ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 20 6c9e4e30-8fcb-11dd-8c5b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 20
Chunky — 43 celkem · entity: person 138, place 27, org 14, work 11
1 masthead
Strana 20.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. března 1913. číslo 74.
4 article
a lehkost. Všichní jakoby sl myslili: „Eh, ho- spodář se stará za nás a stará se dobře, tedy nejlepší, co můžeme dělat, bude, provádět jeho rozkazy. Hlava moudrá, když myslí za nás, naše štěstí. O starším svém synu Janovi, který duš tělem přirostl k hospodářství a proň byl vším vychováván, Tuzar rozhodl, že bude studovat Nepůjde na kněze — to už dávno minulo, když všichni selští synkové bývali předurčováni ha- zuce, nýbrž do reálky a z reálky na inže- nýra — neboť jest třeba, aby svěží, selská krev osvěžila všechna ostatní neselská za- městnání, jak dovozoval. Mladšímu Vénov byl určen statek. Tuzar říkal ovšem: „Dá-l pán bůh,“ ale to byla proň také jediná možní příčina změny v tomto ustanovení. Pozoroval sice lásku Jeníkovu k selské živnosti, javíc se v hrách jen a jen na hospodáře, tatínka sousedy a nikdy na vojáky, oficíry, úřadníky a úřady. Po vychození šesti tříd obecné školy Je- níka zavezl otec do okresního města P ...a dal tam zapsati do první třídy reálky. Napo- menutí, kterého se mu dostalo, bylo docel samozřejmé, ale právě ve vyslovení té ramo- zřejmosti tkvěla přísnost otcova, neúprosnos znamenající, že cesta k selské živnosti se na vždy zavřela. Slova otcova: „Jene, dělej Tu- zarovům čest na této nové cestě,“ s tím pev- ným tonem temného hlasu Jeníkovi zněla dlouho v uších a ačkoliv viděl, že jej dělal samostatným, pokud si ovšem řádně povede a dostojí tomu rozkazu, přece by místo nich raději volil ustavičné otcovo komandování, Jen kdyby nebyl odloučen od těch luk, polí, rybníku, sadu, statku, nad což se mu začalo zde ve městě zdáti, že nikde na světě nemůže býti nic krásnějšího.
Jan Tuzar Vénov bůh Jeník Jeníkov Napa
5 article
Příliš to všechno miloval, než aby se moh spokojiti s prázdninami, za kterých mu to všechno jakoby znovu patřilo. Z počátku poddal se městečku resignova- ně, k čemuž nalezl si důvod v tom, že do 14 let do školy třeba choditi tak jak tak, dále že hlupák ani ve Zlámané Lhotě k hospodářství ze nehodí. Ve všem tom rozumování byla vždycky špetka nadčje, že všechno dosud není ztraceno. Jeník se učil a učil dobře, jak otec požadoval. Město nechávalo jej docela lhostejným, nelákalo ničím, ale také neodpu- zovalo. Přícházely prázdniny, na které se vracel Jenik domů k rodičům, na které se těšil jako na návrat ke ztracenému životu. „Když to není možno na vždycky, když tatínek nedo- volí.“ říkal si, „ať jsem tím, k čemu mě pán bůh stvořil, aspoň dva měsíce v roce. Když Jeník přijel domů, první dny byl rozčarován ve svém těšení a nadějích. Všich- ni, zdálo se mu, hleděli na něj cize, jako na měšťáka, páňátko, které celý rok se má dobře a teď, když začínaly žně, „díla“, tak se k nim leště přišlo zotavit a pookřát. Nic nepomohlo. že Jeník hleděl ze sebe dělat to, čím byl, než »dešel do města na školy, i řečí, způsoby »blekem. Nevěřilo se mu; to se měšťátko jen lak lísá, baví se, každému se zdálo, že Jení- kova chuť vrhnouti se zpět v plný proud ži- vota na statku jest jen přetvářkou. Bylo to rozčarování s očekáváním slasti stálo téměř úsilí, přesvědčiti o opaku. Zvýšená laskavost otcova Jeníka nejvíce hnětla. „1 on se mne zříká,“ myslil si Jeník, „a ani za syna nemá, když nedovolí být po sobě sedlákem a ničím jiným.“ „Můžeš se jít podívat do polí a obejíti luka,“ dovoloval otec synovi, když se byl uká- zal na dvoře ve starých žatech.
Jeník bůh Lhota
6 article
Synka dovolení mrzelo a myslil si: „Proč pak tatínek ke mně nemluví, jak se sluší na otce, přoč se přetvařuje, k čemu ty milost a ta dělaná shovívavost. Ba, na Vénu to tatí- nek mluví jinak: Véno, obejdi pole, jdi se po- dívat na Zelenou (tak říkají jedné louce)a sejdi až k rybníku a prohlédní jetel nad hrází, máme-li zítra jíti naň „Na hráz“, když ten „U můstků“ již musíme nechat na semenol Hm, takhle tatínek mluví na Vénu, protože ho má rád a mne poslal do toho protivného hnízda, aby se mne zbavil. Tak je. Vénovi by třeba ještě dodal,“ pokračoval Jeník v úva- hách na procházce otcovskými obšíry. „A až se budeš vracet na louce, podívej se u stu- dánky, nezapomněl-lí jsem tam brousek, když Jsem se tam ráno napil — a dobře tatínek ví, že nikde nic nezapomněl, to on jen tak zkou- šivá lidskou bedlivost — pak se dej vozovou cestou a prohlédní dole struhu...“ Jendovi myšlenky jen letěly. „Tatínek dovede být do- brý, ale na mne zanevřel, mne se zřekl, kdy- bych si chtěl jen lehnouti do sadu, také bych mohl, jako se mohu jíti projít našimi pol- nostmi.“ Div, že neřekl „jeho“ Véna byl o málo více než rok mladš Jana. Minulo mu dvanáct. Nezastával siee ještě ani třeťáka (to je hodnost a titul) a přece s ním otec jednal jako s ko- lečkem v dosti značném hospodářství. Po- sílal jej do stáje, na půdu, do sklepa pro to i ono, na poli poručil mu pomáhati při sná- šení snopů, při stavění mandelů atd. atd V tom všem Jan viděl vyšší cenu bratrovu než svoji a záviděl mu. Závist nebyla nená- vistí, nebyl to ani pocit bezzemka, který by pociťoval postrádání polí jako postrádání ma- jetku, nýbrž zdálo se mu, že mu nepatří žíti jedním duchem s přírodou, že jest od ní od- poután a vzdalován.
Jeník Jenda Véna Jan
7 article
Když pokročil červenec a „díla“ byla proudu, podařilo se Jenikovi pomaloučku, po- lehoučku vetřiti se v koloběh práce a náma- hy — uplatniti se, pokud bylo možno. Přišel na způsob, který se osvědčoval. Přitočil se ku pracujícím, chopil se práce, na kterou mohl svou silou stačiti, aby celek nevázl. Takovou prací bylo na př. při skládání obili ve stodole popohazování na perně a podávání snopů po- druhovi, který je skládal. Otec, když viděl. že děvečka neb kdokoliv jiný stál se založe- nýma rukama, hned pro něho našel nějakou jinou práci, „poněvadž mu poroučel — uzná- val jej za hodna selské důstojnosti,“ jaksi říkával Jan. Takovým způsobem vlastně přes někoho třetího rozkazovalo se Jeníkovi také- tak dosahoval toho, čeho chtěl jakýmsi úsko- Později zapomnělo se na jeho „měšťá- ctví“, otec jevil se k němu stejně jako k ji- ným, ale zároveň s tím vynořila se „protivná nyšlenka“ na město v jiné podobě. „Prázdni- y brzo už skoučí a zas pojechám pěkně do kem. města, zas budu musiti opustiti statek, pole vonící čerstvě zoranou půdou, šíroká a temná. ztrácející se ve válících se mlhách a parách. Jednu z posledních neděl prázdnin Ja byl rozradostněn příhodou, z niž viděl, že otec již hledí naň jako na svého. Příhoda dodala Jeníčkovi kuráže promluviti s otcem, rozhodl se začíti sám neb aspoň při vhodné příleží- tosti navázat svoji prosbu, aby víc do ško posílán nebyl. Stalo se: Na dvoře nebylo nikoho a oten ze sousedem procházeli z návsi statkem n humna a do polí. Tuzar zahlídl u stájí Jeníka.
Jenik Jan Příhoda Jeníčko Tuzar
8 article
„Honzíku, pojď s námi,“ zvolal. Jeník šel. Udělal deset kroků za hospo- dáři a slyšel „E, zůstaň doma a dohlídní v konírně na hříbě, ať se nepotlučel Jeník jako na obrtlíku čelem vzad a ke stáji a zas slyší: „Jene, pojď přece s náni Však se nic nestane.“ Zas čelem vzad a k humnům. Téměř do- šel mužů a byl poslán zpět: „Zůstaň přece doma. Máme si se strýčkem něco říci. Zůstal a domníval se, že otec již mez ním a Vénou nečiní rozdílů. Tohle mu to do- kazovalo. Večer našel otce o samotě, kde byle možno promluviti mezi čtyřma očima. Oslovi jej: „Tatínku, prosím vás. neposílejte mě ví do P... do škol.“ „A proč pak tak? „A čtrnáct let už mám, už tam nepatřím. „A co budeš dělat? „Zůstanu při selském „U koho to? „U vás. „Ne, synu, tu není tvé místo. Znělo t tak, že všechno smlouvání by bylo marné. Schlíple rozešel se syn s otcem, přeje dobrou Tentorok, ve čtvrté, tři léta přípravova- ný odpor k městu, rostl v revoltu proti roz- hodnutí otcovu. Město stávalo se Janoví směšným, protivným, malicherným, s hrázou hleděl vstříc osudu státi se jedním z těch liter- ných panáčků, bez krve, živořících při svém ničemném zaměstnáníčku. Jan v nich víděl taky jim říkal „příživníci“. Celý rok se v něm připravovala rozmluva s otcem, ale revolte ještě nevzplanula tak, aby zvítězíla. Rozmlu- va zas skončila posláním do města do páté Končila: „Čím budeš?“ tázal se otec. „Sedlákem,“ odpověděl syn. „Kde máš živnost? Syn svěsil hlavu.
Honzík Jeník Janový Jan Sedlák
9 article
Dalším rokem bylo ještě hůře. Jana my- šlenky tak zaměstnávaly, že téměř nepozoro- vaně začal zanedbávati školu. Začalo to pokul- hávati. Kvintána to však nepřímělo, aby hle- děl zanedbané dohoniti. Postavil si hlayua byl rád, že to s ním kulže. Otec to zvědéla dojel za synem. Byl přísný, zamračený, lícní kosti se leskly v ošlehaných tvářích, klenuté čelo krásné, pravidelné lebky neslo výraz soudce. Se synem se Tuzar ani nesvítal, ruku nedal pocelovat, nýbrž spustil svým temným hlasem. „Jene, neděláš Tuzarovům čest. „Myslím, že k nim již nepatřím, odpově děl syn, s naučenou městskou odmlouvač ností.“ „Zříkáš se tedy otce? „Ne, otec se zřekl mne. „Kdo ti to napískal? „Vídím to již pátý rok. Proč jste mě sem posílali, tatínku? „Abys studoval na inženýra a byl člově kem ke cti rodu a radosti rodičů „To jste to špatně vymyslilí. Já měšťáke níkdy nebudu. „Čím pak tedy. „Mohu být jen sedlákem. „A jaký sedlák bez gruntu „Když tedy ne, tak bratrovým podruhem ale ve městě nevydržím.o „I vydržíš. Proto jsem ještě tvůj ote abych tě přidržel a naučil synovské posluš nosti.“ „Té jste mě měli naučití dřív. Teď j pozdě. Starý strom se těžko ohýbá. „Neohne-lí se, bude zlomen. „Pro mě tím liíp. Tuzar se ještě víc zamračil. Synova od- mlouvačnost jej již nehněvala jako z počátku. Stal se klidným, ale tím hrozivějším. Přešel několikrát Janovým studentským pokojíkem pak náhle se zastavil vztýčil se u okna, za nímž ohlašovaly se první známky jara, a pro- mluvil: „Jene, a nebyla by ti hanba, až by sousedovic děti na tebe ukazovalí jako na zběhlého studenta a široko daleko tě nazý- vali „panem inženýrem?
Jan Tuzar Janův
10 article
Syn neodpověděl. Víděl, že otec povoli když takhle začiná. Otec: „A co s tebou na statku? Odvyk jsi selské práci, nebudeš aní pánem, ani sedlá- kem. Syn: „Odvykl, ne svou vinou. Vždycky jsem vám říkal, že jsem se narodil pro selštinu a jen pro selštinu. Zas přivyknul Otec: „Slibuješ tedy nadále mne poslou- chatí a nikdy již v ničem se mé vůlí a roz- kazu neprotiviti?“ Syn: „Slibují.“ Otec: „Slib to podáním rukyi“ Otec se synem si podalí ruce. „Sebeř tedy své věcíl Beru tě k nám domů, na ves. Syn složil vše. Otec bez řečí pomohl na- ložiti na pryčku. Sedli a jelí. Před školou roz- kázal otec: „Dojdi k panu řediteli a oznam že ze školy vystupuješl“ Stalo se. Bryčka přehrčela dláždění okresního mě- sta P... a otec se synem vjelí do polí. Až k rozcestí, vedoucímu od silnice k rodné Ja- nově vsi, mlčeli. Tam teprv po tříhodinné jíz- dé bez jediného slova otázal se otec „Co ti řekl pan ředítel? „Ptal se, co budu dělat. „A ty jsi odpověděl? „Sedlačit. „Budeš tedy, ale to ti povídám, ne abys nebyl po otei!“ „Budu zrovna jako vy. „Tvrdým buď, selštína je taky tvrdá naučí tě jím být.“ „Jako vy, tatínku Bryčka vjela do dvora. Matka vítala syna žena vítala muže. Tentokrát při příjezdu z mě- noc. sta Jan v uvítání nepozoroval pocity cizoty. Všichní viděli a cítili, že za pět téměř lot se jím neodcizil.
Jan
11 title
O dramatě.
12 article Scénka. Napsal Ant. P. Čochov. Přel. T an trls.
Scénka. Napsal Ant. P. Čochov. Přel. T an trls. Dva přátelé, smírčí soudce Polujechtov plukovník generálního štábu Fintiflejev, se- děli při přátelské zákusce a besedovali o uměnách. „Čítal jsem Tainea, Lessinga ... ano, co všecko jsem nečital!“ hovořil Polujechtov, ča- stuje svého přítele kachetinským vínem. „Mládí jsem strávil uprostřed umělců, sám jsem leccos psal a mnohému rozumím . .. Vsv Nejsem umělec, nejsem herec, ale mám přece jenom čich pro to, cit! Srdce mámi Ihned, brachu, poznám, je-li kde jaká faleš nebo ne- přírozenost! Mne neomráčíš a kdyby to byla třeba Sarah Bernhardtová anebo Salvini! Hnedle pochopím, je-li to něco takového .. takový nějaký kejkl! Ale, proč pak nejíš? Vždyť už nic víc nemámí“ „Najedl jsem se jíž, bratře, děkují ...A což naše drama, upadlo, jak říkáš, to je pravda... Silně upadlo „Ovšem že! Jenom to posuď, Fílo! Ny- nějši dramatik i herec se snaží... jak bych se ti vyjádřil co nejsrozumitelnějí... snaží se. aby byli životní, reální... Na scéně spatřuje totéž, co spatřuješ v životě... Ale cožpak je nám toho potřebí? Je nám třeba expresse, efektul Život se ti beztak již zmrzel, dost jsi se naň nadíval, přivykl jsi mu, potřebuješ něco takového... takového, co by všecky tvoje nervy vybouřilo, vnitřnosti převrátilo.
P Čochov Taine Lessing Bernhardtová Salvini Fíla Fintiflejev
13 article
Dřívější herec mluvil nepřirozeným, hro- bovým hlasem, tloukl se pěstí do prsou, řval do země se spropadal, ale za to byl expre- sivníl I v jeho slovech byla exprese! Mluvil o povinnosti, o humannosti, o svoboděl .. V každém jeho jednání jsi viděl sebeoběta- vost, hrdinské skutky lásky k bližnímu, utr- pení, zběsilou vášeň! Ale teď? Teď, vidíš, po- třebujeme životnost... Díváš se na scénu vidíš... příl.. a vidiš nějakého umouněnce, darebáka, taškáře v roztrhaných kalhotech vykládajícího nějakou pitomost... Špažinskij anebo takový nějaký Něvěžin považují to- hoto prašivce za hrdinu, kdežto já bych ho — na mou duši, vždyť je to ostuda! — kdyby se mi tak dostal do mojí úřadovny, tak bych ho, holomka, víš, podle vnitřního přesvědčení. podle § 119. přiskřípl na tři., na čtyři mě- sícel . . Ozvalo se zazvonění... Polujechtov, kte rý byl dřive vstal, aby se v rozčílení prošei z kouta do kouta, opět usedl... Do pokoje vstoupil maličký gymnasista s červenými tvá- řemi, v plášti a a taškou na zádech... Při- stoupil nesměle ke stolu, šoupí nožkou a po- dal Polujechtovu dopis. — „Maminka se vám, strýčinku, dává poroučet.“ řekl: — „a poručila mí, abych vám odevzdal tento dopis“. Polujechtov rozpečetil obálku, nasadil brejle, hlasitě zasupěl a dal se do čtení . „Hnedle, dušinko!“ — řekl pak, přečet psaní a zvedaje se. — „Pojďme... Odpust. Fílo, na okamžiček tě opustím. Polujechtov vzal gymnasistu za ruku, zvedaje si do výšky šosy svého županu, vedl ho do druhého pokoje. Za minutu plukovníl zaslechl odtamtud podivné zvuky. Dětský hla začal tam očsi prosit... Prosby brzy se změ- nily v kvílení, a za kvílením následoval srdce- rvoucí řev.
Špažinskij Fíla
14 article
„Strýčinku, já už nebudu!“ slyšel plukov ník. — „Holoubečku, už nebudu! A-á-ja-Ja-la jaj! Rodňoučký, nebudní“ Podivné zvuky trvaly tak dvě mínuty .. Potom všecko umlklo, dvéře se otevřely, do pokoje vstoupil Polujechtov. Za ním, z- pínaje si plášť a zadržuje vzlykání, šel gy mnasista s uplakaným obličejem. Zapnuv s úplně plášť, hošík šoupl nožkou, utřel sí ru- kávem oči a vyšel ven. Bylo slyšetí zaracho- cení zaviraných dveří... „Cos to tam právě měl?“ — zeptal s Fintiflejev. „Ale to sestra mě prosila dopísem, abycl chlapci nasekal... Dostal dvojku z řečtiny . „A čím pak ho pereš? „Řemenem... to je nejlepší .. . Nu, tak tedy, kdepak jsem přestal? Dříve bývalo tak sedíš v křesle, díváš se na scénu a cítíš Srdce ti pracuje, přetéká! Slyšíš humánní slo- va, vidíš humánní činy... jedním slovem, vi- diš krásno, a věříš-liv.. plakával jsemí Při- házelo se mi to, že sedím v divadle a pláču. jako hlupák! „Copak že pláčeš, Péťo?“ ptávala se mne žena. A sám jsem nevěděl. proč pláču... Na mě vůbec, abych tak řekl. scéna působí výchovně... Ano, otevřeně ře- čeno, koho pak nedojímá umění? Koho ne- ušlechťuje? Komu jsme za to zavézání, ne-li umění, že se v nás rodí vznešené city, jakých neznali divoši, jakých neznali naši před- kové?! Hle, mám i teď slzy v očích... Jsou to dobré slzy, a nestydím se za ně! Napijme se, bratřel Nechť zkvétá umění a humanita!“ „Napijme se... Dej Bůh, aby naše dět dovedly tak cítiti, jako my... jako my cí- tíme ... Přátelé se napili a začalí besedovatí Shakespearoví
Fintiflejev Péťa bůh
15 article Čs. 484.achy. 194/, 13.
Čs. 484.achy. 194/, 13. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež adresovány: Redakce „Nár. Llstů“, Praha-II. Marlanská ulice, s poznámkou: „Šachy“. Úloha čís. 933. (Originál.) K. Mitovský. Praha.
K Mitovský Praha Marlanský ulice
16 title
Mat va 3. faztch
17 article
Králův gambit. Hrán v soutěží o Memorial dra. Dobruského. Bílýr Vl. 5l. Žukovskij. Černý: Kodeda. 8. kl. Dobruský. 8. kl. Vršovice. 1. e2—e4 e7—e5 9. Sc1 — de Jb8—d7 2. 12—44 e5Xf4. 10. Jb1—c3 0—0—0 3. Jg1—13 Si8—e7 11. Je3—b5 Jd7—bo 4. Sř1—c4 Se7—h4— 12. Se4—b3 a7—a6 5. Kel—fi d7—d5 13. Jb5 De7Xe7 6. e4xd5 Ses—g4 14. Sd214 De7—dz 7. d2—d4 Sg4x 13? 15. Dí32 e3- 8. Ddixí3 Zprávy šachové. Podáváme další výsledky v soutěží o memo- rial dra. Jana Dobruského. Dne 5. března sehrán zápas 8. kl. Vršovice proli Š. klubu Smí- chov, v němž Vršovičtí kladli neočekávaně hou- ževnatý odpor a docílili proti nebezpečnému sou- peři krásný výsledek. Žde přehled tohoto zá- pasu Šachový klub Šachový klub Vršovice. Smíchov. 1. Hašek ml. 0 Dr. Kvíčala 1 Uherská hra. 2. Dušek 0 Dr. Musll 1 Aogl. hra pěšcová. 3. Čermák 1 lnž. Marel O Skandinavská hra. 4. Chmelař O Dlouhý 1 Angl. hra pěšcová. 5. Svoboda 0 Manet 1 Italská hra. 6. Nepivoda 1/% Kosterka 1 Caro—Kann. 7. Kodeda 0 Dr. Honzák 1 Italská hra. 8. Hašek st. 1 Bičovský O Uherská hra
Dobruský Žukovský Černá Kodeda Jb Hašek Kvíčala Dušek doktor Musll Čermák Marel Skandinavská Chmelař Dlouhý Anglie Manet Honzák Bičovský Vršovice Smíchov d 7 klub šachový klub Vršovice Jb 8 dz 7 Cara
18 article
Hned příští zápas dne 9. března dopoledne sehraný znamenal pro 8. kl. Vršovice již úspěch dokonalýj porazil Dě nický klub žachistů v Praze ovšem za výdatné pomoci tohoto, ježto postavil do boje jen o mužů. Děl. klub šach. Šachový klub Praha. Vršovice. 1. Sika 1 Hašek ml. 2. Liling o Dušek 3. Tesák 1/2 Čermák 4. Watters 1 Chmelař 5. Stola 1 Svoboda O Nepivoda 6. Kraus O Kodeda O Hašek st. Neočekávané výsledky přinesla také obě od- polední utkání; zvítězili sice favoriti, ale docílený poměr neodpovídal dosavadním výstedkům. A-team Sach. kl. Dobruský dovedl poraziti Dělnický klub šachistů na Smichově jen těsné v poměru 5 1 3. ač tento klub teprve nedávno B-teamu Dobru- ského podlehl v poměru 1/4 1 71/2. Děln. kl. šach. Šachový klub Smíchov. Dobruský A 1. Matoušek 1 Toupalík 2. Svoboda 1/% Šípek 5. Plesnivý 1/5 Pokorný 4. Wolter 0 Šerý O Choděra 5. Máša 6. Sidney 0 Kornia 7. Slaviček 0 Židlický 8. Quldo Velmi zajímavým mohlo se státi utkání 8. kl. Vyšehrad a B-team 3. kl. Dobruský vzhledem k dosavadním pěkným výsledkům obou teamů. Bohužel se tak nestalo, neboť Dobruský nastoupil se slabým a neúplným teamem. 3. kl. Dobruský 8. kl. Vyše- hrad. 1. Opočenský 0 Richter 1 Hra 4 jezdct. 2. Mitovský 1 lnž. Grössl 0 Caro-Kann. O Kuželka 3. Kokšál 1 Hra 2 jezdců. O Čermák 4. Tereba 1 Angl. hra pěšc. 5. Inž. Janeček 1/2 Votruba 14 Nepravidelná hra 6. Bousovský O Roland 1 Caro-Kann. 7. — — — — 0 Calourek 1 Kontumace. 8. — — — — 0 Pokorný 1 Kontumace. Zde nynější stav soutěže, přehlednou tabulku přineseme v příštim čísle.
Hašek Liling Dušek Čermák Nepivoda Kraus Kodeda A Sach Dobruský Matoušek Toupalík Šípek Wolter Šerá Choděra Máša Sidney Židlický Opočenský Richter Grössl Cara Kann Kokšál Tereba Janeček Votruba Pokorná Vršovice Praha Slavičky Vyš Anglie klub Smíchov Kornia 7 Stol 1 Svoboda Dobruský A 1 Roland 1 Cara
19 article
Š. klub Dobruský A-team 8 24 8 Šachovní klub Vyšehrad 3 2 1 4 1512 8 Š. klub Dobruský B-team 3 2 1 4 13 111 šachovní klub Smichov 3 1 42 102 1294 Šachovní klub Vršovice 4 — 4 0. 111/2 : 20 Dělnický kl. šach. Praha 3 — 3 0 5 4 19 Děln. kl. šach. Smichov Zápas obou teamů klubu Dobruský byl sa- hrán v pátek, takže na dnešek zbývá jedině match Šach. klubu Smíchov s Dělnickým klubem šachistů na Smíchově, jenž bude sehran dnes o 9. hodině dopol. v kavárně Nár. domu na Smíchově. Po- slední dvě utkání soutěže budou sehrána po ve- likonočních svátcích. Praha. Šachový klub Důras v Praze VII., Skuherského ul., pořádá jarní turnaj o cham- pionát klubu. Turnaj bude jednotřídní a započne dne 28. březnaj přihlášky do 27. března (vkla 2 K. Ceny 20. 15, 10 a 6 K. ostatní obdrži honorář 40 h za výhru a 20 h za remisu. Hrají se 2 utkání týdně, vždy v úterý a v pátek, každý čtvrtý jour fix určen pro nedohrané partie. Dne 11. března byla v klubu sehrána druhá konsultační partie místra K. Hromádky o cenu 25 K, věnovanou dvěma členy. Hráli pp. Unger Ptáček, Sagasser a Spolek, partie byla přerušena v lepší posici pro mistra Hromádku. Praha, Výpravy 8achovního klubu Do- bruský do Berlína resp. zápasu s Berliner Schach- gesellschaft zúčastní se definitivně těchito 20 členů Důras. dr. Dušek, Choděra, Kautský, Kornis, rytíi Krulis-Rauda, dr. Kvíčala, Mitovský. Opočenský.
Dobruský K Hromádka Unger Sagasser Hromádka Důras doktor Dušek Choděra Kautská Kornis Kvíčala Mitovský Opočenský Praha Smíchov Skuherský ulice Berlín Šachovní klub Vyšehrad 3 2 1 4 1512 Dobruský B Šachovní klub Vršovice klub Smíchov klub Důras v Praga Berliner Schach 3 2 1
30 article
Pokorný, Prokeš, Richter, Scheinost, Šípek, dr. Taussig, Toupalík, Treybal F., Treybal K., ži- dlický a šl. Žukovský. S teamem pojede ještě ně- kolik členů klubu a mohou se výpravy zúčastnitl též nečlenové, přihlásí-li se nejdéle do úterka 18. t. m. u jednatele B. Židlického, Praha II., Jin- dřišská 27. a složí-li zálohu 20 K. Výprava vyjede v sobotu v 5 hod. 55 min. ráno z nádraží spol. st. dráhy v Hybernské ul. a přibude do Berlina po poledni. Všem účastníkům bude postaráno o lev- nější ubytování. Bližší informace podají funkcio- náři klubu v kavárně Louvre. Ze světa šachového. V dvoukolovém turnaji Havanském dobyl I. ceny (500 dolarů) Frant. J. Marshall 101/, výhrami, II. J. R. Capablanca 10, III. D. Janovski 9, hráli ještěr Jaffe. Chajes, Kupchik, Carzo a Blanca. — Ve Wiener Schach- klubu začne 17. března Trebitschův tur naj. Ceny 1000, 700, 500 K atd. Účastníci: Albin. Krejčík, Löwy, dr. Perlis, Réti, Schenkein Schlechter, Spielmann, Strobl, dr. Tartakower a H. Woli. — Match Alechin Levitski na 7 výher o 1000 rublů hraje se v petrohrad- ském šachovém klubu. Týdně hrají se 4 partlo, dovoleno hráti pouze otevřené hry (vyjma špa- nělskou a hru čtyř jezdců). Stav po páté partiie Alechin 3. Levitskij 2.
Pokorná Prokeš Richter Scheinost Šípek doktor Taussig Toupalík Treybal Žukovský Židlický František J Marshall Capablanc D Janovský Jaffe Carzo Blanca Trebitschův Albin Krejčík Löw Perlis Réti Schenkein Schlechter Spielmann Strobl Tartakower H Woli Berlín Louvre Wiener Schachklub Praha II Jin Match Alechin
33 article
ví české továrně na řepné droií a lh v Koliněí Organisace řepařů okresu kolínského a povděkem vítá do svého středu svépomocný podnik českého pekařstva. Za tou příčinou, aby osvědčila podepsaná organi- sace účinnou podporu podniku, zřízenému pod zášti- tou Zemské jednoty společenstev pekařů pro králov- stvi České zabezpečuje vám veškerou po- třebuou řepu po dobu prozatím péti- letou, s projevem přání, aby důležitý tent nový český poduik stal se zdrojem své- pomoci nějen stavu řemoslného a o bchod- ního, ale také kartelem utlarovaného stavu země- dělského. Z toho důvodu žádáme, aby při vypsání II. emise přiděleno bylo organisaci naší určité množstve 3151-I Repařská organisac pro okres kolínský. V Kolíně, dne 18. března 1918. akcií.
Kolín
43 article Konkurs.
Konkurs. Při soukr. ústavé ke vzděláni učitelek a právem veř. v Kladně obsadí s místo ředitele. Ctěné nabídky pánů uchazečů, pensionovaných profesorů škol středních nebo paedagogií, avšak zďat- ných vyprošují se co nejdříve pod adresou: Marie Egemová, majítelka a vydržovatelka učit, ústavu s právem vae. 3160- V Kladně. Blšší podmínky budou s pp. uehazeči přímo sděleoy
Egemová Kladno