1
masthead
2. června 1904.
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. května. (Německé stra ny
tvojenské požadavky.) Pohostinské vy-
supení ministra financi Böhm-Bawerka nedo-
čělalo se ani tak zvaného čestného úspěchu a
viade se nad ním krčí rameny. Dle »Gazety
Hrod.« výkladem Böhm-Bawerkovým nebylo po
noženo ani dru. Körbrovi. Vysvětlivky finanč-
zho ministra neuspokojily členy rozpočtového
vboru, nerozptýlily jich pochybnosti a neumož
y ani německým lidoveům, aby hlasovali pr
vlídní předlohu, na čemž předsedovi minister
rna záleželo nejvíce. Kromě toho taktiku Němců,
vilupujících v roli obráncův ústavy a zájmů
Hiových, musí podporovati také německý tisk,
už opět nemůže býti výhodno dru. Körbrovi.
hizenářství německé taktiky odpovídá tu do-
hule dvěma tvářím vysvětlivek ministra financí.
limci vědí, že požadavky společné vlády na-
kznou většiny v delegaci a proto si mohou do-
vliti tak laciné hrdinství a hájiti ústavy a zájmů
Hových. Ministr financi pak také ví, že lehko
ptači výčitky »učencova« svědomí, až nadejde
polřeba užiti dobrodiní § 14. Konečně vídeňšu
fnančníci, které málo trápí pochybnosti ústavní,
ujísté už vládu ubezpečili, že ji opatři půjčku
i bez výslovného schválení parlamentu.
Otázka parlamentního schválení vojenské
pličky nejvíce leží na srdci orgánu polského
kola »Czasu«. Volá opětně na českou delegaci,
sby nedopustila, by se půjěka uzavřela bez
jirlamentu a vzdala se aspoň vůči télo státní
nezbylnosti obstrukce. Pochybujeme však, že
lude možno vyhověti tomuto přání polského
kola, nebude-li v čas vyhověno spravedlivým
pžadavkům českým.
Böhm
Bawerka
Bawerkův
Němec
Hiová
Hový
Praha
Gazeta Hrod
6
article
Ze Lvova, 30. května. (Tadyáš Roma
nowicz +.) Tadyáš Romanowicz, jenž náhle
zemřel ve Lvově v neděli, byv raněn mrtvicí
byl poslední z vynikajících vůdců proslulé
druhdy demokratické strany polské, jejíž členov
níleživali na říšské radě k nejsympatičtějším
tástupeům národa polského. Narodil se jako
nyn lvovského advokáta r. 1843 a vystudovav
ve Lvově gymnasium, věnoval se na tamější
universitě studiu práv. Ale již jako studujíeí
pčal redigovati časopis »Znicz« a tu seznámi
s v karmelitském vězení poprvé se slastmi ra-
kouských redaktorů let šedesátých. Povstán
roku 1863 zúčastnil se činně a když se v pro
sinci téhož roku vrátil do Lvova, byl zatčen
pro velezradu odsouzen na dvě léta do žaláře.
Trest odpykával si na pevnosti olomoucké
odkudž ho vyprostila roku 1865 všeobecná
amnestie, Vrátiv se do Lvova, byl činným v re-
dakci různých listů, posléze v »Dzien. Polském«,
ua kteréž doby r. 1876 zvolen též do zemského
němu v městské kurii Ivovské. Roku 1879
přestěhoval se do Krakova, kdež byl hlavním
redaktorem »N. Reformy« až do r. 1889, kdy,
slav se členem zemského výboru, přestěhoval
se opět do Lvova. Roku 1899 vzdal se tétc
hodnosti a převzal redakci nového denníku
»Slowa Polského«, snaže se současně probuditi
k živolu stranu demokratickou, chtěje z ní uči
niti protiváhu proti všemocným stančíkům.
Snahy ty však nevedly k cili. Romanowicz by
sice r. 1900 zvolen do ríšské rady na program
demokratický, ale ve Vídni vstoupil do kol
polského. Dlouho v něm však nepobyl, nebo
byv opětně zvolen do zemského výboru halič
ského, vzdal se říšského mandátu a žil od t
doby trvale ve Lvově, kde ho předčasně zachvá
tla smrt.
Rom
Tadyáš Romanowicz
Lvov
Krakov
Vídeň
7
article
Z Pešti, 31. Května. (Uherská kvo-
tová deputace) měla dnes ustavující schůzi
Předsedou zvolen hr. Aurel Dessewífy, re-
krentem Max Falk. Ministerský předseda hr.
Tisza sdělil, že obdržel zprávu o ustavení rakou
ské kvotové deputace, načež ustanoveno sděliti
nkouské deputaci, jak se ustavila deputace
sherská. Zpravodaj Falk sděluje pak, kterých
dat bude deputace potřebovati, prvé než zaháji
meritorní jednání. Hr. Tisza projevil ochotu
ršechna žádaná data deputaci dodati, načež
slanoveno, že prvá meritorní schůze bude se
hnati v úterý 7. června.
Z Pešti, 31. května. (Návštěva srb-
ských obehodniků.) V neděli dne 29.
t m. přibyla do Pešti dávno již ohlášená vý-
pava 106 obchodníků z království srbského
lleří chtějí poznati obchodní poměry uherské
urázati styky s firmami uherskými. Hostě byl
za nádraží uvítáni zástupcem ministerstva ob-
ehodu, zástupci města Pešti a obchodní komory,
načež si prohlíželi různé obchodni a průmyslov
zivody pešťské. Deputace srbská vyžádalasi
tž slyšení u ministerského předsedy hr. Tiszy.
u ministra orby B. Talliana a u ministra obchodu
Iieronyma. Hr. Tisza ubezpečil srbské obchod-
níky, že Uhrám vždy záleželo a bude i nadále
zíležeti na dobrých přátelských poměrech se
susedním Srbskem, zejmena i na živých sty-
clch obchodních. Ministr Tallian, který jest
spřízněn s bývalou srbskou dynastií, poukázal
ma tyto své rodinné styky se Srby a ubezpečil
deputaci, že bude vždy ochotně podporovati přá-
telské styky srbsko-uherské. Podobně ministr ob-
chodu Hieronymi slíbil deputaci všelikou pod-
poru na upevnění vzájemných obchodních styků.
Srhským hostům dostává se v Pešti všude přá-
telského přijetí a na jich počesť pořádány ban-
kely obchodní komorou a městem Peští.
Dessewífa
Falk
Tisza
Iieronyma
Tallian
Srba
Pešť
Hradec
Uhry
Srbsko
8
article
Ze Záhřeba, 30. květa. (Po nepoko-
jich v Irigu. — Agrární nepokoje
v Zágorsku.) Pro osudné kommasační řízen
v Irigu, po němž četnictvem zastřeleni dva rol-
nici a jiných deset povážlivě zraněno, zatčen
také 24 osob. Všichni tito zatčení propuštěni
však na rozkaz státního zastupitelstva z vyšetřo-
vací vazby. Přednosta spravedlnosti dr. Mar-
janovič, jenž meškal s vrehním státním zástup-
cem v Mitrovici, dal si předložiti podrobnou
zprávu o výsledcích vyšetřování. Provedení kom-
massace zastaveno na neurčitou dobu. Již tato
okolnost sama nasvědčuje tomu, že byli v právu
malí rolníci, kteří se vzepřeli vnucované jim
konmassaci. — „Obzoru“ sděluje se ze Zla-
taru v Zágorsku, že tam vznikly vážné spory
mezi rolnickým dělnictvem a statkáři pro denní
mzdu, která nepřevyšuje průměrně 60 h. Dělni-
ctvo vyzývá se plakáty, aby nepracovalo pod
2 koruny denně; poněvadž pak statkáři tolik prý
platiti nemohou, jsou obavy, že v době pilných
polních praci vzniknou nepokoje, jimiž Zágorsko
v poslední době tak často proslulo.
doktor
Záhřeb
Mar
Dělni
9
title
Národní hospodář.
10
article
Za českým průmyslem textilním.
Za českým průmyslem textilním.
B. Snad řada neúspěchů posledních let —
zvláště ve společenském podnikání — snad
těžké počátky prvých kroků a prvého postupu,
snad touha míti rázem vše a snad ještě řada
jiných momentů nasely u nás onen pessimism,
se kterým setkáváme se tak zhusta v kritice na-
šeho položení hospodářského. Neobyčejný dů-
raz, s jakým Němci v poslední době dokazují
svou mocenskou posici průmyslovou a obchodní,
ať v bojích denních, ať spoustami upravovaného
a připravovaného materiálu číslového, mnoho
snad přispěl k dosti chmurnému posuzování ho-
spodářského postavení českého — buď jak bud
kdo střízlivě a se stálým zřením k našemu vý-
voji posledního století a ku pohotovosti pro-
středků, jež nám byly k disposici, posuzuje roz-
voj české práce průmyslové a obchodní, nemůže
sdíleti onoho příliš schmuřeného nazírání. Uka-
zovali by Němci na svoji posici průmyslovoua
obchodní v zemích české koruny tak demon-
strativně, snažili by se z ní dovozovati tak pře-
kotné závěry pro nejbližší přítomno a dovolá-
vali by se jich provedení tak rychle, kdyby se
průmyslový a obchodní rozvoj český dál sku-
tečně za tak malých a slabých vyhlídek?
A ostatně: jest pravdou, co tak zhusta sami
sobě -tvrdíme, že jest cosi v naší národní po-
vaze, co nám brání státi se průmyslníky a ob-
chodníky velkých a mocných koncepcí?
Němec
11
article
Nemohu si pomoci: onoho názoru o naší
dědičně neschopnosti ke kapitalistním úspěchům
nesdílím. Ani názoru, že průmyslová a obchodní
činnost předpokládá řadu zděděných, v povaze
národa tkvících vlastností. Tento hospodářský
fatalism, pronášený tak často s výše suverén-
ního rozsuzování a usuzování, nezdá se mi ni-
čím než pohodlnou výmluvou. Nepopírám a ne-
mohu ani popříti, že až příliš zhušta boří u nás
druhá a třetí generace, co prvá úsilnou prací vy-
budovala, že netveří se u nás zatím ještě plně
tradice práce v rodinách, kterým dopřán úspěch
podnikavosti, že se nechápe, jak práce jedné
generace, byť sebe úspěšnější, není ničím, ne-
uvědomuje-li si generace tato, že nabyté nutn
zvětšovati pronikavou pracovní výchovou gene-
rací následujících, že teprve tím stává se úspěeh
celým, že až přečasto nechce se zříti, jak že-
lezná disciplina a oddání se povolání jest nej-
krásnějším úspěchem mužnosti — nepopírám.
K vynikajícím úspěchům podnikatelským dopra-
covalo se u nás ještě poměrně málo mužů
touha hráti v naší malé společnosti význačnou
roli, jest až příliš svůdnou, svůdnější než tam.
kde vítězů jest hodně a společnost má nároky
vyšší. Ale to jsou bolesti počátků. Shroucení vy-
budovaných jmění anebo aspoň nerozmnožování
jich má také své dobré stránky: poučení jiným.
12
article
Odvykneme si ceniti úspěch chvilkový a budeme
si vážiti za to tím více trvalého. Sociální ceněni
přesune se v jiný směr: úcty vynutí si ne ten.
kdo dovedl jenom děditi a zděděné ztravovati.
nýbrž ten, kdo — byť v trochu méně elegantním
kabátu — dovede budovati a vítěziti dále na zá
kladě toho, co mu předala generace předchozí
budeme hledati muže a ne figury, vytvoříme
ovzduší, kde legitimací k úctě bude vla stn
úspěch. A legitimací tím lepší, čím úspěch bude
větší a perněji vydobytý.
Ono ovzduší zatím teprve se tvoří. Ne v sa-
lonech společnosti, ale na poli pracovním. An
začasté naše veřejnost neví, jak kdesi v ústran
vlasti roste nám základ silného rozvoje průmy-
slového. Provolání novin a hlučné zakládání spo-
lečných podníků podnětů k němu nedaly. Síla
příkladu cizího rovnala cestu.
13
article
Ukázal jsem již jindy na tomto místě, jak
vítězství bavlnářského továrního průmyslu bylo
zároveň naší porážkou. Starého Inářského prů-
myslu Orlických hor, domácky provozovaného,
byli jsme nositeli i po obchodní stránce my. Měl
jsme slušnou řadu obchodních rodin, vládnou-
cích značným jměním, které prodávaly český
tvar v říši i za její hranice. Rostoucí spotřebnost
širokých vrstev, důsledek sílícího podnikání to-
várního, otevírala i k nám stále víc a více cestu
bavlně. Zlepšené a zlevněné prostředky dopravní
učinily ji hlavní surovinou textilní. V létech
čtyřicátých minulého století nedovedli jsme ještě
chápati dalekosáhlost obratu. Stáli jsme proti
„švindlu“ bavlnářskému. Přišel cizí podnikatel,
vydával ochotně bavlnu a počal stavěti bavlnář-
ské tkalcovny mechanické. Sláva českých textil-
ních rodin obchodních klesla a zbyly dnes zní
jen krásné náhrobky vybledlých písem v za-
padlých hřbitovech vesnic a — vzpomínka. Ale
rychlé úspěchy cizí ukazovaly přece jen stálea
stále na chyby naše a věru, pravdu má jeden
z našich předních bavlnářů, že síla příkladu,
dávaného nám německým podnikatelem, byla
podnětem k úsilí našemu vlastnímu. Na Orli-
ckých horách i v Podkrkonoší.
Zde speciálně jest příklad, daný českým
rozvojem bavlnářským, přímo typickým. Něme-
cký podnikatel textilní měl zde znamenité
úspěchy. Zde budována jmění, která dnes hrají
ve výpočtech německých tak značnou roli. Dva,
tři české podniky — a to ne ještě valně rozsáhlé
— téměř ani na váhu nepadaly. Sloužili jsme
jiným. A učili se. Našli se i v našich řadách
jednotlivci, kteří chápali, že rychlé úspěchy ně-
mecké nejsou přece jen výsledkem nějakých
kouzelných vlastností německého podnikatele.
Orlický hora
Podkrkonoší
bavlnářský tovární průmysl
14
article
Úvaha vedla k činu, k rozběhu. Tak před dvaceti
léty zakoupili si dva muži úvahy starou pilu č
mlýn a celé své jmění vložili v několik mechani-
ckých stavů, hnaných vodní silou. Nebyli tkalci
povoláním, jeden odešel od hroudy a druhý ze
živnosti řemeslné. Pracovali a počitali. Léta ne-
byla nepřízniva a úspěch se dostavoval. Brzy
společné podnikavosti starý mlýn již nestačil.
Společníci se rozcházejí, jeden z nich přibírá
nového, aby s nim vystavěl větší továrnu, druhý
jde brzy stejnou cestou. Nové firmy zase s
rozcházejí a z jedné rostou vždy dvě. Úspěch
malých kdysi podnikatelů ukázal, jak hlavní roli
v práci života přece jen hraje vytrvalost, od-
hodlanost, houževnatost, mužnost a plné věno-
vání se vytčenému cíli. Staré evangelium libe-
ralismu, zhusta odsuzovaného, ale přece jen
pravdivé: průkopníky rozvoje jsou odhodlaní
mužní jednotlivci. Jich úspěch budí a burcuje.
Ukazuje dráhy pokroku. Jich příklad jest pod-
nětem jiným a tak tvoří se ono ovzduší, kde raší
a pučí to prací. Jako zde na Semilsku. Příklad
Němců ponoukl malé české podnikately, kteří
měli dosti energie, že úplně opustili povolání do-
savadní a věříce v úspěch práce. dovedli celé
jmění i celou energii vrhnouti v nové povolání
Prolomili hráz předsudku, že nemáme podnika-
telských vlastností průmyslových a jich příklac
byl vzpruhou pro jiné. Jsem přesvědčen — a ne-
jen rozvoj českého bavlnářského průmyslu na
Semilsku a Jilemnieku, ale i autentieká data.
skytnutá jeho nositeli, jsou základem měho ná-
zoru — že bez tohoto příkladu, že bez tohoto
ovzduší jím vytvořeného nebyla by vyrostla ona
řada českých továren — z valné části veli-
kých továren — bavlnářských v Podkrkonoší
o kterých míním psáti.
Němec
Semilsko
Podkrkonoší
15
article
Ale ještě jiný moment pokládám za nutno
zdůrazniti. Volání po velikých společenských
podnicích, které tak často se zvedá, nepokládám
za doklad touhy po obratu. Spíše za lehkou vý-
mluvu. Za onu hráz, „já na to poukazoval“, za
níž tak často u nás se utíkají ti, kdo sami k ini-
ciativní práci necití sil a rádi příčiny neúspěchů
svádí na jiné. Napřed potřebujeme řádné školy
v hospodářském žití a boji. Až práce od muže
k muži zvrátí dosavadní usuzování, až úspěch
síly a odhodlanosti bude ideálem všech, kdož
myslí a skutečně žijí radostí tvořiti, až se pro-
lomí úzkost dnešního nazírání, pak naleznou se
i průkopníci velikých společenských podniků
českých. Sto slabochů sdružených, nikdy ne-
rovná se v hospodářském životě jednomu siláku,
muži v krásném slova smyslu.
Tedy: rozvoj českého průmyslu bavlnář-
ského na Semilsku, který se odehrál tak neslyšně
a kde stejně neslyšně mladá generace se vžívá
do práce otců, snad ještě výbojnější jich, jest
jen opět dokladem, že fafalism vrozených vlast-
ností jest pověrou. Nechci tím říci, že vývoj po-
sledních staletí nezanechal v naší povaze hlubo-
kých stop — ale v tone je půvab práce, že jí
nutno překonávati to, co nasela v nás nepřízen
vývoje, v tom je význam discipliny pracovní,
že staví sílu muže výše než předsudky a špatné
tradice. Odhodlání, síla a vytrvalost nahražují,
co zanedbáno. Ku prospěchu celého národa.
Čtenář mi tuto exkursi odpustí. Považoval
jsem ji za nutnou, aby tím více bylo pochopeno
co míním říci v dalším.
Semilsko
16
article
K otázce vinného cla. Jak se z Paříže oznamuje
žádala italská vláda francouzskou vládu, aby Francie
se vzdala oproli Rakousku práva na nejvyšší výhody
pro vína, protože má Rakousko povoliti zvláštní vý-
hody italským vínům, speciálně pak v řízení zahra-
ničném. Ze středu parlamentu bude prý podána inter-
pellace, kterou má býti způsoběno usnesení parlamentu
v otázce této. Má jím býti zabráněno, by snad ministr
vnitra se vázal sliby Italii.
Místní dráhy. Jak známo, končí platnost dnešního
zákona o místních dráhách timto rokem. Po přání
interessentů svolána anketa, na kleré bylo jednáno
o přáních zemských výborů co do zákona tohoto.
Dolnorakouský výbor pozval následkem toho zástupce
ostatních korunních zemí k poradě, na níž měla býti
příslušná přání formulována. Český zástupce hr.
Schönborn omluvil se nemocí. V poradě samé jednáno
postupně o všech článcích platného zákona. Pronesená
přání týkají se jednak ustanovení, jednak provádění
zákona. V posledním směru zdůrazňováno zvláště,
že výhod pro místní dráhy, o nichž měla vláda sama
rozhodovati, zpravidla skýtáno nebylo. Zvláště stěžo-
váno si do úzkoprsé praxe finaněních úřadů a do po-
žadavků vojenské správy, která jednak žádá, co splniti
mohou jen dráhy prvého řádu, jednak zase směsuje
místní dráhy se zatímními polními dráhami a žádá,
aby si opatřily lokomotivy tak lehké, které pro řádnou
dopravu nestačí. Značně stěžováno si i do tarifnictví.
které se upravuje tak těžkopádně, že dopravní kon-
junktury nelze využíti. Usneseno domáhati se zřízení
zvláštního oddělení pro místní dráhy v ministeriu že-
leznic. Usnesení konference budou zemským výborům
zaslána.
Schönborn
Paříž
Francie
Rakousko
Italia
17
article
Z trhu hnědouhelněho. (Pův. zpr. „N. L.“) Odbyt
uhlí zmenšením potřeby v obchodech uhelných r pře-
sycováním odběratelů zásilkami bez objednávky v po-
slední době značně klesl a nechybíme valně, odhad-
neme-li úbytek odbytu proti normální době na 20—25
proc. Povolený těžební kontingent v květnu ve výši
100 proc. rozhodně zůstane nedostižen a myslíme
dle celé dnešní opravdu bědné nálady tržní, že i červ-
nový kontingent o 85 proc. jest přemrštěný. Odbyt
labský v posledních dnech stoupl, ježto přibylo po
posledních přívalech více vody a tím zvýšená nosnost
lodí měla býti využitkována; dnes v sobotu dopol.
přistaveno 668 vozů. Zatím také vyhlídky ve zdar akce
ke zřízení společné prodejny se zhatily v poslední
době. Značná čásť dolů pojímá celý projekt skeplicky
a odepřela účasť, mimo to tržní poměry nezměrnou
a nerozmyslnou konkurencí do té míry ztíženy, že
je velmi těžkým, zaručiti nějaký úspěch akce sanační.
Dán proto pokyn, aby se opakovaly pokusy o ob-
novu dosavadní těžební dohody a zahájeno
vyjednávání u třetí skupiny dolů, jemuž platila v pon-
dělí schůze zástupců dotyčných dolů v Teplicích. Ob-
nova ovšem myšlena na novém podkladě podílném
a to tak, že by komitét technických a komerčních de-
legátů určil, pokud požadavkům jednotlivých dolů
za stanovení jich podílů na kontingentu těžebním mož-
no vyhověti. Neopomeneme o akci této referovati.
Nový pivovar v Plzni. Jak známo, domáhala se
skupina kapitalistů povolení ke stavbě nového pivo-
varu v Plzni. Městská rada vyslovila se proti povo-
lení tomuto. Jak se oznamuje, byly stížnosti její mi-
nisterstvem zamítnuty a povolení ke stavbě uděleno.
Dán
Teplice
Ob
Plzeň
18
article
Jak se dovídáme, bude otázka tato cestou stížnosti
přednesena k rozhodnutí správnímu soudnímu dvoru.
Zvláštní vlak z Kralup do Roudnice. Za příčinou
výročního trhu v Roudnici, na den 6. června t. r. při-
padajícího, vypraven bude na týž den zvláštní vlak
osobní z Kralup do Roudnice a zpět. který na všech
stanicích a zastávkách osobních zastaví. Odjezd z Kra-
lup v 7 hod. ráno, příjezd do Roudnice v 8 h. 46 m.
ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 h 10 m. odpoledne,
příjezd do Kralup ve 4 h. 58 m. odpol. Bližší uvedeno
v dotyčných vyhláškách.
Z českého odboru rady zemědělské v král. českém
Komitét pro záležitosti družstevní má schůzi dne
16. června 1904 o 10. hod. dopol. v místnostech rady
zemědělské v Praze čís. 799—II. Pořad: Předsednické
zprávy. Zpráva o hledisku vůči zřizování rolnických
pekáren družstevních. Zpráva o žádosti družstevního
lihovaru v Hrdějicích za podporu zemskou a státní.
Zpráva o žádosti hospodářského družstva v Hořicích
za podporu zemskou a stální na zřízení ústavu ke
zpracování ovoce. Zpráva o olázce zřízení obilního
skladiště v Bohňovicích. Zpráva o žádosti družstev-
ního lihovaru a škrobárny ve Veseličku za zemskou
a státní subvenci. Zpráva o žádosti lihovarského
družstva a ovocnického družstva v Řepníkách za zem.
a státní podporu na zřízení družstevních závodů.
Kralupy
Roudnice
Hořice
český odbor rada zemědělský v král
rada zemědělský v Praga
19
article
Železniční stavební ředitelství zadá veřejnou sou-
těží dodávku i postavení mechanického zařízení 11
kusů vagonových mostních váh bez přerušení kolejnie
o nosnosti po 30.000 kg a s mostnicí 8.0 m dlouhou
pro železnici pyhrnskou, taurskou a pro druhé želez-
niční spojení s Terstem. V bližší podmínky za příčinou
nabídek lze nahlédnouti u oddělení 9. c. k. stavebního
ředitelství železničních dráh, ve Vídni VI. Gumpen-
dorferstrasse 10, aneb je obdržeti lze za náhradu
útrat. Nabídky mostních váh buďtež podány nejdéle
do 15. června 1904 v poledne 12 hodin u podacího
protokolu c. k. železničního ředitelství stavebního.
Hospodářský spolek pro krajiníu berounskou koná
v neděli dne 5. června o 3. hod. odpol. v hostincip
Macourka v Levíně valnou schůzi, na které pro-
mluví „o zůjmových společnostech rol-
nických“ p. Vil. Klavík, ředitel zimní hosp. školy
v Berouně. Dále bude rokováno na schůzi té o od-
pisu daně pozemkově.
Konkurs byl prohlášen krajským soudemv
Hradci Králové na jmění Jana Strysky, po-
krývače v Týništi n. Orl. Konkursním komisařem
přednosta okresního soudu v Kostelci n. Orl., správ-
cem dr. Popper, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13.
června, přihlášky do 18. července, rok likvidační 25.
července.
Ukončený konkurs. Hugo Pich, strojní pletárna
v Liberci (1. února 1904)
Insolvence. Ignác Weisz, obchod s kožešinami
v Pešti. D. Maudl, obchod s kůžemi v Pešti. Mori
Benau, neprot. obchod s kůžemi ve Vídni-V. Karel
Sicherl, prot. obchod v Mariboru. Josef Navrátil, ob-
chodník v Čáslavi. S. Kraus, obchod se smíšeným
zbožím v Pětikostelí. Adolf Ullmann, prot. obchodv
Hluboké. Josef Mužík, obuvník v Král. Hradci. An-
gelo Farchi, obchod s oděvy v Terstu. Johanka Mon-
tanelliová, obchod se suknem v Terstu.
Macourek
Klavík
Stryska
doktor
Popper
Hugo Pich
Weisz
D Maudl
V Sicherl
Navrátil
S Kraus
Ullmann
Mužík
Král
Johanka Mona
Terst
Vídeň
Levín
Beroun
Hradec Králové
Kostelec můj
Orlický
Liberec
Pešť
Maribor
Čáslav
Pětikostelí
Hradec
spolek pro krajiní
Mori Benau
kg
20
article
Slosování a tahy.
Z Vídně, 1. června. (C.-B.) Při jídnešním tabu
státních losů z r. 1884 byly taženy serie: 15, 57
94. 254, 278, 425, 426, 571, 590, 876, 1007, 1030
1195, 1423, 1584, 1645, 1656, 1701, 1713, 1724
1846, 1996, 2106, 2305, 2306, 2355, 2366, 2580.
2599, 2617, 2662, 2776, 2944, 2977, 2979, 3027
3155, 3363, 3599. 3626, 3649, 3664. 3855. 3864.
3932. — Hlavní výhra 300.000 K připadla na serii
1656 č. 65, 40.000 K vyhrává s. 426 č. 41, 20.000
s. 1584 č. 90, po 10.000 K s. 876 č. 77 a s. 3664
č. 54, po 4000 K s. 3027 č. 79 a s. 3664 č. 6; p
2000 K vybrávají s. 876 č. 1, s. 2662 č. 56 a s.
3835 č. 17.
Banky, záložny a spořitelny.
Slosování železničních dlužních úpisů Zemské
banky království českého. Při devátém slosování že-
lezničních dlužních úpisů Zemské banky království
českého, jež se konalo 1. června 1904, slosovány byly
úpisy následüjící: po K 10.000: 687 2274 2294 2332
2393 2446 2464 2504 2536 2563 2592 2607 2621
2761 2840 3233 3405 3465; po K 5000: 128 618
1018 2529 2545 3208 3505 4697 5099 5595 6004
6093 6123 6170 6190 6211 6226 6265 6273 6292
6304 6312 6352 6411 6556 6613 6614 6621 6626
6820 6848 6905 6985 6989 6999 7029 7034 7059
7526 7674 7741 7835 7874 8313 8721 8807 8939
9008 9172 9232 9303 9366 9381 9384; po K 1000:
243 1281 2404 2416 3013 3446 3953 4317 4636 5665
9022
5841 6777 7439 8115 8129 8633 8768 8911
9382 9561 9902 10165 10347 11754 11972
12174
12832
12434 12459 12663 12742 12764 12809 12824
13116
13021 13066
12889 12913 12919 12950 12962
13475
13226
13301 13322
13347
13465
13136 13141
13691
13483 1352
13538
13587 13622.
13626
13645
14070
14020
14038
13767 13927
13998 13999
13972
14349
14332
14163
14180
14245 14249
14323
14464.
14490
14508 14564
Vídeň
zemský banka
21
article
14565
14578
14674
14786
14834 14843
14895
14975
14998
14822
15177
15183
15191
15133 15141
15004
15114
15476
15490
15235
15246
15274 15275
15319
16438
15532 15538
15573 15575 15795 16244 16352
16564 16607
16687 16770 16858 16932 17245
17275
17696 18034 18197 18198 18481: p
17329 17496
K 200: 717 1020 1058 1977 2077 2195 2382 3592
3787 4740 5399 5895 6424 6465 6554 6563 6585
6779 6876
6590 6615 6625 6657 6762 6764 6772
6896 6904 6921 6922 6945 6972 6981 7000 7001
7007 7067 7121 7132 7230 7236 7238 7335 7391
7413 7533 7548 7770 7781 7804 7806 7808 7926
7969 8052 8053 8077 8113 8147 8237 8273 8289
8351 8438 8452 8464 8600 8661 8720 8787 8829
8924 8998 9308 9383. Vylosované železniční dlužní
úpisy vypláceti se budou tři měsíce po slosování, to
jest dnem 1. září 1904 počínajíc, vrátí-li se bance
i s kupony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do
dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje seu
pokladny Zemské banky království českého v Praze,
ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro
obchod a průmysl, u C.k. priv. všeob. rak. ústavu pro
úvěr pozemkový, u Vídeňské bankovní jednoty au
tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Mo-
ravu. Z úpisů železničních dříve vylosovaných nebyly
předloženy k výplatě čísla: po K 5000: 418 879 2160
9350: po K 1000: 554 1989 2060 3266 3429 4977 5331
5447 5529 5993 8474 8742 9815 10496 10840 11301 12005
12010 14162 17394 17458 17709; po K 200: 384 454
701 754 1066 1486 1981 2115 2369 2662 3288 3713
3847 4137 4215 4246 4705 5313 5329 5456 5462
5677 5856 6081 6083 6094 6859 6999 7938 8192
8195 8235 8242.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vklado
31. května 1904 K 12,088.998.—, z toho připadá na
hypoteční důchodkové listy K 3,174.200.
Praha
Vídeň
Čechy
ústav pro obchod
živnostenský banka
hospodářský úvěrní banka
22
article
14102
14387
14709
15001
15224
23
article
Za měsíc květen 1904 vykazují.
vklady výplaty
korun
24
article
Obč. zál. na Malé straněv
Obč. zál. na Malé straněv
Praze .
Občanská zál. v Nymburce
Rol. zál. podřipská v Roudnici
První zál. ve Vy s. Mýtě ..
Spoř. městská ve Slaném..
Obč. zálož. v Poděbradech
Měst. spoř. na Kladně ..
Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné
Obč. zál. v Libni Praha- VIII..
Spořitelna kr. m. Nymburka
Spořitelna města Soběslavi
Sp. m. v Poděbradech . .
Spořitelna města Turnova.
Spoř. kr. m. KolIna . . ..
Obč. záložna v Chrudimi..
Lidová banka v Praze .
Záložna v Hradei Králové
Malostranská zál. v Praze
Okr. hosp. zál. na Smíchově
Ob. spoř. v Roudníci n. L..
Obě zál. v Přelouči
Z Vídně, 1. června.
kursy.)
Únorová renta .
květnová » .
červenc. » .
říjnová .
rakouská » zlatá
„ » kor.
uherská » zlatá
» kor.
rak. invest. renta
uber. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č. .
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
Hora
Praha
Nymburk
Roudnice
Poděbrady
Kladno
Libeň
Soběslav
Turnov
Chrudim
Hradei
Smíchov
Ob
Přelouč
Vídeň
ty s . Mýto
lidový banka
Kutná
25
article
Zem, banky kr.č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
„ , 1860
po 500 zl. .
po 100 zl..
státní losy 1864
losy úvěrního úst.
vídeň. 1. komun.
tisské losy . .
turecké losy .
rak. uh. banka.
rak. úvěrní ústav
b. anglo rakouská
vídeňská unionka
b. pro země rak.
uh. úvěrní banka
bank. jednota ..
r. úst. pro úv. poz
česká b. Union
Česká průmyslová
414 —
banka . . . .
Živnost. banka . 249 50
roln. úvěr. banka 340 —
Eskontní sazby 3—334 procenla.
V souhlase se zprávami zahraniáními bylo smý-
šlení dosti pevné při převládajícím obchodním klidu.
x. Z Vídně, 1. června. (lelefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Smýšlení z počátku za čilého
obchodu pevné, později poněkud ochablo. Z počátku
působila příznivá zpráva, že ruská vláda vyjednává
s terstskými závody o dodávku lodí. Vzhledem na
značný zájem, který mají rakouské kreditky na
terstském podniku, nastala poptávka po kreditkách,
která prospěla celému trhu. Později mistní koupě
povolily. Smýšlení bylo i nadále pevné, poněvadž s
očekává, že bude zejtra snížena úroková míra banky
anglické a poněvadž z trhů zahraničních oznámena
Vídeň
ústav b
úvěrní banka
Union Český průmyslový 414
26
article
41.953
33.934
93.982
93.582
83..385
63.071
040.226 1,222.756
105,776
60.176
37.418
38 323
300.524
327.621
190.332
119.436
20.383
41.578
91.784
93.676
138.135
117.871
186.451
177.764
144.19
107.479
775.111
727.701
204.204
203.498
125.821
142.254
119.248
122.030
223.595
143.685
136.238
147 304
143.386
124.797
78.952
69.860
28
article
(Závěrečné úřadn
575-
99.701 Ivovskočernovická
635.25
spol. st. dr. rak. ub.
99 . 20
78 75
98 95
jižní dráha . .
99.75
štyrsko-hr.-köf.
5600. —
severní dráha.
118 25
415.—
rak. severozáp. dr.
99 30
117 35
pardubická dráha
421.—
97 .20
polabská dráha
česká sev. dráha
buštěhradská A
1018
203 25
pražsko - duchcov.
duchcov.« podmok
ústecko-tepl. dr.
854.—
dunaj. paroplaveb.
648 —
rakouský Lloyd
turecká tabák. rež. 329.—
rak. zbrojovka . 482 —
Rudolfova hut
411.—
alpská montan. sp.
488 50
rým.-muráň. spol.
337.—
Poldina huť ..
1990.—
praž. želez. sp..
Lloyd
Rudolfův
Poldin huť
Ivovskočernovická 635.25 společenský
štyrskýhr
polabský
29
article
90.55
88.75
100.—
94 .20
99.75
99.75
180 —
152 10
182.—
465 —
505 —
161.—
129 —
1618.—
641.75
519.—
30
article
1205.—
česká montan. sp.
330.—
Daněk . . .
západočeská ubl.
severočeská uhl.
607.—
mostecká uhl. sp.
vídeň. stavební sp.
674.—
Schodnica .
haličsko-karpatské 1100.—
peštská vagonka.
devisa německá . 117.37
pařížská . 95.22
» curyšská . 95 0
» londýnská 239.30
19.06
dvacetifrank
marka papírová . 117.37
253 25
Daněk
Schodnica
dvacetifrank marka
31
article
426 —
747.—
510 25
926-
33
article
pevnost rent. Vzhledem na váznoucí obchod příznivé
disposice se však málo projevovaly v kursech. Kre-
ditky původní zisk nemohly zachovat, ale proti
včerejšku byly přece o málo dražší. Uherské kreditky
a bankovní jednota mírně zdražily, státní dráha,
paroplavební (srážka kuponová 141/2 K), buštěhradské
B (srážka kup. 25 K) byly čile hledány. Železářský
trh pevný. Mostecko uhelné značně zlaciněly. Na
rentový trh působila pevnost zahraničných rent jen
málo. Přes to však některé renty a ukládací hodnoty
mírně zlepšily. Devisy a valuty nezměněny. Na
eskomptním peníze snadnější, 3—31/1490.
x. Z Vídně, 1. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 642.25, po —.—, —
nberské kredilky 748.—, anglobanka 278.50, bankovní
jednota 510.75, unionka 520.—, länderbanka 426.50,
státní dr. 635.50. —.—, jižní dráha 79.25, pol. dr.
421.50, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové
330.—, rýmavsko muráňské 488 —, alpinky 411.75,
květnová renta 99.20, uherská korunová 97.10,
turecké losy 129.—, marky za hotové 117.36, ultimo
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 1. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.—,
198.20, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
doktor
Mostecko
Vídeň
Amsterodam
Brusel
buštěhradský B
34
article
—, Německo šek a
Brussel na delší lh. —.-
králké ih. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na
delší lhůty 117.35, 117.65, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239.321/2, 239.521/2, Londýn na delší lh.
K —.— —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.10,
95.20, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
.—, Paříž šek
—.—, Petrohrad delší lh. —
a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.35, Paříž delší lh.
—.—. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.071/2, 95.20, delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.071/2, 95.20, na delší ihůty —.—
Německo
Brusel
Londýn
Nová York
Paříž
Petrohrad
Curych
Basilej
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
35
article
Pražská bursa.
V Praze, 1. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Na dnešní burse nerozvinul se žádný obchod a po-
dáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 250.—
české banky »Union« K 244.—, strojírny Daňkovy
K 330.—, strojírny Ruston K 265.—, Podolské ce-
mentárny K 155.—.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofsiciální záznamy znějía
Zástavní listy české hyp. banky 5°%
31/20
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
. . . . „ (v K
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49%
„ , » (v K) 4 0
Zel.,
Dlužní úpisy České prům. banky 414%
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 40
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4120
41/2
„» hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » , »
Železnič. » » »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banký 44,0
„ » Rak. uherské banky
„» Dolnorak. byp. ústavu 490
31/2 %
Kom. dl. úp.
31/2
Daňkův
Ruston
Praha
K Mel
český banka
Český průmyslový
Hal
36
article
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Únorová spol. renta (v pap.) 4 290
(ve stř.) 4.2 0
Dubnová » »
Květnová . . (v pap ) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 40%
Rakouská zlatů renta . . . . 49%
„ korunová renta . . 4 %
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v Č. Budějovicích ,
Kolinská továrna chemická . . ,
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost ,
První česká raff. v Modřanech ,
„ tov. orient. cukrov.,
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
0 Dubnová
37
article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 1. června.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 285.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní
banka 350.—. Baku 440.—. Mantašev 187.—. Ka-
spijská spol. 4950.—. Briansk 99.—. Nikopol 95 —.
Sormovo 137.50. Putilovské železo 87.— ex. Hartmann
140.—,
Berlínská bursa, 1. června. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Na dnešní burse bylo smýšlení klidné.
Akcie Německé banky a kreditky z počátku nezna-
menaly. Později se smýšlení upevnilo také pro
půjčky domácí. Bismarkova huť podražila ve volném
obchodě o 4% na zprávu, že bude dividenda o nš-
kolik procent vyšší než roku loňského. Poněkud
slabší byly Lauřiny, Německé banky a kreditky.
Také Lauřiny se později zotavily. Akcie berlínské
banky klesly o 3%. Soukromý diskont 25/4%.
První ciíry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 201.75. 201.50. Diskonto
187 25. 186.88, Německá banka 219.—. 218..75, Ob
chodní společnost 152.75, 152.75, Drážďanská banka
151.80, 151.25, Spanělské exterieury —.—
Bochumské ocel. 191.75, 191.50, Lauřina huť 241.25,
241.—, Dortmund. Union lit. C. 85.75, 85.12, Har-
penská uhl. spol. 198.—, 198.—, Gelsenkirchenská
uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 194.75, 194 75.
Hartmann
Bismarkův
Lauřin
Petrohrad
Bak
Ka
Nikopol
Lauřin huť 241.25
Dortmund
Haro
německý banka
152.75
drážďanský banka
Hibernia 194.75
zpráva živnostenský banka
38
article
Consolidace 411.50, 411.50, Severoněmecký Lloyd
102.—, 102.10, Packet 106.90, 106.88, Kanada —.—,
—.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 129.30
129 25.
Z kasovních papírů: Concordia 320.—,
Eschweilské 248.—, —.—-, Geisweidské 162.—
—.—, Hochdah! 146.75, —.—, Katovické 201. 75,
—.—, Wilhelm 231.90, —.—, Phönix 163.—,
—.—, Rh. Stahl 185.10, —.—, Schalker Gr.
492.—, —.—, Westfalia 149 25, —.—, Orenstein
153.—, —.—, Rh. Metal! 70.—, —.—, Hasper
116.75, —.—, Donnersmark 238.50, —.—, Hold-
schinský 121.—, —.—, Vulcan 260.60, —.—, Bia-
mark 275.50, —.—, Caro 108.75, —.—, Hoesch
229.60, —.—, Georg Marie 108.30, —.—, Kö-
nigsb. 163.—, —.—, Nordstern 281.60, —.—,
Z Bezlina, 1. června. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 201.90, státní dráha 136 50, lombardy 17.40.
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 1. června. (C.-B.) Kreditky 201.60,
státní dráha 136.40, jižní dráha 17.30, diskonto 187 —
německá banka 218 90, obchodní b. 152.70, dráž-
ďanská b. 151.40, darmštadtská banka 157.70, ná-
rodní banka 120.70, dráha Henri —.—, Transvaal
—.— Kanada 116.20. Gotthard —.—, Lloyd 102.—,
Packet 106.90. — Za hotové: Lauřina huť 241.—,
dortmundské 85.—, bochumské 191.40, gelsenlir-
chenské 217 60, Hibernia 194.70, harpenské 198.—,
Consolidace 411.50. Smýšlení klidně.
Z Frankturtu, 1. června. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 201 60, akcie společnosti státní dráhy
136 60, lombardy 17 20, papírová renta 100 —, střl-
Lloyd 102
Wilhelm 231.90
Stahl
Orenstein
Hold
Cara 108.75
Georg
Marie
108.30
Henri
Gotthard
Kanada
Transvaal
Eschweilský
Hasper
Donnersmark
Vulcan
Hoesch
Nordstern
Berlín
Frankturt
Schalker Gr . 492
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia 194.70
Packet 106.90
Concordia 320
Phönix 163
Westfalia 149 25
jižní dráha
Lauřin huť 241
Consolidace 411.50
39
article
Peníze] Zboži
104.—
105.—
95 30
102 25
100.25
100.25
100.25
100.25
100.25
101.75
41
article
100.25
94.30
101.25
99.75
99.75
99 75
99.70
99.75
100.75
99 50
99.50
100.15
100.90
100.—
101.50
100.50
100.50
101.15
101.90
101.—
102 50
99 60
99 40
99.75
102.—
100.—
100.45
101.—
94.25
100.80
94.75
101.—
99 90
99..95
99 40
99. 15
118.30
99.50
20.65
245.—
416.—
345.—
5587.—
1628
252.—
521.—
331.—
1210
42
article
98.60
98.75
101.80
100.—
100.—
93.75
99 80
93.7
100.—
99 7
99 75
99.20
98 95
118.10
99.30
90.45
244.—
414.—
340.—
1618
567.—
250.—
519.—
330.—
1205
265.—
520.—
530.—
335.—
343.—
2006
225.—
43
article
315.—
155 . —
337.—
1996
220.—