1
article
trust zvyšuje svůj kapítál o 15 mill. dollarů.
aby mohl své operace rozšířiti také na Kubu
a Portorico. Trust bude se bezpochyby
příštím zasedání kongresu zasazovati o cla
prostý dovoz pro suroviny kubské a porto-
rižské provenience.
Z Londýna, 23. července. (C.-B.) Dle
suezské depeše připlul tam rakouský parník
»Tereza« a donesl zprávu, že mluvil v ne-
děli odpoledne s parníkem »Numidií« an-
chorské linie, který plul u Bratrských ostrov
v Červeném moři. Kapitán signalisoval, ž
loď klesá, že polovina mužstva se již za-
chránila a že on pomoc odmítá.
Z Londýna, 23. července. (C.-B
Dolní sněmovna. Na dotaz odpovidá
státní podtajemník zahraničného úřadu Cran-
borne, že dočasný pobyt cizích vojsk v Šan-
chaji, který byl přivoděn nedávnými nepo-
koji, není prý žádným porušením, závazků.
jichž se dostalo Anglii se strany Číny v ob-
vodu yanském.
Z Londýna, 23. července. (C.-B.) ve
včerejší schůzi komise pro posouzení žáda-
ného odškodnění osob z Afriky vypovězených,
oznámil předseda, že jest nutno, aby pro-
zkoumání požadavků co možná brzy bylo
skončeno. Zástupci cizích mocností žádal
všichni za povolení delší lhůty. Předsedajíc
sdělil, že zamýšlí v pondělí započíti s ná-
roky rakousko-uherskými. Vlády prý měly
dosti času nároky svých příslušníků pro-
zkoumati a rozhodnutí předložiti.
Tereza
Kuba
Londýn
Numidie
Šan
Anglie
Čína
Afrika
kongres
Dolní sněmovna
úřad Cranborne
2
article
Z Londýna, 23. července. (C. -B
Lordu Milnerovi byl dnes slavnostně
odevzdán ve zlaté skříni diplom čestného
měšťanství londýnské City. Přítomni byl
Chamberlain a četní jiní ministři. Lordmajon
oslavoval ve své řeči vynikající působnost
Milnerovu v jižní Africe, která bude prý
celou zemí vděčně ceněna. Milner uchopil se
potom — živě zdraven — slova a pravil:
Považuje prý čest, které se mu právě do-
stalo, za přesvědčující důkaz o velkomysl-
nosti britského lidu k oněm krajanům, kteří
bojují za jeho zájmy. To prý jest tím po-
zoruhodnější, ježto jistá část lidu ochotně
popřává sluchu nejhorším zprávám o kraja-
nech a projevuje jistý protinárodní smysl
v řeči, která co do příkrosti a bezohled-
nosti se vyrovná pouze řečem tupitelů Anglie
cizinou placených. Většina myslících lidí po-
znala, že jde nyní o velikou národní otázku.
Třeba že se všech stran projevuje se hlu-
boká touha po míru a sami Angličané na to
stále pomýšlejí, aby ulehčili úctyhodnému
nepříteli podrobení se, přece jest jen málc
těch, kteří by tak učiniti chtěli za ústupky.
jež by ohrožovaly budoucnost anebo vyvo
laly snad nebezpečí vzpourv. Jest prý značný
rozdíl mezi oněmi statnými starými Bury
kteří vždy stáli při vůdcích dosavadních re
publik a oněmi potulujícími se rváči, kteří
se obrátili proti svým vlastním krajanům
v kapské kolonii.
Milner
Chamberlain
Milnerův
Angličan
Londýn
jižní Afrika
Anglie
Bura
3
article
Anglie jest prý odhodlána, až válk
utichne, naložiti nestranně, ba s nelíčenou
přízní s Bury, což by jim usnadnilo, aby se-
znali nový stav věcí a konečně zalíbení na-
lezli v britském státním občanství. Anglie
musí jim prý ukázati, že třeba ztratili své
neodvislosti, přece jen neztratili své svobody.
když připojili se k říši jako jihoafričtí lova-
listé. »Nyní«, končil Milner, »kdy všeobecně
uznáno, jakou cenu pro nás mají, a kde
máme proti nim i povinnosti, musíme se ale
stříci, abychom hledíce si získati srdce n-
přátel, nepozbývali důvěry těch, kteří po celý
čas byli našimi přáteli. Nerozřešitelnou tato
úloha není, nutno však pomýšleti na ony
veliké obtíže, které se vyskytnou při otázce
konstitučních problémů v obou nových stá-
tech a konečně při otázce jihoafrické fede-
race. Mám však plnou důvěru v naši nestran-
nou vládu, která se nedá splésti a směly
rozvoj mocných pomocných zdrojů země
přispěl již nyní silně k novému, zahájenému
již vybudování starého blahobytu.«
Z Cařihradu, 23. července. Velky
kníže Alexandr Mich a jlovič odplu
včera večer na palubě »Rostislava«
Z Kodaně, 23. července. (C.-B.) Krá
přijal včerejšího dne takto sestavenou listinu
ministrů prof. Deuntzerem: předseda mi
nisterstva a ministr zahraničních záležitostí
Deuntzer: ministr spravedinosti: dosa-
vadní prokurator u nejvyš. soudu Alberti
ministr kultu: dosav. statní revisor J. c
Milner
Velek
Mich
Rostislav
Alberti
Anglie
Bura
Cařihrad
Kodaň
4
article
Christen; ministr financf; velkoobenoa.
Christen; ministr financf; velkoobenoa.
ník C. Hage; ministr orby: hospodářský
komisař Ole Hausen: ministr veřejných
záležitostí: redaktor Hörup; min. námoř-
nictva: admirál Jöhnke; min. války: plu-
kovník W. H. O. Madsen; min. vnitra:
redaktor Enevold Sörensen. Všichni mi-
nistři náležejí k levici.
C Hage
Hausen
Madsen
Enevold Sörensen
5
article
„Plavá bestie“ v Malesicích.
„Plavá bestie“ v Malesicích.
Volební »vítězství«, jímž znovu potřen
byla česká většina v české obci Malesicích
Plzně, připravilo tamní Němce o rozum. Jia
včera přinesli jsme podrobnější zprávy o pustém,
v pravdě bestiálním řádění německých mravů,
volebním »extrabierem« zpitých. Nejzuřivěji po-
činal si obecní strážník malesický, bývalý oše-
třovatel dobřanský, jakýs Hynek Filip, který pa-
trně, aby se zavděčil starostovi obce a vůdci
všech malesických odřezanců Královí, počínai
si jako smysly mínulý, nejínak, jako by byi
z Dobřan utekl. Hynek Filip svým urputným,
veškeré rozvahy prostým berserkerstvím proti
ledečskému usedlíku způsobil celý další krvavý
výjev, v jehož následcích potácí se vážený
občan malesický národnosti české snad mez
životem a smrtí.
České listy plzeňské vypravují o tom jak
následuje:
»Aby němečtí“ voličové nevyšli z omámení
pilo se »na zvláštní účet« po celý den. Ký div
tedy, že po prohlášeném výsledku voleb vypukli
vitězové v hostinci Brunové ve řvaní »Heilo!
a že si zanotovali »Wacht am Rheine.
Že se ani potom nešetřilo pivem, je zjevno
V tu dobu (právě v poledne) příšlo do Malesie
— jak jsme již pověděli — množství poutniko
s procesím z Ledec a Kotíkova, kteří naplnil
hořejší i dolejší hostinec.
Některí, poměrů neznalí, zašli všakdo
prostředního hostince Brunova. Sotva se zd
objevili a požádali po česku o pivo, strhl se
nepopsatelný hluk, při čemž Josef Eret, zedník.
vyhodil občana Štrunce z Kotikova za pomoc
obecního strážníka.
Mimo to smýkal pak Eret nebohým star-
cem v prachu silnice. Starší, rozvážnější občané
čeští přispěchali, aby zamezili další surovosti.
byli však rovněž sbiti.
Němec
Jius
Hynek Filip
Brun
Kotíkův
Brunův
Eret
Štrunc
Malesice
Dobřany
Ledec
Malesice Plzeň
6
article
Tou dobou jel mimo na kole p. Schöta
z Plzně. I napomenul strážníka, aby se choval
slušně a nechal starce na pokoji, ale obecn
strážník skočil po panu Schöttovi a srazil jej
i s kolem k zemi.
Když přitomný člen obecního zsstupitelstv
káral strážníka a tázal se, zda jedná tak z opi-
losti čí z povinnosti, odsekl mu strážník —že
z povinnostil
Výtržnost ta uvedla veškeré české obyva-
telstvo malesické do hrozného rozčilení. Žen
prosily muže, že za takových poměrů bezpeč
nostních nemohou ani z domu vyjíti, aby nějak
opatřili nápravu u úřadů.
Eret, který výtržnost vyvolal, chvíli se po-
tuloval po návsi. Všechno před ním utíkalo
schovávalo se za zamčená vrata. K večeru se-
bral se Josef Eret a šel s bratrem Tomášem
do hořejšího hostince, kde byli čeští občané
domácí, hosté z Kotíkova a hraběcí zřízenci.
U stolu seděl mezi jinými pan Františe
Jilek, vážený, tichý občan malesický. K němu
přisedl si Tomáš Er.
Po chvili přišel obecní strážník Hynek Filp
dříve opatrovník nemocných v Dobřanech. —
Statkář p. Jílek jej spatřil a obrátil se k němu
se slovy: »Ale, strážníku, těm ledéckým jste
to přece neměl dělat ! Vyhazovat je z hospodyl
Co si o naší obci pomyslí!« Leč v tom již vy-
skočil Němec Tomás Eret a rozkřikl se na p
Jilka, který je aspoň o 20 roků starší: »A
je vám do toho ?«
»Mně je do toho,« odvětil mu klídně pan
Jílek — (přezdivkou Kibic) — jsem jeden z vě-
ších poplatníků a platím na nějle
»Má pravdu!« volali kotíkovští a ledečt
Ale v témž okamžiku chopil Tomáš Eret těžkou
židli a udeřil ji p. Jílka vší silou do hlavy. —
Raněný byl ihned zbrocen krví a omráčen prud-
kou ranou skácel se k zemi.
Schöt
Schött
Eret
Tomáš
Kotíkův
Františ
Tomáš erbium
Filp
Jílek
Němec
Tomás Eret
Jilka
Al
Plzeň
Dobřany
7
article
»Kibic je mrtev ! Eret zabil Kibice ! « zvolal
někdo a všechno se hrnulo z hostince. Jen ně-
kolik českých mladíků přiskočilo k raněnému,
který omráčen ležel na zemi. S hlavy a tváře
hrnuly se mu proudy krve.
Obecní strážník Filip stál u místa činua
netečně se díval na bezvládné tělo. Ani rukou
nehnul, aby Eretův čin překazil, ani se neshýbi
k omráčenému. Ttikrát jej musili dva slabí mla-
díci, kterí na místě zůstali a nemohli silné
télo p. Jilkovo zvednouti, vyzvat, aby jim přece
pomohl zastavit řinoucí se krev a zvednout p.
Jílka. Pomohl jim ho tedy posadit na židli —
ale pak klidně odešel. O další se nestaral.
Zatím po celé vsi se rozléhalo: »Kibic je za-
bit ! Chytte vraha!« Pachatel Tomáš Kret uti-
kal z hostince a za ním jeho bratr Josef.
V tom běží proti nim syn páně Jilkův, spě-
chaje k otci do hostince Josef Eret, domnívaje
se, že mladík — silný a vzrostlý — běží po-
mstít otce, vztáhl proti němu ruku s kůlem od
stromu, ostře přišpičatělým a zvolal: »Jen pojdl
Po tobě také dneska bude !«
Když se mu mladý Jílek uhnul a běžel dál.
k otci, odhodil Josef Eret kůl, který měl patrně
připravený — neboť z hostince kůl ten nepo-
chází — aby jím něco dříve zamýšleného
spáchal.
Zděšení bylo v obci nepopsatelné. Zejmena
ženy hrozivě si počínaly a svalovaly vinu z
všechno na obecního starostu Krále, za něhož
prý se dějí v obci věci nejděsnější.
Když vše se sbíhalo k hostinci, v němž
dle pověsti vražda se stala, přišli i váženější
občané a za pomoci p. faráře, p. sládkai
jiných jali se pana Jilka křísiti.
Filip
Eretův
Jilkův
Jílek
Kret
Josef
Eret
Král
Jilka
8
article
Nejdříve mu krev zastavili na temeně
hlavy. Ale hůře bylo s tváří,
Levá čásť nosu byla utržena a jizva táhla
se zdéli 3 nebo 4 cm. ke koutku úst. Utržená
čásť sklesla až přes horní rot a z hluboké
rány, kterou bylo viděti až na čelisť, stále tekly
proudy krve. —— Cyklisté, domácí mladíci, rozjeli
se do Touškova a do Škvrňan pro lékaře —
mladý Jilek pak — vida, že otec je stále bez-
vládný a po celé hodině nepřichází k vědomí —
rozběhl se do Touškova pro četniky.
Leč cyklista, který jel do Škvrňan bez sví-
tilny, spadl s kola, tak že přivolán byl pouze
lékař z Touškova, který omyl rány a hned při-
kročil k šití. Čtyřmi stehy přišil odtrženou část
nosu a hořejší ret ke tváři. Teprve při bodnut
jehly počal raněný nabývati vědomí. Po operaci
odnesen domů.
Policejní strážník, který tou dobou si ho-
věl u svého bytu na dříví, přišel pak, sedl si
k lékaři na kočár a odjel do Touškova. Pro
léky? Nikoliv ! Aby prý vrátil četníky!
V pondělí ráno přivolán p. MUDr. Svoboda
ze Škvrňan, který raněného prohlédl a zjistil
několik ran. Zejmena velikou ránu na tváři a
několik centimetrů dlouhé zranění na temoni
hlavy, které však na štěstí nošlo skrzo kost.
Pak otok v boku a páteři — a plivání krve,
jež může býti následkem velice těžkého zranění
vnitřního.
Konstatujeme pro dnešek bez poznámek
fakta, aby česká veřejnost věděla, kam až sahá
německá zběsilost a rozvášněnost.
MUDr
Svoboda
Škvrňany
Touškov
Škvrňany
centimetr
9
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— Znamenají moravské smiřovačky
skutečně smír? Pražská »Bohemia« přidala
se dnešním svým článkem »Nur keinen Frieden«
k pohnutlivé skupině pokryteů, kteří tvrdí, že
z úmluv, vedených v moravském vyrovnacím
výboře, kdyby se zdařily, kyne oběma národ-
nostem na Moravě národní mír. Z horka na-
kvašena pouští se do nás pro naše namitky,
proti moravským punktacím vedené a vytýká
nám rozkladného hašteřivého ducha, jejž prý
máme s drem. Stránským dohromady. Tento
duch nesnaží prý se po tom, abychom konečna
žili s Němci v pokojném sousedství, neuspoko-
juje se tím, vedlo »zemských soudruhů« žíti
na poli stejných národních práv, toť prý duch
husitský, kterýž pobuřuje k lupičským výpravám,
který nenávidí mír, poněvadž chce válku atd.
atd. »Bohemia« jako holubička s olivovou ra-
tolestí v zobáčku jest podívaná náramně zá-
bavná, se kterou však nehodláme ztráceti mnoho
času, nýbrž vyložíme stručné, proč míníme, že
smír na Moravě jest za nynějších podmínek a
poměrů nemožným. Jest naším přesvěd čením,
že poslanecký mandát neobsahuje oprávnění,
vzdávati se za celý národ aneb za jeho pouhou
čásť určitých veřejně právních nároků a za celé
příšti generace uzavírat smlouvy k uzavření zá-
konů, jimiž nenarozeným dosud aneb nezleti-
lým generacím svazují se co do politického
svéurčení ruce, jimiž na hlavu zvrací se celá
dosavadní politická tendence národního a poli-
tického snažení i programu. Toho jsou si vě-
domi moravští punktátoři, odtud přísné tajení
podrobností, z nichž by se nevěděly ani hlavní
obrysv, kdyby nebylo nediskretnosti d'Elvertovy,
s obou stran trpce kárané. Ačkoli je tedy nej-
Frieden
Stránský
Němec
Elvertův
Nura
Morava
Bohemia
Morava národní mír