ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6ce5f920-66ef-11dc-9f74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: place 26, org 8, person 42, work 2
1 article
Z Londýna, 27. července. (C.-B.) Dolní sněmovna. Dilke táže se vlády, je-li vyřízena kontroverse, která před nějakou dobou vypukla mezi Anglií a Ruskem v pří- čině území u Tjencina. Parlamentní pod- sekretář věcí zahraničních Cranborne odpo- věděl, že se svolením ruské vlády bylo roz- hodnutí o právu k držbě sporného území vyhraženo oběma vládám. Místní úřady nesmí prý tomuto rozhodnutí v žádném směru prejudikovati. Anglický vyslanec v Pe- trohradě vyrozuměl prý nedávno ruskou vládu, že mají obě vlády až do rozhodnutí uznávati ten právní stav, jaký byl před udě- lením koncesse Lichunčanovy, kdy ještě mohli s právy dráh i angličtí majitelé půdy ve sporném území podnikati vše, co za dobré uznali, aniž by jim v tom ruské úřady bránily a pokud ještě v území tomto rozho- dovalo čínské soudnictví.
Londýn Anglie Rusko Dolní sněmovna
2 article Velezáslužná žurnalistická kampař pařížské „Patrie“.
Velezáslužná žurnalistická kampař pařížské „Patrie“. Jest věru bezpříkladnou událostí v dějinách žurnalismu, aby velký list a zejmena pařížský denník, tak neobyčejně se rozohnil pro cizí, jemu dosti vzdálenou věc a věnoval jí ve svých sloupcích tak velikou pozornost a zvláště tolik místa, jako to učinila pařížská »Patrie« pro sokolské slavnosti a vyplývající z toho styky česko-francouzské a jak to činí do dnešního dne. Nehledě ani k vnitřnímu obsahu, k těm nadšeným výkladům, překypujícím hlu- bokým obdivem a nejryzejším přátelstvím, z nichž některé ukázky už jsme tuto podali musí každého překvapiti již neobyčejný řád- kový objem této žurnalistické kampaně, zejmena uváží-li se, že u informačního žurnálu jako je »Patrie« bývá pravidelně zle o místo třeba jen několikařádkové. A navzdor té stálé nouzi o místo uveřejnila »Patrie« za minulé tři týdny tolik článků, telegramů, dopisů a statí o sokolských slavnostech a česko-francouzských stycích, že by pouhý výpočet jen titulků a nad- pisů zabral nám celý sloupec a čtenáře by darmo jen unavoval.
Patria
3 article
Počala s tím již v neděli dne 30. června a v tu chvíli, kdy my v Praze nadšeně jsme na cvičišti na Letné tleskali sokolským prosto- cvikům, v tu zrovna hodinu již rozletěli se pouliční prodavači novin po boulevardech a uli- cích pařížských a z plných plic vyvolávali »La Patriel« »La Patrie!« a k tomu její »manchette« (titulní nápis velkými písmenami na první straně nahoře v celé šířce listu): Les Francais Prague! A pak každý den bez výminky uveřejňovala »Patrie« nejprve dlouhé telegramy v Praze meškajícího p. Massarda a pak dopisy a zasí- lané illustrace od svého stálého pražského do- pisovatele p. Schmidta-Beauchez a některý den bylo toho až celé číslo plno! Úhrnem za tu dobu, od 30. června do 23. července bylo toho sedm úvodních článků, jedenácte dlouhých až celosloupcových telegramů, deset neméně obšír- ných dopisů a mimo to věnovala »Patrie« v osmi číslech dva celé sloupce na první straně illustracím ze sokolského sletu s příslušným textem. To už věru značí žurnalistický rekord To vše čtlo každý den průměrně s to tisíc Pařížanů, neboť »Patrie« jest nejroz- šířenějším a nejpřednějším odpoledním listem pařížským; a všecko to ještě nad to každý den ještě jednou bylo otištěno ve večerním listu »Presse«, který má tutéž redakci a admini- straci a vychází průměrným nákladem 70.000 výtisků!
Massard Schmidt Beauchez Pařížan Praha Letná Le Patriel Le Patria Patria Les Francais Prague
4 article
Toho všeho hlavní, ba jedinou zásluhu má p. E m. Massard, ředitel obou listů »Pa- trie« a »Presse« a bylo pro naši národní věc neobyčejnou výhodou, že zrovna on pro- vázel pařížskou delegaci do Prahy, neboť bez jeho bezpříkladné a velezasloužilé žurnalistické kampaně v obou uvedených listech by slav- nosti pražské byly zůstaly obmezeny na mno hem menší kruh a nikdy by nebyly nabyly vý znamu takového, k jakému on je povznesl. Panem Massardem získal náš národ vzác- ného přítele, jemuž náleží náš vroucí a srdečný dík.
Massard Praha E m . Massard
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Travičství studní »národní strany vytýká nám orgán Bráfův, vzhledem k našemu stanovisku oproti chystanému kompromisu mlado- česko-staročeskému a sice travičství každodenní. Troufáme, že je to jen pouhá politická hypo chondrie se strany »Hlasu Národa«, je-li mu na nic, budou toho asi příčiny zcela jiné a ko- nečně netřeba při každému katarhu střev mysliti hned na otravu! Horší by bylo druhé obvinění, jímž »Hlas Národa« proti nám vystu- puje, že totiž každodenně šermujeme zrezivělým mečem z doby punktačních zápasů. Rez je ovšem velice nebezpečnou přísadou do rana proto radíme staročeskému orgánu upřímně, aby si dal rány v tom šermu utržené pečlivě lékařsky vyšetřiti; ostatně nebude snad tak zle ani v tomto případu, neboť rez na našem punktačním meči pochází od staročeské krvea vlastní jed »Hlasu Národa« snad neuškodí? Co se týče věci, to jest jak »H. N.« s mimo- děčnou upřímností píše, »kooperace ku příštím volbám« potvrzuje uvedený list naše mínění, že se kompromitentům staročeským skutečně jedná o to, aby vstoupili do kooperace jako stranaa nikoli pouze jako oslňující talentové, přicházející zachrániti svým věhlasem vlasť. Nejednalo prý se ani hned z počátku o to, aby několik jednotliveů se strany staročeské dalo své služby k disposici straně svobodomyslné, neboť v pravdě šlo prý dle učiněných proposic o kooperaci str an. Podle výrazu »Hlasem Národa« oblíbeného »ko- operace k příštím volbám« zdá se, že považují pánové na oné vážené straně za účel kompromisu »vůbec jen kooperovati se stranou staročeskou k zvolení jejích členů, na- čež hodlá se strana staročeská zaříditi jako strana se svým »plus národního štěstí« . .
Bráfův Rez H N
6 article
Píše-li dnes »Hl. N.«, že »podezřívání z choutek punktačních může vysloviti dnes jen politické dítě anebo zlý člověk«, přiznáme se prostě, ž »Hl. N.« nevěříme, odmítá-li od sebe a od svých podezření to tak horlivě. Předevčírem ještě ne- jen doslova otiskl punktační ne—slýchanost Zátkova »Budivoje«, ale i ze svého přidal ná- sledující perlu: »Česká veřejnost soudí dnes o punktacích střízlivěji, pod jiným zorným úhlem než pod tím, jaký jí vpravily roce 1891 »Národní Listy«. Nyní opět strkají na staro- českou stranu, na »punktátory« psí hlavu. Avšak svobodomyslná strana jich v tom nená- sleduje, jsouc prozíravější a vlastenečtější . ..« Srovnáme-li s tímto výrokem »Budivojovu« trou- falost: »mladočeská strana může býti šťastna, podaří-li se jí v budoucnosti při vyrovnávání získati takové plus národu, jaké mu skýtaly punktace, a dodáme-li že »Hlas Národa« do- konce tragickým shledává, že vinou mlado- čestva dnes a na dlouhou dobu není s Němci řeči, pak se tážeme, co je potom punktační choutka? Že se »H. N.« nedopustil »zlomysl- nosti«, jakou prý mohl nám učiniti, kdyby byl chtěl citátem z »Information«, to kéž mu bůh splatí, neboť nedovedeme si představiti hned něco nás tak zdrcujícího jako »Information«, všechno vydržíme, jenom ne »Information« na nás!
Zátkův Budivoj Němec H N bůh Information
7 article
— V záležitosti moravských punktac uveřejňuje dnes »Politik« proti nám ve formě brněnského dopisu na úvodním místě polemiku, kteráž se otáčí neustále kolem jedné věci, že se moravští punktátoři »zabezpečili souhl asem legitimovaných vůdců české politiky v Čechách a nepodnikli ani nejmenšího krůčku, pokud ne- byli si jisti toho souhlasu naprosto nepochybně.« Pokud se pamatujeme, nikde a nikdy jsme nepo- pírali, že by to nebyla pravda, že by si nebyli Moravané zjednali takového souhlasu, jest ovšem naším míněním nezvratným, že nikdo nemá práva udělovati takového souhasu, ani legitimovaní řídiči české politiky v Čechách, zvláště nikoli tajně. Citáty, kteréž uvádí brněnský pisatel z našich článků z r. 1898 ničeho nedokáže, zejmena nikoli náš sbuhlas s nynější d'Elvertovskou formou vyrovnávaček. Uvádí-li »Politik«, že jsme o prvním čtení návrhů na upravení jazy- kové otázky na Moravě v mor. zemském sněmu dne 18. ledna 1898 napsali, že sněm moravský měl zase jednou krásný den a že jsme vyslo- vili dru. Žáčkovi nejúplnější souhlas s jeho řečí, ve kteréž žádal plné právo české na Mo- ravě, nemáme ani dnes, co bychom z tohoto tehdejšího uznání slevovali, jako zase nemůžeme sleviti ani zbla z našeho posudku o úžasném ustoupení Žáčkově od tohoto plného práva, jak to učinil v Boskovicích. K našemu zdrcení do- vídáme se ovšem z »Politik«, že jsme citovali v únoru r. 1898 bez poznámky výrok z »Mor. Orlice«, jímž list tento vítá pokus národního smíření v zemi. Kdybychom prý byli r. 1898 toho názoru, že jest zahájení mo- ravských vyrovnání porušením věrnosti, nebyli bychom prý mohli otisknouti poznámku »Mor. Orlice«. Opravdu, násilnějšího kudrnacení
Moravan Žáčkův Mor Čechy Morava Boskovice Orlice
8 article
důvodů proti nám jsme se již dávno nedožili. Punktace moravské jsou pro národ dobrou věcí, poněvadž jsme otiskli kdysi nějakou zprávu z »Mor. Orlice« bez poznámky. Co už jsme se natiskli vyňatků z jiných listů bez poznámky, aniž někomu napadlo viniti nás ze souhlasu s vyňatkem takovým! Jaké bylo tehdáž naše mínění o moravském vyrovnání, dovozuje brněn- ský dopisovatel v »Politik« citátem z našeho článku z roku 1898, v němž vyslovujeme očekávání, že náš moravský lid nepůjde baronu Chlumeckému na lep a že naši poslanci nesleví nic ze svatých práv národa.
Mor Chlumecký svatá práv národ Orlice
9 article
Článek náš v »Politik« uvedený nebyl nadepsán »Smiřovací dohra«, nýbrž »Smiřovací stínohra na Moravě« a byl uveřejněn 18. února 1898a nikoli 16. února. V článku tom vyslovujeme očekávání, že z moravských smiřovaček nebude nic a citát v »Politice« dnes uveřejněný uchy- luje se svým německým překladem značně od původního textu. Pravíme v něm doslova: Vůči tomu všemu věru lid moravský nesedne na vějičku Chlumeckého, nad tož, aby poslanci naši v něčem zadali jeho právu svatému. Nechť vyjednávají a de- batují s Němci: my se ne- bojíme, že se jim dají.« O tom, že moravský lid český nesedne na vě- jičku Chlumeckého, nepochybujeme ani dnes, co se týče pochybností našich o poslancích, ne- můžeme upříti, že naše přesvědčení o jich pev- nosti z r. 1898 zvláště od boskovické řeči Žáčkovy valně jest zvikláno. Pouštěli-li jsme je r. 1898 do debat s Němci, činili jsme to přece s podmínkou, že si nezadají. Debaty s Němci nejsou pak opuštěním soli- darity s námi zde v Čechách, nýbrž te- prve uzavření punktac, jaké vyšly na jevo i z d'Elverta i z dra. Žáčka. Že pak Němci nepřijali nabídku českých vůdců v Čechách po Körbrových konferencích, že proto v Čechách nedošlo k jednání, není vysvě- tlením různého postupu v Čech á ch a na Moravě, neboť právě ta okol- nost měla Moravany zraditi z ji ch separátního postupu. Konec konců nechápeme, co měl brněnský dopis »Poli- tiky« dokazovati. Vždyť hromadí důvody na naši stranu!
Chlumecký Němec Žáčkův Körbrový Morava Čechy
10 article
— Osobní. Pan MUDr. Vojtěch Mráz ek, praktický lékař a balneolog v Praze, vrátil se z cest po světloléčebných ústavech Skandinavie a Dánska a počal opět pravidelně ordinovati. — Sjekd abiturientů reálky pardubické z r. 1881 bude dne 17. a 18. srpna v Pardubicích. Schůze dne 17. srpna o půl 8. bodině večer a dne 18. srpna o půl 10. hodině dopoledne v hostinci přítele J. Drahoše »Na kopečku«. Kollegové z nižších ročníků jsou vítáni. Dotazy zodpovi pan dr. Karel Pík, advokát v Praze, ve Skořepce č. 4—I., nebo pan Jan Šrůtek, c. k. professor v Praze, v Křemencové ulici č. 10. Sjezd soukromých úřadníků a zří- zenců na Kladně. Zemská jednota soukromých úřadníků v král. českém v Praze uspořádá společně se svými odbory na Kladně a v Libušíně pod pro- tektorátem sl. městské rady král. hor. města Kladna sjezd soukromých úřadníků a zřízenců na Kladně, v neděli dne 4. srpna ve dvoraně Sokolovny. Pořad: 1. O 11. hod. dopol. zahájení sjezdu. 2. Povšechné pojednání o vládní předloze zákona o povinném po- jišťování soukromých úřadníků a zřízenců. Referent p. F. Hašourek. 3. Projev o změně článku druhého předlohy zákona. Referent p. K. Rosi. Do schůze této dostaví se říšský a zemský poslanec p. dr. Fořt. Pozváni jsou dále pp. poslanci, zastupující na radě říšské okresy a města průmyslová, hornicko-hutnická atd. Na to v hotelu »U města Kladna« společný oběd. O 3. hod. vodpol. na počest účastníků sjezdu velký zahradní koncert první hornické kapely kladenské, osobním říz. p. kapelníka. V přípádu naprosto nepří- znivého počasí v Sokolovně.
MUDr Mráz J Drahoš doktor Karel píka Šrůtek F Hašourek K Rosi Fořt Praha Dánsko Pardubice Skořepka Kladno Libušín U město Skandinavia městský rada král . hora
11 article
— Příhody z ulic. Ve Vodičkově ulici včera odpoledne kočí Frant. Kaba z Nuslí č. 228 vrazil se svým nákladním povozem do dvoukolového vozíku, jejž táhl truhlářský učeň Josef Bořík ze Smíchova č. 29. Učeň byl při srážce povalen a utrpěl poranění na levé ruce. Na záchranné stanici byla mu po- skytnuta lékařská pomoc. — Domkář Frant. Zák z Ovčár jel včera před 10. hod. v noci s prázdným jednospřežním povozem ze Smíchova do Košíř. Před domem č. 155 v Plzeňské třídě na Smíchově jel tak neopatrně, že vrazil do motorového vozu elektrické dráhy č. 114. Při srážce zadní kolo povozu se roz- tříštilo a kůň se splašil. Nehodě další bylo zabrá- něno tím, že kolemjdoucí dělníci koně zadrželi. Na motorovém voze byl nátěr odřen. — S nákladem cihel jel včera po 7. hod. večerní kočí Antonín Zbíral. Ve srázné ulíci Cimburkově na Žižkově pra- skla u povozu brzda a povoz sjížděl s velkou rych- lostí. Pohromě koní bylo zabráněno tím, že kočí koně strhl, načež povoz s plnou přudkostí vrazil do zdi domu č. 351, na němž omítku sedřel. — Pes Antonína Franze z čís. 691 v Žižkově včera odpo- ledne napadl čtyřletého Václ. Sobotníka, synka obuv- níka, a pokousal jej na pravém uchu. Hošíkovi byla opatřena pomoc lékařská. — Lupič na útěku poraněn. Policejní hlídce ze strážnice hoř. Nového města a sice nadstrážníkovi Jarošovi a strážníku Ježkovi, vyslané ku patrolo-
Příhoda František Josef Bořík Zbíral Cimburkův Franze Václ Jaroš Ježek Vodičkův ulice Nusle Smíchov Ovčáry Košíře Žižkov Kabo