z pevnosti, jen
když konsulové podají jejich seznam o-
sobní.
Druhá stížnost rozčileného vídeňské-
ho tisku týká se Srbů v Djakově, že prý
hrozbami a násilím přinucují celé vesnice
katolických Albánců ku přestoupení na
víru pravoslavnou, vyhrožujíce jim jinal
smrtí; ano prý také již zastřelili jednoho
katolického kněze Albánců.
Bylo by to poprvé v dějinách
srbského národa, kde by jevil po-
dobného ducha fanatismu pobělohorských
jesuitů a španělských pustošitelů Čech
Nikdo tomu nevěří, kdo zná duši srbského
A nyní přišla třetí, Vídeň pobuřující
událost: Rakousko-uherský obchodní par-
ník „škodra“ přistál v černohorském přísta
lidu.
Srba
Albánec
Čechy
Vídeň
Rakousko
8
article
vu Medvě zvláštní nehodou zrovna dne
13. t. m. ve chvíli, když před přísta-
vem tím stanulo šest dopravních lodí
řeckých, přivážejících ze Soluna mnoho
set srbských vojínů Černohorcům před
Skadrem ku pomoci.
Pro mělkost přístavu nemohly se při-
blížiti ku břehu — když v tom se objevil
na obzoru velký válečný křižák turecký
za krátko spustil ostrou palbu na uváznuv-
ší lodi řecké. Strachujíce se o životy svých
srbských bratří, přiměli prý nyní Černo-
horci kapitána přistavšího zatím parníku
uherského k tomu, aby ohroženým lodím
řeckým byl při chvatném vyloďování voj-
ska srbského svými čluny nápomocen.
Černohorec
Černo
9
article
Chtě nechtě musil prý se kapitán uher-
ský povelu Černohorců podrobit a. tak
prý skutečně převezl asi 500—600 vojínů
srbských z rejdy do přístavu. Zatím tu-
recký křižák Hamidie zapálil dvě řecké lo-
di, jichž mužstvo vrhalo se do moře, aby
plováním se spasilo. Tu opětně Černo-
horci nalehali na kapítána uherské lodi,
aby tonoucím přispěl ku pomoci, čehož on
jim však odepřel, poněvadž se mu vlastní
lodníci byli před kulobitím tureckým roz-
utekli do úkrytu na pobřeží. — Tak líčí
událost sám předseda uhersko-chorvatské
společnosti plavební Zikmund Copajičz
Rěky v dnešní „N. Fr. Pr.“. Ale i z toho
vídeňský tisk učinil krutý přehmat Čer-
nohorců, ba hotový nepřátelský atentát na
uhersko-rakouskou obchodní loď, dovolá-
vaje se ryčně dokonalého zadostučinění se
strany Černé Hory.
A vskutku oznamuje již dnešní offi-
ciosní „Fremdenblatt“ v čele listu, že r a-
kousko-uherský jednatel na
Cetyni obdrželrozkaz, aby vlá-
dě černohorské domluvil jak
k vůli případům v Dakové, tak i v pří-
stavě v Medvě (San Giovani di
Medua) a především k vůli bombardo-
vání Škadru. — Kdyby šlo po vůli ví-
deňského tisku, byla by ta domluva musila
vyznít hodně rázně. Nevíme, jak vskutku
zněla, ale litovati jest, že k ní došlo vůbec.
Černohorec
Hamidie
Černo
Copajičz
Francie
Černá Hora
Daková
Medv
San Giovani di Medua
10
article
Neboť rozum kázal, aby se dřív o
všech třech případech vyšetřila a zjistila
klidně pravda, nežli se diplomaticky
zakročí s verbálními domluvami. Ale ta-
kový jest již vídeňský mrav: Napře dse
strhne poplach až se zděsí světa
pak teprv začne vyšetřovat, až se nápo-
sled vyšetří, že šlo o vymyšlené pomluvy
a lži, zkrátka, že skutek utek jako ten
prizrenský konsul Prochaska, který ted
ujíždí na odpočinek do Brasilie.
Vždyť vládne a pěstuje se zúmyslně
omyl i v samém jádru sporu černohorsko-
rakouského. Není totiž pravdou, jak se stá-
le tvrdilo, že by veškeré mocnosti byly
již jednomyslně se na tom usťa-
novily, že Skader děj se co děj musí
připadnouti budoucímu Albánsku.
Dnes vídeňská „Neue Freie Presse“
už ví, že tomu tak není, pročež střílí ze
všech kusů zlostně do Ruska, že se do-
sudhalív mlhavý závoj a nepři-
zná co do Skadru barvu. Proti vů-
li Ruska prý by najisto starý král černo-
horský nedobýval Skadru a také Srbové
by mu nechvátali ku pomoci, kdyby vě-
děli, že to nebude nic platno. — Vídeňský
tisk zvěděl to z pešťského vládního „Lloy-
du“, který již den před tím (18. března)
„z r ůzných přesně inlormova-
ných míst byl souhlasně utvr-
zen o skutku, že podnes ještě
mocnosti evropské stran Ska-
Prochaska
Srba
Brasilia
Rusko
Neue Frei Presse
11
article
NÍLI
NÍLI
dru neučinily žádných závaz-
ných usnesení
Za těchto okolností má pravdu „Zeit“
když varuje diplomacii rakouskou, aby se
k vůli Skadru tak nezadýchala.
nýbrž vzala si příklad z Italie, které ta-
ké záleží na Albanii.
Hanba německého tisku.
Myslili jsme, že vídeňské a německé zpra-
vodajství po zkušenostech, nabytých za aféry
konsula Prochasky, obrátí a bude se spravo-
vati naučením, že i o tisku platí přísloví: s po-
ctivostí a pravdou nejdál dojdeš. Myslili jsme,
že je vyloučena možnost, aby vídeňské a ně-
mecké zpravodajství ještě po lekcích, kterého
se mu po prizrenském skandálu dostalo ode
všeho čestného tisku světa, ještě kdy a proti
komu pokračovalo ošuntělými již manevry.
kterých zbraněmi jsou lež, utrhání, kleveta
a sočení, a účelem, za kterým ty zbraně ta-
seny, očernění a hyzdění odpůrce, aby se o
něho odvrátily sympatie obecenstva a jinak
aby byl podkopán jeho úvěr a on poškozen
i materiálně.
Ale poslední dnové nás přesvědčili, že
vídeňské a německé zpravodajství je nepo-
lepšítelné. Ono patrně již nedovede se změnit
a napravit, neboť prolhanost stala se základ-
nou črtou jeho charakteru. Soustava lží se
jim tolikrát osvědčila v boji proti nám če-
chům, že svedeni tím úspěchem pozbyli způ-
sobilosti bojovati proti kterémukoli odpůrci
poctivostí a pravdou.
Vídeňské a německé zpravodajství štve
nyní usilovně proti Černé Hoře a Srbsku
k vůli Albanii. Pánům se nelíbí, že srbský ná-
rod. spojený v táboře pod Skadrem, není
ochoten na jich komando obětovati velkou
část své dědoviny a nad to ovoce svých ve-
likých vítězství, aby tím zvětšeno a sesíleno
bylo obmýšlené albánské knížectví, jehož úko-
lem bude věčně Srby znepokojovati a pře-
kážeti.
Srba
Albánie
Prochaska
Srbsko
12
article
Srbům a Černohorcům nikdo neupře prá-
va, aby se bránili proti uskutečnění těchto
obmyslů a odvrátili od sebe nebezpečí albán-
ského státu hned v zárodku a to tím spíše
že příští Albanie, dojde-li přece na její zbudo-
vání, vždycky bude nástrojem v rukou těch,
které ji utvořily. Pokud zbraně, kterými Srbo-
vé a Černohorci hájí svou věc, jsou čestné,
nikdo čestně myslící neodepře jim sympati
a nemusí to právě býti Slovan. Ty sympatíe
budou ještě větší, pokud půjde o Černou Ho-
ru samotnou, neboť junácká ta zemička pod-
stupuje zápas na život a na smrt. Kdokoli ví
něco o jejich nerovných a vždycky junáckých
bojích s Tureckem, musí ji přát, aby i ona z tu-
reckého dědictví získala aspoň tolik, co jestjí
třeba, aby si zjednala lepší podminky státního
bytu a hospodářského rozvoje.
Vídeňské a německé zpravodajství, pro-
lhané a podlé, nikdy nepochopí, že naproti
junácké Černé Hoře dlužno i nepřiteli jen ju-
nácky vystupovati. Naproti ní nesmí být jed-
náno podle mízerné zásady vúčel posvěcuje
prostředky“ a mysliti si, čím padoušštější jsou
prostředky, tím cennějším stává se účel. Ví-
deňské a něm. zpravodajství odnese si světo-
vější blamáž, než si odneslo z aféry Procha-
skovy, bude-li stejné methody uživati k za-
puzení Černohorců od hradeb skaderských.
Bombardování kalem a smradem neustoupí
Černohorci, nedají se odvrátit od svého cílel
Cokoli vídeňské a německé zpravodaj-
ství v posledních několika dnech dalo do
oběhu o Černé Hoře a Srbsku, všecko se uká-
zalo čirou a nehoráznou lží. O Srbech rozši-
řovali, že v dobytých krajích Starého Srbska
povraždili 600 Albanců a ukázala se pravda.
že Srbové jako na počátku, tak i nyní získá-
vají pro sebe Albance prostředky kulturnými-
veřejným pořádkem a spravedlivým soudem.
Srba
Černohorec
Černá
Albánie
Turecko
Srbsko
Albanec
13
article
Obého Albanci nejvíce postrádali a protos
Obého Albanci nejvíce postrádali a protos
rádi poddávají Srbům, aby jim bylí učiteli
vzdělavateli. Od Srbů v té příčině Alban
očekávají víc, než od „samostatné Albanie
proti jejímuž utvoření už třem
protesty se ohradili.
Za nejdivočejší albanské kmeny platí Lju
ma a Dibra. O nich vídeňské a německé zpra-
vodajství oznámilo, že se proti Srbům vzbou-
řily. Opět čicá lež! Z toho možno logicky uza-
vříti: když ani Ljuma a Dibra se proti Šrbům
nevzbouřily, jak by se administrativná a kul-
turná činnost jejich osvědčila teprve u kme-
nů méně divokých a barbarskýchl
O Černohorcích vídeňské a německé
zpravodajství vylhalo, že u Medovy ohrozili
rakouský parník a v Skadru že schválně bom-
bardovali „evropskou“ část města s katoli-
ckým chrámem a cizími konsuláty. Prvá lež
už zjištěna a ke druhé třeba připamatovati,
že Černá Hora cizincům ve Skadru zavřeným
ještě tyto dni dala možnost odejíti a žádá
jen, aby jí konsulové dalí jejich seznam. T
přece jest jednání nejen správné, nýbrž i sho-
vívavél
Albanec
Srba
Ljuma
Dibr
Šrb
Medův
Albánie
T přece
14
article
Novými lžemi svými vídeňské a německé
zpravodajství podalo důkaz, že se napravit
ani nehodlá, ani nemůže. Nyní jest na pocti-
vém a zvláště slovanském tisku i obecenstvu
aby se zařídily podle toho. Zprávy vídeňské-
ho a německého zpravodajství přijímejte vždy-
cky s nedůvěrou, v těch pak věcech, které
jsou jeho vybranými objekty, mějte z předu
přesvědčení, že všeliké poplašné noviny je-
jích jsou tendenčně vymyšleny, anebo aspoř
zkrouceny. Slovanské obecenstvo musí se
úplně vymaniti z vlivu vídeňského a něme-
ckého zpravodajství, totě nejen v jeho zájmu
národním, nýbrž i v zájmu pravdy a veřejné
mravnosti i poctivosti.
Slovanským novinářům nedána možnost
aby škodlivý účin prolhaného zpravodajství
vídeňského a německého paralysovali vlastní
tiskovou kanceláří,, která by sloužila pouze
pravdě. Není tedy jiné obrany proti tomu ti-
skovému jedu, než nedatí mu přístupu do
svého organismu.
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Boje u Čataldže.
Boje u Čataldže.
Ze Sořije, 20. března. (»Ag: tel. bulg.e
U Čataldže postouplla včera ture-
cká divize s dělostřelectvem proti
levému křídlu bulharskému, byla
však s velikými ztrátami odra-
žena.
Druhá turecká divize táhl
proti středu a přiblížila se až na 400 kroků
k bulharským zákopům. Bulhaři však
podnikli protiútok a zahn ai
ji na útěk. Turci zanechali n
bojišti 500 mrtvých a raněný ch.
K večeru pokusil se nepřítel se šesti
prapory o útok na nejkrajnější
levé křídlo Bulharů. Střel b
naší pěchoty a dělostřelectva
zabráníla však nepříteli se pří-
blížiti a donutila jej dáti se
na ústup.
Následkem strašné porážky, kterou ne-
přítel včera utrpěl na levém křídle, ne-
pokusil se včera na tomto místě o žád ný
Pohyb. Turecký zdravotní sbor sbírá
mrtvoly Turků v předvčerejším boji padlých.
Bombardování Skadru.
Zo Sarajeva, 20. března. „Srpska
Riječ“ oznamuje z Cetyně, že srb-
ská těžká oblehací děla zahájila
střelbu na Skader. Účinek střelby
je děsný. Skader je v plamenech.
80.000 srbského vojska pod vele-
Bulhar
Turek
Sořijá
Čataldža
zo Sarajevo
Srpsko Riječ
17
article
V drobném prodejíi
ranní čialo o spbě . . za le
Ve nliárkách na venkově
ranní čislo . . . . .
rečern
inscráty
plati se hotové napřed.
opiafot r ln
Tam nachánojí se (ee
redakce tlskárna, k , pxpodice
Rakopiny se nevrane
18
article
ním krále Mikuláše připravuje se
k hromadnému útoku na Skader.
Jeho pád dlužno očekávati co nej-
dříve.
Bělehradské návštěvy bulharského vyslance.
Slk. Z Bělehradu, 20. března: (Zvl. tel.
»Nár. L«.) Bulharský vyslanec Tošev na-
vštívil m.-p. Pašiče a zdržel se u něho
delší dobu. Před tím navštívil ruského vy-
slance Hartwiga.
V politických kruzích domnívají se, že
přijel ze Sofije s určitými příkazy v přičině
sporů bulharsko-srbských.
Srbská skupštína. — Příročí prodlouženo na
čtvrt leta.
Slk. Z Bělehradu, 20. března. (Zvl. tel.
»Nár. L.«) V poslaneckých kruzích ujišťují,
že vláda jesť odhodlána svolati národní
skupštinu v I. polovici dubna.
Včera usneseno prodloužiti mora t o-
rium na další tři měsíce, ale zároveň po-
ukázána příslušná mínisterstva vypracovat
návrh na jeho likvidaci.
»Köln. Ztg.« o sítuací.
M. Z Kolína n. R., 20. března. (Zvl.
telegr. »Nár. L.«) Berlínský zpravodaj »Köla.
Ztgu.« oznamuje k situaci, že naděje v brzké
uzavření míru nezmenšila se pessímistickými
zprávami posledních dnů, neboť je zjevno.
že válčící strany jsou unaveny spíše finanč-
ními než vojenskými svízely. Myslí se, že
hotová již nota velmocí, která — dostanou-li
všichni balkánšti vyslanci své instrukce —
může být ihned doručena, bude balkánskými
státy přijata, nabídnou-li se lím finanční
výhody. Ve finanění otázce spočívá ostatně
nejmocnější podnět ku povolností balkán-
ských spojeneů.
Poselství gen. Dímitrijeva ruskému caru.
Z Berlína, 20. března. (Zvl. telg. »Nár.
Listů«.) Dle petrohradského telegramu »Voss.
Ztg.« gen. Dimitrijev přinesl sem důležité
psaní od krále bulharského. Vůči
žurnalistům však choval se velmi zdrželivě.
(Viz poslední zprávy.)
Mikuláš
Tošev
Pašič
Hartwig
Köln
Voss
Dimitrijev
Bělehrad
Kolín
Berlín
19
title
Napjetí mezi. Rakousko -Uher-
skem a Černou Horou.
Rakousko
Uhry
Černá Hora
20
article
Rakouské rozklady na Cetyni
Rakouské rozklady na Cetyni
Z Vídně, 20. března. (»Fremdenblatt «)e
Rakousko-uherský diplomatický jednatel na
Cetyni dostal rozkaz, aby u černohorské
vlády učinil rozklady pro událo sti
v Dakové a pro bombardování
Skadru.
Z Vídně, 20. března. (K. k.) Ve příčině
dífferencí mezi Rakousko-Uherskem a Černou
Horou konstatuje „W. Al1g. Ztg.“, že při
rozkladu rakousko-uherského diplomatického
zástupce v Cetyni o svobodném odchodu ob-
čanského obyvatelstva ve Skadru Rakousko-
Uhersko zastupuje ideje humanity, aby bylo
zamezeno zbytečné krveprolévání, a hrůzy
války byly dle možnosti zmenšeny. Takév
záležitosti snah černohorských úřadů v Al-
bánsku, přiměti katolíky a mohamedány nási-
lím ku přestoupení na řecko-východní víru,
řídí se monarchie stanoviskem tolerance a
humanity. Dalšt rozklad vlády rakousko-
uherské byl učiněn pro zavraždění františkán-
ského kněze Paliče v Dakové, při čemž vláda
černohorská sice vyslovila ochotu dovoliti
arcibiskupu prizrenskému, aby vykonal kano-
nické šetření, avšak účast rakousko-uher-
ského místokonsula při šetření zamítla s odů-
vodněním, že by byla v odporu se suverennímí
právy Černé Hory, protože zmíněná dálost se
stala na území černohorském. List soudí, že
tímto rozhodnutím černohorské vlády nebylo
Vídeň
Rakousko
RakouskoUhersko
Alo
Daková
Černá Hora
22
article
Básně Václava Bolemíra Nebeského.
Básně Václava Bolemíra Nebeského.
Bylo lze očekávati, že jakmile uplyne
třicetiletá lhůta od smrti spisovatelovy a tím
vyprší právo autorské, dostane se nám také
zde nového vydání jeho životního díla.
čilá „Světová knihovna“ pospíšila sia
vydala všecky Nebeského „Básně“ “. A (zů-
stavujíce rozbor vydání hlídce literární) řek-
něme hned aspoň tolik, že je vydala mnohem
šťastněji nežli nedávný výbor z Jablonského:
pečlivě revidovaný text postupem vývojovým
* nutným doprovodem bibliografickým a lite-
rárním.
Nebeský nepsal veršů dlouho; sotva šest
let, asi jako u Langra, trvá jeho původní tvo-
řivost básnická. Ale ukázky ty jsou zajímavé
pro autora i dobu jeho
Přítel Tyl, jenž nadání Václava Nebeské-
ho tuze si vážil, od r. 1838 ve „Květech“ oti-
skoval jeho lyrické verše. Po krátkém milost-
ném blahu, které mluví z těchto prvotin, pro-
niká je již melancholie zklamaného, hledajíc
náhradu v přírodě a v úvahách o duchu a vý-
voji člověčenstva.
Kam Nebeský mířil, jasně ukazuje zlomek
z pozůstalosti jeho, nadepsaný „Bard“. Bás-
nikova duše obrací se k mužům v minulosti
národů, kteří v žáru hranic pěli Bohu chválu,
ku průkopníkům lidstva a lidství, kteří na
svých plecích nesli všecko břímě svých sto-
letí; k těm, kteří krví svou zúrodnili příšt
vývoj člověčenstva; k těm, kdo věřili a věří,
že opravdu se blíží vykoupení a omlazení
Václav Bolemir Nebeský: Básn ě. Vyda
Risger. (Světové knihovny č. 1066 — 6n.
Nli j or v Prare 191
Václav Bolemíra
Nebeský
Langer
Tyl
Bard
bůh
Bolemir
Vyda Risger
23
article
národů. To už byla hlasitá zvěst rodícího se
roku 1848.
A není potřebí podrobných paralel, aby-
chom poznali, že z „Barda“ mluví milovaný
Lenau, jako v jiných motivech Nebeského
také Byron a Heine, Hugo a Goethe romantik
zůstavili stopy znatelné.
Nejvíce souvíslosti s tehdejším světem
myšlenkovým projevila však obšírnější lyri-
cko-epická báseň Nebeského, předčasný zá-
věr jeho poetického díla. Jsou to „Proti-
chůdci“, v drobné knížce v Praze vyšl
r. 1844. Nebeský zde ústy několika csob
především postavou Ahasverovou, promluvi
za novověkého typického rozhárance.
Je povědomo, že vedle titanského zjev
Promethcova a Faustova věčný žid Ahasver
nejvíce vábil novou poesii, zejména něme-
ckou. Nebeskému blízkou. Ahasver je po-
stava vděčná. Tradice praví, že umdleného
Krista, vedeného na kříž, zapudil od svého
prahu a proto je odsouzen k věčnému puto-
vání bez cíle a klidu. Vidí vznikati a zanikati
staletí s veškerým světem myšlenkovým, pro-
žívá krvavé zápasy, duševní muka a nicotu
všeho snažení lidského, a přece nemůže se
dočkati dobrodiní, jehož je dopřáno každému
živoucímu organismu: klidu smrti. V postavě
Ahasverově novověká negace a skepse filo-
sofická našla pro poesii podklad velmi vítaný.
Z Němců již na sklonku věku XVIII. s
motivu toho zmocnil Schubart; později vedle
jiných Lenau, Zedlitz, Auerbach a zejména
Julius Mosen, jenž r. 1838 v postavě Ahasve-
rově jako v rámci zachytil kulturní vývoj li-
stva a věčně bloudícího, ale zároveň neúmor-
ně postupujícího ducha lidského.
Také Nebeského „Protichůdci“, jinak my-
šlenkou, z niž vyrůstají, dosti temní, jsou pře-
syceni líčením výjevů z přírody i vývoje dě-
jinného a rellexemi o základních záhadách
Lenau
Nebeský
Byron
Hein
Hugo
Goethe
Ahasverův
Faustův
Ahasver
Krist
Schubart
Zedlitz
Auerbach
Julius Mosen
Praha
24
article
pohádky světové; vlastního, reálního děje
také v nich je poskrovnu.
V první části vynoří se osamělý jezdec
za temné noci pronásledovaný smečkou vlků
Básník je ve svém živlu děsu a hrůzy, pusto-
ty a smutku, a zrovna se utápí v odbočujících
obrazech a přirovnáních, takže vyrozumíváme
jen napolo, že štvaný muž je osoba upřímně
věřící a zbožná, že v zoufalém zápase mysl
na ženu a dítě, a že hrozí se bídné smrti pro
nicotu oběti, poněvadž paže své posvětil boj
za domovinu. Z kritické situace zápasícího
muže vyprostí Ahasver, omšená, obrovitá po-
stava, pokrytá plísní věků, před nímž divoká
zvěř zděšeně prchá. Opět básník hojnými od-
bočkami kreslí osudy věčného žida: marně
hledal vysvobození z tíhy životní v plamenech
hořícího Jerusalema, v klesajícím Římě, ve
vřavě bitevní, mezi rozzuřenými lvy a vztek-
lými hyenami, ve vlnách niagarských, v ho-
řících pralesích, v horkém písku Sahary, v
věčném ledu na točnách a v jícnech sopečných
— do dna jest mu vyčerpati kletbu reálníh
života, poněvadž nepochopil ideálního sebe-
obětování Kristova pro blaho veškerého člo-
věčenstva.
Ahasver
Kristův
Jeruzalém
Řím
25
article
Tento jezdec a Ahasver je první dvojiee
protichůdcův
Touž dobou jiný jezdec se ubírá temným
lesem, muž jiné povahy, v jiném rozpolože-
ní mysli, za jiným cílem. Je to bujný krasavec
motýl poletující od květiny ke květině, opáje-
jící se rozkoší dívčích ramen, proudy vína.
bujnou hudbou a zpěvem a bakchantickým
tancem, odvážným lovem, břítkým šermem
dobrodružným bojem, nepřítel modlení
omrti, prototyp Dona Juana. Jéde k černo-
kněžníku pro nápoj věčného života — a tam
jej cestou stihne Morní panna, příšerná by-
tost, na jejíž pouhý pokyn šátkem krvavým
vosníce a města mění se ve hřbitovy. V smrtí-
cím objetí s touto pannou nastává jezdci ší-
lený úprk. Marně opět Ahasver vrhá se jív
náruč, o n neumírá. Za to prst morové panny
dotýká se zbožných klášterů a bílých dvorů
tichých vísek a panských zámků, hynou plné
kostely nábožných duší, mlkne jásavý cymbál
výškajících svatebčanův — a bujný jezdec
náručí morové panny choulí se již jen jako
zlomený stín.
Ahasver
Juan
26
article
Básník na episody, které daleko vybí
hají z rámce osnovy, znovu vyplýtval všecky
své barvy, ale celku tím jasnosti nepřidal.
Zdá se, že první jezdec idealista a druhý je-
zdec požitkář představují mu druhou dvojici
protichůdcův.
Třetí oddíl básně, závěr, začíná obraz
těžké nálady podzimní, melancholická touha
zlomené duše lidské po věčném klidu a mlče-
ní. S tou touhou v srdci opět se zjeví Ahasver.
Prožitá staletí znovu táhnou ve vzpomínkách
před jeho zrakem: stará říše Hebrejů, rozptý-
lených po všem světě: smavá Hellas se svým
ztělesněným ideálem krásy; světovládný Řím
césarů; mučednické počátky rodícího se kře-
sťanstvíi svět rytířský s výpravami křížový-
mí — atd., atd., až do přítomností. Než
Ahasver vidi toliko vnější zjevy: hlubšíh
smyslu a podstaty jejich vnitřní, která je vše-
cky svazuje v celek, nechápe. Jen po koneč-
ném klidu prahne a touží. A toho posléze se
mu dostává.
Morní panna totiž k nohám věčného žida
pustí vysíleného, umořeného mládence, jenž
spoutati chtěl celý svět, a oba mužové hledí
si v tvář. Ahasver: nezkrocená negace. Do
Juan: nezkrotný chtíč — zde jsou zmožení
pokořeni. A poněvadž se pokořili, oproštěli.
zdětštěli, klesnou si v náruč a z dopuštění
božího umírají
Třetí oddil básně má tedy třetí dvojicí
protichůdeův: druhého jezdce a Ahasvera.
Ahasver
Juan
Řím
27
article
Nebudeme zde rozbírati a ukazovati, ko-
lik v „Protichůdcích“ Nebeský čerpal z no-
vějších básníků, hlavně německých, a kterak
užil Mickiewiczova „Wallenroda“; jak vyma-
loval svůj rodný kraj; kterak do osnovy vsu-
nul několik genrových obrázků z tehdejšího
života atd. Stačiž zde již jen poznatek dvojí.
Předně, že Nebeský po Máchovi u nás
první se pokusil o báseň vyššího slohu, kde
vyslovuje nesmiřitelný spor několikerých ná-
zorů světových v rámci látky celkem náhod-
né. Zde ovšem, ať báseň posuzujeme sebe bla-
hovolněji, je Achillova pata Nebeského sklad-
by. Myšlenkově Ahasver jeho se nerovná po-
dobným hlubokým postavám v literaturách ji-
ných. Snad básník chtěl v něm ztělesniti zpá-
tečnický odpor starého světa proti pokroko-
vým ideám Ježíše Krista, mluvčího a obhájce
vyděděných zástupův, a zároveň nechápavost
povrchního pozorovatele, který v dějinách lid-
stva spatřuje pouze náhodnou směs událostí
bez velikého plánu světového umu, bez har-
monie všehomíra. Snad v prvním jezdci chtěí
představiti bojovníka za ideální statky člově-
čenstva a v druhém zavrhnouti pouhý poži-
tek hmoty. Opakujeme: s nad. Neboť jasné to
není; na takový úkol nestačovala skladate-
lova síla básnická. Nicméně pokus jeho tehdy
byl moderní, ukazoval do budoucnosti, a če-
ský verš později nejednou se vrátil k thematu
Nebeského samostatněji a šťastněji.
A za druhě: náladová malba přírodnía
barvité fresky a reflexe z dějinného vývoje
lidstva, jak je Nebeský v „Protichůdcích“ roz-
vádí po Byronovi, Lenauovi, Anastasíovi Grü-
novi a jiných a jedním směrem i po Máchovi,
staly se trvalým inventářem nové poesie naší,
který v rozličných obměnách náleží k jejím
nejvděčnějším prostředkům výrazovým
Mickiewiczův
Wallenrod
Nebeský
Mácha
achillův
Krist
Byron
Lenau
Anastasí Grü