ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e5ac020-8f0d-11dd-b170-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 37, org 7, person 28, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 16. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 74.
4 article
Ma ranní avečerní llsty předplání sel V Prane v administrasti na měsle. . . . . SK — na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dveji denáškont a měsle. . . . na čtvrt lsta : . . . 7 K esk ve Elialkáchí na měsio . . . . . 2 X 80 Poštoni na měsio. . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 Kaoh s dvoji zásilkou na měsic. . .- na čtvrt ieta : . . .Ke Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 17. března v ob- vyklou hodinu polední.
Ma Praha SK
5 article Odpověď balkánských spo- jencův.
Odpověď balkánských spo- jencův. V pouhých šest bodů shrnulí vítězní spojenci balkánští své podmínky míru s Tureckem a sdělili je ve čtvrtek zástupcům velmocí evropských. Ale nejinak než jakoby každý z těch šesti bodů byl kaleným šípem, jenž proklál srdce evropské civilisace, tak soptí a zuři dnes valná část německého a vídeňského tisku. Hříchu sebezneuctění prý by se do- pustili zástupcové velmocí evropských. kdyby tyto neslýchaně přepjaté a zpupné podmínky svazu balkánských států Ture- cku chtěli doporučovat, nad tož vnucovat. Naopak, nyní ať se zastanou a ujmou ubo- hého Turecka, které se v druhém oddílu války tak statečně bránilo, že prokázalo tím znovu svou životní sílu a zasluhuje, aby bylo Evropou nikoliv obětováno, nýbrž podchyceno a zachráněno před úplnou zá- hubou, jež mu hrozí z neslýchaně krutých podmínek vítězů. Vůči tomu poplachu a křiku Turkofili po Evropě nutno především přihlédnouti k autentickému znění té odpovědí spojených států balkánských. Bulharská úřadní zpráva ze dne 14. t. m. takto je podává: „Spojené balkánské státy přijímaj sprostředkování (velmocí) za těchto pod- mínek: 1. Za základ jednání o territoriálních hranicích mezi Tureckem a spojenými stá- ty budiž přijata čára: Rodosto a mys Malatra, s vyloučením poloostrova Gal- lipolského, jenž zůstane Turecku. Veške- ré západně od této čáry rozlo- žené území, s Drinopolí a Ska- drem, musí býti Tureckem postou- peno spojencům. 2. Turecko postoupí o strovy v mo- ři Egejském. 3. Ohledně Kréty zřekne se všech nároků na ni 4. Turecko zásadně svolí ku pla- cení válečné náhrady spojencům. jejíž výše bude stanovena při konečném uzavření míru, jakož i ku placení zvláštních náhrad za škody způsobené v době před válkou. Při poradách o tomto odškodněn zúčastní se spojené státy.
Gal Turecko Evropa spojený stát Kréta
6 article
5. V konečné smlouvě o mír vyhražují si spojené státy balkánské zajistiti ochranu svým státním občanům a jich obchoduv říší osmanské, jakož i upraviti otázku ná- rodnostní a bezpečnost pravoslavných církví a státoprávní postavení svých sou- rodáků, kteří jsou příslušníky říše osman- 6. Válečné operace nebudou přeruše- ny.“ — Toť vše. Na těchto základech, zní dnes hlučný soud z táborů Turkofilů, není velmocem evropským možno prostředkovati, poně- vadž předem vědí, že Turecko na tyto vražedné podmínky naprosto a nikdy nepřistoupí. ské. „Obzvláště jest úplně vyloučeno, že by hranice mezi Tureckem a Bulharskem mohly býti pošinuty až po Rodosto, t. j. až k Marmorskému moři, poněvadž by to znamenalo přímé ohrožení Cařihradu a mořských úžin (Dardanel a Bosporu) se strany Bulharska“ — soptí ku př. „Ham- burger Nachrichten“. „I kdyby pak Ture- cko, mimo nadání, svolilo postoupit Dri- nopol, tož dlužno ohledně Skadru na tom setrvati, že sobě velmoci vyhra- dily rozhodnouti o tomto městě samy, jest známo, že chtějí nechati Skader Al- báncům i tehdá, kdyby ho Černohorci do- byli. Rovněž tak nemůže býti řeči o od- stoupení egejských ostrovů balkán- ským státům; neboť i o těchto ostrovech chtějí velmoci samy rozhodnout, což při mezinárodním významu ostrovů těch, vzhledem na rovnováhu ve Středozemním moři jest samozřejmo. Jak velmocí smýšlí o otázce válečné náhrady, pruský list do- sud neví, ale má za to, že i zde vyhradí sobě rozhodné slovo, poněvadž týká se ta- to otázka finančních zájmů četných věři- telů Turecka po Evropě, čímž nabývá rá- zu otázky mezinárodní. — „Hamburger Nachrichten očekávají, že velmoci setrvají na stanovisku své společné nóty, kterou v prosinci poslaly Turecku. V té prý je dán základní půdorys budoucího míru „a při tom musí zůstati“.
Marmorský Al Černohorec Turecko Bulharsko Cařihrad Dardanely Bospor Ham Evropa
7 article
Vídeňský tisk s „N. Fr. Presse“ v čele, bouří proti balkánským spojencům jako proti svévolným, bezohledným vydřidu- chům, kteří si z celé Evropy frivolně šašky tropí a opovažují se požadovat, aby strpěla takovéto zašlapání Turecka. Však to mu prý Evropa nikdy dopustit nemůže, aby Turecko takto bylo pokořeno a z Evropy vytlačeno, aby skleslo s velmoci evropské na pouhou asijskou polomoc. Ne, ne, tak to dále jíti nemůže. Balkánské státy pře- pialy luk tak silně, že už nemůže se vrátit do předešlé podoby. Sobě samým zú- staveny, nebyly by prý balkánské státy nikdy s Tureckem hotovy (ll) Proto nechť prý velmoci rychle uchopí se outku, obešlou zástupce balkánských stá- tů do Londýna, nařídí ihned příměří na bojišti, prosadí přijeti společné pro- sincové nóty své za základ míru a konecí Rychle, rychle odmrštit požadavky států balkánských, zní heslo Turkofilů v Berlí- ně, Vídni i Londýně [„Times“, ať nedojde ke katastrofě v Cařihradě a k zoufalství vlády turecké, „Velmoci“, volá berlínská všeněmecká „Tägliche Rundschau“, „mají veškeru příčinu přispěti Turecku aspoř blahovolnou nestranností a zvláště troj- spolek s Rakousko-Uherskema Německem v čele. Neboť co se nyní na ji- hovýchodě evropském dokonává na újmu Turecka, děje se zároveň též ke škodě obou středoevropských mocností císař- ských. Jsouť ony a zůstanou s osmanskou říší proti germánobornému Všeslovanstvu přírozenými spojenci. Nechť tedy v posled- ní chvíli zachrání, co se ještě zachránit dá.“ A sice jde berlínskému listu zejména a pře- devším o to, „aby nemuselo plati Turecko válečnou náhradu, poněvadž m dnes Turecko ke znovu zbudování své říše peněz zapotřebí víc než kdy jindy.“ Což Včasně a výborně odpověděl všem těmto žalujícím a zlořečícím přátelům po- ražené osmanské despocie včera mi- o tol
Sobě Evropa Turecko Londýn Vídeň Times Cařihrad Rakousko Německo Tägliche Rundschau
8 article
nistr zahraničních záležitostí Bulharska p. Gešov. Když byl přečetl iden- tickou nótu, poslanou spojenci balkánský- mi velmocem evropským a upozornil, že prostředkování velmocí dle čl VI. haagské konference není závazným pravil s obzvláštním důrazem: „Musím kategoricky prohlásiti, že byť s Bulharsko sebe více přálo miru, tento min musí úplně odpovídati obrov- ským obětem předpříměřím a ci telným ztrátám po znovuzahá- jení války, tím spíše, že znovuzahájen toto bylo vyvoláno odporem nové mladotu- recké vlády přes jednomyslné rady velmoc a neméně jednomyslné usnesení velkého di vanu, svolaného Kiamilem. Nejprostší poci spravedlnosti žádá, aby se nám dal vícenežto, čím bychom se byli spoko- jili dříve. Jen lidé s nedostatečnou soud- ností mohou tvrditi, že po znovuzahájen války nedocílili jsme pozoruhodnějších vý- sledků. Že bylo zabráněno dlouho chystané- mu vyloděníTurků, že byla zničena turecké obrněná loď v přítomnosti všech válečných lodí, dále památná porážka u Bulairu, kde
Bulharsko Bulair
9 article
Turci dle vlastního přiznání měli více než 14.000 mrtvých a raněných, pak že nepři- tel nemůže se odvážiti z opevnč- ní, za nimižseskrývá, přes veliké posily, jež stále ještě mohl čer- pati z obyvatelstva, které je pětkrát větší než naše, všechno to jsou skutečnosti které v souvislosti se skvělým dobytím Ja- niny našimi spojenými Řeky nezvratně do- kazují, že nepřítel nemá práva nyní žádati příznivějších podmínek, než j aké mu by- ly delegáty spojenců předlože ny během mírového jednání Londýně a kterétehdy taklehko- myslně zamítl. Bylo tudiž, jak za to máme, zcela po právu, že spojenci v zpo- mněli těchto podmínek v odpo- vědi, která dnes byla odevzdána velmocem o jejich sprostředkování. „Věcí velmocí jest nyní vysloviti se tom, co se má spojencům dostati po nových velkých obětech, jež sami nezavinili, a dou- fáme, že jejich nález bude takový, že přijet jeho vlastní moudrostí a spravedlností bude umožněno oběma částem. Tak odpověděl bulharský státník z národ svůj i za celý svorný svaz balkánský všem nepřátelům a háncům jižního Slovan- stva v hodině dějinné —— bohdá, v předve- čer pádu Drinopole a Skadrní
Turek Řek Londýn Drinopol Slovan
10 article Posl. dr. F. Fiedler o situaci
Posl. dr. F. Fiedler o situaci (Řeč pronesená dne 14. t. m. na valné hromadě mísini organisace národní strany svobodomyslné v Karlíně.) Základní myšlenka postupu českých poslan- ců, která proklestila sí teprve po veletrpkých zku šenostech mezi nimi uznání, směřovala k tomu. aby čeští zástupci získali v parlamentě i vládě vliv takový, který by zaručoval, že v řízení toho- to státu zavládne trvale směr, odpovídající opráv- něným tužbám českého národa. Za poměrů, jak se byly tehdy na říšské radě i českém sněmu vývi- nuly, ustálilo se přesvědčení, že k cíli tomu bu- de lze dospěti sjednoceným postupem českým na sněmu i na řišské radě a odklizením nejsporněj- ších otázek na domácí půdě mezi Čechy a Němci Proto zřízen nejprve Svaz sněmovních poslanců později pak k povalení soustavy Blenerthovy „be, nás proti nám“ Jednotný klub, a nastoupena ce- sla svízelného vyjednávání o dohodu česko-ně- meckou. Šlo o to, aby pro mezidobí, než dohodou
Posl doktor F Fiedler Němec Blenerthův Karlín Čechy organizace národní strana
11 article
česko-německou a v důsledku toho úpravou po- měrů na sněmu i říšské radě a ve vládě by na dešlo trvalé vyjasnění, volena byla taková cesta politického postupu, kterou by splnění vytknuté- ho cíle bylo připravováno, při tom však zameze- no, aby nebyl zaražen vývoj českého života o- světového, hospodářského, sociálního, pokud je na státním zřízení závislý. Tím nastoupena ne- vděčná cesta politiky vyčkávací se všemi její sví- zelemi, jaké jsou: zdánlivá nerozhodnost, nevy jasněnost, těžká pochopitelnost v širších vrstváeh voličských. Tato politika vyčkávací vycházela z předpo- kladu, že politické mezidobí uspíšením dohody če- sko-německé bude krátké, a že se strany vlády její orgánů vystříháno bude všeho, co by z naš strany musilo vykládáno býti jako akt proti nám namířený. Předpoklady tyto se nesplnily tak, jak bylo počitáno. Dohodovací jednání narazila na překáž- ky mnohem těžší, než jaké byly předvídány. Ne naší neochotou. V zemském zřízení, ve kterém soustředěny německé požadavky po národnostn samosprávě, označíli jsme záhy a zcela přesně až kam v zájmu jednoty zemské může naše smíř- livá ochota jíti. Naproti tomu kladen se strany německé houževnatý odpor, když šlo o naše poža- davky na půdě úpravy jazykového práva před ú- řady státními a samosprávnými, takže zde svízeln a zdlouhavá jednání uvázla, nehledíe k tomu, žev
12 article
otázce reformy zemského volebního řádu nenašl jsme žádoucího porozumění. Se strany vlády pak porušena byla v náš neprospěch neutralita, již za- chovávati po dobu vyjednávání bylo nepsanou sice ale tím vážnější povinností vlády. Byly to jazyko- vý výnos Hochenburgrův a soudcovská jmenování jež přivodily dnešní nepříznivý stav dohodovacího jednání. Zvláště Hochenburgrovým jednostranným zasáhnutím do jazykových poměrů podnícena na naší straně nedůvěra, lze-li naditi se spravedli- vého pro nás rozřešení těch jazykových otázek při kierých přísluší vládě rozhodující slovo, t.j otázek, jež shrnují se obvyklým názvem vnitřníh úřadního jazyka. Proto, postaveni byvše na pod- zím před otázku, má-li po prázdninovém přeruše- ní býti v dohodovacích jednáních pokračováno zaujali jsme toto stanovisko: Předně musíme vě- děti, zaručí-li nám ostalní v dohodovacím jednán zúčastněné strany projednání zemské volební re- formy ještě v prvním období, po druhé musí nám býti zaručeno, že Hochenburgrův jazykový výnos nebude vůbec prováděn, a konečně musíme na- před poznati stanovisko vlády v otázce vnitřního úřadního jazyka; teprve až v těchto směrech bude nám dáno vyjasnění, poradí se náši poslanci rozhodnou, má-lí býti v dohodovacích jednáníc pokračováno.
Hochenburgrův
13 article
Odpověď vládní v otázce vnitřního úřadníh jazyka neuspokojila. Vláda na místě, aby předlo- žila nám přesně formulovaně, s naprostou urči- tostí její stanovisko vyznačující návrhy, obmezila se na to, že podala nám pouhá, povšechně znějí a různé výklady připouštějící zásadní hledisk v těch bodech pak, kde z těchto mlhavých hle- disek bylo lze vyčísti určitější stanovisko, vyzní- valo tak, že musili jsme ho uznati s našeho stano- viska za nepřijatelné. Vláda prohlásila nám a po- zději i Němcům, že zásadní svá hlediska přepra- euje v přesné formulace, které nám sdělí. Tim vlastně otázka, bude-li s naší strany v dohodo- vacích jednáních pokračováno čili nic, odročena až dotud, dokud nebudou nám známy přesné for- mulace vládního stanoviska o vnitřním úřadním jazyku. Jde při tom o látku obtížnou a spornou. Neboť v naztrání na rozsah češtiny a němčiny ve vnitřním úřadování, jmenovitě na zachování platnosti němčiny v některých úkonech u státních úřadů a ústavů, panuje podstatný rozdil názorů mezi námi na jedné a vládou i Němci na druh straně. Se stanoviska našeho nemůžeme se brá- V drobném prodejlt ranni díslo o sobě . . pa Sh večernl .. . . . . za d h Ve fllálkách na venkovš ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h Inaeráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty příjima sdministraco v Marianské ul., l. Tam nacházejí su těs redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevrneaii
Němec sh
14 article
niti proti zachování němčiny jako vnitřního jazyka jen v těch úkonech služebních, ve kterých z prak- tických důvodů jeví se toho nezbytná potřeba (na př. v internacionálních a interterritoriálních stycích na poště, nebo v korespondenci zemských instancí s centrálními): u Němců a vlády má vniíř- ní úřadní němčina širší význam, jsouc prostřed- kem udržujícím a utužujícím správní centralisaci zrovna tak, jako na př. jednotná kostra státního správního ústrojí, soustřeďující konečná rozhod- nutí ve vídeňských centrálách. Uvážíme-li tyto obtíže, uvážíme-li dále, že i otázce zevního úřadního jazyka při státních úřa- dech zůstavila jednání mnohé mezery, že v olázce jazykového úřadování samosprávného jsme dnes vlastně tam, kde jsme byli na samém začátku do- hodovacích jednání, přimyslíme-li si k tomu ještě. že o bezpečném projednání reformy zemského vo- lebního řádu nebylo nám dosud dáno žádaného ujištění, ač prohlásili jsme to za nezbytnou pod- mínku prvního období vyrovnacího, snadno změ- říme, jaké balvany překážek musí býti ještě pře- konány, aby došlo se k zakončení jen prvního ob- dobí jednání českoněmeckého. A k tomu ještě ne- utěšené poměry politické uvnitř českého tábora jaké nastaly po rozchodu sněmovního Svazu a říš- ského Jednotného klubu, které nejsou podle to- ho, aby upevňovaly smiřlivou náladu, zvláště když účastní se nyní dohodovacích jednání činně ze všech českých stran jen dvě.
Němec
15 article
Situace vyrovnání je tedy nejistá, nejisté její zakončení. Na tom nezmění nic hrozby o finanč- ním vyhladovění země, které měly by mířeny býti jen do zodpovědných řad německé obstrukce. Ale říšská rada nestojí. Malý finanční plán, jimž splá- címe dluh státnímu úřadnictvu a zřízenectvu a po- síliti chceme zemské finance, není ani hotov a již posunují neviditelné ruce pod různými tituly na jeviště velký finanční plán, již ohlašují se účty ne- šťastné politiky zahraniční ve formě úhrady ste- milionových nákladů mobilisačních, po neblahém příkladu německého, francouzského, ruského se- silování vojska začinají i u nás ostýchavě, n zkoušku proskakovati zprávy o zvýšení kontingen- tu branců a kdož ví, jestli miliardová válečná kon- tribuce, projektovaná v Německu k účelům vojen- ským, nenadchne některého berního přehorlivce Rakousku k následování. Bude možno, aby čeští poslanci za poměrů takto se připravujících se- trvali v pološeru dosavadní vyčkávací politiky, aby svou říšskou politiku udržovali na dále v zá- vislostí od osudů dohody českoněmecké, ač osud teto není jenom v jejich vlastních rukou, nýbrž daké v rukách Němců a vlády? Nechť bude osud vyrovnání jakýkoliv, sama sebou příkvačí nutnost. aby čeští poslanci rozhodli se o určitém, vybra- něném směru politickém.
Němec Německo Rakousko
16 article
Jaký by to měl býti směr, o tom mluviti dnes bylo by předčasno. Rozhodnými budou poměr náš ke vládě a parlamentním stranám, ale ještě více poměry mezi stranami v českém táboře. Na těchto poměrech záviseti bude, zda sledovati budou jed- notlivé české strany každá na svůj vrub dále svoji dnešní stavovskou, třídní, sociální politiku, hledice při tom ovšem také k běžným, to jest takovým otázkám národním, které událostmi dne vynořují se nad hladinu našeho národního života a rozčeřují tuto na chvíli, či zda dovedou se povzněsti k to- mu, aby vedle této dojista nezbytné a oprávněné zájmové politiky sledovaly také programovou poli- tiku národní vyššího slohu. Jinými slovy, směr pří- štího postupu českých poslanců záviseti bude na tom, podaří či nepodaří-li se sjednati mezl nimi aneb aspoň mezí většinou z nich ne snad jednot- nost, kterou hospodářské, stavovské, sociální růz- nosti a vyhraněný strannický smysl voličstva vylu- čují, nýbrž nějakou — ať již formálními stanovami zpečetěnou nebo jen od strany ke straně bez sta- nov smluvenou — shodu o společném postupu v oboru takových záležitostí, jež zasahují bezpro-
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — (Kronika.) Touláte se rádi kra- jem a máte své zkušenosti. Jako lidé a kniby. také místa v kraji mají své osudy. O prázd- ninách navštívili jste proslulý bod, kam jste už dávno měli namířeno. Má takovou po- věsť. Tisíce a tisíce lidiček sem se sbíhá aby viděli a poznali. Uprostřed šumného nadšení davu sklamáni se tážete: co sem vlastně přilákalo takové množstvi? Jinde zase, osamělí poutníci, stanuli jste nad obra- zem krajiny, který vás unesl. A opět se tá- žete: proč tu není nikoho, aby s vámi stejně viděl a žasl? Čím to, nikdo sem nepřichází. nikdo o místě neví, nikdo na cestu sem ne- mysli? Mají tak své osudy mista v krajil Proslulý Brocken v Harzu je takové požehnané místo. Na sto tisíc lidiček z ši- roka, daleka putuje sem do roka. Zvláštní ozubená dráha vede nahoru. Dlouhé vlaky vozů, přeplněny národem dychtivým, pohodlně vykonat cestu, usnadňují tužbu davů. Mimo to s různých stran pěšiny se vinou hlubokým lesem vzhůru k lysému vrcholku. Po pěši- nách nahoru i dolů jako mravenečků cupotá pěších turistů všeho kroje, stáří a pohlaví. Rozsáhlý hotel nahoře vítá unavené pout- niky. Je tu vysoká zděná rozhledna, zvláštní museum přírodní, botanická zahrádka místní a množství krámů, bez jakých už se neobejde pravé poutnické misto. V prostrannýchjí- delnách hotelu od rána do večera je tlače- nice. S těží dobudeš místečka. Jsi rád, zjed- náš-li si nějaké pozornosti služebných duchů zde v potu tváři se ohánějících mezi obe- censtvem hladovým a žíznivým. A všechen ten hluk a shon? Jaký má vlastně popud a důvod? Na široké pláni venku před hotelem vyšplhali jste se na veliký balvan. Nějaká prasíla přírody rozehnala jich tu po holém temeni celé stádo. Rozblížíte se vůkol po dalekém obzoru. Rozhled není špatný. Moře
18 article
tmavých lesů vlní se do kola od samého svahu vrchu širokým pásem porostlých kopců a hřbetů. V dálce pak jako z mlhy prokmi- tají světlé pruhy roviny s nejasným náčrtem míst, vesnic, samot. Obvyklé panorama vý- šek. Možná, v pozdější hodinu, někde k slunce západu, rozhled s temen snad vý- hodnější hrou světel mocněji povzbudí obraz nost, vyvolá náladu příznivější. Ale tak? Brzo jste se pohledu s výše nasytili. — A to je vše? . . . opakujete skla- máni. Na mou věru, podobných dojmů krají- nářských, ne-li úchvatnějších, kolikrát jste už zažili za svých domácích toulek po vlasti Neměně rozsáhlých a vděčných! A přece žádný přival turistů, dychtivých požitků, ne- hrne se za léta k temenům našich Blaníků- Třemšínů, Mehelníků! A přece jsou to vrchy také obestřené předivem pověsti vlaste- necké. Jenže naše putochtivé ochotnictvo je dosud tak stísněno. Milujeme u nás také svoji půdu, ale zvyk a obyčej, šlapat horlivě krajem, stékat překážky, překonávat tihu liné hmoty, je u nás dosud jen slabě vy- vinut. Máme také svoje turisty a milovníky toulek, ale ti se zatím trousí krajem leda po samotářsku, po malých hloučkách a drob- ných společnostech. Třeba pěknému zvyku dopřát času. Rozmůže se bohda pomalu, vynutí si časem také svoji pozornost. Potom na místech památnějších vzniknou také po- třebné závody a přivodí žádoucí radostný šum a hluk. Časem, časem! Třeba mít strpení. Zatím, ovšem, jen bloudíme osamělí s větší námahou a menším pohodlím po svém kraji a odskakujeme občas do sou- sedství a — srovnáváme.
Mehelník BlaníkTřemšín
19 article
Přehodit pinkl přes rameno, vydat se na toulky přes hory a doly, starý německý mrav! Nikde ve světě »vandrácká rozkoše tak horlivě se nepěstuje. Také turistik nikde není tak v plnou životní sousťavu uvedena jako v Němcích. Na svůj pohád- kový vrch, opředený kouzlem pověstí, putují Němečkové už od nepaměti. Výlet do Harzu. výstup na Brocken náleží ke tradici národni Přenocovat jednou na temeni v tajuplné letní noci, patří mezi rekovné sny německé mládeže. Už před sto lety návštěva vrchu byla tak hojná, že se ukázala potřeba roz- sáhlého hostince. Před tím stávala tu pouhá horská chata. Sám autor »Fausta« vnukl myšlenku nákladnějšího přístřeší majiteli pan- ství, knížeti Wernigerode. Také kamenná rozhledna už tehdy postavena. Za let třicá- tých, když Jindřich Heine za své rozmarné »cesty Harzem« udýchán se vyšplhal k te- menu vrchu, byl překvapen množstvím ná- vštěvníků. Dnes roční návštěva Brockenu páčí se na sto tisíc duší. Starosti a péče o blaho a pohodlí poutníků dávno se chopila spekulace. Nahoře je, rozumí se, o vše možné jak náleží postaráno.
Němec Němeček Faust Hein Harz Brocken
20 article
Pohádku z noci Walpurginy zná každé německé dítě. Také šprýmovnou »Cestu Harzem« s poetickou romancí o čarovném zámku princezny Ilsy četl každý německý student, libuje si persifláže německého satyo rika-romantika, posmívá se podobiznám sta- rých německých císařů na ctihodné radnic v Goslaru, že tak vskutku připominají »pe- čené universitní pedely« a podobné vtipy Kdož by nezatoužil, tak zabrán do svýci fantasií, ubírat se vyšlapanou stezkou? — Čím výše vzhůru, jedle a smrky se krátí a krčí, jakoby se scvrkaly, až nakonec nezbývá než hloží, borůvčí a různé kořání horské. Už se také vůkol hodně ochladilo Pomalu vystupují podivné skupiny obrovi- tých žulových balvanů. Těmi asi jako míčem za noci kouzel zlí duchové pohrávají, jak- mile čarodějnice na pometlech a vidlích s objevily a jiné zjevy hrůzoplodné, o jakých nám babičky vyprávěly. ... Téžko nemí plnou hlavu té mystické národní tragedie o Faustovi, když se člověk drápe k horn části tajemného vrchu a.
Ilsa Faust Harz Goslar tajemný vrch
21 article
A princezna Ilsa je vlastně vodní a lesní panna nedaleké studánky, odkud horský po- tůček prýští, dál úbočím vrchu několika pra- ménky hravě poskakuje, až dole u Harcburku už na slušnou horní bystřinu vzrostl. Pout- ník za parného letního dne rád si cestou vzhůru odpočine, občerstvív se z křišťálo- vého pramene. Je-li mlád a má-li ještě smysl pro poesii, napne sluch a v bublotu vody rozezná teničký zvonivý hlásek, který pěje Já jsem princezna Jizla. tam dole je můj byt. mám tu čarovný zámek, přijd sem se poveselit . .. A nahoře je tak živo! Jaký div! Všeck kouzla nad- i podsvětí pomáhají sem lákat Je to jakás národní pouť, příjemná povin- nost, podepřená rozkoší turistických požitků Brocken vedle Kyffhäusera plati Němcům za vřch čistě národní. — Chápeme už povahu hory! namlouvá si básník. Je to německá povaha po svých přednostech i svých nedostatcích, Brocke je Němec . . . Není pochyby, dnes je Brocken Něme A všecky půvaby bytu, všecka rozkoš na- hoře i vůkol do šíré dáli jde právem n vrub německé současnosti. Však původ bájí a dávná minulost širého kraje? Tísíc doku- mentů v místopisu kraje nesmazně jiné vy- dávají svědectví!
Ilsa Němec Nout
22 article
U věcech vlastenecké turistiky nemů- žeme se zatím se svými sousedy nijak rovnat. Na pořadu naší toulkářské potřeby a povinnosti domácí není ještě žádný Bro- cken. Máme sice také svoje temena a hřbety v kraji, opředené věncem lidových pověstí své Řipy, Svatobory a Blaníky, leč skrom- nou návštěvu těch památných míst, kterak ji postavit vedle skutečného přívalu davů onde? Jsme tu s rozvojem své praktické vlastivědy ještě dost pozadu. Ne svojí vinou. arci. Mohli jsme začít teprv pozdě. Za ně- jakých dvacet, třicet roků možno-li být tam, kam jiní dospěli za celé století, bai za víc? Vždyť nám i vědomost lidové báje německé prozatím je věru úsilovněji přibli- žována a více zběžna, nežli vlastní domácí látka. Kdež honem sehnat takové populárné, básnické dílo, aby v jeho záři slunilo se temeno té oné vlastenecké hory! Třeba teprv poměry statečně překonávat! U nás snad prozatím jediný Radhošť na Moravě může se pochlubiti čilejší návštěvou celoroční. Praktická Jednota místní uchopila se díla, zřídila letařskou osadu na temeni. Zde aspoň turista v každou dobu s důstatek má postaráno o střechu i všecko pohodlí.
Svatobor Blaník Morava
23 article
Ba i vzletnější tužby možno ukojit. A tak tu bývá po celé léto a občas i v zimě dost živo i veselo. Na české naše pohádkové vrchy snad teprv časem dojde. Není jiné cesty! Třeba zvýšit vábivost místa, podnítit fantasiii chut! Přední náš spolek odborný po té stránce jistě se činí seč jen jsou síly. Za krátké desítky let své působnosti dobyl řadu temen a vrcholů vlasteneckého kraje. Postavil rozhledny, chaty, hotely, kde se událo. Ani do ozubené horské dráhy se pustit se nelekal. A mnohý místní odbor čile si pospišil za pěkným příkladem. Pro by časem i tu neměla být činnost idejně zúrodněna a rozšířena? Jinde na místech památných umná podnikavost kouzlí ze starých ssutin a zřícenin velkolepé hradya zámky, hodné podivu. Otázka šťastné shody obou zájmů, majetníka a turistiky! Mají-li Němci svůj Wartburk, chlubíme se my svým Karlotýnem. Tu i tam se nalezl mecenáš. Vždyť i pouhý hostinec v podobě středo- věkého hradu, někde na šťastném vrcholu vztýčený, není právě hračka. Možno však idejně podněcovat! Možno získávat činitele, spřáhat a polčit síly. Proč by časem i tak chudý a pustý dosud po té stránce náš český jih neměl dostat svá turistická střediska? A s nimi letní svůj čilý ruch milovníků vlasteneckých toulek! K temenům Blanika,
Němec Blanik věký hrad