1
article
mužstvo lodi bude nadále osamoceno ve
Swinburne. Budou také učiněna nutná opa-
tření za účelem desinfekce lodi a nákladu.
Loď bude důkladně vyčistěna.
Z Neapole, 25. července. (C.-B.) Stav
Crispův se nepatrně zlepšil.
Z Kasselu, 24. července. (C. - B.)
V budově společnosti pro sušení mláta byl
dnes odpoledne člen dozorčí rady O tto
z Dortmundu krátce po svém příchodu
zatčen.
Z Londýna, 24. července. (C.-B.)
Jak zdejší chilský vyslanec »Reuterově kan-
celáři« sděluje, jest telegramem ministra za-
hraničných věcí v Santiagu zmocněn, ozna-
čiti rozhodně předvčerejší zprávu kanceláře
z Valparaisa za nepravdivou. Dle zprávy
této zamýšlela prý chilská vláda odložiti
konversní zákon na tři léta, aby mohla
užíti nashromážděných peněz pro jiné
účely.
Swinburne
Crispův
Reuterův
Neapol
Kassel
Dortmund
Londýn
Santiago
Valparaiso
3
article
„Praha město druhdy německé“.
„Praha město druhdy německé“.
»Prag eine vormals deutsche Stadt« zove
se feuilleton o 10 sloupcích drobného písma,
uveřejněný v úterním večerníku »Hamburger
Nachrichten«, od p. dra. Otty Kählera. Jedná
se patrně o turistické poevičení v péře, ale už
první přihlédnutí k výrobku tomu svědčí, že
ani nejhorlivější člen pražského spolku pro roz-
množení návštěvy cizinců v Praze nestál byo
podobné hosty. Již na prvním sloupečku cestovné
kroniky páně Kählerovy setkáváme se nikoli
s výlevy, ale s blátivými výbuchy jako: »Jak
odporné obyvatelstvo, a v jakém to nádher-
ném městě.« — »A najednou hýbe se v člo-
věku zbožné přání, aby země pohltila
celou tu slovanskou hordu. Že s
mi osobně zdálo, že jsem dosud v žádném
městě neviděl tolik zločinných fysiogno-
mií, tak četných, hnusných tváří,
to je snad klam, budiž však jen tak mimochodem
zaznamenáno.«
Jak vidět, nesmíme se připravit na přílišné
poklony se strany rytíře ducha pana dra.
Ott Kähler
Kählerův
Praha město
Praha
Praga
spolek pro roz
deutsche Stadt
4
article
Kählera, Vybereme-li pak z jeho písemné práce
některá obhroublejší místa, nečiníme tak zajisté
ani pro vlastní zábavu, ani pro potěšení čte-
nářstva, nýbrž proto, abychom je poučili o smý
šlení německé intelligence o nás, o neurvalém,
bezmezném vzteku i o intensivní pozornosti,
jakou nám z Německa věnují. Co vypravuje
feuilletonista »H. N.« o německé minulosti
Prahy, srovnává se celkem s tradicí německého
tisku pražského, kterýž jinak nedá, leč že bý-
valí německy mluvící Staropražané, nynější
čeští patriciové pražští, jsou potomky vybáje
ných Němců prvobydlitelů pražských, Také dr.
Kähler přichází s obnošeným tvrzením, nejno-
vějšími politickými událostmi vyvráceným, že
Němci jsou tmelem (!) státu uměle slepeného
nebýti jich, že se rozpadne atd., vypravujeo
znásilnění Němců v Praze strašnými štvanicemi,
kteréž před několika lety obrátily zrak celého
světa na tento malý národ. Tolik ochablostía
morální méně cennosti většiny německých Ra-
kušanů k odporu povolaných vysvětluje se, že
energičtí, horkokrevní Slované v odporných kra-
valech zvítězili, píše dr. K.
H N
Němec
Kähler
Slovan
Německo
Praha
5
article
»Dnes Němce zterorisovali, dnes jsou pa-
nujícími — pokud to vydrží, chceme k útěše
naší poznamenati! — i snaží se se vzrůstají-
cím úspěchem mohutný stavební balvan svého
království z cislajtánské země vybaviti.«
Co hamburský host dále o politice básní.
lze si živě představiti, zajímavější jest jeho
nářek na »drzé Slovany«, kteří za největší svůj
triumf pokládají, že se jim podařilo Praze vtisk-
nouti svou pečeť. Vše, co německé, jest z ulic
a náměstí vyhubeno, na ulicích jsou jen české
nápisy. Němečtí obchodníci uvádějí prý na svých
firmách vedle českých také německá označení,
mnozí prý proto, aby okna svá uchránili pře
luzou. Bezkarakterní Němci však chladnokrevně
počsšťují svá jmena. Jde prý to těžko, nebo
v češtině jsou prý jmena pokud možná bez
samohlásek, jako »Srb«, nejvznešeně jší.
Muž tohoto krásného jmena stojí prý
v čele města, i snaží se, učiniti je ještě ne-
hostinnějším a slovansky obmezenějším. Ne-
hostinnost je prý vynikající karakteristikou
Prahy a nedostatek vstříčnosti vůči cizím ná-
rodům politování prý hodný rys české povahy
(což se zajisté dobře čte po IV. sletu Sokolstva,
kdy jsme vítali v Praze půl Evropy!). Pan dr.
Kähler ostatně zcela zjevně lže, neboť píše, že
prý se v Praze setkal namnoze s lidmi, kteří
ač německy umějí, tvrdohlavé zapírají to,a
Němec
Srb
doktor
Kähler
Praha
a náměstí
Evropa
6
article
jinak nemluví než svou hatlaninou. Jeho pří-
slušný odstavec, dosti dlouhý, namířen jest
přímo agitačně proti návštěvě Prahy se všemi
podrobnostmi svými. Potom věnuje se v článku
zase povahopisu Čechů láskyplný odstaveček.
»Češi nesmí býti považováni za hloupý, anebo
za líný národ. Ovšem tvoří zatím chudší část
obyvatelstva, luza skládá se z největší části
z Čechů (I). Němci měli až dosud větší intelli-
genci (ajaj!) a větší zámožnost na své straně.
Ale přece jenom dlužno užasnouti nad rozvojem
Prahy; v nejnovější době, zvlášť od počátku
panství českého.«
Následují slova plna uznání rozšíření
výstavnosti Prahy se závěrkem: Zajisté také
Němci jsou na rozkvětu města silně zúčastněni,
avšak květ jest slovanského ducha a ve znamení
českém pracuje i většina Němců. Jistá hranice
jest i této Praze vytčena. Praha může se tak
dlouho rozšiřovati dokud národní sílu všech
Čechů v sebe nepojme. Dále to však nepůjde
neboť v podstatě vzato je to národ nepatrný,
malý, jehož metropoli nová Praha tvoří. Pár
millionů Čechů se svou bezvýznamnou kulturou
a skromnou minulostí nikdy nebudou moci ani
s novým hlavním městem za mez, přírodou jim
vykázanou. A tu leží hlavní namítka proti bu-
doucnosti Prahy. Jaký osud by kynul tomuto
městu, kdyby zahájilo svůj rozkvět a vzrůst ve
velkém okruhu germánského národa!« Český
národ vzdor tomu, že nemá žádnou úctyhodnou
kulturu, přece není chud na kapacity, vědě
umění daroval již mnohého vynikajícího, světu-
známého muže, komponisté jako Smetanaa
Dvořák se ctí mohou se vidět dáti.
Čecho
Čech
Němec
Praha
nový Praha
7
article
To však nepomáhá, ve svém isolování (l?)
jsou Češi příliš slabí, než aby se státi mohli
jednou národem duševně vysoko stojícím, vlívu-
plným, zvláště že ani z daleka nemají v sobě
prvky takového nadání jako na př. malý dánský
národ. Nejvýše kdyby strašidlo všeobecné nad-
vlády slovanských národů jednou se uskutečnilo,
mohli by se Češi v tomto širším
kruhu dále vyvíjeti a státi se ná-
rodem skutečně znamenitým ..
Čech
8
article
Vůbec jest jazyk to nejméně krásné u Čechů.
Pakliže se oko děsí netvárných slov písma, na-
shromažďování souhlásek, množství háčků nad
písmenami, jest ucho českým hovorem přímo
uráženo! To nemůže být jazyk schopný
výrazu vysokého duchovního i mravního vývoje
národního.
Nám to připadá, jakoby se tu nemluvilo,
nýbrž křičelo — úplněji vyjádřeno — spílalo
(panu K. H. Wolfovi zase mluvíme mlaskavými
zvuky »Sehnalzlaüte« R.) litujeme téměř stejně
jako své ucho i mluvidla svého českého protěj-
šku. Ještě nepěknější stává se čeština překotným
nejemným způsobem mluvy. Jak melodiekya
klidně zní spád naší milené němčiny (och !) proti
neestétickému idiomu českému!
Takovým tonem jde to dále. Pan dr. K.
upírá lidovému našemu karakteru důstojnost
klid. Čech jest pobybů rychlých, kvapných,
živé scény a srocování jest česká obliba. Vzdor
své dobrosrdečnosti v normálních dobách jest
prý »Bruder Wenzel« nebezpečný, horkokrevný
brach. Líd český pobouřen jest schopen nej-
ukrutnějších, nejdivočejších skutků. Širokou tvár,
nestydatě rozehechtanou tvář s nosem vzhůru
obráceným a ústy odulých rtů jsem v Praze
nespatřil, snad vypadají tak sedláci, celkem
však možno říci, že Čech jest chlapíkem, v prů-
měru nevalnými půvaby vystrojeným. (Kde jste
byli krasavci, lvi a šviháci naši ! 9)
Mezi množstvím tváří, opanovaných níz-
kými pudy, zřídka kdy setkáváme se s ušlech-
tilejšími vznešenějšími rysy. Smyslnost se
svými naivními i rafinovaným
stopami má v českém národním
typu dosud převaht u.«
Čecho
Wolf
doktor
Bruder Wenzel
Lída
Čechy
Praha
9
article
Doufáme, že tato ukázka stačí k posudku
o posudku pana dra. Kählera z hamburského,
druhdy Bismarkova orgánu, i můžeme skončiti
jeho politickým závěrkem. Nepovažujeť něme-
ckou věc v Praze za ztracenu, naopak náběh
k německému zpětnému vybojování Prahy vidí
v německém »Studentenheimu«, v bývalém
Grand hotelu. »Kéž stane se vyšehradem ně-
mecké Prahy«, volá německý turista-feuilleto-
nista, »se kteréhož nechť započnou Němci své
znovudobytí nádherného města Prahy. Aneb
nemohou-li jí dobýti, nechť získají opětně
v ní náležité, Němcům čestné místo. Neboť ně-
mecký způsob v Praze vyhynouti nesmí. Tako-
vou nenahraditelnou ztrátu zabrániti jest také
svaton povinností říšských Němců . . .«
— K volbám malesickým. »Plzeňským
Listům« nelíbí se náš dotaz, vyslovený v první
zprávě naší o malesických volbách a napsaný
v prvním rozhorlení nad vítězstvím německým
při malesických volbách obecních. Na vychlou-
bačnou hymnu »Pilsner Tagbl.«, kterýž vynášel
činnost plzeňského dra. Starcka, jemuž připisoval
téměř všechny zásluhy o německé vítězství, tá-
zali jsme se české Plzně, zdali jest mezi jejími
předáky někdo, kdo se svými zásluhami o české
Malesice může postaviti dru. Starckovi. »P. L.e
vytýkají nám nedostatek informací a přinášejí
dnes výčet činnosti plzeňských Čechů v Male-
sicích, který se skutečně pěkně čte. Připomínají.
školu Ústřední Matice školské, její nastávající
novou budovu, skvělý její úspěch, finanční
obětavost Plzně, její slavnosti, českou veřejnou
knihovnu, časté přednášky, výlety, vycházky atd.
Bismarkův
Němec
Starck
P L
Čecho
Praha
Mala
Plzeň
Grand hotel
Pilsner Tagblishing
10
article
»Plz. Listy« zmiňují se o koupi Brunovy used-
losti, o níž prý přinesly všechny německé listy
zuřivé články, jediné prý »Národní Listy« koupě
této nezaznamenaly. Plzeňský náš kolega, když.
již se odhodlal vytýkati nedostatek informací,
měl se sám dříve informovati a byl by se pře-
svědčil, že »Nár. Listy« pod záhlavím »Na ně-
mecké stráži« ze dne 18. července t. r. udá-
losti této věnují článek sotva poněkud kratší
než rozčilená poněkud dnešní důtka »P. L.«
nám udělovaná. Připomínáme jen tolik, že i
»Pils. Tagbl.« uvádí všechny tyto odstavce mi-
nulosti plzeňských našich předáků v Malesicích,
kterouž zkracovati nám yč! nenapadá. Ale
německý list ve své vítězoslávě dodává: »Přes
to přese všechno, vzdor této snaze, vzdor vlivu
Plzně, vzdor vlivu prvního sboru českého, zále-
žejícího z nejbohatších občanů malesických, zví-
tězili stateční naši Němci.« K tomu dodávají.
Brunův
P L
Němec
Malesice
Plzeň
11
article
»P. L.« dnes i statistiku, podle kteréž jest za
posledního sčítáni Čechů v Malesicích 363a
Němců 190. Tedy i vzdor tomu. Jakkoli neupí-
ráme všeho i nejskvělejšího uznání plzeňským
vůdcům a buditelům Malesic, v jedné věci si
nemůžeme pomoci. Nestalo se dosti, aby i obecní
správa malesická byla českou, neboť českou —
dosud není!
— Boskovická řeč dra. Žáčka a »Ná-
rodní Listy«. Staročeský vůdčí orgán brněnský
bájí o tom, jak prý nás bolí důkladné prý od-
bytí, jehož se nám dostalo Žáčkovou řečí
v Boskovicích. Utěšujeme soustrastný orgán
brněnský, bolesti, o nichž člověk neví, nejsnáze
se snášejí. Opakuje-li pak »Mor, Orlice« dnes
znovu, že jsme ponechali, hlavní momenty
Žáčkovy řeči stranou, nemůžeme než opakovati
svou slušnou zajisté žádost, aby uvedla ony
momenty z ní, o kterýchž dle jejího přání
máme ještě promluviti. Neupřímné jest tvrzení
»M. O.«, že jsme prokázali německým machrům
neocenitelnou službu, líčíce věc tak, jako kdyby si
české vedení v Čechách smíru na Moravě nepřálo.
P L
Čecho
Němec
Žáček
Žáčkův
Mor
M O
Malesice
Boskovice
Orlice
Čechy
Morava
Ná
12
article
Odkazujeme v té příčině ke dnešní naší zprávě
o tom, že výkonný výbor český o této věci ani
nejednal i pokládáme si za zásluhu, že naším
přičiněním vyšla na jevo pravda oproti morav-
ským tvrzením, což je nadmíru důležito. Dou-
fáme také, že jest naší zásluhou, že jsme uká-
zali, že smiřovačky dra, Perka a dra, Žáčka
žádným smírem na Moravě nejsou
a nikdy nebudou, Na kolin se týče po-
sledního článku »N. Fr, Presse«, ukazuje zjevně,
že »N. Fr. Presse« a »Mor. Orlice« nacházejí
se v jednom táboře, pokud se sporu přítomného
týče, i nevíme pro stanovisko dra. Žáčka hned
tak povážlivější okolnosti, jako jest ta, že člá-
nek vůdčího německo-liberálního orgánu od
A—Z jest obhajobou boskovické řeči Žáčkovy . ..
— Centralistní skutky a autonomní
touhy. Ve IV. pokračování článku tohoto, uve-
řejněném v ranním čísle, byly nedopatřením od-
stavce přehozeny, Laskavý čtenář vloží
si odstavec 5. a 6. za 8. odstavec.
— Úmrtí. V Novém Jičíně zemřel dne 24. čer-
vence pan Leonhard Dostál, rodák z Lutína, sou-
kromník v Novém Jičíně, dříve obchodník se šicími
stroji v Prostějově, u věku 54 let. Pohřeb koná se
v Novém Jičíně zejtra o 11/2 hod. odpoledne.
— Při maturitních zkouškách na c. k. če-
ském gymnasiu v Kroměříži, konaných od 15,
do 23. července 1901 za předsednictví p. M. Vrzala,
ředitele českého gymnasia v Olomouci, uznáno z 61
abiturientů 11 za dospělé s vyznamenáním, 41 za
dospělé, 5 povolena oprava po prázdninách a 4 re-
probováni na rok.
— Osobní. Předseda nejvyššího soudu dr. Be-
dřich hr. Schönborn včera večer přijel z Vídně
do Prahy.
— Státní pomoc pohořelým v Novém
Bydžově. Jak jsme oznámili, intervenoval ihned
po požáru v Novém Bydžově říšský poslanec pan
Jindřích Maštálka u vicepresidenta c. k
Perk
Žáček
Mor
doktor
Žáčkův
Leonhard Dostál
Be
Schönborn
Jindře
Morava
Orlice
Nový Jičín
Lutín
Prostějov
Kroměříž
Olomouc
Vídeň
Praha
Nový Bydžov