ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6cc4dc90-66ef-11dc-8452-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 26, person 24, org 4
1 masthead
oneo
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. července.
Praha
3 masthead
K čislu 203. číslo v Praze za zt a na venkově za ah.
Praha
4 article
Nr »Národní Listy. ranní a odpolední spřílcdaiteránní předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K2 s dvojí zásíkkou, na měsíc 3 K 80n Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Rakousko-rumunská vojenská smlouva. Z Pošti, 25. července. »Pesti Hi lap« sděluje ke zprávám o allianci Ra kousko-Uherska s Rumunskem: »Na základě nejlepších informací mů- žeme sděliti, že vojenská konvence mezi Rakouskem a Rumunskem trvá již od roku 1890. Byla uzavřena za někdejšího pobytu krále rumünského Karla v Išlu.« Německý ministr krajan. Z Vídné, 25. července. »Neue Freie Presse« uveřejňuje připis německého po- slance o požadavcích Němců, aby zřízeno bylo opět německé krajanské ministerstvo. V dopisu tom se praví »Otázka tato nyní uprostřed parlament- ních prázdnin není zajisté aktuální. Ovšem jde o záležitost, o níž za posledního zase- dání v poslanecké sněmovně bylo horlivě jednáno a o kteréž se snad na podzim roz- přede diskuse. Německá strana lidová, ně mecká strana pokroková a také Všeněmci se již touto otázkou zabývali a schválili v zásadě povolání německého ministra kra- jana. Ba mluvilo se již o určitých osobno- stech pro úřad ten vyhlédnutých.
Pest Karel Němec Praha Rakousko Pošť Uhersko Rumunsko Išlu Vídný Neue Frei Presse poslanecký sněmovna
5 article
Přetřásá-li se nyní opět otázka ta na veřejnosti, děje se tak asi o dva měsíce pří- liš brzy. Jakkoli dr. Körber nezanedbává styků s parlamentáři různých stran ani v mrtvé saisoně, jest přece pravdě nepo- dobno, že by o otázce té chtěl snad vyjed- návat písemně] nebo skrze prostředníky. Otázka jmenování německého ministra kra- jana mohla by býti jenom předmětem úst- ního přímého jednání. K tomu se naskytne příležitost teprve v září, až počnou přípravy k podzimnímu zasedání. V tomto okamžiku možno se domnívati, že vláda Körbrova. které nejtěžší úkol teprve nastává, potom bude ještě více interessována, na této věci. jsouc v přímém spojení a stálých stycíeh s německými stranami, než nyní. Hrabě Dzieduszycki. Ze Lvova, 25. července. Hr. Dzie duszycki, místopředseda kola polského- podával ve voličské schůzi ve Štanislavi zprávu o své činnosti na říšské radě. Hrabě D zieduszycki se vyslovil,“ že polská delegace snažila se o odstranění parlamentní krise, kterou říšská rada již tak dlouho trpí. Poláci přejí si sice rozšíření auto- nomie a pokládají ny nější ú sta vu
Körber Dzieduszycký Polák Lvov Hradec
6 article
za nedostatečnou jsouce si vědomi, že příliš obsáhlý obor působnosti a velká její kompetence jest jenom překážkou klidu a kontinuity jejího jednání. Ale Poláci chtějí. aby ústava změněna byla jenom konstitučně. Poláci jsou proti zastavení ústavy a proti abso- lutismu. Přejí si, aby jejich poslancům na říšské radě nebyla odňata možnost roz- hodovati hlasy svými a bdíti nad záležitostmi země. Z toho důvodu nelekalo se kolo pol ské práce za tím účelem, aby parlament byl učiněn práce schopným. Věc však nebyla tak snadná. Če- chové, prohlásivše ústřednímu parlamentu válku a vyhrožujíce zničením ústavy z roz- hořčení nad bezprávím, které se jim bylo stalo, neměli se ke složení obstrukční zbraně. Vláda sama chovala se skepticky. Že vš říšská rada přes to přese všechno se vzcho- pila, mají na tom — a nikoli nejmenší zásluhu Poláci, kteří především prosadili volbu neutrálního presidenta hr. Vettra. Kolo polské snažilo se poslance české pře- svědčiti, že pokračováním v obstrukci a roz- bitím ústředního parlamentu v této dob splnilo by se snažné přání ge- manisátor. Největší zásluha o uklidnění parlamentu náleží však bez odporu činiteli stojícímu nad parlamentem a vládou: oddanost svému králi zvláště přiměla Čechy, že upustili od ob- strukce. Zřízení galerie umělecké v Prazea cesta císařova do Prahy podaly nejlepší důkaz stejné císařské péče o všecky národy. Když poslanecká sněmovna opětně zahájila svou činnost, pokládalo kolo polské za vhodné. provozovati politiku volné ruky, ne- boť pokud jednací řád nezajišťuje trvání poslanecké sněmovny,a pokud mají se věci tak, že zřízení většiny by zavdalo podnět k obstrukci menšině, může se státi dělnost parlamentu opětně pochybnou.
Polák Čecho Praha poslanecký sněmovna
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 25. července. (C.-B.) »Wienen Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil faráři v Kladrubech P. Frant. Klapalov zlatý záslužný kříž s korunou, nadučiteli soukromé obecné školy milosrdných sesten sv. Karla Boromejského v Karlíně J. Br ej- chovi stříbrný záslužný kříž s korunou. Kongres proti tuberkulose. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) Lé- čebná a pathologická sekce kongresu proti tuberkulose jednala ve včerejší schůzi o tuberkulinu. Dr. Heron zahájil sne
Karel doktor Heron Vídeň Kladruby Karlín Londýn
8 article SII
SII Předplacenž a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. a expedice
9 article
schůzi přednáškou, ve které se rozhodně vy slovil pro therapeutickou a diagnostickou cenu tuberkulinu a dokazoval, že vývody, jež proti užívání tuberkulinu jako léčiva se vyskytly, plynou zvláště z nešetření předpisů, vynálezcem stanovených. K bezpečnému roz- poznání choroby nevyrovná se žádný jiny prostředek tuberkulinu. Řečník skončil uzná- ním zásluh dra. Kocha. Když professor dr. Koch k odpovědi se přihlásil, byl uvítán potleskem. V řeči své kladl velikou váhu na tuberkulin při stanovení úbytí v počátečním stadiu a dal několik pokynův o zacházení s tuberkulinem při jeho užívání. Prof. Fraenkl z Berlína vykládal, že, užívá-li se tuberkulinu s trpělivostí a opatr- ností, jest důležitým therapeutickým pro- středkem. Ve veřejné schůzi kongressu měl prof. Bronardel přednášku, ve které mimo jiné pravil, že nesrovnává se s názorem prof. Kocha, dle kterého úbytě mlékem a masem tuberkulosního dobytka na lidi se nepřená- šejí. Doporučuje přísnou prohlídku mléčných produktů, jako se již děje ve Švédskua v Norsku. Také Bronardel má za pochybné, je-li tuberkulosa vyléčitelna.
doktor Koch Fraenkl profesor Berlín Norsko
10 article
Také on hlásá bezohlednou válečnou výpravu proti této nemoci a doporučuje za tím účelem, aby lidé ve všech osadách, stá- tech a provinciích o vzniku této metly lid- stva poučováni byli a aby všechno vzdělané lidstvo k vyhubení této hlízy se spojilo. Z Kolína n. R., 24. července. (C. -B.) Jak »K öln. Ztg.« z Düsseldorfu oznamuje, usneslo se shromáždění s vaz u výrobcu hrubého plechu, že ceny dosavadní budou zachovány a že zřízen bude poboční závod v jižním Německu. Z Bayreuthu, 24. července. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«.) Po přání paní Vagne- rové pozváni někteří dosud žijící umělci, kteří se účastnili při slavnostních hrách r. 1876. Většina jich vyhověla a přijela. Dnes v poledne konán jubilejní banket. Zú- častnili se ho mezi jinými A. Niemann, Eugen Gura, paní Maternova a sedm členů orkestru s J. Richtrem v čele. Při hostině, k níž se dostavili také četní jiní pěvcia pěvkvně, mluvili S. Wagner a H. Řichter. z Port Saidu, 24. července. (C.-B.) »Gera« opustila v 6 hodin večer zdejší přístav. Z New Yorku, 24. července. (C.-B.) Na palubě parníku »Hohenfels«, připluvšího sem v pondělí z Kalkuty a od té doby v ka- ranténě se nalezajícího, onemocněl indicky topič hlízovým morem lehkého rázu. Veškeré
Vagne A Niemann Gura Maternův J Richter S Wagner H Řichter Kolín Düsseldorf Německo Bayreuth Gera New York Hohenfels Kalkuta Port Said
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pan »baron«
12 article Črta od J0seta Šmaby.
Črta od J0seta Šmaby. V posledních dnech objevuje se za mými dveřmi podivný žebrák. Obličej, hustým proše- divělým vousem až k očím zarostlý, na očích tmavé brejle, klobouk do čela hluboko vtlačený. Za chleba nepoděkuje, za kousek masa, za odpadek, za kost — libá ruce. Služce neušlo. že žebrák denně dva i třikráte přichází. Z opa- trnosti mne upozornila na něj. Viděl jsem jej dveřní mřížkou, jak sedě na schodech, vedou- cích k půdě, okusuje kost. Způsob, jakým po- jídal i jiné zbytky, byl mi nápadný. To nebyla ruka muže, zvyklého práci, to byla ruka býva- lého Gourmanda, muže, neznajícího hladu, de- lektujícího se kůstkami jen jaksi ze zvyku. — Potkal jsem jej na ulici, sklopil zrak. Po druhé přešel přes ulici, aby mne potkati nemusil Obrátil jsem se za ním. »Vite, kdo to je ? praví ke mině přitel, do- bře situovaný muž. »Nevím.«
13 article
»To je statkář Xs »Ten? Ten? »Ano. Znal jste ho ?e »Jako sedmnáctiletého jinocha. Bylo to na venkově. Hráli jsme tam se společností. Chodil k nám za jeviště. Častoval nás. Kamarádil jsem s ním. Vodil mne do parku svých rodičů. Měl psy, ručnice, střílel, nejvíce po kočkách z flobertky. Nenáviděl ta zvířata. Jednou neměl ručnici, přilákal k sobě kočičku, miláčka své malé sestřičky, popadl ji a hodi s největší prudkostí do bazenu. Kočička vylezla, chopil ji zase a zase ji tam hodil. To opakoval s divou radostí několikráte. Po několika dnech marně se sháněli po kočičce. Neukázal se vícel« »Od těch dob jste s ním nemluvil ?« »Ne. On se asi již nepamatuje a já vv.« »Počkejte. Pamatujete se na Teatro. Ave- rino? Vzpomínejte. Jezdíval tam ze svého statku denně. Řídíval povoz sám. Seskočil, svěřil koně premovanému lokajovi a platib pokladníkovi stov- kou. Sklepníkovi stovkami. V loži jeho proudilo denně šampaňské. Říkali mu baron. Rodiče umřeli, »baron« se oženil, záhy se dal rozvést a jeho nejmilejší hračkou byly — kočičky, ale.
Kočička
14 article
z baletu. Zúčastnil se hry na burse. Přišel vše. Stal se úřadníkem, písařem. Zrak mu se- slábl, pustili ho. Žebrá patrně, kde nikdo nev . Známým se vyhýbá. U mně také ještě nebyl. Hnal bych ho — pana »barona«. Víte ? »Ba- rona !« Nepochodil by. Servus, kamaráde !« V třeskutých mrazech letošních chodívala služka dva i třikráte denně do sklepa pro uhlí. Tam v koutku schoulena sedávala kočička. Služka ji kdysi hodila zbytek uzenice a kočička za ní, až do třetího poschodí. Čekala — a se schodů s ní dolů a zase nahoru. Zvykla si. I v noci spala za dveřmi. Byla jako naše. Služka ji o polednách předkládala před dvéře na misce zbytky jater, srdce, ledvin. Míiska byla vždy prázdna — ale kočička pojednou, jako když ji do vody hodí. Uhodli jste? Pan baron ! Ano, ano, ano. Přesvědčil jsem se, jak vsypával oběd milé kočičky do útržku novin a jak chvatně s kořistí svou prchal. Pan baronl Zahnal nám kočičku. Ta se již neukázala. Pan baron chodí pořád Snad chodí žebrotou jenom do domů, kde mají kočičky“ . ..
Čekal