Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. října 1909. Číslo 281

4 article

Po projevu posl. prof. dra. Masaryka, jenž radil k jednotné organisaci všcho úřadnictva státního, samosprávného a soukromého, hájil zástupce spolku českých úřadníků železničních ofic. p. Havel ka národní stanovisko a doporučoval odluku od Vídně postavení se na pole národní. Zdařilá manifestační tato schůze byla pak do- slovem předsedajícího p. vrch. schovatele Kubá n k o půl 1. hod. odpol. ukončena. Manifestační schůze lidu proti klerikálnímu úsili na poli kulturním, hospodářském sociálním atd. ko- nala se v sobotu večer ve velkém sále žofinském za velmi četného účastenství všech stavů pokroko- vého občanstva. Svolal ji ústřední výbor české sekce Volné Myšlenky. Do předsednictva byli zvoleni pp. Julius Myslík, Ph. dr. Bartošek, Vilém Höfer, Klimt a Pravda. Manifestaci zahájil prof. dr František Krejčí, jenž vyložil stanovisko Volné Myšlenky a ukázal, že snahy její splývají se sna- hami národa jako celku. Svoboda přesvědčení jest podmínkou blaha jak jednollivce tak celku, které zá- leží v nerušeném vývoji a uplatnění vlastní indivi- duality. Bez svobody přesvědčení není vůbec žádné svobody. Každý má své přesvědčení a když soudí. cití s jedná jinak, než podle svého přesvědčení, ane proti svému přesvědčení, jest to vědomá lež, pře- tvářka, která jest stížena nejpřísnějším mravním roz- hořčením Bez volnosti přesvědčení není pokroku.

profesor doktor Masaryk Havel Julius Myslík fón Bartošek Höfer Klimt Krejčí Vídeň

5 article

Respektovati přesvědčení cizího jest mravní povin- ností a různosti přesvědčení nesmí se vyrovnávati žádným násilím, nýbrž pravdou a mravními zá- sadami. Přítomná situace národa našeho a stav věci v celé říši nutí nás právě teď, a bychom si to uvědo- mili a abychom, nedajíce se mýliti dočasnými ne- úspěchy, poznali svého nepřítele v podobě, ve které by nás snadno mohl oklamati, skrývaje se také za masku vlastenectví. Jest to klerikalismus. Podstata klerikalismu jest něco naprosto neethického a odpor proti němu jest nezbytnou podmínkou pokrokua všech humanních snah. Volná myšlenka má v potí- rání klerikalismu svůj podstatný úkol. Klerikalism a náboženství jest dvojí věc. Odpor proti klerikalismu netýká se člověka zbožného, ať jest kteréhokoli vy- znání. Podstatou klerikalismu není věření náboženské. hájení víry, nýbrž zneužívání náboženství na pro- spěch zájmů nenáboženských, stotožňování zájmů náboženských se zájmy organisace kněžské a z toho plynoucí snaha, učiniti moc státní služebnou zájmům církve. Klerikalism a církev jest dvojice sourodá. V povaze církví jest chtiti moc. Jediným cílem strany klerikální jest udržování nebo znovunabytí nebo roz- šíření moci cfrkve a odtud vyvěrá klerikalism s pří- znaky, které jej činí zjevem pokroku nebezpečným. K tomu cili užívá klerikalism prostředků ne- ethických a musí lháli, aby odůvodnil své nároky na moc, musí lháti, že mravnost, základ státního po- řádku, není bez věření v určité představy možna.

6 article

Klerikalism musí býti zpátečnickým, musí zavrbovati vědu, musí se báti osvěty lidu a brániti jejímu ší- ření. Klerikalism jest zlo a z něho pojíti může zase jen zlo. Rečník skončil slovy: Jestliže nás nynější situace nutí, uvědomiti si s plnou jasností nezada- telnost práva na svobodu přesvědčení, uvědomětež si. že nejhorším jejím nepřítelem jest klerikalism! (Vý- borně! Potlesk.) Prof. dr. Drtina promluvil obšírně o klerika- lismu a školství v Rakousku. Vzpomenuv nedávného 40letého jubilea školského zákona, prohlásil, že slavili jsme je s pocity nespokojenosti a bolu, nebot jsme si dobře vědomi velkých reakčních snah, aby škola opět dostala se v područí církve, že dnes zna- menáme v Rakousku povážlivou recidivu ve školu konkordátu. Očekávalo se, že všeobecné právo hlaso- vací uvede Rakousko v novou lepší dobu národní spravedlnosti a kulfurního pokroku. Významno jest. že ze zemí alpských bylo zvoleno na říšskou radu velmi mnoho klerikálů. Jejich éra nastala a v této éře jedná se zvláště o školu. V Rakousku nepodporuje se dnes klidný vývoj národní školy, jak bylo připověděno v trůnní řeči při zahájení parlamentu, ale podporuje se po- stup na šikmé ploše dolů, na které hrozí nám zkle- rikalisování školy, jestliže v čas pokrokové vrstvy národa nevzchopí se k obraně a ku positivní práci. aby nám byla zachována světská laicků škola. Mu- síme býti pamětlivi slov zesnulého dra. Eduarda Grégra, kterými končil svou řeč proti návrhu Liechten- steinovů: »Národ český přinesl velké oběti pro novou školu, poněvadž vl, že škola jest chrám světla osvěty a dovede se důrazně obraditi, abyste jí na okna nezavěsili kutnu a z chrámu světla neučinili chrám temnoty!«

Rečník profesor doktor Drtina Grégr Rakousko

7 article

Sebevědomí klerikalismu vzrůstá. Otázka svo- bodné vědy a školy jest jednou z nejdůležitějších otázek politických přítomné doby. Pokrokové strany nesmějí se spokojiti pouze poukazem k tomu, že há jení této svobody mají ve svém programu, nýbrž musí si solidárně uvědomiti nebezpečí, kleré po této stránce nám hrozí, a podati si ruce k společné obraně. Budoucnost národa jest myslitelna toliko ve shodě s jeho historickými tradicemi. Řečník skončil »Bděmež velmi bedlivě, neboť v Rakousku se při pozdívá !« (Bouřlivý potlesk.) Řid. uč. v. v. p. K. V. Tuček pojednal ze- vrubně o klerikalismu a školství v Čechách. Úvedo z praxe celou řadu příkladů o přímém i nepřímém vlivu klerikalismu na české školství obeční a pouká- zal na počínání místních a okresních školních rad. které pracují klerikálům do rukou. (Potlesk.) Posl. Jos. Sláma promluvil o klerikalismun úřadnictva. Dnešní sloučení církve se státem má vliv zejména na státní úřadnictvo, které, aby dělalo kariéro, nuceno jest poslouchati svých klerikálních představených. Proto se úřadnictvo musí domáhati odstranění tajné kvalifikace a postupu dle lel. (Vý- borně! Potlesk.) Posl. Rudolf Jaroš promluvil o klerikalismu dělnictvu. O klerikalismu a Sokolstvu pojednal obšfrně p. JUDr. K. Heller, jenž zabýval se zejména orga- nisací »Oriů« a nastínil rozličnými příklady obran jejich tažení proti Sokolům. Pensionovaná učitelka sl. Z. Kadeřábko v promluvila o klerikalismu a ženě. MUDr. Aug. Erban, lékař z Hořic, pojednal o vědě a náboženství. K závěrku předseda red. Myslík projevil se souhlasem shromáždění vřelé sympafie Franciseu Ferrerovi, který uvézněn jest v žaláři španělském. protože ve Španělsku zakládal Volně školy, jakož odsouzencům v procesu záhřebském a schůzi o 1/212 hod. noční ukončil.

K V Tuček Posl Sláma Jaroš JUDr K Heller Ori Z Kadeřábko Aug Erban Myslík Franciseu Ferrer Rakousko Čechy Hořice Španělsko Sokol

8 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Domluvy a námluvy německé u vlády Včera odpůldne dostavili se k předsedovi mini sterstva poslanci Sylvester, Gross a Wolf »po- učit bar. Bienertha z usnesení výkonného vý- boru německého o smýšlení, přáních a stíž- nostech německo-pokrokových poslanců«, nejen vzhledem k celé vládě, sle zejména proti mi- nistru vyučování hr. Stürgkhovi a ministerstvu železnic. Poslunci němečtl projevili prý svou lítost nad chováním vlády, kteréž prý není ni- kterak Němcům přátelské, ohražovali se proti rozhodnuti ministra vyučování v příčině prof Wahrmunda a žádali na konec, aby se vláda zřekla svého odmltavého stanoviska proti zškonu Koliskovu. Mluvčí německých stran naléhali na změnu v té příčině, nemá-li býti německým stranám znemožněno, vládu v purlamentě a mimo parlament podporovati. Po projednání jednotlivých stižností prohlásil prý předseda ministerstva, že se příčiní o všemožnou nápravu. Zá- vazné sliby však Němcům nedal. — To také učiniti nemohl, neboť kdyby se vláda dostavila ke koruně s insinuací jchválení Kolískova zá- kona, byla by horuna zajisté nucena vládu po- slati domů pro porušení ústavní přísahy mini sterské rady, kteráž by se opovážila očekávat od mocnáře sankci zemského zákona, výslovně stavícího se proti říšským základním zákonům a říšs. zákonu školnímu. Jinak jest prohlášeni německých poslanců o vládě, jakožto »nikterak Němcům přátelské«, svrchovaně zajímavé. Az do soboty platilo i s německým schválením, ž od Tanffových dob nebylo němečtější vlády nad Bienerthovu, a nyní stěžuje si poselstvo něme- ckých stran na nedostatek vřelosti vládní lásky k Němcům. Jaké asi důkazy německé lásky čekali němečtí poslanci od bar. Bienertha?

Sylvester Gross Wolf Bienerth Stürgkh Wahrmunda Koliskův Němec Bienerthův

9 article

Schválení zákona Kolískova? Kdyby bylo možno, znamenalo by přece tím jistějí smrtelnou obě vlády Bienerthovy, neboť takový případ musi by vésti k ještě krajnější než nejkrajnější opo- sici slovanských stran na říšské radě. Možno. že je to účelem Němců, neboť zatím co ujišťují že jim jde o uvolnění vídeňského parlamentu staví na koleje překážky, kteréž buď zastaví vlak anebo jej přivedou ke kalastrofálnímu zkácení. — Urbanův jazykový zákon. Poslanec dr. Urban vypracoval ohlašovanou osnovu jazyko- vého zákona pro německé korunní země, jímž zajištěna býti má výhradní platnos německého jazyka v Dolních a Horních Rakousích, v Solnohradsku a Vorarlbersku. Zá- sadní ustanovení zákona toho — jak se »Bo- hemii« sděluje — jsou tyto: Zemský ja- zykv zemi jest německý. Zajišťuje se, že ve všech úřadech, ústavech i orgánech, kteréž kompelenci zem. sněmu podřízeny jsou, výhradně platiti má jazyk zem ský. Výslovně stanoví se, že podminkou dosažení místa v zemských služ- bách musí býti německá národ- nost. V konferenci u ministra dra. Schreinera byly na Urbanově znění učíněny některé změny a v sobotu dopoledne sešli se němečtí vůdcové ještě jednou u dra. Luegra a usjednotili se na tom, že takto u pravený návrh jes společným návrhem němeekých stran a předložen bude křesťansko- sociální straně k podpoře. Dr. Lueger prohlásil, že mu zachování německého karakteru města Vídně a Dolních Rakous leží na srdci právě tak jako ostatním německým stranám. Znění zákona není ještě definitivní, až se doeilí úplné shody s křesťanskými sociály, bude předložen ve formě pilného návrhu zemským sněmům v Dolních a Horních Rakousích,

Kolískův Bienerthův Němec Urbanův doktor Urban Schreiner Lueger Dolní a Horní Rakousy Solnohradsko Vorarlbersko Vídeň Dolní Rakousy

10 article

Solnohradech a Voralberku. Před tím má se vyjednávati s vládou o souhlas s touto osnovou a jak se zdá, jest toto jednání podstatnými obsa- hem konference německých poslanců s baronem Bienerthem těchto dnů, v sobotu a v neděli, ko- — Osobní od soudů. Kancelářští přednostové Josef Ranisch v Brně a Josef Vol avý v Olo- mouci byli jmenováni vrchními kancelářskými před nosty a sice prvý na svém služebním místě, druhý v Uh. Hradišti. — Promoce. Pan JUC. Adolf Heller z K - IIna byl dne 9. října 1909 na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora veškerých práv veřejně povýšen. — Instalace. Dvor. rada msgre. prof. dr. Frant. Xa v. Kryštůťek bude ve čtvrlek 14. října 1909 o 10. hod. dopol. instalován za »děkana kr. kolegiální kapitoly u Všech Svalých na hradě pražském«. — Úmrlí. Na Mělníce zemřela 9. t. m. pí. Fran- tiška Goldschmidová v 76. roce věku svého. Pohřeb koná se v úterý 12. t. m. o 3. hod. odpol z domu smutku čp. 146 na Mělníce. — Odhalení nového náhrobku P. Beneše-Třebís ského na vyšehradském hřbitově. V příjemné pod- zimní neděli množství obecenstva putovalo po scho dech z Vyšeliradské třídy a od podolské silnice na posvátný Vyšehrad, kde na včerejší odpoledne usta- novena byla tichá slavnost odhalení náhrobku nad rovem oblíbeného klecanského povídkáře P. Beneše- Třebízského. Před čtvrt stoletím asi byl nad jeho hrobem postaven náhrobok, který zubem času poně- kud utrpěl. Toho povšimli si někdejší druhové zvěč- nělého a podnikli akci na opatření potřebného obno- su ke zřízení nového náhrobku. Lidé zastavují se před tímto novým výtvorem sochařského uměnía nenalézají slov k vyslovení úžasu. Jaký umělsio tom pronesou úsudek, náleží do umělecké rubriky.

Bienerth Ranisch Josef volit JUC Heller K IIn profesor doktor František Fran P Beneš Solnohrad Brno Ola Praha Dvor Mělník Vyšehrad univerzita KarlaFerdinandov

11 article

zde uvedeme jen dojmy, jaké panovaly v zástupech obecenstva, jež se včera odpoledne tísnilo před ná- hrobkem. „Z daleka vypadá to jako divá Bára z po- hádky, polednice nebo něco takového pohádkově hrůzného!“ vykládá jeden. A druhý jízlivě pozna- menává: „Dobře, že je u paty tolik květinové deko- race, jinak by dojem byl ještě hrůznější.“ — Další divák konejší ostatni: „Vždyť to přece ještě není hotovo! Teprve na „majfest“ se to dokončí!“ —a nejpádnějším je úsudek zasvěcence vyšehradské ka- pitoly, který nám sdělil, že kapitola vůbec nechlel tento sochařský výtvor na hřbitov připustit! Nápis na soše, jež má představit prý sv. Jana dle Apoka- lypsy, nikdo nemohl rozluštit a proto raději byl kvě- tinovou dekorací zastřen... Odhalení náhrobku mě- lo výlučně ráz církevní. Druh P. Václava Beneše- Třebízského, královéhradecký biskup dr. Doubrava tuto poctu památce zvěčnělého vykonal. Biskupa jenž přijel s kanovníkem Tumpachem, uvítali farál a kanovník Kyselka, kanovníci Zapletal a Wünsch a po obřadech ve chrámě sv. Petra a Pavla ducho- venstvo odebralo se ke hrobu P. Václava Beneše- Třebízského. Zde shromáždili se četní literáti, ze- jména p. vládní rada spisovatel Alois Jirásek, ředitel a spisovatel Karel V. Rais, profesor dr. J. Thomayer předseda Umělecké besedy spisovatel Fr. Herites básník F. S. Procházka, za komitét, jehož péčí byl náhrobek pořízen, dp. P. Dvořák, četní duchovnía množství obecenstva. — Ke hrobu Vílězslava Hálka na hřbitově vy- šehradském podnikl včera odpoledne spolek „V. Hla- lek“ vycházku, jíž se zůčastnili přečetní členové spolku a mnoho obecenstva. Na hrob básníkův po- ložena byla palmová kytice.

Bár Jan Apok P Beneš doktor Doubrava Tumpach Zapletal Wünsch Petro Pavel Jirásek V Rais J Thomayer Herites F S Procházka P Dvořák Hálek V Hla Francie

12 article

— Germanisační duch u buštěhradské dráhy (Pův. zpráva.) V pátek při volbách v Libušíně, d I. aboru městského zastupilelstva vyslala B. E. B zástupce a plnou mocí německou, jedinou v tomi jazyku odevzdanou. — Česko-trancouzskou slavnosl v Oumyslicíeh u Poděbrad uspořádají česko-moravské spolky tésno- pisné vedením red. „Slov. Stenografa“ p. JUDra Alfreda Rudolfa, advokáta v Hradci Králové, dne 2. listopadu 1909, na kterou v zájmu česko-francouz- ské shody již předem upozorňujeme. Jedná se tu akt piety vynikajícímu francouzskému stenografu Jéan Fělicité Coulonovi, vynálezci první těsnopisné soustavy franc, jenž raněn a zajat v bít- vě u Lipska, zde 30. prosince 1813 v bývalém ho- stinci Šabatově, nyní samota u Oumyslovic, otravou krve zemřel a 2. ledna 1814 na hřbitově oumyslo- vickém byl pochován. Na trvalou památku jeho od- halena bude 2. listopadu 1909 za přítomností fran- couzského konsula p. Colomiésa na samotě Šaba- tově u Oumyslovic vkusná pamětní deska, věnovaná drem. Rudolfem, jenž sám po léta již stojí v čele těsnopisného ruchu u nás a tím splatiti míni čestný dluh oprotí milému nám národu francouzskému. Nase dosavadní styky s francouzským národem vyžadují. aby vzácná slavnost nevyzněla na prázdno, ale pro- vůzena byla co nejhojnějším účastenstvím z obel sousedních, které zajisté neopomenou uvítati fran- couzské hosty a vyslati ke siavnosti své zástupce Hostě přijedou 2. listopadu 1909 ranním vlakem v 7 hod. 32 min. z Prahy do Poděbrad, odkud po- vozy odjedou do Oumyslovic. Po slavnostním aktu vrátí se přes Kouty do Poděbrad, kde uspořádán ba-

E B JUDr Alfréd Rudolf Jéan Coulon Kout Libušín Oumyslicíeh u Poděbrady Hradec Králové Lipsko Šabo Praha Poděbrady moravský spolek tésno

14 article

de společný oběd a prohlídka města.

15 article

— Dary. Ústřední Matici školské prostřednictvím odboru jičinského odvedla firma »Knotek a spol.e v Jičíně k uctění památky zemř. centrálního ředitele p. Čiňovského v Dobrovici 20 K. — Na Bucharův fond pro zřízení české školy v Novém Světě přispěli dále denní hostě v hostinei su potoka Cedronu« v Dolních Štěpanicích obnosem K 14.32, p. Vojtěch Volf, stavitel z Král. Vinohrado K 10.—, bosté při večírku, dne 2. t. m. na Labské boudě pořádaném, K 19.69. Celkem vybráno dosud k účelu tomu v hotovosti K 361.01. Další příspěvky přijímá místní odbor N. J. S. v Novém Světě v Krko- noších. — Procházka na Plikopě byla včera dopoledne velmi četně navštívena. Nějaká vzrušující příhoda vůbec se nestalao — Tlupa Habežanů, sestávající ze 47 osob, jela včera z Norska Prahou do Terstu. — Šílená v kostele. Velký poplach nastal včera odpoledne v kostele u sv. Ignáce na Karlově náměstl. Při kázání pojednou začala jedna žena pokřikovati polemisovala s kazatelem. Žena ta byla vyveden z kostela a na strážnici lékař zjistil, že je stížen náboženským šílenstvím. Šilená, v níž zjištěna Anne Rousová z Nuslí, byla dopravena do ústavu pro choromyslné — Soud lidu na Maninách. Včera dopoledne za mečnický pomocník Václav Mach na Maninách surově zbil svého jednorukého bratra Josefa. Následkem po- křiku sběhlo se množství lidí, kteří Václava Macha na místě potrestali tak důkladně, že se mu krev z několika ran řinula.

Knotek Bucharův Volf Král Procházka Ignác Rousová Mach Josef Jičín Dobrovice Cedron Dolní Štěpanice Krka Norsko Praha Terst Karlov náměstl Nusle Maniny fond pro zřízený český škola

16 article

— Klamný poplach. V sousedství realky v páté části povstal v noci na včerejšek mocný výbuch. Celá realka byla prohlédnuta, ale nic nenalezeno, Výbuch byl patrně způsoben v laboratoři. — Policista vystřelil na rybáře. Na Vltavu ostrova Štvanice vyjeli v sohotu večer tři neopráv- nění rybáři a začali levit ryby. Policista, který byl o neoprávněných rybářích vyrozuměn, odebral se na pobřeží a vyzval muže, aby připluli ke břehu. Rybáři nejen nevyhověli, ale ještě na policistu ka- mením házeli. Policista vystřelil pak z revolveru směrem k rybářům, kteří rychle odpluli a beze stopy zmizeli. — Zlodějské historky. V podvečerních hodináeh číhali dva zloději na Ovocněm trhu na příležitost ku provedení krádeže. Konečně se jim naskytla.

Vltava

17 article

Jeden z pouličních lupičů, 16letý dělník bez zaměst- náni, Jaromír Adamík, vytrhl pí. Karolině Spilzové z Poříče č. 17 ruční kabelku se 30 K a dal se na útěk. Kolemjdoucí pronásledovali zloděje, který n útěku ukradenou kabelku odhodil. V panujícím roz- ruchu druhý zloděj kabelku zdvihl a zmizel s ní Za nedlouho byl Adamík dohoněn, policistovi ode- vzdán a do separace odveden. — Hugovi Kühlmaye- rovi z Marianské ulice č. 25 byl z předsíně odcizer svrchník a žaket. — Pí. Forchheimové na Ferdinan- dově nábřeží č. 13 na Smíchově byl z předsíně od- cizen deštník se stříbrnou rukojetí. Z krádeže jest podezřelým mladík, který v domě nabízel obraz ke koupi. — Johance Poláčkově z Růžové ulice č. s byl odcizen obraz, znázorňující zimní krajinku. — Na státním nádraží byl jednomu cestujícímu odcizen balík prádla. — Ze Lvova přijela včera do Prahy vychovatelka Alžběta Janovská a zde ji stihlo mrzu- té překvapení. Žena, která k ní v Pardubicích při- sedla, odcizila jí v Praze zlutý kožený kufřík, v němz bylo prádla a šatstva za 448 K a knížka poštovní spořitelny na vklad 350 K a jméno Leop. Kalva- chová, dále hotovost 38 K. Pátrání po zlodějce bylo zavedeno, —Drobné místní zprávy. V Havlíčkově třídě na Král. Vinohradech splašili se koně, zapřažení do povozu kočího Jana Záruby. Koně uháněli do Nu- slí, byli u vinohradského nádraží zadrženi dříve. než způsokili nějakou nehodu. — Hermína Krišťo- fová, 43letá vdova, na Tylově nám. v Praze omdlela. upadla na přízemní okno v domě č. 1648—II. a roz- bila tabuli. Po první pomoci lékařské byla vdova odvezena do všeobocné nemocnice. — Následkem poškození stroje ve Schmiedově cihelně byla včera večer značně obmezena výroha elektřiny v Kořiřich.

Adamík Spilzová Hug Kühlmay Forchheim Poláčkův Janovská Kalva Král Záruba Kona Krišťo Schmiedův Smíchov Růža ulice Lvov Praha Pardubice Havlíčkův třída Vinohrady Poříč

18 article

Veřejné osvětlení bylo na polovici omezeno a do- mácího elektr. osvětlení vůbec nebylo. — Včera odpol. vzňala se podlaha v jednom bytě domu č. 409 v Žiž- kově. Sousedé oheň v brzku uhasili. — Autoinebi N 195 vrazil včera dopoledne v Sadové silnici u Bl zanovy ulice do cyklisty Václava Šillera, 24letého nožíře z Nuslí č. 264. Cyklista pádem s kola utrpěi četné odřeniny a krevní podlitiny a kolo bylo mu značně poškozeno — Z Radlic. Schůze obecního zastupitelstva Radlicích koná se 12. t. m. o 1/27. hod. več. v míst nostech obecního úřadu. = Z Písku. (Odbor krajinského spolku „Prácheň“ pro Písek a okolí) býv. spolel „Akademikové písečtí“ konal 23. září t. r. mimořád nou valnou hromadu. Dle zprávy jednatelské vyka- zují letošní prázdniny v každém ohledu bohatou čin- nost: koncert, divadelní představení, přednáška „O klerikalismu“, revise knihoven, promenádní koncert dvě taneční zábavy a celodenní výlet na Zvíkov. K zmíněnému koncertu podařilo se výboru získati kon- certní pěvkyni pí. Růž. Wolfovou, členku cizinecké kolonie Ševčíkovy Miss Florence Hood, vynikajícího virtuosa na klavír a profesora vídeňské konservatoře p. Rodericha Bassa, mladistvého virtuosa na housle Sašu Colbertsona a učitele hudby p. Č. Šnobla. Kon- cert těšil se nezvyklé u nás návštěvě a jí odpovídají- címu pěknému finančnímu úspěchu — čistých 429 k 96 h. Též divadelní představení „Jarní vody“ do- cílilo značného výsledku morálního i hmotného (201 kor. 54 hal). Ve prospěch „Komenského“ ve Vídni rozprodáno za 40 K bloků pro zřízení české školy v

Šiller Wolfův Roderich Basso Colbertson Šnobl Komenský Žiž Nusle Písek Zvíkov Vídeň krajinský spolek „ Prácheň Ševčíkův Misso Kon K blok Florenc Hood

19 article

XII. okrese a pořádán promenádní koncert s výtěž- kem 60 K. Význačným bodem činnosti byla v den klerikálního krajského sjezdu v Písku pořádaná před- náška „O klerikalismu“, k níž se uvolil red. p. Karel Polant. Byla velice četně navštívena pokrokovými občany (i ženami) všech odstínů politických. Členove spolku provedli roční revisi městské lidové knihovny Palackého a pěti kočovných knihovniček (šestá zů- stala v Semicích ještě na rok) „Vzdělavacího sboru pro okres písecký.“ Na žádost tohoto provedena podána s případnými návrhy zpráva o revisi 7 ves- nických knihoven (v Drhovli, Pasekách. Semicícha Oslově nerevidovány, protože o to nežádáno). Cel- kově uspokojují. Nejlepší v každém směru je v Vráži (téměř 300 svazků), též kloucká (přes 300 sv.) vyhovuje. Dobré jsou v Dobevi, v Kestřanech a Hor- ním Záhoří (100—200 sv. každá). Že soukromý by není vhodným pro veřejnou knihovnu, dokazuje Pu- tím, kde asi 300 knih válí se na peci bez přehledu šetrnosti. Nejhorší knihovna je v Křešťovicích (téměl 100 sv.), v níž jsou většinou knihy staré a náklad

Polant Pu Písek Semice Drhovle Paseky Vráž Dobev Kestřany Členove spolek Palacký svatý

20 article

Kotrbův. Návrhy podány tyto: 1. Knihy pro lid ne- vhodně a zbytečné duplikáty vyměněny buďtež z jiné, vhodnější. Proto třeba míti seznamy všech knihoven stále řádně v evídenci. 2. Tísky slaré vy- měněny buďtež za nové a uloženy v musejní knihov- ně písecké. Upozorňuje se na novější spísy české. švabachem tištěné, pro Čechy ve Slezsku, bylo-li by jich třeba. 3. Knihovníkům venkovským doporučeno buď zařízení knihovny kloucké, jejíž správa zajist podá potřebné informace. 4. V městě požádán hu damský spolek „Světlá“, organisace soc. dem. i nár- sociální a spolek vzáj. se podpor. řemesln. dělníků by připustily odbornou revisi svých knihoven a pro- půjčily je knihovně ústřední — městské. Zejména třeha toho u posledního spolku, v jehož knihovně jsou téměř veškrze romány krvavé a detektivní. 5. V lidové čítárně zřízena budiž příruční knihovna.

Kotrbův Tísek Čechy Slezsko organizace sociální

21 article

„Prácheň“ nabídla již za tím účelem propůjčení své příručky studentské. 6. Kočovné knihovničky najdou vhodnou půdu v Hradišti, Pasekách, Smrkovicích. Oudraži, Dobevi, Křešťovicích (neb Kloukách) a v Zá- hoří (neb Tuklekách). Zakoupen 20 kor. podíl „Šu- mavských proudů“ v Prachaticích. Sympatie proje- veny zasláním přípisu oslavě 500letého rektorátu Husova v Husinci, již pořádal odbor s ústředním výborem, pak protiklerikálnímu sjezdu a sjezdu po- krokové mládeže v Hradci Králové, jubilejnímu sje- zdu „Úhlavy“ a Nár. jednotě pošum. v Klatovech Výlior usnesl se opatřovati veškerou svou korrespon- denci 2hal. nár. kolkem a vybízí své členy, by i v soukromých dopisech tak činili. O prázdninách bylo 10 četně navštívených schůzí. Základní jmění spolku je 69 K 50 h; výdajně na počátku prázdnin 172 K 54 h, na konci 211 K 46 h. Celkem přijato o letošních prázdninách 1260 K 54 h, vydáno 671 K 62 h, čisto zisk tedy 588 K 92 h. Z toho darováno Husovu fondu 200 K, milionu Ú. M. šk. 100 K, jubil. daru N. J.p 100 K, „Komenskému“ 100 K (a 40 K za bloky)a Svazu Českoslov. studentstva 50 K, celkem 550 K. Členů má odbor 98. Valná hromada se usnesla, za- slati ihned Museu král. českého v Praze pro student- ské oddělení archi komitétu pro vystavění pomníku Palackého v Písku a spolku „Akademikové písečtí“

Křešťovice Husův Komenský Palacký Prácheň Smrkovice Dobev Prachatice Hradec Králové Úhlava Klatovy Praha Písek svaz Českoslov

22 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Drama v berlínském polosvětě. Z Berlina. 9. Hjna, Dům ve Friedrichsstrasse, kde zavraždění hraběnka Strachwitzová bydlela, je stále običřnán četnými zvědavci. Dle posavadního výsledku vyše- třování lze pokládati za přičinu vraždy a sebevraždy pouze žárlivost. Hraběnka chtěla poměr s Friedlán- drem přerušiti, ten však nemohl od ní upustiti. Ze života hraběnčina sdělují se ještě některé zajímave podrobnosti. Když před deseti lety poprvé přišla do Berlína, žila ve velmi skrovných poměrech a sotva se uživila. Později najala si byt o třech pokojích a tehdy vyprávěla známým, že chce jíti do Ostende. Skutečně se jí podařilo opatřili si peníze na zestu Měla štěstí v rouleltě a ještě více v mezinárodní rozmařilé společnosti. Takto počala v Ostende jej karriéra a do Berlína vrátila se již jako elegantní dáma s bohatou zarderobou, za nedlouho pak překva- pila známé sdělením, že se provdala za hraběte

Strachwitzová Drama Berlín Friedrichsstrass Ostende

23 article

Strachwitze. V intimních kruzích vyprávěla s hu- morem, že svému manžolu slíbila za hraběcí titu 5000 marek, že se však spokojil s 500 markami novým oděvem. Manželství netrvalo dlouho a brzy stala se rozvedená hraběnka masseusou. Prostředí. v němž se pohybovala, bylo již vylíčeno. Pod zámin- kou massáže dovedla si zjednati velký kruh přátel. v němž převládali mužové s perversními náklon- nostmi. V bytě jejím konaly se perversní orgie, l nimž měla zvláštní zařízení a přístroje, celý arsenál mučidel, jež byla již v jejím dřívějším bytě zaba- vena, nyní po vraždě pak nalezeny v jejím bytě opět podobné přistroje. Přes to, že se u ní odchrá- valy hrozné výjevy ve dne i v noci, nepozorovali sousedé ničebo, poněvadž Strachwitzová dovedla skromně vystupovati a svým návštěvníkům přiká- zala, aby přicházeli a odcházeli pokud možno ne- nápadně. Že dovedla přes svůj pokročilý věk vlákati do svých sítí také mladé muže, dokazuje také ckol- nost, že 24letý Friedlánder s ní zapředl milostný poměr. Udržoval s ní styky již rok. V poslední době byla hraběnka často churava, stěžovala si na rheu- matické bolesti a tu byl Friedländer stále u ní a ošetřoval ji. Zajímavo jest, že Strachwitzová pou- štěla se také do spisování a básnění. Před lety vy- dala svazek lyrických básní, zcela nevinných verší- ků beze stopy erotiky. Vystupovala také jako diseuse v kabaretě, ale neměla úspěchu. V soukromém ob- cování byla dobrou společnicí a vyznačovala se zvláštní prostotou, takže se po léta pohybovala kruzích, kde o její činnosti jako „masseusy“ a ku- plířky neměli tušení.

Strachwitz Friedlánder

24 article

= Puma v poštovní zásilce. Ze Štokholmu, 10 října. Ředitel švědského vývozního spolku Jon Ham mar obdržel včera poštovní zásilku, v níž se na lezala puma, která při otevření balíčku s velkou ranou vybucha. Hammarovi byl utržen palec a uka- zováček pravé ruky. Zároveň se zásilkou dostal list podepsaný jménem J. Asker, v němž se sdělovalo, že byl řediteli zaslán balíček s velmi cenným ob- sahem. Puma byla zabalena do čísla socialistického tistu. = Mladí zloději. Z Inšpruku, 10. října. V Bol- zanu byla zatčena tlupa mladistvých zlodějů, sestá- vající z dvanáctí obchodních praktikantů, kteří spo lečně provedli více než tucet krádeží a vloupání Tlupa měla vlastní stanovy a účtovala přesně své příjmy, o něž se všichni stejnoměrně dělili. = Nový eskymácký kmen objeven. Z Nového Yorku, 10. října. Do San Franciska vrátila se po dvou letech velrybářská loď »Jeannette«. Účastnik výpravy Bauer sděluje, že na zemi prince Alberta byl nalezen eskymácký kmen, jenž posud nikdy ne- víděl bělcchy. Členové kmene nazývají se Nunanoces a jsou mnohem větší než ostatní Eskymáci. Neznali žádných střelných zbraní a prchali zděšeně, když někdo vystřelil z pušky. Ženy jsou vesměu tetovány a dle všeho vycházají s muži na lov, poněvadž jsou ozbrojeny luky a šípy. Směšná uniforma. Z Londýna, 10. října Veškeré hasičstvo anglického města Alfretonu podalo žádost za propuštěnou, poněvadž se obyvatelstvo vždycky směje, kdykoli se hasičí objeví ve své nov unifrmě. Městská rada žádost přijala. Pokus, pro dati uniformy hasičstvu soasedních obcí, se nezdařil poněvadž také v těchto obcích se báli, že se učiní směšnými.

Jon Ham Bauer Albert Eskymák Štokholm 10 říjen Asker Inšpruk Nový York San Francisko Londýn Alfreton

25 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Poslanec Brdlík contra Kestranek. (Přečín urážky na cti tiskem. —— Pře soudem porotním.) ... Když v únoru t. r. skončena byla rourová aféra pražská před forem soudním, napsali jsme v doslovu: »Nyní na řadu přijde žaloba poslance Brdlika contra Kestranek. Vypráví se také o tomte procesu, že bude mimosoudně urovnán, poněvadž prý už železářský kartel uvolil se dodávati česko- budějovické šroubárně surovinu. Dlužno vš nk o tom pochybovali, neboť čest jest příliš vzne- šenou a jemnou věcí, by remedura dala provésti se surovým železem . . « Na dlouhou dobu věc však usnula a teprve dnes, po sedmi měsících dochází žaloba posl. Brdlika na centrálního ředitele Viléma Kestranka odp. red. »Pr. Tagbl.« Gust. Horna projednání před porotou. Oba jmenovaní žalováni jsou pro přečin urážky na cti tiskem spáchaný, dle § 488. a 493. tr zákona.

Brdlík Kestranek Kestranka Gusta Horn Přečín

26 article

Obšírná žaloba ve třech článcích Kestrankem podepsaných a v »Pr. Tagbl.« uveřejněných spatřuje urážku na cti říšského poslance a továrníka v Žirov- nici Josefa Brdlíka, který viní se z nepočest- ných činů, jakoby, jsa poslancem a zne- užívaje tohoto svého parlamentníh posta vení k dosažení osobního himot- ného prospěchu, byl se domáhal svou osobnl Intervencí u centrálního ředitele Kestranka, jako repre- sentanta železářského kartelu neoprávněných výhod pro šronbárnu v Českých Budějovicíeh, je- jlž je spoluzakladatelem a podílníkem a jakoby byl vlivem svým poslanecký m, užívaje okolnosti, že ministrem obchodu byl v té době jeho stranník dr. Frant Fiedler, vyvolal na Kestranka nějaký nemravný nátlak se strany ministerstva obchodu. To bylo jádrem tvrzení tří článků Kestranko- vých, uveřejněných krátce po známých jeho článcích o dru. Černohorském, o členech sboru obec- ních slarších a správní radě společných vodáren. V prvém z těchto článků ze dne 30. srpna, nadepsn ném »Kestranek's Aniwor!« (Kestrankova odpověd se praví: »Do jaké míry vysazen jest u nás obchod ník nacionálním vlivům a nacionálnímu terrorismu, zvláště se strany poslanců, chci několika malýme příklady illustrovali.«

Brdlík doktor Fiedler Černohorský Kestrankův Žirov Kestranka Kestranko Kestranek ' s Aniwor Kestrank

27 article

Kestrankovo sdělení o intervencích posl. Špaěka, dra. Kramáře a Brdlíku Na to líčí, jak poslanci Špaček a dr. Kra- mář u něho intervenovali, první ve příčině vy- stupování německé pražsko-železářské společnosti proti českému živlu, dr. Kramář pak proti germani- sačním snahám železářského kartelu. Posl. dr. Kra- mář prý mu vyhrožoval, že jeho strana v poslane- cké sněmovně vystoupí proti železářskému kartelu a pak že se také bude mluvili o clech na železo. Ke- stranek kritisuje ironicky tuto »kšeftovní politikue českých poslanců a praví dále: »Připoustím konečně. jestli politikové i v čistě hospodářských otázkách dají průcbod svému nacionálnímu cítění; je tu aspot ideální pohnutka. Ale nepřípustným jest. zneužívá li se parlamentního postavení k dobývání osobních, materiálních výhod. A to se také stává !- Zrovna nedávno přišel ke mně, do té doby mně ne- známý poslanec za Budějovice, pan Brdlikn žádal mně o výbody při odebírání železa pro to- várnu pod jeho »aigidou« zakládanou. Když jsem mu prohlásil, že v Rakousku je už mnoho šroubáren a že nemůžeme, vzhiedem ke svým dlouholetým, věrným odběratelům podporovati nový konkurenční podník, řekl pan poslancc, že bude tedy nucen uvažovati o odebírání zahraničního železa indignován mě opustil. Co se však stalo dález Poslanec Brdlik obrátil se na českého mi- nistra obchodu (dra. Fiedlera), aby te vykonal na mě nátlak za účelem splnění jeho (Brdll- kova) přání.

Kestrankův Kramář Brdlík doktor Posl Brdlikn Fiedler Budějovice Rakousko

28 article

»Nátlak min. obchodu dra. Fiedlera na železářský kartel.« Ministr obehodu místo, aby mu řekl, t není tu proto, aby se pletl do čistě soukromých ob- chodních záležitostí, nařídil sekčnímu šéfovi J. E z Rösslerů, aby na mě vykonal nátlak; což tento způsobem nejvydalnějším vy- konal. Domlouval mně, abych uvážil, že česká strana je mocna a že jsou obavy, nevyhoví-li se Brdllkovu přání, že otázkou železářského kartelu bude hnuto, ba dokonce mně vyhrožoval snížením cel na železo. Tyto, přímo dětinské vyhrůžky na mě nepůsobily a se smíchem řekl jsem Jeho Excelienci, že Uhry, jako náš kompaciscent asi sotva hlasovati budou pro snížení cel k vůli tomu, že se jednomu českému poslanci nevyhovělo. Prohlásil jsem však také, že takovýto způsob jednání považují za politickou korrupei. Je smutné, že člen vlády a vysoký funkcionář propůjčuje se k tomu, místo, co by měl zakročili . ..“ Sotvaže tento článek se objevil, byla tvrzení jeho, pokud se týkala ministra obchodu dra. Fiedlera sekčního rady z Rösslerů opravena c. k. korrespon- denění kanceláří a pčípad vysvětlován v tomto ofi- ciálním dementi takto: »Sdružení pro zřízení šroubovny v Čes. Budě- jovicích, jemuž náleží také průmyslník a poslanec J.

Fiedler Rössler Uhry Čes . Buda sdružený pro zřízený šroubovna Brdllkův přání

29 article

Brdlík, obrátilo se z jara 1908 na ministerstvo ob- chodu se stížností do železářského kartelu, který chtěl založení této továrny zabrániti působením ne- snází při odbírání nulných polotovarů z tuzemských závodů. Toto jednání železářského kartelu bylo vy- lknuto centrálnímu řediteli, který byl pozván ku po- radě a bylo mu doporučeno, aby vzal náležitý zřetel na nový podnik. O nějakých výhodách pro česko- budějovickou továrnu se nestala zmínka ani slůvkem. Slo jedině o to, aby železářský kartel dedával česko- budějovické továrně nezbytný železný materiál vů- bec a za stejných podmínek, jako všem ostatním to- várnám na šrouby. Kestránek trvá na svých tvrzeních o politické korrapci Přirozeně, po tomto prohlášení, očekávalo se, ce Kestranek odpoví. Ten odpověděl hned a to dne 31. srpna ve vídeňských lislech, dne 1. záčí pak v »Pr. Tagblattu« a v odpovědi prohlašoval, že na všem, co dříve ve věci posl. Brdlík by uvedl, bezpodminečně trvá i po dementi c.k. korrespondenční, kanceláře. Odbornému přednostovi Roesslerovi prý řekl vý- slovně, že nemiuví za kartel, nýbrž výhradně jako zástupce Pražské železářské společnosti, není prý ludiž pravda, že by byl učinil jménem kartelu nějaké prohlášení. Pravil, že může posl. Brdlik dostati že- lezo také od jiných nekartelovaných závodů a ž není nucen žádati je od závodů. Kestrankem zastu- povaných. Dále prý pp. Brdlikovi i Roesslerovi pro- hlásil, že jeho závody dodávají všem jeho podnikům za cenu touž, jako závody cizozemské. Odborný před- nosta žádal konečně, aby mu Kestranek aspoň něco slíbil, protože musí posl. Brdlikovi v této věci učinii sdělení. Na konec těchto vývodů podolýkal Kestranek že veřejnost prý si dovede o celé záležitosti učinit správný úsudek, přes to, že se aféra nyní seslabuje a že se z ní dělá nevinná věc.

Brdlík Kestránek Roessler

30 article

Druhá odpověď ministerstva obchodu. Ministerstvo obchodu odpovědělo Kestrankovi znovu; v první části úřadního sdělení opakuje to, cn již bylo pověděno dříve, načež praví dále: »Zjevno. že tvrzení, jakoby zakročení v záležitosti továrny na šrouby mělo pozadí národní a politické, je holou smyšlenkou. Nutnost sprostředkující činnosti mini- sterstva obchodu vyplývá již z okolnosti, že různým stanovením cen za výrobky kartelových továren soutěž jednotlivých podniků tou měrou se znemožňuje, t záleží téměř na libovůli vedoucích osobnosti, má-íi zřízení nových závodů býti připuštěno čili nic. Po- něvadž není zákonitých ustanovení, jimiž by podob- nému jednání bylo zabráněno, může ministerstve obchodu stížnostem zmíněným hověti pouze tím, že snaží se zájmové protivy aspoň zmírniti prostředko- váním. Z toho důvodu byl také ústř. ředitel Kestranek pozván ku poradě o otázce budějovické továrny na šrouby a nebylo při tom na něm žádáno pražádných výhod, nýbrž pouze tolik, aby při dodávce železn jednal s novými závody právě tak, jako s jinými to- várnami na šrouby. Tvrzení ředitele Kestranka, že výhody byly po- žadovány, je naprostou nepravdou. Kestranek ostatně tento fakt v opětné odpovědi své se ani nepokusil vyvraceti, naopak sám doznal tendenci, čelící proti zřízení nové továrny na šrouby. Minisferstvo obchodu má tudíž za to, že veřejnosti činnost svou úplně objasnilo a hledí úsudku činitelů ústavou povolaných s naprostým klidem vstříc.« Kestranek volá po žalobě a soudu.

Kestrank Kestranek

31 article

Po tomto komuniké upostil Kestranek od dalšt polemiky. Neodpověděl již na toto druhé prohlášení ministerstva obchodu a oznámil jen ve vídeňských listech, že dalších polemik ani s posl. Brdfikem, ani s ministerstvem obchodu nepovede. Cití-li prý se jeho články, za jichž obsah svým plným jměnem ručí, na cti uraženým, ať naň podá žalobu. O n že a k li- dem vyčkává soudnlho rozsudku . .. Brdlíkův výklad o aféře s Kestrankem Jelikož celá veřejnost o aféru Brdiík- Kestranek přirozeně značně se zajímala, uznal posl. Brdlík za vhodné sám vylíčiti zevrubně celý případ. Učinil tak prostřednictvím »Slav. Corr.«, klerá dodala listům dne 2. září tento Brdlik ův projev: »Na zpáteční cestě do Čch dočetl jsem se v no- vinách, že ústř. ředitel Kestranek uváděl mé jméno a mojí osobu jako zakladatele továrny na šrouby v Č. Budějovicích a že nařkl mue ze zneužití posla- neckého mandátu. Poněvadž jsem jako opatrný prů- myslník nechtěl jednati s řed. Kestrankem sám o své újmě, přibral jsem sobě ředitele Českomoravské stro- jírny p. Macháčka jako zástupce komitétu pro zřízení továrny na šrouby a nýty v C. Budějovicích. Musím pledevším informovati se o všem, co se událo, abych mohl ústř. řediteli Kestrankovi na vše odpověděli. Již dnes mohu však prohlásiti vůčí české i německ veřejnosti, že zpráva, uveřejněná řed. Kestrankem v »Erager Tsgblattu«, je kusá a zcela nesprávná, po- něvadž v ni mnohé, co já a řed, Macháček jsme Kestrankovi řekli a co on nám odpověděl, je vyns- cháno. Především prohlašuji co nejrozhodněji, že ani já, ani ředitel Macháček jsme nežádali nijakých výbo pro továrnu na šrouby, kleréžto tvrzení ředitel Ke- stranek napořád opakuje, nýbrž že jsme jen žádali, by nám matariál pro náš závod dodáván byl za těch podminek, které platí pro druhé továrny na šrouby.

Brdlíkův Brdlík Kestrank Macháček Č . Budějovice Erager Tsgblatta

32 article

Přípravný komitét uveřejní co nejdříve zprávu po- drobnou. Dnes chci jenom dodati, že podávám ž- lobu pro urážku na cti proti řediteli Kestrankovi i proti odpovědnému redaktoru »Prager Taghiattue. Opakoji, že jsem jednal i já i ředitel Macháček ko- rektně a nezištně. Následujícího dne. 3. září, připojil posl. Brdile ke svým řádvům ješlě poznámku, že Kesfranek úmyslně přehlíží okolnost, že u něho nebyl poslanee Brdlik sám, nýbrž v průvodu řed. Macháčka. Kestran- kovi patrně lépe se hodí, obírati se ve své polemic pouze jim (posl. Brdllkem), ač mu při dotyčné návštěvě bylo řečeno, žo nejde o soukromý podnik páně Brdlikův, nýbrž o akciovou společnost. Posl. Brdlik byl přípravným komitétem léto společnosti vyzván, aby jako starý průmyslník při předběžných pracích spolupůsobil a tomuto vyzvání mosil vyho- věti tím splše, ježto je poslancem za město České Budějovicu. Důvody žaloby Brdlíkovy na Kestranka a Hornu. Posl. Brdlík slibovanou žalobu podal a otázku subjektivní viny přečinu urážky na cti tiskem dedu- kuje z obsahu článků Kestrankových. Cítí se jime hrubě na eti napadnuta, neboť jest mu vytýkán čin velmi nemravný, což děje se vyjevováním smyšle- ných a převrácených skutků. Posl. Brdlik žádal Ka- stranka o přímou dodávku českého železa pro český průmyslový podnik v Českých Budějovicích za těchže podminek, za kterých jiné továrny materiál od ka

Prager Taghiattue Macháček Brdile Kesfranek Brdlikův Posl Brdlík Kestrankový Český Budějovic Český Budějovice