1
masthead
V Praze, v sobotu dne 27. července.
Praha
3
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 27. července. V »Oesterr
Volkszeitungu« zabývá se kterýsi ně-
mecký poslanec stra nami němec-
kými v Čechách. Ve článku se praví:
Staročeský list jeden napsal kdysi
»Bude se s Němci paktovati, proto musí
býti u nás klid zbraní.«
Jakkoli nejsou nyní v českém táboř
naděje na jednotu příliš skvělé, přece se
tam zcela jistě všechny protivy vyrovnají,
a cesty různosti ustoupí, jakmile by přišlo
k vyjednávání s Němci. V životních otázkách
národních dovedli se vždy Čechové rychle
semknouti. U nás Němců jest však stran-
nický duch velmi často mnohem silnější, než
národní vědomí.
Ostatně byli by Němci při vyjednávání
s Čechy ještě z jiného důvodu v obtížnější
situaci, nežli Čechové. Čechové obývajív
kompaktních masách jenom země sudetské,
Němci jsou rozděleni po všech provinciích,
jejichž národní zájmy kollidují často se zájmy
Němců v Čechách. Nemají-li posice Němeů
v Čechách při eventuálním vyrovnávacím
jednání již předem býti slabšími, jest nutno,
aby také v Čechách mezi Němci dosáhla
vedení strana německá, která jest na říšské
radě číselně nejsilnější, v jejíž řadách jsou
zástupcové všech zemí korunních, — totiž ně-
mecká strana lidová.
Němec
Čecho
Vídeň
Čechy
Oesterr Volkszeitung
6
article
Autor pokládá za nezbytnou důkladnou
organisaci strany a doporučuje, aby se
v Čechách poslanci německé
strany pokrokové spojili s po-
slanci némecko-lidovými.
Na konec lamentuje autor nad poče-
šťováním německého územ í. Tomu
musí jednou učiněn býti konec, aby veřejné
úřady v německé části Čech byly, jak se
pravidelně stává, snadněji přístupny Čechům
než Němcům, a aby byly Čechy zaplavovány.
Český ministr krajan nemá úřadu svého zne-
užívati k tomu, aby spolupůsobil při poče-
šťování německého území, nesmí se pokládati
za ministra také pro německé území v ze-
mích sudetských. Protože nynější vláda usi-
luje o národní mír v Čechách a na Moravě,
nemůže jej účinněji podporovati než tím, že
bude vysílati do německého území jenom ně-
mecké úřadníky. To by neznamenalo utlačo-
vání nebo poškozování Čechů.«
Z Vídně, 27. července. Notář Emil
Treumer byl přeložen z Hory sv. Kate-
řiny do Lokte.
Čecho
Němec
Treumer
svatý . Kate
Čechy
Morava
Vídeň
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 27. července. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil
baronský stav statkáři dru. Karlu ryt. Auerovi
z Welsbachu, dále jmenoval mimořádného
professora systematické botaniky na něm.
universitě pražské dra. V. Schiffnera mimo-
řádným professorem téhož oboru na univer
sitě vídeňské.
Z Vídně, 27. července. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministerský president
jako správce ministeria vnitra povolil na
základě nejvyššího zmocnění a po dohodě
s ministeriem financí valnou hromadou c. k.
priv. banky »Union« v Praze z 26. března
1901 přijatou změnu stanov.
— Notář Emil Theumer v Hoře Sv
Kateřiny přesazen ministrem spravedlnosti
do Lokte.
Z Paříže, 26. července. (C.-B.) »Li
berté« praví, že ani ministerstvo vnitra ani
alžírská správa nevědí ničeho o nějakém
boji mezi Francouzi a Marokánci u Fignigu,
jak oznamoval jistý anglický list. Zpráva po
važuje se za bezdůvodnou.
Z Perthu, 26. července. (»Reut. kanc.«
Vévoda a vévodkyně Cornwalští a Yorkšt
odcestovali do Mauritia.
Z Gdanska, 26. července. (C.-B.
Dnes v noci srazily se u Hely štětínské par
Karel rýt
Auer
V Schiffner
Theumer
Kateřina
Francouz
Marokánec
Fignig
Cornwalský
Yorkšt
Mauritius
Vídeň
Wie
Praha
Paříž
Perth
Reut
ner Zeitung
Hela
Welsbach
Wiener Zeitung
8
article
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
níky »Reval« a »Stettin«. Tento se ponořil,
»Reval« zachránil některé z jeho cestu-
jících.
Z Londýna, 26. července. (C.- B.)
Z horní sněmovny. Salisbury předkládá ná-
vrh zákona, kterým se připouští změna
titulu králova. Návrh stanoví, že ma
příslušeti králi, aby změnil svůj titul, pokud
se týká zámořských držav, jak právě za
vhodno uzná. Salisbury prohlašuje dále, že
titul, který král asi přijme, zní: »Edvard
sedmý, z boží milosti král spojeného krá-
lovství Velké Britannie a Irska a zámoř-
ských britských držav, ochránce víry, císař
Indie.«
Reval
Edvard sedmý
Londýn
Salisbury
spojený krá
Irsko
Indie
horní sněmovna
10
article
Kongres proti tuberkulose.
Kongres proti tuberkulose.
Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Ve
včerejší poslední schůzi kongresu za před-
sednictví hraběte Derby přijaty jedno-
hlasně některé resoluce, mezi nimiž na-
lezá se také resoluce proti plvání na
veřejných místech. Nemocnicím a
poliklinikám se doporučuje, aby každého
tuberkulosního opatřily písemným poukazem,
jak se má chovati a současně, aby připojily
návod o užívání zvláštního prádla, používa-
ného při vyplivování chrchlů.
Dále doporoučí kongres povinnost o z ná-
mení o případech úbytí, jakoži
zřízení sanatorií a míst pro tu-
berkulosní a klade vládám na srdce
okamžité vyšetření dle theorie Kochovy, sou-
časně však také šetření opatření proti
nakaženému masu a mléku.
Dále doporoučí kongres zřízení mezi-
národního výboru, jenž by materiál
o tuberkulose hromadil a známými činil pro-
středky proti úbytím. Konečně usneseno, aby
na příštím kongresu otázka osobní náchyl-
nosti k tuberkulose a prostředků proti ní
byla uvedena na přetřes.
Kochův
Londýn
národní výbor
12
article
Studenti.
Studenti.
Prázdninová črta od J. V. z Finberka.
Nikdo nebývá s takovou toužebností sleč
nami venkovských měst očekáván jako studenti.
Žádná novinka nemůže jich duši tak rozveselit.
jako když si vzájemně po kousku chodníku při
večerní procházce šeptají tu sladce znějící větu
Studenti jsou již domal
Pásmo představ pobíhá jim hlavou jak roz-
čeřené vlnky mráčků po nebi. Výlet, věneček,
tombola, procházky... psaníčka a dostaveníčka
v pěkných koutcích městského lesíku, hodiny
zpovídání a vyzvídání, zkoušky z literatury ..
»Co jste posledně čtla, slečno ?«
»Já? Já?« s upejpáním krouží slečinka
paraplíčkem. »Vřesovou vílu“ od Lužické«.
vzpomene si po dlouhoučké chvíli rozčervenalá
Vlastenka.
»Slečno! Jste o celé století pozadu!«
volá roztomilý student, svižný jako rákoska,
ohebný jako prut, hezký jako děvče a hovorný
jak švitorka. »Dostačí vám četba tak prázdná?«
Slečna se počíná styděti, že čtla „Vře-
sovou vílu“ — před dvěma ovšem již roky nebo
snad před čtyřmi . ..
»Já čtla také něco lepšího,« snaží se
v očích studenta být o hlavu vyšší než jak se
„Vřesovou vílou“ poměřila.
»Smím věděti co, slečno? Zavedeme oté
knize hovor. Vyměníme náhledy...«
Nová léč, v níž slečna uvázla. On chce za-
vésti hovor o té knize. Bože můj, o čem pak
jen ta kniha jedná? Nemůže si vzpomenout
Student jmenuje názvy knih nejrůznějších —
ale slečna ni jedinou z nich nečtla.
»Znáte, slečno, Marholmové „Knihu žen“
nebo Egertonové „Dissonance“ ?«
Bož
Marholm
Egerton
Dissonance
Finberk
13
article
»Nečtla jsem.«
»Pak vám ty knihy zapůjčím, přečtěte je
pozorně, abychom mohli o nich zavésti roz
hovor.«
Slečně jde hlava kolem. Stud jí pálí hladká
»Ach, po druhé, po druhé mne již nechytne
nepřipravenou! Přečtu vše lepší, optám se po
knihách dobrých, abych mu ukázala, že čtu,že
rozumím čtenému,« slibuje si doma, ukryta při-
krývkou až po nos.
Vidíte, takhle působí studenti nepřímo v po
bídku našich dam, aby čtly. Ony čísti musí.
chtí-li se studenty se baviti, jim se líbiti, vždye
ti studenti zatrápení — zkoušejí je z literatury
jako professoři . ..
Studenti, nositelé nejkrásnějších ideálů
Rozsévají je po českých nivách jako rolník
zrnka na jaře. Žeň z rozsetých ideálů je veliká
Vždyť známe cenu jich dobře a stále se připo
mínáme, že kdo ztratil ideál, ztratil na tom
božím světě našem všecko.
Své nadšení nosí jako pochodně ve tmě
národní spavosti, aby ji osvítili, rozjasnili, roz
plašili.
I pro oko jsou o prázdninách něčím novým
Vždyť víme, že studenti jsou také roznášeč
mody. Studenta vždycky od jiných jinochů roze-
znátel
Ústrojem.
Je jako ze škatulky, vyšňořen po modě
po velkoměstsku.
Ladně vázané kravaty, pěkných, apartních
barev, nejrozmanitější kloboučky, od plátěných
až do plstěných, střih šatů, lehkost botek, dro-
boučký prsten se třpytivým kaménkem na malíku.
to všechno pěkně při jich elegantních pohybech
vypadá a slečnám se libí.
Nedivte se, že mnohé zůstávají věrny stu-
dentům — až do svého staropanenství, kdy
14
article
líčka.
celou desítku roků si po případě sleví a vžijí
se v přítomnosti studentů ve svých osmnáct let
jako před lety ... Také mnohý student zamiluje
si svůj stav — je věčným ..
Student! Kdo by mu odolal, když se kolem
děvy otáčí jako holoubek kolem holubice? A na
cukrování si potrpí!
To je přec čistě ideální, co říkáte? Ja
se aspoň pamatuji na zkušenost, že hubička
byla vždycky korunou obapolného styku s děv-
četem, vrcholem, s něhož se šlo pamaloučku
zase dolů... O, léta studentská! Ta se nevrátí.
Hubička byla a zůstane dále nejvyšším
bodem na teploměru studentské lás ky.
Dál nejde, spíše se — obyčejně — vrátía
zajde na lov hubičky jiné . ..
Ještě však sladší pocit se u slečen dostaví,
když zaklepe dvojice studentů v čamarácha
prosí ji, matinku a tatínka — o vzácnou ná-
vštěvu do věnečku... Tehdy se celý ženský
svět rozvlní a je ve svém živlu. Tělo okrášlí,
duši vyzbrojí. Student zkouší!
A ty hudební večírky! V nich objevovány
jsou talenty! Chválou se neskrblí.
»Slečno, vy mít konservatoř, hrála byste
skvostně. Je vidět, že máte porozumění pro
hudbu. A vás, slečno, slyšet Sklenářová, měla
by kolik nocí zkažených, že nepoznala vás dřív,
aby upozornila na vaše nadání dramatické . . .«
Cítíte v těch slovech špičky v bavlnkách?
A přece jsou po takovém večírku naše slečny
šťastny. Oceňují se, dohánějí, aby po druhé
uměly víc a strhly na sebe pozornost.
Studenti probouzejí v nich touhy, aby se
staly dokonalejšími. V tom je mnoho nepřímé
výchovy. Studenti připravují, učí a milují ty,
které si za ženy vezmou jiní. Jim žínky vy-
chovají zase ti mladší studenti, kteří za deset
let po nich přijdou.
Hubička
Sklenářová
Jim žínka