Strana 2. Číslo 294

KATOLICK LITY.

Dne 26 října 1900.

stejné postavení k panujícímu rodu habsburskému, jako národ uherský. Může-li Maďarům ještě něco po- moci proti rozpínajícímu se pangermanismu, pak jest to zřízení samostatného českého státu. Toto rozdělení monarchie musí přijíti a také přijde. Posl. Polonyi připojil se úplně k vývodům posl. Czavolszkého. Pravil: Némci na základě vy- rovnání z r. 1867 udělali bankrot. Uhersko nebylo nikdy překážkou, aby nějaký národ volně mohl na- býti svých práv. Netřeba ovšem podotýkati, že se Koloman Szell těmto projevům ihned opřel. Prote- stoval proti tomu, aby se vážné problémy a tak vážné otázky vrhaly přímo frivolním způsobem do de- batty, atd. Prohlášení obou jmenovaných poslanců není ostatně prvním projevem této strany pro české státní právo Učinilť tak již starý Košut na počátku let sedmdesátých a názor ten platí jaksi za jednu ze základníbh zásad košutovské strany. Praktického vý- znamu však to pro nás ovšem nemá, neboť Košu- tovci jsou příliš slabou stranou a pak jest jejich sta- novisko naproti národnostem uherským takové, že mezi ními a Čechy nikdy by se nemohlo vyvinouti jakékoliv politické přátelství. Německý císař Vilém rozmnožil vavřín svých řečnických úspěchů opět dvěma novými lupýnky.

Řečmi totiž, jež dne 27. t. m promluvil při svěcení radnice v Elberfeldu a pak v Barmenu. Císař Vilém děkoval v této své řeči nejprve za své uvítání se strany obyvatelstva, načež sdělil, že v nemoci jeho matky nadešlo potěšitelné zlepšení, aby pak blahopřál městu Elberfeldu k provedení hrdé radnice. Císař Vi- lém připojil k tomu také přání, aby ve dvoranách radnice panovalo vždy staré dobré německé měšťanské smýšlení, jen aby dosaženo bylo velikého spol- čného cíle. Kéž obchod a průmysl tohoto mésta, jenž vše- obecně je uznáván, množí rok co rok na světovém trhu svou slávu! Na konec pravil císař: »Kéž mi dá Bůh mažnost, sílu i schopnost, abych udržel po- třebný mír a bude-li třeba, abych jej třebas i vy- nutil; to a nic jiného budiž mou pravou modlitbou na tomto místě.« Po těchto slovech připil císař mě- šťanstvu elberfeldskému. — V Barmenu zase, kde dělo se svěcení »Slavína« (Ruhmeshailen), promluvil císař Vilém řeč, v níž, narážeje na starý proslulý obchod tohoto města, pravil m. j.: »Shoda, uzavřená s druhým mocným germánským státem (Anglií), bude, jak doufám, pro dalekou budoucnost zárukou spole- čného úsilí obou našich národů na světovém tržišti, v přátelském závodění bez všeliké řevnivosti.« Na konec přál císař městu a jeho občanstvu dalšího zdaru a rozkvětu.

V Německu působí velikou sensaci následu- jící, v sociálně-demokratické »Leipz. Volkaztg.« uve- řejněný dopis: »Ústřední spolek něme- ckých průmyslníků. V Berlíně, 3. srpna 1898. Říšský úřad vnitra vyslovil vůči mé osobě přání, aby průmysl vyplatil mu 12.000 marků za účelem agitace pro osnovu zákona na ochranu poměru živnostenské práce. Předložil jsem tuto zále- žitost zastupujícímu předsedovi ústředního spolku, panu tajnému fnančnímu radovi Jenckemu, který z pří- čin na snadě ležících považoval za účelno, aby tuto poněkud zvláštní žádost odmítl. Pan tajný rada poukázal za frmu Kruppovu 5000 marků ku vzpomenutému účelu. H. A. Bueck.« — Pan Bueck jest generálním tajemníkem ústředního spolku průmyslníkův a náčelníkem říšského ministerstva vnitra; zástupcem říšského kancléře jest hr. Posa- dowsky- Wehner. O pravosti tohoto dopisu nelze pochybovati ani dost málo. Jest proto více než pochopitelno, že většiny německých listů zmocnilo s veliké rozhořčení, tak že žádají, aby hr. Posadowsky- Wehner se svého místa odstoupil. »Nationalzeitung« dí zřejmě, že jest nepochopitelno, jak úředník posta- vení ministra vnitra mohl pro agitaění účely vládní žádati peníze od soukromého spolku, a to ve věci, v níž tento spolek je stranou, stejně jako při zákono- dárném postupu proti výtržnostem při stávkách. Ta- kovýmto způsobem se musilo vzbuditi zdání, že vláda jest odvislá od velkoprůmyslu. Osobní počestnost hr.

Posadowského jest arciť nepochybna, avšak, co stalo se, jest neprominutelný přehmat. Bude-li tím ury- chlena osobní změna v čele důležitého říšského úřadu bude to snad pro nového kancléře Bülowa v první chvíli nepříjemno, avšak nepříjemnost ta jest neod- vratna. Jednotná velkobritanská říše. Státní ta- jemník pro osady Chamberlain proslovil včera ve Fishmangeshallu velikou politickou řeč, ve kteréž vřele dovolával se imperialistických pocitův a snah anglického národa. Prohlásil při tom zároveň, že de- mokracie na určito se rozhodla pro jednotnou velko- britanskou říši. Sjednocení s osadami neznačí prý, že by Anglicko smýšlelo vůči ostatním národům nepřá- telsky, nýbrž naopak: Anglicko prý stojí o jejích přá- telství. Věříme, neboť Anglicko má přátelství ostat- ních velmocí skutečně zapotřebí. Jenom že semínko, z něhož by vyrůsti mohla jeho květina, zalívá až příliš málo. — Dle později došlého telegramu pravil

Chamberlain dále: Odmítnou-li cizí národové naše přátelství, budeme působiti bez něho. Nepře- mluvíme-li jich, zůstaneme osamoceni, avšak obstou- peni a sesíleni bratrskými národy, svými koloniemi. Naše osamocení bude skvělým osamocením, takže, i když Anglie padne, naše kolonie dále budou prová- děti anglické tradice. Nový imperialismus značí uznání, že všechny britské osady táž práva mají jako Anglie sama. Chamberlain projevuje dále naději, že fede- race kanadská a australská vzorem se stanou také pro jižní Afriku a dovozoval, že říšská federace říše možným učiní, aby provedla své úkoly spravedlnosti, civilisace a míru. Chamberlain popřel, že by Anglie jevila známky úpadku a ukončil řeč svoji, poukázav na výtečné, do jižní Afriky vy- pravené vojsko, zejména na dobrovolnické sborya koloniemi zaslané posily. Nový kabinet ve Španělsku. Hned, když nastoupil kabinet Silvelův, nebylo lze pochybovati, že neudrží se příliš dlouho. Věděloť se, že bude ve svém vystupování kolísati více než dosti. Než umí- ráčkem bylo mu odzvoněno přece jen dříve, nežli prvotně bylo čekáno. Nástupcem Silvelovým stal se generál A zcarraga, jemuž podařilo se již nový kabinet sestaviti. Zajímavo jest, že kabinet Silvelův nepadl následkem nějakých zevnějších událostí, ani následkem rozličných hospodářských a politických spolků; padl jenom žárlivostí, kterouž vzájemně se pronásledovali jednotliví členové jeho. Podnět k od- stoupení kabinetu Silvelova zavdala okolnost ta, že stranník Silvelův, Linares, jenž byl právě jme- nován ministrem války, dosadil generála Wey- lera jako generálního kapitána v Madridě. Generál

Weyler, zvaný kubánským katem, odvolán byl, jak známo, r. 1897 od liberálního ministerstva Saga- stova, z ostrova Kuby, protože dopustil se tam vše- likých ukrutností. Z konservativní strany přimlouvali se tenkráte za to hlavně Dato, ministr vnitraa Gasset, ministr pro veřejné stavby v kabinetě Silve- lově. Oba vystupovali tenkráte proti Weylerovi co nejrozhodněji. Že pak nyní tento muž dosazen byl opětně na místo tak důležité, vystoupili oba ihned z kabinetu. Postavení kabinetu Silvelova stalo se ná- sledkem toho neudržitelným. Tím více, že také celá řada jiných vysokých hodnostářů, kteří jsou stoupenci obou dvou jmenovaných ministrů, vzdala se svých míst a úřadů. Pokud se týče nového kabinetu Azcarragova, po- važován jest všeobecně jen za kabinet prozatímní. Liberální ministerstvo Sagastovo nebylo možno hlavně z příčiny té, poněvadž by v kortesích, které sestoupí se dne 20. listopadu, nemělo většiny, konservativní strana pak, jejíž vedení Silvela, odstupuje z křesla mi- nistrpresidenta, zároveň složil, nalézá se tou dobou v rozkladu. Generál Azcarraga patří sice k vůdcům konservativním, ale již okolnost, že generál Linares, jenž provedl jmenování generála Weylera, je členem také nového kabinetu, zabezpečuje tomuto nepřátelství přívrženců Datových a Gassetových. Lze tudíž pova- žovati kabinet Azcarragův jenom za jakýsi kabinet z nouze, kterýž podle všeho brzy bude nucen ustou- piti liberálnímu kabinetu. Poměry ve Špenělsku, hlavně pak v Madridě, dospěly již tak daleko, že pomýšlí se tam na konsignování vojenské posádky.

Než v jednotlivých provinciích, zvláště v Katalonii, jež nalézá se v ustavičném jitření, stanou se poměry dle všeho ještě horšími, také nelze jinak, nežli mítí za to, že země španělská, kteráž tak velice má po- třebí vnitřního upevnění, kráčí opětně vstříc době no- vých nepokojů a vnitřních bojů. Národní vláda na Filippinách vydala právě manifest, v němž prohlašuje, že kdyby zvolen byl Bryan presidentem Spojených státův severoame- rických, Filippinci zastavili by ihned všeliké nepřá- telství, aby pak smírně vyrovnali se s Američany. Bude-li však presidentem zvolen poznovu Mac-Kinley, povedou prý Filippinci válku po celé čtyřletí jeho mandátu. Boje na Filippinách nabývají ostatně po- znovu větších rozměrů. Důkazem toho, že generál Mac Arthur, velitel amerického vojska na Filippinách, žádá zas a zas a co nejúsilovněji za čerstvé a nej- rychlejší posily. V tom také spočívá asi důvod, proč Američané chtějí tak nahonem odejíti z Číny. Ame- ričtí, od Filippincův nedávno zajatí důstojníci nebyli od Američanů vyproštěni, nýbrž Filippinci, pohostivše je, pustili je na svobodu sami. Uložili jim však, aby v Manile vyřídili, že Filippinci budou bojovati za svou neodvislost i nadále, že však vždycky budou ochotni, uzavříti s Američany na vzájemnou ochranu vzdorospolek.

Zprávy církevní- Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup pražský Lev svobodný pán Skrbenský bude sloužiti dnes mši sv. v klášteře Sacré Coer na Smíchově, po níž bude chovankám udíleti sv. biřmo- vání. V neděli posvétí pak ndp. kníže- arcibiskup v seminářském kostele sv. Salvatora 12 podjáhnů na jáhny. Sv. biřmování Včera dopoledne od 9—12 hod. udílel J. M. ndp. kníže-arcibiskup Lev svob, pán Skrbenský v kostele sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně 702 osobám sv. biřmování, odpol. pak biřmoval J. M. ndp. světící biskup magr. Ferdinand Kalous 444 osobám. Celkem od pondělka do čtvrtka účastnilo se sv. biřmování 2011 osob. J. M. ndp. světící bískup msgre. Fer- dinand Kalous odjede dnes ráno, doprovázen jsa vedpp. arcijahnem msgr. Hornstninem a sekretářem Wünschem do Teplé, kde zítra, v sobotu, konána bude volba opata, kterého Jeho bisk. Milost slavnon bene- dikcí a installací uvede v důstojnost opata kanonie tepelské. Zprávy římské. Sv. Otec přijal v pondělí v soukromé audienci princeznu Thurn-Taxisovu, prin- ceznu Dorotu Kotschteuberg, arcibiskupa z Kolvezy a vyslance portugalského u raského dvora. J. Em. kardinál Ferrata byl jmenován prefektem kongregace obřadů, kardinál Oretoni pak prefektem kongregace odpustkové. V pondělí přišlo do Říma 4000 pout- níků benátských a umbrijských. Jak se z Anglie oznamuje, J. Em. kardinál Vaughan vážně onemocněl. K úmrtí arcibiskupa Sembratoviče. Ře- cko-katolický arcibiskup ve Lvově Josef Sembra- tovič zastával tuto vznešenou hodnost v letech 1870—1882, kdy následkem rozporů obou národů haličských se vzdal a jeho místo zaujal jeho bratr Sylvestr Sembratovič, který byl později jmeno- ván kardinálem. Po jeho smrti r. 1899 stal se jeho nástupcem rytíř Kujlovskij, který se netěšil dlouho svému úřadu, neboť letošního roku zemřel.

Iustallace. Na uprázdněnou faru po zaslou- žilém vdp faráti Janu Bočkovi, který se odebral na odpočinek do Mladé Boleslavi, dostal se dp. Jakub Pitner, farář v Krásné Lípě, který slaví v neděli svoji installaci. Osobní. Jak se nám z Domažlic ozamuje, byl tam zvolen za faráře vdp. Antonín Merc, dosud farář v Koutech. Úmrtí. V pondělí 22. října zemřel v Opavě emer. farář, dosavadní fandatista filiálního kostela sv. Trojice v Opavě Fr. Šamánek ve věku 68 let. Narodil se v Miloticích r. 1832 a na kněze vysvěcen byl r. 1864. R. i. p. Církevní slavnost. Dnes je sv. Evari- sta, papeže, který již ve svém mládí přestoupil ze židovství na víru katolickou a vyznamenával se mezi kleriky i kněžími velikou horlivostí, tak že římské duchovenstvo po smrti sv. Anakleta jej zvolilo za pa- peže. Sv. Evarist rozdělil Řím na 7 farností a na- řídil, aby před biskupem za slavnostních úkonů byl nesen kříž, a aby biskup měl 7 jáhnů ke kázání. Staral se o to, aby důstojně se připravili věřící ku přijetí svátosti manželství, zakázal všecky tajné sňatky a nařídil, aby manželský sňatek v kostele knězem byl požehnán. Za pronásledování křesťanů císařem Trajanem v letech 108—117 objevil se sv. Evarist jako věrný pastýř svého stádce. Proti rozkolníkům zavedl pro pravověřící název »katolíků«, to jest úctu všeobecné církve. Za víru svoji prolil krev r. 120.

Kromě toho je slavnost sv. Luciana a Mariana, mu- čeníků, sv. Amanda, biskupa, sv. Rustika, sv. De- metria, z jehož ostatků král Václav II. získal částa odevzdal chrámu sv. Víta. V klášterním chrámu sv. Šimona a Judy u Milosrdných bratří na Starém Městě od- bývá se v neděli, dne 28. t. m., poutní slavnost v tomto pořádku: v sobotu, dne 27. t. m., předvečer slavnosti, jsou v 5 hod. odpol. slavné nešpory; v ne- děli, dne 28. t. m., v den slavnosti, ráno o 5. hod. zpívaný chor s varhanami, před kterýmž všichni čle- nové řádu obnovují řeholní sliby a pak přistoupí k stolu Páně; v 7 hodin jest zpívaná mše sv. kon- ventní, v 8 hodin jest školní mše sv., v 9 hodin má české kázání vdp. M. Šach, farář z Michle, v 10 h. slavná mše sv. s assistencí, při kteréž provedeny budou vesměs skladby pro smíšený sbor s průvodem orkestru a varhan od V. B. Jandy, řiditele kůru téhož klášterního chrámu, a to: Mše, Grad., Off., a Pange lingua, Introit a Communio chorálně. Účinkovati bude sbor a orkestr týnský. — Odpoledne v 5 hod. slavné nešpory s »Te Deum«, čímž poutní slavnost bude ukončena. První stavnost devítníková. Po zpívaných litaniích bude na posvátném Karlově ve 4 hod. odpol. slavné požehnání, při kterém zapěje p. Edvard Kr- tička Ave Maria od Pauknera (solo pro tenor)a po modlitbách náležejících k litanii zapěje pí. Bene- šová Machainová a p. Ed. Krtička dueto Salve Regina. — Paní BenešováMachainová letos v tom chudém kostelíčku desátý rok účinkuje a řídí sbory. Nejhorší věcí jest, že dámy, které dříve účin- kovaly, jsou ponejvíce provdány a pí. Benešová jest nucena každým rokem znovu 8hlasé sbory cvičiti a nové ochotnice sháněti. Letos se jich provdalo 12a 4 jsou před oddavkami. S potěchou však konstato-