ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 6adf01f0-7129-11dc-9430-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 43 celkem · entity: person 60, place 93, work 17, org 39
1 masthead
2. června 1904.
2 masthead
Přiloha „Národních Listu
3 masthead
K čislu f5t.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. května. (Německé stra ny tvojenské požadavky.) Pohostinské vy- supení ministra financi Böhm-Bawerka nedo- čělalo se ani tak zvaného čestného úspěchu a viade se nad ním krčí rameny. Dle »Gazety Hrod.« výkladem Böhm-Bawerkovým nebylo po noženo ani dru. Körbrovi. Vysvětlivky finanč- zho ministra neuspokojily členy rozpočtového vboru, nerozptýlily jich pochybnosti a neumož y ani německým lidoveům, aby hlasovali pr vlídní předlohu, na čemž předsedovi minister rna záleželo nejvíce. Kromě toho taktiku Němců, vilupujících v roli obráncův ústavy a zájmů Hiových, musí podporovati také německý tisk, už opět nemůže býti výhodno dru. Körbrovi. hizenářství německé taktiky odpovídá tu do- hule dvěma tvářím vysvětlivek ministra financí. limci vědí, že požadavky společné vlády na- kznou většiny v delegaci a proto si mohou do- vliti tak laciné hrdinství a hájiti ústavy a zájmů Hových. Ministr financi pak také ví, že lehko ptači výčitky »učencova« svědomí, až nadejde polřeba užiti dobrodiní § 14. Konečně vídeňšu fnančníci, které málo trápí pochybnosti ústavní, ujísté už vládu ubezpečili, že ji opatři půjčku i bez výslovného schválení parlamentu. Otázka parlamentního schválení vojenské pličky nejvíce leží na srdci orgánu polského kola »Czasu«. Volá opětně na českou delegaci, sby nedopustila, by se půjěka uzavřela bez jirlamentu a vzdala se aspoň vůči télo státní nezbylnosti obstrukce. Pochybujeme však, že lude možno vyhověti tomuto přání polského kola, nebude-li v čas vyhověno spravedlivým pžadavkům českým.
Böhm Bawerka Bawerkův Němec Hiová Hový Praha Gazeta Hrod
6 article
Ze Lvova, 30. května. (Tadyáš Roma nowicz +.) Tadyáš Romanowicz, jenž náhle zemřel ve Lvově v neděli, byv raněn mrtvicí byl poslední z vynikajících vůdců proslulé druhdy demokratické strany polské, jejíž členov níleživali na říšské radě k nejsympatičtějším tástupeům národa polského. Narodil se jako nyn lvovského advokáta r. 1843 a vystudovav ve Lvově gymnasium, věnoval se na tamější universitě studiu práv. Ale již jako studujíeí pčal redigovati časopis »Znicz« a tu seznámi s v karmelitském vězení poprvé se slastmi ra- kouských redaktorů let šedesátých. Povstán roku 1863 zúčastnil se činně a když se v pro sinci téhož roku vrátil do Lvova, byl zatčen pro velezradu odsouzen na dvě léta do žaláře. Trest odpykával si na pevnosti olomoucké odkudž ho vyprostila roku 1865 všeobecná amnestie, Vrátiv se do Lvova, byl činným v re- dakci různých listů, posléze v »Dzien. Polském«, ua kteréž doby r. 1876 zvolen též do zemského němu v městské kurii Ivovské. Roku 1879 přestěhoval se do Krakova, kdež byl hlavním redaktorem »N. Reformy« až do r. 1889, kdy, slav se členem zemského výboru, přestěhoval se opět do Lvova. Roku 1899 vzdal se tétc hodnosti a převzal redakci nového denníku »Slowa Polského«, snaže se současně probuditi k živolu stranu demokratickou, chtěje z ní uči niti protiváhu proti všemocným stančíkům. Snahy ty však nevedly k cili. Romanowicz by sice r. 1900 zvolen do ríšské rady na program demokratický, ale ve Vídni vstoupil do kol polského. Dlouho v něm však nepobyl, nebo byv opětně zvolen do zemského výboru halič ského, vzdal se říšského mandátu a žil od t doby trvale ve Lvově, kde ho předčasně zachvá tla smrt.
Rom Tadyáš Romanowicz Lvov Krakov Vídeň
7 article
Z Pešti, 31. Května. (Uherská kvo- tová deputace) měla dnes ustavující schůzi Předsedou zvolen hr. Aurel Dessewífy, re- krentem Max Falk. Ministerský předseda hr. Tisza sdělil, že obdržel zprávu o ustavení rakou ské kvotové deputace, načež ustanoveno sděliti nkouské deputaci, jak se ustavila deputace sherská. Zpravodaj Falk sděluje pak, kterých dat bude deputace potřebovati, prvé než zaháji meritorní jednání. Hr. Tisza projevil ochotu ršechna žádaná data deputaci dodati, načež slanoveno, že prvá meritorní schůze bude se hnati v úterý 7. června. Z Pešti, 31. května. (Návštěva srb- ských obehodniků.) V neděli dne 29. t m. přibyla do Pešti dávno již ohlášená vý- pava 106 obchodníků z království srbského lleří chtějí poznati obchodní poměry uherské urázati styky s firmami uherskými. Hostě byl za nádraží uvítáni zástupcem ministerstva ob- ehodu, zástupci města Pešti a obchodní komory, načež si prohlíželi různé obchodni a průmyslov zivody pešťské. Deputace srbská vyžádalasi tž slyšení u ministerského předsedy hr. Tiszy. u ministra orby B. Talliana a u ministra obchodu Iieronyma. Hr. Tisza ubezpečil srbské obchod- níky, že Uhrám vždy záleželo a bude i nadále zíležeti na dobrých přátelských poměrech se susedním Srbskem, zejmena i na živých sty- clch obchodních. Ministr Tallian, který jest spřízněn s bývalou srbskou dynastií, poukázal ma tyto své rodinné styky se Srby a ubezpečil deputaci, že bude vždy ochotně podporovati přá- telské styky srbsko-uherské. Podobně ministr ob- chodu Hieronymi slíbil deputaci všelikou pod- poru na upevnění vzájemných obchodních styků. Srhským hostům dostává se v Pešti všude přá- telského přijetí a na jich počesť pořádány ban- kely obchodní komorou a městem Peští.
Dessewífa Falk Tisza Iieronyma Tallian Srba Pešť Hradec Uhry Srbsko
8 article
Ze Záhřeba, 30. květa. (Po nepoko- jich v Irigu. — Agrární nepokoje v Zágorsku.) Pro osudné kommasační řízen v Irigu, po němž četnictvem zastřeleni dva rol- nici a jiných deset povážlivě zraněno, zatčen také 24 osob. Všichni tito zatčení propuštěni však na rozkaz státního zastupitelstva z vyšetřo- vací vazby. Přednosta spravedlnosti dr. Mar- janovič, jenž meškal s vrehním státním zástup- cem v Mitrovici, dal si předložiti podrobnou zprávu o výsledcích vyšetřování. Provedení kom- massace zastaveno na neurčitou dobu. Již tato okolnost sama nasvědčuje tomu, že byli v právu malí rolníci, kteří se vzepřeli vnucované jim konmassaci. — „Obzoru“ sděluje se ze Zla- taru v Zágorsku, že tam vznikly vážné spory mezi rolnickým dělnictvem a statkáři pro denní mzdu, která nepřevyšuje průměrně 60 h. Dělni- ctvo vyzývá se plakáty, aby nepracovalo pod 2 koruny denně; poněvadž pak statkáři tolik prý platiti nemohou, jsou obavy, že v době pilných polních praci vzniknou nepokoje, jimiž Zágorsko v poslední době tak často proslulo.
doktor Záhřeb Mar Dělni
9 title
Národní hospodář.
10 article Za českým průmyslem textilním.
Za českým průmyslem textilním. B. Snad řada neúspěchů posledních let — zvláště ve společenském podnikání — snad těžké počátky prvých kroků a prvého postupu, snad touha míti rázem vše a snad ještě řada jiných momentů nasely u nás onen pessimism, se kterým setkáváme se tak zhusta v kritice na- šeho položení hospodářského. Neobyčejný dů- raz, s jakým Němci v poslední době dokazují svou mocenskou posici průmyslovou a obchodní, ať v bojích denních, ať spoustami upravovaného a připravovaného materiálu číslového, mnoho snad přispěl k dosti chmurnému posuzování ho- spodářského postavení českého — buď jak bud kdo střízlivě a se stálým zřením k našemu vý- voji posledního století a ku pohotovosti pro- středků, jež nám byly k disposici, posuzuje roz- voj české práce průmyslové a obchodní, nemůže sdíleti onoho příliš schmuřeného nazírání. Uka- zovali by Němci na svoji posici průmyslovoua obchodní v zemích české koruny tak demon- strativně, snažili by se z ní dovozovati tak pře- kotné závěry pro nejbližší přítomno a dovolá- vali by se jich provedení tak rychle, kdyby se průmyslový a obchodní rozvoj český dál sku- tečně za tak malých a slabých vyhlídek? A ostatně: jest pravdou, co tak zhusta sami sobě -tvrdíme, že jest cosi v naší národní po- vaze, co nám brání státi se průmyslníky a ob- chodníky velkých a mocných koncepcí?
Němec
11 article
Nemohu si pomoci: onoho názoru o naší dědičně neschopnosti ke kapitalistním úspěchům nesdílím. Ani názoru, že průmyslová a obchodní činnost předpokládá řadu zděděných, v povaze národa tkvících vlastností. Tento hospodářský fatalism, pronášený tak často s výše suverén- ního rozsuzování a usuzování, nezdá se mi ni- čím než pohodlnou výmluvou. Nepopírám a ne- mohu ani popříti, že až příliš zhušta boří u nás druhá a třetí generace, co prvá úsilnou prací vy- budovala, že netveří se u nás zatím ještě plně tradice práce v rodinách, kterým dopřán úspěch podnikavosti, že se nechápe, jak práce jedné generace, byť sebe úspěšnější, není ničím, ne- uvědomuje-li si generace tato, že nabyté nutn zvětšovati pronikavou pracovní výchovou gene- rací následujících, že teprve tím stává se úspěeh celým, že až přečasto nechce se zříti, jak že- lezná disciplina a oddání se povolání jest nej- krásnějším úspěchem mužnosti — nepopírám. K vynikajícím úspěchům podnikatelským dopra- covalo se u nás ještě poměrně málo mužů touha hráti v naší malé společnosti význačnou roli, jest až příliš svůdnou, svůdnější než tam. kde vítězů jest hodně a společnost má nároky vyšší. Ale to jsou bolesti počátků. Shroucení vy- budovaných jmění anebo aspoň nerozmnožování jich má také své dobré stránky: poučení jiným.
12 article
Odvykneme si ceniti úspěch chvilkový a budeme si vážiti za to tím více trvalého. Sociální ceněni přesune se v jiný směr: úcty vynutí si ne ten. kdo dovedl jenom děditi a zděděné ztravovati. nýbrž ten, kdo — byť v trochu méně elegantním kabátu — dovede budovati a vítěziti dále na zá kladě toho, co mu předala generace předchozí budeme hledati muže a ne figury, vytvoříme ovzduší, kde legitimací k úctě bude vla stn úspěch. A legitimací tím lepší, čím úspěch bude větší a perněji vydobytý. Ono ovzduší zatím teprve se tvoří. Ne v sa- lonech společnosti, ale na poli pracovním. An začasté naše veřejnost neví, jak kdesi v ústran vlasti roste nám základ silného rozvoje průmy- slového. Provolání novin a hlučné zakládání spo- lečných podníků podnětů k němu nedaly. Síla příkladu cizího rovnala cestu.
13 article
Ukázal jsem již jindy na tomto místě, jak vítězství bavlnářského továrního průmyslu bylo zároveň naší porážkou. Starého Inářského prů- myslu Orlických hor, domácky provozovaného, byli jsme nositeli i po obchodní stránce my. Měl jsme slušnou řadu obchodních rodin, vládnou- cích značným jměním, které prodávaly český tvar v říši i za její hranice. Rostoucí spotřebnost širokých vrstev, důsledek sílícího podnikání to- várního, otevírala i k nám stále víc a více cestu bavlně. Zlepšené a zlevněné prostředky dopravní učinily ji hlavní surovinou textilní. V létech čtyřicátých minulého století nedovedli jsme ještě chápati dalekosáhlost obratu. Stáli jsme proti „švindlu“ bavlnářskému. Přišel cizí podnikatel, vydával ochotně bavlnu a počal stavěti bavlnář- ské tkalcovny mechanické. Sláva českých textil- ních rodin obchodních klesla a zbyly dnes zní jen krásné náhrobky vybledlých písem v za- padlých hřbitovech vesnic a — vzpomínka. Ale rychlé úspěchy cizí ukazovaly přece jen stálea stále na chyby naše a věru, pravdu má jeden z našich předních bavlnářů, že síla příkladu, dávaného nám německým podnikatelem, byla podnětem k úsilí našemu vlastnímu. Na Orli- ckých horách i v Podkrkonoší. Zde speciálně jest příklad, daný českým rozvojem bavlnářským, přímo typickým. Něme- cký podnikatel textilní měl zde znamenité úspěchy. Zde budována jmění, která dnes hrají ve výpočtech německých tak značnou roli. Dva, tři české podniky — a to ne ještě valně rozsáhlé — téměř ani na váhu nepadaly. Sloužili jsme jiným. A učili se. Našli se i v našich řadách jednotlivci, kteří chápali, že rychlé úspěchy ně- mecké nejsou přece jen výsledkem nějakých kouzelných vlastností německého podnikatele.
Orlický hora Podkrkonoší bavlnářský tovární průmysl
14 article
Úvaha vedla k činu, k rozběhu. Tak před dvaceti léty zakoupili si dva muži úvahy starou pilu č mlýn a celé své jmění vložili v několik mechani- ckých stavů, hnaných vodní silou. Nebyli tkalci povoláním, jeden odešel od hroudy a druhý ze živnosti řemeslné. Pracovali a počitali. Léta ne- byla nepřízniva a úspěch se dostavoval. Brzy společné podnikavosti starý mlýn již nestačil. Společníci se rozcházejí, jeden z nich přibírá nového, aby s nim vystavěl větší továrnu, druhý jde brzy stejnou cestou. Nové firmy zase s rozcházejí a z jedné rostou vždy dvě. Úspěch malých kdysi podnikatelů ukázal, jak hlavní roli v práci života přece jen hraje vytrvalost, od- hodlanost, houževnatost, mužnost a plné věno- vání se vytčenému cíli. Staré evangelium libe- ralismu, zhusta odsuzovaného, ale přece jen pravdivé: průkopníky rozvoje jsou odhodlaní mužní jednotlivci. Jich úspěch budí a burcuje. Ukazuje dráhy pokroku. Jich příklad jest pod- nětem jiným a tak tvoří se ono ovzduší, kde raší a pučí to prací. Jako zde na Semilsku. Příklad Němců ponoukl malé české podnikately, kteří měli dosti energie, že úplně opustili povolání do- savadní a věříce v úspěch práce. dovedli celé jmění i celou energii vrhnouti v nové povolání Prolomili hráz předsudku, že nemáme podnika- telských vlastností průmyslových a jich příklac byl vzpruhou pro jiné. Jsem přesvědčen — a ne- jen rozvoj českého bavlnářského průmyslu na Semilsku a Jilemnieku, ale i autentieká data. skytnutá jeho nositeli, jsou základem měho ná- zoru — že bez tohoto příkladu, že bez tohoto ovzduší jím vytvořeného nebyla by vyrostla ona řada českých továren — z valné části veli- kých továren — bavlnářských v Podkrkonoší o kterých míním psáti.
Němec Semilsko Podkrkonoší
15 article
Ale ještě jiný moment pokládám za nutno zdůrazniti. Volání po velikých společenských podnicích, které tak často se zvedá, nepokládám za doklad touhy po obratu. Spíše za lehkou vý- mluvu. Za onu hráz, „já na to poukazoval“, za níž tak často u nás se utíkají ti, kdo sami k ini- ciativní práci necití sil a rádi příčiny neúspěchů svádí na jiné. Napřed potřebujeme řádné školy v hospodářském žití a boji. Až práce od muže k muži zvrátí dosavadní usuzování, až úspěch síly a odhodlanosti bude ideálem všech, kdož myslí a skutečně žijí radostí tvořiti, až se pro- lomí úzkost dnešního nazírání, pak naleznou se i průkopníci velikých společenských podniků českých. Sto slabochů sdružených, nikdy ne- rovná se v hospodářském životě jednomu siláku, muži v krásném slova smyslu. Tedy: rozvoj českého průmyslu bavlnář- ského na Semilsku, který se odehrál tak neslyšně a kde stejně neslyšně mladá generace se vžívá do práce otců, snad ještě výbojnější jich, jest jen opět dokladem, že fafalism vrozených vlast- ností jest pověrou. Nechci tím říci, že vývoj po- sledních staletí nezanechal v naší povaze hlubo- kých stop — ale v tone je půvab práce, že jí nutno překonávati to, co nasela v nás nepřízen vývoje, v tom je význam discipliny pracovní, že staví sílu muže výše než předsudky a špatné tradice. Odhodlání, síla a vytrvalost nahražují, co zanedbáno. Ku prospěchu celého národa. Čtenář mi tuto exkursi odpustí. Považoval jsem ji za nutnou, aby tím více bylo pochopeno co míním říci v dalším.
Semilsko
16 article
K otázce vinného cla. Jak se z Paříže oznamuje žádala italská vláda francouzskou vládu, aby Francie se vzdala oproli Rakousku práva na nejvyšší výhody pro vína, protože má Rakousko povoliti zvláštní vý- hody italským vínům, speciálně pak v řízení zahra- ničném. Ze středu parlamentu bude prý podána inter- pellace, kterou má býti způsoběno usnesení parlamentu v otázce této. Má jím býti zabráněno, by snad ministr vnitra se vázal sliby Italii. Místní dráhy. Jak známo, končí platnost dnešního zákona o místních dráhách timto rokem. Po přání interessentů svolána anketa, na kleré bylo jednáno o přáních zemských výborů co do zákona tohoto. Dolnorakouský výbor pozval následkem toho zástupce ostatních korunních zemí k poradě, na níž měla býti příslušná přání formulována. Český zástupce hr. Schönborn omluvil se nemocí. V poradě samé jednáno postupně o všech článcích platného zákona. Pronesená přání týkají se jednak ustanovení, jednak provádění zákona. V posledním směru zdůrazňováno zvláště, že výhod pro místní dráhy, o nichž měla vláda sama rozhodovati, zpravidla skýtáno nebylo. Zvláště stěžo- váno si do úzkoprsé praxe finaněních úřadů a do po- žadavků vojenské správy, která jednak žádá, co splniti mohou jen dráhy prvého řádu, jednak zase směsuje místní dráhy se zatímními polními dráhami a žádá, aby si opatřily lokomotivy tak lehké, které pro řádnou dopravu nestačí. Značně stěžováno si i do tarifnictví. které se upravuje tak těžkopádně, že dopravní kon- junktury nelze využíti. Usneseno domáhati se zřízení zvláštního oddělení pro místní dráhy v ministeriu že- leznic. Usnesení konference budou zemským výborům zaslána.
Schönborn Paříž Francie Rakousko Italia
17 article
Z trhu hnědouhelněho. (Pův. zpr. „N. L.“) Odbyt uhlí zmenšením potřeby v obchodech uhelných r pře- sycováním odběratelů zásilkami bez objednávky v po- slední době značně klesl a nechybíme valně, odhad- neme-li úbytek odbytu proti normální době na 20—25 proc. Povolený těžební kontingent v květnu ve výši 100 proc. rozhodně zůstane nedostižen a myslíme dle celé dnešní opravdu bědné nálady tržní, že i červ- nový kontingent o 85 proc. jest přemrštěný. Odbyt labský v posledních dnech stoupl, ježto přibylo po posledních přívalech více vody a tím zvýšená nosnost lodí měla býti využitkována; dnes v sobotu dopol. přistaveno 668 vozů. Zatím také vyhlídky ve zdar akce ke zřízení společné prodejny se zhatily v poslední době. Značná čásť dolů pojímá celý projekt skeplicky a odepřela účasť, mimo to tržní poměry nezměrnou a nerozmyslnou konkurencí do té míry ztíženy, že je velmi těžkým, zaručiti nějaký úspěch akce sanační. Dán proto pokyn, aby se opakovaly pokusy o ob- novu dosavadní těžební dohody a zahájeno vyjednávání u třetí skupiny dolů, jemuž platila v pon- dělí schůze zástupců dotyčných dolů v Teplicích. Ob- nova ovšem myšlena na novém podkladě podílném a to tak, že by komitét technických a komerčních de- legátů určil, pokud požadavkům jednotlivých dolů za stanovení jich podílů na kontingentu těžebním mož- no vyhověti. Neopomeneme o akci této referovati. Nový pivovar v Plzni. Jak známo, domáhala se skupina kapitalistů povolení ke stavbě nového pivo- varu v Plzni. Městská rada vyslovila se proti povo- lení tomuto. Jak se oznamuje, byly stížnosti její mi- nisterstvem zamítnuty a povolení ke stavbě uděleno.
Dán Teplice Ob Plzeň
18 article
Jak se dovídáme, bude otázka tato cestou stížnosti přednesena k rozhodnutí správnímu soudnímu dvoru. Zvláštní vlak z Kralup do Roudnice. Za příčinou výročního trhu v Roudnici, na den 6. června t. r. při- padajícího, vypraven bude na týž den zvláštní vlak osobní z Kralup do Roudnice a zpět. který na všech stanicích a zastávkách osobních zastaví. Odjezd z Kra- lup v 7 hod. ráno, příjezd do Roudnice v 8 h. 46 m. ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 h 10 m. odpoledne, příjezd do Kralup ve 4 h. 58 m. odpol. Bližší uvedeno v dotyčných vyhláškách. Z českého odboru rady zemědělské v král. českém Komitét pro záležitosti družstevní má schůzi dne 16. června 1904 o 10. hod. dopol. v místnostech rady zemědělské v Praze čís. 799—II. Pořad: Předsednické zprávy. Zpráva o hledisku vůči zřizování rolnických pekáren družstevních. Zpráva o žádosti družstevního lihovaru v Hrdějicích za podporu zemskou a státní. Zpráva o žádosti hospodářského družstva v Hořicích za podporu zemskou a stální na zřízení ústavu ke zpracování ovoce. Zpráva o olázce zřízení obilního skladiště v Bohňovicích. Zpráva o žádosti družstev- ního lihovaru a škrobárny ve Veseličku za zemskou a státní subvenci. Zpráva o žádosti lihovarského družstva a ovocnického družstva v Řepníkách za zem. a státní podporu na zřízení družstevních závodů.
Kralupy Roudnice Hořice český odbor rada zemědělský v král rada zemědělský v Praga
19 article
Železniční stavební ředitelství zadá veřejnou sou- těží dodávku i postavení mechanického zařízení 11 kusů vagonových mostních váh bez přerušení kolejnie o nosnosti po 30.000 kg a s mostnicí 8.0 m dlouhou pro železnici pyhrnskou, taurskou a pro druhé želez- niční spojení s Terstem. V bližší podmínky za příčinou nabídek lze nahlédnouti u oddělení 9. c. k. stavebního ředitelství železničních dráh, ve Vídni VI. Gumpen- dorferstrasse 10, aneb je obdržeti lze za náhradu útrat. Nabídky mostních váh buďtež podány nejdéle do 15. června 1904 v poledne 12 hodin u podacího protokolu c. k. železničního ředitelství stavebního. Hospodářský spolek pro krajiníu berounskou koná v neděli dne 5. června o 3. hod. odpol. v hostincip Macourka v Levíně valnou schůzi, na které pro- mluví „o zůjmových společnostech rol- nických“ p. Vil. Klavík, ředitel zimní hosp. školy v Berouně. Dále bude rokováno na schůzi té o od- pisu daně pozemkově. Konkurs byl prohlášen krajským soudemv Hradci Králové na jmění Jana Strysky, po- krývače v Týništi n. Orl. Konkursním komisařem přednosta okresního soudu v Kostelci n. Orl., správ- cem dr. Popper, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13. června, přihlášky do 18. července, rok likvidační 25. července. Ukončený konkurs. Hugo Pich, strojní pletárna v Liberci (1. února 1904) Insolvence. Ignác Weisz, obchod s kožešinami v Pešti. D. Maudl, obchod s kůžemi v Pešti. Mori Benau, neprot. obchod s kůžemi ve Vídni-V. Karel Sicherl, prot. obchod v Mariboru. Josef Navrátil, ob- chodník v Čáslavi. S. Kraus, obchod se smíšeným zbožím v Pětikostelí. Adolf Ullmann, prot. obchodv Hluboké. Josef Mužík, obuvník v Král. Hradci. An- gelo Farchi, obchod s oděvy v Terstu. Johanka Mon- tanelliová, obchod se suknem v Terstu.
Macourek Klavík Stryska doktor Popper Hugo Pich Weisz D Maudl V Sicherl Navrátil S Kraus Ullmann Mužík Král Johanka Mona Terst Vídeň Levín Beroun Hradec Králové Kostelec můj Orlický Liberec Pešť Maribor Čáslav Pětikostelí Hradec spolek pro krajiní Mori Benau kg
20 article
Slosování a tahy. Z Vídně, 1. června. (C.-B.) Při jídnešním tabu státních losů z r. 1884 byly taženy serie: 15, 57 94. 254, 278, 425, 426, 571, 590, 876, 1007, 1030 1195, 1423, 1584, 1645, 1656, 1701, 1713, 1724 1846, 1996, 2106, 2305, 2306, 2355, 2366, 2580. 2599, 2617, 2662, 2776, 2944, 2977, 2979, 3027 3155, 3363, 3599. 3626, 3649, 3664. 3855. 3864. 3932. — Hlavní výhra 300.000 K připadla na serii 1656 č. 65, 40.000 K vyhrává s. 426 č. 41, 20.000 s. 1584 č. 90, po 10.000 K s. 876 č. 77 a s. 3664 č. 54, po 4000 K s. 3027 č. 79 a s. 3664 č. 6; p 2000 K vybrávají s. 876 č. 1, s. 2662 č. 56 a s. 3835 č. 17. Banky, záložny a spořitelny. Slosování železničních dlužních úpisů Zemské banky království českého. Při devátém slosování že- lezničních dlužních úpisů Zemské banky království českého, jež se konalo 1. června 1904, slosovány byly úpisy následüjící: po K 10.000: 687 2274 2294 2332 2393 2446 2464 2504 2536 2563 2592 2607 2621 2761 2840 3233 3405 3465; po K 5000: 128 618 1018 2529 2545 3208 3505 4697 5099 5595 6004 6093 6123 6170 6190 6211 6226 6265 6273 6292 6304 6312 6352 6411 6556 6613 6614 6621 6626 6820 6848 6905 6985 6989 6999 7029 7034 7059 7526 7674 7741 7835 7874 8313 8721 8807 8939 9008 9172 9232 9303 9366 9381 9384; po K 1000: 243 1281 2404 2416 3013 3446 3953 4317 4636 5665 9022 5841 6777 7439 8115 8129 8633 8768 8911 9382 9561 9902 10165 10347 11754 11972 12174 12832 12434 12459 12663 12742 12764 12809 12824 13116 13021 13066 12889 12913 12919 12950 12962 13475 13226 13301 13322 13347 13465 13136 13141 13691 13483 1352 13538 13587 13622. 13626 13645 14070 14020 14038 13767 13927 13998 13999 13972 14349 14332 14163 14180 14245 14249 14323 14464. 14490 14508 14564
Vídeň zemský banka
21 article
14565 14578 14674 14786 14834 14843 14895 14975 14998 14822 15177 15183 15191 15133 15141 15004 15114 15476 15490 15235 15246 15274 15275 15319 16438 15532 15538 15573 15575 15795 16244 16352 16564 16607 16687 16770 16858 16932 17245 17275 17696 18034 18197 18198 18481: p 17329 17496 K 200: 717 1020 1058 1977 2077 2195 2382 3592 3787 4740 5399 5895 6424 6465 6554 6563 6585 6779 6876 6590 6615 6625 6657 6762 6764 6772 6896 6904 6921 6922 6945 6972 6981 7000 7001 7007 7067 7121 7132 7230 7236 7238 7335 7391 7413 7533 7548 7770 7781 7804 7806 7808 7926 7969 8052 8053 8077 8113 8147 8237 8273 8289 8351 8438 8452 8464 8600 8661 8720 8787 8829 8924 8998 9308 9383. Vylosované železniční dlužní úpisy vypláceti se budou tři měsíce po slosování, to jest dnem 1. září 1904 počínajíc, vrátí-li se bance i s kupony a talony. Při tom vyplatí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje seu pokladny Zemské banky království českého v Praze, ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C.k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Vídeňské bankovní jednoty au tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Mo- ravu. Z úpisů železničních dříve vylosovaných nebyly předloženy k výplatě čísla: po K 5000: 418 879 2160 9350: po K 1000: 554 1989 2060 3266 3429 4977 5331 5447 5529 5993 8474 8742 9815 10496 10840 11301 12005 12010 14162 17394 17458 17709; po K 200: 384 454 701 754 1066 1486 1981 2115 2369 2662 3288 3713 3847 4137 4215 4246 4705 5313 5329 5456 5462 5677 5856 6081 6083 6094 6859 6999 7938 8192 8195 8235 8242. Hospodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vklado 31. května 1904 K 12,088.998.—, z toho připadá na hypoteční důchodkové listy K 3,174.200.
Praha Vídeň Čechy ústav pro obchod živnostenský banka hospodářský úvěrní banka
22 article
14102 14387 14709 15001 15224
23 article
Za měsíc květen 1904 vykazují. vklady výplaty korun
24 article Obč. zál. na Malé straněv
Obč. zál. na Malé straněv Praze . Občanská zál. v Nymburce Rol. zál. podřipská v Roudnici První zál. ve Vy s. Mýtě .. Spoř. městská ve Slaném.. Obč. zálož. v Poděbradech Měst. spoř. na Kladně .. Spoř. kr. hor. m. Hory Kutné Obč. zál. v Libni Praha- VIII.. Spořitelna kr. m. Nymburka Spořitelna města Soběslavi Sp. m. v Poděbradech . . Spořitelna města Turnova. Spoř. kr. m. KolIna . . .. Obč. záložna v Chrudimi.. Lidová banka v Praze . Záložna v Hradei Králové Malostranská zál. v Praze Okr. hosp. zál. na Smíchově Ob. spoř. v Roudníci n. L.. Obě zál. v Přelouči Z Vídně, 1. června. kursy.) Únorová renta . květnová » . červenc. » . říjnová . rakouská » zlatá „ » kor. uherská » zlatá » kor. rak. invest. renta uber. » 4% zást. listy Hyp. banky král. č. . 31/2% zást. 1. Hyp. banky král č. . 4% kom. dluhop.
Hora Praha Nymburk Roudnice Poděbrady Kladno Libeň Soběslav Turnov Chrudim Hradei Smíchov Ob Přelouč Vídeň ty s . Mýto lidový banka Kutná
25 article
Zem, banky kr.č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1854 „ , 1860 po 500 zl. . po 100 zl.. státní losy 1864 losy úvěrního úst. vídeň. 1. komun. tisské losy . . turecké losy . rak. uh. banka. rak. úvěrní ústav b. anglo rakouská vídeňská unionka b. pro země rak. uh. úvěrní banka bank. jednota .. r. úst. pro úv. poz česká b. Union Česká průmyslová 414 — banka . . . . Živnost. banka . 249 50 roln. úvěr. banka 340 — Eskontní sazby 3—334 procenla. V souhlase se zprávami zahraniáními bylo smý- šlení dosti pevné při převládajícím obchodním klidu. x. Z Vídně, 1. června. (lelefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Smýšlení z počátku za čilého obchodu pevné, později poněkud ochablo. Z počátku působila příznivá zpráva, že ruská vláda vyjednává s terstskými závody o dodávku lodí. Vzhledem na značný zájem, který mají rakouské kreditky na terstském podniku, nastala poptávka po kreditkách, která prospěla celému trhu. Později mistní koupě povolily. Smýšlení bylo i nadále pevné, poněvadž s očekává, že bude zejtra snížena úroková míra banky anglické a poněvadž z trhů zahraničních oznámena
Vídeň ústav b úvěrní banka Union Český průmyslový 414
26 article
41.953 33.934 93.982 93.582 83..385 63.071 040.226 1,222.756 105,776 60.176 37.418 38 323 300.524 327.621 190.332 119.436 20.383 41.578 91.784 93.676 138.135 117.871 186.451 177.764 144.19 107.479 775.111 727.701 204.204 203.498 125.821 142.254 119.248 122.030 223.595 143.685 136.238 147 304 143.386 124.797 78.952 69.860
27 title
Trhy peněžni.
28 article
(Závěrečné úřadn 575- 99.701 Ivovskočernovická 635.25 spol. st. dr. rak. ub. 99 . 20 78 75 98 95 jižní dráha . . 99.75 štyrsko-hr.-köf. 5600. — severní dráha. 118 25 415.— rak. severozáp. dr. 99 30 117 35 pardubická dráha 421.— 97 .20 polabská dráha česká sev. dráha buštěhradská A 1018 203 25 pražsko - duchcov. duchcov.« podmok ústecko-tepl. dr. 854.— dunaj. paroplaveb. 648 — rakouský Lloyd turecká tabák. rež. 329.— rak. zbrojovka . 482 — Rudolfova hut 411.— alpská montan. sp. 488 50 rým.-muráň. spol. 337.— Poldina huť .. 1990.— praž. želez. sp..
Lloyd Rudolfův Poldin huť Ivovskočernovická 635.25 společenský štyrskýhr polabský
29 article
90.55 88.75 100.— 94 .20 99.75 99.75 180 — 152 10 182.— 465 — 505 — 161.— 129 — 1618.— 641.75 519.—
30 article
1205.— česká montan. sp. 330.— Daněk . . . západočeská ubl. severočeská uhl. 607.— mostecká uhl. sp. vídeň. stavební sp. 674.— Schodnica . haličsko-karpatské 1100.— peštská vagonka. devisa německá . 117.37 pařížská . 95.22 » curyšská . 95 0 » londýnská 239.30 19.06 dvacetifrank marka papírová . 117.37 253 25
Daněk Schodnica dvacetifrank marka
31 article
426 — 747.— 510 25 926-
33 article
pevnost rent. Vzhledem na váznoucí obchod příznivé disposice se však málo projevovaly v kursech. Kre- ditky původní zisk nemohly zachovat, ale proti včerejšku byly přece o málo dražší. Uherské kreditky a bankovní jednota mírně zdražily, státní dráha, paroplavební (srážka kuponová 141/2 K), buštěhradské B (srážka kup. 25 K) byly čile hledány. Železářský trh pevný. Mostecko uhelné značně zlaciněly. Na rentový trh působila pevnost zahraničných rent jen málo. Přes to však některé renty a ukládací hodnoty mírně zlepšily. Devisy a valuty nezměněny. Na eskomptním peníze snadnější, 3—31/1490. x. Z Vídně, 1. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 642.25, po —.—, — nberské kredilky 748.—, anglobanka 278.50, bankovní jednota 510.75, unionka 520.—, länderbanka 426.50, státní dr. 635.50. —.—, jižní dráha 79.25, pol. dr. 421.50, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové 330.—, rýmavsko muráňské 488 —, alpinky 411.75, květnová renta 99.20, uherská korunová 97.10, turecké losy 129.—, marky za hotové 117.36, ultimo —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 1. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.—, 198.20, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
doktor Mostecko Vídeň Amsterodam Brusel buštěhradský B
34 article
—, Německo šek a Brussel na delší lh. —.- králké ih. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na delší lhůty 117.35, 117.65, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.321/2, 239.521/2, Londýn na delší lh. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.10, 95.20, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— .—, Paříž šek —.—, Petrohrad delší lh. — a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.35, Paříž delší lh. —.—. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.071/2, 95.20, delší ihůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.071/2, 95.20, na delší ihůty —.—
Německo Brusel Londýn Nová York Paříž Petrohrad Curych Basilej Petrohrada ruský město šek Italia šek
35 article
Pražská bursa. V Praze, 1. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Na dnešní burse nerozvinul se žádný obchod a po- dáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 250.— české banky »Union« K 244.—, strojírny Daňkovy K 330.—, strojírny Ruston K 265.—, Podolské ce- mentárny K 155.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofsiciální záznamy znějía Zástavní listy české hyp. banky 5°% 31/20 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 . . . . „ (v K Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49% „ , » (v K) 4 0 Zel., Dlužní úpisy České prům. banky 414% Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 40 Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 4120 41/2 „» hal. zem. banky Kom. dl. úpisy » , » Železnič. » » » Zást. listy Hal. akc. hyp. banký 44,0 „ » Rak. uherské banky „» Dolnorak. byp. ústavu 490 31/2 % Kom. dl. úp. 31/2
Daňkův Ruston Praha K Mel český banka Český průmyslový Hal
36 article
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4 290 (ve stř.) 4.2 0 Dubnová » » Květnová . . (v pap ) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 40% Rakouská zlatů renta . . . . 49% „ korunová renta . . 4 % investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích , Kolinská továrna chemická . . , Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost , První česká raff. v Modřanech , „ tov. orient. cukrov.,
Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost 0 Dubnová
37 article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 1. června. (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější obchod 285.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní banka 350.—. Baku 440.—. Mantašev 187.—. Ka- spijská spol. 4950.—. Briansk 99.—. Nikopol 95 —. Sormovo 137.50. Putilovské železo 87.— ex. Hartmann 140.—, Berlínská bursa, 1. června. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní burse bylo smýšlení klidné. Akcie Německé banky a kreditky z počátku nezna- menaly. Později se smýšlení upevnilo také pro půjčky domácí. Bismarkova huť podražila ve volném obchodě o 4% na zprávu, že bude dividenda o nš- kolik procent vyšší než roku loňského. Poněkud slabší byly Lauřiny, Německé banky a kreditky. Také Lauřiny se později zotavily. Akcie berlínské banky klesly o 3%. Soukromý diskont 25/4%. První ciíry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 201.75. 201.50. Diskonto 187 25. 186.88, Německá banka 219.—. 218..75, Ob chodní společnost 152.75, 152.75, Drážďanská banka 151.80, 151.25, Spanělské exterieury —.— Bochumské ocel. 191.75, 191.50, Lauřina huť 241.25, 241.—, Dortmund. Union lit. C. 85.75, 85.12, Har- penská uhl. spol. 198.—, 198.—, Gelsenkirchenská uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 194.75, 194 75.
Hartmann Bismarkův Lauřin Petrohrad Bak Ka Nikopol Lauřin huť 241.25 Dortmund Haro německý banka 152.75 drážďanský banka Hibernia 194.75 zpráva živnostenský banka
38 article
Consolidace 411.50, 411.50, Severoněmecký Lloyd 102.—, 102.10, Packet 106.90, 106.88, Kanada —.—, —.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 129.30 129 25. Z kasovních papírů: Concordia 320.—, Eschweilské 248.—, —.—-, Geisweidské 162.— —.—, Hochdah! 146.75, —.—, Katovické 201. 75, —.—, Wilhelm 231.90, —.—, Phönix 163.—, —.—, Rh. Stahl 185.10, —.—, Schalker Gr. 492.—, —.—, Westfalia 149 25, —.—, Orenstein 153.—, —.—, Rh. Metal! 70.—, —.—, Hasper 116.75, —.—, Donnersmark 238.50, —.—, Hold- schinský 121.—, —.—, Vulcan 260.60, —.—, Bia- mark 275.50, —.—, Caro 108.75, —.—, Hoesch 229.60, —.—, Georg Marie 108.30, —.—, Kö- nigsb. 163.—, —.—, Nordstern 281.60, —.—, Z Bezlina, 1. června. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 201.90, státní dráha 136 50, lombardy 17.40. Smýšlení klidné. Z Berlína, 1. června. (C.-B.) Kreditky 201.60, státní dráha 136.40, jižní dráha 17.30, diskonto 187 — německá banka 218 90, obchodní b. 152.70, dráž- ďanská b. 151.40, darmštadtská banka 157.70, ná- rodní banka 120.70, dráha Henri —.—, Transvaal —.— Kanada 116.20. Gotthard —.—, Lloyd 102.—, Packet 106.90. — Za hotové: Lauřina huť 241.—, dortmundské 85.—, bochumské 191.40, gelsenlir- chenské 217 60, Hibernia 194.70, harpenské 198.—, Consolidace 411.50. Smýšlení klidně. Z Frankturtu, 1. června. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 201 60, akcie společnosti státní dráhy 136 60, lombardy 17 20, papírová renta 100 —, střl-
Lloyd 102 Wilhelm 231.90 Stahl Orenstein Hold Cara 108.75 Georg Marie 108.30 Henri Gotthard Kanada Transvaal Eschweilský Hasper Donnersmark Vulcan Hoesch Nordstern Berlín Frankturt Schalker Gr . 492 darmštadtský banka rodný banka Hibernia 194.70 Packet 106.90 Concordia 320 Phönix 163 Westfalia 149 25 jižní dráha Lauřin huť 241 Consolidace 411.50
39 article
Peníze] Zboži 104.— 105.— 95 30 102 25 100.25 100.25 100.25 100.25 100.25 101.75
40 article
100 75
41 article
100.25 94.30 101.25 99.75 99.75 99 75 99.70 99.75 100.75 99 50 99.50 100.15 100.90 100.— 101.50 100.50 100.50 101.15 101.90 101.— 102 50 99 60 99 40 99.75 102.— 100.— 100.45 101.— 94.25 100.80 94.75 101.— 99 90 99..95 99 40 99. 15 118.30 99.50 20.65 245.— 416.— 345.— 5587.— 1628 252.— 521.— 331.— 1210
42 article
98.60 98.75 101.80 100.— 100.— 93.75 99 80 93.7 100.— 99 7 99 75 99.20 98 95 118.10 99.30 90.45 244.— 414.— 340.— 1618 567.— 250.— 519.— 330.— 1205 265.— 520.— 530.— 335.— 343.— 2006 225.—
43 article
315.— 155 . — 337.— 1996 220.—