2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. července.
Praha
3
masthead
K čislu 203.
číslo v Praze za zt
a na venkově za ah.
Praha
4
article
Nr »Národní Listy.
ranní a odpolední
spřílcdaiteránní
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K2
s dvojí zásíkkou,
na měsíc 3 K 80n
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Rakousko-rumunská vojenská
smlouva.
Z Pošti, 25. července. »Pesti Hi
lap« sděluje ke zprávám o allianci Ra
kousko-Uherska s Rumunskem:
»Na základě nejlepších informací mů-
žeme sděliti, že vojenská konvence
mezi Rakouskem a Rumunskem
trvá již od roku 1890. Byla uzavřena
za někdejšího pobytu krále rumünského
Karla v Išlu.«
Německý ministr krajan.
Z Vídné, 25. července. »Neue Freie
Presse« uveřejňuje připis německého po-
slance o požadavcích Němců, aby zřízeno
bylo opět německé krajanské ministerstvo.
V dopisu tom se praví
»Otázka tato nyní uprostřed parlament-
ních prázdnin není zajisté aktuální. Ovšem
jde o záležitost, o níž za posledního zase-
dání v poslanecké sněmovně bylo horlivě
jednáno a o kteréž se snad na podzim roz-
přede diskuse. Německá strana lidová, ně
mecká strana pokroková a také Všeněmci
se již touto otázkou zabývali a schválili
v zásadě povolání německého ministra kra-
jana. Ba mluvilo se již o určitých osobno-
stech pro úřad ten vyhlédnutých.
Pest
Karel
Němec
Praha
Rakousko
Pošť
Uhersko
Rumunsko
Išlu
Vídný
Neue Frei Presse
poslanecký sněmovna
5
article
Přetřásá-li se nyní opět otázka ta na
veřejnosti, děje se tak asi o dva měsíce pří-
liš brzy. Jakkoli dr. Körber nezanedbává
styků s parlamentáři různých stran ani
v mrtvé saisoně, jest přece pravdě nepo-
dobno, že by o otázce té chtěl snad vyjed-
návat písemně] nebo skrze prostředníky.
Otázka jmenování německého ministra kra-
jana mohla by býti jenom předmětem úst-
ního přímého jednání. K tomu se naskytne
příležitost teprve v září, až počnou přípravy
k podzimnímu zasedání. V tomto okamžiku
možno se domnívati, že vláda Körbrova.
které nejtěžší úkol teprve nastává, potom
bude ještě více interessována, na této věci.
jsouc v přímém spojení a stálých stycíeh
s německými stranami, než nyní.
Hrabě Dzieduszycki.
Ze Lvova, 25. července. Hr. Dzie
duszycki, místopředseda kola polského-
podával ve voličské schůzi ve Štanislavi
zprávu o své činnosti na říšské radě. Hrabě
D zieduszycki se vyslovil,“ že polská
delegace snažila se o odstranění parlamentní
krise, kterou říšská rada již tak dlouho trpí.
Poláci přejí si sice rozšíření auto-
nomie a pokládají ny nější ú sta vu
Körber
Dzieduszycký
Polák
Lvov
Hradec
6
article
za nedostatečnou jsouce si vědomi,
že příliš obsáhlý obor působnosti a velká
její kompetence jest jenom překážkou klidu
a kontinuity jejího jednání. Ale Poláci chtějí.
aby ústava změněna byla jenom
konstitučně. Poláci jsou proti
zastavení ústavy a proti abso-
lutismu. Přejí si, aby jejich poslancům
na říšské radě nebyla odňata možnost roz-
hodovati hlasy svými a bdíti nad záležitostmi
země. Z toho důvodu nelekalo se kolo pol
ské práce za tím účelem, aby parlament byl
učiněn práce schopným.
Věc však nebyla tak snadná. Če-
chové, prohlásivše ústřednímu parlamentu
válku a vyhrožujíce zničením ústavy z roz-
hořčení nad bezprávím, které se jim bylo
stalo, neměli se ke složení obstrukční zbraně.
Vláda sama chovala se skepticky. Že vš
říšská rada přes to přese všechno se vzcho-
pila, mají na tom — a nikoli nejmenší
zásluhu Poláci, kteří především prosadili
volbu neutrálního presidenta hr. Vettra.
Kolo polské snažilo se poslance české pře-
svědčiti, že pokračováním v obstrukci a roz-
bitím ústředního parlamentu v této dob
splnilo by se snažné přání ge-
manisátor.
Největší zásluha o uklidnění parlamentu
náleží však bez odporu činiteli stojícímu nad
parlamentem a vládou: oddanost svému králi
zvláště přiměla Čechy, že upustili od ob-
strukce. Zřízení galerie umělecké v Prazea
cesta císařova do Prahy podaly nejlepší
důkaz stejné císařské péče o všecky národy.
Když poslanecká sněmovna opětně zahájila
svou činnost, pokládalo kolo polské za vhodné.
provozovati politiku volné ruky, ne-
boť pokud jednací řád nezajišťuje
trvání poslanecké sněmovny,a
pokud mají se věci tak, že zřízení většiny
by zavdalo podnět k obstrukci menšině, může
se státi dělnost parlamentu opětně pochybnou.
Polák
Čecho
Praha
poslanecký sněmovna
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 25. července. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil faráři
v Kladrubech P. Frant. Klapalov
zlatý záslužný kříž s korunou, nadučiteli
soukromé obecné školy milosrdných sesten
sv. Karla Boromejského v Karlíně J. Br ej-
chovi stříbrný záslužný kříž s korunou.
Kongres proti tuberkulose.
Z Londýna, 24. července. (C.-B.) Lé-
čebná a pathologická sekce kongresu
proti tuberkulose jednala ve včerejší
schůzi o tuberkulinu. Dr. Heron zahájil
sne
Karel
doktor
Heron
Vídeň
Kladruby
Karlín
Londýn
8
article
SII
SII
Předplacenž
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
a expedice
9
article
schůzi přednáškou, ve které se rozhodně vy
slovil pro therapeutickou a diagnostickou
cenu tuberkulinu a dokazoval, že vývody,
jež proti užívání tuberkulinu jako léčiva se
vyskytly, plynou zvláště z nešetření předpisů,
vynálezcem stanovených. K bezpečnému roz-
poznání choroby nevyrovná se žádný jiny
prostředek tuberkulinu. Řečník skončil uzná-
ním zásluh dra. Kocha. Když professor dr.
Koch k odpovědi se přihlásil, byl uvítán
potleskem. V řeči své kladl velikou váhu na
tuberkulin při stanovení úbytí v počátečním
stadiu a dal několik pokynův o zacházení
s tuberkulinem při jeho užívání.
Prof. Fraenkl z Berlína vykládal, že,
užívá-li se tuberkulinu s trpělivostí a opatr-
ností, jest důležitým therapeutickým pro-
středkem.
Ve veřejné schůzi kongressu měl prof.
Bronardel přednášku, ve které mimo
jiné pravil, že nesrovnává se s názorem prof.
Kocha, dle kterého úbytě mlékem a masem
tuberkulosního dobytka na lidi se nepřená-
šejí. Doporučuje přísnou prohlídku mléčných
produktů, jako se již děje ve Švédskua
v Norsku. Také Bronardel má za pochybné,
je-li tuberkulosa vyléčitelna.
doktor
Koch
Fraenkl
profesor
Berlín
Norsko
10
article
Také on hlásá bezohlednou válečnou
výpravu proti této nemoci a doporučuje za
tím účelem, aby lidé ve všech osadách, stá-
tech a provinciích o vzniku této metly lid-
stva poučováni byli a aby všechno vzdělané
lidstvo k vyhubení této hlízy se spojilo.
Z Kolína n. R., 24. července. (C. -B.)
Jak »K öln. Ztg.« z Düsseldorfu oznamuje,
usneslo se shromáždění s vaz u výrobcu
hrubého plechu, že ceny dosavadní
budou zachovány a že zřízen bude poboční
závod v jižním Německu.
Z Bayreuthu, 24. července. (Zvláštní
telegr. »Nár. Listů«.) Po přání paní Vagne-
rové pozváni někteří dosud žijící umělci,
kteří se účastnili při slavnostních hrách
r. 1876. Většina jich vyhověla a přijela.
Dnes v poledne konán jubilejní banket. Zú-
častnili se ho mezi jinými A. Niemann,
Eugen Gura, paní Maternova a sedm členů
orkestru s J. Richtrem v čele. Při hostině,
k níž se dostavili také četní jiní pěvcia
pěvkvně, mluvili S. Wagner a H. Řichter.
z Port Saidu, 24. července. (C.-B.)
»Gera« opustila v 6 hodin večer zdejší
přístav.
Z New Yorku, 24. července. (C.-B.)
Na palubě parníku »Hohenfels«, připluvšího
sem v pondělí z Kalkuty a od té doby v ka-
ranténě se nalezajícího, onemocněl indicky
topič hlízovým morem lehkého rázu. Veškeré
Vagne
A Niemann
Gura
Maternův
J Richter
S Wagner
H Řichter
Kolín
Düsseldorf
Německo
Bayreuth
Gera
New York
Hohenfels
Kalkuta
Port Said
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pan »baron«
12
article
Črta od J0seta Šmaby.
Črta od J0seta Šmaby.
V posledních dnech objevuje se za mými
dveřmi podivný žebrák. Obličej, hustým proše-
divělým vousem až k očím zarostlý, na očích
tmavé brejle, klobouk do čela hluboko vtlačený.
Za chleba nepoděkuje, za kousek masa, za
odpadek, za kost — libá ruce. Služce neušlo.
že žebrák denně dva i třikráte přichází. Z opa-
trnosti mne upozornila na něj. Viděl jsem jej
dveřní mřížkou, jak sedě na schodech, vedou-
cích k půdě, okusuje kost. Způsob, jakým po-
jídal i jiné zbytky, byl mi nápadný. To nebyla
ruka muže, zvyklého práci, to byla ruka býva-
lého Gourmanda, muže, neznajícího hladu, de-
lektujícího se kůstkami jen jaksi ze zvyku. —
Potkal jsem jej na ulici, sklopil zrak. Po druhé
přešel přes ulici, aby mne potkati nemusil
Obrátil jsem se za ním.
»Vite, kdo to je ? praví ke mině přitel, do-
bře situovaný muž.
»Nevím.«
13
article
»To je statkář Xs
»Ten? Ten?
»Ano. Znal jste ho ?e
»Jako sedmnáctiletého jinocha. Bylo to na
venkově. Hráli jsme tam se společností. Chodil
k nám za jeviště. Častoval nás. Kamarádil
jsem s ním. Vodil mne do parku svých
rodičů. Měl psy, ručnice, střílel, nejvíce
po kočkách z flobertky. Nenáviděl ta zvířata.
Jednou neměl ručnici, přilákal k sobě kočičku,
miláčka své malé sestřičky, popadl ji a hodi
s největší prudkostí do bazenu. Kočička vylezla,
chopil ji zase a zase ji tam hodil. To opakoval
s divou radostí několikráte. Po několika dnech
marně se sháněli po kočičce. Neukázal
se vícel«
»Od těch dob jste s ním nemluvil ?«
»Ne. On se asi již nepamatuje a já vv.«
»Počkejte. Pamatujete se na Teatro. Ave-
rino? Vzpomínejte. Jezdíval tam ze svého statku
denně. Řídíval povoz sám. Seskočil, svěřil koně
premovanému lokajovi a platib pokladníkovi stov-
kou. Sklepníkovi stovkami. V loži jeho proudilo
denně šampaňské. Říkali mu baron. Rodiče
umřeli, »baron« se oženil, záhy se dal rozvést
a jeho nejmilejší hračkou byly — kočičky, ale.
Kočička
14
article
z baletu. Zúčastnil se hry na burse. Přišel
vše. Stal se úřadníkem, písařem. Zrak mu se-
slábl, pustili ho. Žebrá patrně, kde nikdo nev .
Známým se vyhýbá. U mně také ještě nebyl.
Hnal bych ho — pana »barona«. Víte ? »Ba-
rona !« Nepochodil by. Servus, kamaráde !«
V třeskutých mrazech letošních chodívala
služka dva i třikráte denně do sklepa pro uhlí.
Tam v koutku schoulena sedávala kočička.
Služka ji kdysi hodila zbytek uzenice a kočička
za ní, až do třetího poschodí. Čekala — a se
schodů s ní dolů a zase nahoru. Zvykla si.
I v noci spala za dveřmi. Byla jako naše.
Služka ji o polednách předkládala před dvéře
na misce zbytky jater, srdce, ledvin. Míiska
byla vždy prázdna — ale kočička pojednou,
jako když ji do vody hodí. Uhodli jste? Pan
baron ! Ano, ano, ano. Přesvědčil jsem se, jak
vsypával oběd milé kočičky do útržku novin a
jak chvatně s kořistí svou prchal. Pan baronl
Zahnal nám kočičku. Ta se již neukázala. Pan
baron chodí pořád
Snad chodí žebrotou jenom do domů, kde
mají kočičky“ . ..
Čekal