2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. března 1913. Číslo 74
4
article
středně do rozvoje národního života jako celku
do pospolitých politických zájmů národa a jež
označeny mohou býti souhrnně a krátce jako poli-
tika národní.
Nebeť v parlamentu, ve kterém v otázkách
národně-politických vystupují velké národní sku-
piny, mohou čeští poslanci vlivnou, programovou
politiku národní sledovati jen tehdy, postupují-l
buď všichní, žádného nevyjímajíc, v jediném celku
anebo není-li to možno, aspoň v takové formaci
která sdružuje několik českých stran v silnou, orga-
nisovanou parlamentní skupinu, sledující jednot-
nou, důslednou politiku, nechť té či oné toniny
Postupují-li však české strany, jak tomu dnes, bez
jakéhokoliv pojítka, každá na svou pěst, vzdávají
se tím samy vlivu, který by jim jako celku příslušel
S parlamentními skupinami o 16, o 14, aneb do-
konce o 7 členech, vyjímajíc vzácné případy, nikdo
vážně nepočitá; a nejsilnější naše české strany.
agrární a sociálně demokratická, musí, postupují-
samostatně, posunovati hlavní svou činnost mimo-
dek na tu stranu, ve které spočívá těžiště jejicl
jako stran zájmových. To pociťuje se dnes, v čet-
ných veřejných projevech žaluje se na to, ba mluv
se dokonce o úpadku české politiky.
5
article
Jistě se tím nemyslí, že by české strany ne-
staraly se dostatečně o různé zájmy jednotlivých
vrstev voličských, nýbrž tolik, že z dnešní poli-
tiky stran — totiž té, která se skutečně provádí
ne té, která se doma hlásá — vymizela ta velká
hlediska, která prohlašována byla vždy za obsah
nejvyšších našich všenárodních snah. V tom smyslu
je to ovšem pravda, ale příčina nezáleží v té čí one
straně, nýbrž v tom, že žádná česká strana sama
o sobě není s tak velkých úkolů, toliko mohutný
český parlamentní sbor — a 1 ten jen za napětí
všech sil a za nejobratnějšího využitkování přízni-
vých okolností — může tyto úkoly uplatňovati be
obav, že nepoměr mezí vytýčenými úkoly a pro-
středky k tomu pohotovými nebude nápadný. České
snahy politicko-národní patří právě k nejsporněj-
ším a nejtěžším problémům v Rakousku. Nedivte
se tedy, že ti u nás, kdo lpějí na politických našich
ideálech a snahách, od předchůdců převzatých, po-
cifují obavy, že roztříštěná politika českých stran
povede k jedinému bezpečnému konci: k bezvliv-
nosti českých zástupců na poli národní politiky.
Jestli něco by nám mohlo býti útěchou, ovšem
jitěchou smutnou, je to okolnost, že roztříštěnost
není příznakem jen českého tábora, nýbrž že vy-
skytuje se i v jiných národních táborech, tak me
Němci a i mezi Poláky, třeba zevně jisté jednotné
formace jsou zachovány. Odtud lze vysvětlíti mocný
vliv, který vláda v parlamentu nepopíratelně vy-
konává.
Němec
Polák
Rakousko
6
article
Závěr z toho všeho činiti nebudu. Volati po
shodněm postupu českých stran platí u nás z
starou, obnošenou modu. Zaznamenám na místě
toho nedávný projev klubu národně sociálního,
který se usnesl podniknouti opětně kroky za úče-
lem realisování přání Národní rady, aby ve věcech
národnostních a jazykových postupováno bylo spo-
lečně s ostatními stranami. Měl-li by společný po-
stup zde míněný znamenati jen nějaké takové ne-
vinné zařízení, z něhož by na konec nemohly vy-
cházeti než příležitostné, na jazykově neb národ-
nostní útisky si stěžující deputace k vládě nek
něco podobného, pak bylo by věru škoda času; spo-
lečná deputace, za kterou nestojí pevné společné
ústrojí, odhodlané a schopné k důsledkům, nevy.
hoví-li se mu, toť pouhý hastroš v zelí. Tak tomute
projevu národně sociálnímu dojista rozuměti nelze
má-li míti nějaký praktický význam. Společný po-
stup a společná organisace jsou přece v nerozluě-
ném spojení. Projev tento, vycházející ze strany
ze které vyšel bezprostřední náraz k rozchodu
Jednotného klubu, je však symptomafický: doka-
zujeť, že správná myšlenka na konec přece jen
klestí sobě cestu.
národní rada
7
title
Politický přehled.
9
article
Omluva posl. Hartla.
Omluva posl. Hartla.
Říšský poslanec Hartl, jemuž se přihodila
sobotu nehoda, že mu jeho liberečtí voliči nepříme
zakázali hlasovati proti údělům, odmítnuvše pří-
slušnou část resoluce, uveřejňuje v „Reich. D
Volksztg.“ přípis, jímž dovozuje statečné své cho-
vání na kritické schůzi voličské. Prohlásil pr
s veškerým důrazem, že němečtí poslanci z Čed
ani nemohou pomysliti na to, že by hlasovali pre
Hartl
Reich
10
article
úděly zemím. Jest prý jich povinností, aby vzhle-
dem na posílení zemského výboru proti obstrukci
hlasovali proti údělům, toliko kdyby z toho měl
vzejíti vážný a osudný spor s něme
ckými poslanci z alpských zemí, mohlo
by se uvažovati o tom, mohou-li se něm. poslanei
z Čech zdržeti hlasování. Uanesení o tom není ještě
učiněno, musil prý si prote vyhraditi volnost své-
ho rozhodnutí. Na konec vykládá Hartl hlasování
jímž protiúdělová resoluce byla odmitnuta jako
— pouhé nedorozumění. Z těchto dodatečných se-
slabovacích pokusů jest liberecká obstrukční bla-
máž teprve jak náleží zřejmá. Posl. Hartl ovšem a
teprve pátého dne po schůzi připadl na výmluvu —
nedorozumění.
Hartl
Posl
Čechy
11
article
Z Moravy.
Morava
12
article
Dne 13. března 1913.
(K zemským volbám.)
Jak jsme již v dřívějších dopisech svých
oznámili, jsou naši sociálně demokratičtí autono-
misté první, kteří vydali volební provolání
kandidátní listinu pro všeobecnou kuril. Tak
kandidátní listinu jsme již celou skoro přinesli
Dnes je úplna a obsahuje jména 8 říšských po-
slanců (Hybeš, Svoboda. Hejmel. Filipinský. Va-
něk, Bechyně, Prokeš, Tusar). 4 úřadníků, 1 re-
daktora a jednoho obchodníka. Protože dle
volebního provolání patří čtvrtá kurie dělni-
ctvu, proto není kandidován asi žádný dělník
Kandidatury dle okresu jsou: Hybeš (Brno). Ko-
nečný (Hodonínl. Svoboda (Dačice). Stejskal (Tře-
bíč), Filipinský (Blansko). Vaněk (Boskovicel
Časný (Olomouc). Bechyně (Kroměříž). Prokei
[Ostrava). Hofman (Val. Meziřičí), Tussr (Přerov).
Sololář (Hradiště). Koutný (Kyjov). Rouček (Vy-
škov). Z těch dosud měli socitlní demokraté ve
svých rukou: Brno, Dačice. Blansko. Boskovice.
Hybeš
Svoboda
Filipinský
Prokeš
Tusar
Stejskal
Vaněk
Boskovicel
Hofman
Koutná
Virginie
Bechyně
Brno
ko
Dačice
Blansko
Olomouc
Kroměříž
Ostrava
Val
Přerov
Kyjov
Rouček
Boskovice
Tussr
Sololář
13
article
Ostravu. Provolání sociálně demokratických
zutonomistů je vskutku krotké, jak se čekalo
Do sněmu to nejde, jako do říšské rady. Zde se
musí uhoditi třeba na struny proti německé
buržoasii vyděračské, aby se maskovala vlastní
obstrukce — německé vyděračské buržoasii po-
máhající. Tu se musí jen mimochodem zmírniti
třeba požadavek všeobecného práva volebního do
obcí — to by při volbách zemských nedělalo
dobrou volební náladu. Třeba u nati i nutnost
sanace zemských financí, což je jistě rozumnější.
nežli známé lidovopokrokové: »My sanovat ne-
buemel« Krátce musí se ukázati i na potřebu
vybudování školství, mnohých humanitních a ho-
spodářských podniků. Nikde v provolání útoky
obvyklé na měšťáctvo. Při té příležitosti chceme
poukázati na to, že posl. Bechyné mluvívá svoje
řeči asi dvakráte. Jeho řeč ve linančním výboru
posl. sněmovny dne 5. března o zemských finan-
cích je totiž reprodukována jinak v »Rovnosti«
jinak v »Hlasu Lidu«. Dle »Rovnosti« mluví se
v ní o »české měšťanské většině« ve snému
moravském, dle jeho orgánu prostějovského
so české měšťácké většině«. Či byla »Rov-
nost« špatně korigována? Sociálně demokratick
provolání slibuje také kandidáty do městské
venkovské skupiny — proto ovšem, aby př
kompromisech s pokrokáři moravskými měl
jakousi kompensaci pro čtvrtou kurii.
Také kandidátní listina katolicko-národní
křesťansko-sociální strany pro 4 kurii je ji
úplná a vykazuje zlepšení úrovně kandidátů
Zmíníme se o ní příště.
Ostrava
katolickýnárodní křesťanskýsociální strana
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Albánle.
RakouskoUhersko
15
article
Ubohá „Reichspost“ nenachází sobě útě-
chy od samého vypuknutí balkánské války
Duševně posílena exerciciemi za eucharisti
ckého kongresu radila ze samé křesťanské
lásky Rakousku, aby vpadlo Srbům, zaměst-
naným válkou v Makedonii, do týla a pomstilo
tak hrozné útrapy nebohého konsula Prochas-
ky. Když její rady zůstaly marny, nabádala
hr. Berchtolda, aby se konečně vypořádal
Ruskem a odňal mu na vždy chuť vměšovatí
se do věcí balkánských. Když i tu její rady
zůstaly nepovšimnuty, obrací své starostlivé
oči k Albánii, hněvá se opravdově na lon-
dýnskou velevyslaneckou konferenci, že ne-
jedná dosti rázně, aby „učinila konec mučed-
nictví nešťastného národa arnautského“
Jestliže prý v této věci nebude v brzku roz-
hodnuto a Bělehrad a Cetyně se nepodrob
přáním, vyslovovaným v Rakousku (rozuměj
v redakci „Reichspostu“); anebo jestliže se
londýnská konference nezmůže na jednomy-
slné usnesení, pak prý zástupce Rakousko-
Uherska oznámí krátce, že Rakousko-Uhersko
se takovou růzností názorů vázati nedá a sve
rozhodnutí provede samo. To jest reichspo-
stovské Rakousko učiní samo konec arnaut-
skému „mučednictví“, jež záleží v tom, že
páni Arnauté dnes už nemohou beztrestně
vražditi a loupiti Srby a Bulhary na Kosově
a v Makedonii.
Srba
Berchtold
Arnautý
Bulhar
Kosův
Rakousko
Makedonie
Rusko
Albánie
Bělehrad
RakouskoUhersko
Prochaska
16
article
„Zeit“ jako na zavolání vykládá dnes.
kdo je to reichspostovské Rakousko. Jsou
to vojenské a klerikální kruhy, které v době
kdy ještě sandžak a právo na cestu „au del
de Mítrovica“ nebylo ztraceno, sníly o bu-
doucím vojenském státu albánském, a nyní
když se na Balkáně všechno zvrátilo, neuměj
se zbýti tohoto svého albánského snu. Tyto
kruhy — píše „Zeit“ — neumějí odvoditi o-
gické důsledky z náhlého rozvoje balkán-
ských poměrů. V těchto kruzích není vůbe
oblíbeno přemýšleti a dokonce ne rychle my-
sliti. Tam se ničemu neučí a ničemu se neod-
naučí. Věci na Belkáně se změnily, ale star
Rakousko se nezměnilo. Ztracenou posíci nut-
no rychle opustiti, sice můžeme ztratití sami
sebe. Dbejme raději získati na Balkáně nové
posice, ne posice přežilé, ale nové, odpovída-
jící moderním poměrům.
Mítrovica
Ztracená
Rakousko
Balkán
17
article
Budoucí plány Lrkácsovy.
Budoucí plány Lrkácsovy.
Zasedání uherského parlamentu bylo
dnes uzavřeno a nové, třetí zasedání v tomto
období bude zahäjeno dne 5. května. Dr. Lu-
kács s hr. Tiszou obdrželi od parlamentu
zostřený jednací řád, jenž znemožňuje na pří-
ště každou obstrukci, obdrželi od obou sně-
moven nový volební řád, jenž zabezpečuje na
dále panství šlechtické oligarchie ve sněmov-
ně, zbývá tedy ještě učiniti poslední přípravy
k novým volbám. Za tím účelem vláda dle
sdělení dra. Lukácse podá sněmovně v novém
zasedání předlohu o novém rozdělení voleb-
ních okresů a předlohu zákona proti volebním
přehmatům. Obě předlohy budou ovšem ta-
kové, aby ještě více zatlačily do pozadí lid
a nemaďarské národnosti. Tím teprve bude
Tiszova a Lukácsova volební reforma prove-
dena úplně. Za rok od vyhlášení zákona o vo-
lebních okresech mohou se provésti nové vol
by již dle nového zákona.
Lrkácsův
doktor
Lu
Lukács
Tiszův
Lukácsův
Tisza
19
title
Jak se rozděli o dobyté země Srbové
Srba
20
article
Bulhaří.
Bulhaří.
Srbský »Trgovinski Glasnik«, jenž oby.
čejně mívá dobré zprávy, oznamuje: »Podle
rady srbských i bulharských přátel a za-
stanců balkánského spolku hraničná čára
mezi Srbskem a Bulharskem půjde kolem
Kystendilu, Džumaje, Strumice a Dojranu
k Solunu. Tato linie bude zároveň národo-
pisnou hranicí mezi Srbskem a Bulharskem
Dohoda tato je nejlepší zárukou, že bal-
kánský spolek v budoucnosti bude mocným
činitelem pro rovnováhu Evropy a spolehli-
vým strážcem míru na Balkáně.«
Úmluva, která byla mezi obéma sousedy
a spojenci uzavřena před válkou, ustanovi
hraníci jinak. Podle ní Bulhaři měli dáti
Srbsku na pomoc dvé divise proti vardarské
armádě turecké, a tomuto pomocnému vojsku
měli veleti Srbové. Kromě toho se Bulha
zavázali, že na své území pustí silné od-
dělení srbské, aby operovalo v Kystendilu
a chránilo Sofiji od Turků, jimž by byla sto-
lice bulharská padla do rukou v několika
dnech, kdyby byli Srbové povolili u Kuma-
nova.
Kystendil
Džumaja
Strumice
Bulhar
Srba
Bulh
Turek
Srbsko
Bulharsko
Evropa
Balkán
Kuma
Trgovinski Glasnik
21
article
Vojna začala a Bolhaři podle úmluvy
dali dvé svoje divise pod velení srbského
generála Štěpána Štěpanoviče, velitele drubé
srbské armády. Ale když I. srbská armáda
potřela Turky u Kumanova, armáda Štěpa-
novičova neměla mnoho práce. Po krutém
bojí na Černém Vrchu, kde jen srbsbé voj-
sko se bilo, Štěpanovič útokem dobyl Křivé
Palanky, Kratova a Kočan a vyrazil na
Ovčí pole, kde se s jistotou počitalo, že
bude rozhodná bitva. Ale Turci už neměli
síly, aby se po bitvě kumanovské zde opřeli,
neboť jedva — jedva se udrželi na Prisetu
u Prilipu. Štěpanovič měl dolinou Vardaru
jíti na Solun, a kdyby to byl učinil, Solun
i větší díl Thrakie byly by dnes v srbských
rukou a velmi se podobá pravdě, že by
v tom případě Srbové nebyli narazili na tu-
recký odpor u Bitolje.
Bulhaři zatím cítili se slabými naproti
Turkům, nemajíce tolik sil, na kolik spojenci
spoléhali. Srbsko se bylo zavázalo
postaviti do pole 162.000 mužů
Štěpanovič
Turek
Palanka
Kratův
Kočan
Vardar
Srba
Bulhar
Turec
Černý Vrcha
polo 162.000
22
article
postavilo dvakráte tolik. Bul-
harsko se zavázalo vyvésti do pole 250.00
mužů a vyvedlo, ačkoli bralo i 18leté mla-
díky, méně než Srbsko. Proto Srbsko
musilo poslati Bulharsku na pomoc své di-
víse: timockou prvé výzvy a dunajskou
druhé výzvy jež od počátku války s Bul-
hary o svém nákladě a chlebě operoval
u Drinopole.
Tim způsobem se smluvné okolnosti
změnily. Srbové nejen že neobdrželi o
Bulharů slíbené pomoci, nýbrž sami jim na
pomoc poslali dvě divise s mnohými děly
kromě toho Bulharům pomahali i jinými
věemi, kterých se jim nedostávalo.
Pravda, podle smlouvy z měst, vojsky
srbskými osvobozených, mají Bulharsku při-
padnouti Veles, Prilep, Bitoli a Ochrid. Ale
Srbové žádají, aby se v rozdělení dobytých
zemí staly změny, které odpovidají změnám
vylíčeným. Především na Prilepu a v Bitolj
Srbové měli víc padlých, než na všech
jiných místech, kde se bíli.
Protože o výsledcích války rozhoduje
právo vítěze, dlužno, aby Srbové a Bulhai
podle svých dobylých vítězství jinak se roz-
dělili, než před válkou předpokládalí. Podl
toho práva je spravedlivo, aby Bitolj. Prilep
(město Marka Králeviče). Veles a Ochrid
zůstaly Srbům, kteří v této válce měli nel
větší úspěchy a bez jichž pomoci by Bul
harům i u Drinopole bylo mnohem tíže
nežli jest.
Chtějí-li balkánští spojenci, aby spolek
jejich nerozborně trval, musejí jej postavit
na základ spravedlivosti a to znamená,že
především musejí k sobě samým býti spra-
vedlivi. Kdyby Srbové, kteří ve válce nej-
více dokázali, po válce byli zkráceni, ne-
dostal by se tím do budovy balkánského
spolku pevný tmel, nýbrž prvek brzkéh
rozkladu.
Srba
Bulhar
Veles
Prilep
Bitoli
Ochrid
Bulhai
Bitolj
Králevič
Srbsko
Bulharsko
Drinopol
Prilep
23
article
Otázka válečné náhrady turecké.
Sofijskému »Dnevniku« telegrafují z Bě
lehradu, že tam přibyl pan Lazar Miju
škovič, jenž byl jedním z dvou delegátu
Černé Hory na londýnské konferenci. P
něm se dostavi delegáti druhých spojených
států balkánských, načež započnou společné
porady o výši válečné náhrady, kterou
poraženého Turecka požádá každý ze spo-
jenců zvlášť a všichni dohromady. Druhým
předmětem porad bude, maji-li spo-
ienci převzíti turécký státn
dluh.
K charakteristíce Turků.
Poražená turecká vojska páchala na útěku
úžasné zhovadilosti, jež potom Turci sváděli n
vojska vitězů, v čemž jim pomocna byla žurnali-
stika Slovanům nepřátelská.
Nyní ve Slivně vyhořela turecká škola. Kde
by ji mohl zapáliti než Bulhaří, není-li pravda?
Německé listy bezpochyby již mají o té nové h-
ne nosti bulharské »věrohodné zprávy«.
Zatím se podle sofijských listů věc udála tak
že tureckou školu slivenskou zapá-
lil sám její učitel, Turek jménem ltasar
Fechti. Vojenská hlídka bulharská ho zpozorovala
když zapalovat, ale skutku již zabrániti nemohla
Zatkla ho a dodala soudu, před nimž se přiznal
ke svému zločinu.
Lazar Mít
Turek
Černá Hora
spojený stát
Turecko
Slivno
24
article
O ruské amnestii.
25
article
Jubilejní amnestie v Rusku zklamala
Bylo sice vypuštěno z vězení 35.000 lidí ze
všech 170.000 uvězněných, ale mezi propuště-
nými jsou většinou prostí zločinci a ne poli-
tičtí. Ruská veřejnost čekala milost politi-
ckým vězňům, ale tato milost byla dána jen
v úzkých rozměrech. Amnestie z r. 1904 při
narození následnikově byla mnohem širší,
tehdy nebylo tolik politických vězňů, jako
nyní po bouřlivé revoluční periodě. Čekalo
se, že řada ruských spisovatelů, kteří nyní
z obavy před trestem dlí v cizině, bude se
moci konečně vrátit do vlasti, ale omilostě-
ných bylo málo. Z vězení byli propuštěni zná-
mý astronom a básník Morozov, který by
odsouzen pro báseň na 1 rok do pevnostia
před tím krátce si odbyl dvacetiletý žalář
v šliselburské pevnosti, dále byl propuštěr
publicista Pěšechonov. Ale mezi vyhnane
musí zůstat Gorkij, dále moderní básníc
Balmont a Minskij, marxista Plechanov
Morozov
Pěšechonov
Gorkij
Balmont
Minskij
Plechanov
Rusko
26
article
Správně asi zachytil náladu ruské společnosti
po jubilejní amnestii člen Akademie Arseněv
v březnovém čísle „Věstníku Evropy“: „Da-
leko nesplnily se naděje, kladené o jubilejní
dni v té části, která se týká ulehčení vsudu
postrádavších po soudu nebo bez soudu za
tak zvaná politická provinění nebo politickou
neblagonaděžnost. Nelze proto očekávat, že
v blízké době nastanou ony následky, steré
obyčejně přivádí amnestie: změkčení protiv.
vítězství smiřlivých snah, přechod k nové,
radostnější a plodnější periodě státního ži-
vota. Ale ani nejšírší amnestie by nezabezpe-
čila uspokojení, pokud není zde záruk, že
v nejblížší době na dalekých okrajinách zno-
vu se neoctnou noví vypovězenci, dokud ne-
budou zaručeny svobody, slavnostně slíbené.
a dokud zákony nebudou přesně zachovává-
ny. Náhražkami těch záruk svobody nemohou
být občasné úlevy a amnestie. Po únorových
dnech 1913 Rusko stále ještě stojí na rozcestí:
dostat je vpřed může toliko rozhodný návrat
k zásadám, vyznačeným v ústavním manifestě
ze 17. října 1905.
Evropa
Rusko
akademie Arseněv
27
article
Reformní návrhy v dumě.
Ve středu jednala ruská duma o návrzích, tý-
kajících se zabezpečení svobody shromážďován
a spolčování, jakož i zavedení všeobecného voleb-
ního práva. Návrh o zabezpečení svobody spolčo-
vací byl schválen dumou, když i ministerstvo vnitra
přiznalo, že je třeba změnit dosavadní spolkový
zákou a že se již konají k tomu potřebně přípravy.
O svobodě shromažďovací prohlásil ministr vnitra
Maklakov, že vláda nemůže vzít na sebe vypraco-
vání zákona o spolčování. V odůvodňovací řeči
kyjevského poslance prof. S. A. Ivanova, ka-
deta, byly zajímavé osobní zkušenosti s dnešními
shromažďovacími právy. Na jedné přednášce poli-
cejní komisař mu hrozil rozpustit schůzi, zmíní-l
se o římském papeži. Na jiné schůzi dostalo se mu
policejní výstrahy a schůze byla rozpuštěna, když
řekl: „právo vlastnictví jest tak vrozeno člověku,
že lze je nazvat přirozeným“. Posl. Ern uvedl při-
klad, že poslanci Černosvitovu nebyla povolena
schůze ve Vladiměři, kde chtěl podat zprávu o čin-
nosti III. dumy, poněvadž prý voliči seznámili se
s činností dumy v novinách. Duma většinou hlast
příznala, že zabezpečení svobody spolčovací jest
žádoucno.
Maklakov
profesor
S A Ivanov
Posl
Ern
Černosvitův
Vladiměr
28
article
O potřebě všeobecného volebního práva pro-
mluvil posl P. N. Miljukov. Ukázal na to, že
dnešní volební právo ruské má jediný úkol: zabez-
pečit nadvládu statkářům. Polovice hlasů ve voleb-
ních sborech patří statkářům, čtvrtina sedlákům,
ostatní čtvrtina na polovinu jest rozdělena me
plutokratickými a demokratickými živly městskými.
130.000 ruských statkářů jsou pány ruského poli-
tického představitelstva. Jeden statkář platí tolik.
P N
Miljukov
29
article
co 4 kupci prvého sboru, 68 měšťanů druhého sboru,
260 sedláků nebo 963 dělníků. Francouzský autor
knihy o ruském parlamentě, P. Chal. sympatisující
s okťabristy, sám přiznává, že volební oktrojírka
z 3. června stala se proto, aby převaha hyla přene-
sena ze sedláků na statkáře a tím zabezpečen ko-
servativní ráz dumy. Chal navrhuje na zdokonalení
velebního práva v Rusku, aby bylo aspoň tolik u-
stanoveno, ať sedláci-poslanci jsou volení jen sedlá-
ky, ne také statkáří, kteří mají ve volebních sbo-
rech zákonem zabezpečenou většinu, za druhé st
v gubernských volebních sborech se konají volby
dle poměrného zastoupení a za třetí ať jednotlivé
kurie jsou přesně vymezeny co do socálních, ná-
rodních a geografických hranic, aby vláda neměla
možnosti upravovat si je v každém případě dle
své potřeby. Chal nebojí se ani negramotnosti
ruského sedláka a správně poukazuje na to, že ne-
gramotnost neznamená také nechápavost a že ru-
ský sedlák dovede výborně bránit své zájmy, i když
nezná číst a psát. Příklad Srbska a Bulharska, kde
hned po osvobození bylo zavedeno všeobecné vo-
lební právo, dokazuje, že to jen prospělo všeobec-
nému vzdělání a národnímu heroismu. Miljukov
vyzýval poslance, aby se postarali o zavedení vše-
obecného volebního práva dříve, než se stane po-
sledním prostředkem k uspokojení občanstva a spas
sení koruny. Po těchto slovech v dumě nastala
taková vřava na pravé straně, že Miljukov byl
zbaven dalšího slova, ale většina dumy odmítla
dát „zadostučinění krajní pravici.
Miljukov
Chala
Rusko
Srbsko
Bulharsko
31
article
Stane se to patrně pravidelným zjevem, že
při každé dvorní slavnosti předseda hosudarstvenné
dumy bude nucen hájit vůči dvornímu ceremo-
niáři důstojnost národního představitelstva. Úpor-
nost, s jakou ceremoniář při dvorních slavnostech
odmítá postavit zástupce dumy na roveň členům
státní rady, připomíná staré ruské spory o »městní-
čestvě«, o místa, která jednotlivým bojarům podle
jich hodností přináležela. Spory o městničestvo
se kdysi vybíjela všechna politická energie ruské
šlechty. Nynější předseda dumy, Rodzjanko, jest
si také vědom své povinnosti vůči dumě a vy-
nucuje si náležité místo proti disposicím dvorního
ceremoniáře. Loni při slavnostech v Moskvě od-
mítl proto účast, nyní při petrohradských slav-
nostech, kdy zase měla být duma odstrčena a její
členům vykázána postranní místa za sloupy v ka-
Rodzjanko
Moskva
32
article
Třemšína, Mehelníka dnes o prázdninách
zabloudí občas leda osamělý poutník. A do-
brav se k výšině, nalezne tu leda trochu
nepohodlí a spoustu kamení. A přec ty
vrchy, vedle rozhledů velkolepých mají
kouzla svých pověstí! Jen podnítit kouzlo
podepřít snahu! Těžkou stavbu provádět na
odlehlém vrchu, kámen a cihly sem dovážet
je příliš nákladno. Však dřevěná stavba ve
středu hlubokého lesa? To by už nebyl úkol
tak nesnadný! Tím spíše, kdyby tu nebo
onde dala se najít cestička přímo k věcnému
zájmu nebo aspoň k blahovůli majitele po-
zemku! Znovu postavit kamenný středověký
hrad, je drahocenný přepych. Však nějaký
okop s hradbou pořídit? A vztýčit podle
vzorku sruby a věže, pavlány a patra staro-
žitného dřevěného hradu slovanského? Ajtaí
Úkol poměrně snadno dostupný. A jak do-
vede elektrisovat obecný zájem, taková po-
dívaná v kraji! Dají-li si slovo povolant
činitelé, takový spolek tisícihlavý, vlád-
noucí činorodou silou své organisace.
schopný povzbudit a získat všeliké zdroje
živé síly, ctižádost majitelů panství a půdy.
životnější zájmy okolních měst a obcí, spo-
lečností a jedinců! Jaké divy tvůrčí, vý-
znamné a vzácné šťastným spřežením sil.
možno tu kouzlit ze zeměí
Třemšín
33
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Jiří Karásek ze Lvovic: „Cesar
Borgia“. Drama renaissanční o třech dějstvích.
Poprvé na Vinohradském divadle v pátek 14. břez-
na. Režie: Adolf Dobrovolný.
Drama vyšlo tiskem a nákladem „Moder
Revue“, bylo svého času zadáno Národnímu di-
vadlu, a jeho odmítnutí způsobilo živou diskuss
o tom, do jaké míry mají čeští autoři právo, aby
mohli spatřit své dílo na scéně Národního divadla
Dokud nebylo Vinohradského divadla, byla otáz-
ka ta ožehavější než dnes. Vinohradské divadlo
jež českým autorům ochotně vychází vstříc, ujale
se také právě Karáskovy hry.
Karásek
Borgia
Dobrovolná
Karáskův
Lvovice
Modra
národní divadlo
34
article
Pan Karásek chtěl vytvořit reka titanské síly
jeho Cesare Borgia sní o obnovení imperia, o vlá-
dě nad Římem, o sjednocení Italie, chce nastoupit
dědictví svého antického jmenovce a uskutečnit
jeho touhu — ale i jemu vrahova dýka zabrání
vykonati, co po tři akty vykládá nadšenými slovy.
Autor projevuje patrnou snahu, povznést svěho
reka nad dobro a zlo, vymanit jej z měřítka lidské
morálky, a dívá se na renaissanci se stanoviska
Machlavellího Knížete. Cesare v prvním aktu
rozhoduje násilně o sňatku Isabelly z rodu Borgiů.
a přijímá do svých služeb novíce, o němž netuší.
že je z rodu Medicejských, přichází jej zavraždit.
V druhém aktu ničí úklady kardinálů, kteří osnuji
spíknutí, chtějíce svrhnout papeže a zabít Cesara
ale v třetím aktu, ačkoliv zdaří se mu na chvíi
odstranit nespolehlivé condolliery a dobýt vzpurné
město, hyne zradou Isabolly. Vnitřní drama ode-
hrává se mezi Cesarem a jeho pážetem Angelem
Angelo, jenž přísahal pomstíti smrt svého otce
a Savognaroly na Cesarovi, je jat obdivem k tomu.
který ho přišel zavraždit. Poslouchá jeho nadšená
slova o moci a síle, podléhá mocné osobnosti ne-
přítele svého rodu, a váhá. Dohnán spiklenci, od-
hodlá se k vražednému útoku, ale je zachycen
Cesarem, jenž odpouští, klesá mu k nohám a padne
na konec, chráně jej svým tělem.
Karásek
Borgia
Kníže
Cesar
Isabella
Řím
Angel Angela
Medicejský
35
article
Autor oddává se vášnivě obdivu síly, ženouc
se bezohledně přes mrtvoly a bolesti za velikým
cílem, a dává o ni mluviti Cesarovi plynným ryth-
mem, vzletnými slovy. Ale dramatické spodoben
této síly na jevišti je slabé, aě autor nepostrádá
obratnosti ve stavbě základních rysů dramatu
Exposice probíhá poměrně nejživěji, spiknutí ve
druhém aktu má ještě účinnou scénu, v níž kardí-
nál, jenž spíklence zradil, je sám Cesarem otráven
ale akt třetí, v ležení před Sinigaglií, přelstění
condollierů, návštěvy Isabelly u Lukrecie v ležení
i konečná zrada Isabelly — která condolliery dala
propustit z vězení, aby zavraždili Cesara, nemá
pevné stavby a životní hloubky.
Čte-li se toto drama, vystupuje styl dialog
Cesara a Angela živěji do popředí. Nálada hry
utrpěla však též reprodukcí, která přes všechnu
dobrou snahu herců nestačila, zvlázť v dekla ma
a byla bezradná v rušnějších výjovech hromad-
ných. Hlediště bylo plno premiérového pražského
obecenstva a vyvolávalo neúnavně autora i úěln-
kující.
Cesar
Isabella
Lukrecius
Angel
Sinigaglie
36
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
(Futurístieká moda. — Balkánské vý-
šivky. — Slovácké výšivky a krajky.)
Kdosi jednou řekl, nebo napsal, že špatný
ten sloh, který nedovede se uplatniti v modě
v ženském obleku. To vzali si nesmírně k
srdci futuristé a aby dokázali, že jejich sloh
je dobrý, chopili se mody a na ní uplatňnjí
své umění. Nechci být zlomyslná, ale přece
mi nedá, abych neřekla, že nic jiného nesneslo
by futuristického bláznovství tak lehce, jako
právě moda. Zadívejte se na některou z pe-
strých látek, uchystaných ve výkladech na
bluzičky, a poznáte, že jsou to futuristické
obrazy, zmenšené a nastavované do neko-
nečna. A což ty ozdoby na klobouky! Péra
i květiny! Opravovat přírodu je heslem futu-
ristů a to jeví se teď všady. Protože je však
moda rozmarná jako ženy, nestačí jí jedna
věc, jeden směr. Zašla si pro motivy a barvy
také na Balkán mezi bohatství jihoslovan-
ských výšivek a proto bude letos v modě
roztomilá míchanice, ve které se vyznati bude
pravým uměním. Už je to vidět na klobou-
cích, které opouštějí výkladní skříně a obje-
vují se na hlavách žen. Pravda, některé vy-
padají na hlavě lépe, nežli na stojánku za vý-
kladem. Ale jiné za tol Bude třeba letos
hodně vkusu k výběru klobouku, aby nesvá-
děl ruku karikaturisty k sáhnutí po tužce.
Jsem však přesvědčena, že většina našich
žen, přes největší touhu býti moderní a mít
něco, „co jiná nemá“, zarazí se před futuri-
stickou divokostí a vybere si to nejstřízlivější
Vytýká se ženám, že přijmou s otevřenou ná-
určí i to nejztřeštěnější, jen když je to modou
předepsáno, ale to platí přece jen o výjimkách
a ty netvoří pravidla. Bude to víděti letos.
kdy určitě se přílišné modní výstřelky bud u
prodávati jen velice skrovně. Přece však
Balkán
37
article
možno v letošní modě přivítati něco s radostí
Je to okolnost, že moda ujala se jihoslovan-
ského vyšívání a že se letos více nežli jindy
uplatní krajky. Vedle výšivek jiholovanských
budou v modě také pestré výšivky slováck
a naše ženy jistě nenechají si ujíti tuto příle-
žitost, aby kupováním a nošením slováckýcl
výšivek podporovaly lidový slovácký prů-
mysl. Budou míti originální, rozkošné ozdoby
na bílé bluzičky a šaty a při tom vědomí, že
poskytly výdělku chudým slovenským ženám
Ruce slovenských pracovnic vyrobí jim tak
krásné tylové krajky, které budou letos hodně
v oblibě. Drobné prsty slovenské ženy dove-
dou provésti jehlou na tylu pravé zázraky
Jeden vzoreček rozkošnější druhého. Proč vy-
dávati ohromné peníze za výrobky z ciziny
když můžeme míti krásné a poměrně laciné
věci od svých slovenských sester? Skalický
spolek pro podporování lidového průmyslu
slevenského uspořádá v českých městech vý-
stavky výšivek slováckých a jsem jista, že
naše ženy neopomenou obohatiti svou šatnt
Heda.
těmito pěknými ozdobami.
spolek pro podporování lidový průmysl
38
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Pobavil jsem se ondyno mile na poštovním
úřadě. Dostal jsem nějakou zásilku — pár korun
toho bylo — a poněvadž mě listonoš, roznášejíc
žluté poukázky nezastíhl a nikomu jinému na svě-
tě by takové strašné bohatství nesvěřil — necha
na místě aviso, že mám si peníze vyzdvihnouti na
poště. Na avisu je poznámka, že třeba nějaké le-
gitimace. To je v celku dost pochopitelné.
Vzal jsem s sebou tři: na dráhu, na elektrik
a ještě jednu, kterou se mi potvrzuje, že jsem
nehodným členem redakce atd. Na poště, kde je
mnoho okének, ale většinou uzavřených, mačkalo
se u jednoho otevřeného asi 50 lidí. Pospíšil jsem
si, abych byl 51. A taky jsem se dočkal.
„To jste vy?“ řekl mi úřadník, když vzald
ruky aviso.
„Ano, to jsem ja
„Máte nějakou legitimaci
39
article
Položil jsem všechny tři na okénko. Čelal
jsem, že dvě mi bodí na hlavu, ale zmýlil jsem se.
Tři mu byly málo a chtěl ještě nějakou ouřadní
Takhle prý fotografii s razítkem policie. „Račte
odpustit — ale já ještě nejsem v albu zločinců.“
To prý tak nemyslil. Pak se chvíli díval d
legitimací a zase na mě a prohodil: „Ale tady na
těch fotografiích máte vousy?
„To je ovšem pravdal Ale ujišťuji vás, kdybych
byl věděl, že k vůli té pětce jsem si je měl nechat
růst, nikdy bych se nebyl dal oholit. Také černé
šaty jsem měl na sobě tehdy a dnes mám šedivé —
jestli to snad taky nevadí?
Usmyslil si asi, že mě za moji hubatost vy-
trestá. Ptal se, znám-li někoho, kdo by mi mohl
moji totožnost dokázati.
Vzpomínal jsem chvíli a když už ti za mnou
hubovali, prohlásil jsem, že snad bych mohl při-
vésti porodní babičku a faráře, který mě křtil ..
Byla to smělost, ale pomohla. Svědomitý muž
poznal, že bych pro pětku byl v stavu přivěst
i mrtvé z hrobu, a proto raději mi ji dal a má ji
aspoň i takto kvítovanou, aby byl docela jist, že
nepřišla do nepravých rukou ...
40
article
Na Velký pátek sejdou se herci k obvyklému
svému výročnímu rokování. Každým rokem slý-
cháme nářek na žalostné poměry u kočujících
společnosti, letos pak prý stesky jsou ještě daleko
horší. Cestující blografy dělají společnostem diva-
delním hroznou konkurenci a ztenčují už tak chabý
jejich příjem na minímum. K tomu ke všemu ještě
půl roku již trvající krise hospodářská — slovem,
řada společností živoří a je na rozpadnutí.
Nejsou to však jen kočujíci společnosti, jimž
daří se bídně; i velká městská divadla prožívají
krisi, způsobenou podobnými poměry. Přibylo jieh
se vzrůstem Prahy, dělí se o diváky mezi sebou
a v letech posledních, kdy za každým rohem po-
volen biograf, vážně jsou ohrožena na své existen-
ci. Nelze ovšem namítat nic proti kinematografům
s uměleckým a zušlechťujícím programem; pro rá
velkoměsta je třeba takových podniků stejně, jak
jiných zábavných místností; ale zarmucujícím fak-
tem je, že velká řada blografů — a zase z důvod
Praha