a Li-Ping-Heng, kteří ve stíhání a vraždění křesťanů vynikající účastenství měli, vy so- kými poctami vyznamenáni byli. Jsme nuceni konstatovat, že tím byla utvo- řena situace, kteráž se nesnesi- telmou jeviti musí i velmocem, jež sou- dily, že se nejrozsáhlejší povolností a šetrnost nejrychleji dospěje k vyřízení čínské otázky. Zá- roveň rostl počet nových obětí. Tentokráte vy dávají Francouzové seznam ztrát: dva bisku pové, velký počet misionářů a na tisíce křesťanů bylo povražděno jenom v obvodu mukdenském Z jiných končin říše očekávají se podobné zprávy, z čehož vysvítá, že vraždění z ústřed- ního místa je řízeno a že provádí se tu horlivě úkol »cizí dábly« a jejich domorodé stoupenstvo vyhubiti ve všech krajích, kde ne- jsou pod přímou ochranou děl evropských moc- ností. Máme tedy před sebou stav věcí, kterýž po našem soudu na všechny zúčastněné moci hluboký dojem učiní.

K věcem moravským. (Původní dopis »N. L.)

Překvapilo vítězství Němců v I. sbpru Příboru na Moravě, čístě českého to města; spíše jsme očekávali, že by Češi v sousedním poněmčeném Novém Jičině domohli se jednou aspoň zastoupení v městské správě. Sklamali jsme se v tomto Příboře, který teď poněkud ustoupil německé rozpínavosti, výsledku sou- stavné a vytrvalé osobní německé zášti a d - bývavé myšlenky všeněmecké. Doufali jsme, že Příbor jako české město vynikne svým nároa- ním vědomím a životem v kraji, jenž české činnosti a vedení účelného tak všestranně po- třebuje, máme-li českému národu uchrániti a navrátiti místa a državy v pohraniči moravsko- slezském; nehoť rozsáhlá oblasť řeči české jest nejhlubší základ — života národa našeho.

Jsme veskrze v tamějších končinách ná- rodně ohroženi, neboť náš líd je v jazykovém vědomí vlažný, celé krajíny tam mají nádech liknavé, ba ospalé, lhostéjně nečinnosti pro naši českou věc, čehož protivníci dovedli a dovedou využitkovati všudy hojnou měrou; jest věru již na čase, abychom povstali a uhájili nejen svých národníeh postavení, alei posílili co nejdáleji české vědomí a národní stav držav a zásta národa českého rozmnožili a pozbyté ce nej- dříve znovu národně vydobíli na svých národ- ních nepřátelích. Smutně se rozhlížíme po mě- stech na hranicích möravsko-slezských, jak lehko a z národní neuvědomosti spadla cizincům v klín, ovšem utěšujeme se, že nebudou věčně v odrodilpckém područí; všady se mohou o tom dojemné příběhy vyprávěti, proč a jak N ztratili jsme kraje, které ode dávna skutečně českými bývaly; jsou to truchlozpěvy v rozmanitých po- »Vařte mi ráno kávu, paní Kvíčalová,« rychle odpovídal lékař. »Zejtra to vyjednáme. ale teď odpusíte, každou chvíli může přijít pa- cient . . s »I to nemaj strach, vašnosti milostpane Tady nejsou lidi tak kách . A tady je zdrávo u ty vody, to by ani neřekli, jak zdrávo.

A k cizímu doktorovi — to bude trochu trvat, než si na nich zvyknou ty košťálníci tady. Ráno jdou do Prahy — a když mu někerýmu něco schází, skočí na klinikua jedto zadarmo. Z těch lidí si nepostávěj ani šildrhaus —« Dělala mu, babizna, pěkné naděje. Rychle odpovídal: »Tak dobře, paní Kvíčalová — dě- kuji vám za radu a povzbuzení — snídaní mi vařte — ale teď s bohem —« i Obrátil se k ní zády. S náramným blahořečením a díkučiněním se vypoklonkovala z pokoje doktoroval ee »Ta baha je jako cyankali,« šeptal si dok- tor a zdálo se mu, jakoby měl duši otrávenuí »Tak ona myslí, že jsem si přišel sem postavi dům ... Ani šildrhaus .. . Baba jedovatá —« A bylo mladému dlékaři, jakohy mus něeo z jeho ideálů bylo násilně uraženo... »E co,« pohodil hlavou, »u takové bahy řečí na věr- tele —e d s ds Hodiny utíkaly — bylo devět — půl de- sáté — deset . .. Doktor už nechodil po po- koji, seděl u svého psaeího stolu — hlavuv dlaních . .. okidog s mloa1a spinli 1Nepřišel nikdo —— n 19 dei Venku začal padat sníh.s Z prvu řídce, pak víc a více, že nebylo na dva kroky vidět. Doktor zadíval se do bílého reje sněžného a zdálo se mu, že bílý ten sníh má státi se příkrovem tužeb jeho ideálů, snah a nadějí . ..

dobách a obdobách české nesamostatnosti a ne- přízně k národu českému, majiteli koruny svato- václavské. o se Ať už hledíme na Odry, Opavu, N. Jičín, Šternberk se souměstími, anebo na Mor. Ostravu. Frýdek a Těšín, všude jeví se podobnost v roz- kladu cizonárodním, tak se to obrazí na př. nejlépe na Frýdku, tomto příkladu české málomoci, neboť ještě před krátkou dobou býval se správou tak českou jako má Mělník nebo Benešov. Takové převraty způsobilo několik při- stěhovalcův a odrodilců tak zv. »Němců«, kteří za podpory německých činitelů a pomůcekz našich lidí se předělávají a pro nás Čechy jsou trapným vysvědčením. Pěkný zjev rychlého národního postupu dá- vají nám právě i Poláci teď, kteří bez příprav za rok si postavili nákladný svůj Polski dom dokonce již v Moravské Ostravě; protož máme hleděti i my v krásném a důležitém Těšíně zbu- dovati si svůj český Národní dům, zvláště jeli- kož je to území čistě české jak svazkem stát- ním tak i lidem, kterýž jest národně zejmena řečí dosud bližším rozhodně Čechům než Pola- kům. Aby se předešlo takovým národním po- hromám, jako nyní v Příboře se stalo, máme za to, že i na Moravě a ve Slezsku se má účelné a neunavně národně pracovati, jako činí v Čechách již Severočeská a Pošumavská je- dnota, obě z Prahy; prota doporučujeme naléhavě zřízení třetí podobné jednetý se sídlem v Praze pod názvem VRostislavova jedno ta«. která má také v hořejším směru přehledně výdatně — na Moravě, Slezsku i Slovensku — národně z Přahy spolupůsobiti, abychom nepřišli ani o píď své rodné půdy a nezadali hrdosti úrčen národa českého.

K příběhu přiborskému. dodáváme, ze tamější odpůrcové české věci gelší dobu kuj svoje zbraně nevlastenecké; však občanstvo s o ně nestaralo. Jak známo, kromě Národního domu, jest v Příbore, stanící místní dráhy. český ústav učitelský. Majitel jediné továrny jest žid, kterýžto závod čile vyváží klobouky, zvláště do českých zemí, neboť prodává i malým obchodníkům: pracovní síly jsou levně a také od těze továrny jsou odvislé, což působí i na některé živnostníky. Doklad neblahého působení továrenského máme nejen z Frýdka, ale z Kopřivnice a ze sousedního Štramberska. Také jest tu několik vlivuplných židů a re- negátů, kromě hrstky Němců-přistěhovalců, kteří. ač jsou výhradně z českého lidu živi, dosud neuznali za slušné zanechati brojení proti české obci Přiborské; ovšem že jsou v tom nabádáni mimo jiné i od příborského německého peněž- ního ústavu, který udržuje neblahou činnost v městě a okolí, i spolky německými posilováni které mají za účel rozrušovati národní poměry a mysli české, tvořiti vlastně odpadliky či od- rodilce.

Kor olu

Proč obvodní lékaři jsou nespoko- oa Bslat jeni a ce žádají. (no mza il e Obecenstvo naše většinou nechápe, z ja- kých příčin obvodní a obeení lékaři projevují nespokojenost se svými poměry a proč žádají ne- jen za jich upravení, nýbrž i zlepšení. Domnivá se mnohý, že každý lékař, jakmile vyvěsí ta- bulku, má již zlaté časy, všeho hojnost, pa- cientů bohatě platících plno, že nepotřeboval by ani od prostředně zámožného těch 40—50 kr. za poradu. A což teprv lékař obvodní nebo obecní, který jen za to, že jmenován jest léka- řem obvodním nebo obecním, dostane hned 400 zl. a ještě také nas koně. Kdykoliv slyšel jsem to, činilo to na mne dojem, jakoby každá obec sama o sobě platila tu ohromnou sumu 400 zl., a obvodní lékař za to nic nekonaje jen bručel, že má ještě málo. Že poměry valně se změnily v náš neprospěch a ne v prospěch, že povinností našich úžasnou měrou přibylou porovnání s povinnostmi obecních lékařů před vydáním zdravotního zákona z r. 1888, a že v mnohých případech obce tvořící nyní obvod platily svému lékaři dohromady, více než nyní lékaři obvodnímu, nehledě ani k placeným od stran mimo to lístkům úmrtním, to nechce viděti nikdo. Z té příčiný rád bych vyložil, z jakých důvodů klademe naše požadavky, a tím doká- zal, že nežádáme nicsneoprávněného, nýbrž jen abychom za naši práci alespoň poměrně placeni byli jako ti, kteří mají s námí asi stejná studia, službu však daleko ne tak nebezpečnou a obtížnou, jako lékaři obvodní. My nelekáme se práce a nevoláme po žádné omezené době

zbsl usvib doqss Hilom

eil tebron .

denní pracovní, jsouce ochotni službou svou pomoci, kdykoliv toho třeba, žádáme za to však také přiměřenou odměnu. ue Proto žádáme: 1. Aby plat náš byl spravedlivě upraven. Většina okresů přidržuje se minima 400 zl. pro obvody všechny, malé i velké, a tu uzná každý, že to přece není vždy spravedlivé. Na příklad: Obvod obvvatel, čtv. km. Plat povozný Kladno 10781 15.30 4004-200 30.60 Unhošt 9603 91.5 400—100 183 Hostouň 7834 62.5 460 196 Slaný 7591 68.70 Velvary- 6134 43.51 400 Bratkovice Buštěhrad 5963 25.78 800 51 Citoliby 5434 4636 400 93.13 Mníšek 4615 68.60 400 136 Kralupy 4395 38.22 4009 120 30s Zvoleněves 3954 28.68 4005 300 Slavětín 2871 3993 400 s 80 Přioubvodech Kladno a Unhošť uznává se. již nedostatečný plat ten a proto má obvodní lékař na Kladně pro svou ospbu 200 zl., v Un- hošti 100 zl. přídavku (nikoliv o to větší služné), a sejde proto na blahovůli okresního zastupi- telstva, dostane-li přídavek také nástupce jich. Množství práce vedle počtu obyvatelstva rozlohy obvodu podmíněno jest ještě také vzdá- leností zvláště větších pbcí od sídla obvodního lékaře, všeobecnými poměry zdravotními, po- měrem obvodního lékaře k obecním úřadůma úřadu politickému, někdy také ku správě škol. Na první dvě podmínkyměl by se bráti zřetel při stanovení služného, ostatním pak dalo by se odpomoci Vpřesným vytčením povinností lé- kaře obvodního, jak později ukáži. 2. Aby povoleny nám byly k služnému pětiletě přidavky. zi

3. Aby přiznáno nám bylo právo na vý služné a požitky zaopatfovací pro naše rodiny. Pětileté přídavky jsou oprávněny nejen tím, že jsouce déle v úřadě nám svěřeném, na- budeme potřebnýchu zkušeností, čímž můžeme tím vydatněji působiti v zájmu zdravotnictví, nýbrž i také tím, že snad vůbec v našich. ob- vodech počet obyvatelstva rok od roku vzrůstá, a nejen tím agendy naší přibývá, nýbrž také tím, že plnění povinnestí našich, uložených nám služební instrukcí, stále ve větší míře se vyža- duje. Když byla vydána instrukce, ozval se mezi lékaři jeden hlas, za tak malý plat tolik růz- ných povinností, toť nemožno; nescházela však při tom chlácholení, že to nikdo v takové míře od nás žádati nebude. A skutečně bylo tomu ze začátku tak, ponenáhlu však politický úřad poukazuje na instrukci služební žádá od obcí, aby jednou zavedeno bylo to, podruhé zase ono, a tak práce stále přibývá.

Neméně oprávněn jest požadavek náš, aby zřejmě přiznáno nám bylo právo na výslužnéa požitky zaopatřovací. V zákoně ovšem položena pouze podmínka, aby žadatel o místo obvod- ního lékaře vykázal se vysvědčením lékaře ze- měpanského, že jest fysicky způsobilý, a z té příčiny stalo se tu a tam, že starý lékař, mající jinak v první řadě nároky na místo obvodního lékafe, byl opominut, zajisté jen proto, aby obec nebo obvod nebyllnbrzo obtížen pensí. Za to ironicky to zní, když v nařízení prováděcím c. k. místodržitelství ze dne 8. února 1889 k zákonu zdravotnímu vydaném čteme: »Doba, po kterou snad obeení nebo obvodní lékař pro- zatímně službu konal, budiž mu vpočítána, když mu po případě vyměřovati se bude odpočivné a požitky zaopatřovací.« ovJaká to otcovská starostlivost o nás, která dbá i toho, abychom ani o ten prozatímní rok při výslužném nepřišli, výslužné však sama nám stanoviti zapomene. Každý nepředpojatý zajisté uzná, že jako každý jiný úřadník, tak i obvodní a obecní lékař stejným právem vý- služné si zaslouží. To začínají pomalu uznávati také jednotlivé obce a okresy, tak na př.v župě naší quinquenálky povoleny v Lounecha na Zbraslavi, výslužné pak v okresu slán- ském a snad také zbraslavském a v městě Lounech. Okresní výbor v Unhošti není zásadně proti výslužnému, nechce však předbíhati usnesení sněmu, jež myslil, že stane se již v předešlém zasedání. Že definitivně ustanovený obecní lékař má nároky na pensi, uznává zajisté i městské zastupitelstvo v Kutné Hoře, které jen asi zté příčiny usnesením ze dne 11. března 1899č. pr. 1687 zamítlo žádost za definitivu svých lé-