1
article
Z Londýna, 27. července. (C.-B.)
Dolní sněmovna. Dilke táže se vlády, je-li
vyřízena kontroverse, která před nějakou
dobou vypukla mezi Anglií a Ruskem v pří-
čině území u Tjencina. Parlamentní pod-
sekretář věcí zahraničních Cranborne odpo-
věděl, že se svolením ruské vlády bylo roz-
hodnutí o právu k držbě sporného území
vyhraženo oběma vládám. Místní úřady
nesmí prý tomuto rozhodnutí v žádném
směru prejudikovati. Anglický vyslanec v Pe-
trohradě vyrozuměl prý nedávno ruskou
vládu, že mají obě vlády až do rozhodnutí
uznávati ten právní stav, jaký byl před udě-
lením koncesse Lichunčanovy, kdy ještě
mohli s právy dráh i angličtí majitelé půdy
ve sporném území podnikati vše, co za
dobré uznali, aniž by jim v tom ruské úřady
bránily a pokud ještě v území tomto rozho-
dovalo čínské soudnictví.
Londýn
Anglie
Rusko
Dolní sněmovna
2
article
Velezáslužná žurnalistická kampař
pařížské „Patrie“.
Velezáslužná žurnalistická kampař
pařížské „Patrie“.
Jest věru bezpříkladnou událostí v dějinách
žurnalismu, aby velký list a zejmena pařížský
denník, tak neobyčejně se rozohnil pro cizí,
jemu dosti vzdálenou věc a věnoval jí ve svých
sloupcích tak velikou pozornost a zvláště tolik
místa, jako to učinila pařížská »Patrie« pro
sokolské slavnosti a vyplývající z toho styky
česko-francouzské a jak to činí do dnešního
dne. Nehledě ani k vnitřnímu obsahu,
k těm nadšeným výkladům, překypujícím hlu-
bokým obdivem a nejryzejším přátelstvím,
z nichž některé ukázky už jsme tuto podali
musí každého překvapiti již neobyčejný řád-
kový objem této žurnalistické kampaně,
zejmena uváží-li se, že u informačního žurnálu
jako je »Patrie« bývá pravidelně zle o místo
třeba jen několikařádkové. A navzdor té stálé
nouzi o místo uveřejnila »Patrie« za minulé
tři týdny tolik článků, telegramů, dopisů a statí
o sokolských slavnostech a česko-francouzských
stycích, že by pouhý výpočet jen titulků a nad-
pisů zabral nám celý sloupec a čtenáře by
darmo jen unavoval.
Patria
3
article
Počala s tím již v neděli dne 30. června
a v tu chvíli, kdy my v Praze nadšeně jsme
na cvičišti na Letné tleskali sokolským prosto-
cvikům, v tu zrovna hodinu již rozletěli se
pouliční prodavači novin po boulevardech a uli-
cích pařížských a z plných plic vyvolávali
»La Patriel« »La Patrie!« a k tomu
její »manchette« (titulní nápis velkými
písmenami na první straně nahoře v celé šířce
listu): Les Francais Prague! A pak
každý den bez výminky uveřejňovala
»Patrie« nejprve dlouhé telegramy v Praze
meškajícího p. Massarda a pak dopisy a zasí-
lané illustrace od svého stálého pražského do-
pisovatele p. Schmidta-Beauchez a některý den
bylo toho až celé číslo plno! Úhrnem za tu
dobu, od 30. června do 23. července bylo toho
sedm úvodních článků, jedenácte dlouhých až
celosloupcových telegramů, deset neméně obšír-
ných dopisů a mimo to věnovala »Patrie«
v osmi číslech dva celé sloupce na první straně
illustracím ze sokolského sletu s příslušným
textem. To už věru značí žurnalistický rekord
To vše čtlo každý den průměrně s to
tisíc Pařížanů, neboť »Patrie« jest nejroz-
šířenějším a nejpřednějším odpoledním listem
pařížským; a všecko to ještě nad to každý den
ještě jednou bylo otištěno ve večerním listu
»Presse«, který má tutéž redakci a admini-
straci a vychází průměrným nákladem 70.000
výtisků!
Massard
Schmidt
Beauchez
Pařížan
Praha
Letná
Le Patriel
Le Patria
Patria
Les Francais Prague
4
article
Toho všeho hlavní, ba jedinou zásluhu má
p. E m. Massard, ředitel obou listů »Pa-
trie« a »Presse« a bylo pro naši národní
věc neobyčejnou výhodou, že zrovna on pro-
vázel pařížskou delegaci do Prahy, neboť bez
jeho bezpříkladné a velezasloužilé žurnalistické
kampaně v obou uvedených listech by slav-
nosti pražské byly zůstaly obmezeny na mno
hem menší kruh a nikdy by nebyly nabyly vý
znamu takového, k jakému on je povznesl.
Panem Massardem získal náš národ vzác-
ného přítele, jemuž náleží náš vroucí a srdečný
dík.
Massard
Praha
E m . Massard
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Travičství studní »národní strany
vytýká nám orgán Bráfův, vzhledem k našemu
stanovisku oproti chystanému kompromisu mlado-
česko-staročeskému a sice travičství každodenní.
Troufáme, že je to jen pouhá politická hypo
chondrie se strany »Hlasu Národa«, je-li mu na
nic, budou toho asi příčiny zcela jiné a ko-
nečně netřeba při každému katarhu střev
mysliti hned na otravu! Horší by bylo druhé
obvinění, jímž »Hlas Národa« proti nám vystu-
puje, že totiž každodenně šermujeme zrezivělým
mečem z doby punktačních zápasů. Rez je
ovšem velice nebezpečnou přísadou do rana
proto radíme staročeskému orgánu upřímně,
aby si dal rány v tom šermu utržené pečlivě
lékařsky vyšetřiti; ostatně nebude snad tak zle
ani v tomto případu, neboť rez na našem
punktačním meči pochází od staročeské krvea
vlastní jed »Hlasu Národa« snad neuškodí?
Co se týče věci, to jest jak »H. N.« s mimo-
děčnou upřímností píše, »kooperace ku příštím
volbám« potvrzuje uvedený list naše mínění, že
se kompromitentům staročeským skutečně jedná
o to, aby vstoupili do kooperace jako stranaa
nikoli pouze jako oslňující talentové, přicházející
zachrániti svým věhlasem vlasť. Nejednalo prý se
ani hned z počátku o to, aby několik jednotliveů
se strany staročeské dalo své služby k disposici
straně svobodomyslné, neboť v pravdě šlo prý
dle učiněných proposic o kooperaci str an.
Podle výrazu »Hlasem Národa« oblíbeného »ko-
operace k příštím volbám« zdá se,
že považují pánové na oné vážené straně za
účel kompromisu »vůbec jen kooperovati se
stranou staročeskou k zvolení jejích členů, na-
čež hodlá se strana staročeská zaříditi jako
strana se svým »plus národního štěstí« . .
Bráfův
Rez
H N
6
article
Píše-li dnes »Hl. N.«, že »podezřívání z choutek
punktačních může vysloviti dnes jen politické
dítě anebo zlý člověk«, přiznáme se prostě, ž
»Hl. N.« nevěříme, odmítá-li od sebe a od svých
podezření to tak horlivě. Předevčírem ještě ne-
jen doslova otiskl punktační ne—slýchanost
Zátkova »Budivoje«, ale i ze svého přidal ná-
sledující perlu: »Česká veřejnost soudí dnes
o punktacích střízlivěji, pod jiným zorným úhlem
než pod tím, jaký jí vpravily roce 1891
»Národní Listy«. Nyní opět strkají na staro-
českou stranu, na »punktátory« psí hlavu.
Avšak svobodomyslná strana jich v tom nená-
sleduje, jsouc prozíravější a vlastenečtější . ..«
Srovnáme-li s tímto výrokem »Budivojovu« trou-
falost: »mladočeská strana může býti šťastna,
podaří-li se jí v budoucnosti při vyrovnávání
získati takové plus národu, jaké mu skýtaly
punktace, a dodáme-li že »Hlas Národa« do-
konce tragickým shledává, že vinou mlado-
čestva dnes a na dlouhou dobu není s Němci
řeči, pak se tážeme, co je potom punktační
choutka? Že se »H. N.« nedopustil »zlomysl-
nosti«, jakou prý mohl nám učiniti, kdyby byl
chtěl citátem z »Information«, to kéž mu bůh
splatí, neboť nedovedeme si představiti hned
něco nás tak zdrcujícího jako »Information«,
všechno vydržíme, jenom ne »Information«
na nás!
Zátkův
Budivoj
Němec
H N
bůh
Information
7
article
— V záležitosti moravských punktac
uveřejňuje dnes »Politik« proti nám ve formě
brněnského dopisu na úvodním místě polemiku,
kteráž se otáčí neustále kolem jedné věci, že se
moravští punktátoři »zabezpečili souhl asem
legitimovaných vůdců české politiky v Čechách
a nepodnikli ani nejmenšího krůčku, pokud ne-
byli si jisti toho souhlasu naprosto nepochybně.«
Pokud se pamatujeme, nikde a nikdy jsme nepo-
pírali, že by to nebyla pravda, že by si nebyli
Moravané zjednali takového souhlasu, jest ovšem
naším míněním nezvratným, že nikdo nemá práva
udělovati takového souhasu, ani legitimovaní řídiči
české politiky v Čechách, zvláště nikoli tajně.
Citáty, kteréž uvádí brněnský pisatel z našich
článků z r. 1898 ničeho nedokáže, zejmena
nikoli náš sbuhlas s nynější d'Elvertovskou
formou vyrovnávaček. Uvádí-li »Politik«, že
jsme o prvním čtení návrhů na upravení jazy-
kové otázky na Moravě v mor. zemském sněmu
dne 18. ledna 1898 napsali, že sněm moravský
měl zase jednou krásný den a že jsme vyslo-
vili dru. Žáčkovi nejúplnější souhlas s jeho
řečí, ve kteréž žádal plné právo české na Mo-
ravě, nemáme ani dnes, co bychom z tohoto
tehdejšího uznání slevovali, jako zase nemůžeme
sleviti ani zbla z našeho posudku o úžasném
ustoupení Žáčkově od tohoto plného práva, jak
to učinil v Boskovicích. K našemu zdrcení do-
vídáme se ovšem z »Politik«, že jsme citovali
v únoru r. 1898 bez poznámky výrok
z »Mor. Orlice«, jímž list tento vítá pokus
národního smíření v zemi. Kdybychom prý byli
r. 1898 toho názoru, že jest zahájení mo-
ravských vyrovnání porušením věrnosti, nebyli
bychom prý mohli otisknouti poznámku
»Mor. Orlice«. Opravdu, násilnějšího kudrnacení
Moravan
Žáčkův
Mor
Čechy
Morava
Boskovice
Orlice
8
article
důvodů proti nám jsme se již dávno nedožili.
Punktace moravské jsou pro národ dobrou věcí,
poněvadž jsme otiskli kdysi nějakou zprávu
z »Mor. Orlice« bez poznámky. Co už jsme se
natiskli vyňatků z jiných listů bez poznámky,
aniž někomu napadlo viniti nás ze souhlasu
s vyňatkem takovým! Jaké bylo tehdáž naše
mínění o moravském vyrovnání, dovozuje brněn-
ský dopisovatel v »Politik« citátem z našeho
článku z roku 1898, v němž vyslovujeme
očekávání, že náš moravský lid nepůjde
baronu Chlumeckému na lep a že naši
poslanci nesleví nic ze svatých práv národa.
Mor
Chlumecký
svatá práv národ
Orlice
9
article
Článek náš v »Politik« uvedený nebyl nadepsán
»Smiřovací dohra«, nýbrž »Smiřovací stínohra
na Moravě« a byl uveřejněn 18. února 1898a
nikoli 16. února. V článku tom vyslovujeme
očekávání, že z moravských smiřovaček nebude
nic a citát v »Politice« dnes uveřejněný uchy-
luje se svým německým překladem značně od
původního textu. Pravíme v něm doslova: Vůči
tomu všemu věru lid moravský nesedne na
vějičku Chlumeckého, nad tož, aby
poslanci naši v něčem zadali jeho právu
svatému. Nechť vyjednávají a de-
batují s Němci: my se ne-
bojíme, že se jim dají.« O tom,
že moravský lid český nesedne na vě-
jičku Chlumeckého, nepochybujeme ani dnes,
co se týče pochybností našich o poslancích, ne-
můžeme upříti, že naše přesvědčení o jich pev-
nosti z r. 1898 zvláště od boskovické řeči
Žáčkovy valně jest zvikláno. Pouštěli-li jsme
je r. 1898 do debat s Němci, činili jsme to
přece s podmínkou, že si nezadají.
Debaty s Němci nejsou pak opuštěním soli-
darity s námi zde v Čechách, nýbrž te-
prve uzavření punktac, jaké vyšly
na jevo i z d'Elverta i z dra. Žáčka.
Že pak Němci nepřijali nabídku českých vůdců
v Čechách po Körbrových konferencích, že proto
v Čechách nedošlo k jednání, není vysvě-
tlením různého postupu v Čech á ch
a na Moravě, neboť právě ta okol-
nost měla Moravany zraditi z ji ch
separátního postupu. Konec konců
nechápeme, co měl brněnský dopis »Poli-
tiky« dokazovati. Vždyť hromadí důvody na
naši stranu!
Chlumecký
Němec
Žáčkův
Körbrový
Morava
Čechy
10
article
— Osobní. Pan MUDr. Vojtěch Mráz ek,
praktický lékař a balneolog v Praze, vrátil se z cest
po světloléčebných ústavech Skandinavie a Dánska
a počal opět pravidelně ordinovati.
— Sjekd abiturientů reálky pardubické
z r. 1881 bude dne 17. a 18. srpna v Pardubicích.
Schůze dne 17. srpna o půl 8. bodině večer a dne
18. srpna o půl 10. hodině dopoledne v hostinci přítele
J. Drahoše »Na kopečku«. Kollegové z nižších ročníků
jsou vítáni. Dotazy zodpovi pan dr. Karel Pík,
advokát v Praze, ve Skořepce č. 4—I., nebo pan
Jan Šrůtek, c. k. professor v Praze, v Křemencové
ulici č. 10.
Sjezd soukromých úřadníků a zří-
zenců na Kladně. Zemská jednota soukromých
úřadníků v král. českém v Praze uspořádá společně
se svými odbory na Kladně a v Libušíně pod pro-
tektorátem sl. městské rady král. hor. města Kladna
sjezd soukromých úřadníků a zřízenců na Kladně,
v neděli dne 4. srpna ve dvoraně Sokolovny. Pořad:
1. O 11. hod. dopol. zahájení sjezdu. 2. Povšechné
pojednání o vládní předloze zákona o povinném po-
jišťování soukromých úřadníků a zřízenců. Referent
p. F. Hašourek. 3. Projev o změně článku druhého
předlohy zákona. Referent p. K. Rosi. Do schůze
této dostaví se říšský a zemský poslanec p. dr. Fořt.
Pozváni jsou dále pp. poslanci, zastupující na radě
říšské okresy a města průmyslová, hornicko-hutnická
atd. Na to v hotelu »U města Kladna« společný oběd.
O 3. hod. vodpol. na počest účastníků sjezdu velký
zahradní koncert první hornické kapely kladenské,
osobním říz. p. kapelníka. V přípádu naprosto nepří-
znivého počasí v Sokolovně.
MUDr
Mráz
J Drahoš
doktor
Karel píka
Šrůtek
F Hašourek
K Rosi
Fořt
Praha
Dánsko
Pardubice
Skořepka
Kladno
Libušín
U město
Skandinavia
městský rada král . hora
11
article
— Příhody z ulic. Ve Vodičkově ulici včera
odpoledne kočí Frant. Kaba z Nuslí č. 228 vrazil se
svým nákladním povozem do dvoukolového vozíku,
jejž táhl truhlářský učeň Josef Bořík ze Smíchova
č. 29. Učeň byl při srážce povalen a utrpěl poranění
na levé ruce. Na záchranné stanici byla mu po-
skytnuta lékařská pomoc. — Domkář Frant. Zák
z Ovčár jel včera před 10. hod. v noci s prázdným
jednospřežním povozem ze Smíchova do Košíř. Před
domem č. 155 v Plzeňské třídě na Smíchově jel tak
neopatrně, že vrazil do motorového vozu elektrické
dráhy č. 114. Při srážce zadní kolo povozu se roz-
tříštilo a kůň se splašil. Nehodě další bylo zabrá-
něno tím, že kolemjdoucí dělníci koně zadrželi. Na
motorovém voze byl nátěr odřen. — S nákladem
cihel jel včera po 7. hod. večerní kočí Antonín
Zbíral. Ve srázné ulíci Cimburkově na Žižkově pra-
skla u povozu brzda a povoz sjížděl s velkou rych-
lostí. Pohromě koní bylo zabráněno tím, že kočí
koně strhl, načež povoz s plnou přudkostí vrazil do
zdi domu č. 351, na němž omítku sedřel. — Pes
Antonína Franze z čís. 691 v Žižkově včera odpo-
ledne napadl čtyřletého Václ. Sobotníka, synka obuv-
níka, a pokousal jej na pravém uchu. Hošíkovi byla
opatřena pomoc lékařská.
— Lupič na útěku poraněn. Policejní hlídce
ze strážnice hoř. Nového města a sice nadstrážníkovi
Jarošovi a strážníku Ježkovi, vyslané ku patrolo-
Příhoda
František
Josef Bořík
Zbíral
Cimburkův
Franze
Václ
Jaroš
Ježek
Vodičkův ulice
Nusle
Smíchov
Ovčáry
Košíře
Žižkov
Kabo