ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cc774a0-66ef-11dc-a9a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 46, place 37, org 4, work 2
1 article
mužstvo lodi bude nadále osamoceno ve Swinburne. Budou také učiněna nutná opa- tření za účelem desinfekce lodi a nákladu. Loď bude důkladně vyčistěna. Z Neapole, 25. července. (C.-B.) Stav Crispův se nepatrně zlepšil. Z Kasselu, 24. července. (C. - B.) V budově společnosti pro sušení mláta byl dnes odpoledne člen dozorčí rady O tto z Dortmundu krátce po svém příchodu zatčen. Z Londýna, 24. července. (C.-B.) Jak zdejší chilský vyslanec »Reuterově kan- celáři« sděluje, jest telegramem ministra za- hraničných věcí v Santiagu zmocněn, ozna- čiti rozhodně předvčerejší zprávu kanceláře z Valparaisa za nepravdivou. Dle zprávy této zamýšlela prý chilská vláda odložiti konversní zákon na tři léta, aby mohla užíti nashromážděných peněz pro jiné účely.
Swinburne Crispův Reuterův Neapol Kassel Dortmund Londýn Santiago Valparaiso
2 title
Denní zprávy.
3 article „Praha město druhdy německé“.
„Praha město druhdy německé“. »Prag eine vormals deutsche Stadt« zove se feuilleton o 10 sloupcích drobného písma, uveřejněný v úterním večerníku »Hamburger Nachrichten«, od p. dra. Otty Kählera. Jedná se patrně o turistické poevičení v péře, ale už první přihlédnutí k výrobku tomu svědčí, že ani nejhorlivější člen pražského spolku pro roz- množení návštěvy cizinců v Praze nestál byo podobné hosty. Již na prvním sloupečku cestovné kroniky páně Kählerovy setkáváme se nikoli s výlevy, ale s blátivými výbuchy jako: »Jak odporné obyvatelstvo, a v jakém to nádher- ném městě.« — »A najednou hýbe se v člo- věku zbožné přání, aby země pohltila celou tu slovanskou hordu. Že s mi osobně zdálo, že jsem dosud v žádném městě neviděl tolik zločinných fysiogno- mií, tak četných, hnusných tváří, to je snad klam, budiž však jen tak mimochodem zaznamenáno.« Jak vidět, nesmíme se připravit na přílišné poklony se strany rytíře ducha pana dra.
Ott Kähler Kählerův Praha město Praha Praga spolek pro roz deutsche Stadt
4 article
Kählera, Vybereme-li pak z jeho písemné práce některá obhroublejší místa, nečiníme tak zajisté ani pro vlastní zábavu, ani pro potěšení čte- nářstva, nýbrž proto, abychom je poučili o smý šlení německé intelligence o nás, o neurvalém, bezmezném vzteku i o intensivní pozornosti, jakou nám z Německa věnují. Co vypravuje feuilletonista »H. N.« o německé minulosti Prahy, srovnává se celkem s tradicí německého tisku pražského, kterýž jinak nedá, leč že bý- valí německy mluvící Staropražané, nynější čeští patriciové pražští, jsou potomky vybáje ných Němců prvobydlitelů pražských, Také dr. Kähler přichází s obnošeným tvrzením, nejno- vějšími politickými událostmi vyvráceným, že Němci jsou tmelem (!) státu uměle slepeného nebýti jich, že se rozpadne atd., vypravujeo znásilnění Němců v Praze strašnými štvanicemi, kteréž před několika lety obrátily zrak celého světa na tento malý národ. Tolik ochablostía morální méně cennosti většiny německých Ra- kušanů k odporu povolaných vysvětluje se, že energičtí, horkokrevní Slované v odporných kra- valech zvítězili, píše dr. K.
H N Němec Kähler Slovan Německo Praha
5 article
»Dnes Němce zterorisovali, dnes jsou pa- nujícími — pokud to vydrží, chceme k útěše naší poznamenati! — i snaží se se vzrůstají- cím úspěchem mohutný stavební balvan svého království z cislajtánské země vybaviti.« Co hamburský host dále o politice básní. lze si živě představiti, zajímavější jest jeho nářek na »drzé Slovany«, kteří za největší svůj triumf pokládají, že se jim podařilo Praze vtisk- nouti svou pečeť. Vše, co německé, jest z ulic a náměstí vyhubeno, na ulicích jsou jen české nápisy. Němečtí obchodníci uvádějí prý na svých firmách vedle českých také německá označení, mnozí prý proto, aby okna svá uchránili pře luzou. Bezkarakterní Němci však chladnokrevně počsšťují svá jmena. Jde prý to těžko, nebo v češtině jsou prý jmena pokud možná bez samohlásek, jako »Srb«, nejvznešeně jší. Muž tohoto krásného jmena stojí prý v čele města, i snaží se, učiniti je ještě ne- hostinnějším a slovansky obmezenějším. Ne- hostinnost je prý vynikající karakteristikou Prahy a nedostatek vstříčnosti vůči cizím ná- rodům politování prý hodný rys české povahy (což se zajisté dobře čte po IV. sletu Sokolstva, kdy jsme vítali v Praze půl Evropy!). Pan dr. Kähler ostatně zcela zjevně lže, neboť píše, že prý se v Praze setkal namnoze s lidmi, kteří ač německy umějí, tvrdohlavé zapírají to,a
Němec Srb doktor Kähler Praha a náměstí Evropa
6 article
jinak nemluví než svou hatlaninou. Jeho pří- slušný odstavec, dosti dlouhý, namířen jest přímo agitačně proti návštěvě Prahy se všemi podrobnostmi svými. Potom věnuje se v článku zase povahopisu Čechů láskyplný odstaveček. »Češi nesmí býti považováni za hloupý, anebo za líný národ. Ovšem tvoří zatím chudší část obyvatelstva, luza skládá se z největší části z Čechů (I). Němci měli až dosud větší intelli- genci (ajaj!) a větší zámožnost na své straně. Ale přece jenom dlužno užasnouti nad rozvojem Prahy; v nejnovější době, zvlášť od počátku panství českého.« Následují slova plna uznání rozšíření výstavnosti Prahy se závěrkem: Zajisté také Němci jsou na rozkvětu města silně zúčastněni, avšak květ jest slovanského ducha a ve znamení českém pracuje i většina Němců. Jistá hranice jest i této Praze vytčena. Praha může se tak dlouho rozšiřovati dokud národní sílu všech Čechů v sebe nepojme. Dále to však nepůjde neboť v podstatě vzato je to národ nepatrný, malý, jehož metropoli nová Praha tvoří. Pár millionů Čechů se svou bezvýznamnou kulturou a skromnou minulostí nikdy nebudou moci ani s novým hlavním městem za mez, přírodou jim vykázanou. A tu leží hlavní namítka proti bu- doucnosti Prahy. Jaký osud by kynul tomuto městu, kdyby zahájilo svůj rozkvět a vzrůst ve velkém okruhu germánského národa!« Český národ vzdor tomu, že nemá žádnou úctyhodnou kulturu, přece není chud na kapacity, vědě umění daroval již mnohého vynikajícího, světu- známého muže, komponisté jako Smetanaa Dvořák se ctí mohou se vidět dáti.
Čecho Čech Němec Praha nový Praha
7 article
To však nepomáhá, ve svém isolování (l?) jsou Češi příliš slabí, než aby se státi mohli jednou národem duševně vysoko stojícím, vlívu- plným, zvláště že ani z daleka nemají v sobě prvky takového nadání jako na př. malý dánský národ. Nejvýše kdyby strašidlo všeobecné nad- vlády slovanských národů jednou se uskutečnilo, mohli by se Češi v tomto širším kruhu dále vyvíjeti a státi se ná- rodem skutečně znamenitým ..
Čech
8 article
Vůbec jest jazyk to nejméně krásné u Čechů. Pakliže se oko děsí netvárných slov písma, na- shromažďování souhlásek, množství háčků nad písmenami, jest ucho českým hovorem přímo uráženo! To nemůže být jazyk schopný výrazu vysokého duchovního i mravního vývoje národního. Nám to připadá, jakoby se tu nemluvilo, nýbrž křičelo — úplněji vyjádřeno — spílalo (panu K. H. Wolfovi zase mluvíme mlaskavými zvuky »Sehnalzlaüte« R.) litujeme téměř stejně jako své ucho i mluvidla svého českého protěj- šku. Ještě nepěknější stává se čeština překotným nejemným způsobem mluvy. Jak melodiekya klidně zní spád naší milené němčiny (och !) proti neestétickému idiomu českému! Takovým tonem jde to dále. Pan dr. K. upírá lidovému našemu karakteru důstojnost klid. Čech jest pobybů rychlých, kvapných, živé scény a srocování jest česká obliba. Vzdor své dobrosrdečnosti v normálních dobách jest prý »Bruder Wenzel« nebezpečný, horkokrevný brach. Líd český pobouřen jest schopen nej- ukrutnějších, nejdivočejších skutků. Širokou tvár, nestydatě rozehechtanou tvář s nosem vzhůru obráceným a ústy odulých rtů jsem v Praze nespatřil, snad vypadají tak sedláci, celkem však možno říci, že Čech jest chlapíkem, v prů- měru nevalnými půvaby vystrojeným. (Kde jste byli krasavci, lvi a šviháci naši ! 9) Mezi množstvím tváří, opanovaných níz- kými pudy, zřídka kdy setkáváme se s ušlech- tilejšími vznešenějšími rysy. Smyslnost se svými naivními i rafinovaným stopami má v českém národním typu dosud převaht u.«
Čecho Wolf doktor Bruder Wenzel Lída Čechy Praha
9 article
Doufáme, že tato ukázka stačí k posudku o posudku pana dra. Kählera z hamburského, druhdy Bismarkova orgánu, i můžeme skončiti jeho politickým závěrkem. Nepovažujeť něme- ckou věc v Praze za ztracenu, naopak náběh k německému zpětnému vybojování Prahy vidí v německém »Studentenheimu«, v bývalém Grand hotelu. »Kéž stane se vyšehradem ně- mecké Prahy«, volá německý turista-feuilleto- nista, »se kteréhož nechť započnou Němci své znovudobytí nádherného města Prahy. Aneb nemohou-li jí dobýti, nechť získají opětně v ní náležité, Němcům čestné místo. Neboť ně- mecký způsob v Praze vyhynouti nesmí. Tako- vou nenahraditelnou ztrátu zabrániti jest také svaton povinností říšských Němců . . .« — K volbám malesickým. »Plzeňským Listům« nelíbí se náš dotaz, vyslovený v první zprávě naší o malesických volbách a napsaný v prvním rozhorlení nad vítězstvím německým při malesických volbách obecních. Na vychlou- bačnou hymnu »Pilsner Tagbl.«, kterýž vynášel činnost plzeňského dra. Starcka, jemuž připisoval téměř všechny zásluhy o německé vítězství, tá- zali jsme se české Plzně, zdali jest mezi jejími předáky někdo, kdo se svými zásluhami o české Malesice může postaviti dru. Starckovi. »P. L.e vytýkají nám nedostatek informací a přinášejí dnes výčet činnosti plzeňských Čechů v Male- sicích, který se skutečně pěkně čte. Připomínají. školu Ústřední Matice školské, její nastávající novou budovu, skvělý její úspěch, finanční obětavost Plzně, její slavnosti, českou veřejnou knihovnu, časté přednášky, výlety, vycházky atd.
Bismarkův Němec Starck P L Čecho Praha Mala Plzeň Grand hotel Pilsner Tagblishing
10 article
»Plz. Listy« zmiňují se o koupi Brunovy used- losti, o níž prý přinesly všechny německé listy zuřivé články, jediné prý »Národní Listy« koupě této nezaznamenaly. Plzeňský náš kolega, když. již se odhodlal vytýkati nedostatek informací, měl se sám dříve informovati a byl by se pře- svědčil, že »Nár. Listy« pod záhlavím »Na ně- mecké stráži« ze dne 18. července t. r. udá- losti této věnují článek sotva poněkud kratší než rozčilená poněkud dnešní důtka »P. L.« nám udělovaná. Připomínáme jen tolik, že i »Pils. Tagbl.« uvádí všechny tyto odstavce mi- nulosti plzeňských našich předáků v Malesicích, kterouž zkracovati nám yč! nenapadá. Ale německý list ve své vítězoslávě dodává: »Přes to přese všechno, vzdor této snaze, vzdor vlivu Plzně, vzdor vlivu prvního sboru českého, zále- žejícího z nejbohatších občanů malesických, zví- tězili stateční naši Němci.« K tomu dodávají.
Brunův P L Němec Malesice Plzeň
11 article
»P. L.« dnes i statistiku, podle kteréž jest za posledního sčítáni Čechů v Malesicích 363a Němců 190. Tedy i vzdor tomu. Jakkoli neupí- ráme všeho i nejskvělejšího uznání plzeňským vůdcům a buditelům Malesic, v jedné věci si nemůžeme pomoci. Nestalo se dosti, aby i obecní správa malesická byla českou, neboť českou — dosud není! — Boskovická řeč dra. Žáčka a »Ná- rodní Listy«. Staročeský vůdčí orgán brněnský bájí o tom, jak prý nás bolí důkladné prý od- bytí, jehož se nám dostalo Žáčkovou řečí v Boskovicích. Utěšujeme soustrastný orgán brněnský, bolesti, o nichž člověk neví, nejsnáze se snášejí. Opakuje-li pak »Mor, Orlice« dnes znovu, že jsme ponechali, hlavní momenty Žáčkovy řeči stranou, nemůžeme než opakovati svou slušnou zajisté žádost, aby uvedla ony momenty z ní, o kterýchž dle jejího přání máme ještě promluviti. Neupřímné jest tvrzení »M. O.«, že jsme prokázali německým machrům neocenitelnou službu, líčíce věc tak, jako kdyby si české vedení v Čechách smíru na Moravě nepřálo.
P L Čecho Němec Žáček Žáčkův Mor M O Malesice Boskovice Orlice Čechy Morava Ná
12 article
Odkazujeme v té příčině ke dnešní naší zprávě o tom, že výkonný výbor český o této věci ani nejednal i pokládáme si za zásluhu, že naším přičiněním vyšla na jevo pravda oproti morav- ským tvrzením, což je nadmíru důležito. Dou- fáme také, že jest naší zásluhou, že jsme uká- zali, že smiřovačky dra, Perka a dra, Žáčka žádným smírem na Moravě nejsou a nikdy nebudou, Na kolin se týče po- sledního článku »N. Fr, Presse«, ukazuje zjevně, že »N. Fr. Presse« a »Mor. Orlice« nacházejí se v jednom táboře, pokud se sporu přítomného týče, i nevíme pro stanovisko dra. Žáčka hned tak povážlivější okolnosti, jako jest ta, že člá- nek vůdčího německo-liberálního orgánu od A—Z jest obhajobou boskovické řeči Žáčkovy . .. — Centralistní skutky a autonomní touhy. Ve IV. pokračování článku tohoto, uve- řejněném v ranním čísle, byly nedopatřením od- stavce přehozeny, Laskavý čtenář vloží si odstavec 5. a 6. za 8. odstavec. — Úmrtí. V Novém Jičíně zemřel dne 24. čer- vence pan Leonhard Dostál, rodák z Lutína, sou- kromník v Novém Jičíně, dříve obchodník se šicími stroji v Prostějově, u věku 54 let. Pohřeb koná se v Novém Jičíně zejtra o 11/2 hod. odpoledne. — Při maturitních zkouškách na c. k. če- ském gymnasiu v Kroměříži, konaných od 15, do 23. července 1901 za předsednictví p. M. Vrzala, ředitele českého gymnasia v Olomouci, uznáno z 61 abiturientů 11 za dospělé s vyznamenáním, 41 za dospělé, 5 povolena oprava po prázdninách a 4 re- probováni na rok. — Osobní. Předseda nejvyššího soudu dr. Be- dřich hr. Schönborn včera večer přijel z Vídně do Prahy. — Státní pomoc pohořelým v Novém Bydžově. Jak jsme oznámili, intervenoval ihned po požáru v Novém Bydžově říšský poslanec pan Jindřích Maštálka u vicepresidenta c. k
Perk Žáček Mor doktor Žáčkův Leonhard Dostál Be Schönborn Jindře Morava Orlice Nový Jičín Lutín Prostějov Kroměříž Olomouc Vídeň Praha Nový Bydžov