ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c274970-8fcb-11dd-b8bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 40 celkem · entity: person 85, place 57, org 9, work 5
1 masthead
Strana a.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
16. března 1913. Číslo 74
4 article
středně do rozvoje národního života jako celku do pospolitých politických zájmů národa a jež označeny mohou býti souhrnně a krátce jako poli- tika národní. Nebeť v parlamentu, ve kterém v otázkách národně-politických vystupují velké národní sku- piny, mohou čeští poslanci vlivnou, programovou politiku národní sledovati jen tehdy, postupují-l buď všichní, žádného nevyjímajíc, v jediném celku anebo není-li to možno, aspoň v takové formaci která sdružuje několik českých stran v silnou, orga- nisovanou parlamentní skupinu, sledující jednot- nou, důslednou politiku, nechť té či oné toniny Postupují-li však české strany, jak tomu dnes, bez jakéhokoliv pojítka, každá na svou pěst, vzdávají se tím samy vlivu, který by jim jako celku příslušel S parlamentními skupinami o 16, o 14, aneb do- konce o 7 členech, vyjímajíc vzácné případy, nikdo vážně nepočitá; a nejsilnější naše české strany. agrární a sociálně demokratická, musí, postupují- samostatně, posunovati hlavní svou činnost mimo- dek na tu stranu, ve které spočívá těžiště jejicl jako stran zájmových. To pociťuje se dnes, v čet- ných veřejných projevech žaluje se na to, ba mluv se dokonce o úpadku české politiky.
5 article
Jistě se tím nemyslí, že by české strany ne- staraly se dostatečně o různé zájmy jednotlivých vrstev voličských, nýbrž tolik, že z dnešní poli- tiky stran — totiž té, která se skutečně provádí ne té, která se doma hlásá — vymizela ta velká hlediska, která prohlašována byla vždy za obsah nejvyšších našich všenárodních snah. V tom smyslu je to ovšem pravda, ale příčina nezáleží v té čí one straně, nýbrž v tom, že žádná česká strana sama o sobě není s tak velkých úkolů, toliko mohutný český parlamentní sbor — a 1 ten jen za napětí všech sil a za nejobratnějšího využitkování přízni- vých okolností — může tyto úkoly uplatňovati be obav, že nepoměr mezí vytýčenými úkoly a pro- středky k tomu pohotovými nebude nápadný. České snahy politicko-národní patří právě k nejsporněj- ším a nejtěžším problémům v Rakousku. Nedivte se tedy, že ti u nás, kdo lpějí na politických našich ideálech a snahách, od předchůdců převzatých, po- cifují obavy, že roztříštěná politika českých stran povede k jedinému bezpečnému konci: k bezvliv- nosti českých zástupců na poli národní politiky. Jestli něco by nám mohlo býti útěchou, ovšem jitěchou smutnou, je to okolnost, že roztříštěnost není příznakem jen českého tábora, nýbrž že vy- skytuje se i v jiných národních táborech, tak me Němci a i mezi Poláky, třeba zevně jisté jednotné formace jsou zachovány. Odtud lze vysvětlíti mocný vliv, který vláda v parlamentu nepopíratelně vy- konává.
Němec Polák Rakousko
6 article
Závěr z toho všeho činiti nebudu. Volati po shodněm postupu českých stran platí u nás z starou, obnošenou modu. Zaznamenám na místě toho nedávný projev klubu národně sociálního, který se usnesl podniknouti opětně kroky za úče- lem realisování přání Národní rady, aby ve věcech národnostních a jazykových postupováno bylo spo- lečně s ostatními stranami. Měl-li by společný po- stup zde míněný znamenati jen nějaké takové ne- vinné zařízení, z něhož by na konec nemohly vy- cházeti než příležitostné, na jazykově neb národ- nostní útisky si stěžující deputace k vládě nek něco podobného, pak bylo by věru škoda času; spo- lečná deputace, za kterou nestojí pevné společné ústrojí, odhodlané a schopné k důsledkům, nevy. hoví-li se mu, toť pouhý hastroš v zelí. Tak tomute projevu národně sociálnímu dojista rozuměti nelze má-li míti nějaký praktický význam. Společný po- stup a společná organisace jsou přece v nerozluě- ném spojení. Projev tento, vycházející ze strany ze které vyšel bezprostřední náraz k rozchodu Jednotného klubu, je však symptomafický: doka- zujeť, že správná myšlenka na konec přece jen klestí sobě cestu.
národní rada
7 title
Politický přehled.
8 title
Země české.
9 article Omluva posl. Hartla.
Omluva posl. Hartla. Říšský poslanec Hartl, jemuž se přihodila sobotu nehoda, že mu jeho liberečtí voliči nepříme zakázali hlasovati proti údělům, odmítnuvše pří- slušnou část resoluce, uveřejňuje v „Reich. D Volksztg.“ přípis, jímž dovozuje statečné své cho- vání na kritické schůzi voličské. Prohlásil pr s veškerým důrazem, že němečtí poslanci z Čed ani nemohou pomysliti na to, že by hlasovali pre
Hartl Reich
10 article
úděly zemím. Jest prý jich povinností, aby vzhle- dem na posílení zemského výboru proti obstrukci hlasovali proti údělům, toliko kdyby z toho měl vzejíti vážný a osudný spor s něme ckými poslanci z alpských zemí, mohlo by se uvažovati o tom, mohou-li se něm. poslanei z Čech zdržeti hlasování. Uanesení o tom není ještě učiněno, musil prý si prote vyhraditi volnost své- ho rozhodnutí. Na konec vykládá Hartl hlasování jímž protiúdělová resoluce byla odmitnuta jako — pouhé nedorozumění. Z těchto dodatečných se- slabovacích pokusů jest liberecká obstrukční bla- máž teprve jak náleží zřejmá. Posl. Hartl ovšem a teprve pátého dne po schůzi připadl na výmluvu — nedorozumění.
Hartl Posl Čechy
11 article
Z Moravy.
Morava
12 article
Dne 13. března 1913. (K zemským volbám.) Jak jsme již v dřívějších dopisech svých oznámili, jsou naši sociálně demokratičtí autono- misté první, kteří vydali volební provolání kandidátní listinu pro všeobecnou kuril. Tak kandidátní listinu jsme již celou skoro přinesli Dnes je úplna a obsahuje jména 8 říšských po- slanců (Hybeš, Svoboda. Hejmel. Filipinský. Va- něk, Bechyně, Prokeš, Tusar). 4 úřadníků, 1 re- daktora a jednoho obchodníka. Protože dle volebního provolání patří čtvrtá kurie dělni- ctvu, proto není kandidován asi žádný dělník Kandidatury dle okresu jsou: Hybeš (Brno). Ko- nečný (Hodonínl. Svoboda (Dačice). Stejskal (Tře- bíč), Filipinský (Blansko). Vaněk (Boskovicel Časný (Olomouc). Bechyně (Kroměříž). Prokei [Ostrava). Hofman (Val. Meziřičí), Tussr (Přerov). Sololář (Hradiště). Koutný (Kyjov). Rouček (Vy- škov). Z těch dosud měli socitlní demokraté ve svých rukou: Brno, Dačice. Blansko. Boskovice.
Hybeš Svoboda Filipinský Prokeš Tusar Stejskal Vaněk Boskovicel Hofman Koutná Virginie Bechyně Brno ko Dačice Blansko Olomouc Kroměříž Ostrava Val Přerov Kyjov Rouček Boskovice Tussr Sololář
13 article
Ostravu. Provolání sociálně demokratických zutonomistů je vskutku krotké, jak se čekalo Do sněmu to nejde, jako do říšské rady. Zde se musí uhoditi třeba na struny proti německé buržoasii vyděračské, aby se maskovala vlastní obstrukce — německé vyděračské buržoasii po- máhající. Tu se musí jen mimochodem zmírniti třeba požadavek všeobecného práva volebního do obcí — to by při volbách zemských nedělalo dobrou volební náladu. Třeba u nati i nutnost sanace zemských financí, což je jistě rozumnější. nežli známé lidovopokrokové: »My sanovat ne- buemel« Krátce musí se ukázati i na potřebu vybudování školství, mnohých humanitních a ho- spodářských podniků. Nikde v provolání útoky obvyklé na měšťáctvo. Při té příležitosti chceme poukázati na to, že posl. Bechyné mluvívá svoje řeči asi dvakráte. Jeho řeč ve linančním výboru posl. sněmovny dne 5. března o zemských finan- cích je totiž reprodukována jinak v »Rovnosti« jinak v »Hlasu Lidu«. Dle »Rovnosti« mluví se v ní o »české měšťanské většině« ve snému moravském, dle jeho orgánu prostějovského so české měšťácké většině«. Či byla »Rov- nost« špatně korigována? Sociálně demokratick provolání slibuje také kandidáty do městské venkovské skupiny — proto ovšem, aby př kompromisech s pokrokáři moravskými měl jakousi kompensaci pro čtvrtou kurii. Také kandidátní listina katolicko-národní křesťansko-sociální strany pro 4 kurii je ji úplná a vykazuje zlepšení úrovně kandidátů Zmíníme se o ní příště.
Ostrava katolickýnárodní křesťanskýsociální strana
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Albánle.
RakouskoUhersko
15 article
Ubohá „Reichspost“ nenachází sobě útě- chy od samého vypuknutí balkánské války Duševně posílena exerciciemi za eucharisti ckého kongresu radila ze samé křesťanské lásky Rakousku, aby vpadlo Srbům, zaměst- naným válkou v Makedonii, do týla a pomstilo tak hrozné útrapy nebohého konsula Prochas- ky. Když její rady zůstaly marny, nabádala hr. Berchtolda, aby se konečně vypořádal Ruskem a odňal mu na vždy chuť vměšovatí se do věcí balkánských. Když i tu její rady zůstaly nepovšimnuty, obrací své starostlivé oči k Albánii, hněvá se opravdově na lon- dýnskou velevyslaneckou konferenci, že ne- jedná dosti rázně, aby „učinila konec mučed- nictví nešťastného národa arnautského“ Jestliže prý v této věci nebude v brzku roz- hodnuto a Bělehrad a Cetyně se nepodrob přáním, vyslovovaným v Rakousku (rozuměj v redakci „Reichspostu“); anebo jestliže se londýnská konference nezmůže na jednomy- slné usnesení, pak prý zástupce Rakousko- Uherska oznámí krátce, že Rakousko-Uhersko se takovou růzností názorů vázati nedá a sve rozhodnutí provede samo. To jest reichspo- stovské Rakousko učiní samo konec arnaut- skému „mučednictví“, jež záleží v tom, že páni Arnauté dnes už nemohou beztrestně vražditi a loupiti Srby a Bulhary na Kosově a v Makedonii.
Srba Berchtold Arnautý Bulhar Kosův Rakousko Makedonie Rusko Albánie Bělehrad RakouskoUhersko Prochaska
16 article
„Zeit“ jako na zavolání vykládá dnes. kdo je to reichspostovské Rakousko. Jsou to vojenské a klerikální kruhy, které v době kdy ještě sandžak a právo na cestu „au del de Mítrovica“ nebylo ztraceno, sníly o bu- doucím vojenském státu albánském, a nyní když se na Balkáně všechno zvrátilo, neuměj se zbýti tohoto svého albánského snu. Tyto kruhy — píše „Zeit“ — neumějí odvoditi o- gické důsledky z náhlého rozvoje balkán- ských poměrů. V těchto kruzích není vůbe oblíbeno přemýšleti a dokonce ne rychle my- sliti. Tam se ničemu neučí a ničemu se neod- naučí. Věci na Belkáně se změnily, ale star Rakousko se nezměnilo. Ztracenou posíci nut- no rychle opustiti, sice můžeme ztratití sami sebe. Dbejme raději získati na Balkáně nové posice, ne posice přežilé, ale nové, odpovída- jící moderním poměrům.
Mítrovica Ztracená Rakousko Balkán
17 article Budoucí plány Lrkácsovy.
Budoucí plány Lrkácsovy. Zasedání uherského parlamentu bylo dnes uzavřeno a nové, třetí zasedání v tomto období bude zahäjeno dne 5. května. Dr. Lu- kács s hr. Tiszou obdrželi od parlamentu zostřený jednací řád, jenž znemožňuje na pří- ště každou obstrukci, obdrželi od obou sně- moven nový volební řád, jenž zabezpečuje na dále panství šlechtické oligarchie ve sněmov- ně, zbývá tedy ještě učiniti poslední přípravy k novým volbám. Za tím účelem vláda dle sdělení dra. Lukácse podá sněmovně v novém zasedání předlohu o novém rozdělení voleb- ních okresů a předlohu zákona proti volebním přehmatům. Obě předlohy budou ovšem ta- kové, aby ještě více zatlačily do pozadí lid a nemaďarské národnosti. Tím teprve bude Tiszova a Lukácsova volební reforma prove- dena úplně. Za rok od vyhlášení zákona o vo- lebních okresech mohou se provésti nové vol by již dle nového zákona.
Lrkácsův doktor Lu Lukács Tiszův Lukácsův Tisza
18 title
Za hranicemi.
19 title
Jak se rozděli o dobyté země Srbové
Srba
20 article Bulhaří.
Bulhaří. Srbský »Trgovinski Glasnik«, jenž oby. čejně mívá dobré zprávy, oznamuje: »Podle rady srbských i bulharských přátel a za- stanců balkánského spolku hraničná čára mezi Srbskem a Bulharskem půjde kolem Kystendilu, Džumaje, Strumice a Dojranu k Solunu. Tato linie bude zároveň národo- pisnou hranicí mezi Srbskem a Bulharskem Dohoda tato je nejlepší zárukou, že bal- kánský spolek v budoucnosti bude mocným činitelem pro rovnováhu Evropy a spolehli- vým strážcem míru na Balkáně.« Úmluva, která byla mezi obéma sousedy a spojenci uzavřena před válkou, ustanovi hraníci jinak. Podle ní Bulhaři měli dáti Srbsku na pomoc dvé divise proti vardarské armádě turecké, a tomuto pomocnému vojsku měli veleti Srbové. Kromě toho se Bulha zavázali, že na své území pustí silné od- dělení srbské, aby operovalo v Kystendilu a chránilo Sofiji od Turků, jimž by byla sto- lice bulharská padla do rukou v několika dnech, kdyby byli Srbové povolili u Kuma- nova.
Kystendil Džumaja Strumice Bulhar Srba Bulh Turek Srbsko Bulharsko Evropa Balkán Kuma Trgovinski Glasnik
21 article
Vojna začala a Bolhaři podle úmluvy dali dvé svoje divise pod velení srbského generála Štěpána Štěpanoviče, velitele drubé srbské armády. Ale když I. srbská armáda potřela Turky u Kumanova, armáda Štěpa- novičova neměla mnoho práce. Po krutém bojí na Černém Vrchu, kde jen srbsbé voj- sko se bilo, Štěpanovič útokem dobyl Křivé Palanky, Kratova a Kočan a vyrazil na Ovčí pole, kde se s jistotou počitalo, že bude rozhodná bitva. Ale Turci už neměli síly, aby se po bitvě kumanovské zde opřeli, neboť jedva — jedva se udrželi na Prisetu u Prilipu. Štěpanovič měl dolinou Vardaru jíti na Solun, a kdyby to byl učinil, Solun i větší díl Thrakie byly by dnes v srbských rukou a velmi se podobá pravdě, že by v tom případě Srbové nebyli narazili na tu- recký odpor u Bitolje. Bulhaři zatím cítili se slabými naproti Turkům, nemajíce tolik sil, na kolik spojenci spoléhali. Srbsko se bylo zavázalo postaviti do pole 162.000 mužů
Štěpanovič Turek Palanka Kratův Kočan Vardar Srba Bulhar Turec Černý Vrcha polo 162.000
22 article
postavilo dvakráte tolik. Bul- harsko se zavázalo vyvésti do pole 250.00 mužů a vyvedlo, ačkoli bralo i 18leté mla- díky, méně než Srbsko. Proto Srbsko musilo poslati Bulharsku na pomoc své di- víse: timockou prvé výzvy a dunajskou druhé výzvy jež od počátku války s Bul- hary o svém nákladě a chlebě operoval u Drinopole. Tim způsobem se smluvné okolnosti změnily. Srbové nejen že neobdrželi o Bulharů slíbené pomoci, nýbrž sami jim na pomoc poslali dvě divise s mnohými děly kromě toho Bulharům pomahali i jinými věemi, kterých se jim nedostávalo. Pravda, podle smlouvy z měst, vojsky srbskými osvobozených, mají Bulharsku při- padnouti Veles, Prilep, Bitoli a Ochrid. Ale Srbové žádají, aby se v rozdělení dobytých zemí staly změny, které odpovidají změnám vylíčeným. Především na Prilepu a v Bitolj Srbové měli víc padlých, než na všech jiných místech, kde se bíli. Protože o výsledcích války rozhoduje právo vítěze, dlužno, aby Srbové a Bulhai podle svých dobylých vítězství jinak se roz- dělili, než před válkou předpokládalí. Podl toho práva je spravedlivo, aby Bitolj. Prilep (město Marka Králeviče). Veles a Ochrid zůstaly Srbům, kteří v této válce měli nel větší úspěchy a bez jichž pomoci by Bul harům i u Drinopole bylo mnohem tíže nežli jest. Chtějí-li balkánští spojenci, aby spolek jejich nerozborně trval, musejí jej postavit na základ spravedlivosti a to znamená,že především musejí k sobě samým býti spra- vedlivi. Kdyby Srbové, kteří ve válce nej- více dokázali, po válce byli zkráceni, ne- dostal by se tím do budovy balkánského spolku pevný tmel, nýbrž prvek brzkéh rozkladu.
Srba Bulhar Veles Prilep Bitoli Ochrid Bulhai Bitolj Králevič Srbsko Bulharsko Drinopol Prilep
23 article
Otázka válečné náhrady turecké. Sofijskému »Dnevniku« telegrafují z Bě lehradu, že tam přibyl pan Lazar Miju škovič, jenž byl jedním z dvou delegátu Černé Hory na londýnské konferenci. P něm se dostavi delegáti druhých spojených států balkánských, načež započnou společné porady o výši válečné náhrady, kterou poraženého Turecka požádá každý ze spo- jenců zvlášť a všichni dohromady. Druhým předmětem porad bude, maji-li spo- ienci převzíti turécký státn dluh. K charakteristíce Turků. Poražená turecká vojska páchala na útěku úžasné zhovadilosti, jež potom Turci sváděli n vojska vitězů, v čemž jim pomocna byla žurnali- stika Slovanům nepřátelská. Nyní ve Slivně vyhořela turecká škola. Kde by ji mohl zapáliti než Bulhaří, není-li pravda? Německé listy bezpochyby již mají o té nové h- ne nosti bulharské »věrohodné zprávy«. Zatím se podle sofijských listů věc udála tak že tureckou školu slivenskou zapá- lil sám její učitel, Turek jménem ltasar Fechti. Vojenská hlídka bulharská ho zpozorovala když zapalovat, ale skutku již zabrániti nemohla Zatkla ho a dodala soudu, před nimž se přiznal ke svému zločinu.
Lazar Mít Turek Černá Hora spojený stát Turecko Slivno
24 article
O ruské amnestii.
25 article
Jubilejní amnestie v Rusku zklamala Bylo sice vypuštěno z vězení 35.000 lidí ze všech 170.000 uvězněných, ale mezi propuště- nými jsou většinou prostí zločinci a ne poli- tičtí. Ruská veřejnost čekala milost politi- ckým vězňům, ale tato milost byla dána jen v úzkých rozměrech. Amnestie z r. 1904 při narození následnikově byla mnohem širší, tehdy nebylo tolik politických vězňů, jako nyní po bouřlivé revoluční periodě. Čekalo se, že řada ruských spisovatelů, kteří nyní z obavy před trestem dlí v cizině, bude se moci konečně vrátit do vlasti, ale omilostě- ných bylo málo. Z vězení byli propuštěni zná- mý astronom a básník Morozov, který by odsouzen pro báseň na 1 rok do pevnostia před tím krátce si odbyl dvacetiletý žalář v šliselburské pevnosti, dále byl propuštěr publicista Pěšechonov. Ale mezi vyhnane musí zůstat Gorkij, dále moderní básníc Balmont a Minskij, marxista Plechanov
Morozov Pěšechonov Gorkij Balmont Minskij Plechanov Rusko
26 article
Správně asi zachytil náladu ruské společnosti po jubilejní amnestii člen Akademie Arseněv v březnovém čísle „Věstníku Evropy“: „Da- leko nesplnily se naděje, kladené o jubilejní dni v té části, která se týká ulehčení vsudu postrádavších po soudu nebo bez soudu za tak zvaná politická provinění nebo politickou neblagonaděžnost. Nelze proto očekávat, že v blízké době nastanou ony následky, steré obyčejně přivádí amnestie: změkčení protiv. vítězství smiřlivých snah, přechod k nové, radostnější a plodnější periodě státního ži- vota. Ale ani nejšírší amnestie by nezabezpe- čila uspokojení, pokud není zde záruk, že v nejblížší době na dalekých okrajinách zno- vu se neoctnou noví vypovězenci, dokud ne- budou zaručeny svobody, slavnostně slíbené. a dokud zákony nebudou přesně zachovává- ny. Náhražkami těch záruk svobody nemohou být občasné úlevy a amnestie. Po únorových dnech 1913 Rusko stále ještě stojí na rozcestí: dostat je vpřed může toliko rozhodný návrat k zásadám, vyznačeným v ústavním manifestě ze 17. října 1905.
Evropa Rusko akademie Arseněv
27 article
Reformní návrhy v dumě. Ve středu jednala ruská duma o návrzích, tý- kajících se zabezpečení svobody shromážďován a spolčování, jakož i zavedení všeobecného voleb- ního práva. Návrh o zabezpečení svobody spolčo- vací byl schválen dumou, když i ministerstvo vnitra přiznalo, že je třeba změnit dosavadní spolkový zákou a že se již konají k tomu potřebně přípravy. O svobodě shromažďovací prohlásil ministr vnitra Maklakov, že vláda nemůže vzít na sebe vypraco- vání zákona o spolčování. V odůvodňovací řeči kyjevského poslance prof. S. A. Ivanova, ka- deta, byly zajímavé osobní zkušenosti s dnešními shromažďovacími právy. Na jedné přednášce poli- cejní komisař mu hrozil rozpustit schůzi, zmíní-l se o římském papeži. Na jiné schůzi dostalo se mu policejní výstrahy a schůze byla rozpuštěna, když řekl: „právo vlastnictví jest tak vrozeno člověku, že lze je nazvat přirozeným“. Posl. Ern uvedl při- klad, že poslanci Černosvitovu nebyla povolena schůze ve Vladiměři, kde chtěl podat zprávu o čin- nosti III. dumy, poněvadž prý voliči seznámili se s činností dumy v novinách. Duma většinou hlast příznala, že zabezpečení svobody spolčovací jest žádoucno.
Maklakov profesor S A Ivanov Posl Ern Černosvitův Vladiměr
28 article
O potřebě všeobecného volebního práva pro- mluvil posl P. N. Miljukov. Ukázal na to, že dnešní volební právo ruské má jediný úkol: zabez- pečit nadvládu statkářům. Polovice hlasů ve voleb- ních sborech patří statkářům, čtvrtina sedlákům, ostatní čtvrtina na polovinu jest rozdělena me plutokratickými a demokratickými živly městskými. 130.000 ruských statkářů jsou pány ruského poli- tického představitelstva. Jeden statkář platí tolik.
P N Miljukov
29 article
co 4 kupci prvého sboru, 68 měšťanů druhého sboru, 260 sedláků nebo 963 dělníků. Francouzský autor knihy o ruském parlamentě, P. Chal. sympatisující s okťabristy, sám přiznává, že volební oktrojírka z 3. června stala se proto, aby převaha hyla přene- sena ze sedláků na statkáře a tím zabezpečen ko- servativní ráz dumy. Chal navrhuje na zdokonalení velebního práva v Rusku, aby bylo aspoň tolik u- stanoveno, ať sedláci-poslanci jsou volení jen sedlá- ky, ne také statkáří, kteří mají ve volebních sbo- rech zákonem zabezpečenou většinu, za druhé st v gubernských volebních sborech se konají volby dle poměrného zastoupení a za třetí ať jednotlivé kurie jsou přesně vymezeny co do socálních, ná- rodních a geografických hranic, aby vláda neměla možnosti upravovat si je v každém případě dle své potřeby. Chal nebojí se ani negramotnosti ruského sedláka a správně poukazuje na to, že ne- gramotnost neznamená také nechápavost a že ru- ský sedlák dovede výborně bránit své zájmy, i když nezná číst a psát. Příklad Srbska a Bulharska, kde hned po osvobození bylo zavedeno všeobecné vo- lební právo, dokazuje, že to jen prospělo všeobec- nému vzdělání a národnímu heroismu. Miljukov vyzýval poslance, aby se postarali o zavedení vše- obecného volebního práva dříve, než se stane po- sledním prostředkem k uspokojení občanstva a spas sení koruny. Po těchto slovech v dumě nastala taková vřava na pravé straně, že Miljukov byl zbaven dalšího slova, ale většina dumy odmítla dát „zadostučinění krajní pravici.
Miljukov Chala Rusko Srbsko Bulharsko
30 article
Spor o místo
31 article
Stane se to patrně pravidelným zjevem, že při každé dvorní slavnosti předseda hosudarstvenné dumy bude nucen hájit vůči dvornímu ceremo- niáři důstojnost národního představitelstva. Úpor- nost, s jakou ceremoniář při dvorních slavnostech odmítá postavit zástupce dumy na roveň členům státní rady, připomíná staré ruské spory o »městní- čestvě«, o místa, která jednotlivým bojarům podle jich hodností přináležela. Spory o městničestvo se kdysi vybíjela všechna politická energie ruské šlechty. Nynější předseda dumy, Rodzjanko, jest si také vědom své povinnosti vůči dumě a vy- nucuje si náležité místo proti disposicím dvorního ceremoniáře. Loni při slavnostech v Moskvě od- mítl proto účast, nyní při petrohradských slav- nostech, kdy zase měla být duma odstrčena a její členům vykázána postranní místa za sloupy v ka-
Rodzjanko Moskva
32 article
Třemšína, Mehelníka dnes o prázdninách zabloudí občas leda osamělý poutník. A do- brav se k výšině, nalezne tu leda trochu nepohodlí a spoustu kamení. A přec ty vrchy, vedle rozhledů velkolepých mají kouzla svých pověstí! Jen podnítit kouzlo podepřít snahu! Těžkou stavbu provádět na odlehlém vrchu, kámen a cihly sem dovážet je příliš nákladno. Však dřevěná stavba ve středu hlubokého lesa? To by už nebyl úkol tak nesnadný! Tím spíše, kdyby tu nebo onde dala se najít cestička přímo k věcnému zájmu nebo aspoň k blahovůli majitele po- zemku! Znovu postavit kamenný středověký hrad, je drahocenný přepych. Však nějaký okop s hradbou pořídit? A vztýčit podle vzorku sruby a věže, pavlány a patra staro- žitného dřevěného hradu slovanského? Ajtaí Úkol poměrně snadno dostupný. A jak do- vede elektrisovat obecný zájem, taková po- dívaná v kraji! Dají-li si slovo povolant činitelé, takový spolek tisícihlavý, vlád- noucí činorodou silou své organisace. schopný povzbudit a získat všeliké zdroje živé síly, ctižádost majitelů panství a půdy. životnější zájmy okolních měst a obcí, spo- lečností a jedinců! Jaké divy tvůrčí, vý- znamné a vzácné šťastným spřežením sil. možno tu kouzlit ze zeměí
Třemšín
33 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Jiří Karásek ze Lvovic: „Cesar Borgia“. Drama renaissanční o třech dějstvích. Poprvé na Vinohradském divadle v pátek 14. břez- na. Režie: Adolf Dobrovolný. Drama vyšlo tiskem a nákladem „Moder Revue“, bylo svého času zadáno Národnímu di- vadlu, a jeho odmítnutí způsobilo živou diskuss o tom, do jaké míry mají čeští autoři právo, aby mohli spatřit své dílo na scéně Národního divadla Dokud nebylo Vinohradského divadla, byla otáz- ka ta ožehavější než dnes. Vinohradské divadlo jež českým autorům ochotně vychází vstříc, ujale se také právě Karáskovy hry.
Karásek Borgia Dobrovolná Karáskův Lvovice Modra národní divadlo
34 article
Pan Karásek chtěl vytvořit reka titanské síly jeho Cesare Borgia sní o obnovení imperia, o vlá- dě nad Římem, o sjednocení Italie, chce nastoupit dědictví svého antického jmenovce a uskutečnit jeho touhu — ale i jemu vrahova dýka zabrání vykonati, co po tři akty vykládá nadšenými slovy. Autor projevuje patrnou snahu, povznést svěho reka nad dobro a zlo, vymanit jej z měřítka lidské morálky, a dívá se na renaissanci se stanoviska Machlavellího Knížete. Cesare v prvním aktu rozhoduje násilně o sňatku Isabelly z rodu Borgiů. a přijímá do svých služeb novíce, o němž netuší. že je z rodu Medicejských, přichází jej zavraždit. V druhém aktu ničí úklady kardinálů, kteří osnuji spíknutí, chtějíce svrhnout papeže a zabít Cesara ale v třetím aktu, ačkoliv zdaří se mu na chvíi odstranit nespolehlivé condolliery a dobýt vzpurné město, hyne zradou Isabolly. Vnitřní drama ode- hrává se mezi Cesarem a jeho pážetem Angelem Angelo, jenž přísahal pomstíti smrt svého otce a Savognaroly na Cesarovi, je jat obdivem k tomu. který ho přišel zavraždit. Poslouchá jeho nadšená slova o moci a síle, podléhá mocné osobnosti ne- přítele svého rodu, a váhá. Dohnán spiklenci, od- hodlá se k vražednému útoku, ale je zachycen Cesarem, jenž odpouští, klesá mu k nohám a padne na konec, chráně jej svým tělem.
Karásek Borgia Kníže Cesar Isabella Řím Angel Angela Medicejský
35 article
Autor oddává se vášnivě obdivu síly, ženouc se bezohledně přes mrtvoly a bolesti za velikým cílem, a dává o ni mluviti Cesarovi plynným ryth- mem, vzletnými slovy. Ale dramatické spodoben této síly na jevišti je slabé, aě autor nepostrádá obratnosti ve stavbě základních rysů dramatu Exposice probíhá poměrně nejživěji, spiknutí ve druhém aktu má ještě účinnou scénu, v níž kardí- nál, jenž spíklence zradil, je sám Cesarem otráven ale akt třetí, v ležení před Sinigaglií, přelstění condollierů, návštěvy Isabelly u Lukrecie v ležení i konečná zrada Isabelly — která condolliery dala propustit z vězení, aby zavraždili Cesara, nemá pevné stavby a životní hloubky. Čte-li se toto drama, vystupuje styl dialog Cesara a Angela živěji do popředí. Nálada hry utrpěla však též reprodukcí, která přes všechnu dobrou snahu herců nestačila, zvlázť v dekla ma a byla bezradná v rušnějších výjovech hromad- ných. Hlediště bylo plno premiérového pražského obecenstva a vyvolávalo neúnavně autora i úěln- kující.
Cesar Isabella Lukrecius Angel Sinigaglie
36 article Modní hlídka.
Modní hlídka. (Futurístieká moda. — Balkánské vý- šivky. — Slovácké výšivky a krajky.) Kdosi jednou řekl, nebo napsal, že špatný ten sloh, který nedovede se uplatniti v modě v ženském obleku. To vzali si nesmírně k srdci futuristé a aby dokázali, že jejich sloh je dobrý, chopili se mody a na ní uplatňnjí své umění. Nechci být zlomyslná, ale přece mi nedá, abych neřekla, že nic jiného nesneslo by futuristického bláznovství tak lehce, jako právě moda. Zadívejte se na některou z pe- strých látek, uchystaných ve výkladech na bluzičky, a poznáte, že jsou to futuristické obrazy, zmenšené a nastavované do neko- nečna. A což ty ozdoby na klobouky! Péra i květiny! Opravovat přírodu je heslem futu- ristů a to jeví se teď všady. Protože je však moda rozmarná jako ženy, nestačí jí jedna věc, jeden směr. Zašla si pro motivy a barvy také na Balkán mezi bohatství jihoslovan- ských výšivek a proto bude letos v modě roztomilá míchanice, ve které se vyznati bude pravým uměním. Už je to vidět na klobou- cích, které opouštějí výkladní skříně a obje- vují se na hlavách žen. Pravda, některé vy- padají na hlavě lépe, nežli na stojánku za vý- kladem. Ale jiné za tol Bude třeba letos hodně vkusu k výběru klobouku, aby nesvá- děl ruku karikaturisty k sáhnutí po tužce. Jsem však přesvědčena, že většina našich žen, přes největší touhu býti moderní a mít něco, „co jiná nemá“, zarazí se před futuri- stickou divokostí a vybere si to nejstřízlivější Vytýká se ženám, že přijmou s otevřenou ná- určí i to nejztřeštěnější, jen když je to modou předepsáno, ale to platí přece jen o výjimkách a ty netvoří pravidla. Bude to víděti letos. kdy určitě se přílišné modní výstřelky bud u prodávati jen velice skrovně. Přece však
Balkán
37 article
možno v letošní modě přivítati něco s radostí Je to okolnost, že moda ujala se jihoslovan- ského vyšívání a že se letos více nežli jindy uplatní krajky. Vedle výšivek jiholovanských budou v modě také pestré výšivky slováck a naše ženy jistě nenechají si ujíti tuto příle- žitost, aby kupováním a nošením slováckýcl výšivek podporovaly lidový slovácký prů- mysl. Budou míti originální, rozkošné ozdoby na bílé bluzičky a šaty a při tom vědomí, že poskytly výdělku chudým slovenským ženám Ruce slovenských pracovnic vyrobí jim tak krásné tylové krajky, které budou letos hodně v oblibě. Drobné prsty slovenské ženy dove- dou provésti jehlou na tylu pravé zázraky Jeden vzoreček rozkošnější druhého. Proč vy- dávati ohromné peníze za výrobky z ciziny když můžeme míti krásné a poměrně laciné věci od svých slovenských sester? Skalický spolek pro podporování lidového průmyslu slevenského uspořádá v českých městech vý- stavky výšivek slováckých a jsem jista, že naše ženy neopomenou obohatiti svou šatnt Heda. těmito pěknými ozdobami.
spolek pro podporování lidový průmysl
38 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Pobavil jsem se ondyno mile na poštovním úřadě. Dostal jsem nějakou zásilku — pár korun toho bylo — a poněvadž mě listonoš, roznášejíc žluté poukázky nezastíhl a nikomu jinému na svě- tě by takové strašné bohatství nesvěřil — necha na místě aviso, že mám si peníze vyzdvihnouti na poště. Na avisu je poznámka, že třeba nějaké le- gitimace. To je v celku dost pochopitelné. Vzal jsem s sebou tři: na dráhu, na elektrik a ještě jednu, kterou se mi potvrzuje, že jsem nehodným členem redakce atd. Na poště, kde je mnoho okének, ale většinou uzavřených, mačkalo se u jednoho otevřeného asi 50 lidí. Pospíšil jsem si, abych byl 51. A taky jsem se dočkal. „To jste vy?“ řekl mi úřadník, když vzald ruky aviso. „Ano, to jsem ja „Máte nějakou legitimaci
39 article
Položil jsem všechny tři na okénko. Čelal jsem, že dvě mi bodí na hlavu, ale zmýlil jsem se. Tři mu byly málo a chtěl ještě nějakou ouřadní Takhle prý fotografii s razítkem policie. „Račte odpustit — ale já ještě nejsem v albu zločinců.“ To prý tak nemyslil. Pak se chvíli díval d legitimací a zase na mě a prohodil: „Ale tady na těch fotografiích máte vousy? „To je ovšem pravdal Ale ujišťuji vás, kdybych byl věděl, že k vůli té pětce jsem si je měl nechat růst, nikdy bych se nebyl dal oholit. Také černé šaty jsem měl na sobě tehdy a dnes mám šedivé — jestli to snad taky nevadí? Usmyslil si asi, že mě za moji hubatost vy- trestá. Ptal se, znám-li někoho, kdo by mi mohl moji totožnost dokázati. Vzpomínal jsem chvíli a když už ti za mnou hubovali, prohlásil jsem, že snad bych mohl při- vésti porodní babičku a faráře, který mě křtil .. Byla to smělost, ale pomohla. Svědomitý muž poznal, že bych pro pětku byl v stavu přivěst i mrtvé z hrobu, a proto raději mi ji dal a má ji aspoň i takto kvítovanou, aby byl docela jist, že nepřišla do nepravých rukou ...
40 article
Na Velký pátek sejdou se herci k obvyklému svému výročnímu rokování. Každým rokem slý- cháme nářek na žalostné poměry u kočujících společnosti, letos pak prý stesky jsou ještě daleko horší. Cestující blografy dělají společnostem diva- delním hroznou konkurenci a ztenčují už tak chabý jejich příjem na minímum. K tomu ke všemu ještě půl roku již trvající krise hospodářská — slovem, řada společností živoří a je na rozpadnutí. Nejsou to však jen kočujíci společnosti, jimž daří se bídně; i velká městská divadla prožívají krisi, způsobenou podobnými poměry. Přibylo jieh se vzrůstem Prahy, dělí se o diváky mezi sebou a v letech posledních, kdy za každým rohem po- volen biograf, vážně jsou ohrožena na své existen- ci. Nelze ovšem namítat nic proti kinematografům s uměleckým a zušlechťujícím programem; pro rá velkoměsta je třeba takových podniků stejně, jak jiných zábavných místností; ale zarmucujícím fak- tem je, že velká řada blografů — a zase z důvod
Praha