3
masthead
2. června 1904. Číslo 151.
4
article
vodně byla prý jen myšlena cesta pouze zá
bavná a pro zotavenou.
Americké lodi válečné ve vodách marockých
Příjezdem amerických lodí válečných do
Tangeru, zajeti Američana Perdieasia i Angli-
čana Morleye lupičským náčelníkem marockým
Raisulem nabývá i vážného rázu politického.
V evropské osadě vypukla panika, poněvadž
Raisuli hrozí, že použije i dalších prostředků
násilných. Mnozí Evropané, kteří byli se na
venkov odebrali, vracejí se na kvap do města.
Raisuli hrozí, že zajatce usmrtí, ač nebudou-li
známé již podmínky jeho záhy splněny. Přes
to anglický i amerieký vyslanec trvají na za-
mítnutí jich; na sultánovi pak žádají, aby vy-
mohl co nejdříve sám na Raisulovi propuštění
zajatcův, jinak že věc vyřídí sami, na vlastn
pěst. Španělský tisk posmívá se, jakou že cenu
má anglo-francouzská smlouva, v níž vládla
Combesova vydala Anglii Egypt za úkol —
zjednávati pořádek v Marokku. Francie jest po-
vinna ujati se iniciativy a afféru nynější urov
nati, zatím ale — jak vidno — klade při ne
dostatečnosti svých vojenských prostředků v Al-
žíru ruce teď v klín, takže smlouva jest pouze
— na papíře. Anglie, jak prý zřejmo, souhlas
s americkým postupem, kterýž kompromituje
malomoc francouzskou.
Američan
Perdieasius
Angl
Evropan
Raisul
Combesův
Tanger
Anglie
Egypt
Maroko
Francie
5
article
Vrah krále Humberta I
Acciarito, vrah krále italského, jeví známky
paralysy. Tyto pozorovány byly už po delší dobu
v Poštolongone, kdež Aeciarito trest svůj si od
bývá. Vézeň má býti dopraven k delšímu pozo
rování na psychiatrickou kliniku do Florencie
Sjezd samosprávných úřadníků.
Z Chlumce nad Cidl., 29. května.
Florencie
Chlumec nad Cidlina
Humberto
Acciarito
6
article
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Samosprávné úřadnictvo, sdružené v župníei
odborech jičínském, čáslavském a královéhradeckém
pořádalo v neděli 29. května v Chlumci n. C. sjezd
s veřejnou schůzí. Slavnostní síň naší nové, nádherné
budovy školní četně byla navštívena účastníky, když
o 1/211. hod. dopol. předseda odboru jičínského
tajemník pan J. Liška schůzi zahájil, přivílav
upřímnými slovy zástupce obcí a okresů. Okresn
starosta pan Václ. Struna, starosta města p. Zik
Kozelka a říšský a zemský poslanec p. J. Ma
štálka pozváni byli k čestnému předsednictví
tajemník pan Saska z Jičína pak k funkci zapiso
valelské. Náš okresní starosta p. Struna uvíta
jménem okresu samosprávné úřadnicívo; poukáza
na pokrok obcí a krajů od těch časů, kdy zavedením
samosprávy uplatněn byl vliv lidu a právo sebe
určovací svěřeno bylo funkcionářům z lidu voleným
»Avšak výhod a úspěchů těchto by nebylo dosaženo
kdyby samosprávným sborům nebyli k ruce přidání
úřadníci, kteří jsou velice důležitým činitelem ve
vývoji samosprávy; jejich jest zásluha, že samo-
správa naše na nynější stupeň se povznesla — oni
mají největší podll na zdárně vykonaném díle.« —
Na to promluvil starosta města Chlumce nad Cidl.
pan Zikmund Kozelka a poukázal k tomu,ž
úspěchy a zdárné výsledky ve světě samosprávněm
založeny jsou na součinnosti úřadníků se živlem
laickým, na souladu intelligence úřadníků s dobrou
vůlí volených representantů samosprávných úřadů —
a přál pak zahájenéru sjezdu samosprávných úřad
níků nejlepšího zdaru!
Václ
Struna
Zik Kozelek
J ma
Saska
Kozelek
Chlumec
Jičín
Chlumec nad Cidlina
7
article
Předseda pan Liška poděkoval oběma pánům
zástupcům, kteří tak vřele úřadnictvo samosprávné
přivítali a pravil, že úřadnictvo toto příchází mez
své, mezi občanstvo, jsouce spoluobčany, zasvětiv-
šími své životy službám v obcích a okresích a ne-
žádajíce od veřejnosti české níčeho, než aby zvýše-
nou pozornost obrátila k samosprávě a aby uznal
spravedlivé požadavky samosprávného úřadnictva
Na to následovala přednáška okresního tajemník
pana JUDra. Boh. Kliky z Hořic o thematu
»Jaké naděje klade občanstvo v samo-
správu.
Řečník pan dr. Boh. Klika promluvil svědo
milě zpracovanou, velice poučnou řeč; pouká-
zal k výhodám, které samospráva poskytuje občan
stvu, význam samosprávy pochopivšímu i po stránc
Liška
JUDr
doktor
Boh
Klik
Hořice
8
article
tech padesátých jsme náměstí tomu vůbec jinak
neřikali.
Koňský trh vypadal tehda trochu jinak,
než vypadá nyní Václavské náměstí. Především
bylo po jeho obou stranách méně vysokýel
domů a náměsti zdálo se tedy šlrším, než se
nám javí nyní. Stromů na něm žádných nebylo.
Uprostřed, tedy v ose náměstí, stály v řaděz
sebou tři kamenné kašny s vodomety a dvě
sochy, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého-
Sv. Václav stál v středu náměstí, sv. Jan blíže
k východnímu konci, jejž uzavírala Koňská
brána s hradbami. Jezdecká socha sv. Václava,
zhotovená v XVII. věku, stávala dříve na kašně
u sv. Jindřicha a nalezá se nyní na Vyšehradě.
Také socha sv. Jana zdobila dříve kterous
kašnu. V oktávách obou zemských patronů ko
naly se u těchto soch večerní pobožnosti s po
dobným osvětlením, jaké dosud bývá v oktávě
sv. Jana Nepomuckého na Kamenném čili Kar
lově mostě. Před sochou sv. Václava slouženy
roku 1848 několikráte latinské i slovanské mše
pod širým nebem; zde bývalo pak v letech še-
desátých středisko různých národních slavnost
(svěcení spolkových praporů a podobných), jakož
i ohnisko politických demonstrací, jež buď odsud
vycházely aneb zde vrcholily.
svatý . Václav
Nepomucký
Václav
Jan
Jindřich
Václavský náměstí
osa náměstí
Vyšehrad
9
article
V letech padesátých, za tuhé vlády abso-
lutismu, bylo zde také ohnisko pražského života,
ale docela jiného. Koňský trh byl tehda ještě
skutečným tržištěm a spolu oblíbenou prome-
nádou tak zvaného »lepšiho« obecenstva. Hlav-
nimi trhovými dny byly úterý a sobota. V tyto
dny bývala hořejší čásť Koňského trhu hlučně
oživena již dávno před svitáním, zejména v zim-
ních měsících, kdy teprve v pozdějších hodinách
svítá. Na prostoře od sochy sv. Václava až k
bráně konal se hlučný trh na obilí, brambory,
zelí a jiné plodiny, jež sem venkované přiváželi
na košatinových, obyčejně také plachtami krytých
vozech. »Formani« tito musili býti o 4. a nej
později o 5. hodině u brány, u akcisu, aby se
zavčas na trh dostali; z toho plynula nutnost,
aby buď celou noc jeli anebo, jestli na blízku
sídlili aneb kdesi před Prahou nocovali, záhy po
půlnoci vstávali a zapřáhali.
Václav
Praha
10
article
O páté hodině ranní byl už trhový ruch
v proudu. Tou dobou byly už na místě dlouhé
řady povozů, osvětlených v zimních městeích
velkými svítilnami s kahánci neb lojovými svíč-
hospodářské i po stránce mravní. Samospráva po-
vznáší úroveň lidu, prohlubuje právní vědomí lidu
poskytuje příležitost ke kulturním vymoženostem n
prospěch jednotlivce i celého národa. Řečník odů-
vodňuje přiléhajícími příklady své názory o tom, ja
kých výhod by samospráva přinášela, kdyby s po
rozuměním dalekosáhlého významu institnce tétc
stáli veřejní činitelé vždycky a všude pevně na půdě
autonomní; jistým kruhům arciť samospráva nen
po chuti a snaží se tyto kruhy každý vznět polla
čiti — avšak to, co nezdolnou životní silou jest
opatřeno, nelze zničiti, každý pokus, směřující k po-
nížení nebo zkrácení autonomních práv, musí věst
k novému silnějšímu odporu a ke konečnému vítěz
ství aulonomní myšlénky i na poli politickém. (Bouř
livý souhlas. Řečníku se blahopřeje.)
11
article
Předseda odboru jičínského pan Josef Liška
z Jičína promluvil pak o stavovském sdru-
žení samosprávného úřadnictva. Vylíči
nutnost, která úřadnictvo toto sdružila ke společnému
domáhání se nápravy poměrů služebních, poukázal na
příčiny, pro které Jednota nemohla dosud vykázati se
úspěšnými výsledky své práce, na reorganisaci Jed-
noty, pokud týká se zřízení župního a na úlohy
i pracovní program krajinských odborů. Přednesl pak
i účel organisace samosprávného úřadnictva a zmínil
se o některých vážnějších požadavcích úřadnictva
tohoto a to, aby postaveno bylo ve příčině služeb-
ního ustanovení svého na základ veřejnoprávní a na
roveň žívlu laickému v zájmu samosprávy vůbec
Řečník má za to, že nejdůležitější potřebou povola-
ných činitelů jest rozluštiti otázku kvalifikace úřad-
nictva; v nedostatku přesného určení kvalifikace
odborné shledává řečník kořen překážek, které sna-
hám Jednoty v domáhání se úpravy služebních po-
měrů v cestu se postavily. Vítá, ze z řad mimo
úřadnictvo samosprávné volá se po revisi zákonů
samosprávy obecní i okresní se týkajících, a má z
to, že bez předchozí úpravy otázky
úřadnické zdárný obrat k lepšímu n
poli naší samosprávy nelze provésti.
Vřele procítěným appellem k české veřejnosti
žádal pak, aby pracovalo se úsilovně na posílenía
povznesení samosprávy občanské; jí posílena bude
i národní organisace a zabezpečeno do každé, by
i sebe horší budouenosti národní postavení naše.
Liška
Jičín
12
article
Vzájemná důvěra, vzájemné se podporování, ruka
v ruce, právně i hmotně neodvislé, zabezpečené
úřadnictvo s občanstvem uvědomělým, hospodářsky
silným, pevným a neobroženým — zabezpečí nám
rozhodnou, vítězící sílu i moc, která bude všemu
odolávati, pokud nevrátí se národu českému opě
klid, mír a zlatá svoboda! Řečník odměněn byl za
povzbozující a přesvědčující slova svá bouřlivou
pochvalou a souhlasem.
Na to vyžádal si slovo říšský a zemský posla-
nec pan J. Maštálka a sdělil v obšírné, poli-
tické sitnace se dotýkající řeči, že poměry nynějš
znemožnily českému poslanectvu, aby sněmovna vy-
řídila alespoň osnovu zákona v příčině úřadníků
okresních. Není oplimistou, nechce a nemůže slibo-
vati, že by letošní zasedání sněmovny záležitos
samosprávného úřadnictva vyřídilo, není však také
pessimistou, aby vzdával se naděje v konečné
šťastné rozřešení olázky télo; ujišťuje, že klub svo-
bodomyslných poslanců má nejlepší vůli, aby tužby
samosprávného úřadniciva byly příznivě splněny
sděluje, že i poslanecký klub českých agrárníků
klub konservativních šlechliců nakioněny jsou ke
spravedlivým požadavkům úřadnictva samosprávného.
J Maštálek
zlatý svoboda
13
article
Poslanectvo uznávě, že království české po-
vinno jestpříkročiti konečně ku pro-
vedení úpravy poměrů samosprávných
úřadníků; uznává, že samospráva, ač velikých
úspěchů se dočinila, byla by se dočinila úspěchů
ještě větších, kdyby úřadnicivo bylo postaveno
na pevný základ právní i hmotný a jest
přesvědčen, že i politika česká v silné.
vědomé samosprávě má nejbezpečnější
oporu. (Hlučný souhlas.) Vítá stav o v s ký
ruch mezi úřadnictvem samospráv
ným vzbuzený a žádá Jednotu, a by ruch
tento udržovala, aby podobné veřejné
schůze krajinské co nejhojněji pořá-
dala a veřejnost naši s požadavky
úřadnictva samosprávného obeznamo-
vala, jelikož budí se tím i zájem pro
samosprávu vůbec.
14
article
kami. Na znamení, že trh začíná, vztýčenau
sv. Václava a tedy nedaleko tržní kanceláře,
plechová tržní vlajka jakožto znak předopsan
koncentraco. Vlajka byla záhy obstoupena vozo-
vou hradbou. Tržní řád předpisoval, aby se
vozy rozestavily rovně několika řadami o
vlajky ke bráně a předpisu toho musilo být
přesně dbáno. Ale venkovské košatinové vozy
manevrují z těžka a tak stávalo se pokaždé,
zejmena na výhodnějších místech, že se srazií
velký chumáč vozů, z nichž mnohé nemohly
jiné nechtěly se hnouti z místa, jež byly zaujaly
Ale pohromadě takto zůstati nesměly a proto
přicházeli kvapem tržní úřadníci, proplétalis
obratně (ale také neobratně) mezi vozy, dávali
rozkazy, kam který vůz má couvnout, popoje
nebo se postavit, vozkové odmlouvali, pokřiko-
vali na sebe a hulákali na potahy, koně řehtali
voli bučeli, tržní strážníci nadávali a proklinali
brali koně za uzdy a voly za rohy, hrozili ne-
ochotným nebo vzdorovitým vozkům autoritou
tržního úřadu aneb dokonce i postrach sířícím
jménem státní policie a uváděli takto, po dobrém
a po zlém, do chaosu žádoucí pořádek. Ko-
nečně byly vozové řelězy seřaděny, sporyo
místa uklizeny a začal trh. Kupci všeho druhu,
svatý . Václav
ko
15
article
hokynáři, drožkáři, flakristé, stravovatelé z ho-
stinců a veřejných ústavů, kanlináři z kasáren,
kuchaři atd. hrnuli se odevšad s vozíky nebo
sluhy a služkami s nůšemi a koši, vpadali do
vozových kolon, rozbíhajíce se v nich jako voda
ve stružkách nebo rtuť ve štěrbinách. Tržní
úřadníci zatím procházeli, pátrajíce kárným zra-
kem, nepracují-li kde překupníci, kteří byli tehdá
na ranních trzích stíháni jako na hranicích pa-
šeráci. Nad vozovými hradbami vlnil se temný
šum lidských hlasů jako při hromadném rojení
včel nebo jako hukot opodál se valicí rozvod-
něné řeky a dole mezi řadami vozů prováděly
se obchody poměrně dosti rychle, neboť trhové
zápasiště bylo menším kupcům vyhraženo jenom
do 9. hodiny. Pak přicházeli »veleí kupeci«,
sládci, vinopalové, obchodnici s obilím, velcí po-
vozníci atd., kteří celé náklady ječmene, žita,
ovsa atd. kupovali a do svých závodů nebo
skladišť odvážeti si dávali. Však dlužno vytk-
nouti, že se zde, na hořejším trhu, vůbec jenom
většími měrami prodávalo a kupovalo, celé ná-
klady nebo značné jich části, kopy zelných hlá-
vek, pytle mrkve, kolníku nebo tuřinu, korce
16
article
Pan tajemník Hanuš Milinovský, před
seda odboru čáslavského, promluvil ještě o nutnost-
úpravy poměrů samospráv. úřadníků a sdělil z bo
haté, dlouholeté své prakse autonomní několik dra-
stických příkladů pro doklad, že nešetřením zákonů
samosprávných poškozujeme sami vážnost samo-
správného zřízení; na konec požádal, a by
samosprávné úřady podávaly petic
za upravení poměrů samosprávnýcl
úřadníků a aby v této věci okres
město Chlumecujaly se akce.
Krátkým doslovem poděkoval předseda pan ta
jemník Liška přítomným za účasť na schůzi, jakož
všem, kdo o zdar schůze této se přičinili a pro-
hlásil schůzi za skončenou.
Následovala prohlídka školní budovy, jakož
plánů budoucího okresního našeho domu, načež ode
brali se účastníci do hotelu »Radnice« ke společnému
obědu, jehož zúčastnilo se celkem 54 osob a to4e
úřadníků samosprávných a pět hostí.
Mezi obědem přečteny byly telegrafické a p
semné pozdravy, ke sjezdu tomuto zaslané od o
borů: mladoboleslavského, hradeckého a pražského
dále od okresního starosty p. Janáka z Hoř e a o
úřadníků samosprávných pp.: Axamita z Čes. Brodu,
Materny z Vršovic, Suka z Králové Městce, Kolár-
ského z Libáně, Friče z Vys. Veselí, Tůmy z Bu-
benče a Ezra z Jaroměře.
Pak rozešli se účastníci jednak po městě a okolí,
jednak zúčastnili se koncertu, k jich poctě v hotelu
»Radnice« pořádaného.
Milinovský
Janák
Axamit
Matern
Suk
Kolár
Frič
Tůma
Ezra
Čes . Brod
Vršovice
Městec
Libáň
Jaroměř
17
article
Všestudeniská slavnost 1904.
Všestudeniská slavnost 1904.
Nedělní liják a špatné počasí bylo příčinou, že
nemohla se slavnost v plném rozsahu konati a roz-
vinouti. Průvod a jednotlivé atrakce nemohly býti
ani úplně dle programu zabájeny a provedeny a ač
obětavé obcecenstvo velkou účastí hledělo finanční
ztrátu nahraditi, nebyl ani finanční úspěch nedělního
dne takový, jaký byl očekáván při pěkném dnu, kdy
ohromné zástupy obecenstva putují na výstaviště.
Proto rozhodlo se pořadatelstvo na všestranně pro-
jevené přání jinak zdařilou, všestudentskou slavnost
dnes ve čtvrtek opakovati, v naději, že celá
Praha dostaví se na výstavu a vynahradí tak, oč byla
pokladna v neděli zkrácena. Na druhé straně opět
pořadatelstvo odmění návštěvníky nejen opakováním
dosavadních, ale přibráním nových velkých zábavních
podniků, jako sportovních závodů ve velkém
měřítku, jež se v neděli nemohly konati, pěveckých
zápasů, lidového divadla a osvětlení. Vedle toho bude
egyptská vinárna nově upravena a obohacena
různými zajímavostmi, šermiřský zápas o pře-
bornictví všestudentské bude konán, světelné reje rov-
něž, hanácké a chodské zvyky nově budou vypraveny
vedle několika ještě žertovných podniků. Tím bude
obecenstvu poskytnuto upravené zábavy nadbytek
Vstupné stanoveno zcela nepatrné: 20 haléřů za osobu
a umožní zajisté návštěvu všem, kdož tak neučinil
ni v neděli, ni v pondělí. Na výstaviští koncertovati
bude několik kapel a buffet bude opět zřízen. Protož
heslem dnešního dne budiž: »Vzbůru na všestudent-
skou slavnost na výstaviště!« Všichní účastníci slav-
nosti a studentstvo v baretech sejde se dnes odpole-
dne o půl 3. hodině »u Choděrů«.
Choděra
Praha
lidový divadlo
18
article
Všestudentská výstava, jež otevřena je denně o
8 do 12 hodin v poledne a od 2 do 6 hodin odpole
dne v malém sále Měšťanské besedy, vábí stále množ
ství obecenstva svojí úpravou a zajímavostí. Nyn
rozšířena byla výstavou památek z r. 1848, které jsou
historicky zajímavé a cenné. Dále vyniká svojí úpra-
vou historický interieur se studentskými prapory, ne-
sčetné upomínky budí v mysli kollekce studentských
časopisů středoškolských, též z »Minervy«. Fotografie
z výstavy velkého formátu i na pohlednicích vyjdou
v tomto týdnu a prodávati se budou u pokladny. Vý
stavka potrvá pouze týden. Vstupné 40 haléřů, stu-
dující 20 haléřů.
Slovácká muzika n Mylavy, řízená starým Balá
šem, zůstala ještě v Praze a účinkuje dnes při do
zvucích všestudentské slavnosti. Sympatický cymba
lista Jurko zahraje několik solových kousků, bujará
mládež slovácká si zase vesele zazpívá i zatančí. Na
výstavišti hrají myjavští v pavilloně prvního praž-
ského měšťanského pivovaru. Šohajové a děvčice
v malebných, původních krojích svých sejdou se před
2 hodinou odpoledne »u Choděrů«.
Všichni účastníci „Plzeňska“ v krojích se žádají
aby se dostavili o 2. hodině odpoledne k »Choděrům«
odkud se půjde na výstaviště, kde plzeňským soused
kám a sousedům bude bráti kladenská muzika. Rychta
bude po celé odpoledne zasedat a soudit.
Minerva
Jurka
Šohaj
Choděra
Praha
Plzeňsko
Mylava
19
article
Hospodářské poměry v jižních
Uhrách.
Hospodářské poměry v jižních
Uhrách.
Na včerejším debalním večeru České společnosti
národohospodářské rozvinul p. Rud. Pilát, disponent
Živnostenské banky, vysoce zajímavý obraz hospo-
dářských poměrů jižních Uher. Pan Pilát kraje tyto
procestoval a prosludoval. Jeho úsudek a jeho závěry
hrachu nebo čočky a tak dále, kdežto zcel
drobnému trhu dolejší část Koňského trhu byla
vyhražena.
Tím časem, co venku na trhu se vybíralo
smlouvalo a uzavíralo, tlačilo se v tržní úřa-
dovně vždy více lidí, kteří o prodejích a kou-
pích, jak předepsáno bylo, do protokolu po-
drobné udaje diktovali a potřebné průkazys
vyžadovali. Na náměstí zatím vozové hradby
zvolna řídly. Vozkové, kteří prodáno měli, od
jížděli, proplétajíce se, jak jen možno bylo, řa
dami neuvolnéných ještě povozů a rozjížděli se
po městě, buď aby prodané zboží na místo od-
vezli aneb aby, když rozebráno měli, u různých
velkoobehodníků pro svoje venkovské zákazniky
kupce, kramáře a hostinské, různého zboží na
koupili a naložili. Venkovští delailisté tehda
jiným způsobem než prostřednietvím »formanůe
zboží na venkov nedostávali. Co venkovanům
ze vzdálených krajů na obilí a vůbec sutém
zboží zbylo, složeno v tržním úřadě anebou
spolehlivých podomků velkých zájezdních hostinců
Pilát
Vozka
Uhry
Český společnost
živnostenský banka
20
article
Když nahoře, od sv. Václava ke bráně
obchody končily, začínal trh dole, na dolejšt
části náměstí. Zde byly kupujícím obecenstvem
skoro jenom ženské, asi jako nyní v tržnici,
hospodyňky a kuchařky, kteréž si pouze pro
denní potřebu opatřovaly, čeho jídelní líst
právě vyžadoval, zvláště zeleninn, brambory,
mák, sušené ovoce, houby a tak dále. Zvláštní
trhový odbor tvořili chlebaři a chlebařky, pec-
náři pražští i venkovští; tito zaujímali střední
čásť tržiště celými barykádami velkých pecnů
chleba bílého a černého, vysokého a nízkého,
soleného i nesoleného, kmínovaného i nekmíno-
vaného. Chlebaři měli zvláštní privilej, že směli
na trhu »sedět« až do několika hodin s poledne
kdežto ostatní prodavači udeřením dvanácté s
svým zbožím musili zmizeti.
Václav
21
article
Než ještě tržiště Koňského trhu se vy
prázdnilo, začala dopolední promenáda novo-
městského a staroměstského elegantního světa.
Promenovalo se na té straně, jež dle výroční
doby byla příjemnější, ale ne výše, než k bodu,
kde náměstí příkřeji začíná stoupat — dále se
nikdo nenamáhal. Příkopy tehda ještě v módě
nebyly, aspoň co se týče procházek.
zasluhují pozornosti tím větší, že proneseny mužem
který stojí ve středu obchodního ruchu českého a který
ma značný rozhled a zralost úsudku. Speciálně naše
průmyslové kruhy měly by vývodům jeho věnovat
pilnou pozornost.
Schůze navštívena četně a po zahájení referova
p. Pilát-
V nynější době, kdy zájem naší říše o Balkán
stává se čím dále tím aktuálnějším, bylo by na
čase, aby i česká veřejnost byla připravována k bu-
doucím naším úkolům — v první řadě na poli ob
chodním.
Naše kruhy obchodní staraly se dosud poměrn
více o krajiny západní, nežli o krajiny pobalkánsk
a o jižní čásť naší monarchie. Děje se to neprávem
poněvadž touto dosavadní naší politikou, zanedbá-
váním Balkánu, popřáváme naší domácí i cizozemské
soutěži příležitost k získání půdy a nám pak v době
budoucí bude těžko tuto soutěž vytlačiti.
O důležilosti Balkánu nechci se zmiňovati, po
něvadž to pokládám za samozřejmé a pak bych příli
ze svého programu odbočil. Chci pouze objasniti ob-
chodní význam krajin jihouherských.
Příkop
Pilát
Balkán
22
article
Má-li se postupovati na Balkán, musí se tak dít
s určitým programem a postupně. Dříve nežli poě
neme obchodně dobývati Makedonii nebo Bulharsko
musíme zapustiti kořeny v Srbsku a v Bosně. A právě
jižní Uhry jsou na cestě do Srbska a do Bosny
Dříve nežli počneme tedy naši obchodní výpravu na
Balkán, bude třeba, bychom do naší sféry dostali kra-
jiny nalézající se před branou balkánskou, Bělehradem
a to jest nejbohatší a nejúrodnější část Uher, obilní
kemora štěpánské koruny — Srěm, Báčkaa
Banát.
V těchto krajinách, kde obyvatelstvo jest nej-
zámožnější, koupěchlivost venkovského obyvatelstva
největší, kde téměř žebráků není, prodává se zboži
z německých továren a český tovar dostane se tam
nejvýše oklikou přes Pešť z ruky tamějšího komisio-
náře. Domácí zboží uherské, zejmena hospodářské
stroje z továren v Pešli, Aradu a Temešváru je uměle
fedrováno místním maďarským patriotismem, avšak
jakostí nevyrovná se výrobkům našim. Vzhledem
k tomu jest tam dosud volné pole k soutěži a český
vývoz nalezl by tam vděčné odbytiště svých výrobků.
Co se obyvatelstva týče, jsou jižní kraje koruny
uherské národně velice promíseny. Ve Srěmu, v župě
báč-bodrogské a torontálské, žije 1,755.000 obyvatel.
Z nich dle národnosti jest 653.000 Srbů, 461.000
Madarů, 433.000 Němců, 87.000 Rumunů
56.000 Slováků a 14.000 Rusínů. Obyvatelstvo
jak srbské tak rumunské chová k nám Čechům
sympatie.
Srba
Němec
Rumun
Slovák
Rusín
Čecho
Balkán
Makedonie
Bulharsko
Srbsko
Boseň
Uhry
Bosna
Bělehrad
Pešť
Pejít
Arad
Temešvár
jižní kraj
Báčkao Banát
Madar
23
article
Největší město Báčky, Subolica (Maria
Theresiapol) čítá 85.000 obyvatelů, z nichž na 60.000
jest katolických Srbů, velkou většinou rolníků. Jim
patří na kolik hodin cesty kolem Subotice půda,
takže tvoří nejzámožnější část jihouherského obyva-
telstva. Sombor čítá téměř 30.000 obyvatelů, ze
kterých jest 18.000 Srbů. V Novém Šadě žije
též na 30.000 obyvatelů, ze kterých jest 11.000 Srbů
V župě torontálské stejně mají Srbové větší
města v ruce. Pančevo má 19.000 obyvatel, z nichž
8000 Srbů, Veliký Bečkerek má 26.000 oby-
vatelů, z nichž 8000 Srbů, a Veliká Kikinda má
25.000 obyv., z nichž 13.000 Srbů. Zupa srěm ská
přináležící k chorvatskému království jest téměř celá
srbská. Mimo uvedená města existuje celá řada srb-
ských a jiných slovanských osad, jež svou zámož-
ností vynikají, zejmena městečko Báč—S t. Tamás,
kde žijí srbští millionáři z rodiny Dunděrských.
Marius Theresiapol
Srba
Tamás
Subotica
báč
obyvatel
24
article
Živel srbský, který do nedávna úplně nebyl or-
ganisován, počíná se teprve v posledních letech pro-
bouzeti a dnes existuje již v každém význačnějším
místě peněžní ústav srbský. K vůli hospodářskému
povznesení založili sobě Srbové v Uhrách, Chorvatsku
a Dalmacii na 150 hospodářských zadrug, které celkem
dobře, zkvétají. Většinou zabývají se nákupem vět-
ších usedlostí a parcelováním pozemků. Příkladem
jak škodí nám naše netečnost, jsou právě tyto za-
drugy. Veškeré hospodářské potřeby a železné po-
kladny objednávány byly pro tyto zadruzy z Vídně
a to z té příčiny, že Srbové neznali českých ná-
kupních pramenů.
Obyvatelstvo německě tvoří dosti silnou men-
šinu. Ve městech přináleží většinou stavu řemeslní-
ckému a obchodnímu a jest proto živlem přistěhova-
lým. Naproti tomu na venkově sestávají německé ko-
lonie téměř výhradně z rolníků, jimž všeobecně se
říká Švábové. Nejznačnější německé rolnické kolonie
jsou v obcích: Apatin, Hatzfeld, Červenka, Ruma.
Srba
Švábová
Hatzfeld
Uhry
Chorvatsko
Dalmacie
Vídeň
Rumo
Apatin
25
article
Ujverbász, Sztanisies a Perjamos.
Švábské obyvatelstvo jižních Uher nemá mnoho
národního uvědomění a stojí svou národní vlažnost
za Sasíky sedmihradskými. Němci ve Srěmu požívaj
poměrně dosti velkého vlivu a snášejí se s viádou
chorvatskou dosti dobře
Maďarské obyvatelstvo v Báčce a v Banát
můžeme opět rozděliti na dvě části. Ve městech tvoř
částečně třídu úřadnickou přistěhovaleckou, zbytel
rekrutuje se z maďarisovaných Slovanů neb Němců
Na venkově jsou však rolnické kolonie smíšené
s ostatním obyvatelstvem.
Pozoruhodným faktorem jsou slovensk
kolonie v jižních a středních Uhrách. Největší osady
jsou: Petrovác, Padiná (Antalfalva) a Kova-
čica (Lajosfalva). Kromě zmíněných 56.000 Slováko
žije ve středních Uhrách v komitátu čanadském
a bekéšském, v tak zv. Alěldu, léměr 85.00
Slováků, Békéšská Čebá jest největším sloven-
ským městění v Uhrách a čílá ze 37.000 obyvatelo
téměř 28.000 Slováků. Dále žije v Sarvaši 18.000
Slováků, ve Slovenském Komloši 9000 Slo-
váků a v Naďlaku na východ od Segedína 8000
Slováků. Všichni přináležejí téměr bez výjimky stavu
rolnickému a může se o nich říci, že jsou velmi dobře
siluovaní.
Živel rumunský začíná teprve ve východní
části Banátu. Stolice aradská t temešská jsou již silně
smíšené a dále na východ tvoří Rumuni veliké vět-
šiny. Obyvatelstvo rumunské přináleží vesměs stavu
relnickému. Co se národního uvědomění týče jsou
zásadní nepřátelé Maďarů a jejich řeč jest tak roz-
šířena, že jest jazykem dorozumívacím i v obcích
kde Rumuni tvoří nepatrnou minoritu.
Perjamos
Uher
Sasík
Němec
Slovák
Rumun
Maďar
Banát
Uhry
Naďlako
Segedín
Kovo
Komloš 9000 St
26
article
Vyjma Aradu a Temešváru neexistuje v celých
jižních Uhrách žádného velkoprůmyslu a jest tudíž
tamější kraj čistě agrikulturní zemí. Poněvadž za
poslední léta byla tam dobrá úroda, panují tam po-
měry uspokojivé a u porovnání k našim venkovským
poměrům může se mluviti o blahobytu. Vzhledem
k tomu jest tam též konsum dosti silný a dalo by
se dle úsudku tamějších kruhů dosíci značných ob-
chodních úspěchů zvláště v hospodářských
strojích, jakož i veškerých hospodářských
nářadích, kočárech a pak v oboru textil-
ním a sklářském. Že by i v lepších truhlář-
ských pracích docílilo se odbytu, vysvítá z toho,
že na př. do Somboru dodává nábytek Štyrský
Hradce,
Dle názorů a rady srbských kruhů iihouherských
uvedly by se české výrobky na tamější trh nejlépe
uspořádáním výstavky, jež spojena by
byla s českou obchodní kanceláří. Za
nejvhodnější bod k uspořádání podobné výstavky po-
kládám město Nový Sad, jež jest tepnou obchodního
života jihouherského a zároveň kulturním střediskem
uherských Srbů. Výstavka byla by českou komisio-
nářní kanceláří, kde by vyloženy byly cenníky a kata-
logy v řeči srbochorvatské, německé a snad i maďarské
a rumunské. Odtud vycházela by též agitace obchodní
do Slavonie, Bosny, do rumunských krajin Uher a do
Srbska.
Srba
Arad
Temešvár
Uhry
Slavonie
Bosna
Srbsko
Štyrský Hradec
27
article
Průmyslu v Novém Sadě není, avšak hlavní pří-
jem obyvatelstva v městě a okolí tvoří zelinářství. Vý
voz salátu, zeleného hrášku, zejmena v jarním obdobl
jest velice značný a zboží dováží se až do Berlína
Nový Sad jest sídlem báčského srbsko-pravoslavného
episkopátu. V blízkých Karlovcích sídlí srbský metro-
polita jihouherský, Brankovič. V Novém Sadě existuje
též jediné slovanské gymnasium z celých Uher: „srp
ska přavoslavna velika gimnazija“, založené r. 1811
Obchodně přináleží Nový Sad v obvod obchodní
průmyslové komory v Segedíně.
Provedení výstavky usnadněno bylo by velice tím
že „Prva srpska povrtarska zadruga“
společnost s ručením neobmezeným, byla by ochotna
převzíti řízení celého podniku na společnou režil
ručila by svým jměním za vystavené předměty.
Uspořádání této výstavky a kanceláře musilo by
se dít společnou prací všech obchodních korporac
v Čechách, vyslanými delegáty, kteří tvořili by vý-
stavní komitét.
Účinek této obchodní výstavky jevil by se v
směru dvojím, praktickém i morálním. Dnes český
Brankovič
Berlín
Uhry
Segedín
Čechy
28
article
obchodní cestující jest tam Bílou vr
nou. Právě v těchto dnech dočítáme se v novink
že bělohradské srbské obchodnictvo, v počtu 106 os
navštívilo Pešť za účelem navázání obchodních sisí
s Maďary. Při řádné agitaci podobné návštěvy d-
by se též zorganisovati pro naši výstavku a tim n
sobem seznamovali by se naši průmyslníci s obehe
níky okolních větších měst.
Seznání tamějších obchodníchi poměrů měle
zároveň velký morální význam nejen pro mi
obchodní dorost, ale i pro naši českou ve
řejnost. Také v Chorvatsku samém jest Chorv
obchodníků úžasně málo, téměť všecko jest v rub
cizích, dokonce i velká většina peněžních úslal
V jižních Uhrách jsou to dále města, kam nesahá s
živel srbský, kde ale jsou slovanské většiny a cpe
není slovanských obchodníků.
Mimo tento praktický účel pro naše kruhy e
chodní, mělo by uspořádání výstavky též značný ku-
turní a morální význam pro poměr našeho nárcá
ke Slovanům pobalkánským. Úcta a obdiv nad našn
kulturním pokrokem jest jak u Chorvalů tak i u Srt
veliká. Abychom dokázali, že hodni jsme tétop
bratimské lásky, učiníme nejlépe, když uspořádánhn
obchodní výstavky ukážeme, že naše přátelství n
spočívá na umělých frásích, ale že dovedeme na
slovanskou vzájemnost vpraviti též do kolejí pr
tických.
Po stručné debatě vřelým doslovem předsedajíclo
schůze skončena.
Maďar
Chorv
pobalkánský
Pešť
Chorvatsko
Uhry
29
article
Velká národní slavnost
Velká národní slavnost
ve prospěch
Ústřední Matice školsk
na výstavišti v Král. Oboře.
Na výstaviště ! Již v neděli 5. června bud
vzdán na jevišti tolika nezapomenutelných, pr
mátných výjevů z našeho veřejného života do
stojný a manifestační hold celé Velké Prahr
hold ryze lidový a vlastenecký nejkrásnější na
myšlence národní, representované prvním a ne
důležitějším spolkem českého národa Ústředl
Maticí školskou. Slavnost matiční, jež budep
řádána za každého počasí a jejíž program jes
již podle toho zařízen, aby ani nepohoda zdár
ného úspěchu slavnosti nepokazila, přivábí z
jisté množství návštěvníků z celé Prahy aa
všech předměstí. Ve dnech matičních dá si z
jisté na výstavišti dostaveničko celá Velká Praba
aby manifestovala lásku svou a vděčnost ke šti
našich dětí, jenž chrání je před nepřítelem ne
nebezpečnějším — k Ústřední Matici školsk
Nuž, na shledanou v den matičních slavnos
5. a 12. června na výstavišti.
Král
Praha
30
article
Slavnost na výslavišti 5. června překvapí ni-
vštěvníky novostí, pestrostí a přítažlivostí program
Směr zábavy se ponese namnoze zcela novými my-
šlenkami, v jichž provedení bude hojně nevídanýeh
novinek. Hudba a zpěv. Před průmyslovým pa
lácem rozvíří se rušný život hned o třetí hodine
odpoledne, kdy počne koncertovati hudba p. Kolálon
Koncert potrvá až do 11. hodiny večerní a bude vy-
střídán vybranými zpěvy, přednesenými našimi nej
přednějšími korporacemi pěveckými, Ústřední jednoton
zpěváckých spolků českoslovanských a pražským
»Hla olem«. Pražský »Hlahole koncertuje v neděl
dne 5. června, Jednota pak v druhý den slavnos
dne 12. června. Novinka »Hlaholu«, jež vše-
obecně překvapí a bude radostně uvítána, jsou sbor
smíšené, s nimiž vystoupí »Hlahole na matiční- slav
nosti po prvé. Český sport na slavno sti
Cyklistské jednoty, sdružené v první župě, uspořádaj
v pravém křídle paůmyslového paláce cyklistskon
akademii s bohatým a rozmanitým programem
A. C. »Žižka« uchystal pro slavnost zajímavou řadn
výkonů a zápasů, český šermířský klub a sportov
klub »Slavie« pobaví obecenstvo vybranými ukáz
kami svých sportovních odvětví.
Hla
A C
Žižek
Hlahol
Jednota
český šermířský klub
Slavia
31
article
Dětské hry a tance budou uspořádányv
pravém křídle průmyslového paláce za vedení slečen
Filipovz a Heppnerovy a řízením pp. Košťálka
Příhody. Hry, jež byly nacvičeny ochotou těchto
dam a pánů, vynikají význačnou rázovitosti
pestrou barvitosti. Divadlo rozmanit o sto
nalezne svůj útulek v levém křídle průmyslovéh
paláce a získáno pro jeho pořad hojně poutavých
přitažlivých čísel. Z programu uvádíme zatím pro
dukce A. C. »Žižky«, koncertní modelování a rychlo-
malbu, zpěvní čísla signory Belliny, artistickou spe-
lečnost, v níž jsou zastoupeni přední žongléři, mal
baristé, siláci a zápasníci, hudební šaškové a j.v
V divadle rozmanitostí koncertovati bude úplni
hudba pana Šustra. Lidová divade lní
představení uspořádají na výstavišti zábavn
odhor Malostranské besedy, beseda »Okoř«, čtenát
sko-zábavní spolek »Hálek« a beseda »Dalibor«n
Král. Hradčanech. Loutkové divadélko bude
umístěno před českou chalupou a bude opatřeno
»Klubem přátel dra. Paříka« za řízení pana Rady
Humoristické závody budou se konati pě
pana K. Cyránka na volném prostranství na výsta-
višti. V zduchoplavecké hry uspořádá kapitán
pan Hůlka za průmyslovým palácem. Pořad be
bude letos zvlášť bohatý a žertovný. Denn
ohňostroj chystá se na výstavišti v podveče
péčí pyrotechníka pana Böhma. Tamburaši účinko-
vati budou s programem pečlivě sestaveným, v němi
jsou zastoupeny skladby české a jihoslovansk
Filipovz
Heppnerův
A C
Žižek
Šuster
Hálek
Dalibor
Král
Pařík
Rada
K Cyránek
Böhm
Okoř
Hradčany
V divadlo
malostranský beseda
32
article
Tane c rozvíří se po pátě hodině odpolední v pr
vém křídle průmyslového paláce za zvuků hudby
pana Fišera, Buffet, kavárna, cukrárna
vinárna, jež vzaly si na péči obětavé dámy slav
nostního výboru, bude dle docházejících darů a pi
hlášek hojně zásobený. Kromě toho jest postaráno
o občerstvení návštěvníků více hostinci soukromými
Jiné attrakce. Kromě rozličných her a kratochv
chystají se ještě zvláštní attrakce, na př. tajemn
věštkyně, koníčky a oslíčky pro děti atd. Jízd
a utomobilů. Pání majitelé automobilů byli do
žádáni, aby dováželi návštěvníky slavnosti od N
rodního divadla a z Josefského náměstí na výstavišu
Přihlášky automubilů přijímá slavnostní kancelářv
Spálené ul., čís. 24.
V neděli 12. června bude !pořad rozhojněne
další nová čísla a zároveň jest určen pro tutone
děli dětský den. Slavnostní večer kon
certní v karlínském divadle Variété, o nějž s
jeví veliký zájem, koná se v sobotu dne 11. černna
o 8. hod. večerní.
Na programu jest proslov paní Otilie S klen
řové-Malé, pěvecká čísla pana Vlad. Florj an-
ského, koncertní čísla pana I. Buchtele, sol
na harfu přednese sl. Clema Hübsehova, bo-
dební čísla Akademického orchestru i
zením p. B. Wendlera a živé obrazy »Ží žka
před Prahou« a »Husův pomníké dle na-
vrhu Šalounova. Živé obrazy komponoval akade-
mický malíř p. Klar. Pro účinkování získány dále;
škola Pivodova a pěvecký kroužek pražského »Hla-
holu«, Program večera jest tedy neobyčejně vybraný
a umělecky cenný.
Fišer
Buffet
Otilie
Vlad
I Buchtel
Clem Hübsehův
Wendler
Husův
Šalounův
Pivodův
josefský náměstí
Praha
Variété
Hla