ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cb413b0-66ef-11dc-a502-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 51, place 24, org 6, work 1
1 article
trust zvyšuje svůj kapítál o 15 mill. dollarů. aby mohl své operace rozšířiti také na Kubu a Portorico. Trust bude se bezpochyby příštím zasedání kongresu zasazovati o cla prostý dovoz pro suroviny kubské a porto- rižské provenience. Z Londýna, 23. července. (C.-B.) Dle suezské depeše připlul tam rakouský parník »Tereza« a donesl zprávu, že mluvil v ne- děli odpoledne s parníkem »Numidií« an- chorské linie, který plul u Bratrských ostrov v Červeném moři. Kapitán signalisoval, ž loď klesá, že polovina mužstva se již za- chránila a že on pomoc odmítá. Z Londýna, 23. července. (C.-B Dolní sněmovna. Na dotaz odpovidá státní podtajemník zahraničného úřadu Cran- borne, že dočasný pobyt cizích vojsk v Šan- chaji, který byl přivoděn nedávnými nepo- koji, není prý žádným porušením, závazků. jichž se dostalo Anglii se strany Číny v ob- vodu yanském. Z Londýna, 23. července. (C.-B.) ve včerejší schůzi komise pro posouzení žáda- ného odškodnění osob z Afriky vypovězených, oznámil předseda, že jest nutno, aby pro- zkoumání požadavků co možná brzy bylo skončeno. Zástupci cizích mocností žádal všichni za povolení delší lhůty. Předsedajíc sdělil, že zamýšlí v pondělí započíti s ná- roky rakousko-uherskými. Vlády prý měly dosti času nároky svých příslušníků pro- zkoumati a rozhodnutí předložiti.
Tereza Kuba Londýn Numidie Šan Anglie Čína Afrika kongres Dolní sněmovna úřad Cranborne
2 article
Z Londýna, 23. července. (C. -B Lordu Milnerovi byl dnes slavnostně odevzdán ve zlaté skříni diplom čestného měšťanství londýnské City. Přítomni byl Chamberlain a četní jiní ministři. Lordmajon oslavoval ve své řeči vynikající působnost Milnerovu v jižní Africe, která bude prý celou zemí vděčně ceněna. Milner uchopil se potom — živě zdraven — slova a pravil: Považuje prý čest, které se mu právě do- stalo, za přesvědčující důkaz o velkomysl- nosti britského lidu k oněm krajanům, kteří bojují za jeho zájmy. To prý jest tím po- zoruhodnější, ježto jistá část lidu ochotně popřává sluchu nejhorším zprávám o kraja- nech a projevuje jistý protinárodní smysl v řeči, která co do příkrosti a bezohled- nosti se vyrovná pouze řečem tupitelů Anglie cizinou placených. Většina myslících lidí po- znala, že jde nyní o velikou národní otázku. Třeba že se všech stran projevuje se hlu- boká touha po míru a sami Angličané na to stále pomýšlejí, aby ulehčili úctyhodnému nepříteli podrobení se, přece jest jen málc těch, kteří by tak učiniti chtěli za ústupky. jež by ohrožovaly budoucnost anebo vyvo laly snad nebezpečí vzpourv. Jest prý značný rozdíl mezi oněmi statnými starými Bury kteří vždy stáli při vůdcích dosavadních re publik a oněmi potulujícími se rváči, kteří se obrátili proti svým vlastním krajanům v kapské kolonii.
Milner Chamberlain Milnerův Angličan Londýn jižní Afrika Anglie Bura
3 article
Anglie jest prý odhodlána, až válk utichne, naložiti nestranně, ba s nelíčenou přízní s Bury, což by jim usnadnilo, aby se- znali nový stav věcí a konečně zalíbení na- lezli v britském státním občanství. Anglie musí jim prý ukázati, že třeba ztratili své neodvislosti, přece jen neztratili své svobody. když připojili se k říši jako jihoafričtí lova- listé. »Nyní«, končil Milner, »kdy všeobecně uznáno, jakou cenu pro nás mají, a kde máme proti nim i povinnosti, musíme se ale stříci, abychom hledíce si získati srdce n- přátel, nepozbývali důvěry těch, kteří po celý čas byli našimi přáteli. Nerozřešitelnou tato úloha není, nutno však pomýšleti na ony veliké obtíže, které se vyskytnou při otázce konstitučních problémů v obou nových stá- tech a konečně při otázce jihoafrické fede- race. Mám však plnou důvěru v naši nestran- nou vládu, která se nedá splésti a směly rozvoj mocných pomocných zdrojů země přispěl již nyní silně k novému, zahájenému již vybudování starého blahobytu.« Z Cařihradu, 23. července. Velky kníže Alexandr Mich a jlovič odplu včera večer na palubě »Rostislava« Z Kodaně, 23. července. (C.-B.) Krá přijal včerejšího dne takto sestavenou listinu ministrů prof. Deuntzerem: předseda mi nisterstva a ministr zahraničních záležitostí Deuntzer: ministr spravedinosti: dosa- vadní prokurator u nejvyš. soudu Alberti ministr kultu: dosav. statní revisor J. c
Milner Velek Mich Rostislav Alberti Anglie Bura Cařihrad Kodaň
4 article Christen; ministr financf; velkoobenoa.
Christen; ministr financf; velkoobenoa. ník C. Hage; ministr orby: hospodářský komisař Ole Hausen: ministr veřejných záležitostí: redaktor Hörup; min. námoř- nictva: admirál Jöhnke; min. války: plu- kovník W. H. O. Madsen; min. vnitra: redaktor Enevold Sörensen. Všichni mi- nistři náležejí k levici.
C Hage Hausen Madsen Enevold Sörensen
5 article „Plavá bestie“ v Malesicích.
„Plavá bestie“ v Malesicích. Volební »vítězství«, jímž znovu potřen byla česká většina v české obci Malesicích Plzně, připravilo tamní Němce o rozum. Jia včera přinesli jsme podrobnější zprávy o pustém, v pravdě bestiálním řádění německých mravů, volebním »extrabierem« zpitých. Nejzuřivěji po- činal si obecní strážník malesický, bývalý oše- třovatel dobřanský, jakýs Hynek Filip, který pa- trně, aby se zavděčil starostovi obce a vůdci všech malesických odřezanců Královí, počínai si jako smysly mínulý, nejínak, jako by byi z Dobřan utekl. Hynek Filip svým urputným, veškeré rozvahy prostým berserkerstvím proti ledečskému usedlíku způsobil celý další krvavý výjev, v jehož následcích potácí se vážený občan malesický národnosti české snad mez životem a smrtí. České listy plzeňské vypravují o tom jak následuje: »Aby němečtí“ voličové nevyšli z omámení pilo se »na zvláštní účet« po celý den. Ký div tedy, že po prohlášeném výsledku voleb vypukli vitězové v hostinci Brunové ve řvaní »Heilo! a že si zanotovali »Wacht am Rheine. Že se ani potom nešetřilo pivem, je zjevno V tu dobu (právě v poledne) příšlo do Malesie — jak jsme již pověděli — množství poutniko s procesím z Ledec a Kotíkova, kteří naplnil hořejší i dolejší hostinec. Některí, poměrů neznalí, zašli všakdo prostředního hostince Brunova. Sotva se zd objevili a požádali po česku o pivo, strhl se nepopsatelný hluk, při čemž Josef Eret, zedník. vyhodil občana Štrunce z Kotikova za pomoc obecního strážníka. Mimo to smýkal pak Eret nebohým star- cem v prachu silnice. Starší, rozvážnější občané čeští přispěchali, aby zamezili další surovosti. byli však rovněž sbiti.
Němec Jius Hynek Filip Brun Kotíkův Brunův Eret Štrunc Malesice Dobřany Ledec Malesice Plzeň
6 article
Tou dobou jel mimo na kole p. Schöta z Plzně. I napomenul strážníka, aby se choval slušně a nechal starce na pokoji, ale obecn strážník skočil po panu Schöttovi a srazil jej i s kolem k zemi. Když přitomný člen obecního zsstupitelstv káral strážníka a tázal se, zda jedná tak z opi- losti čí z povinnosti, odsekl mu strážník —že z povinnostil Výtržnost ta uvedla veškeré české obyva- telstvo malesické do hrozného rozčilení. Žen prosily muže, že za takových poměrů bezpeč nostních nemohou ani z domu vyjíti, aby nějak opatřili nápravu u úřadů. Eret, který výtržnost vyvolal, chvíli se po- tuloval po návsi. Všechno před ním utíkalo schovávalo se za zamčená vrata. K večeru se- bral se Josef Eret a šel s bratrem Tomášem do hořejšího hostince, kde byli čeští občané domácí, hosté z Kotíkova a hraběcí zřízenci. U stolu seděl mezi jinými pan Františe Jilek, vážený, tichý občan malesický. K němu přisedl si Tomáš Er. Po chvili přišel obecní strážník Hynek Filp dříve opatrovník nemocných v Dobřanech. — Statkář p. Jílek jej spatřil a obrátil se k němu se slovy: »Ale, strážníku, těm ledéckým jste to přece neměl dělat ! Vyhazovat je z hospodyl Co si o naší obci pomyslí!« Leč v tom již vy- skočil Němec Tomás Eret a rozkřikl se na p Jilka, který je aspoň o 20 roků starší: »A je vám do toho ?« »Mně je do toho,« odvětil mu klídně pan Jílek — (přezdivkou Kibic) — jsem jeden z vě- ších poplatníků a platím na nějle »Má pravdu!« volali kotíkovští a ledečt Ale v témž okamžiku chopil Tomáš Eret těžkou židli a udeřil ji p. Jílka vší silou do hlavy. — Raněný byl ihned zbrocen krví a omráčen prud- kou ranou skácel se k zemi.
Schöt Schött Eret Tomáš Kotíkův Františ Tomáš erbium Filp Jílek Němec Tomás Eret Jilka Al Plzeň Dobřany
7 article
»Kibic je mrtev ! Eret zabil Kibice ! « zvolal někdo a všechno se hrnulo z hostince. Jen ně- kolik českých mladíků přiskočilo k raněnému, který omráčen ležel na zemi. S hlavy a tváře hrnuly se mu proudy krve. Obecní strážník Filip stál u místa činua netečně se díval na bezvládné tělo. Ani rukou nehnul, aby Eretův čin překazil, ani se neshýbi k omráčenému. Ttikrát jej musili dva slabí mla- díci, kterí na místě zůstali a nemohli silné télo p. Jilkovo zvednouti, vyzvat, aby jim přece pomohl zastavit řinoucí se krev a zvednout p. Jílka. Pomohl jim ho tedy posadit na židli — ale pak klidně odešel. O další se nestaral. Zatím po celé vsi se rozléhalo: »Kibic je za- bit ! Chytte vraha!« Pachatel Tomáš Kret uti- kal z hostince a za ním jeho bratr Josef. V tom běží proti nim syn páně Jilkův, spě- chaje k otci do hostince Josef Eret, domnívaje se, že mladík — silný a vzrostlý — běží po- mstít otce, vztáhl proti němu ruku s kůlem od stromu, ostře přišpičatělým a zvolal: »Jen pojdl Po tobě také dneska bude !« Když se mu mladý Jílek uhnul a běžel dál. k otci, odhodil Josef Eret kůl, který měl patrně připravený — neboť z hostince kůl ten nepo- chází — aby jím něco dříve zamýšleného spáchal. Zděšení bylo v obci nepopsatelné. Zejmena ženy hrozivě si počínaly a svalovaly vinu z všechno na obecního starostu Krále, za něhož prý se dějí v obci věci nejděsnější. Když vše se sbíhalo k hostinci, v němž dle pověsti vražda se stala, přišli i váženější občané a za pomoci p. faráře, p. sládkai jiných jali se pana Jilka křísiti.
Filip Eretův Jilkův Jílek Kret Josef Eret Král Jilka
8 article
Nejdříve mu krev zastavili na temeně hlavy. Ale hůře bylo s tváří, Levá čásť nosu byla utržena a jizva táhla se zdéli 3 nebo 4 cm. ke koutku úst. Utržená čásť sklesla až přes horní rot a z hluboké rány, kterou bylo viděti až na čelisť, stále tekly proudy krve. —— Cyklisté, domácí mladíci, rozjeli se do Touškova a do Škvrňan pro lékaře — mladý Jilek pak — vida, že otec je stále bez- vládný a po celé hodině nepřichází k vědomí — rozběhl se do Touškova pro četniky. Leč cyklista, který jel do Škvrňan bez sví- tilny, spadl s kola, tak že přivolán byl pouze lékař z Touškova, který omyl rány a hned při- kročil k šití. Čtyřmi stehy přišil odtrženou část nosu a hořejší ret ke tváři. Teprve při bodnut jehly počal raněný nabývati vědomí. Po operaci odnesen domů. Policejní strážník, který tou dobou si ho- věl u svého bytu na dříví, přišel pak, sedl si k lékaři na kočár a odjel do Touškova. Pro léky? Nikoliv ! Aby prý vrátil četníky! V pondělí ráno přivolán p. MUDr. Svoboda ze Škvrňan, který raněného prohlédl a zjistil několik ran. Zejmena velikou ránu na tváři a několik centimetrů dlouhé zranění na temoni hlavy, které však na štěstí nošlo skrzo kost. Pak otok v boku a páteři — a plivání krve, jež může býti následkem velice těžkého zranění vnitřního. Konstatujeme pro dnešek bez poznámek fakta, aby česká veřejnost věděla, kam až sahá německá zběsilost a rozvášněnost.
MUDr Svoboda Škvrňany Touškov Škvrňany centimetr
9 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — Znamenají moravské smiřovačky skutečně smír? Pražská »Bohemia« přidala se dnešním svým článkem »Nur keinen Frieden« k pohnutlivé skupině pokryteů, kteří tvrdí, že z úmluv, vedených v moravském vyrovnacím výboře, kdyby se zdařily, kyne oběma národ- nostem na Moravě národní mír. Z horka na- kvašena pouští se do nás pro naše namitky, proti moravským punktacím vedené a vytýká nám rozkladného hašteřivého ducha, jejž prý máme s drem. Stránským dohromady. Tento duch nesnaží prý se po tom, abychom konečna žili s Němci v pokojném sousedství, neuspoko- juje se tím, vedlo »zemských soudruhů« žíti na poli stejných národních práv, toť prý duch husitský, kterýž pobuřuje k lupičským výpravám, který nenávidí mír, poněvadž chce válku atd. atd. »Bohemia« jako holubička s olivovou ra- tolestí v zobáčku jest podívaná náramně zá- bavná, se kterou však nehodláme ztráceti mnoho času, nýbrž vyložíme stručné, proč míníme, že smír na Moravě jest za nynějších podmínek a poměrů nemožným. Jest naším přesvěd čením, že poslanecký mandát neobsahuje oprávnění, vzdávati se za celý národ aneb za jeho pouhou čásť určitých veřejně právních nároků a za celé příšti generace uzavírat smlouvy k uzavření zá- konů, jimiž nenarozeným dosud aneb nezleti- lým generacím svazují se co do politického svéurčení ruce, jimiž na hlavu zvrací se celá dosavadní politická tendence národního a poli- tického snažení i programu. Toho jsou si vě- domi moravští punktátoři, odtud přísné tajení podrobností, z nichž by se nevěděly ani hlavní obrysv, kdyby nebylo nediskretnosti d'Elvertovy, s obou stran trpce kárané. Ačkoli je tedy nej-
Frieden Stránský Němec Elvertův Nura Morava Bohemia Morava národní mír