1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 203. ze dne 25. července 1901.
2
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Socha Alfonsa Daudeta bude postavena
na Champs-Elysées a bude první statuí, jež na Ely-
sejských polích kdy zbudována. Jedná se o tom, aby
zřízena byla »alej slavných« v těch místech, jež vy-
hražena budou památce umělců a spisovatelů fran-
couzských. Socha Alfonsa Daudeta jest uměleckým
dílem sochaře Saint Marceauxe, a byla vystavena
nějakou dobu v posledním salonu umění, jsouc pů-
vodně určena pro zahrady v Luxemburgu. Avšak
paní Daudetová a její syn nenacházeli tam dosti pří-
hodného místa a tak usneseno v radě pařížské, aby
socha octla se na Champs-Elysées.
= Starost o následníka ruského trůnu
nutká některé lékaře z lidu, aby sdělovali carovi
různé prostředky, jak by se dočkal dědice. Tak nej-
nověji radí carovi farář Kanten z Obrasice v Srbsku,
aby carevna kojila poslední děcko u pravého prsu,
pak prý dozajista se dostaví očekávaný syn. K radě
této poznamenávají ruské listy, že není novinkou a
že již v r. 1839 dr. Elsholz v Berlíně sdělil svému
kollegovi pozorování, že, kojí-li matka děcko u pra-
vého prsu, příště narozené dítě jest mužského
pohlaví. Pozorování toto ukázalo se prý v mnohých
případech pravdivým, takže náhoda zdá se vylou-
čena. Mnoho zkušených matek radí carevně, aby
zkusila tento prostředek. Bylo by opravdu zajímavo,
kdyby věc ta měla nějaký vliv na pohlaví příštího
děcka. Theorie professora Schenka byla by pak pře-
konána.
Daudet
Marceaux
Daudetová
doktor
Elsholz
Schenk
Champs
Elysées
Luxemburg
Srbsko
Berlín
3
article
= Dům Michaela Angela Buonarotta
v Římě, ve kterém proslutý tento umělec posledních
dvacet let svého života strávil, bude sbourán, aby
získáno bylo místo pro jízdeckou sochu krále Viktora
Emanuela. Korso musí za tím účelem býti rozšířeno
a proto dům bude sbořen. Michael Angelo zemřel
v tomto domě v únoru r. 1561 a odtud byla jeho
mrtvola dopravena k pohřbení do chrámu dvanácti
apoštolů, kde doposud zříti lze jeho statui. Na dům
bylo zapomenuto, až v roce 1866 byla naň upevněna
pamětní deska.
= Leander a lord Byron překonáni a
k tomu ještě ženou, tak sdělují cařihradské listy. Ja-
kási paní Seubertová, choť husarského nadporučíka
v německém vyslanectvu v Cařihradě a dcera angli-
ckého admirála Woodse přeplavaly Bosporus z The-
rapie do Beiku, tedy dvakráte delší cestu než jakou
konal heros Leander a po něm »kulhavý ďábel« lord By-
ron. Odvážné plavkyně daly se ovšem při tom pro-
vázeti pro všechny možné případy člunem, což zase
výše jmenovaní předchůdci jejich nečinili.
= Stoupá-li hladina Adriatického moře
nebo klesají-li břehy, o tom uvažuje v nedávno vy-
dané brožuře dr. Bizzaro v Gorici. Pozorovatel uvádí
několik zajímavých fakt, dle kterých buď hladina
moře Adriatického stoupá nebo břehy se snižují. Tak
vzpomíná pisatel na cestu, jež vedla z paláce dožat
v Benátkách k přístavu gondol, dlážděná kamením.
Cesta dnešního dne na kolik metrů jest pod hladinou
moře. Některé ostrovy na benátské laguně úplně
zmizely, ač na starších mapách jsou vyznačeny a
zjištěno, že nacházejí se dosud pod hladinou. Ka-
nály, které druhdy z močálů Aquilejských odváděly
vodu do moře, slouží nyní k opačnému účelu. Voda
z moře jimi proudí do močálů. Mosaiková podlaha
Viktor Emanuel
Michael
Leandros
Byron
Seubertová
Woods
Bosporus
doktor
Bizzaro
Řím
Cařihrad
Gorica
Benátky
Ka
Michael Angel Buonarotta
4
article
dómu v Ravenně, jež dle zápisků stavitelů kolik
metrů nad hladinou moře se nacházela, jest nyní
dle nejnovějšího měření pod hladinou. Rovněž
bronzové kruhy na pobřeží k uvázání lodí zmizely
pod vodou. Spisovatel dle některých jiných poměr-
ných výšek pevniny končí svůj úsudek v tom, že
břehy neklesají, nýbrž moře stoupá.
= Bismark modelem. Sochař Krištof Roth.
kterému při zhotovení známého poprsí stál Bismark
modelem, vypravuje některé zajímavé podrobnosti;
Když byl jsem vyzván, abych zhotovil poprsí Bismar-
kovo, dovolil mně kancléř, abych v jeho paláci svoji
sochařskou práci prováděl a stál mně při tom jede-
náckráte modelem. Prováděl jsem práci v jeho pra-
covně, sedě na židli, na níž Bismark vytvářel svě-
tové dějiny. Sotva že jsem započal, oznámil mi, že
nebude státi déle pěti minut. Později několik minut
přidal, až při posledním postání prodloužil termín
na čtvrt hodiny. Bismark byl v plné uniformě se
spisy pod paží, tak jak rovnou pak ubíral se do
sněmu. Když již tvář byla si podobna, přistoupila
poznamenal: Žcela správně jste udělal jednu stranu
čela šikmější. Pozoruji to sám při holení. Jindy opět,
když uviděl na modelu jizvu, kterou dle skutečnosti
na tváři jsem zobrazil, vyprávěl mi, jak při sešívání
jejím nějaký medik omdlel, když Bismark prostrčiti
jí mohl špici jazyka. Po jiném »sezení« pravil: »Tak
a nyní musím již jíti, tygři v parlamentu na mě
čekají.«.
Krištof
Bismark
Ravenna
5
article
= Čertovy modlitby také pod názvem »Tři-
cet dva loupežníků«, známé karty, jak historií papíru
se zabývající odborný list sděluje, připomínají se již
v r. 1377. Z tohoto roku datuje se rukopis, jenž
radí »Nehraj v kostky ani karty«. Musila tedy hra
karet před tímto rokem býti známá. Teutonicus vy-
práví ve svých pamětech o kartách jako o novince,
zná již čtyry barvy, eso, krále, spodka, svrškaa
karty bez figur od 1—10. Poznamenává, že hra může
se učiniti ještě zajímavější, přibeře-li se královnaa
dvě dvorní dámy. Chválí tuto hru a doporučuje pro
dlouhou chvíli jmenovitě klášterníkům a jeptiškám
jako nevinnou zábavu. Jak se zdá, dlouho však »ne-
vinnost« karet netrvala, neboť již v r. 1404 synodou
v Langresu hra v karty zakázána. R. 1423 dostou-
pila takové vášně v lidu, že sv. Bernard Siemský
hlásal proti kartám v severní Italii křížové tažení.
Amadeus Savojský doporučoval tuto hru damám.
hrají-li o jehly.
= 200.000 stř. sterlingů za hodinu du-
ševní práce vydělal si komponista Sullivan za píseň
»Loft Chord«. Londýnský nakladatel hudebnin píše
v jedné »Revue« o výdělku různých skladatelů o vy-
práví, že Mascheroni za svoji baladu »For All Eter-
nity«i obdržel 44.800 stř. sterlingů, ačkoli právě jiný
nakladatel nechtěl ji přijmouti za honorář 200 stř.
sterlingů. Píseň »In Old Madrid«, která velice jest
oblíbena vynesla během několika vydání na 400.000
sterl. Šest jiných vyneslo dohromady na 1,200.000
sterlingů. Naproti tomu vzpomíná nakladatel na ně-
které jiné ubohé honoráře komponistů, jichž písně
po jich smrti vynesly milliony. Tak Milbon Welling
za jednu skladbu, která nakladateli vynesla 20.000
lib. sterlíngů, obdržel 20 sterlingů. — Skladatel
»Some Day« obdržel honorář 200 sterlingů, co na
kladateli vynesla tato píseň nejméně stokrát tolik.
Teutonicus
Siemský
Amadeus savojský
Sullivan
Mascheroni
Milbon Welling
Some Dao
Loft chorda
fórum all eter
Ina Old Madrid
sterling
6
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 19. července 1901: Weinlichová Marie,
vdova po úřadníku, 64 roky, 1493—II. Vítova Marie,
dcera truhláře, 31/2 roku, 264—V. Marat Jakub, ru-
kavičkářský pomocník, 49 roků, 393—II. — Ve
všeobecné nemocnici: Gärtner František,
agent, 75 roků. Křivanová Josefa, dělnice, 70 roků.
Blecha Václav, dělník, 35 roků. — U Alžběti-
nek: Cafourkova Anna, služka, 35 roků. — U mi-
losrdných sester: Soumarová Marie, žebračka,
76 roků.
Dne 20. července 1901. Klíka František,
správce domu, 74 roky, 245—II. Řezníček Adolf, ho-
stinský, 59 roků, 546 -II. Barvitiuš Antonín, archi-
tekt, 78 roků, 1447—II. Kopka Václav, správce v. v.,
71 rok, 1761—II. Hermach František, vinárník, 39
roků, 348—III. Joudalova Stanislava, dcera strážníka.
10 neděl, 42—VI. Dvořákova Karolina, dělnice, 22
roky, 215—VII. — Ve všeobecné nemocnici:
Fischer Leopold, oficiál, 53 roky. Frisch Karel, po-
kladník, 61 rok. Pohlová Kateřina, manželka úřad-
níka, 52 roky. Šťastná Barbora, posluhovačka, 70
roků. — V josefovské nemocnici: Nová-
ková Anna, manželka dělníka, 39 roků. — U mi-
losrdných sester: Málková Dorota, nádennice,
66 roků. Dvořák František, nádenník, 74 roky.
V Marat
Jakub
Josef
Blech
František
Řezníček
Antonín
Kopka
Hermach
Joudalův
Stanislav
Frisch
Pohlová
Kateřina
Barbora
Anna
Málková
Dvořák
Praha
Dvořákův Karolina
Weinlichová Marie
Vítův Marie
Gärtner František
U Alžběť
Cafourkův Anno
Soumarová Marie
Fischer Leopold
7
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
Smíchov
8
article
Ve čtvrtek 25. července.
Ve prospěch p. Aloise Ludvíka.
Naše ženy.
Veselohra v 5 jednáních od Mosera a Schönthana.
Autorisovaný překlad od J. Kühnla. — Režisér pan
18006
Jan Kubík.
Alois Ludvík
Moser
Schönthan
J Kühnl
18006
Kubík
9
title
Divadlo , Urania“ na výstavišti v Kr. Dhoře.
10
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 1/27. hod
Ve čtvrtek 25. července.
17951
Zlaté rybky.
Veselohra o 4 jednáních od Frant. Schönthana.
Zejtra o 4. hodině odpol. na počest všem Annám
»Promenádní koncert«. Do zahrady vstup volný.
Král
František
Anna
Pištěkův divadlo
11
article
Ředitel V. Suk.
V Suk
12
article
Začátek o 1/27. hod.
13
article
Ve čtvrtek 25. července.
14
article
Ve prospěch pana Evžena Viesnera.
S laskavým svolením sl. »Společnosti Národního
divadla v Praze«,
Poprvé provozováno na divadle »Urania« v Praze
dne 30. června 1898.
Viesner
Praha
národní divadlo
15
article
Na letním bytě.
Veselohra ve třech jednáních od Josefa Štolby. Vy-
pravil vrchní režisér p. Fr. Šípek.
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkům«
17965
do 5. hod. večerní.
164-
Štolba
Šípek
16
article
Ale zde v Macquarie Harbouru musil vypíti i to
nejodpornější z číše zoufalství. To bylo nejhorší a to nej-
horšíg zůstávalo pro vždy — nezměněno.
Propasť muk těch byla tak hluboká, že nebylo vi-
dětijiž ni kouska nebes z ní!
Žádná naděje již, pokud vůbec život jeho trvati měl !
Smrt jediná chovala klíč od tohoto ostrovního
vězení!
Možno si vůbec jen představiti, co muž nevinný,
prodchnutý ctižádostí a odporem proti všemu sprostému,
dychtící po lásce a úctě, musil za jediný týden takového
žiti protrpěti?
My, obyčejní lidé, kteří vedeme život obyčejný,
kteří chodíme volně, jezdíme, smějeme se a ženíme se,
nemůžeme pochopiti bídu takového života. Snad máme
slabý pojem o tom, jak sladkou jest svoboda a jak od-
pornou jest ničemná společnost — ale to jest vše!
Víme, že kdybychom byli spoutáni řetězy a poní-
ženi, pracemi jak psi využitkováni, jako pouzí soumaři,
klením a ranami hnáni k denní své práci, kdybychom
musili žíti s bídáky, u nichž jest vše, co souvisí s lid-
kostí a slušností, jen předmětem posměchu a pošklebků —
že bychom pak zemřeli neb sešíleli !
Ale nevíme a nemůžeme nikdy zvěděti, jak nevylí-
čitelně děsný a nesnesitelný musí býti život pro toho,
jenž jest připoután k lidem, jakými byli ti, kteří vláčeti
musili kmeny k břehům Gordonu — aneb, kteří proklí-
najíce a rouhajíce se bohu, vlekli se v neskonale smut-
ných písčinách Sara Islandu.
Žádná lidská bytost nemůže změřiti, k jakému
osobnímu ponížení, k jakému hnusu před sebou samým
vésti musí týden takového životal
161-
Gordon
bůh
Sar Island
Harbour
17
article
»Nemám tedy již co říci a mám čest přáti vám
dobré noci, pane!«
Stáhla pevněji kol sebe šál a odcházela po chodbě
s takou vážnou důstojností, jakoby myslila o sobě, že
jest sama Amadis z Gallie.
Frere kvapil do pokojíka svého, div se neduse
smíchy, rozevřel lístek při svitu lojové svíčky a četl, což
psáno bylo pečlivým dětinským písmem — toto:
Frere
Gallie
18
article
»Pane!
»Pane!
Udeřila jsem Vás!
Prosím písemně za prominutí!
Sylvie Vichersova.«
Sylvius Vichersův
19
article
Frere v duchu tázal se sama sebe:
»Z jaké knihy to as opsala? Na mou věru, musí
býti poněkud trhlá. Ovšem, pro dítě jest zde život pra-
zvláštníl«
20
article
Skok do tmy.
Skok do tmy.
Dva neb tři dny po připlutí »Ladybirdu« pozoroval
vězeň na Grummetově skále neobyčejný ruch na pobřeží
ostrova.
Člunů trestaneckých, jež každého jitra při východu
slunce dopravovány byly pod můstky, z trámů sbitéa
určené ke skládání a nakládání — na druhou stranu pří-
stavu — nebylo vůbec viděti.
Stavba jakéhos přístavního můstku, či snad i hráze,
jež měla vésti od západní strany až k osadě, byla pře-
Ztracsn pro hivot.
Skok