Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

ttn n

3

V Praze, v pondělí II. října 1909.

Praha

4

Číslo 281

5 article

Na ranní a večerní listy předplácí sa V Prazo v adminlstraci na měsie na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měslo. na čtvrt leta . . . . 7 K B ve fllálkáchí na měsic. . . . 2 K 30h Poštou: na měsle, na čtvrt ieta . . . . 9 k orn s dvoji zásílkou na měsio. Ba čtvrt ietá

6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Protičeské řádění německé luzy ve Vídni. Z Vídně, 10. října. Německá lu z vídeňská zase včera řádila. Vídeň- ská záložna, Národní dům a všechny filiálky Živnostenské banky musily býti proti této sběři chráněny policejní stráží. Tento »mob« konal zase včera několik schůzí, po kterých uspořá- dány obvyklé útoky na české peněžní ústavy. tak že policejni stráž musila u žit zbraně proti německo-nacionál- ním žoldnéřům, placeným patrně z fondů, které živeny penězi za hraníčními. Mnoho lidi bylo zatčeno. Také před Národní dům němečtí výtržníci uspořádali svůj nedělní výlet a také tam zatčeno 26 lidl. Němečtí vůdcové u barona Bienertha. Z Vídně, 11. října. Včera o polednách do- stavili se němečtí vůdcové k baronu Bienerthovi. Zůstali u něho plné tři hodiny. Byli meza nimi dr. Gross, dr. Sylvester, Eduard Stransky. dr. Lueger a dr. Weiskirchner. Přitomen byl také dr. Schreiner. Bar. Bienerthovi referovali o všech záležitostech, o kterých rokovala kon- fetrence v sobotu na radnici, zvláště o záleži- tostech národnostních. Za rozpravy ujal se několikráte slova chef kabinetu, aby vy- ložil stanovisko vlády k aktuálním věcem. Jeho výklad — jak sděluje „Montagsrevue“ — pů- sobily zvláště u německých pokrokovců dojmem velmi směšným. Bylo viděti — podle téhož listu — četné obličeje zklamané. O 4. hodině odpolední sešli se němečtí pohlaváři zase v sa- loně dra. Luegra, aby porokovali o rozmluvě s ministerským předsedou svob. p. Bienerthem Tato konference prohlášena za přísně dů- věrnou. List ostatně upozorňuje, že křesťan- ští sociálové pomalu ve věcech národních urvali vedení — jak list se domnívá — vzhledem na příští všeobecné volby.

Bienerth doktor Gross Sylvester Eduard Lueger Weiskirchner Přitomen Schreiner Vídeň národní dům

7 article Dvě nové banky ve Vídní. e

Dvě nové banky ve Vídní. e Z Vídně, 11. října. „Montagsrevue“ ozna muje: Dvě nové banky zakládají se ve Vídni- průmyslová, ke které dala podnět firma Liebigova v Liberci, a druhá, a grární, kterou patronisuje bývalý ministr Prade se svým bratrem a jejímžto úkolem bude podporo- vati průmysl agrární. Tato banka jest podporována vládou. Správu její budou miti v rukou vůdcové agrárních stran bez rozdílu národnosti. V čelo povolán bude známý rytíř Šimič-Hohenblum. Ministr dr. Žáček na Moravu. Z Vídně, 10. října. (K. k.) Ministr dr. Žá ček odjel dnes do Uherského Hradiště.

Prade Šimič Hohenblum Žáček Žá Vídeň Liberec Morava uherský Hradiště Liebigův

8 article

Ozvěna. Z Berlína, 9. října. (K. k) »Nord. Allg Zig« poukazuje v týdenní hlídce na včerejš řečvideňského starosty dra. Luegra na pilný návrh, podaný na sněmu solnohradském. v němž se vyslovuje naděje, že spolek mírua síly potrvá na věky. List k tomu podotýká Přání to sdilejí v Německu kruhy nejširšl. Z úřadního věstníku uherského. Z Pešti, 9. října. (K. k) Úřadní list uve- řejňuje jmenování presidenta trestního soudu v Pešti Lva Zsitvaye presidentem senáte královské kurie. Ze socialně-radikálního kongresu v Nantes. 2 Nantes, 9. října. (K. k.) Na socialisticko radikálním kongresu byl čten pozoruhodný lis Léona Bourgevisa, jenž je jaksi manifesten strany. Program v listé tom obsažený dospivá k závěrku, že strana radikální je více než stran politická. Přeje si stělesnit demokracii francouz- skou, organisovanou na základě zákona, práva a povinností. Z Hantes, 10. října. (K. k.) V prohlášení. přečteném na socialisticko-radíkálním kongres vyslovují radikální a socialně radikální strana přání, aby mezi kapitálem a prací byla zjednán harmonie, jež by dělníku umožnila státi se ma jitelem kapitálu. Obě strany připomínají parla mentu povinnost vyřiditi zákon o zaopatřen délníků a o dani z přijmů. Prohlášení konč vyzváním, aby byl utvořen blok proti klerikálům a ne vlastencům.

Léon Bourgeviso Berlín Nord Německo Pešť Nantes Hantes Allgie Big

9 article

Záležilost generála d'Amada. Z Paříže, 10. října. (K. k.) Generá d'Amade sdělil redaktoru »Matinu« tolik: Jes pravda, že jsem se prohřešil proti diseiplině. Ale omlouvá mne okolnost, že jsem měl na zřeteli zájem země. Domníval jsem se také, že posloužím mezinárodní m miru a měl jsem za to, že mám tu vykonat svou povinnost. Tato povinnost zdála se m býti silnější než povinnost mlčení. Odpykám mičky a bez nevole svou vinu a klidně vyčkám chvíle, kdy budu moci zase Francii posloužit. Z Paříže, 10 října. (K. k.) Většina lislů schvaluje bez výhrady rozhodnutí vlády kteréž prý bylo v zájmu discipliny nezbytno, vyslovuje však současně očekávání, že d'Amade bude brzo opět povolán do činné služby. Jauré prohlašuje v »Humanité«, že jednání d' Amadovo zasluhovalo pokárání. Avšak vlastně nám gene- rál d'Amade prokázal službu objeviv marocký komplot, jenž byl znovu potají zosnován. Fran- couzská výprava rozrušovala španělské koloniá lní politiky, výprava španělská vzkřísila přání fran- couzakých politiků koloniálních. Podivuhodný vzájemný účinek nesmyslných snah Car do Italie. Z Petrohradu, 10. října. (K. k.) Jakse proslýchá, pojede car do Italie 19. října přee

Amado Matin Amadův Fran Paříž Francie 10 říjen Petrohrad d ' Amade Je pravda

10 article

Oděsu, Alexandrovo, Poznaň, Mnichov. Ministr zahr. záležitostí Izvolský bude prý cara dopro- vázeti. Španělové v Marokku. Z Melilly, 10. října. (K. k.) Maurský par- lamentář přibyl do Nadoru a prohlásil, že při- náší dopis pro generála Marinu od dvou náčel- níků Kabylů. Před generálem Oroscem prohlásií parlamentář, že situace těchto kmhenů jest ne- udržitelna, poněvadž mají nedostatek potravin utrpěly strašlivé ztráty za posledních bojů. Ge- nerálu Marinovi byl oznámen příchod parla- mentáře. Z Melilly, 10. října. (K. k.) Přibyli sem pohlaváři Kabylů z Nadoru, aby oznámili, že se bezpodmínečně vzdávají. Turecké poselstvo u eara. Z Petrohradu, 10. řijna. (K. k.) Petrohrad- ská telegrsfní agentura obdržela od svého dopi- sovatele v Jaltě tento telegram: Mimořádné tu- recké poselství opustilo právě Jaltu a vrací s do Cařihradu. Za svého zdejšího pobytu mohl turecký ministr záležilostí zahraničních a generál Nazim paša z blahosklonného přijetí, kterého se jim u cara dostalo, se přesvědčiti o citeci přátelství carova k sultánu a o jeho upřímném přání po zdaru Turecka. Za rozmluvy s mini strem Rifaatem pašou a Izvolským bylo konsta- továno, že obé říše jsou stejně interesovány na zachování a zdokonalení styků důvěryplného přá- telství a dobrého sousedství obou zeml. Platí to nejenom o stycích politických, ale též o vý- znamných zájmech hospodářských, jež jsou oběma zemím společny. Toho však může se dosíci jenom za podmínky, že bude mír zacho- ván a po této stránce bude nutno, aby — jako v mínulosti — tak i v budouenosti byly snahy obou vlád shodny. Poselství Rifaata paše a Na- zima paše, jež bylo aktem zdvořilosti, poskytl oběma vládám přiležitost osvědčiti znovu dobrou vůli, kterouž mají navzájem.

Alexandrův Španěl Kabyl Orosc Marino Nazim Poznaň Mnichov Maroko Melilla Nador Petrohrad Jalta Cařihrad Turecko Izvolský

11 article

Z Turecka. Ze Soluna, 10. října. (K. k.) Na povola- ném místě není ničeho známo o tom, že by Abdul Hamid chtěl uprch nouti Tento byl pobouřen objevením se tureckýek lodí ve zdejším přístavu, poněvadž si ho nedo- vedl vysvětliti. Ve vile, kterou obývá, neudálo se jinak nie pozoruhodného. Také služba bll daci neučinila rozsáhlejších opatření. Z Cařihradu, 10. října. (K. k.) Porta sle- dujíe úmysl odniti patriarchům občanské vý- sady, zaslala armenskému patriarehovi důtku. čelící proti arménskému biskupu v Ismidu, pro- tože zaslal v necirkevní záležitosti noty místním úřadům. Arménský biskup v Trapezuntu poda! demisi.

Hamid Turecko Soluna Cařihrad Trapezunt

12 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 10. října. (Svolání říšské rady.) Úřadní noviny vyhlášují oznámený již císařský patent ze dne 8. t. m., kterým se říšská rada svolává k novému zasedání na den 20. října. Dle vyhlášky presidiálních kanceláří posla- necká sněmovna se sejde ve středu dne 20. října dopoledne v 11 hodin, panská sněmovna téhož dne odpoledne ve 3 hodiny. V Praze, 10. října. (Odročení sněm království českého) přijato vídeňskými vládními listy s uspokojením. „Fremdenbl.“ má v úvodní stati parafrasi výkladu o odročení če- ského sněmu, uveřejněného v dnešním „w Ztgu.“ a domlouvá horlivě stranám, rozuměj če- ským stranám, aby nerušily dělnosti parla- mentu, poněvadž plodná činnost říšské rady bude prý nejjistější průpravou k dělnosti če ského sněmu. O německé umíněnosti, která zne možnila pražské sněmování, nezmínil se ovšem ani slovem. V „N. W. Tagbl.“ jakýsi nejmeno- vaný, vysoko postavený, urozený státník chválí Bienerthovu vládu, protože je v otázkách ná- rodních úplně objektivní (1) Pro tuto ob- jektivnost Němci prý jsou povinni odpustiti Bie- nerthovi, že nepředložil k sankci zákon Kolisko- Axmannův. Doufáme, že dobráci Němci si daj říei a bar. Bienerthovi odpustí. V Praze, 10. října. (Pilný návrh Du- richův.) „Víd. Den.“ sdéluje, že poslanee Dürich podá hned v prvé schůzi poslanecké sně- movny pilný návrh, aby se změnil říšský zá- kon o národním školství. Návrh je prý již podepsán zástupci všech stran, slouče- ných ve Slovanské jednotě a bude mimo jiné žádati, aby menšinové školy ve všech královstvích a zemích vydržoval stát.

V N W Tagbl Bienerthův Němec Kolisko Axmannův Bienerth Praha panská sněmovna rozumět če

13 article

V Praze, 10. října. (Uherská krise.) Dle zpráv, došlých z Vídně do Pešti, demise kabinetu Wekerlova bude přijata v úterý, ale kabinetu bude uloženo, aby vedl zatímně státn správu až do jmenování nového ministerstva. Z Pošti, 8. října. (Persekuce Ru- munů.) V Karanšebeši je uprázdněna pravo- slavná rumunská biskupská stolice. Církevní sbor rumunský vykonal už dvakrát volbu nového biskupa, ale uherská vláda po každé vymohla na panovníku, že volbu nepotvrdil. Proti dru. Trajanu Badescovi, jenž byl zvolen při druhé volbě, Maďaři namítají, že je krajně ná- rodního smýšlení a jako bojovník za národni práva rumunského lidu prý se nehodí pro tak vysokou církevní hodnost. V očích maďarské vlády může býti důstojným rumunským církev- ním hodnostem jen renegát. V zápase o rumunské vyučování nábožen- ství bískupové rumunští dosáhli částečného úspěchu. Na školách obecných vyučuje se pře Apponyovo nařízení náboženství rumunsky i nyní a ministr osvěty už nehrozí duchovním odnětím kongruy. Ale na středních školách vy- učuje se maďarsky už všem předmětům, i nábo- ženství. Pouze modlitby žáci směji odříkávat rumunsky.

Trajan Badesc Maďar Praha Vídeň Pešť Pošť

14 article

Ze Sarajeva, 7. října. (Madarská ná vštěva v Sarajevě.) Po prohlášení an nexe odebrala se deputace notáblů bosenských k císaři a učinila při tom návštěvu městům Víd ni a Pešti. Vídeň brzo na to poslala na revisitu zástupce své městské rady, kteří přinesli do Bosny strdí a mléko — slibů: že provedou tri- alism! A ještě leccos naslibovali, ovšem nic ne splnili a tak ovšem již vystřizlivěly i katolické i moslimské kruhy, které očekávaly všechno možné od křesťanských sociálů. Nyní pak přijel také Maďaři, přijela Pešť. Praví i padesátikrej carovi Maďaři uvitáni byli úřady a měsiskou radou — obecenstvo zachovalo naprostý chlad. Chorvatská národní organisace vůbec se nezů- častnila banketů a slavností, Srbové vydali heslo zachovati lhostejnost, ale nijak neremonstrovat proti zdvořilostní návštěvě pešťské. Přes to však nedal se odpor proti Maďarům, hluboko tkvíc v srdcích lidu, spoutati, když podrážděn byl vy věšením několika maďarských praporů. Propuko v tichou demonstraci: stržení většiny těchto pra- porů hned večer v první den návštěvy. Nejprve měla se věc ututlati, ale když to nešlo, prohla- šuje se za „uličnictví“ mládeže a vede se vy- šetřování proti několika gymnasistům, kteří ve čer ani nevycházejí z domu! Návštěva maďar ská dávala stále četnějši podněty k ostrým de- batám a článkům o záhřebském procesua vrchol rozčilení způsobil pešťský starosta svým reklamováním státního práva maďarského a ná roků Uher na Bosnu, proti čemuž nejostřeji ozvaly se všechny zdejší listy kromě vládní „Bosn. Post“. Že se obecenstvo důrazně ne ozvalo, tomu zabránil jen odjezd Maďarů. By už dávne čas, sic by odpor proti nim propukl prudce na sarajevskýeh ulicfeh.

Maďar Srba Uher Sarajevo Pešť Vídeň Bosna

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Úsiup Němeska v charbinském připadu. Mukdenský gen, konsul německý přibyl de Charbina, aby s gen. konsulem ruským pojednal o známé sféře, způsobené německým konsulem charbinským Daumulsrem. Následkem léto schůz bylo, že Daumuller se ruskému gen konsulátu pisemně omluvil, ježtop vyšetření věci bylo zjištěno, že němečt poddaní, v Charbině meškajíci nemají práva na ochranu něme ckého konsulátu a jsou povinni poslou- chali ruskýeh zákonů a podrobovali se ruskem úřadům, kterážto příznání bylo osvědčeno s un dánim německého praporu s pivo varu, jenž byl ohniskem aféry. Ruská úřady po takovém prohlášení s ně mecké strany vzdaly se kárného práva nad ná meckými poddanými, v afěře zůčastnčnými, odstoupily je německému konsulu v Makdeně Aféra je velmi poučná. Ji podán důka že i Němec uzná svou chybu a ustoupí, když hlavou narazí na pevnou stěnu odporu

Charbin Daumuller Němec

16 article

Manifestační schůze státních úřad- niků v Praze. Dvorana Měšťanské besedy v Praze byla včeri dopoledne přeplněna zástupcí všech odvětví státniei úřadů. Svolal je Klub českých státních úřadnik v Praze za účelem manifestačního projevo pro hlaví požadavky: časového postupu a služební pragmatiky. Není to poprvé, kdy se státní úřadnictvo ozýva a tentokráte projevilo svá přání zvláště důrazným způsobem, před nastávajícím zasedáním poslanecié sněmovny. Schůzi byli přítomni pp. starosta král. hl. měst Prahy JUDr. Karel Groš, řišátí postanci J. E. JUD Fr. Fiedler, JUC Vaci. Choc, prol. Massaryk, inž. Neumann, dr. Fr. Soukup, za stranu státoprávno pokrokovou Kar. Policar a Jan Havlena, zástupei městských rad Prahy pp. Pešek, Neumann a Slavlk. Král. Vinohradů pp. vrch. rada dr Novák a dr. Chlumecký, Smichova p. dr. Hadek, delegšti Českéto svazu úřadnických spolků, spolku berních úřadniků. spolku poštovních výkonných úřadníků maturanto. spolku finaněních konceptních úřadníků, spolku po- štovních úřadníků, spolku českých železničních úřad- níků, zemského svazu kancelářských offictanto.

JUDr Groš Fiedler Vak Choc Massaryk Ing Neumann František Soukup Policar Havlen Pešek Slavlk Král Novák doktor Chlumecký Smichův Hadek Praha Francie poslanecié sněmovna městský rada Praha Českýto svaz úřadnický spolek

17 article

Úřadnické besedy v Karlíně, jednoty magistrátních úřadníků, Ústředního spolku českých profes sorů jednoty soukromých úřadníků, spolku státních úřa- níků německé národnosti a četoých jiných úřad nických korporací. Omluvili se a pozdravně připisy a telegramy zaslali poslanci dr. Fuřt, dr. Baxa. Lad Čech, prof. Drtina, Jos. Bukvaj. dr. Hajn, dr. Jeřábek, Jindř. Maštálka, dr. Škarda, dr. Šviha. Dale dosl četně pozdravných připisů a telegramů od statních úřadníků venkovských. Venkov byl zastoupen četně na schůzi, hlavně byli to státní úřadníci z Berouna. Hořovic, Nymburka, Liberce, Plzně, Unhoště, Pře- louče a jiných měst.

doktor Fuřt Baxa profesor Drtina Jos Bukvaj Hajn Jeřábek Jindřichův Maštálek Škarda Šviha Dale Karlín Beroun Hořovice Nymburk Liberec Plzeň Unhošť spolek státní úřa Lada Čechy

18 article

Schůzi zahájil místopředseda Klubu p. schovate Kubánek, jenž uvítal přitomné a provolal panov- níkovi slávu, načež zdůrazňuje, že otázka služební pragmatiky a časového postupu jest nejbolestnějším bodem na úřadnickém těle. Otázka tato dožila se již stáří nynější dosl hující generace úřadnické. Úřadni ctvo státní má dosud jen povinnosti, práv na postup a zvýšení hmotných příjmů nemá, to závisí pouze od milosti, prolekte, vyhledávání vlivuplných osob- ností, přímluvčích. Poměry tyto demoralisují úřadni- ctvo a měla by i sama vláda naléhati na rozřešení těchto otávek, neb ji musí záležeti na zom, aby měla úřadnictvo v každém ohledu odborné vzdělané a také i charakterní. Vláda by měla naléhati na odstranění každé protekce Nebylo a není ovšem u vlády dosu naspěch, jak nasvědčuje tomu i výrok, učiněný v r. 1893 ministrem spravedlnosti hrab. Schönbornem, že dříve úřadnictvo dosáhne třikráte regulace platu než uzákonění služební pragmatiky. Vláda nechce si dáti z rukou určování postupových poměrů. Češtl státní úřadníci pociťují nutnost úpravy právních a postupo- vých poměrů tim více, neboť právě v Čechách jsou postupové poměry nejhorší. Kdežto ku př. v Haliči jiných zemích postupují konceptní úřadníci ve 12. at 14. roce do VII. třídy, dostanou se u nás sotva do

Kubánek Čechy Halič

19 article

VIII. třídy, většina všsk jest z nich v IX. třídě, jak příklad možno viděti v policejní konceptní službě kde v 18. služebním roce ještě jsou v IX. třídě. Po- dobné nesrovnalé poměry jsou ve službě politické kanceláře, soudní i v jiných. Postup nesmí býti po važován za politickou vymoženost a za prospěch ná- rodní, neboť děje se, že takový vlažný Čech jako přednosta neprospěje ani národu ani úřadnictvu Postupové poměry musí být odděleny od politických poměrů. Státní základní zákony zaručují každému s náležitou způsobilostí právo ucházeti se o každý úřad. Byl li uznán způsobilým, musí úřadovati nikoli jako přislušník té které národnosti, nýbrž dle plat- ných zákonů a nařítení, ať jest v Opavě, nebo v Inšpruku, Terstu, Chebu nebo Čáslaví. Úřadníe musí se přizpůsobili lidu a nikoli lid úřadníkům.

Opava Inšpruk Terst Cheb Čáslav

20 article

O nějaké výsaďě jedně národnosti nebo jednoho stavu nemůže býti řeči. Bude-li v novém služebním řáde odstavec, že všichni úřadníci jsou p vinní v doty čn zemi útadovati v zemských jazycích, nebude se opo tovati případ takový, jako bylo preterování 180 če ských soudců. Črští sfátní úřadnici nežádají nic vice. než právo a spravedlnost. Uskulečněním zákona služební pragmatice přestanou bohda nesnešitelné po měry, že kaceřován jest úřadník, jenž dán jest do některého mista v tak zv. uzavřeněm území, a jme nuje se náhodou českým jměnem, byť i nebyl' Če vhem, a hesmí si tam chleba svého vydělávati Užakoněním tím padne léž protekce, patolízalství šplnavství, žáritvost jedněch proti druhým a nastonp sebevědoka výchova úradnická, zdatná a nestranná (Poliesk.) Sfova ujal se pan slarosla král. hl. města Prahy dr. Karel Groš a pravil: »Jsko starosta kral. bl města Prahy dovoluji sa srdečně pozdraviti vás, shro mažděné repre entanty českých statních úřadníku steří jste sešli se v počtu tak imposaniním, abyste rókovali o dvou veledůležilých otázkách úpravy po měrů úřadnietva Úřadem svým jsem k tomu vázán abych věnoval najbeduivější pozornost a nejhorli- vější účast všemu, co souvisí s úpravou jak vnitě nch, tak vnějších pomětů úřadnictva a to nejen obecního a ostatníbo zamosptavného úřadnictva, ale jmenovitě též úřadnictva statního, protože úprav v kategorů jedné ma vždy nepopíratelný vliv i na úpravu v kategoriich ostatních, ježto základ upravo- vacích snah jest v podstatě týž. Připomínám zde jen snahy našeho zastupitelstva ve příčině úpravy aktiv- ního přídavku sťátníno úřadnictva, v kteréžto olázce nedávná úpráva t. zv. přibytečného úřadnictva obce pražské bude bohda miti příznivý vliv na vyřízení

Sfův slaroslo doktor Groš Praha

21 article

Javného požadavku stálního úřadnictva, aby aklivní p idavky v Praze rovnaly se alespoň 9090 aktivity úřadnictva vídeňského; za přiznivé rozhodnutí opráv- něného tohoto petitu přimlouvala se rada měst zvlástními peticemí u přístušných činitelů. (Pochvala.) Mám i svůj osobní zajem o poměry našeho úřad niciva, poněvadž sám jako syn malého ú adníka o dělství znám poměry tohoto stavu a s potřebami jeho dokonale jsem obeznámen. (Výborně!) Útadnictv naše jest v naší národní společnosti pověřeno úkolem dalrkosáhlým a záleží muobo na tom, jak úřadnictv úsol ten splní. Zdatně úřadnictvo jest způsobilé řádně prováděti nejen práci svoji úřední, ale i svoje poslání národní, Jen od takového úřadníka můžeme v obujím směru žadati plnění povinnosti, o jehož hmolne poměty jest s dostatek postaráno, proto musí všichni, kdož znají význam úřadnictvu a dovedou je oerniti, o lo se slarati, aby poměry upraveny byly tak, jak toho nynější doba vyžaduje. Otázky, jež jste pulozili na program dnešních porad, jsou té důleži tosli, že od zdárného jich řešení záleží nejen himotný prospěch úřadnictva, ale i rozhodný prospěch slnžby dáť se de posavadních zkušenosti bezpecně počitat na t, že úřadnictvo při své inteligenci a vyspělost p rozumí tomu, že této úpravy uelze použiti jinui než na uspokojení zějmů úřadničtva i služby a že roznlynou se v nivec před svých práv i povinností vědomým naším úřadnictvem všechny námitky, jež proi mvderní úpravé poměrů lěchlo se vyskylujl.

Praha

22 article

Při úřadnictvu státním však buzpečná úřadu pragmalika a řadně a pevně upravený postup bude léž ochranou uaších českých úřadníků před Úibovůli. klerá často mívala silně protičeský spád. Přeju tedy rokování vašemu plného úspěchu a ubezpečují vás. velactění pánové, že jak přediněty dnešní schůze vaší, tak i ostatní požadavky úřadnické naleznou ve mně i v zastupitelstvu našem vždy ochotné podpo- rovatele (Hlučná pochvala.) Pan berní správce Šavrda přednesl po té dů kladný relerát, začasté hlučnou pochvalou provázený Rečnik pravil v úvodu:

Šavrda

23 article

Sledujeme-li snahy rakouského státního úřad- niciva pro vydání služební pragmatiky, tu shledáme že nutno jítí až ku dní 10. listopadu 1867, tedy téměř 42 roků zpět, kteréhožto dne lehdejší jediná slavajici úřadnická organisace, totiž »Všeobecný ra- kouský spolek úřadnický« předložil v poslanecké sněmovně pamětní spis, v němž poprvé jménem ra- kouského státního úřadnictva byl vysloven a odů vodněn požadavek služební pragmatiky. Od té doby můžeme pak sledovati téměť nepřetržitou řadu parla- mentních akcí, nesčetných memorand a petic vznika- jíeích úřadnických organisací, jež všechny sleduji jednotný cíl. Ve veškerých od lé doby konaných shromáždělch byl jednomyslně projevován a odů- vodňován lentýž požadavek a s takovou vylrvalosti a houževnatosli veden »boj za právo«, z nichž sa- motných lze usuzovati na význam a důležitost slu- žební pragmatiky pro státní úřadnietvo. Pokud pak se názorů různých vlád tohoto období lýče, tu po- čínaje prvním oficialním prohl šením v této otázce ministrem drem. Giskrou v roce 1868 až po dnešní den měnity se stále, jsouce brzy zamltavé, brzy opět příznivé. Různé vlády — aspoň z počátko — nechovaly se zcela zamítavě, až tu náhle předsed ministerstva hrabě Taaffe popíral říšské radě kom- potenční právo v olázce služební pragmaliky a odepřel účastenství vlády na příslušných parlamentních pra cích. Téměř deset roků odpočíval pak tent. kompe- leční spor a leprve v roce 1895 uznal opělně před seda ministerstva hrabě Badeni právo řížské rady spolupůsobiti při upravování právních poměrů stát ního úřadnictva.

Taaff Baden

24 article

Nikdy neustávající akce státního úřadnictva samotného, jež zvláště v poslední době s obnove ným úsilím po konečném vyřízení tohoto jeho nej- důležitějšího požadavku se vede, přivodila trůnn řeč ze dne 19. června 1907, v níž bylo ohlášeno »upravení služebních poměrů státního úřadnictva«. a jakožto odpověď na tato císařská slova jedno- myslné usnesení nynější poslaneck sněmovny ze dne 2. července 1907, jimž se vláda vyzývá, aby neprodleně předložila po slanecké sněmovně návrh služební pragmatiky pro státní úřadníky a siužebníky spočívající na moder- nich právních názorech. V důsledcích tohoto usnesení prohlásil pak předseda ministerstva svob. pán Bienerth ve schůzi parlamentního výboru pro služební pragmatiku dn 7. července 1909, »že přípravné práce v otázce služební pragmatiky nyní již tak daleko do- spěly, že podání příslušné osnovy zákona ješte během lelošního roku se stane skutke m. e Tak docilita neúmorná a vytrvalá organisátorská práce rakouského státního úřadnictva po 42letém boji opět jednou, že konečně jedna z jeho životních otázek, totiž přesné vymezení jeho právních poměrů, hledí vstříc svému splnění, a nejen toto, nýbrž že při tom nutno také ještě zaznamenati velice cennou událost, že návrh služební pragmatiky, vypracovaný ústředním svazem rakouských spolků státních úřad- níků, stane se podkladem pro porady příslušného výboru poslanecké sněmovny, a že poprvé zá- stupci organisovaného státního úřadniciva na parla- mentní půdě po boku vládních zástupců jakožto ůplně rovnocenní experti budou přítomni za- sedání tohoto výboru a tím jim bude poskytnute možnost, již při tvoření zákona uplatniti vliv sví ve smyslu státního úřadnictva. Nezbytnost přibrat ťaké zástupce státního úřadnictva k upravování jeho

Bienerth poslaneck sněmovna státní úřadník poslanecký sněmovna

25 article

V drobném prodejit ranni čislo o sobě . . za 8 večarní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkov ranni čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h šnaeráty platí se hotově napřed. Předplsceni a inserty příjímá admnistrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“, Rukopisy se nevracejí.

26 article

poměrů byla ofliciálně přiznána a beze vší pochyby lze z tho usuzovati, že nyní stane se řešení otazek státního úřadnictva nejen lehčím, ale i pro vešker na něm interesované kruby uspokojivějším. Ačkoliv není dosud znám náveh služební pragma- tiky vládou ohlášený, pokládá ústřední svaz za nutné, vyzvati veškeré rakouské organisované slátní úřadni- ctvo, aby dnešního dne v čelných schůzích státních úřadníků v celé říši pořádaných jednolným usnesením ještě jednou zaujalo poslavení k tomuto svému hlavnímu požadavku. Při tom nemůže se ovšem jednati o to, aby opětně odůvodňována byla nezbytnost konečného zákonného upravení práv- ních poměrů státního úřadnictva, nýbrž jedině a pouze o to, aby jednotně zdůrazněny byly ony zásady, dl nichž si státní úřadnictvo přeje, aby jeho právní a hmotné olázky byly upraveny a které po zralém uvážení, vzhledem na své vlastní dlouholeté zkuše- nosti a přislušné výsledky podobných předpisů jiných veřejných správních tělesech ve svém návrhu vytklo.

27 article

Rečník potom velmi obšírně a poutavě odůvodnil požadavky úřadniciva státního, jež shrnuly jsou v stručnosti v resoluci a pravíl ke konci svých výkladů; Organisované rakouské státní úřadnictvo nenl ocholno pod žádnou podmínkou ustou- pili od těchto požadavků, jichž vnitřní opráv- nění jest nepochybným, naopak bude na nich solidárně trvati a jich splnění se domáhati a očekává s plnou důvěrou, že byť i vládní kruhy snad nebyly ocholny těmto požadavkům vzdor jich uznané oprávněnosti vyhověti a přítrž učiniti nynějším neudržitelným po- měrům, alespoň u poslanců najde nejen porozumění nýbrž i činnou podporu, aby tak i tomuto stavu v Ra- kousku, jenž vzdor všem nepříjemnostem a zklamá- ním vždy lnůl věrností k císaří a říši, konečně splnilo se jeho přání, skromné to přání, které se dá vysloviti dvěma výrazy: Spravedlnost a mož no s žíti! (Hlučná pochvala a pollesk.)

28 article

Jednatel fin. koncipista p. Martan zmínil se o tom, že současně manifestuje pro uzákonění slu- žební pragmaliky a časového poslupu veškeré orga- nisované státní úřadnictvo ve všech zemích a králov- stvích na říšské radě zastoupených Tím více maji však příčiny čeští státní úřadníe domáhati se uskulečnění těchto životních požadavků, neboť oni snad nejvíce pociťují na sobě účinky ny- nějších až do dob absolulistických namnoze sahajícíeh předpisů o právním postavení státního úřadnictvaa účinky nynějšího systemu platového. Pak přednes návrh resoluce, jež zní: »Čeští státní úřadníci shromáždění na členské schůzi Klubu deských státních úřadníků v Praze dne 10. října 1909 vyslovují v úplné shodě s veške- rým organisovaným rakouským státním úřadnicivem pevnou naději, že osnova zákona o služební pragma- tice pro státní úřadníky, ohlášená nynější vládou ústy předsedy ministerstva bar. Bienertha dne 7. čer- vence 19 9, bude co nejdříve podána a prohlašují zároveň, že trvaji neoblomné na zásadách a poža- davcích, které stanovilo rakouské organisované státní úřadnicivo v návrhu služební pragmatiky, vypraco- vaném ústředním svazem rakouských spolků státních úřadníků, doplněném Českým svazem úřadnických spolků a podaném vládě, jakož i říšské radě již před delší dobou.

Martan Bienerth Praha úřadnický spolek

29 article

Trvaji zároveň na požadavku, aby otázka změny nynějšího systemu platového a časový postup byla řešena současně se zákonnou úpravou právních otazek státního úřadnictva a dožadují se uskutečnění těchlo zásad požadované úpravy přijatých veškerým organisovaným státním úřadnictvem 1. Obmezení státní připravné služby (doby prak- tikantské) na největší nutnou míru — dva roky — poskytoutí přijmu v době této, umožňujícího nutné zaupslření úřadníka jako samoslatné osoby. 2 Úprava lhůt povyšovacích a sazeb platových v tom směru, aby všichni úřadníci v 21. roce slu- žebním dosáhli platu nynější VIII. hodnostní třídy. 3. Stanovení lhůt povyšovacích a sazeb plato- vých dle předběžného vzdělání nutného pro jedno- Livé obory služební, jakož i dle oblíží a zodpověd- nosti služby; rozlišování v těchže skupinách statu- sových všsk nesmí míti vlivu na úřadníky, kteií v děbě uzák nění časového postupu již jsou ve státní službě. 4. V těchže úřadnických kategoriích budiž vzat zřetel při státních úřadnicích již sloužících při zave- dení časového postupu na celkovou dobu služební strávznou v civilní službě státní Organisované rakouské státní úřadnictvo prohla- šuje své dnešní hmotné poměry neudržitelnými, své postavení právní pak nedůstojným státu právního a ku turního a bude pokračovati v boji za své právo a za skromné zajištění své existenee hmotné všemi možnými zákonitými prostředky až do splnění.e Resoluca byla jednohlasně s potleskem přijata.

Trvaj

30 article

Pan prol. Klapůlek jménem Českého svazu úřadnických spolků prohlašuje, že Český svaz svými dodatky k návrhu služební pragmatiky podanému ústředním svazem úř. spolků měl na mysli též cthi- cké a ideální stránky správy stätní. Kasta úřadnictva stala se výplodkem absolutismu a jevila se tak ž do dnešních dob Úřadnictvo chce býti služebnictvo občanstva, požaduje však, aby občanstvo ho pod- porovalo v jeho požadavcích a aby vyvinul se mezi úadnictvem a ostatními vrstvami přátelský poměr. Český svaz napne všechny síly, aby dovedl k cíl požadavky žádané; pomoc Švazu bude záležeti v tom, že i s úřadnictvem ostatním bude pracovati za spl- nění požadavků státního úřadnictva. Poslanec dr. Soukup pravil, že zmínkuo služební pragmatice v trůnní řeči nesluší pokládati za osobní projev panovnikův, nýbrž za projev a pra- covní program vlády. Za změněných poměrů ústav- ních byla akcentována zvláště dvě fakla: nulnost všeobecného sociálního pojištění a nulnost reformy vnitřní správy, podmiňující služební pragmaliku. Pro- hlášení vlády ve výboru parlamentním není základem pro poslance. Vláda dle sdělení zástupce svého v tomto výboru nemá dosud žádných návrhů slu- žební pragmaliky. Proto výbor parlamentní prohlásil, že bude samostatně jednati a přijal za základ návrh podaný ústředním svazem. Otázkou služební pragma- liky musí býti hinuto, aby odstraněna byla z úřadů všeobecná anarchie. Jménem svazu soc. dem. po slanců prohlašuje, že zrovna tak, jako má dělnictvo v koaličním právu kautelu svých práv, tak i úřad- nictvo musí míti kautelu tuléž ve služební pragma- lice a přičiní se společně s ostatními stranami o za- vedení právních poměrů.

Kast doktor Soukup svaz úřadnický spolek svaz sociální

31 article

Posl. vichní inženýr Neumann prohlašuje jménem českého klubu, že poslanci čeští vezmou otázku služební pragmatiky za svou, neboť jest to akt lidskosti, akt oarodní cti a povinnosti. Olázka tato týká se všeho státního úřadnictva bez rozdílu národnosti a musí ji vyhověti každa vláda. (Sou- hlas.) Posl. JUC. Choc praví, že veškerá česká po- litika toči se kolem českých úřadníků. Dle jeho mí- nění jedná se nyní buď o čest národa českého nebo potupu jeho. Jest potřebí agitovati mezi poslanci přesvědčovati je o požadavcích úřadnických. Pan- sionování úřadníků nenáleží vládě, nýbrž sboru úřad- nickému. Služební pragmatika jest boj za mravní osvobození úřadnictva. V zákoně musí býti řečeno, jak se chrání svoboda úřadníka v úřadě i mimo úřad. Čeští úřadníci jsou zkracováni ve svých právech i v postupu, ač jsou nejpilnějšími ze všech. (Potlesk.) Zástupce strany státoprávně pokrokové pan Havlena projevuje jměnem strany sympatig to- muto boji, jenž dotýká se všech vrstev národa. Úřad- nictvu zapotřebí ochrany proti útisku, že jest českým úřadnictvem.

Posl Neumann Choc Havlen