ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6ac20410-7129-11dc-a791-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 36, person 18, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 151.
4 article
Na ranní a odpol. list přudplácí se Praze v admlnis nrisl a äinrti let náve " drojí donáškon n čtvit leta nnh Te GHalkieh Pořtoni nr nás drojí zísni
T GHalkieh Praha
5 article Onešní číslo pro Prahu je o 12 stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o 12 stranách. Příští číslo „Hárodních listů“ vyjde v pátek dne 3. června t. r. v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Londýna, 1. června. (Zvl. tel. »Nár Le) Dle zprávy »Central New s. zTokia porazil generál Kuroki v velké (?) bitvě u Sumenci gene- rála Kuropatkina. Rusové ztratili několik děl a opustili své posta- vení u Haičenu. (»Central News« ovšem tenáležejí ku pramenům príliš spolehlivým. Pozn. red.) Z Petrohradu, 1. června. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Kolují zde zprávy 3denním boji u Sumenci, po němž Rusové ustoupili. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně k.
Kuroki Rus Londýn Haičen Petrohrad Central New s Central News
7 article Vyjednávání o obchodní smlouvu s Německem a jeho obtiže.
Vyjednávání o obchodní smlouvu s Německem a jeho obtiže. Dne 30. května sešli se v Berlíně zástupe obou států ku projednání obchodní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Německem, k níž pří- pravné práce se vlekou déle roku. Dle opatrný zpráv, jež se dosud dostaly do veřejnosti, do- spěly přípravy ony tak daleko, že obě strany po- daly k základům, na nichž se jednání děje — Německo vyjednává na základě schváleného již nového svého celního tarifu, Rakousko-Uhersk pak na základě návrhu společného tarifu mezi cběma vládami, vídeňskou a pešťskou sice již smluveného, ale parlamentně dosud nevyříze- ného — své zvláštní odchylné požadavky, které sneseny v pamětní spisy. Požadavky v těchto p- mětních spisech vyslovené, kteréž tvoří zároven sporně otázky, ze srovnání navržených tarifů cl- ních vzniklé, jsou to právě, o nichž se jednati bude v Berlíně. Pokud se týká požadavků v ra- kousko-uherském pamětním spise obsažených, oznamovalo se počátkem druhé poloviny měsíc dubna, že v původním elaborátu tak zvané celní konference ve Vídni zůstaveny některé velmi dů- ležité položky — po většině povahy a grár ní — rozhodnutí vlád, t. j., že konference sam v těchto položkách tarifních ku pevné a určité dohodě nedospěla.
Německo Berlín Rakousko Uhersko Vídeň
8 article
Jake opatření učinily v této příčině porady obou ministerstev, nebylo přímo pověděno, ale dle některých narážek časopisů berlínských dá se souditi, že snížily počet požadavků sporný v položkách agrárních co nejvíce. Tak praví na př. bursovní list berlínský: Rakušané a Uh vědí, co požadovati musí, a co Německo po- roliti smí. Přistupujíť s upřímným přá- ním k dílu, aby obnovena byla obehodn smlouva; oni přijímají i německe sazby obilní (tak zvané nejnižší), prozatím ovšem ještě s jedinou výhradou, pokud se týče ječmene, ale konečně asi přijmou i sazb pro ječmen. Za to požadují zmírnění pravidel selerinářsko-policejních, kteréž v nynější své podobě a ve způsobu jejich provádění co pej- citelněji ztěžují vývoz tamního dobytka. Je-li zmíněný berlínský časopis správně in- formován, nesvědčilo by sdělení jeho o přílišn
Jake Rakušan Německo
9 title
NAn
10 article
houževnatosti v obraně požadavků rakousko- uherských, a to tím méně, čím jest patrnější, že nejen Německu na tom záleží, aby pro odbyt svých průmyslových výrobků zjednalo si nových výhod na zdejším tržišti, ale že současně i v Uhrách všemi prostředky se přičiňují, aby zjednali svému průmyslu pevnější posici v posa- vadním společném celním území rakousko-uhei- V prvém směru pronesl tyto dny v Hirš- bergu pruský ministr obchodu Möller význačnou řeč, v níž dokazoval, že Německo roční pří- rostek svého obyvatelstva, asi 900.000 osob, jen tehdy dovede zaměstnati, když rozšíří svů obchod a průmysl. Zemědělství německé tento přírostek do sebe pojati a zaopatřiti ne- dovede, a proto se hrnou nové a nové síly ku průmyslné práci, jež se musí přiměřeně roz- množovati. Pochybená politika obchodní mohl by sice tomuto postupu překážeti a jej zdržovati, ale zastaviti jej nemůže. Při té příležitosti upo- zornil Möller, že Německo v r. 1893 vyvezlo 1885 mill. tun zboží v ceně 2083 mill. marek, do r. 1902 že však množství to stouplo jižo plnou třetinu, totiž na 3187 mill. tun, v cen 3182 mill. marek. I lelos v prvních čtyřech mě- sících vzrostl vývoz Německa o 4.2 mill. met. ctů. proti r. 1903 a o 23.1 mill. metr. etů. u po- rovnání s r. 1902! Stát, v němž tak významný vývoj průmyslový se děje, mu sí o to dbáti. aby si zajistil zahraničné trhy. nemá-li jeho národní jmění utrpěti povážlivýeh ztrát, zakončil řeč svou Möller.
Möller Německo Uhry
11 article
Německo, vyjednávajíc o novou obchod smlouvu s Rakousko-Uherskem, bude tedy vše- možně usilovati, aby zjednalo výhodné podmínky pro umístění svých tovarů u nás, a proto ne- třeba, aby vyjednavatelé rakousko - uheršt urychleně se spokojovali zvláště s agrárními po- ložkami německého celního tarifu, přes to, že Německo tímto svým tarifem utvořilo hotovou událosť; aspoň si tak počíná, jakoby mělo ruce svázané. Ale podobné záměry, jako Německo, prozra- zuje i obchodní politika uherská.
Německo RakouskoUhersko
12 article
Téhož dne, když zahájeno bylo vyjedná- vání o obchodní smlouvu s Německem v Ber- líně, vyložil uherský ministr obchodu Hieronymi ve výboru finančním zásady své obchodní poli- tiky a tu mimo jiné též prohlásil: „Neminím nechat padnouti malovýrobu, ale přece jen nutn klásti hlavní váhu na rozvoj průmyslu továrního, a v oboru tomto jednak na prů- mysl železářský, jednak na průmysl textilní. Železářství hlavně dosud se opo- zdilo ve výrobě předmětů denní spotřeby: ná- strojů, kos a pod. V tomto směru nutno je pode- příti. Mnohem neutěšenější jest stav uherskéh textilnictví; zde se doporučuje zakládati no vé podniky s velikou silou kapitálo- vou, jež dovedou přečkati léta dětství; ale kde odborné vědomosti a zkušenosti pracují v tomto oboru s dostatečným kapitálem, jest v Uhrách pro tento průmysl výtečná půda. V témž poměru, v jakém Uhry povznášejí svůj průmysl, musí mi- nistr dbáti i o rozvoj vývozu; zařízení, jež tomuto cíli slouží, hodlá proto úplně reorgani- Záměry uherského ministra obchodu se tu úplně shodují se snahami, jež za své nedávno přijal „Svaz“ uherských obchodníků, a kteréž současně ve zdánlivém směru opposičním pro- hlašují stoupenci úplné hosopdářské samostat- nosti Uher, de jejichž řad vstoupil i bývalý před- seda ministerstva baren Banffy a strana, jím utvořená, zvaná „novou stranou“. V'ítězství
Uher Německo ber Uhry
15 article
Banffovo v Segedině jest dokladem, jak rychle tyto myšlenky v Uhrách nabývají rozšířeni. Toto nové seskupování sil v Uhrách k ůkolům hospodářským v okamžiku, kdy jednání o nové obchodní smlouvy jest v proudu, svědčí nejen o výtečné souhře uherských politiků, a pokud se zvláště týče obchodní smlouvy s Německem, uvádí průmysl zdejší do zajímavého semknuti ihned se dvou stran. Dodáme-li ještě, že balkán- ské poměry rovněž nejsou valně slibnými do bu- doucnosti, seznáme, jak veliké prozíravostia obratnosti bude vyjednavatelům v Berlíně zapo- třebí, aby neuvedli průmyslovou výrobu zdejšt v nové nesnáze, aniž by dosáhli nějakých proni- kavých úspěchů pro zájmy agrární. Přílišné ta- jení skutečného stavu vyjednávání nutno tudíž pokládati za známku málo příznivou.
Uhry Německo Berlín
16 article
Další nepříznivou okolností za nynějšíh vyjednávání zdá se nám býti, že se u nás vůbec dosud nedospělo k úplně jasnému rozpoznání poměru výroby zemědělské a průmyslové. Uká- zali jsme nedávno na tomto místě, že za po- slední pětileti vývoz výrobků průmyslových Rakousko-Uhersku stále vzrůstá, a spolu jsm upozornili v hospodářské části, že s to u pá znenáhla i dovoz zemědělský k nám, kdežto zeměděliský vývoz klesá. V prvých čtyřech měsících letošního roku stoupl na příklad zemědělský dovoz o 23.4 mill. K, zemědělský vývoz klesl o 8.6 mill. K, ač žně v Uhrách byly dobré. Pravili jsme tehdy, že tyto zjovy ukazují na potřebu, sesilovati posice prů- myslové zvláště u nás, v zemích českých. Žijeme snad v periodě poslední fáse hospodářské pospo- litosti s Uhrami, nutno tedy zbývající lhůty po- užiti nejen k obraně nynější hospodářské po- sice, ale i k jejímu sesilení ve směru výroby průmyslové, zvláště uvnitř společného celníh území, což bude vůči projevům pruského mi- nistra obchodu Möllera a uherského Hieronyma oříšek velmi tvrdý.
Möller Hieronymus Rakousko Uhersko Uhry
17 article
Skoro se nám zdá, že octli jsme se v Ra- kousko-Uhersku v onom velikém hospodářském dilemmatu, kteréž v historii již několikráte vedlo na nynějším území rakousko-uherském k obrov- ským srážkám Přes- to vše nepokládáme za upřímnou hrozbu vládních listů německých, že Německo by bylo nuceno přikročiti k výpovědi nynější ob- chodní smlouvy s Rakousko-L herskem, kdyby zástupci hospodářských zájmů zdejších při vy- jednávání v Berlině chovali se příliš neústupně. Předně ani Německo nebude chvátati, aby za nynější mezinárodní nejistoty vzdalo se dobro- velně výhod, kteréž mu nynější obchodní smlouva nepopíratslně poskytuje, a vydalo se v nebezpečí hospodářského zápasu, jenž by po uplynutí lhůty výpovědí nastati mohl; za druhé ani Maďaři nemohou si přáti, aby již nyní vkro- čili do období celní rozluky a úplné hospo- dářské samostatnosti, když s přípravami k tako- vémuto obratu nejsou ještě hotovi. Pravdě podobné jest však, že vyjednáván se ještě povleče dosti dlouho, aspoň po tu dobu dokud mezinárodní poměry nevstoupí do stav určitějšího, ať již ve směru uklidnění či jeh opaku.
Maďar Ra kouskoUhersko Německo Rakousko Berlín
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 1. června. Cesta carova po mobilisovaných okresech. - Loučení carovo. (Původní dopis z Pelrohradu.) Vrátil jsem se z objížďky po mobilisova- ných okresech 10. a 17. armádního sboru, jež těchto dnů car navštívil. Čtenáři vaši budou
Praha
19 article
zajisté chtít zvědět, jakým způsobem se car loučil se svým vojskem. Když zpráva o návštěvě carově došla na místo, vzbudila všude velkou radost a to v pravý čas, neboť zlé zprávy z bojiště velmi zachmuřily duchy. Vojsko ihned se chystalo k velké parádě a generální zkouška zdařila se tak dobře, že nebylo třeba ji opa- kovat a ušetřeného času použito ku pokračo- vání ve válečném výcviku povolaných záložníků. Příjezd carův na nádraží očekávaly úřadní deputace a zástupci občanstva, šlechty, průmy- slníků a rolníků, načež car navštívil město, kdež se odebral do chrámu na modlitby. Ulice kudy jel byly ozdobeny prapory, na chodnících tvořili špalir žáci škol, hoši a děvčata, mávajíce praporečky bílo-modro-červenými a provolávajíce »Urá!«. Každé venkovské město ruské má předměstí zvané »slobodka«, jež místopisně jsou s městem sjednocena, ale správně jsou o něho odloučena, majíce správu vesnickou. Ve hlavních ulicích těchto »slobodek«, kterými car jel se svým komonstvem, byla dekorace různá. Hlavní říšská ulice vroubená po obou stranách velkými stromy, byla rovněž ozdobena, ale ne- bylo tu špalíru obecenstva na chodnících, nýbrž před každým domem stůl s bílým ubrusem, na němž se nalezaly velký pecen černého chleba slánka se solí. Kolem stolu stáli všichni oby- vatelé domu, velcí i mali. Mezi návštěvou carovou ve městě ubíralo se vojsko do letního tábora. Na Rusi každé město má svůj letní tábor se stálými baráky, obydlími důstojníků a kostelem, koupelnami, klubem (letním kasinem) zvlášť pro důstojníkya zvlášť pro vojáky, divadlem atd. vše ze dřeva na po- zemku prostoupeném všemi směry stromořadími.
20 article
Domy a baráky mají každý zahrádku s květi- nami a stromy. V Rusku jest zima velmi tuhá a leto velmi nesnesitelné jako ve všech zemích a kontinentálním podnebím. Když tudiž nastane doba veder tu jednak z potřeby nahraditi si dlouhé dny zimni, jednak aby se vyhnuli dus nému vedru, všechno se ubírá na venkov. Ne- bylo možno učiniti vyjímku u vojáků a tráví tedy celou dobu veder v letním táboře, kde rovněž vystřídají soukenný oděv šatem z bílého plátna. Na cvičišti v letním táboře shromáždilose vojsko očekávající cara. Vojáci byli provázeni množstvím venkovanů svými přibuznými až do tábora. Důstojnici nikterak nepřekáželi stykům vojáků s jejich přibuznými a často venkované a zejmena venkovanky vmisili se v řady vojáků a šli s nimi. Někteří měli spolu hochy 10 15leté a viděl jsem, kterak tito kloučkové nesli hrdě tatinkovou pušku, kdežto otec se spokojeně usmíval. Na cvičišti mezi vojskem a obecenstvem na tribunách množství sedláků v černých nebo hnědých halenách selek v pestrobarevných sa- rafanech a s vlajícími stuhami pobíhali po pro- stranství kamkoli oko dohledlo. Pohoda byla většinou přízniva. Toliko minulé soboty v po- slední den objížďky carovy v Pjazani pokryla se obloha mraky a vanul ostrý a studený vítr.
Rusko
21 article
Jedva se car objevil, protrhl dav venkovanův venkovanek se svými dětmí kordon policejníeh strážníků a vrhl se před cara volaje »Urá e Gardovi kozáci měli co dělat, aby na krátkou vzdálenost zastavili dav, jenž neustále se hlu- boko klaně a vyhazuje čapky do výže vítal pa- novníka. Car provázen svou družinou, ve které s nalézal velkokníže následník a ministr války Sacharov, ubíral se volným krokem podle řa V drobném prodejí nni čílo o sobě . . Sdpoledni Ve alialkách na venkov ranní čol. Inseraty platí se ho t ově napřed dplacení a lnesrty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. s.
Sacharov
22 article
dápslední. : . . . . . . 3
23 article
tiskára a osnesio kcanic cčhaa- Rekoplay zo novrkosji.
24 article
vojska »Zdravi rebjata«, pozdravoval je, načež vojáci jednohlasně odpovídali: »Zdravje žela jem vašemu imperatorskomu veličestvu!« a hned potom počalo nekonečné »Urá !«, ve které se- mísilo provolávání venkovanů, shluklých za šiky vojska. Z pravidla jest obyčejem, že vojsko přeje panovníkovi zdraví, ale tentokrát, poně- vadž šlo o vojsko, jež odcházelo do války, připojovali k tomu svůj vítězný pokřik. »Urá« znělo takto podél celého pořadu vojska a umlklo teprve, když dán rozkaz, aby počalo dofilování. Každý pluk, jenž mijel, oslovil car »Spasibó (děkují) Něžinskije !«, »Spasibó Bol- chovskije« a tak dále u pluku. Vojsko odpovi- dalo na díky carovy: »Radi staratsja vašemu imperatorskomu veličestvu«, načež nanovo jako při přehlídce dodali válečný pokřik »Urá !«, jemuž přizvukovali venkované. Po skončeném defilování dal car předstou- piti důstojníky každého pluku z řady. Ti, kdož se byli účastnili výpravy proti boxerům, musili předstoupit a car hovořil s každým, vyptávaje se ho na jeho účastenství v této výpravě. Pak obrátil se k důstojníkům, řka: »Odcházite do války. Doufám, že každý z vás učiní svou po- vinnost, jako oni vaši soudruzi, kdož jste již bojovali na Dálném Východě. Nechci vás ne- chat odejít, aniž bych vás doporučil ochraně Všemohoucího.« Pak vzal ikonu, kterou mu podal jeden z důstojníků jeho komonstva a po- kračoval: »Žehnám vám (a požehnal je křížem) všem tímto svatým obrazem, který já a carovna vám odevzdávají. Nechať jest všude s vámi ve válce a nechať poskylne vašemu pluku pomoc, záštitu a útěchu.« Řka to odevzdal ikonu plu- kovníku, jenž ji donesl ke praporu, jenž nemá barvy národní nebo dynastie, nýbrž obraz pa- trona pluku, jehož svátek jest svátkem pluku.
Spasibó Bol
25 article
Žerď praporu zakončena jest stříbrným křížem, umístěným v kovovém hrotu. Když car podal ikonu, všichni sejmul čapky a pokřižovali se. Když obřad skončen provolali důstojníci »Urá!« na zdar carův. Na to se car odebral do prostřed vojska, jež se rozestoupilo ve dvě řady čelem proti sobě. Car postupuje koňmo zvolna řadami voj- ska řka: »Odcházite do války, buďtež hodni svých předků!« Vojáci odpovídali hlučným »Urá!« — »Přejí vám, abyste se vrátili zdrávi a bez pohromy«. — Nové »Urá! « — » Nechat bůh vám pomůže a propůjčí vám svou pomoe a ochranu!« — »Urá !« — »Přeji vám sťastný úspěch! S bohem, děti !« — »Urá! Urá!« Když car opustil vojsko, vydal se klusem k nádraží a dav na novo vrhl se za nim. I vojsko v pochodovém pořadu vydalo se po- klusem ke kolejím a kamkoli oko dohlédlo, jevila se nekonečná řada lidstva, jejíž provolá- vání provázelo ještě do dálky carský vlak. Byla to podívaná, jíž nikdo nezapomene, kdo jí byl svědkom. Vanička. Anglické námluvy. »Birminham Post«, list blízký bývalému st. tajemníku pro osady, Joe Chamberlainovi, sděluje, že mezi ministrem vnějších věcí Lans- downem a vyslancem německým Metfernichem konají se porady o stanovení programu kielské schůzky List dokládá, že může bez obavy, že- by vyvrácen byl, prohlásiti, že s chů z ka mezi panovníky anglickým a ni ě- meckým povede k nejdalekosáhlej- ším výsledkům politickým, ač pů-
Chamberlain Birminham Post Landown
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulostl. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá Heller.
Heller
27 article
V době absolutismu.
28 article
(Tehdejší vzezření ulic. — Žádný př- pych. — Dlažba. — Drožky a bryčky, — krinolina a její vláda. — Trestanci či- stili ulice. — Policisté. — Koňský trh sjeho trhy. — Vývoz kupeckého z bo z Prahy.) Vzezření ulic pražských v druhé polovi let padesátých lišilo se valně od nynějšího jich obrazu. Především byla tehdejší výstavnost No- vého města a do jisté míry i ostatních »čtvrtía — kterých bylo pět — mnohem primitivnějšía chudší než nyní, při čemž arci některé části kouty města malebnějšími se jevily a jakous poesií schátralosti dýchaly. Stavební ruch byl tehda velmi nepatrný, přestávaje na pracích podnicích jenom naprosto nutných. Jako všechen hospodářský, politický a národní život, dřímal laké stavební ruch v železném objetí absolu- tismu, který v nižádném ohledu nepřál novo- tám ani novým útvarům. Podnikavosti pak, aspoň v našem táboře, vůbec žádné nebylo a také u Němců činěny nové pokusy a podniky postupem docela mdlým a jenom v oboru tradi- cionálního obchodu a průmyslu K tomu družila se okolnost, že byla ona léta výběžkem doby, ve kteréž stavba domů ještě nebyla předmětem spekulace, ve kteréž se kapitály do domů ještě neukládaly na bezpečný výnos, nýbrž kdy lidé, kleří jakéhosi blahobytu se domohli, domysi stavěli, aby se svojí rodinou pod vlastní střechou bydleli a své závody ve vlastní budově měli, přebývající pak mistnosti jiným lidem pronají- mali, nepočitajíce, zdali kapitál do stavby domu vložený také nějaký slušný úrok ponese. Pravím, že byla padesátá léta výběžkem té dobr, neboť bylo i tehda již mnoho měšťanů, kteří je- nom z výnosu svého domu anebo svých domů žili a bylo také již mnoho nájemníků, kteří s povzdechy vzpomínali časů, kdy na žádnou rentabilitu domů se nepočítalo a kdy tedy činže bívaly jesté velmi nízké.
Němec Praha
29 article
Ježto všechen hospodářský život v kleštich všemohoucí libovlády nijak rozvíjeti se nemohl a krom toho ještě bezpřikladnou mizeril státního hospodářství, valutových a úvěrních poměrů dušen byl, nebylo žádného stavebního ruchu a žádně viditelné konkurence v živnostech následkem toho nebylo také žádných, skvěle zařízených závodů, žádných parádních, bohatě osvětlovaných výkladních skřiní a reklamních stítů, žádných lesklých, lákavých obchodních výstav, žádného přepychu ani zářivé, filigránové, laciné, touhu a koupěchtivost dráždící parády, zboží pouze přepychového ... všude vládla jenom jakási solidní skromnost, zdrželivost a spořivost, tichá kalkulace, hospodárná vypočítavost a spo- kojenost se vším, co klidný, normální běh ži- vota skytal a proto byly i hlavní třidy pražské prosty všeho luxu a vší jiskřivé pestrosti, kteréž jim nyní dodávají bohatě vyzdobené krámy s velikými, drahými skly, bleskavými svítilnami a rámci, s rozloženým bohatstvím peřestě, na- mnoze až oslňující výroby a fronty domů táhly se lomenými, ale přece tichými čarami jakési nudné jednotvárnosti od prospektu k pro- spektu.
30 article
Průčelí domů byla ponejvíce hladká, cti- hodnou »patinou« sazí a prachu ztemnělá, čmouhami pokrytá a proto jaksi zasmušilá. Rozkazů na opravu a úpravu fagad tehda mnoho se nevydávalo a proto dostávaly i části ještě poměrně mladé vzhled jakési, nikoli staro- žitnosti, ale ovšem sestárlosti a sešlosti. Ulice byly neupravené, neurovnané a tedy hrbolaté a všelijak jako zvlněné. Dlažba byl kostrbatá, namnoze z tak zvaných »telecíeh hlav« stlučená, plná struh a prohlubní. Chod níky byly úzké, nevyvýšené, mramorovými plo- týnkami dlážděně a tedy hladké, po dešti sněhu vždy až nebezpečně skluzké. Proto dá- vala je obecní správa v zimních měsících o kamenníků zubatými sekáčky »vysekávat«, aby se staly drsnějšími, což arci vždy jenom n krátkou dobu pomáhalo.
31 article
Že nebylo tehda v Praze žádných městských drah nebo tramwaví, rozumí se samo sebou, avšak připomenutí zasluhuje, že nebylo zde ani žádných omnibusů nebo čehosi podobného. Fi- akry a drožky byly v městě jedinými pomů- ckami rychlejší komunikace a pro výletnikydo pražského okolí stávaly za každou branou zele nými plátěnými střechami kryté bryčky, které teprv odjížděly, když všechna místa byla obsa- zena. Tyto bryčky jezdily v neděli a ve svátek mezi Prahou a určitým, nedalekým výletním mí- stem po celý den sem tam, nebyly li náhodou ně jakou společností na celou dobu výhradně na- Z živých pouličních zjevů utkvěly mi v pa- měti především dámy, jež tehda nosily obrovské zvonům podobné krinoliny. Krinolina zavládla koncem roku 1855 a stala se v občanském ohledu znakem své doby. Žádná kritika, žádný posměch nebyly ji s to zapudit, žádné sti- hání, žádné násilí nebyly ji s to udolat. Kri- nolina byla neúmornou vládkyní ženské módy.
Praha
32 article
neúprosnou tyrankou toiletty, mnohem více a hůře ještě, než nynější vlečka. Dvě žen- ské neměly vedle sebe na žádném chodníku místa — jeden zvon jejich mačkal se u zdi druhý byl vystrčen daleko do jízdní dráhy. Na lavicích veřejných sadů nebo promenad sedaly jenom dámy, které se již mnoho neostýchaly, neboť jakmile se ženská s krinolinou ve volném prostoru posadila, zdvihl se z předu zvon jejího svrchního šatu tak, že bylo vidět nohy až po kolena anebo druhou, reservní a svislou spod- ničku do neurčité výče. Krinolina vyvinula se, jak jsem z úboru svých sester poznal, z »obru- čové sukně« (tehda se říkalo takové sukni jenom »reifrock«), to jest ze spodničky, do jejíž spodní obruby všit byl nejprve dlouhému jelitu po- dobný, válcový a stříhanou žíní vycpaný obruč, později pak ocelový, ze článků spjatý a tedy vše- lijak prohebný kruh za tím účelem, aby sukně dole stále široký, napjatý kruh tvořila.
33 article
Od původního obruče z žiní, francouzsky erin (de cheval), dostala ta novomodní spod- nička jméno »erinoline«. Takto nazvána též pevná, z bavlněné příze a žíní utkaná látka, kteréž se při výrobě obručových sukní užívalo. V první periodě svého trvání byla krinolina jenom dole široká, nahoře pak štíhle svislá; později musila se v hořejší partii silně škro- bit, nebo dostávala »volanty«, aby byla ve- skrze široká, jako nadutá, a posléz sestrojen jaty celý zvon, jako husté síťovaná klec, z želez- ného nebo mosazného drátu tak, že síť jeho sestávajíc z drobných, do sehe zavěšených člán- ků, do jisté míry, ale jenom málo, zevnímu tlaka noyolovala a různými směry se prohýbala. Tato drátěná, zvonu nadobná klec obšita pak pevnou látkou a krinolina byla hoteva. P'řes krinolinu oblékány svrchní šaty. Toto vše vy- pravuje zde pisatel proto, že dle poplašných signálů v modních žurnálech v Anglii opět s modou stává sukně s obručem, z čehož dl obdobného postupu snadno vyvinouti se může stará, slavná krinolina let padesátých a šede- sátých. Krinolina byla všude, kde více elegantního nebo jenom modního obecenstva se scházelo, velikou překážkou a obtíží a proto ustavičné předmětem nejrůznějších nástrah a úkladů. Osnována celá spiknutí na její zmar a v boji tom — arci bezůspěšném a dlouho marném — nešetřeno ani galantnosti ke krásnému pohlaví ani práva nerušené držby. Jedna sekta spiklenců pražských ukládala na př. svým členům, aby v divadle, v koncertech a při jiných podobných shromážděních, damám, jež před nimi seděti budou, potichu drátěnou klec krinoliny prohý- bali a lámali, což se velmi často provésti dalo, aniž dáma co zpozorovala, až teprv, když na ulici vyšla a za smíchu kolem jdoucích seznala, že je krinolina její všelijak hranatá nebo rohatá.
Anglie
34 article
Ale — jak už bylo řečeno — všechny nástrahy a úklady byly marny, až konečně císařovna Eagenie v Paříži, anebo kterási proslulá tamější kokota ku konci druhého císařství povel dalaa pařížský ženský svět i polosvět krinolinu odložil. Jiným nezapomenutelným zjevem z praž- ských ulic té doby bylo metení. Zametávání ulic byli totiž nuceni prováděti tehda káranci všeho druhu, hlavně obyvatelé městské věznice, ba obecenstvo nebylo šetřeno ani trapným ži- vým obrazem, že k čistění ulic vodění byli trestanci z vězení c. k. zemského jako trestního soudu nebo od sv. Václava v trestnických ša- tech, namnoze i s uvolněnými pouty na rukou nebo s řetězy na nohou! Strážníci městské věznice s obušky a strážníci státních vězení se šavlemi a puškami konali při tom dozor vedli komando. Později podřízeno metení ulie veliteli obecního hasičského sboru p. Lamerovi a ještě před pádem absolutismu zmizeloto ohavné divadlo navždy z malebného jinak ruchu pražských pasáží. Velmi vážnou, obávanou a nenáviděnou stafáží tohoto ruchu byli tehdejší c. k. policejní strážníci, vůbec jenom policajty zvaní. Strážnici tito byli uniformováni docela jako pěší vojáci, s tím to- jika rozdílem, že neměli bílých kabátů, jako in- fanteristé, nýbrž temná iakési, tuším že hnědé.
svatý . Václav Lamer Paříž
35 article
Na hlavách měli vysoké, hladké, černé tžáku«a mosaznými orly a přes prsa křížem přeložené bílé řemeny na šavli a torbu s pouty. Bambitek ani revolverů neměli, večer však, neklame-li mne paměť, obcházeli s puškami. Lid pražský bez rozdílu národnosti těchto polícistů nená- viděl a říkal jim — narážeje na bílé kříže jich remenů — »křížoví pavouci« nebo také »křižáci«. Nenávisť tato plynula z okol nosti, že byla tehdejší policie pražská, jako venku žandarmerie, nejenom stráži bezpečnosti, nýbrž také stálou hrozbou a skutečnou metlou na všechno občanstvo, karaháčem všemohouci byro- kracie, neuprosným cerberem politické poroby a vůbec postrachem všeho lidu, zejmena osob jenom poněkud lehčí mysli a živější letory. Přikazů a zákazů, jež tvořily obsah, program a ochranu absolutní — lze říci hrůzovlády té doby, dbala policie pražská více a pilněji, než úkolů vlastní služby bezpečnosti a proto spatřoval v ní všechen lid instituci politickou, sobě, národu a hlavně všeliké volnosti nepřátelskou. A uniformovaní ozbrojení policisté vedli si skutečně tak, jakoby byli ozbrojenou moci, jež rebelii povalila, od- bojnou zem válečně obsadila a v stálém po- strachu udržovati musí. Neuniformovaní pak čili tajní strážníci vykonávali hrůzovládu jiným způ- sobem a to mnohem ještě krutěji — však to spadá zase do jiné kapitoly dějin Bachova ab- solutismu.
Bachův
36 article
Na své procházce hlavní pasáží Nového města stanuli jsme ondy u Koňského trhua nebude snad od místa, načrinouti zde dle pa- měti a zápisů z té doby několika rysy tehdejší obraz tohoto náměstí, jeho ruchu a co s nim souviselo. »Koňský trh« nazýval se již od roku 1848 Václavským náměstím, ale staré jméno jeho panovalo stále v ústech lidu i v novinách, kte- réž jenom tak někdy nové označení v závor- kách uváděly, a starší lidé zapomínají se dosud rádi, řikajíce, že byli na Koňském trhu. V lé-