1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 205. ze dne 27. července 1901.
4
article
= Lombroso o léčení zločinců. Po dlouhém
čase ozval se opět známý theoretik Cesar Lombroso
v »Revue Scientifique« článkem »Therapie zločinců«.
Lombroso vykládá široce o zločincích »příležitost-
ných« a chronických. Příležitostnými míní takové
kteří vedli bezúhonný život a jen za jistých motivů
buď z přenáhlení, přílišné citlivosti, lásky, žárlivosti,
neb politického a náboženského fanatismu dali se
strhnouti k nerozvážným činům. Pro takové deli-
kventy vyžaduje Lombroso odpuštění. Jest přesvěd-
čen, že prominutí samo pro ně jest trestem, nebo
zločinů výše jmenovaných dopouštějí se obyčejně
lidé, kteří se nalezají na stupni cennějších, než oby-
čejných lidí, jichž zásady bývají pevnější než ostat-
ních. Lidé toho druhu jsou prý dosti potrestáni vý-
čitkami svědomí; jsou-li však zavřeni, obyčejně je-
jich zásady mravní se ve vězení pokazí a stanou se
z nich zločinci chroničtí. Kde ovšem jeví se zločin-
nost ze zvyku, tam i Lombroso upouští od své
theorie prominutí. Lombroso poslední dobou sestavil
statistiku zločinců v Australii, kde blahobyt za po-
sledního čtvrt století vzrostl; tím chce Lombroso do-
kázati, že urovnání poměrů hmotných má vliv na
mravnost obyvatelstva. Avšak při tomto zlepšení po-
měrů sociálních nemůže popírati, že stoupá pijáctví.
Lombroso
Scientifique
Austrálie
5
article
K léčení rozených zločinců musí býti pořízené jiné
ústavy než trestnice, rovněž tak i pro zločince ze
zvyku, za jaké Lombroso pokládá nepříčetné, epi-
leptiky a alkoholiky. Dále uvádí četné doklady, že
lidé narozením zločinné povahy došli v některém
vhodně voleném povolání svého osvědčení. Tak uvádí
proslaveného druha Garibaldiho, pozdějšího generála
a politika Bixia, který za mládí svého celou řadou
kousků svoji zločinnou povahu ukazoval, takže před-
povídán mu s určitostí kriminál. Ve vojenském svém
postavení byl ale velice platnou sílou. Bez udání
jmen poukazuje Lombroso na některé zločinné po-
vahy státníků, kteří však v některém oboru proká-
zali činnost, jakou se jiní normální lidé vykázati ne-
mohou. Vzpomíná proslulého operatéra, který celou
svojí fysiognomií měl nepřekonatelnou známku zlo-
čince a ve svém zaměstnání odvážnými a zdařenými
operacemi zjednal si údiv celého lékařského světa.
Garibaldi
Bixius
6
article
Rovněž i v Italii a Sardinii rození zločinci, když
stáli v čele výprav proti banditům, vykonali nemalé
služby.
= Podvod komorné. »Figaro« sděluje: Ko-
morná paní de Chévauxové v Paříži, která požívala
ve vážené rodině této plné důvěry, měla provázeti
svoji velitelku do mořských lázní v Tréportu. Svě
řeno jí, aby připravila pro panstvo veškerá zava-
zadla a s těmito vypravila se za pánem a paní dru-
bého dne do Tréportu. Oba manželé odjeli, naká-
zavše komorné, aby byt pečlivě uzavřela. Když
komorná ani za týden se zavazadly nepřijela.
telegrafovala její paní domovníku, co se děje, že ko-
morná nepřijíždí. K svému úžasu obdržela odpověd
že komorná druhý den po odjezdu pánů rovněž od-
jela s velikým nákladem. Manžel paní vydal se na
cestu, vyptávaje se na dráze, nestalo-li se nějaké
neštěstí. Když však dojel do Paříže a dostavil se do
svého bytu, stalo se mu záhadné zmizení komorné
jasným. Všechny skříně byly vyprázdněné a celá
bohatá domácnost vybrakována. Na stole zanechala
komorná dopis, ve kterém sdělila, aby se po ní ne-
pátralo, že prchla se svým milencem Němcem a do
výbavy že si vzala paninu toilletu, která by beztoho
jednou jí byla připadla. Po zmizelém párku není stopy.
Figaro
Chévauxová
Němec
Sardinie
Paříž
Italia
7
article
= Kultura v Africe. Zahraniční jeden list,
který zabývá se studiem Kafrů, přináší některé ukázky
jejich kultury. Mají prý i svůj list, zvaný »Isigidimi«,
jenž vychází v Porth Elizabeth. Redaktor tohoto listu
úvodní články dává až na konec, poněvadž to prý
nikdo nečte. Za to první stranu pokryje inseráty,
mezi nimiž jsou časem velice originální. Ku příkladu
nabídnutí k sňatku. »Zasítalel Kafr oznamuje všem
dívkám, že si přeje vstoupiti do stavu manželského.
Od své nastávající žádá, aby byla nejmíň 15 pěstí
vysoká, uměla číst a psát, zvláště ale vařit, nebot
zasílatel nasytil se už tlučených palic kukuřicových
a nekysaného chleba. Jest snad 25 neb 30 let stár,
určitě to neví, ale to snad nevadí, poněvadž je hezký
se silným knírem; v uších nosí zlaté naušnice, má
135 liber šterlingů a zánovní šaty. Pracovat dovede.
Divka, která ho bude provázet životem, pochodí zna-
menitě. Malé ženy ať se vůbec nehlásí, ostatní at
pošlou svůj obrázek. Co se nepříjme, vrátí se.«
= Upálily redaktora. Redaktor časopisu
»Larom. Sentinel«, obírající se otázkou ženskou, na-
psal před nedávnem článek, ve kterém podrobil
mravnost děvčat, zaměstnaných v továrnách, přísné
kritice. Uražená nevinnost, když vracela se na večer
z továren trentonských, vycpala žok slamou, upev-
nila jej na žerď a nesla městem. Na žok napsáno
jmeno redaktora a listu. Za městem pak vystavily
dělnice hranici, na ni daly redaktora i číslo listua
slavně jej za hlasitého nadávání upálily. Současně
prohlásily listu tomu boykot na život a na smrt.
Divka
Afrika
Porth Elizabeth
Sentinel
8
article
= Tygr, lev nebo — medvěd. Pod tímto
záhadným názvem vyvěsil obecní úřad v Amsbergu
na rozích městečka následující vyhlášku: »Jelikož
dle tvrzení několika věrohodných občanů v blízkosti
městečka vyskytlo se nějaké divoké zvíře, patrně ze
zvěřince uprchlé, o kterém dle některých očitých
svědků se tvrdí, že je to buď tygr. dle jiných lev
anebo medvěd, varuje se obyvatelstvo, aby necho-
dilo lesem, ani nepouštělo dobytek volně na pastvu,
poněvadž tak se vydává v nebezpečí života a ma-
jetku.« Vyhláška tato však dlouho nevisela a zamě-
něna novou diagnosou, která obyvatele uspokojila.
Zněla: »Nebyl to tygr ani lev ani medvěd, nýbrž
hyena, která ze zvěřince uprchla a statečný lesník
včera ji skolil.« Teď se za to vtipnější vesnice okolní
zoologické znalosti amsbergských smějí.
= Otrava vanilkovou zmrzlinou. Již často-
kráte vyskytly se zprávy, že vanilkou otráveni byli
lidé, ať již jí posypána bábovka nebo přimísena do
dortu. Nejnověji sděluje se z Varšavy hromadné
onemocnění svatebčanů požitím vanilkové zmrzliny.
V tamější měšťanské rodině slavena hlučná svatba.
Po hostině k ochlazení podávána hostům, jichž čí-
talo se na padesát, zmrzlina v různých svých dru-
zích. Na to odebrali se hosté do zahrady, ale tu
přišlo některým z nich zle; dámy omdlévaly a ve
chvíli dům změněn v lazaret. Dostavivší se lékaři
ovšem ihned se vyptávali, co bylo požito a tu se
přesvědčili, že ochuravěly jen osoby, které požily
vanilkovou zmrzlinu. Většina nemocných po poskyt-
nutí protijedu se pozdravila. Případ ten jen opětně
dotvrzuje, jak vanilka nebezpečnou jest pochoutkou.
Jest známo, že při jistém vyšším stupni temperatury
stává se prudce jedovatou.
Varšava
obecní úřad
Amsberg
9
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 1/48. hod.
V sobotu 27. července.
Ve prospěch spolku vzáj. se podporujících domovníků
18120
na Smíchově.
ŽENICHOVÉ.
Rytířská veselohra o 3 jedn. Napsal J. S. Macháček.
Ke konci:
Za živa mrtví manželé.
Fraška o 1 jednání. Dle S. M. přeložil J. Z.
Režisér přepstavení p. Jan Kubík.
Macháček
Fraško
Kubík
Smíchov
10
title
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král
Pištěkův divadlo
11
title
Začátek o půl 7. hod.
18097
12
article
V sobotu 27. července.
V sobotu 27. července.
Ona něco ví!
Fraška o 4 jednáních od R. Kneisla.
Fraško
R Kneisl
13
title
Cánés secesslon.
14
article
Novotiny na bluzy
Novotiny na bluzy
a ozdoby.
Největší výběr, nej-
levněji. 3221
J. Novák v Praze,
„U Štajgrů“.
J Novák
Praha
15
article
Koncerty a zábav
Koncerty a zábav
dne 27. července.
16
article
Trunečkova plzeňská pivnice
Trunečkova plzeňská pivnice
„U Blaníka“ na Kr. Vinohradech. Dnes i každou
sobotu koncert sal. kap. p. Kovaříka. Výtečná
domácí kuchyně. Výhr. plzeňský „Prazdroj
3379
4 ua Smíchově. Dnes na počest
„U nUluuu všech Aninek koncert kapely
Cermákovy a květinová slavnost v nádherne vy-
zdobené restaur. zahradě při slav. osvětl. Slav-
nost koná se iza méně přízn. poč. Fr. Strejček,r
18099
Trunečkův
Kovařík
František
Strejček
Smíchov
U Blaník
Cermákův
17
article
„U bílé labutě“.
„U bílé labutě“.
Dnes koncert kapely poštovních zřízenců.
3394
bílý labuť
18
article
0000000.0000000
0000000.0000000
172—
19
article
kterýž byl Trake zaslechl, rozpjal ramena, aby se zachytil
na nestvůrném obru, kterýž by hos jinak byl srazil
ve smrt.
Kmen, stlačiv ho hluboko do vln, plul teď nad ním,
ale Ruf Dawes, jehož ruka podél dřeva se smýkala, za-
chytil provaz, kterýž byl na kmenu upevněn a ve smrtelné
úzkosti držel se křečovitě.
V nejbližším okamžiku ocitla se hlava jeho opět již
nad vodou i podařilo se mu obrovským rozmachem sil
vyšvihnouti se na kmen.
Po jeden okamžik vrděl Dawes v dálce světla oken
kajut lodě, jež tam byla zakotvena, potom zmizela Grum-
metova skála v levo od něho a vysílen, bez dechu takrka
již, zavřel oči.
Kmen plující nesl ho rychle a tiše v hlubokou tmu.
169—
Trake
Dawes
20
article
Ruf Dawes viděl v tom něco nerozumného a nepo-
chopitelného a soudil z toho jen, že bída jeho nepochybně
jen ještě se zvýší.
Kdyby byl Ruf Dawes věděl, že »Ladybird« chystá
se k odjezdu a že dán byl již i rozkaz, aby byl odvežen
se skály, by i s ostatními dopraven byl do Hobart Townu,
byl by nepochybně váhal ještě vykonati odhodlání své —
ale on nevěděl nic a cítil jen, že břímě života stalo se
mu přímo nesnesitelným a že nastal čas, kdy musí břímě
to se sebe setřásti.
Dawes
Hobart
21
article
Celá osada byla u velikém rozechvění. Dříve ještě
nežli ve třech týdnech bylo vše uchystáno k odplutí.
22
article
Za úsvitu příštího dne, když Trake přirazil ke skále
Grummetově, shledal tuto opuštěnou.
Čepice zajatce ležela na kraji skály, ale vězeň sám
byl zmizel.
Trake jal se veslovati zpět k »Ladybirdu« a pře-
mýšlel při tom o tom, jak má asi kapitánu Vichersovi
tuto zprávu sděliti.
Zmínil se pak též o podivném výkřiku, kterýž slyšel
večer před tím i pravil:
»Myslím pane, že chtěl se zachrániti plováním, ale
musil zahynouti, neboť nemohl plouti s řetězem ani o pět
loktů dále.
Trake
Grummetův
Vichers
23
article
Velitel byl s Frerem konečně všechno na pevno
smluvil. On sám chtěl převzíti »Ladybird« s hlavní částí
trestanců. Jeho manželka a dcera měly zatím zůstati, až
by na moře vyplul také »Osprey«, kterýž Frere — jemuž
uloženo bylo zničiti na ostrově zbytky osady — měl
říditi.
Vichers nabídl se:
»Ponechám vám stráž s desátníkem a deset vězňů.
Můžete loď při takém počtu snadno říditi.«
Frere, pohlédnuv s úsměvem na paní Vichersovou,
odvětil, že bude-li nutno, spokojí se také s deseti vězni,
neboť ví prý, jak dodržovati takové lenivé chlapy
k práci.
Mezi příhodami, jež udály se za příprav k odjezdu,
jest jedna, kterouž nutno zaznamenati.
Ztracon pro život.
Frere
Vichersová